Přepis: Jak to vidí Jan Petránek – 31. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Dvojku a naše studio je již kompletní. V Jak to vidí vítám komentátora Jana Petránka. Dobrý den.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Dobrý den a hezké úterý a konec vlastně posledního měsíce jara. Od zítřka by vlastně se mělo mezinárodně počítat už léto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Bohužel počasí je nevyzpytatelné, to také trošku zkomplikovalo váš příjezd. Ale jste tady. Pojďme tedy na ta naše témata. Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková se po téměř dvou letech v ruském vězení vrátila do vlasti. Kyjev ji vyměnil s Moskvou za dva ruské vojáky zajaté na Donbasu a odsouzené na Ukrajině. Pro jedny je Savčenková hrdinkou, pro druhé vražedkyně. Jak vy, pane Petránku, vnímáte celý tento případ?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, já to vnímám v souvislosti s tím, jak vypadá Ukrajina celkově. Ta Ukrajina, a teďka se odtamtud vrátila jedna z českých delegací, které tam bývají, tak samozřejmě vidí, jak obrovské problémy ukrajinská ekonomika má. A především to, jakým způsobem se bojuje. Igor Kolomoisky se pokoušel o šachy přes amerického velvyslance na Ukrajině o tom, kdo bude generální prokurátor, zda se to dá vyměnit. Je to veliký politický boj oligarchů. A Savčenková je trošku, jako bych řekl, velký kolorit. Savčenková se nabízí, že by chtěla dělat i ukrajinskou prezidentku. No, kdo si pamatuje, jak vypadaly u nás poslední prezidentské výbory, volby a jak se tedy leckdo snažil být na čele, tak si umí představit, že největší evropská země, vždyť Ukrajina celkově by měla mít přes 600 tisíc kilometrů, no, tak tam nemůžete posadit do čela někoho, kdo vůbec nemá politické vazby na ty politické špičky.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebylo by to naopak dobře?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, především si myslím, že on nemá šanci. Tady kdyby kandidovala, tak by to byla veliká show. Ale v žádném případě by nemohla dostat tolik hlasů. O to by se postarali ti, kteří chtějí mít Ukrajinu v rukou, a vědí, že by když už dneska nemá ani Tymošenková žádnou šanci na to se stát, tak ona by byla, bych řekl, takovým velikým, něco jako Eurovize při zpěvu. Tady bych nedával jí vůbec žádné šance. Druhá věc je, že ona dneska je velice populární mezi ukrajinskou mládeží, ale ne mezi celou. Část těch inteligentních, kteří dokonce nejsou ani pravoslavní, jsou to ateisté, tak ty se na to dívají, že jestli Ukrajina něco potřebuje, pak je to docela normální pomoc ze západní Evropy, když se definuje jako, bych řekl, soupeř Ruska. A to není dobře. Tady vy znáte určitě dobře německou situaci, a to jak včera mluvil Steinmeier, který říkal, že je potřeba už začít normalizovat tuto situaci, protože nekonečné průtahy mezi trojúhelníkem Evropská unie, Ukrajina a Ruska už je něco neúnosné. A ukazuje to se tím spíš, jak těžké je vyrovnat se s tím, co je na Blízkém východě, co je v Sýrii. Poslední ty zprávy, které dokonce zalomcovaly Ukrajinou, jsou o tom, jak se obrovská spousta ukrajinských zbraní přes Černé moře a přes Turecko dostalo do rukou ISIL, tedy Islámského státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohla by, pane Petránku, ta výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou nějakou prospět nebo přispět k zlepšení těch vztahů mezi oběma zeměmi, protože ty jsou teda ještě méně než na bodu mrazu. Nebo jak to vidíte?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, ano, ano. Dá se, dá se říct, že je to tak, jak to teďka přesně charakterizujete. Já se domnívám, že Ukrajina bude muset vyřešit své věci během dvou měsíců. Teďka se čeká ta další velká návštěva z Mezinárodního měnového fondu na Ukrajině, stanovení toho, jakým způsobem by se to dalo asi splácet. Je ve hře nejenom jedna miliarda 700 milionů dolarů, ale další 3 miliardy dolarů, přičemž americký velvyslanec na Ukrajině Pyatt ovšem velice tvrdě žádá, aby to bylo pod kontrolou a aby se to nevypařilo do kapes oligarchů. To jsou veliké problémy. A zároveň je tady už nutné vyřešit ten vztah, který bude zřejmě velice přetřásán na tom setkání varšavském Atlantického paktu, kde půjde o to, jakým způsobem budou definovány další ukrajinské problémy. Jeden z těch hlavních se dneska přetřásá nejvíc. V americké předvolební kampani, kdy se říká, že Rusko nedovolí, aby Ukrajina jako člen NATO mohla mít hranice včetně NATO tedy blíž Moskvě než kdykoliv v historii. Zatímco na druhé straně se obávají, aby Ukrajina, kdyby nebyla v této konstelaci, nebyla vlastně faktorem, který by pomáhal Rusku oddálit Atlantický pakt. Teďka všechny ty přesuny, které byly i přes naše území, jsou zcela jasné, velice kontradiktorní a bude se o tom jednat. Včera přiletěl Putin do Astany, kde bude existovat dlouhé vyjednávání týkající se ekonomických otázek. Ale nikdo nepochybuje o tom, že se tam budou přetřásat otázky bezpečnostní a kdy tam budou i pozorovatelé Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co protiruské sankce, pane Petránku? Vlastně hovořilo se nebo Západ v nich viděl propuštění Savčenkové také ten zásadní moment.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, samozřejmě. Dá se to tak říci, ale já tomu příliš nevěřím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli bude nějaký vliv právě to, že se vrátila domů.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Jsou to takové ty gesta na povrchu, ale podstata problému zůstává nedotčena. V tom je ten hlavní asi smysl tohoto vyjednávání, dát něco veřejnosti. Podívejte se, věci se přece jenom hýbají. Ale samotný, jak už jsme řekli teď, Steinmeier ten říkal. "Jsem pro to, aby se postupně snižovaly ty sankce vůči Rusku." Ukazuje se to, že to nesmírně pomáhá ruskému zemědělství, protože když není možné dovážet potraviny ze Západu, Rusko se musí vzpamatovávat samo. A jak se ukazuje opět na, kdy to bylo, v pátek či chicagská burza plodinová a obilný ukazuje, že Rusko pod těmi sankcemi z hlediska potravinového vůbec netrpí. Takže je to docela jen tak gesto, bych řekl, průmyslově-obchodní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jste se, pane Petránku, zmínil, tak politika se nedávno dokonce dostala do hudební soutěže Eurovize.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten letošní ročník vyhrála ukrajinská zpěvačka Džamala s písní 1944 a zpívá se v ní o deportaci etnických Tatarů z Krymu za druhé světové války. Nechal je tehdy vystěhovat tehdejší vůdce Sovětského svazu Stalin. Co říkáte na to, že se vlastně tak trošku zpolitizovalo to finále?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
To samozřejmě je dost podivuhodné, protože těm, kteří fandí hudbě, písním, těm se to tolik nelíbilo. Ukrajina byla vlastně dosazena na první místo především porotou, zatímco celkový součet hlasů přece jenom fandil melodickým písním a ty s tou politikou zas nemají tolik společného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V té písni, jak se psalo, je jistý přesah do současnosti. Jaká je podle vašich informací situace krymských Tatarů, protože čteme o tom, jak jsou zavírány nebo už nepracuje jejich televize nebo noviny.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, tak tady je zcela jasná spojitost mezi politikou Turecka, která je teďka velice protiruská. Ale nezapomínejme, že Tatarstán má pět milionů obyvatel uprostřed Ruska daleko od Krymu a ti teďka posílají velice mnoho investic rovnou, a to, co je nejdůležitější, je ta velká oslava, že do příštího mostu, který by spojil Krym s kavkazskou oblastí, už byl právě zabit tisící velký pilíř. A je to děláno tak, jak to včera říkali i francouzští odborníci, jako Eiffelovka, to znamená, že to bude obrovský most, který bude muset nést několika proudovou dálnici pro auta, aby to vydrželo až celý století tento projekt. Zároveň by to bylo železniční přeprava veliká. A taky se dá říci, že to bude jedna stavba, která musí vydržet všecky povětrnostní podmínky včetně devítistupňového zemětřesení. To je něco obrovského. A zároveň, což se tady přehlíželo, ale především to američtí odborníci na odminování zjistili, že 27 kilometrů čtverečních na té straně kavkazské bylo nutné ještě odminovat. To bylo všecko, co bylo ještě zaminováváno hitlerovci za druhé světové války. Taky to byl vlastně Hitlerův poradce Speer, který první přišel na tom, že z Krymu by se mělo dostat vojsko a veškerá přepravní technika mostem až na Kavkaz, aby bylo možné čerpat ázerbájdžánskou a čečenskou naftu, protože Čečna, ta byla vlastně vůbec první, než se objevila nafta v Ázerbájdžánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o Krymu, tak vlastně bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov nesmí v příštích pěti letech na Ukrajinu, ta mu zakázala vstup poté, co poskytl rozhovor pro britský deník Sunday Times a v něm ruskou anexi Krymu označil za správné řešení. Co tomu říkáte?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, mě pobavilo, když jsem viděl tento rozhovor Gorbačova a o 24 hodin později jméno Jevgenij Primakov je spojeno u nás především s tím nejlepším ruským premiérem, jakého ještě Jelcin měl. Ale Jevgenij Primakov je jméno, já bych řekl, vnuka, který teďka měl hodinový rozhovor s Kissingerem. A Kissinger ten se vyjadřoval nesmírně delikátně, ale ukazoval, že bez dohody s Moskvou Západ nemá šanci vyřešit ani ukrajinský problém, stejně tak jako Rusko bez Západu nemá šanci vyřešit ukrajinský problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budování amerického protiraketového štítu v Evropě považuje Vladimir Putin za porušení odzbrojovacích dohod. Jak to vidíte?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, tak především bych se vrátil, to musím jenom velice stručně, k tomu, jak kdysi ve Vídni dlouho, dlouho se vyjednávalo to, jak mají vypadat výzbroje jednotlivých států. No, a proto tenkrát, když se rozpadnul Sovětský svaz, byl i v Pentagonu dost takový, bych řekl, jak bych to řekl, úřední smutek, protože jim se lépe jednalo s jedním centrem, a to jest s Moskvou, než když se rozpad Sovětský svaz a oni museli rozpočítávat, kdo kolik má mít tanků, letadel, děl na i postsovětském území, a tak se tedy i jeden čas stávalo, a to byl úsek půldruhýho roku, kdy Estonsko, Litva a Lotyšsko už se odtrhly velice razantně od Moskvy, ale přece jenom se při dalším jednání počítalo, jako kdyby ta miska vah východní měla mít v sobě ještě ty vojenské rezervy a síly, které Pobaltí mělo. No, dneska je to všecko úplně jinak. Vy se ptáte na to, jak vypadá dneska ta protiraketová situace. Velice se řimknul správné odpovědi Putin, když byl teďka v Řecku a když měl naběhnuto na to, aby řekl: "Podívejte, tak vy máte rakety v Polsku, v Pobaltí, v Rumunsku a v Bulharsku a my tedy," a teďka se zarazil a neřekl, tam my vám tam naházíme taky své rakety, ale odpověděl. "No, my se zařídíme podle toho." Ale co za tím zařízením podle svého mínil, to všicky pochopili, že tedy není možné, aby Rusko to vnímalo jinak, než když bude v Rumunsku a v Bulharsku nová vojenská struktura Atlantického paktu. No, a veškeré vojenské časopisy i nakonec i civilní komentátoři Ruska poukazují na jedno, jak by se tvářily Spojené státy, kdyby Rusko mělo své ozbrojené síly a rakety tak blízko, jakože by to bylo buď z Mexika, nebo z Kanady proti Spojeným státům. Tady je pořád ta stará hra o přetahovanou, a to je stará velmocenská hra, která bude pokračovat stále, dokud bude samotná Evropská unie v rozpacích, jakým způsobem vytvořit své síly. To se ukazuje na té velké debatě mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem, kde se říká: No, tak podívejte. Jestli se nebude moct Evropa postavit na vlastní nohy, což říká Trump, no, tak my bychom se měli postarat o to, abychom se starali sami o sebe. Evropa neodpovídá požadavkům na svoje vlastní bezpečnostní zajištění. No, a to je samozřejmě až do 8. listopadu, kdy budou prezidentské volby ve Spojených státech, otevřená otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si slibovat od letního summitu Severoatlantické aliance? Jinak podle dvou vysoce postavených generálů NATO mají prý Rusové u východních hranic aliance tolik vojáků a techniky, že by se pracně budované jednotky rychlé reakce ani nestihly přemístit.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, tak především je tady jedna důležitá strategická otázka. Co by Rusko získalo vpádem do východní Evropy, protože každý ví, že jestli obsadíte nebo dobydete, musíte to nějak zajistit. Rusové nemají nejmenší šanci, aby kdyby něco obsadili, aby to udrželi. No, a v tom případě by bylo naivní si myslet, že Rusové jsou tak strategicky slabomyslní, aby podnikli útok, jako když dám šach a přijdu o všecky figury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč Litva, Lotyšsko a Estonsko žádaly už dříve o vyslání jednotek Severoatlantické aliance?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Já bych řekl, že je to politický motiv. A nezapomínejte, kým je inspirován. Ten první, kdo tam přišel, byl Dick Cheney. Člověk, který je naprosto nekontrolovatelný a který v samotných Spojených státech má pověst velikého draka, na kterého nemá ani John McCain. Takže tady se dá říct, že jde vyloženě o politiku zatlačování Ruska a jeho omezování. To je ovšem stará receptura, jak provádět velmocenské hry. Já se domnívám, že během další generace budeme svědky toho, kdo chce mít navrch nad tím druhým. To je přece jenom hra východ - západ a mnohem důležitější bude hlídat ne Rusko, ale Čína.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká komentátor Jan Petránek a já vám za to moc děkuji. Mějte se hezky, na slyšenou.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Hezký den, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se přihlásí Jak to vidí opět v půl deváté. Hostem bude spisovatel Ivan Kraus. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.