Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 2. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, dobrý den.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Dobrý den přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým tématům se dnes chceme věnovat? Rozpočtu, personální obměně ve vedení centrální banky i výdajů na fotbal. Dobrý poslech. Vláda začala připravovat rozpočet pro rok 2017. Počítá například s rychlejším růstem důchodů, vyššími platy lékařům, daňovými slevami pro rodiče s více dětmi. Jak hodnotíte tento první nástřel, řekněme?

Čtěte také

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Je to první krok, jsme na začátku června. Teď se ukazují takové vlastně základní tendence, základní východiska, co by kdo mohl v rozpočtu mohl mít, anebo naopak nemít. Vláda, myslím si, předevčírem vlastně zvýšila nebo umožnila ministru financí navýšit rozpočtové rámce, to znamená, jakoby navýšila trošku možnost pro, nebo zvětšila prostor pro to vyjednávání. Samozřejmě na začátku je ta etapa vždycky nejtěžší, protože všichni přichází s vyššími požadavky, než státní rozpočet může unést. Je to logické jednak proto, že ty potřeby skutečně někde existují v těch jednotlivých částech kapitolách rozpočtu, jednak proto, že při každém vyjednávání nemůžu začít dole a pak čekat, že to tak zůstane. Musím začít výš a věřit, že se něco podaří vyjednat, něco ne. Samozřejmě ty rozpočtové kapitoly jsou z hlediska objemu prostředků velmi různé. Vy jste tady zmínila na začátku penze, růst důchodů, o tom se teď hodně mluví po tom letošním ne příliš šťastném čtyřicetikorunovém přidání důchodcům. Tak důchody představují možná téměř třetinu celého rozpočtu. Nás důchodců je velmi mnoho a samozřejmě populace stárne, tak je to položka, která je velmi vysoká. Stejně tak je velmi vysoká položka v platech státních zaměstnanců. To je asi druhá nejvyšší položka, i když výrazně nižší, než jsou náklady na důchod. A na třetím místě je kupodivu školství. Ale školství zaměstnává přes 200 tisíc lidí, tak to není zas tak nepochopitelný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začíná tedy, řekněme, jistá přetahovaná o to, kdo...

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Ano, ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
...s jakými požadavky přijde a kdo jak uspěje. Který nebo které obory by měly resorty skutečně se dočkat navýšení podle vás?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Tak teď vzhledem k mé celoživotní profesi to bude znít možná jako...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že byste řekl školství?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
...trochu střet zájmů, ale bohužel to tak skutečně je. Na školství se opravdu, bych řekl, až nemístně šetřilo, respektive se nepřidávalo v mnoha celých generacích vlád školství skutečně je výrazně podhodnocené. Já jsem si sám pro sebe udělal takový jednoduchý propočet, zhruba při, teď nechme, řekněme, vysoké školství, to představuje nějakou jednu šestinu rozpočtové kapitoly ministerstva školství. Ale bavme se o základních školách, o středních školách, o mateřských školách, o nepedagogických pracovnících. Plat šedesátiletého učitele, který má za sebou 40 let praxe, má vysokoškolské vzdělání, je na hranici 25 - 26 tisíc korun. Čili na hranici celostátního průměru z nového průměru. Já jsem si udělal takový jednoduchý propočet trojčlenkový. Kdyby tito lidé, kteří mají nesmírně odpovědnou práci a prakticky jsou podprůměrně honorováni, měli mít 35 tisíc korun a úměrně přímou úměrou tomu by se navyšovaly platy všech lidí, kteří ve školství fungují, tak mně vyšla částka, že ve školství v tuto chvíli chybí 15 miliard. My se teď bavíme o tom, co školství požaduje. Víme, že ministryně hovoří o 13 miliardách, nechme to být, 13 nebo 15, prostě ale ten desetiprocentní nárůst skutečně odpovídá tomuhle jednoduchému propočtu. Já prostě tvrdím, že dlouhodobě, a znova říkám, jsem teď trochu ve střetu zájmů, ale já tvrdím, že dlouhodobě školství je největším sponzorem státního rozpočtu, protože ti lidé vlastně pracují za peníze, které nejsou srovnatelné s povoláními v některých jiných úsecích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr financí bude jednat se školskými odbory právě o platech učitelů, ale i nepedagogických pracovníků.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počítá ministr zatím s pětiprocentním nárůstem. Myslíte tedy, že by to bylo nedostatečné?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
To už je tak samo o sobě je to více, než jsme bývali zvyklí. Mimochodem třeba v rozpočtu vysokých škol dochází k poklesu dokonce. Takže se bavíme ale teď o celé kapitole. Jak říkám, to školství představuje přibližně jednu šestinu nebo něco více než jednu šestinu z rozpočtové kapitoly ministerstva. Ta činní přibližně 130 miliard korun, aby jenom si lidé udělali obrázek. Samozřejmě je to víc, než jsme bývali zvyklí. Ale z hlediska toho propočtu, který já sám považuji za fundamentální a nejsem s paní ministryní na ničem domluven a vyšel mi ten výpočet plus minus stejně, tak z hlediska toho je to jenom fundamentální přidání a ten těch dalších pět procent asi bude otázkou nějakou vyjednávání. To si netroufám vůbec odhadnout. Těch priorit je tam víc. Já jakkoli jsem mírumilovný člověk, tak si myslím, že jsou nezbytné i výdaje na obranu, protože nebo navýšení výdajů na obranu, protože ten svět je opravdu trošku, já tomu říkám tetelení ve vzduchu, svět se opravdu tetelí, není úplně klidný a nevíme, co nás všechno čeká, a tam se také hovoří o navýšení výdajů. Co z toho potom vyleze, kdo jak uspěje, kdo jak bude mít silnou pozici vyjednávací, to je, to je těžké říct. Dnes jsem zaslechl, že ten plánovaný schodek rozpočtu, který zatím v tom, řekněme, nultém kole, já si ani netroufám říct v prvním kole nebo možná v prvním kole vyjednávání, je proponována 48 miliard, tak jsem zaslechl, že se uvažuje o možnosti zvýšit tento schodek na 60 miliard tím, že by se samozřejmě v některých částech rozpočtu, kapitolách rozpočtu dávaly jiné prostředky než jako těch, kterých, o kterých se hovoří teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to příliš mnoho? Mimochodem s těmi až 60 miliardami počítá koaliční dohoda.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
No, tak takhle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, v té celkové situaci.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Ano, to je správný dotaz, zcela správný, protože pochopitelně teď nastanou takové ty základní poučky v oblasti řízení ekonomiky, v oblasti, v oblasti nějaké celkové strategie, protože česká ekonomika je v růstu, sice letos se předpokládá, že ten růst bude nižší, než byl loni, už jsme se tady asi o důvodech bavili. Je to objektivní záležitost. Nicméně bude stále vysoký a bude v podstatě odpovídat takové, bych řekl, zlepšené kondici českého hospodářství. Ale pak jsou samozřejmě takové ty názory, že když se ekonomice daří, že by se mělo myslet na zadní kolečka. Samozřejmě vyřešit situaci, která je nejpalčivější, ale nemělo by se zase neúměrně z toho rozpočtu ujídat, protože přijdou zase horší doby. Ostatně světová ekonomika není úplně v nejlepší kondici. Víme, že těch faktorů, které ovlivňují, je hodně. A česká ekonomika je jenom taková, snad to mohu tak říct, malé kolečko v soukolí. Přece nejsme velký stát a nejsme, nejsme obrovskou ekonomikou, jsme závislou ekonomikou, tak pochopitelně tohle jsou všechno úvahy, o kterých je potřeba hovořit zcela vážně, ale, a znovu říkám ve střetu zájmů, to školství je opravdu tak dlouhodobě podfinancováno, tak podfinancováno, že si myslím, že pro udržení jeho určité kvality už prostě ten zásah, razantní zásah je nutný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak co se týče toho rozpočtu. Proč vlastně není nebo kdy bude vyrovnaný?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
No, tak padala, teď jsme 2016, padaly různé hodnoty, 2018, 2019. To bychom si všichni přáli, přece jen žití na dluh je s otazníkem. Jenomže...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když víte, na jedné straně, vlastně zaklínat je v podstatě nesprávné slovo, je tady ekonomický růst.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Je, ale oni možná z 80 % výdaje státního rozpočtu jsou mandatorní. Takže tam nemůžete nějakým zásadním způsobem teda tu pozici nebo tu strategii, ten koncept měnit. Lidé musí dostat důchody, školství, zdravotnictví, další sociální služby, to prostě běží v podstatě jakoby pevný výdaj nebo závazný výdaj, a to navyšování nebo přilepšování, ten prostor je tam poměrně malý a nejde ze dne na den i při růstu ekonomiky změnit proporci těch věcí, takže jestliže jsme dneska na nějakých 60, třeba 60 miliardách, já nevím, nechme to být, je začátek června, tak se pořád bavíme o výrazně lepší hodnotě než třeba kladou za cíl maastrichtská kritéria. Ty hovoří o saldu toho rozpočtu ve výši 3 %. Tak my jsme na tom podstatně lépe, hrubý domácí produkt, ve vztahu k hrubému domácímu produktu 3 procent. My jsme zhruba na polovině té hodnoty. Takže na tom rozhodně nejsme špatně. Ale snižovat ten dluh a měnit ty proporce ze dne na den opravdu není možné. Já si teď netroufám říct, 2019, těžko říct, také nevíme, co se v ekonomice stane. Myslím teď světové ekonomice. Dneska jsme někde kolem 2,5% plánovaného růstu, ale co víme, co se může v ekonomice, už jsme to zažili, tak docela těm úvahám rozumím. Ale vybrat priority, dohodnout se, všichni nebudou spokojeni, to tak prostě je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jste se zmínil o těch rozpočtových pravidlech, tak Portugalsko a Španělsko čekají s největší pravděpodobností sankce právě za nedodržení těchto pravidel takzvaného Paktu stability a růstu. Například španělský schodek v rozpočtu činil za loňský rok 5,1 procenta HDP místo požadovaných 4,2.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
To je pořád důsledek té krize. Španělsko, možná se ještě o tom dneska budeme bavit, nezaměstnanost v těchto zemích. Španělsko stále společně s Řeckem vede, nevím, jestli můžu říct slovo vede, tu tabulku, no, vede prostě, no, tak nebo je zespoda, nevím, jak to vzít. Ale prostě španělská nezaměstnanost, byť se o nějakých 5 - 6 procentních bodů zlepšila zejména mezi mladými, bohužel mladými, tam je ještě zase mnohem vyšší než ten celostátní průměr, je stále vysoká. Italská nezaměstnanost, řecká nezaměstnanost. Celé to jižní křídlo. No, tak pochopitelně to také něco stojí. A potom ty, řekněme, záseky do státního rozpočtu mohou dosáhnout hodnot kolem pěti procent. Znovu říkám. My jsme někde na třikrát menší hodnotě, zhruba na 1,5 procenta měřeno hrubým domácím produktem. Já vím, že se to těžko někdy abstraktně vnímá z hlediska širší veřejnosti. Ale prostě ty země si hrábly na dno svých sil a víme všechno, co bylo kolem Itálie, Španělska. No, Řecko ani nebudu teď připomínat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s navýšením platů se hovoří pořád vlastně o zdravotnictví a školství. Co ale další obory, další profese, které jsou podhodnoceny, pane profesore?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Dostali jsme se do takové situace, že přestože ekonomice roste v těch posledních, řekněme, 2 - 3 letech, a loni jsme měli téměř 4,5 procentní růst, že se příliš mzdy nezvyšovaly. A teď se nebavme jenom o státních zaměstnancích, o ale jsou podnikatelé, podnikatelský sektor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to ještě, že vám do toho vstupuji, ministr financí včera oznámil, že v Česku v těch prvních pěti měsících letošního roku hospodařilo nejlépe ve své samostatné historii, tedy od roku 1993.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
No, no, vybíraj se lepší daně, je to tak, je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pociťujeme to, nebo proč to nepociťujeme?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Ty platy jsou, jsou jednak platy jaksi, řekněme, ve státní sféře nebo v té veřejné sféře, a pak jsou platy mezi podnikateli, čili platy, které dostávají zaměstnanci nejrůznějších firem. A pochopitelně po těch letech hubených a po těch dvou vlnovkách, co přišly před zhruba už teďko osmi lety, řekněme, a potom před pěti, čtyřmi lety, tak pochopitelně všichni jsou opatrní, šetří se na výdajích, kde se dá. A skutečně asi ten mzdový růst u nás neodpovídá už tomu vyššímu tempu. Teď se zdá, že se přece jenom ta situace trošinku obrací. To má pochopitelně pak důsledky do naší spotřeby, do, ale i do ochoty investovat, do ochoty nakupovat. To zase zpětně je to takový začarovaný kruh. Trošku tu ekonomiku dusí pochopitelně. Vidíme to na velmi nízkém růstu cen, že vlastně ten, ta poptávka není kdovíjak vysoká. To všechno tak je. Teď se zdá, že se možná trošku bude blýskat na lepší časy, ale a já jsem spíš optimista, ale musím říct to slovo ale. Žijeme v takovém docela tetelivém světě, jestli můžu znovu použít to slovo a nevíme, co se všechno může stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dotaz pro vás od paní Ivany. "Pane profesore, stále se hovoří o tom, jak navýšit platy, jak je všude nedostatek peněz ve školství, ve zdravotnictví, na důchody a tak dále. Současně dochází k vyšetřování kauzy paní Nagyové a pana Rittiga, na internetu jsou zveřejněné části odposlechů jejich komunikace z roku 2012, kde se ukazuje, jak a kam odtékaly obrovské částky peněz na soukromé účty úzké skupiny lidí, kteří vzhledem ke svému majetku jsou pak považováni za podnikatelskou a právní elitu národa. Nelze v tom vidět jakýsi paradox?"

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
No, tak v ekonomice těmhle věcem říká morální hazard. To je prostě věc, kde samozřejmě selhává možná trošku právní systém. My jsme si, a není to, zase 25 let je nebo 27 let je, řekněme, jistá doba, ale není to z pohledu vývoje lidstva zas až tak dlouhá doba. My jsme měli opravdu velmi zvláštní období kolem privatizace třeba. Měli jsme velmi zvláštní období kolem zajištění právního režimu a právní vymahatelnosti těch procesů, které tady měly být. Tak pochopitelně tyhle ty věci nás stály obrovské peníze, a tohle je jenom jeden případ. Víme o spoustě dalších. Tak jsme se tady spolu bavili minule nebo předminule o Ostravě, o OKD. To jsou všechno další případy. Já nevím, jak to bude odsouzeno, rozsouzeno, jak to bude vlastně řešeno insolvenčním správcem, třeba Ostrava, ale řekněme další věci. Tomu se říká morální hazard, a to chování těch jednotlivých ekonomických subjektů jsou. Bohužel tohle v sobě nosí. A nedodržování zákonů, možná příliš pozdní postihy za podobné věci, to nás stojí obrovské peníze. Já si to nevím, každý to pociťujem jinak. Já to nejvíc pociťuji, když jedu autem. To je prostě to, co je pod těma kolama, to jsou peníze, které jsou, nevím kde prostě, a po čem se dneska jezdí, je to a takhle můžu pokračovat a možná i ty platy v tom školství. To jsou přesně ty případy, na které se ta paní ptá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Novým guvernérem České národní banky bude od července Jiří Rusnok, bývalý premiér úřednické vlády. V čem se bude lišit nejspíš od svého předchůdce Miroslava Singera?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Tak to je asi teďko těžké říct. Ona možná i ta vaše otázka se dá se postavit trošku jinak, v čem se bude lišit doba, ve které on bude hlavním představitelem České národní banky, od té, která byla dosud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jaká byla tedy ta šestiletá éra Miroslava Singera?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Byla poměrně komplikovaná, protože jsme procházeli, řekněme, krizemi, nejenom my pochopitelně. Miroslav Singer byl už předtím, než byl guvernérem, nějakou dobu i jaksi členem jenom bankovní rady, takže vlastně u toho byl. Takže si zažil ty dvě vlny hypotékární krize a potom, řekněme, ta fiskální krize. Banka je spíš měnový orgán než, než rozpočtový orgán. Tak musím zase říci, že banky se držely poměrně statečně. A víme dobře, že svoje, svoje trauma si prožily spíš v druhé polovině 90. let než potom v těch krizích, které byly celosvětové teďko. Naše banky obstály. Teď se ekonomika dostala do růstu. Tak pochopitelně centrální banky i Evropská centrální banka hledají všechny možné nástroje nebo chtějí používat všechny možné nástroje, aby udržely ekonomiku v dobré kondici. Já si ale někdy myslím, že se trošku role bank začíná přeceňovat, že se prostě všechno to, co se klade na bedra ať už jednotlivým národním emisním bankám, jako je Česká národní banka nebo Národní banka Slovenska nebo další, anebo Evropská centrální banka, že se jejich možnosti těch monetárních opatření, práce s měnou, práce s úrokovými sazbami a jejich vliv na chování ekonomických subjektů, že se trošku přeceňují. Mně se zdá, že ta opatření úplně účinná nejsou nebo nejsou tak účinná, jak byly, byla možná, a teď hovořím nejenom o České republice, ale bavme se o širším kontextu, že nejsou tak účinná, jak byla, řekněme, před 20 - 30 lety ve světě, tak my jsme před 30 lety ještě neměli tenhle systém. Ale, ale nebo ne do takové míry, ale, ale bavme se obecně. Mně se zdá, že teď začíná víc dominovat to, čemu se říká chování těch ekonomických subjektů. Je pro to pojem behaviorální ekonomie. Čili mám pocit, že ne úplně na všechno se dá dosáhnout těmi opatřeními, třeba snižováním, zvyšováním, jak to kdy přijde, úrokových sazeb. Tu situaci s korunou, snížení hodnoty koruny vůči euru já považuju za nesprávný krok a nejsem sám. To se všechno časem ukáže. A když jste se ptala na to, co bude jiné období, tak ať už to bude, jak to bude a kdy to bude, tak nové vedení České národní banky čeká vrácení vlastně české koruny vůči euru do těch původních hodnot, a to nebude jednoduchý krok. To se nedá udělat jedním opatřením, protože tady máme vývozce, dovozce a těch se to velmi silně dotkne. Tak tohle všechno budou úkoly. Euro nevím, na euro asi teď nikdo moc nemyslí. Ale může se za těch šest let, co to funkční období trvá, také stát jedno, byť to rozhodnutí já vidím víc jako politické, jestli bude euro, nebude euro. Pochopitelně musíme uplatňovat nějaká kritéria, ty musíme splňovat. Dobře, ale to finální rozhodnutí nebude na České národní bance. To bude ve Strakově akademii nebo v parlamentu. Čili, čili to rozhodnutí je politické a banka bude muset při něm asistovat velmi intenzivně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak kromě nového guvernéra pana Rusnoka bude mít bankovní rada také nové členy, dva již jsou a v únoru nastoupí pan Dědek, vlastně pan euro, jak se mu přezdívalo.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Ještě jedno volné místo tam v únoru bude. Jeden z těch, co teď nastoupil, je mým bývalým studentem na oboru našem, já si ho ještě trošku pamatuju. Ale to je jedno. Ale ještě jedno místo bude volné v tom, myslím, únoru nebo jak jste to říkala. Oldřich Dědek už má velkou zkušenost s prací v tomto orgánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to v současnosti zmocněnec pro euro přijetí.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Ano, je to člověk, který je vlastně pověřen koordinací těch činností. On to dělá, dělá to určitě dobře. Ale znovu říkám, všechna ta příprava a my bychom asi v tuhle chvíli dokázali naplnit ta kritéria, řekněme, z toho formálního hlediska. Ale vývoj ekonomiky a stav některých věcí ještě takový není a až bude nebo až, až se skutečně ta věc začne debatovat zcela primárně, tak pak si myslím, že musí rozhodnout politický orgán. To nerozhodne banka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U eura zůstaneme, ovšem u toho s velkým E, jak se označuje nadcházející evropský šampionát ve fotbale. Hostit ho bude Francie. Jaký je, pane profesore, podle vás přínos profesionálního fotbalu a aktivit, které jsou s ním spojeny do veřejných rozpočtů?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Odvětví, troufám si použít teď už slovo odvětví, fotbalu je obrovité odvětví. Peníze, které se, a obecně ve sportu, ale fotbal tomu pochopitelně dominuje, peníze, které se protočí, a teď nejde jenom o to, co se vybere na lístcích, ale reklamní práva, o ty teď začíná veliký boj mezi vysílateli, kdo vlastně bude mít možnost vysílat, jak se budou zpeněžovat ta práva, kdo bude tím zprostředkovatelem, bavím se teď o fotbale, tak to všechno je, bych řekl, velké odvětví. Reklama, suvenýry, hotely, které jsou s tím spojeny. My žijeme v takovém trošku, bych řekl, miniaturním fotbalovém prostředí. Návštěvy na naše ligové zápasy, vyjma možná Plzně, Sparty, Slavie, se pohybují v řádu jednotek tisíců a nejsou to rozhodně nějaké špičkové návštěvy, ale stačí si pustit Premier League, stačí si pustit Bundesligu, stačí si pustit La Ligu ve Španělsku. To jsou osmdesátitisícové návštěvy každý týden na těch nejprestižnějších zápasech a i na těch méně, řekněme, ne úplně špičkových klubech jsou návštěvy běžné. 40 - 50 tisíc lidí, já jsem velkým obdivovatelem španělského fotbalu. Měl jsem možnost vidět dostavbu stadionu v Bilbau ve čtvrti Mamés. A vlezl jsem dokonce dovnitř. Nějací dělníci na mě křičeli, já jsem dělal, že nerozumím. Já jsem taky nerozuměl. Dostal jsem se až vlastně dovnitř toho stadionu. On se tam pak asi za tři měsíce začlo hrát. Athletic Bilbao si předělalo stadion, neuvěřitelné stavby, něco neskutečného, ale tam je opravdu 60 tisíc lidí každý týden. A o Španělsku už jsme se tady bavili, že rozhodně není tou zemí, kde by lidé mohli vyhazovat a chodit na fotbal, lístky na zápas Barcelona - Real Madrid se pohybují v řádu stovek euro a stejně je neseženete. Takže je to odvětví. Já si vždycky myslím, že už je to odvětví, které by mělo mít snad svoji zvláštní kapitolku v národním účetnictví, tak jako ji tam má průmysl nebo stavebnictví nebo, nebo služby a další věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemá ji?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
No, nemá, no, nemá, ale ty peníze, které se ve fotbale protočí, samozřejmě teď si můžete zdvihnout obočí, jaké peníze se taky kam ještě protočí, vidíme bohužel u fotbalu i některé věci, které tam vidíme velmi neradi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, právě.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
No. Tak ale to už není věc toho, řekněme, formálního uspořádání toho, jak fotbal funguje, ale spíš nějaké kontroly a prostě důslednosti. A když jsme se před chvílí bavili o tom, jak se ptala ta paní posluchačka, kde se ty peníze ztrácí, no, tak u fotbalu se taky asi o tomhle tom můžeme bavit. Viděli jsme, že se to netýká jenom nějakých místních soutěží, ale že v tom je UEFA a FIFA, čili centrální evropský orgán a centrální světový orgán pro vedení fotbalu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ryba smrdí od hlavy.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
No, tak tady to vidíme v přímým přenosu, vlastně jak to, jak to vypadá. Ale je to, je to úžasná, úžasný pohyb peněz. Euro, když jsme začli tedy Eurem, to znamená mistrovstvím Evropy v nejbližších pár dnech, já jeden zápas také uvidím, tak naživo, tak ve Francii, tak je to prostě obrovský kolotoč, který baví lidi. Když se podíváme do zázemí stadionu, to jsou, to jsou chrámy. To nejsou už, to jsou obrovité stavby prostě s obchody, ne všechny pochopitelně, ale kdo se třeba mohl podívat na Real Madrid, na stadion třeba Realu Madrid, tak to jsou, to jsou obchody, to jsou restaurace, parkoviště, úžasný, úžasné zázemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový "průmysl".

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Takový průmysl, ano, a teď jste řekl průmysl. A já si myslím, že by se už někdo, kdo se v národním účetnictví vyzná, tak by se trošku už měl začít zabývat tím, jestli skutečně sport, nechme tedy fotbal stranou, on je taky tenis a hokej a basketbal a další sporty. Já mám sport obrovsky rád, i když se v něm nikdy nedosáhl žádných úspěchů, tak byť jsem se o to snažil. Tak musím říct, že to prostě...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy to máte ale v rodině.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
No, můj dědeček byl brankářem Slavie a internacionálem, dokonce hrál v Barceloně, o tom se u nás ale nesmělo moc mluvit, protože tam Slavie prohrála jako s ním v brance 6:0, tak tohle to všechno jsou věci, které staví opravdu fotbal jako do, řekněme, mezi odvětví nebo sport obecně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Směřujete snad tam, pane profesore, že by měl mít sport tedy vlastního samostatného, samostatné ministerstvo třeba dokonce?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
No, to si až tak zase úplně nemyslím, ono je to teďko ve většině nebo v některých zemích, jako je to u nás, pod ministerstvem školství a mládeže, mládež je spojena se sportem, i když nejen mládež. To si úplně nemyslím. Spíš si myslím, že ta hlavní role bude v metodické výchově, řekněme, a v prosazování sportovních aktivit a spíš je to asi záležitost privátního sektoru, které, které musí poskytnout rozhodující část peněz, a také podnikání ve sportu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak přeji, abyste si ten zápas a celé mistrovství užil. Richard Hindls, profesor z katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji a mějte se hezky.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE v Praze
--------------------
Děkuju pěkně, pěkný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názor biskupa Václava Malého. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.