Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 3. června 2016

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Václav Malý, světící biskup pražský. Vítejte.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Děkuji, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dnešní host vidí chování policie, polský katolicismus či setkání papeže s egyptským imámem. Dobrý poslech. Vy jste se, pane biskupe, nedávno obrátil na ministra vnitra a policejního prezidenta s otevřeným dopisem, ve kterém kritizujete některé akce z poslední doby i příslovečnou horlivost, kterou počínání policistů vysvětlují jejich nadřízený. Co konkrétně jim vytýkáte?

Čtěte také

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak jednak musím předem říci, že jsem dostal taky dotazy, jak to, že jako biskup, se k tomu vyjadřuji. Ale já jsem také občan České republiky, snažím se být zodpovědným občanem a záleží mi na tom, aby ve společnosti vládl pokoj, mír, aby policie znovu získala důvěru, kterou trochu ztrácí tím, že při některých neadekvátních zásazích je příliš krutá, zároveň že někdy používá silná verbální vyjádření, někdy dokonce působí silově a na to je třeba upozornit. Já jsem ten dopis napsal panu policejnímu prezidentovi, adresoval jsem ho také panu ministru vnitra. Nejsem notorický stěžovatel. Ale je to spíše slovo do diskuse, aby zase o této otázce se začlo ve společnosti diskutovat, protože jistě policie má své předpisy, ale na druhé straně když dochází k nějakým excesům, viděli jsme to při návštěvě čínského prezidenta před několika týdny, tak je třeba na to upozornit a nelze tedy to připustit, aby samospádem pokračovaly ta akce, kterých jsme byli svědky. Není to situace kritická, ale je to situace varující. A proto apeloval jsem na zodpovědné za policii, aby se tím zabývali, protože mě také vadí to, že obyčejně se společnost nedozví, když dojde k nějakému excesu, jak ta kauza byla řešená. Jenom všeobecně se řekne, ta kauza byla vyřešena, ale ne už konkrétně. Já nejsem ten, který by chtěl policii difamovat. Policie je důležitá, ale ztrácí pomalu důvěru, a to myslím, že potom nepřispívá ke klidu společnosti ani k stabilitě společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostal jste už odpověď?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dostal jsem odpověď od pana generála Tuhého, prezidenta české policie. No, bylo to takové všeobecné. Ale cením, že mi odpověděl. A pan ministr vnitra mně sám napsal, že by se rád se mnou setkal. Já jsem to přijal. Teď je tedy na straně pana ministra nebo jeho sekretariátu, kdy se to uskuteční. Já jsem odpověděl, dal jsem data, kdybych mohl. Zatím tedy nepřišla konkrétní odpověď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vám tedy jde nebo poukazujete na určitou, řekněme, necitlivost nebo nepřiměřenost určitých reakcí. Jak by se podle vás třeba měl policista, který samozřejmě dostává své příkazy, chovat? Mimochodem policie má heslo "Pomáhat a chránit." Našli bychom třeba i nějakou podobnost v heslech církve? Že to není úplně od věci.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já myslím, že pomáhat a chránit že patří k podstatě působení církve. Pomáhat těm, kdo jsou v ohrožení, chránit ty slabé, ty, kteří se nemohou bránit. Záleží také na tom, aby v těch policistech se pěstovala osobní zodpovědnost. Ano, jistě jsou jisté řády ve struktuře policie. Já jsem to zažil v armádě, když jsem kdysi byl v armádě. Ale vždycky jsem přemýšlel o tom, když byl dán nějaký rozkaz a byl jsem ochoten také o tom rozkazu potom hovořit s tím, kdo ho vydal. Protože ten policista je pořád konkrétní člověk, který by měl rozlišovat, co je dobré, co je špatné, a nejen slepě být jednotkou ve struktuře nějakého útvaru, nějakého šiku. Protože někdy potom to vzbuzuje u těch policistů, když je jich více, a já nepodceňuji, že přicházejí do situací velmi nepříjemných, tak je to pocit, my máme sílu, pocit převahy, pocit moci. A tomu se člověk jako velmi musí bránit, protože pořád i ten, vůči němuž zasahuji, tak je člověk, konkrétní člověk nebo konkrétní skupina. A vidět v nich pořád tedy konkrétní lidi nejen objekt, vůči němuž se je třeba bránit. Tím já vůbec nejsem proti zásahu policie, když se někde děje agresivita, násilí, když se narušuje veřejné soužití, když se provolávají hrubá nesnášenlivá xenofobní hesla. Přirozeně tam musí policie zasáhnout. Ale teď jde na to o ten způsob, jakým zasahuje, a zároveň aby se nepěstoval v té policii pocit, my máme převahu, my vždycky budeme chráněni, protože i o ni jsou zároveň součástí této společnosti. A to jsem chtěl ve zkratce vyjádřit v tom dopise, aby se o tom diskutovalo, aby občanská společnost to vzala za své, aby si neřekla, jo, to jsou struktury státu, ten je povinen a my jsme z obliga.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Královna Alžběta II., britská královna, nedávno ocenila českého policistu Řádem britského impéria i kvůli tomu, že pomáhá lidem. Možná další příklad, jiný příklad.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že mezi námi také jsou policisté, mezi námi, vidíte, jak mně to ujelo, mezi policisty že jsou velmi slušní lidé. Také jsem dostal několik reakcí, v nichž se ty jednotlivci bránili. Já to uznávám. Tím já neříkám, že všichni jsou stejní. Ale přece tendence u některých je, ten pocit moci, moci, pocit převahy, a to potom nevede k rozvaze a uměřenosti těch zásahů, které musí třeba i vykonat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezi Berlínem a Ankarou to docela jiskří. Turecko včera povolalo ke konzultacím svého velvyslance poté, co německý Spolkový sněm schválil rezoluci, ve které označil masakr Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Nový turecký premiér Yildirim ten označil hlasování Bundestagu za směšné. Podle něj chybné rozhodnutí má na svědomí rasistická arménská lobby. Jak se na to díváte, pane biskupe, proč vlastně Německo schválilo takovou rezoluci nyní, proč ne už dávno?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, je o tom dlouhodobá diskuse. Turecko je součástí NATO, Turecko usiluje o vstup do Evropské unie. V současné době Turecko je důležitým hráčem na Blízkém východě. Byla podepsána dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem ohledně uprchlíků. A nelze tuto lokální velmoc, dá se říci, přehlédnout. A přirozeně ty politické a ekonomické ohledy někdy převažují i nad pravdou. A já jsem přesvědčen, že je dobře, že Bundestag odsouhlasil tuto rezoluci, protože ty záležitosti je třeba pojmenovat tak, jak byly. Mluví se o genocidě Židů, o těch hrůzách během druhé světové války. Začalo se o mluvit o genocidě Arménů a opravdu jsem přesvědčen, že to genocida byla. Četl jsem nejen Čtyřicet dní od Franze Werfela, ale četl jsem i nějaká historická pojednání o této genocidě. A opravdu není třeba brát na lehkou váhu, že 1,5 milionu Arménů bylo nejen tedy vyhnáno, ale deportováno, ale dopouštěli se velkého násilí tehdejší členové Osmanské říše vůči Arménům, ztratili své domovy, statisíce byly zabity, statisíce byly vyhnáni, a to nelze jinak nazvat než genocidou, protože to mělo ten nacionální podtext. To nebylo, nebyl jenom zásah proti nějaké skupině, která nesouhlasí s vládou, ale proti národu jako takovému. Takže je dobře, že konečně se Bundestag k tomu odhodlal, že nad těmi politickými ohledy, pro které já mám pochopení, přeci vítězí pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Němečtí poslanci zdůrazňovali včera, že současná turecká vláda není samozřejmě zodpovědná za to, co se před více než sto lety stalo. Nicméně má zodpovědnost za to, jak se s těmi tehdejšími událostmi bude zacházet dál. Jak zacházíme třeba s dalšími genocidami, ke kterým došlo, třeba Asyřanů?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem se právě dočetl nedávno v časopise Echo od pana Fingerlanda, který má docela zajímavé články o Blízkým východu, že poukázal na to, že je pozapomenu genocida Asyřanů. To jsou křesťanů východní obřadu, konkrétně křesťané, které jsou v církvi apoštolské katolické asyrské církvi Východu, a potom část z nich se sjednotila v 16. století s římskokatolickou církví a nazývá se chaldejská církev. Já jsem tyto křesťany navštívil před několika lety v severním Iráku, konkrétně v Kurdistánu, a je dobré si uvědomit, že tyto církve byly podrobeny opravdu velmi brutálnímu tlaku už v 19. století, kdy žily ještě na území Turecka, a odtamtaď byly vyhnáni. A zúčastnili se toho nejen Turci, ale také Kurdové. Vidíte, jak ten Blízký východ je velmi složitý, protože Kurdové dnes se snaží vytvořit v severním Iráku v Kurdistánu vlastní stát, dosud požívají autonomii. Takže to pronásledování velmi tvrdé začalo už v 19. století, kdy upadala Osmanská říše, ztrácela svou dominanci v jihovýchodní Evropě na Balkáně, tudíž si snažila udržet svou nadvládu ještě na východ od tureckých hranic. Za první světové války došlo tedy k druhé vlně a zahynulo tehdy 300 tisíc Asyřanů, členů těchto křesťanských církví. Oni se vyznačují tím, že mluví starobylým jazykem, východní aramejštinou. My křesťané víme, že za Ježíšovy doby se ve Svaté zemi mluvilo aramejsky. Hebrejsky se jen modlilo a četla bible, ale jinak běžnou komunikační řečí byla aramejština. A oni mluví dodnes tou východní aramejštinou. A za první světové války těchto deportací, znásilnění žen, vyhnání se zúčastnili nejen tedy Turci, ale také Kurdové a Čerkesové. Čerkesové, to je malá národnost na jihu Ruska. Takže to je opravdu takový kotel Blízký východ velmi složitý, který zasahuje celá tamní státní území. Za druhé světové války Asyřané měli vojáky a ti vojáci stáli na straně vítězných velmocí, konkrétně Velké Británie, to bylo zapomenuto. A bohužel oni nejsou vnímáni jako národ, tudíž vůbec se neuvažuje o tom, aby si vytvořili nějaký stát. Dobře víme, že na konci první světové války si Velká Británie, Francie rozdělila Blízký východ, vytvořila hranice. O nich se dneska diskutuje, protože od té doby, málo platné, zůstalo to napětí, o tom se tady není třeba zmiňovat. A v 60. letech, kdy byli tedy tito Chaldejci, Asyřané vyhnáni zcela do severní Iráku, tak dokonce měli zákaz zakládat školy a nemohli užívat ani svá starobylá asyrská jména. Takže to je skupina lidí, dá se říci národ, který si vytrpěl své. Takže když se mluví o genocidě Arménů, genocidě Židů, tak by se mělo mluvit také tedy o přinejmenším nespravedlivém pronásledování v několika vrstvách těchto Asyřanů. A dá se říci, že to mohla být také genocida.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak přistupovat vlastně k takovým historickým událostem? Ptám se i v souvislosti s tou včerejší rezolucí Bundestagu. Víte, jak, co z toho vyvodit pro tu současnou situaci, pro politiky, pro to, aby se něco takového už neopakovalo.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, já myslím právě, že je třeba to přiznat. To máme také asociace v našich nedávných dějinách. Vyhnání sudetských Němců. To pořád ještě je pro část naší společnosti nestravitelné. Pojmenovat, co se dělo, že se dělo násilí, příčiny toho, aby už se to opravdu neopakovalo, protože v pravdě je síla. Tomu pevně věřím. Nakonec vždycky ta lež se odhalí a nemá cenu, aby taktika, politické ohledy vítězily nad pravdou. Já vím, že to ne vždycky je možné, ale je to obrovsky osvobozující.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se už, pane biskupe, zmínil o sudetských Němcích. Jak hodnotíte vystoupení ministra kultury Daniela Hermana na nedávném sjezdu v Norimberku?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že to bylo vystoupení dobré, solidní, nebylo to podbízení se, ale bylo to pojmenování situace takové, jaká byla. A je dobře, že jeden člen české vlády se k tomu odhodlal. A tady je třeba pochválit i předsedu vlády pana Sobotku, že souhlasil s tím, aby na ten sjezd sudetských Němců do Norimberka pan ministr kultury Herman jel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Internetem se šíří slova tibetského duchovního vůdce dalajlámy o tom, že běženců je v Evropě příliš a že se Německo nemůže stát arabskou zemí. V rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung dalajláma také ale hovořil i o potřebě pomáhat lidem na útěku. Co říkáte zejména jednak slovům tibetského duchovního i diskusi, která se kolem toho rozpoutala. Každý si vybírá z toho článku své.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to smutné, jak jsme manipulováni a jak někdy u novinářů chybí zodpovědnost, protože já jsem ten článek četl a je třeba to vidět v kontextu. Většina toho článku se týkala postavení Tibeťanů, jejich situace. A tady ta poznámka o těch uprchlících, to byla jenom jedna z poznámek a z toho se činí celkový obsah toho rozhovoru. Zároveň tím jakoby se staví dalajláma v opozici vůči papeži Františkovi, vůči takzvaným sluníčkářům, pražské kavárně, ale tohle vůbec jsem nevyčetl toho vyjádření dalajlámy. Ano, je pravda, že Evropa se nemůže stát arabskou, že je třeba pomáhat těm uprchlíkům. A souhlasím s tím, že je třeba stále pěstovat zodpovědnosti i u těch uprchlíků, že mají také zodpovědnost za svoji původní vlast, protože bez jejich přičinění, pokud jde o budoucnost, tak nemůže také dojít ke zlepšení, protože mají možnost se ocitnout v demokratickém prostředí se všemi těmi obtížemi, a právě skrze příbuzenské vazby, rodinné vazby, kmenové vazby, zpětně by měli také ovlivňovat své soukmenovce, své rodiny tam na tom místě. Já přirozeně jsem pro to, aby těžiště té pomoci bylo v uprchlických táborech, aby se tam vytvořila struktura školení, vzdělání, nejen humanitární pomoc, zdravotnická, nejen dodávání potravin, a přirozeně aby co nejvíce lidí zůstalo tam. Ale na druhé straně, když už ty lidé přijdou sem, tak je třeba v nich pěstovat jednak možnost, aby se sžili s evropskou kulturou, a aby pořád cítili spoluzodpovědnost za svoji původní vlast. Takže z toho projevu dalajlámy se najednou činí kontradikce, něco, co je proti, říká se, takový významný duchovní vůdce a vidíte, on mluví jinak než papež. Ale ve skutečnosti on řekl jenom, že z Evropy se nemůže stát tedy arabský prostor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konkrétně z Německa, že se nemůže stát arabská země. Mimochodem dalajláma ale už dříve se vyjádřil v tom duchu, že Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Přirozeně. Ale já myslím, že také to už není tendence, že převažuje přesvědčení ano. Přicházejí, ale už ta dohoda s Tureckem, o ní jsme před chvíli mluvili, stanoví, že ne všichni budou mít otevřenou bránu, protože skutečně nejde mít otevřenou bránu bez nějakých bezpečnostních hledisek, bez otevření perspektivy pro ty lidi. Takže to já s tím naprosto souhlasím. A já to nevidím vůbec v kontradikci s papežem Františkem ani v kontradikci s lidmi, kteří se snaží těm uprchlíkům pomoci a kteří stále tedy apelují na politiky, aby jenom nekličkovali, ale aby se dovedli té situaci postavit čelem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem vidíte, pane biskupe, význam, poselství setkání papeže Františka s vrchním imámem káhirské univerzity Al-Azhar?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak jednak bych chtěl říci, toho si málo novináři všímají, že František nikdy nemluví o křesťanské zemi nebo i islámské zemi, protože František dobře chápe, on to není takový prosťáček, jak se někdy jeví, to je člověk velmi inteligentní, jezuita velmi vzdělaný a žijící prostým životem. To jenom chci tuto poznámku uvést, protože někdy ten František je líčen jako takový dobráček. On je dobrý člověk, vynikající, ale je to zároveň taky velmi chytrý a vzdělaný muž. A právě on si uvědomil, že žijeme v pluralitním světě a že i když někde početně převažují muslimové nebo zase křesťané, takže není dobré mluvit o islámské zemi nebo o křesťanské zemi, ale že je třeba mluvit o tom, aby lidé různých vyznání, různých světonázorů žili v pokoji a v míru. A to bylo také hlavní poselství při návštěvě vrchního imáma Al-Azhar univerzity v Káhiře, což je takové významné učiliště sunnitského islámu. A co je důležité, že tento imám řekl při tiskové konferenci a znovu to zdůraznil, a toho si jako moc novinářů nevšimlo, že tato univerzita Al-Azhar respektována v sunnitském světě, že organizuje struktury vzdělávání pro základní školy, střední školy, kde vysvětluje, že to, co teroristé vyvozují z koránu, že to je falešné a že s vírou to nemá nic společného. A to myslím, že je velmi důležité, že je to takový první krok uvnitř islámského světa. Nejen se tedy nějakým prohlášením vymezit, ale myslet tedy i na ty generace, které se nechají lehko ovlivnit díky své neznalosti a nevzdělanosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou váhu mají slova tohoto islámského duchovního v tom arabském nebo muslimském světě?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, jistě že ta univerzita Al-Azhar že není jedinou. Takovým kontrapunktem jsou univerzity islámské například v Saúdské Arábii, které mají trochu jiný názor. Nicméně ale nelze pominout význam této univerzity, i když není jednotná autorita v rámci islámu, ale je to přece významná postava. A když už to jednou vyřkl, tak je to závazné. Tak nelze říci, já jsem to myslel jinak. Takže já to těžiště vidím, nejen že se sešel s Františkem, ale právě toto, co řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nezapadly v nedávné záplavě těch každodenních zpráv o uprchlících, což se v posledních týdnech už docela zmírnilo, tuzemské problémy, naše problémy třeba sociálně vyloučených lokalit nebo i v některých projektech, které jim pomáhají?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem společně s biskupy České biskupské konference byl v únoru na duchovním cvičení v klášteře trapistů Nový Dvůr a při jedné polední přestávce jsem zašel do vedlejší vesnice Dobrá Voda, kde působí obecně prospěšná společnost Český západ. A musím říci, že jsem byl mile překvapen, protože to je romská osada a tam ti lidé, kteří jsou aktivní v této obecně společné prospěšnosti Český západ se snaží vytvářet vzdělání, vytvářet pro ty děti nějaké prostředí, nějaké kroužky, zároveň je tam právní poradna, organizují si dílny, ať už je to dílna krejčovská, ať už je to dílna truhlářská, keramická, nejen v té vesnici Dobrá Voda, ale také i v okolí Toužimi, protože to se nachází v Karlovarském kraji. Snaží se také získávat ty Romy, aby se zaměstnávali, pomoci jim se zaměstnáním, s rekvalifikací. Je to nezištná služba a velmi tedy důležitá a zároveň je provázena i duchovní nabídkou, protože tam dojíždí jeden katolický kněz, člen řádu oblátů páter Sedloň. Tak jsem byl velmi mile překvapen, že to je opravdu práce v terénu, která se snaží integrovat Romy do života společnosti, a zároveň také se snaží, aby je podpořila v tom dobrém, aby vytvářeli i dobré sousedské a rodinné vztahy. Organizují si tam brigády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou, promiňte, výsledky už třeba konkrétní, jestli jaké ovoce přinesl ten projekt prozatím?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Přirozeně nelze to očekávat, že by se okamžitě ta situace zlepšila, protože ta organizace už působí od roku 2001, ale přece část těch Romů je zaměstnaná, i když pořád jsou tam velké těžkosti, například podléhání hazardu, potom zadlužování, drogy, ale třeba se zlepšilo už soužití v té samotné obci a zároveň že alespoň část těch obyvatel je ochotna učinit nějakou brigádu pro zlepšení prostředí. To jsou takové malé krůčky, že někteří jsou zaměstnání v těch už řečených dílnách, tudíž jsou zapojeni do nějakého tvůrčího procesu. To jistě že nelze říci, je to stoprocentní a že to bude stoprocentní, ale je to nejen tedy pokus, ale přináší i své výsledky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste hovořil, pane biskupe, o duchovní nabídce, tak co si slibujete od "duchovní tramvaje"?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, 10. června, příští pátek, je organizovaná takzvaná Noc kostelů. To je už dneska tradice, že se otvírají nejen katolické kostely, ale také evangelické nebo modlitebny sesterských křesťanských církví. Je to ekumenická záležitost. A lidé mají možnost vstoupit do těchto prostor, kde jsou pro ně připravovány různé výstavy, přednášky, koncerty, protože mnohdy lidé mají ostych vůbec do těchto prostor vstoupit. A je to koncipováno tak ne ty lidi přesvědčovat nebo tlačit nebo jim vyčítat, ale naopak jim jako nabídnout nějaký rozhled. A ono opravdu to nalézá veliké echo, zvláště tedy v těch velkých městech, a letos je takový pokus, že bude jezdit linka 22, jedna tramvaj, bude to ten starý vůz, kde několik lidí bude hovořit s paní Veronikou Sedláčkovou a do té tramvaje bude moci každý nastoupit, kdo bude chtít. Já nevím, kdo tam všechno bude. Vždycky tam budeme jako jednotlivci hodinu, než ta tramvaj dojede z Vršovic na Malovanku. A budeme tam hovořit s paní Sedláčkovou a zároveň lidé budou moci se zeptat, co je bude zajímat. Je to takový pokus. Jsem na to zvědav. Já se docela na to těším a uvidíme, protože je třeba opravdu vyjít z těch zdí kostelů a nabídnout takovou lidskou laskavou tvář, aby lidé poznali, že my křesťané jsme součástí této společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Světící biskup pražský Václav Malý. Já vám děkuji za vaše postřehy a přeji dobrou jízdu a hezký den. Na slyšenou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Děkuji a posluchačům přeji klidný víkend. A děkuji vám také za příjemné setkání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje k tomuto přání a přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.