Přepis: Jak to vidí Cyril Höschl – 7. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu "Jak to vidí" vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je psychiatr Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Dobrý den, pane profesore.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se dnes zaměříme, spíše se začteme? Do emočních map, dobrý poslech. Do Česka dorazil nový fenomén pocitového neboli emoční mapy. Je to vlastně obyčejná mapa města, ze které ovšem můžeme vyčíst mnohem více, například, kde je nepořádek, kde je špína, kde je třeba nevyhovující dopravní situace, anebo naopak, kde se cítíme dobře, kde je ném hezky. Kde se vůbec vzal tento fenomén, pane profesore?

Čtěte také

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
To je jeden z důsledků pronikání informačních technologií do každodenního života a zároveň také do vědy a je to ukázka takového přemostění mezi psychologií, chcete-li a v našem případě psychiatrií a sociologií na druhé straně. Já jsem zrovna minulý týden se k tomuhle tomu projektu z toho psychiatrického hlediska dostal blíž a stojí za to si ho připomenout a ukázat na to, v čem vlastně spočívá. To, že se dělají mapy měst, meteorologické, to víme a setkali jsme se už i s tím, anebo jsme viděli třeba mapy teplotní, že když se podíváte na Prahu, tak ne všude je stejná teplota, když se podíváte ven na teploměr, tak v Kobylisích ho ... máte třeba jiný údaj, než v Holešovicích a tam jiný údaj než někde v betonových garážích a zase naopak v parku bývá chladnějc. Tohle to jsou všechno trivia, ale teď k tomu přistoupila možnost, o které nám právě o víkendu vykládal Andreas Meyer-Lindenberg, psychiatr vynikající a výzkumník a vědec z Německa, kde si badatelé položili takovou otázku: Když víme už delší roku, že riziko schizofrenie je větší ve městech, ale nevíme, čím to je způsobeno, tak pojďme po těch možných příčinách pátrat. My se můžeme domnívat, a to jsou hypotézy, že to je třeba tím, že ve městech je vyšší míra stresu, vyšší míra anonymity vůči sousedům, možná trošku vyšší náročnost třeba dopravovat se z místa na místo, komunikovat a já nevím, co všechno, a takhle můžeme spekulovat donekonečna, ale dokázat to nemůžeme. A ti badatelé vyšli z toho, že se dělají různé takovéto mapy teplotní, počasí, radiace, elektromagnetického pole a já nevím, čeho všeho a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to taková meteorologie emocí.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, rozhodli se udělat mapu emocí, ale ten vtip spočívá v tom, že k tomu potřebujete už ty nové informační technologie, respektive každý, kdo se toho má účastnit, tak musí mít chytrý telefon a to už má dnes kdekdo, včetně i různě ohrožených skupin obyvatel a tam má aplikaci, která se ho desetkrát denně zeptá na takové poměrně jednoduché otázky, jako jestli se cítí bezpečný nebo ohrožený, úzkostný, napjatý nebo relaxovaný, veselý nebo smutný a na tom displeji má šoupátko od dvou, mezi dvěma extrémy - od vůbec ne až po maximálně, jak si umím představit, a na tom šoupátku vy tak někde pocitově nastavíte, jak se cítíte. To znamená, když se to zlepší, tak se šoupátko posune směrem k lepšímu a naopak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro lepší představu, něco jak jsou ikonky třeba na Facebooku různé, smajlíky - líbí, nelíbí?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Tak ty jsou poměrně diskrétní, kdežto tady to je spojité. Tady si můžete skutečně šoupat kontinuálně na stupnici odleva doprava a takhle si tam "našoupáte" tedy svoje odpovědi na ty otázky, které jsou stále stejné a ten telefon ví, kde se nacházíte. Jednak může měřit pohyb, jak jdete, jednak je pes GPSku neustále geograficky lokalizován a lokalizovatelný a jestliže ta aplikace umožňuje tato data shromažďovat do nějaké mapy spolu s tím údajem, kde se ten telefon nachází, tak najednou se vám ukáže, když těch lidí je hodně, že jsou skutečně v tom městě místa, kde se víc než nahodile ti lidé cítí úzkostně, jinde jsou místa, kde se cítí uvolněněj a na první pohled to mohou být nálezy triviální, jakože uvolněněj se cítí v parku a úzkostněj se cítí někde v potemnělých uličkách u nádraží, ale jsou tam ještě mnohem zajímavější souvislosti, které se na té emoční mapě města, a to je mapa nejenom emoční, jak jí můžeme říkat zkratkovitě, ale je to vlastně mapa uživatelské přátelskosti toho města, to, jak se kde cítíte, tak se začnou objevovat nenahodilé fleky něčeho, nějakých emocí, které jsou pro tu či onu oblast víceméně typické a kterými ta oblast zřejmě na lidi nějak působí, byť podvědomě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už se tedy vůbec nic neutají, ani to, jak se třeba já v určitý moment cítím? Kdo vůbec pracuje pak tedy s těmi údaji?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Tak tohleto je studie, kde, když se do ní přihlásíte, tak musíte podepsat informovaný souhlas, čili to není "velký bratr", který by vás sledoval. Také k tomu, aby to fungovalo, tak si musíte stáhnout tu aplikaci, musíte aktivně odpovídat na ty otázky, tedy šoupat těmi šoupátky a být tak, jak se říká adherentní, to znamená spolupracovat. Takže to není tak, že by se to dalo dít bez vás a mohlo by to měřit vaše emoce bez vás, i když k tomu se za chvíli můžeme dostat, protože to taky lze, ale v jiném módu, ale co chci říct, že tato emoční mapa, která vznikne toho města, se dá aplikovat na třeba meteorologickou mapu a podívat se, jestli shluky určitých nálad třeba nesouvisí s nějakými nenáhodnými fluktuacemi teploty v tom městě nebo radiace nebo elektromagnetického pole nebo, já nevím, svozu odpadků nebo znečištění ovzduší a ty hypotézy si můžete dosazovat jednu za druhou a testovat je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Splín se studenou frontou třeba.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Splín se studenou frontou, ale s mnoha dalšími a ty mapy, kterých může být, já nevím, deset, můžete přeložit na sebe a podívat se, kdyby byly, představme si, průhledné, kde se vytváří nějaké hustší fleky neprůhlednosti dané tím, že se tam některé jevy na sebe naskládají, protože spolu mohou nějakým způsobem souviset. No ale teď ještě, abychom si ale odpověděli na tu původní otázku, proč to dělají psychiatři, přestože to je průzkum spíš vlastně sociologický nebo environmentální, antropologický. No, proto, že tím, že vědí, že je vyšší riziko výskytu schizofrenie ve městech, aniž vědí proč, tak se teďko dívají, jestli některé anomálie v těchto pocitových mapách nesouvisí s vyšším nebo nižším výskytem schizofrenie v těchže oblastech, že by například v oblastech měst, kde se lidé cítí napjatější, nebyl zároveň vyšší výskyt některých duševních poruch. To se ..., zatím to nepředcházejme, to se zatím nepotvrdilo, ale toto je přístup, kterým se to testuje a kterým se jde, aby se tyhle souvislosti zjistily. Čili vidíme, že ty otázky výzkumné a vědecké se vrací po spirále tam, kde byly už před 50 lety, kdy epidemiologové třeba zjišťovali právě to, jestli se schizofrenie nevyskytuje víc v určitých společenských vrstvách, nebo přišli na to, že to město je riziko, přišli na to, že být příslušníkem menšiny v nějaké většině, je riziko a teď s využitím technologií, které tehdy nebyly, se vlastně ty otázky znovu testují, ale kvalitativně, řekl bych, o spirálu na vyšší úrovni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To využití tedy je, co se týče ..., vlastně je to výzkumná studie pro sociologii, pro psychiatry, psychology, nebo bude mít i praktický dopad ve smyslu, víme, tam a tam jsou nečistoty, půjdeme to uklidit, kvalita životního prostředí?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Já bych řekl, že obojí a závisí na tom, jak je to celé navrženo a jak jsou pak ty výsledky využívány a interpretovány. Jestliže to navrhne výzkumný tým, který zajímají tyto demografické aspekty psychiatrie, tak ten výsledek slouží k rozšíření našeho poznání a hledání rizikových faktorů a je to jedna cesta. Když se toho újmou, já nevím, manažeři nebo politici angažovaní v životním prostředí a budou sledovat takové parametry, jako je znečištění ovzduší nebo kvalitu vody nebo podobně, no, tak ty výsledky mohou mít bezprostřední praktický dopad na určitá opatření a na varování a na životní styl v těch kterých, čili to využití je, takových map ... je jistě velice široké a poměrně univerzální a jenom ukazuje to, jak pokrok se většinou generuje, generuje tam, kde se střetnou disciplíny napříč různými pohledy, napříč hypotézami a zpravidla něco, co se objeví v jedné doméně, tak se pak překvapivě použije v nějaké úplně jiné, v tomto případě, co se objeví ve výzkumu životního prostředí nebo v sociologie, tak se najednou uplatní v medicíně a obráceně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, jestli emoční mapy už přinesly nějaký konkrétní výsledek, nebo jak na ně reagují v Německu, ve Skandinávii?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Tak to, o čem jsem tady teď mluvil, je tak čerstvé, že to vlastně ještě v plném rozsahu nebylo ani opublikováno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Testuje se to ještě víceméně.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Předběžné výsledky toho, jak to funguje, ty emoční mapy, ty už publikovány byly. Je takový přehled v časopise Natural z loňského roku, ale je ještě brzy na to odpovědět na ty hlavní otázky, které si ti experimentátoři kladou. Je to spíš zajímavost, myslím, pro širší posluchačskou obec, zajímavost, jak se dají poměrně všeobecně dostupné informační technologie využít a jak zajímavé otázky si mohou také badatelé klást.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už máme i první údaj do možné mapy od pana Dufka. Mapa kladných emocí, dejme tomu, kolem 22. hodiny - Ostrava, Stodolní: velmi kladné, velmi uvolněné.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, tak vidíte, kdyby se do toho, co jsem tady teď povídal, přimíchal ještě český smysl pro humor, tak by se celý ten německý výzkum posunul možná na ještě zajímavější úroveň a připomíná mi to takovou neuvěřitelnou historku, kdy jeden z našich kolegů, ornitolog a biolog, doktor Grim, který je celosvětově, řekl bych, uznávaným badatelem ve své oblasti, tak si jednou položil takovou otázku, jestli vědecká produkce měřená scientometricky, to znamená počtem těch impaktovaných publikací, jak se o tom stále hovoří a tak dále, u jednotlivců koreluje s počtem vypitých piv, kolik jsou schopni nebo v průměru mají zvyk vypít denně a rozeslal svým kolegům, vědcům takový dotazníček, kde se jich právě ptal na to, kolik tak vypijou v průměru piv, a pak se podíval, aniž by to chtěl po nich, do těch světových databází, jak jsou na tom s tou vědeckou produkcí a zjistil, že to koreluje, myslím, nechci teď se mýlit, ale myslím, že to korelovalo negativně, že čím víc piv, tím nižší byla ta produkce v určitém rozmezí. Ale to je jedno, podstatná je ta myšlenka, protože jemu to pak vzali do jednoho z nejprestižnějších časopisů na světě, kam má tady kde kdo usilovnou vědeckou prací velkou obtíž se kdokoli dostat, a pak přijde takováhle, abych tak řekl, česká myšlenka a bác, je to hnedko bingo!

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste vy, pane profesore, možná zakreslil tak spontánně do nějak emoční mapy Prahy?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Asi to, co do všech velkých měst a co, myslím, každý, kdo nás poslouchá, sám trošku cítí, když se nad tím zamýšlí, že velká města jsou vždy ozvláštněna zelení a že to není jenom rozmar architektů či město tvůrců, ale že to jsou skutečně zóny, kde se čerpají síly a že psychologicky pohled do zeleně a na modrou oblohu je z nějakého důvodu člověku blahodárný a že mají tudíž parky a zeleň a stromy ve městě, kromě toho, že poskytují stín a to město není tak rozpálené a drží vláhu a tak dál, takže mají i svůj hluboký psychologický efekt a já si myslím, že až se to s těmi emočními mapami ještě víc rozšíří, tak se ukáže, že se do značné míry právě ten pocit uvolněnosti nebo relaxace překrývá s mapou zeleně v těch městech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existují i mapy, co s námi uvnitř dělají, kdybyste nás prosvítili, emoce? Nakolik jsou tam ty rudé fleky a podobně, když se rozčílíme, když máme hněv, anebo naopak, když jsme šťastní? Myslíte, že změní pozitivní myšlenky výraz naší tváře, nebo obráceně?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Určitě ano. Kolem toho je také spousta velmi zajímavých pokusů. Teď v poslední době je takovou módou využívat toho, že když se díváte na emoce v tvářích jiných lidí, tak se ti, kdož se na ně dívají, mezi sebou liší ve schopnosti ty emoce číst. To znamená, když se třeba díváte na tvář, která se postupně, nenápadně stává vyděšenou, tak jste-li sama v nějakém negativním rozpoložení, tak to rozpoznáte u toho druhého daleko dřív, než když jste sama v příjemném uvolněném rozpoložení, nebo když jste, jak se říká happy. Když jste happy, tak tu, tak tu depresi anebo rozladu u toho druhého vidíte mnohem později, než když je vaše emoce naladěna na stejnou vlnu a toho se dá používat asi tak, jako ve všeobecném lékařství nebo v infekci teploměr, abyste poznala, jak jste na tom, když máte zimnice a jste nachlazena, no, tak takhle zase v té psychiatrii nebo v psychologii se dá používat expozice různým tvářím nebo jedné tváři v různých rozpoloženích k rozpoznání toho, v jaké jste sama emoci a dá se to poměrně exaktně měřit, ale to, na co se ptáte, je na jednu stranu trošku ještě science-fiction, ale na druhou stranu, pamětníci si vzpomínají na film Vojtěcha Jasného Až přijde kocour s Janem Werichem, kde ten hlavní, ta myšlenka spočívala právě v tom, že se, když se nasadily brýle, tak se najednou objevily emoce a charaktery těch lidí v podobě barvy. Oni byli zabarveni podle toho, jací byli, takže jste najednou mohla číst, co si kdo doopravdy myslí a to ten svět obrátilo naruby a v tom byl vtip toho filmu, ale nemusíme chodit tak daleko. Můj bývalý učitel a ředitel, zesnulý profesor Hanslíček, říkal: "Jak bychom, panečku, dokázali číst, co si o nás druzí myslí, kdyby lidi měli ocas, protože si všimněte, jak ten pes, který tím ocasem vrtí, vlastně vyjadřuje téměř všechno, co cítí, co si o vás myslí a co s vámi hodlá udělat."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na mapě nikoli emocí, nýbrž potenciálních reálných vyzyvatelů Miloše Zemana, coby prezidenta, přibývají další jména, ačkoli volba bude až za dva roky, někteří jsou již rozhodnutí, jiní ještě zvažují, testují nálady, nákladnost politických subjektů. Jak vy si, pane profesore, čtete v takové mapě, která vzniká?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, mě to do určité míry baví. Na jednu stranu si uvědomuji, že ta potřeba celospolečenská vygenerovat někoho, kdo bude důstojným protikandidátem Miloše Zemana, je obrovská a je pochopitelná a je i historicky nevyhnutelná, nebo její uspokojení je nevyhnutelné. Na druhou stranu, to, jak se před každou volbou prezidenta u nás vždycky vynoří, vyrojí celá galerie narcisů a chronických kandidátů, z nichž některé můžeme už zase znovu předvídat, kteří jsou nepoučitelní, je úsměvná a zároveň ale je třeba podotknout, že ty motivace jsou různé. U jedněch to skutečně je ten narcismus a ta představa, že já bych měl být prezidentem a určitá taková nepoučitelnost a nedostatek náhledu na sebe, u jiných to je, řekl bych, bohulibá vlastnost a touha nějak pomoci, přispět, angažovat se, protože ona to je oběť nepochybně a u dalších to může být výsledek tlaku okolí, které už znervóznilo a začíná své kandidáty hledat. Přitom ale může paradoxně vykonávat medvědí službu všem, kteří by přicházeli v úvahu, protože, ať chceme, nebo nechceme, je to také otázky časování. Zdá se, že na jednu stranu už by ten, kdo je potencionálním vyzyvatelem, se měl nyní profilovat, měl by být znám a měl by dát veřejnosti příležitost, aby zmapovala jeho postoje a otestovala jeho schopnosti, na druhou stranu je svým způsobem ještě brzo, což jsme viděli například v minulé, při minulé volbě, když to někdo trošku přepálí a začne brzy, tak taky brzy skončí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy je ten vhodný okamžik, pane profesore?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, to je to, co nikdo z těch rojících se kandidátů neví. Řekl bych, že ti, co se vyrojili teď, tak to ještě trošku přepálili. Na mě to dělá ten dojem, že nejvhodnější okamžik bude ve chvíli, kdy už bude možno to nastoupené tempo až do finále té volby udržet, a to si myslím, že je ještě brzy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co takový ten postoj: Jsem tady, chtěl bych, ale zvažuji ..., takový vlastně neurčitý, něco napůl?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Já si myslím, že ještě lepší by bylo: Jsem tady, pomáhám, dělám něco pro tudle zemi, jsem viditelný a ne, abych se zjevil jednou za pět let a to vždycky jenom kolem té volby a mezitím o mně nikdo nevěděl a dát lidem příležitost, aby toho dotyčného poznali a s tím vyhlásit, že chci jít do toho souboje, s tím už potom může počkat až do poslední chvíle. Ale není dost dobře možné nedělat nic, a pak se tvářit jako kandidát na prezidenta a zrovna tak je chybné se tvářit jako kandidát na prezidenta od samého počátku a nic jiného nedělat, jestli je mi dobře rozuměno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by měl ale potenciální kandidát dělat, když je tady prostě několik let ta hlava státu?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Měl by se angažovat ve veřejném prostoru ve prospěch problémů, které jsou palčivé a těch je spousta - sociální, támhle OKD, životní prostředí, péče o handicapované, nemocné, problémy ve zdravotnictví, odlivy personálu a takhle bychom to mohli jmenovat jak ve zprávách od rána do večera a vybrat si doménu, ve které mohu přiložit ruku k dí..., ruku k dílu, a to jak svými názory ve veřejném prostoru prezentovanými, tak nějakou skutečnou aktuální pomocí. Tady se, nevím, jestli bohužel nebo bohudík, nabízí to, co víme všude ze světa, že úplný chudák to být nikdy nemůže, že musí mít určitě možnosti a prostředky svou dobrou vůli taky uplatnit. To znamená, ti movitější, schopnější, nebo aspoň ve funkcích, ze kterých lze něco viditelného dělat, tak mají přece jenom náskok, a to vidíme a viděli jsme to i při minulé volbě. Čili to jsou všechno faktory, které se splétají dohromady a každý, kdo na to myslí, tak by si měl v klidu sednout a promyslet si, jestli jsou ty sudičky na jeho straně ve správné konstelaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V médiích a asi i v části veřejnosti se možná pomalu usazuje termín nebo spojení "hledá se antizeman". Jak to působí na vás a třeba na nás, na voliče?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, na mě to působí tak, že to je na jednu stranu pravda, ten tlak na to: "Prosím vás, proboha, už někdo se přihlaste a dělejte toho prezidenta, už to takhle dál nejde," tak ten je dost veliký u té takzvané "pražské kavárny", ale na druhou stranu zcela realisticky je třeba si uvědomit, že čistý "antizeman" má šanci poměrně malou, protože prezident Zeman má, a teď se to někomu může, nebo nemusí líbit, dost velkou podporu ve veřejnosti v současnosti, pokud se to nějak ještě dramaticky nezmění a k tomu, aby někdo uspěl, tak musí část jeho voličů a sympatizantů přetáhnout na svou stranu, a to neudělá tím, když se vůči němu bude brutálně nebo pouze brutálně vymezovat. To znamená, on musí do určité míry usilovat i o část jeho elektorátu a v tom je mimo jiné také trošku zakopán pes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A třeba nějaké podobné spojení neznáme z Německa, které mimochodem bude také možná nečekaně hledat nového kandidáta, protože Joachim Gauck, současná hlava státu, včera oznámil, že podruhé se o ten svůj úřad ucházet nebude?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Německo je ale v opačné situaci. Těm odchází prezident, kterého si spousta lidí nebo většina lidí přeje, u nás se staví kandidát proti prezidentovi, kterého si ne většina, ale slyšitelná a viditelná část veřejnosti nepřeje a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale teď jsme říkali, že vlastně je u většiny populace oblíbený.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Ano, říkám, říkám, ta, která si ho nepřeje, není většinou, ale je to významná a viditelná a slyšitelná část populace, čili to dilema zní opačně. U nás mnozí volají "Děkujeme, odejděte!" a v Německu volají "Děkujeme, neodcházejte!" a obě země mají problém, to znamená, vygenerovat protikandidáta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejdříve ale proběhnou volby krajské, již na podzim. Strany hodně sázejí na billboardy, asi méně na propagaci v tisku. Co vy si o tom myslíte, pane profesore? Co působí opravdu na nás? Podle čeho se rozhodujeme?

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Tak tohleto je spíš skutečně otázka na nějakého reklamního profesionála a ty kampaně jich mají tucty, ale nepochybně to je i podprahové vnímání toho, co každý den vidíme. Jeden z mých synů tomu říkal "debilboardy", ale nepochybně ta role toho i podprahového vnímání je vysoká. Prostě, když někoho vidíte každý den, tak k němu zaujmete určitý postoj a ten se tou neustále opakovanou vizualizací buď posiluje ..., takhle, on se posiluje, ale buď v dobrém nebo ve špatném. Když toho člověka ráda nemáte, tak se stanete na něj alergická, když ho ráda máte, tak to posílí vaše preference.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Cyril Höschl a jeho názory. Já vám za to děkuji a přeji hezký den.

Prof. MUDr. Cyril HÖSCHL, DrSc., FRCPsych., psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Taky, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude Miroslav Dittrich hovořit se spisovatelem Pavlem Kosatíkem. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.