Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 30. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, začíná pořad Jak to vidí. U poslechu vás vítá Zita Senková. Mým dnešním hostem je docentka Ilona Švihlíková, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata bude ekonomka glosovat? Jeden historický postup i historické hlasování. Dobrý poslech. Gudni Jóhannesson se stal novým islandským prezidentem. Na univerzitě vyučuje moderní historii, v politice nikdy nebyl, neměl, nezastával žádnou funkci, přesto mu dali Islanďané skoro 40 % hlasů. Jeho největší soupeřka, podnikatelka, tu podpořilo 28 % voličů. Vy sledujete velmi pečlivě dění na Islandu, zemi se daří, když k tomu přičteme fotbal a samozřejmě ekonomiku.

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Island je nesmírně zajímavá země, která skutečně z těch obrovských problémů v tom roce 2008 a posléze vyvodila asi, řekněme, nejsilnější ponaučení, a to nejen z hlediska toho, kolik bankéřů šlo do vězení, ale především jak hluboce začala přeměňovat svojí hospodářskou politiku. Island patří mezi země, kde se vede jedna z nejrazantnějších debat o změně měnového systému, ale z toho, co už se uskutečnilo, vidíme, že Island se vrátil ke kapitálovým kontrolám, což bylo dříve takové velké tabu v rámci hospodářské politiky. Zajímavé je, že kapitálové kontroly začínají být znova hitem, asi ne díky Islandu, ale nejdříve se k nim pozitivně vyjádřil Wall Street Journal, kde by to člověk asi příliš nečekal, když citoval lidi z Mezinárodního měnového fondu, že kapitálové kontroly zkrátka a dobře jsou dost často potřeba a že je nutné je začít vnímat i jako pozitivní opatření. A nedávno vyšel takový souhrnný článek, ve kterém Mezinárodní měnový fond současnosti kritizuje Mezinárodní měnový fond minulosti. A vlastně si rozebírá tu doktrínu neoliberalismu, kterou sám pomáhal nastolovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je sebereflexe.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je, no, tak po 30 letech, no, ale jedním z těch opatření, ke kterému se, řekněme, hlásí v nějaké míře a v určitých souvislostech, jsou právě ty kapitálové kontroly. Ale Island šel, šel ještě dál. Nejenže je zavedl, potom je bude nějakým způsobem modifikovat, ale on má i docela razantní opatření vůči těm, kteří drží mimo Island nějaká islandská aktiva a řekněme, že tem investorům dává takový zajímavý výběr, aby samozřejmě nemohli ovlivňovat a deformovat kurz krónu, tedy islandské národní měny, tak ti investoři mají jako možnost prostě buď si počkat na doběh platnosti těch aktiv a potom dostanou něco zpátky, ovšem za kurz, který určí centrální banka, anebo mají druhou možnost a mohou jaksi být motivováni vhodně v uvozovkách, aby investovali do cenných papírů centrální banky, kde jaksi není žádná splatnost a kde je minimální úrok, takže teď se s tím Island skutečně nemaže, protože jasně řekl, že nebude chránit zahraniční investory, ale své domácí občany. A je velmi inspirativní zemí, protože Island se zotavil vlastně nejlépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ještě změnili? Co všechno ještě nebo co dalšího změnili, přestavěli vlastně tu strukturu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Zajímavé je, že Island hlavně si v té hospodářské politice vedl mnohem lépe než vlastně celá eurozóna, no celá Evropská unie dohromady, to znamená, nejenom že se obnovil ekonomický růst, ale mzdy se dostaly na úroveň, vysoko nad úroveň před krizí, je celkem stabilní právě ten měnový kurz, což je velice teda důležité i vzhledem k tomu ponaučení z minulého vývoje, má velmi nízkou nezaměstnanost, teď hraje dobře i fotbal, takže skutečně ta islandská ekonomika právě tím, jak se vyvázala z toho vlivu toho zahraničí a říká prostě, že se bude už financovat jenom sama a nebude se spoléhat na ty zahraniční přílivy, tak to je, to je skutečně velmi inspirující a ukazuje, že když ten stát chce a když se nebojí, tak je schopen si prostě ochránit své vlastní zájmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohlo by se tohle povést i třeba Velké Británii?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že rozhodně. A dokonce ještě možná mnohem snáze, protože samozřejmě je to mnohem větší ekonomika, která má, má větší váhu. Ono se často říkalo, ono to nejde a byli by trestáni od finančních trhů a podobně, ale ten Island je skutečně takový zajímavý předvoj, protože prostě se vykašlal na to, co se říká, že nejde a není možné a prostě to udělal. A jak ukazuje na všech hlavních makroekonomických číslech, tak to jde velmi dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi tedy na rozdíl od Brazílie, což ale je samozřejmě jiná země, jiný kontinent, která naopak zažívá vlastně nejhorší recesi od 30. let?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tam je to komplikace velkého množství faktorů a bohužel je v tom, já bych řekla, téměř dominantně politika, to znamená obrovská politická nestabilita a vlastně rozpad té politické scény, velká nedůvěra v instituce jako takové. Tam na Islandu to obnovili právě razantně tím způsobem, že ty, kteří byli odpovědní za tu krizi, byli jaksi odstraněni mimo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, nový prezident Islandu, který je mimochodem vášnivý sportovec, tak se mu líbí nebo mu pomáhá ta paralela mezi světem sportu a politiky, jak sám říká. Cituji jeho slova: "Člověk musí být přesvědčen o své síle, potřebuji být obklopen dobrými lidmi, schopnými práce v týmu, musí mít dobrou taktiku, bojový plán a výdrž." Tolik jeho slova. Vidíte vy také tu paralelu mezi tím sportovním světem, tím výkonem, a politikou?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Rozhodně, rozhodně. Je to krásně popsáno, protože samozřejmě Island je malá ekonomika, která je, řekněme, hodně stranou, malý fotbalový tým, ale ukazuje prostě, že se s nasazením a dobrou taktikou lze přehrávat, a to ne jednou, ale opakovaně i týmy, které jsou papírově vzato podstatně silnější a platí to skutečně asi i v té společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak víme, Island vyřadil Anglii na fotbalovém, moc se omlouvám, fotbalovém šampionátu, zavládla obrovská euforie z toho historického postupu, jak vstoupí do historie brexit?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já si myslím, že těch vstupů do historie bude asi hodně. To současné vnímání je spíš, já bych řekla, hodně emočně vypjaté, až hysterické. My v tuhle chvíli nedokážeme ještě úplně přesně ocenit, co se stane, protože je to nová situace a těch scénářů dalšího vývoje je mnoho. Já bych zmínila aspoň dva hlavní body nebo to, co vidím jako dva hlavní body, za prvé selhání britských elit, především tedy premiéra Camerona nebo bývalého vlastně už, který se tedy intenzivně přepočítal, když prostě referendum využil pro to, aby si vyřídil účty s částí Konzervativní strany a UKIP, a to mu tedy tvrdě nevyšlo, a samozřejmě tím ohrozil integritu Velké Británie, která prostě v téhle otázce je nejednotná. Bylo to ale dlouhodobě patrné, že je nejednotná. To znamená bylo to něco, co měl vědět a s čím měl počítat, takže otázka toho načasování a dalšího, té taktiky, celkově provádění, kdy ta kampaň byla propagandistická, až tedy hysterická z obou stran, tak to určitě jako nic, nic pěkného neukazuje. No a to druhé je samozřejmě selhání evropských elit, protože ta nechuť k Evropské unii, to přece není jenom Velká Británie. To se nám tady zjevuje v mnoha podobách, prostě po celé Evropské unii se to projevuje a zase už dlouhodobě, ale opět jako u toho Camerona prostě taktika chybná a hlavně sebereflexe žádná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nestalo se nebo nestal se z Evropské unie právě v posledním období, řekněme, fackovací panák? A proč vlastně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak možná částečně ano, oni si za to můžou samozřejmě samy ty evropské elity. Když se podíváte na lidi, jako je Juncker, Schulz, Dijsselbloem, že jo, ta trojka, no nemluvím o zástupcích Německa, paní Merkelové, tak oni nejenom že nedokáží vyřešit problémy, které se na Evropskou unii hrnou, ale oni ještě další prostě jaksi přidělávají. Oni dlouhodobě ohrožují vlastní obyvatelstvo, nejsou schopni žádné sebereflexe, počínaje prostě migrační krizí, konče ekonomickými problémy, které neustále tak nějak jakoby flekují, ale neřeší se doopravdy nic, a ještě se u toho tváří jako mistři světa. Ta sociální nejistota a to ohrožení, které pociťuje velká část občanů Evropské unie, potom samozřejmě je voda na mlýn pro různá uskupení, která se prostě nebojí nazývat věci velmi ostře a samozřejmě také na tom posléze získávat politické body. Já si myslím, že ten brexit byl nejenom jaksi výstražným pro Camerona, takže nejenom dovnitř té britské scény, ale především, především na ty evropské elity, které se tváří, jakoby snad byly mimo nebo jako by se jich to vůbec netýkalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská unie ale přece není jenom Jean-Claude Juncker nebo hrstka politiků.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, víte, ten problém je, že tihle ti lidé určují to směřování, jo, a co to je za lidi? Kde se vzali? No to jsou prostě politici, kteří buď selhali ve svých domácích zemích, typicky pan Tusk, že jo, z Polska, a byli takzvaně vykopnuti vejš, jak se říká, jo. A tahle ta garnitura prostě potom určuje nějaké všeobecné směřování, ti lidé jsou ze své podstaty nedůvěryhodní a když se podíváte, jakou politickou kariéru mají za sebou, právě třeba pan Juncker, no tak samozřejmě, jak se říká, jak takovýhle člověk prostě může tady určovat nějaké, nějaké směřování?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že opravdu to funguje tak, že prostě Jean-Claude Juncker přijde na zasedání, něco nařídí, přece jsou tam stovky poslanců, kteří o tom rozhodují.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Evropský parlament má minimální vliv. Ten má minimální vliv. Tam se skutečně rozhoduje, když se podíváte na to, jak ta Evropská unie funguje, tak kdo za ní rozhoduje? Německo. A když se podíváte na ty další, to jsou prostě lidé, kteří jsou úzce spjati, úzce spjati s Německem. Jako kdo rozhodoval o tom, jakým způsobem se bude zakládat, nakládat s Řeckem? No samozřejmě pan Schäuble, že jo, a jak to dopadlo, vidíme. Kdo určoval hospodářskou politiku, kdo je autorem všech těch fiskálních kompaktů, paktů stability, europaktů a všech těhle dalších? No samozřejmě to je všechno z německé dílny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, řekněme, tvrdé jádro Evropské unie?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to už ani není jádro, jako ty Němci si vystačí sami jako. Tam už skutečně ten prostor pro to, aby, vždyť si vezměte, jakou kritiku, jaká kritika zaznívala prostě z různých stran vůči Německu za jeho pojetí té migrační krize. Byla tam nějaká sebereflexe? No samozřejmě že žádná. Jedeme dál močálem kolem bílých skal, pak se nemůžeme divit, že občané samozřejmě začnou vyhledávat uskupení, která razantně řeknou tohle ne, tohle my nechceme, toho se bojíme, chceme to jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dojde vůbec podle vás k brexitu? K vystoupení Británie.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to je právě otázka, protože jednak jedna věc je, řekněme, ostře pojmenovat to, co se děje, a druhá věc je mít nějakou představu, kam dál. Já osobně si myslím, že pan Farage, i když předstírá samozřejmě, že je nadšen, možná zas tak nadšen není, protože kdyby byl býval prostě zůstal u té úvahy, že prostě bude kritizovat Evropskou unii a často má v těhle věcech podle mého názoru pravdu, tak by s tím vydržel celou politickou kariéru, ale takhle když se to tedy stalo, tak samozřejmě se očekává, že nabídne nějakou vizi pro Velkou Británii, což je dobrá věc, je potřeba prostě si říct, jako jaké místo Velká Británie bude chtít mít ve světě, ale nezdá se mi, že by prozatím ti jednotliví, ty hlavní postavy v té Velké Británii měly tuto představu. A spíš se skutečně ukazuje, že ta kampaň byla, byla hodně vyhrocená a že nějaké další kroky jsou, jsou vrcholně nejasné. Zástupci Evropské unie mají pocit, jako že se jich to tedy netýká, že teďkom tu Velkou Británii odkopnou jako něco špinavého. Oni si teda pojedou, pojedou dál. Myslím, že to chování těch stran je skutečně, to je nehodné státníka. Prostě toto se stalo, je potřeba z toho vyvodit intenzivní sebereflexi, velmi kritickou na obou stranách a prostě začít jednat jako dospělí lidé. Velká Británie bezesporu bude chtít mít nějaké vztahy s Evropskou unií, je v zájmu obou stran, aby to probíhalo hladce, aby ty vztahy zůstaly co nejméně porušené, není důvod prostě do někoho kopat nebo urážet a začít se prostě chovat rozumně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluví se o tom, že Evropa by mohla na brexitu vydělat, že by se to centrum finančních služeb jaksi rozmělnilo nebo rozptýlilo po Evropě. Když se podíváme na Londýn jako na jedno z center vlastně.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
London City. No, tak ono samozřejmě třeba Londýn byl zase tím aktérem, který intenzivně odmítal daň z finančních transakcí a stavěl se, stavěl se proti tomu. Je to samozřejmě možné, ale my to v tuhle chvíli skutečně nevíme, protože bude hrozně moc záležet na tom, jakým způsobem si Velká Británie ustanoví ty své vztahy, bude mít bezesporu zájem o to základní, o což jí vlastně vždycky šlo, to znamená ty dominantní ekonomické otázky a jak to nakonec dopadne, je v téhle chvíli jako velice obtížné předvídat. Já ale bohužel spíš skutečně vidím místo snahy o rozumnou dohodu a přijetí faktů snahu to nějak obejít, zesměšnit, anulovat, trestat jako Brity za to, že si prostě dovolili říci názor, na který samozřejmě mají právo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale přece Evropská unie zatím vůbec nic nedělá, pouze čeká, až Británie aktivuje ten článek 50.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ono to není úplně pravda. Když se podíváte na ta prohlášení právě těch, kteří mají to, to hlavní slovo, tak z nich čiší jako velká chuť ve smyslu, tak teď si to s vámi vyřídíme a uvidíte. Samozřejmě že ta britská scéna k tomu nepomáhá, protože v tuhle chvíli je teda skutečně ve stavu nějakého prazvláštního rozkladu. A jak je vidět, tak ani strana A, ani strana B prostě do značné míry neví, jak se teď, jak se teď zachová, jaké vlastně budou ty priority jednání. To asi nějakým způsobem postupně vykrystalizuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má vůbec smysl, paní docentko, se zabývat těmi ekonomickými analýzami, těmi scénáři, když vlastně nikdo úplně přesně neví, co všechno může nastat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že v tuhle chvíli těch scénářů sice je dost, ale je tam hrozně velká várka emocí. Já už jsem prostě četla o tom, jak se skácí Velká Británie, jako pomalu že zmizí někde v hlubinách. Jako existuje i život mimo Evropskou unii, já bych skutečně nehysterčila. Velká Británie zatím zůstává, bude to proces, uvidíme, jakým způsobem bude veden z obou stran a myslím si, že tyhle ty katastrofické scénáře patří do koše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od Pavla: "Proč zavedení firmy v Česku trvá mnohem déle než třeba v Německu?"

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to by mě taky, upřímně řečeno, zajímalo. Ty hlavní důvody jsou podle mého názoru nejenom ta velká smršť pravidel, ale i to, že ta pravidla se velmi často mění. My jsme o tomhle tom zrovna trošku diskutovali na konferenci v Senátu k tématu konkurenceschopnost, a jednak si myslím, že je tady velké, velké, takové to zavalení neustálými novelami, ve kterých i lidé, kteří v tom pracují, mají velký problém se orientovat, jo. To znamená velmi časté změny a je tam velmi častá aplikační nejednoznačnost, jo. To právě nevíte, co zrovna, jakým způsobem to prostě interpretovat. Další věc samozřejmě je, že mám pocit, že bohužel v naší veřejné správě se nedostatečně využívají moderní prostředky techniky a někdy možná je to /nesrozumitelné/ telefon teda, že to, jako i tyhle věci, tyhle věci jsou problém. A třetí, a to je obecnější, netýká se pouze založení firmy, my jsme se dostali do stavu, kdy nikdo nechce nést za nic odpovědnost, jo, každý říká já nic, já muzikant, a to potom prostě vede k tomu, že se někdy zase nastavují hloupá pravidla, jako třeba u veřejných zakázek. To na tom semináři zaznívali snad patnáctkrát, prostě to, že hlavním kritériem je nejnižší cena, jo, což jako já to svým způsobem chápu, ale opravdu ideální to v řadě případů není, jo, takže tady je jako bezesporu v té kvalitě institucí, je opravdu co vylepšovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za to ale nemůže Evropská unie.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ne, za to nemůže Evropská unie, za to si můžeme samozřejmě sami, jo. Tam, tam, takhle, tyhle ty malé takové věci, to je většinou na nás, ale samozřejmě takové ty větší, toto základní směřování, řekněme i geopolitické, tak tam ten náš vliv je samozřejmě minimální, to si řekněme na rovinu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou vůbec tedy, když už jsme se dostali k té konkurenceschopnosti, paní docentko, zdroje naší české konkurenceschopnosti našeho trhu, naší ekonomiky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ta, ta současnost, ve které my dneska jsme, byla tak nějak definitivně zformována na počátku 21. století, i když samozřejmě ty základy byly položeny hned po transformaci, a je to model, který se mně nelíbí a neuspokojuje mě, protože to je model založený na láci. Ta česká konkurenceschopnost, byť najdeme samozřejmě i příklady, které se z toho vymykají, je prostě založená na tom, že máme levnou práci, když uvedu konkrétní číslo, tak nákladově my jsme asi na 28, myslím jakoby mzdové náklady, 28 % k Německu, to znamená za jednoho německého dělníka tady budou tři, abychom si pod tím něco konkrétního dokázali představit, levný kurz, levná práce a s tím samozřejmě souvisí i to, že ta přidaná hodnota v té ekonomice je nízká až střední. To není model, který by umožňoval nějaký dlouhodobý rozvoj a rozhodně neumožňuje dlouhodobý růst mezd. A mzdy, to je základ životní úrovně většiny občanů. A já jinak bych se ještě postavila k tomu slovu konkurenceschopnost, já ho nemám moc ráda, protože ono se dřív aplikovalo na firmy, kde to podle mě má nějakou logiku, a mně se to u státu nelíbí, protože to vlastně ukazuje, jakoby že stát se má rvát mezi sebou jako firma. Já bych spíš hovořila o tom, v jaké zemi budeme žít, jakým způsobem budeme zapojeni do té mezinárodní dělby práce a samozřejmě co z toho budeme mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní dělba práce ale také slovo, které má možná konotace.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to je pravda, ale já myslím, že to zní pořád trošku, trošku líp snad než ta konkurenceschopnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme začaly Islandem a tam tedy ty mzdy rostou. Jaký je tedy klíč právě k tomu nárůstu mezd? Co se, jak se to povedlo na Islandu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ten Island samozřejmě, tak každá země má svá specifika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vůbec, promiňte, srovnatelné?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Něco ano. Vy můžete porovnávat třeba účinnost hospodářské politiky, ale vždycky s vědomím toho, že ta země prostě je třeba maličká, Island, nebo má prostě jinou ekonomickou strukturu. Ale ta hospodářská politika, to už, řekněme, je nějakým způsobem srovnatelné. My jsme ztratili tady 7 let v té konvergenci, v tom přibližování se vyspělých zemí, to znamená tam to obnovení bylo někdy ke konci roku 2014, kdy jsme začali jakoby dohánět, že jo, a to dohánění je hrozně klíčové, protože pokud se to nestane, tak samozřejmě budeme pořád nejenom jaksi trčet na té současné pozici, ale budeme zaostávat, protože ty země také se nějakým způsobem vyvíjejí, řekněme, ten takzvaný, ten takzvaný Západ, i když to taky ta dynamika není nějak úžasná. Já si myslím, že u nás těch problémů je víc než dost, protože ty nízké mzdy zase jako nevisí, nevisí ve vzduchu, oni závisí na té ekonomické struktuře a ta je u nás jednak nepříznivá z hlediska vlastnictví, to znamená dominance toho zahraničí, teď myslím těch rozhodujících, rozhodujících sektorech, a ten, ten další vliv je, že u nás se poměrně dlouhodobě podceňuje důležitost toho malého středního sektoru, jo. Hodně se říkají ty velké firmy a ty velcí vývozci, ale ta páteř té ekonomiky, to, co vám drží i, řekněme, tu lokální ekonomiku, to jsou právě ty malé a střední a ty často nejčastěji nebo ty nejvíce odnesou tu určitou přeregulovanost v některých, v některých typech nebo tu velkou administrativní náročnost, která bohužel je reflektována těmi značnými změnami, to jsou ty novely novel a to, co je neustále, neustále chrleno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, někteří evropští politici chtějí, aby se eurem platilo v celé Evropské unii, nyní tedy vlastně v souvislosti s odstoup..., s vystoupením Británie z Evropské unie, naši politici zatím nechtějí pospíchat.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak to by byla jejich politická sebevražda a dobře to vědí. To je další ze šílených nápadů pana Junckera, jo, to je ta sebereflexe, prostě místo toho, kdy si uvědomuje, že je tady nějaký odpor občanů vůči té stávající podobě EU, tak ještě přitvrdí, aby teda euro měli úplně všichni. Víte, nadnárodní měna nemůže fungovat pro všechny země, které jsou tak rozdílné. Jak můžete do jedné kazajky napasovat Portugalsko, Švédsko, Irsko, to jsou země, které mají úplně odlišnou ekonomickou strukturu, mají prostě jinou tradici hospodářský politiky, je nemůžete sešněrovat jednou kazajkou, to prostě není možný, jo. A ta současnost to ukazuje. My tady vlastně, to euro ne že by pomáhalo stmelovat eurozónu nebo Evropskou unii, ale naopak jí pomáhá rozdělovat, prostě dělí ty země na ty, které, kterým to euro svědčí, což je dominantně Německo samozřejmě, a potom ty, které ho nedokážou snést, což není jenom to nešťastný Řecko, to je Itálie, to už je dneska Finsko, a to samozřejmě ty země budou neustále přibývat, protože víte, když se podíváte na třeba i Československo, jo, Československo bylo svým způsobem měnová unie. Jedna část byla o něco silnější, jedna byla strukturálně slabší, Slovensko, mohli jsme držet společnou měnu, československou korunu? No mohli, ale jedině za toho předpokladu, že dlouhodobě ta česká část posílala transfery na Slovensko, to jinak nejde. Vy musíte tu strukturu vyrovnávat a té slabší části, a to platí jaksi i v rámci toho jednoho státu, ve Spojených státech to je totéž, prostě vy jim musíte pomáhat, aby ta jedna měna mohla fungovat pro rozdílné regiony nebo prostě rozdílné části. To bez toho prostě nejde, jo. A tady jako neustále panuje představa, že to bez toho musí jít, jo. To je absolutně mimo jakoukoliv ekonomickou racionalitu a mimo jakékoliv zkušenosti, které s těmi společnými měnami nebo i s měnami uvnitř celku, který je pestrý, třeba Itálie, jo, totéž, prostě italská lira nebyla zrovna nějak úžasná měna, ale prostě pokud měla fungovat italská lira, potom sever musí dlouhodobě podporovat ten strukturálně zaostalejší jih, není jiná možnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že nemá tedy podle vás z vašeho pohledu euro budoucnost?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, euro může mít samozřejmě budoucnost, pokud se prostě začne chovat podle elementární ekonomické logiky, to znamená buď ho budou mít pouze země, které jsou si velice podobné, a i to má svá rizika, jak ukazuje Finsko, anebo prostě se musí začít chovat třeba jako americký dolar, to znamená tam musí být redistribuce. A nemůžete mít potom společný rozpočet ve výši 1 % hrubého národního důchodu, ale třeba 20, 25 %, jo, ale nemůžete prostě zůstat někde na půli cesty a myslet si, že ono se to samo nějak vyřeší. To se nevyřeší, to je prostě základní ekonomická nerovnováha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Baltuse: "Proč neustále opakujete fráze o bruselské byrokracii, když směřování Evropské unie určují zástupci 27 států? Jsou to právě politici, kteří rozkládají Evropskou unii tím, že se odmítají dohodnout na podstatných věcech, takto se nikam nedostaneme."

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ale ono to takhle bohužel úplně nefunguje. Ona totiž ta brusel..., to je takový ten oficiální obrázek, ne že by tam ti zástupci političtí jako neměli vliv, samozřejmě závisí na tom jako, odkud přichází, a jako bych poprosila, aby se ten prostě tazatel podíval na to, jakým způsobem se prostě řeší ty krize a kdo tam zastupuje Evropskou unii. Je tam jako 27 jako zemí nebo 28? No není. Jako v 90 % příkladů tam bude paní Merkelová a pan Juncker. A stejně tak ty podklady ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, a kde jsou všichni ostatní?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No tak když se podíváte na ukrajinskou krizi, když se podíváte na Libyi, Sýrii, když se podíváte na jednání s Řeckem, kdo tam navrhoval ta řešení? Copak je navrhovala Itálie? Copak je navrhovala Francie? Vždyť to všechno předkládá Německo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč je nenavrhovali? Proč třeba podle vás se toho neúčastnili nebo byli pasivní?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak oni samozřejmě se Německa v téhle chvíli prostě bojí. Ta německá dominance jako je obrovská v tuhle chvíli, jo, ale ta byrokracie hraje důležitou roli. Pozor, to není tak, že tam prostě přijde politik a teď tam něco jako vykládá. Ty podklady a to všechno se samozřejmě připravují v té bruselské byrokracii a teď je otázka, kdo tam pracuje. Tam prostě pracují často lidé, kteří nemají vůbec žádnou zkušenost jako s normálním životem. Oni tam přijdou po škole a začnou tam prostě přepisovat učebnici a mají pocit, že to jako můžou naordinovat všem. Vždyť se podívejte, co nám jako z té Evropské unie neustále jako vyplavává. Jednotné normy na všechno, na každou hloupost, ale ty dominantní, prostě ty velké věci, ty se řeší, ty se řeší chybně. A občané na to samozřejmě reagují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebyl Nigel Farage 17 let, tuším, europoslancem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě, no, no, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To mu nevadí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ale ten europoslanec jako nemá zase tak, řekněme, ten Evropský parlament, to jeho postavení se malinko posílilo, ale stále je naprosto marginální oproti té Evropské komisi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docentka Ilona Švihlíková a její pohled na svět a ekonomiku. Já vám za to děkuji a přeji vám hezký den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Hezké prázdniny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji také. Páteční Jak to vidí bude poslední před tradičním letním schématem, ve kterém budeme cestovat a zítra přivítám historika Jaroslava Šebka. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.