Přepis: Jak to vidí Ivana Buttry – 12. července

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech prázdninového vydání "Jak to vidí" přeje Zita Senková. V této půlhodině se uchýlíme do stínu zahrad. Kouzlu těch francouzských propadla Ivana Buttry, zahradní architektka a spisovatelka. Dobrý den.

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Dobrý den, vítejte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak mě napadá, paní Buttry, co se zeleně týče, tak pozornost Francouzů se v uplynulém měsíci soustředila spíše na ten trávník fotbalový. Také se kritizoval. Jaké počasí přeje zahradám?

Čtěte také

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Pokud jsou zahrady dobře navržené, tak snesou všechno počasí, všechny typy počasí a je to jenom o tom prostě přizpůsobit. Není špatně navržená zahrada, která se nedokáže srovnat vlastně s určitými špatnými vlivy. Člověk to musí jenom přizpůsobit tomu danému prostředí. To znamená, jestliže to bude oblast, kde více prší, tak je potřeba vybírat rostliny vlhkomilné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si vás právě francouzské zahrady tolik získaly? Čím vás tolik fascinují?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Já si myslím, že francouzské zahrady jsou přátelské. To mě na nich fascinuje, to se mi na nich líbí. Jsou přátelské k lidem, jsou navržené pro lidi a lidi si je mají užívat, majitelé i návštěvníci a to mi trochu někdy chybí právě tady v českém prostředí, protože když se projdete po nějakých zámeckých parcích tady u nás, tak vidíte všude cedulky "nevstupovat", "nesahat", "nedotýkat se" a to právě ve Francii umí báječně, že lidi dokáží, dokážou vtáhnout dovnitř a nechají je, aby se dotýkali, protože ty doteky jsou také důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to více pro lidi ty francouzské zahrady?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Pro lidi více smyslů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě dneska jsme hovořili o fotbale všemi smysly. Jak to funguje ve Francii, co se týče právě i té zahradní architektury, jak bývá koncipována? Existuje vůbec něco jako tradiční francouzská zahrada?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Samozřejmě, že je takový standardní směr francouzské zahrady, ale ten vychází z historického prostředí. Pokud se budeme bavit o těch současných zahradách, tak si právě myslím, že se tam hodně promítá osobnost těch majitelů a že tam přináší otisk, že to je stejné, jako vlastně, když přijdu do obýváku k někomu, tak v podstatě si uděláte představu, jaký ten člověk je, jaká je to rodina. Vidíte, že tam má třeba hodně knih, že tam má hodně květin, že tam je miska pro kocoura a i když tam ten člověk nebude, tak si uděláte představu, co tu rodinu baví, čím žije, jaké má hodnoty a ve své podstatě stejně by měla vyprávět i ta zahrada. A to si myslím, že Francouzi dobře umí zakomponovat, že se nebojí tam přinést takové prvky, které připomínají tu rodinu, které připomínají třeba i lidi, kteří už nežijí, je to nějaký odkaz, nějaké takové memento, ale velice příjemné, ne patetické, ale takové logické a názorné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle hesla "ukaž mi svou zahradu a já ti řeknu, jakou máš rodinu"?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Mohlo by to takhle fungovat. V podstatě jsou to příběhy, kdy třeba se procházíte a vidíte tam třeba nějakou polorozpadlou lavičku, která už dávno neslouží vlastně svému účelu, nicméně třeba prkna z té lavičky jsou použity ve formě nějakého plůtku a je to jakási připomínka prarodičů, kteří tu zahradu zakládali, což je docela příjemná cesta, jak poukázat na tu historii, přiznat se k té historii a přitom nechat ty lidi, aby žili dál s námi v té zahradě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to takový druhý obývák pro Francouze.

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Mělo by to tak určitě být, mělo by to být. Měl by to být i pro nás druhý obývák, měli bychom tam trávit co nejvíc času, pakliže nám je tam příjemně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co otázka, jestli jsou, protože my někdy býváme, řekla bych, až otrokem své zahrady. Jak je to ve Francii?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
To je trošku problém právě nás Čechů, že máme někdy pocit, že na zahradě musíme otročit, že pokud tam nebudeme pracovat a nebudeme tam zastříhávat všechno, takže ta zahrada nebude fungovat. Naštěstí už je ten trend otočený, takže se začíná pomalu ale jistě přibližovat i české, i českému prostředí ráz přírodních zahrad, kde není třeba nic stříhat, kdy se tam nechávají rostliny odkvést, naopak vypadá to pěkně, zdobí to tu zahradu a mělo by to být přizpůsobeno lidem, abysme si to užívali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se říct, co je typické pro současnou krajinotvorbu ve Francii?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Je to, ta Francie je natolik velká země, natolik rozsáhlá, že to nelze charakterizovat přesně, protože každý ten region je naprosto jiný a velice pečlivě se střeží ten charakter krajiny a snaží se tomu jít naproti, což si myslím, že je důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom se tedy podívali třeba do některých oblastí, vy jste ostatně o Francii napsala několik knih, Provence, Bretaň, Normandie, pro které oblasti, jaký možná typ té krajinotvorby vy byste mohla charakterizovat?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
V podstatě třeba, když vezmu Bretaň, která je mému srdci nejbližší a jezdím tam každý rok a velice ráda, tak když se dělají třeba nějaké zahradní nebo parkové úpravy a ty krajinářské, tak se hodně vychází právě, používají se standardní materiály, to znamená, ty žulové kameny, pro které se nejezdí nikam daleko, přiznávají se tam rostliny, používají se rostliny, které jsou typické a co je zajímavé, tak třeba v těch parcích ty artefakty, jako jsou třeba sochy nebo plastiky, tak jsou i podobným stylem koncipovány. To znamená, že stejně tak, jak je drsná a vlastně v uvozovkách "hrubá" ta Bretaň, tak jsou někde i ty plastiky podobně koncipované.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co třeba v jiných dalších krajích ve Francii. Které jste měla možnost blíže poznat?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Tak samozřejmě, že třeba, když to vezmeme úplně na druhou stranu Francie, to Středomoří například, tak tam se pochopitelně objevuje více exotických rostlin, je tam větší škála k dispozici rostlin, ale zase se s tím dá pracovat, že se snaží, pokud se má vytvořit přirozený ráz krajiny, který bude navazovat vlastně na tu danou lokalitu, tak používat ty tamější druhy rostlin, zpracovávat materiály, které se tam hodí. Takže si myslím, že v tomhle směru to Francouzi dělají velice dobře a také je vidět, že třeba ty lesy, i když jich tam samozřejmě nemají tolik, jako máme třeba my, ale zachází s nimi velice pečlivěji, pečlivěji si volí rostliny, pečlivě zvažují zásahy, které tam učiní a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak mě napadá, jaké zahradě se vlastně říkalo "Růže Středomoří"?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
"Růže Středomoří" se říkalo zahradě hraběnky Béatrice Rothschildové. Je to vlastně zahrada, která je nedaleko Nice a je to velice pozoruhodná zahrada. Pokud se člověk chce podívat, jak vypadá zahrada u Rothschildů, tak má možnost. Je to zahrada, která je na takovém ostrohu kamenitém a je, má tvar, ten půdorys připomíná loď. Proto někdy se říkalo, že to je vlastně takový, takový parník, takový, taková loď, která si pluje v té krásné přírodě a hraběnka Béatrice Rothschildová tam vytvořila, a musím říci, že ona sama vytvořila, přestože měla k sobě samozřejmě skupinu zahradníků, nicméně samou řadu těch návrhů si vymýšlela sama a vytvořila tam několik zahrad, které představují tu krásu. Takže tam je zahrada francouzská, zahrada japonská, španělská zahrada a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nezapomenutelná, jak nám ostatně i zazpívá Zaz.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Českého rozhlasu Dvojky a letního speciálu je Ivana Buttry, se kterou cestujeme po Francii a hovoříme o "Růži Středomoří". Tak se říkalo zahradě hraběnky Rothschildové. Kde přesně, vy jste řekla paní Buttry, nachází se to u Nice?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Je to na poloostrovu Cap-Ferrat, na tom ostrovu Cap-Ferrat a ta vyvýšená lokalita umožňuje krásné výhledy na okolní moře. Takže i to samozřejmě středomořské klima tam naprosto hraje do karet těm zahradním architektům, takže jsou tam skutečné skvosty, nicméně největší chloubou hraběnky Rothschildové byly vždycky růže. Proto se jí, té zahradě také říká "Růže Středomoří".

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč právě růže?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Zřejmě jí, zřejmě ji okouzlily tou křehkostí, na druhé straně tím, že ta rostliny má trny, že není tak snadné si ji podmanit a pochopitelně, tak jak bylo zvykem, tak je začala sbírat, což byl pro obchodníky s rostlinami velice dobrý byznys, protože samozřejmě hraběnka Rothschildová disponovala jednak dobrým prostorem, kde ty růže umisťovala a jednak také financemi potřebnými pro sbírání těch jednotlivých kultivarů. A traduje se, že přijímala vždycky ty obchodníky po ránu, což teda u ní znamenalo zhruba kolem té desáté, jedenácté hodiny, nicméně vítala je jenom v růžovém župánku, v botách na vysokém podpatku a ti obchodníci byli tak perplex, byli tak konsternováni krásou, že zapomínali i na ceny, se kterými přišli a prý hraběnka Rothschildová získala většinu růží potom pod cenou, což byla ráda, protože pochopitelně to měla v krvi. A ta, ta růžová zahrada je umístěna na samém vrcholu, uprostřed té růžové zahrady je takový gloriet krásný, který vlastně připomíná jakýsi kapitánský můstek té pomyslné lodi, která tam pluje, takže odtamtud pozorovala hraběnka nejraději tu svoji zahradu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Najdeme v zahradách i třeba různé symboly?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Symboly se objevují a právě to je důležité, aby člověk, pokud ty zahrady navštěvuje a má tu možnost, tak aby si, se o tom mohl něco dozvědět, protože pakliže ty symboly nemáte, nejste s nimi seznámen, tak vám unikají, což je škoda, protože někdy potom jste ochuzen o ty, o ty zajímavosti, které tam jsou. Typická ukázka je zahrada Villandry. To je zahrada, která byla založena kolem roku 1536, a to sice Janem Bretonem, což byl ministr financí Františka I., a potom ta zahrada se přeměňovala, rozvíjela se, byl z toho vytvořen romantický park, byly tam různé klasicistní úpravy ještě předtím a tak dále a ten, kdo tomu vtiskl skutečně tu renesanční podobu, tak byl Joachim Carvallo, to byl vědec, výzkumník, který se prostě rozhodl, že si splní svůj sen a že tu zahradu přetvoří do renesančního stylu. Jemu se to také podařilo, vynaložil neskutečné množství financí, srovnal to se zemí, udělal tam úpravy a dneska je to jedna z nejzachovalejších renesančních zahrad. Já tu zahradu mám ráda nejenom z toho vlastně, nebo z toho důvodu, že tam velice čistě ukazuje ty typické znaky renesančních zahrad, ale taky i proto, že ta zahrada je celá koncipovaná bez použití chemie, že tam hnojí opravdu jenom přírodními hnojivy, tráva se nestříká žádnou Roundapem a tak dále, normálně se to vytrvává a když tu zahradu si prohlížíte, tak tomu člověk nechce ani věřit. Je tam několik takových úrovní. Vlastně ta nejznámější část zahrady ve Villandry, tak je zeleninová zahrada. Je tam sice v uvozovkách "jenom" 40 druhů zeleniny, nicméně, kdyby si někdo chtěl dát tu práci a spočítat všechny druhy, tak jich je tam víc než 90 tisíc rostlin a ty ..., samozřejmě už i tady se objevují symboly. Takže například dýně je symbolem plodnosti a tak dále a ty symboly se objevují i v dalších, v dalších zónách, takže tam je třeba zóna lásky, která přesně navazuje na takzvanou zahradu lásky, což byly stříhané boskety s různými altánky a gloriety, kde samozřejmě mohli zamilovaní trávit svoje nerušené chvilky, namlouvání a tak dále a to, co je tam zajímavé, tak vlastně v té, ten stříhaný buxus je, je to několik, je to 9 polí a v tom poli, když se podíváte pozorně, tak vidíte takové znaky, takže tam jsou, jsou tam srdce, takže to samozřejmě symbolizuje tu lásku něžnou, potom jsou tam takové vějíře, tak to je vlastně ta láska přelétavá, to jsou takové ty trošku machinace a spekulace, co se týká namlouvání, potom jsou tam krvavé, krvavé takové kapky, tak to je potom ta láska tragická, která, která samozřejmě končí tím, že buxusy jsou vystříhány do tvaru dýky v půdoryse, do tvaru dýky a to potom je ten, ten špatný konec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo zradu by to mohlo třeba symbolizovat, mě napadá.

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Nebo zrada, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byla, teď jste popsala, paní Buttry, renesanční zahradu. Existuje i třeba kubistická?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Kubistická zahrada je také nesmírně zajímavá. Je to jedna z mála kubistických zahrad. Pokud se tam někdo vypraví a je to teda vlastně na jihovýchodě Francie. Je to městečko Hyéres. A pokud se tam někdo vypraví a bude hledat nějakou rozsáhlou zahradu, tak bude trochu zklamán, protože ta zahrada je na malém půdorysu. Je to zajímavé, že také půdorysně to trošku připomíná vzdáleně loď, takže vlastně špičku lodi a je to zahrada, kterou si nechali postavit, nebo i ten dům si nechali postavit manželé Noailles, kteří byli velkými mecenáši umění, byli to příznivci surrealismu, to znamená, se u nich scházela celá smetánka tehdejšího světa. Pan Noailles nechal svou ženu vypodobnit například Pablem Picassem, předtím ještě přátelili se se Salvadorem Dalím, jezdil tam Man Ray například, natáčely se tam nějaké dokumenty a tak dále a oni samozřejmě nechtěli mít jenom ledajakou zahradu, pokud se stýkali s takovou uměleckou smetánkou, takže ten dům, tu vilu jim nechal nebo vyprojektoval Stevenson a oni chtěli, aby ta zahrada byla trošku jiná. Takže hledali někoho, kdo by dokázal to udělat netradičně a originálně a nakonec našli řeckého, řeckého architekta Gabriela Guévrékiana, jenom to byl víceméně výtvarník a ten pojal tu špičku té parcely právě v kubistickém stylu. To znamená, je to, vlastně ta plocha je rozdělená na segmenty, na trojúhelníky osázená nízkými, nízkými rostlinami, nejsou tam žádné vzrostlé stromy, plus kombinace barevných ploch, písků vysypaných. Vypadá to nesmírně půvabně, minimalisticky, příjemně a tak netradičně. A potom ta zahrada nebo vůbec celý ten areál měl taky takový zajímavý osud, protože za války to vlastně sloužilo jako nemocnice italské armády a ve 47. roce tam potom paní Noailles strávila poslední zbytky života, a potom to teprve předali městu a město to využívá dobře dodnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další netradiční pohádkovou zahradu navštívíme s Ivanou Buttry hned po písničce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Dvojku. Harmonii i rafinovanost francouzské zahradní architekturu poznáváme se zahradní architektkou a spisovatelkou Ivanou Buttry a slíbili jsme podívat se do pohádkové zahrady. Tu najdeme i v knížce.

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Pohádková zahrada se nachází u zámku Château du Rivau, je to také v oblasti Loiry a je to místo, kde vlastně trávil svůj život François Rabelais a proto vlastně je to inspirované tím jeho slavným, slavným eposem, slavným příběhem Gargantua a Pontagruel. Ta zahrada je relativně nově, nově zpracována. Mimochodem na tom zámku kdysi dávno přepřahala údajně i Johanka z Akru své koně, když spěchala na některou ze svých výprav a je to tam tak jako příjemně připomenuto. V zahradě se objevují netradiční exponáty, které mají nadnormální rozměr, takže například květináče jsou tam tak dvoumetrové, konev na zalévání vody má asi 5 metrů, což samozřejmě připomíná krásně ten svět obrů a stejně tak třeba jsou tam netradičně pojednané skleníky. Skleník vypadá vlastně jako roztažený ocas páva, takže vytváří takovou krásnou strukturu, a když se procházíte tím lese, tak najednou zničehonic na vás vykouknou takové velikánské běžící nohy proti vám. A to, co je tam krásné s propojením vlastně s tou okolní krajinou a s tím okolím, o kterém jsem hovořila na začátku, tak nedaleko tady tohoto místa, tak byla stará továrna na keramiku a oni tam udělali takové příjemné propojení s tou minulostí, protože tam jednu část vymezili, vzniká tam šachovnice a ta šachovnice je tvořena jednak travnatými čtverci a jednak čtverci, které jsou vysypané z těch střepů keramiky a na těch, na těch polích stojí mýtická zvířata, jako například kohout, a to není obyčejný kohout, ten kohout je vytvořený ze zahradního ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Galský.

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
No, galský kohout, ale vytvořený ze zahradního nádraží. Takže má například zobák jako srp, nohy mu tvoří motyčky na ohrabování a tak dále, rýč mu tvoří tělo. Jsou to, jsou to vkusné, vkusné artefakty, které vlastně vyprávějí příběh té krajiny, což si myslím, že je důležité. Nenásilnou formou ty lidi vzdělávat a připomínat jim, odkud jsme se zrodili a kam míříme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, pokud se nepletu, údolí Loiry se říká "zahrada Francie".

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Říká se jí, protože je natolik zelená a je tak krásně od té přírody pojednaná, že tam není téměř třeba zásahu lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Více než tisíc zahrad, které jsou otevřeny veřejnosti, je vlastně součástí toho kulturního dědictví Francie. Jak k němu přistupují?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Přistupují k němu velice hrdě. Uvědomují si dobře samozřejmě, že jim to přináší i potřebné finance, protože ty návštěvy zahrad jsou velice oblíbené, jsou to stotisíce turistů, které, kteří vlastně navštěvují ty zahrady a na druhou stranu si připomínají hrdě i té své, ten kulturní odkaz, to kulturní dědictví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy se specializujete vlastně na zahradní architektonickou tvorbu, na originální projekty zahrad. Čím vás konkrétně ve vaší tvorbě inspirovala Francie a její, ať už tradiční nebo netradiční inovátorské zahrady?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Je to především ta přátelskost zahrad k obyvatelům, a potom to, že se snažím vždycky otisknout tam co nejvíce tu rodinu, aby to odpovídalo tomu naturelu, i těm zájmům, koníčkům i charakteru rodiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si co nejlépe, nejvíce, paní Buttry, užít tu zahradu? Možná už to tady částečně zaznělo, ta přátelskost, otevřenost? Co byste ještě dodala, nebo doporučila?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Neohlížet se, neohlížet se na okolí, neohlížet se na to, co tomu řeknou sousedi, jak to vypadá a co tomu řekne rodina, myslím teďka ta vzdálená, ti příbuzní, ale udělat to tak, aby to bylo na míru nám jako té rodině, aby se tam člověk cítil dobře, aby to bylo skutečně druhým obývákem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už tady zazněla ukázka slovní teda několika zahrad. Vy máte některé oblíbené, kam se ráda vracíte ve Francii, ať už je to milovaná Bretaň nebo jiný kout této země?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Zahrada Broceliande, která je právě vlastně na začátku Bretaně, tak to je jedno z mých oblíbených, to je zahrada vlastně smyslů, kde se můžete opravdu dotýkat a jsou tam stezky pro ..., chodníčky Kneippovy, kde člověk si může vyzkoušet bosou chůzi po vše možném terénu, ale je tam taky úsek, který si můžete vyzkoušet, zahradu, tak jak ji vnímají třeba nevidomí, což je nesmírně zajímavá zkušenost, kterou vřele doporučuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vznikají tedy i nové zahrady?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Vznikají i nové zahrady a líbí se mi, že vychází třeba ze starého konceptu. Je to takový dobrý mix, taková mozaika tradičních hodnot, inovativních přístupů a originálních nápadů a tak by to mělo být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když vlastně se ohlédneme do minulosti, tak myslím, dokončení toho nádherného komplexu u Paříže, trvalo snad 40 let Versailles?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Je to běh na dlouhou trať a zahrada není nikdy hotová, ani ta naše není nikdy hotová, stejně tak vlastně, jako i ten byt se stále vyvíjí, stále něco donášíme, něco si přinášíme, něco měníme, tak i ta zahrada stále žije a není nikdy hotová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je vůbec zájem o tuto profesi? Profesi zahradního architekta ve Francii?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Ve Francii je zájem veliký. Lidi si uvědomují dobře, že potřebují služby odborníka, aby ta zahrada dobře fungovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, že je zájem o studijní obor?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Určitě, je to jeden z oborů, který, který je často vyhledávaný, protože snoubí přírodu a umění dohromady. To je na něm to krásné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy plánujete nějaký nový projekt, ve kterém se třeba bude zrcadlit, ať už hraběnka Rothschildová, její zahrada nebo Gargantua a Pontagruel a podobně?

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Snažím se a mám teďka v plánu vlastně dokončit jeden velký projekt na Moravě. Takže doufám, že to dopadne dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otisk rodiny tam bude asi primárně, jak jsem vás tak poslouchala.

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Otisk rodiny tam bude určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivana Buttry, zahradní architektka, spisovatelka, byla hostem dnešního cestovatelského "Jak to vidí" a přiblížila nám kouzlo zahrad. A já vám za to moc děkuji.

Ivana BUTTRY, zahradní architektka, spisovatelka
--------------------
Taky děkuji, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se podíváme na svět seshora. Zita Senková přeje dobrý den a těší se zítra na slyšenou s pilotem Jiřím Průšou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.