Přepis: Jak to vidí Lenka Klicperová – 25. července 2016

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zuta Senková. Hostem letního vydání pořadu Jak to vidí je novinářka a fotografka Lenka Klicperová, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země. Já vás srdečně vítám, Lenko, dobrý den.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My si budeme povídat, myslíte, jednoho dne také třeba, nevím, o Krétě, o Španělsku, Costa Brava nebo slovinských lipicánech, kde jste také, chtěla jsem říct natáčela, tvořila reportáž.

Čtěte také

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
No, já myslím, že prozatím to přenechám povolanějším a budu se soustředit na ty regiony, kam jezdím poslední dobu a kde mě to baví a kde snad ta práce přináší i nějaký výsledky, doufejme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začněme tedy přímo media res. Jaký význam, roli má válečná, ať už fotografie ve vašem případě, ale i reportáž. Vy jste se právě před nedávnem vrátila i Iráku, kam jste se podívala už poněkolikáté.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Já si myslím, že má nezastupitelný význam, protože hlavně v současné době, kdy ty válečné konflikty jsou hodně i válkou mediální, protože každá z těch bojujících stran už dokáže využívat nějaké mediální kanály, ať už to jsou sociální sítě, YouTube a tak dále, takže já si myslím, že právě tady teď narůstá role toho novináře, který by byl opravdu nezávislý a opravdu se snažil o nějakou objektivní, o nějaký objektivní popis situace a nebyl jenom jako PR jedné z těch bojujících stran, takže já si myslím, že vždycky to tak bylo a v současné době o tady u těchhle těch mediálních válek je to ještě důležitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existuje tedy profese, řekněme, válečný novinář, válečný reportér? Já jsem se právě před pár dny ptala fotografky Líby Taylor, jestli existuje vlastně humanitární fotografie, reportážní fotografie, víte, aby to nebylo třeba právě PR, nějaká PR záležitost?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
To já si myslím, že takhle úplně to jako asi, asi žádný novinář nebo fotograf není jenom, jenom i v téhle té jedné škatulce zařazený. Ale samozřejmě každý z nás k něčemu tak nějak přirozeně tíhne, něco ho baví víc, něco míň, takže pokud to je možné, tak se věnujeme tomu, co, co nás baví samozřejmě nejvíc. Takže pokud někoho nejvíc baví válečná novinařina, tak se jí nejvíc věnuje. Pokud někomu vyhovuje pokrývání vlastně těch humanitárních katastrof a problémů, ale jako že by to bylo vysloveně nějaký specifický povolání, to bych neřekla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou sílu má tedy válečná reportáž?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Já myslím ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste autorkou mnoha.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Já myslím, že doufám teda, že má velkou sílu právě v té autenticitě, kterou ten novinář na místě zažije, pobere ty zážitky, ty emoce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může něco změnit, Lenko?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Tak já si, nejsem si jistá, jestli úplně změnit, jestli jednou reportáží denně co změnit, jo, to si myslím, že spíš ne. Jsou, byly případy v historii, kdy vlastně fotografie dokázaly, dokázaly rozpoutat třeba nějakou veřejnou diskusi nebo skutečně jako pozvedly to veřejný mínění jednorázově, ale já si myslím, že jako ten největší přínos asi je v té dlouhodobosti, že se dlouhodobě něčím zabýváte, dlouhodobě se snažíte přinášet objektivní informace, pokud to aspoň trochu jde, protože je to v těch válkách velice složité a podle mě je, třeba pro mě je největší odměnou, pokud, pokud moji čtenáři chápou mě jakožto nějakou kredibilní osobu, která skutečně to, co jim říká, tak myslí vážně a snaží se o to, o tu maximální objektivitu a čtou moje reportáže právě z tohohle důvodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy vlastně dlouhodobě sledujete situaci jak v Iráku, tak i v Sýrii. Z Iráku jste se nedávno vrátila. Co bylo cílem té zatím poslední cesty?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
No my jsme se s kolegyní Jarmilou Štukovou vydaly do takzvaného Arabistánu, což je ta část Iráku, která není kurdská, je tedy arabská, což znamená Bagdád, Fallúdža, Tikrít, rafinérie Bajdží a tady ty oblasti vlastně, kde se v současné době odehrávaly a odehrávají největší boje proti Islámskému státu, takže jsme chtěly pokrýt zase jinou oblast, než jenom ty kurdské enklávy a to nás, to nás hodně zajímalo. Takže jsme se vydaly přímo do Bagdádu a z Bagdádu jsme potom se vydávaly na další místa spojená s bojem s Islámským státem, čerstvě dobytá Fallúdža, pak právě už ten zmiňovaný Tikrít a vlastně kolem rafinérie Bajdží se pak jede nahoru do oblasti Širkát, do oblasti machmúrských hor, kde je v současné době frontová linie, kam se vlastně posunuje od oblasti Bagdádu zhruba až takhle na sever a teď se vlastně stahuje už ta smyčka kolem města Mosul, což je poslední bašta Islámského státu v Iráku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pokud tedy bude Mosul osvobozen, tak padne tedy ta poslední bašta nebo v Iráku to bude vlastně konec Islámského, takzvaného Islámského státu?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Přesně tak, ano, přesně tak. V Iráku tím skončí Islámský stát a jeho území, tedy nějaký rozsah, řekněme. Samozřejmě není to tak, že by, že by tím se eliminovali všichni jeho podporovatelé a příslušníci, to v žádném případě ne, ale jakoby ta územní, to území, které ovládají, tím vlastně se rozplyne úplně. Nicméně pochopitelně na území Iráku žije spousta, spousta lidí, kteří Islámský stát podporují, ať už jaksi mentálně nebo i se zbraní v ruce, a je tam i spoust spících buněk, které se prostě teď stáhly, vmísily se mezi civilní obyvatelstvo a čekají na to, co bude dál, že, jak se bude situace vyvíjet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak silný je ještě stále vliv takzvaného Islámského státu na Blízkém východě? I na to se Lenky Klicperové zeptám v příštím vstupu.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte letní vydání pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu Dvojky. Hostem je novinářka a válečná reportérka Lenka Klicperová. Jak silný je, Lenko, tedy vliv takzvaného Islámského státu v oblasti Blízkého, Středního východu? Hovořili jsme, že v Iráku ten vliv už vlastně oslábl nebo oslabuje hodně. Poslední baštou je irácký Mosul. Co ale Sýrie a eventuálně další země?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
No pořád, pokud porovnáme vlastně stav zhruba třeba před 2 lety, tak se samozřejmě islámské, území Islámského státu rapidně zmenšuje, a to nejen v Iráku, ale i v Sýrii. Nicméně tam pořád zůstává stále ještě město Rakka, což je samozvaný tedy, samozvané hlavní město Islámského státu, to je stále pod jejich kontrolou a další území kolem. Teď se dobývá třeba v Sýrii město Manbidž, což je takové poměrně dost klíčové město pro zásobování Islámského státu, protože je blízko turecké hranice, odkud vlastně přes Turecko vlastně proudili celou dobu a dosud proudí teda bojovníci, ale i zásoby zbraně a tak dále. Takže pokud padne město Manbidž, tak bude otevřena cesta přes ten syrský Kurdistán a region Afrín do Aleppa, takže potom vlastně těm islamistům nezbude, než se stáhnout z Manbidže, kam to půjde, asi zřejmě směrem na Aleppo nebo těžko říct nebo možná se taky vmísí mezi civilní obyvatelstvo, jak to udělali i ve Fallúdži. Každopádně to město už je vlastně z poloviny dobyté syrskými silami, takzvanými Syrian Democratic Forces, což jsou kurdské jednotky obohacené i o další menšiny, jako jsou Arabové, anebo křesťané. No a zajímavá situace nastala v Palmýře, kterou dobyli, dobyli síly, režimní síly, ale teď tam vlastně Islámský stát se pokouší vlastně znovu dobýt tady to území. Sestřelili tam jedno, jedno ruské letadlo a pokouší se vlastně tady tu, tady ty pouští oblasti kolem Palmýry dobít zpátky, ale jestli bude úspěšný, co těžko zatím soudit. Já si osobně myslím, že samozřejmě už se teď zpívá taková labutí píseň Islámského státu a už zdaleka nemá tolik sil, co, co měl dřív. To se ostatně projevilo i v té Fallúdži, kde vlastně to město bylo dobyto nesmírně rychle, nikdo nečekal takhle rychlý pád Fallúdži, protože Fallúdža byla vždycky baštou sunnitských islamistů a samozřejmě Islámský stát ji ovládal přes 2 roky, měl tam opravdu poměrně silné zastoupení a i hlavně ho podporovalo teda místní obyvatelstvo. Takže se čekal tuhý boj o Fallúdžu a ne, že Fallúdža padne během několika týdnů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně ta část místních lidí podporuje takzvaný Islámský stát? Jestli jste měla nebo měly i s Jarmilou Štukovou možnost s nimi hovořit s těmi sympatizanty, co je na vůbec té ideologii a jaká je ideologii toho Daeš?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Tak spousta sunnitských Arabů vnímá právě Islámský stát jako to, jako to čisté sunnitské vyznání islámu a v podstatě je to pro ně jakýsi ideál, ke kterému chtějí směřovat, takže podporují Islámský stát. Spousta civilního obyvatelstva ho podporuje také jenom ze strachu, protože prostě jim nic jinýho nezbývá. Tak to je taková ta mlčící většina, která radši nevychází z domu, než aby se dostala do konfliktu s islamisty. Což se samozřejmě dá pochopit, protože žít pod, ve městě, které je ovládáno islamisty typu tady těch opravdu teroristů, tak to už musí mít člověk opravdu velkou odvahu a žádnou rodinu, aby se do nějakýho takovýhleho konfliktu pustil. Takže, a navíc k tomu přistupuje vlastně v tom iráckém Arabistánu i v podstatě šíitsko-sunnitský konflikt, takže než by ti sunnité se jaksi žili pod nadvládou šíitů, tak se radši přikloní na stranu Islámského státu, který pro ně představuje tu, tu čistou sunnitskou víru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vůbec, Lenko, žijí místní lidé? Existuje vlastně nebo funguje někde relativně normální život v Iráku?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Ano, samozřejmě. Tak pokud se budeme bavit teď o Arabistánu, tedy té arabské části Iráku, tak samozřejmě na těch dobytých územích je to složitější, tam většinou ty vesnice a města jsou zatím prázdná, vrací se tam civilní obyvatelstvo jenom sporadicky. Co, jak jsme vlastně projížděly těmi, těmi oblastmi, tak drtivá nebo ne, nechci říct drtivá většina, ale, ale velká část těch osídlených míst je zničena válkou, rozbombardovaná, rozstřílená, takže ani nejde se úplně vracet. Třeba Fallúdža je úplně prázdná, tam zatím není nikdo než, než teda vojenská přítomnost. Tikrít ale už se začíná zase znovu zalidňovat. A samozřejmě lidé se snaží žít celkem normálním životem. To samé platí pro hlavní město Bagdád, které ovšem terorizují ty neustále, opravdu už x let se to táhne, teroristické útoky. Poslední byl vlastně ve čtvrti Karráda, kde zemřelo skoro 300 lidí a ten, ta katastrofa byla tak strašná právě proto, že jeden z útoční..., nebo útočníci použili i napalm, takže to, to místo, které, kde se odpálili, tak začalo hořet úplně nekontrolovaně a ti lidé tam zkrátka uhořeli. My jsme to místo navštívily, byly jsme tam na demonstraci nebo respektive takové manifestaci, kdy místní jak tedy sunnité, šíité, tak i křesťané vyjadřovali masivní demonstrací podporu teda pozůstalým a takovou jako pietu s těmi, s těmi zemřelými. Bylo to nesmírně teda působivé. Prostě masy lidí, který nesli ty prapory, všichni, hodně to bylo emotivní, spousta lidí opravdu plakala, zapalovaly se svíčky, vzpomínalo se na ty oběti a bylo to opravdu hodně silné, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vypadá humanitární pomoc pro Irák? Co je vám známo?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Tak teďka v současné době se řeší problém právě těch uprchlíků z míst ovládaných Islámským státem, protože třeba z Fallúdži v průběhu bojů a po skončení bojů uprchlo vlastně z toho města veškeré civilní obyvatelstvo, které někde musí žít. Takže pokud měli někde nějaké příbuzné, tak se nastěhovali k příbuzným a je to dneska tak, že v těch vesnicích žijí v každém domě prostě několik rodin, aby, aby teda měli kde, kde bydlet. A pak vznikají právě uprchlické tábory pro ty, kteří nemají kam odejít a ty jsme taky navštívily. Mluvily jsme tam zejména s ženami z Fallúdži a s jejich dětmi nebo dospívajícími dětmi ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to, promiňte, tábory na území Iráku tedy?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Ano, ano, to je vlastně několik kilometrů od Fallúdži, "Ameriatr" Fallúdža se jmenuje to území, a tam vzniká několik, nebo respektive už vzniklo, je tam několik desítek uprchlických táborů pro několik desítek tisíc právě uprchlíků z Fallúdži. Ty počty jsou tam takové velice nejasné, nedá se úplně přesně říct, kolik jich tam je, protože to nikdo neví. A teď samozřejmě je potřeba zajistit jim přísun vody, pitné vody a potravin, aspoň nějaké stany základní. Teď je problém, že v Iráku je v létě nesmírné vedro, takže ty teploty opravdu dosahují k 50 stupňům a pokud žijete ve stanu, tak to je opravdu nadlidský výkon tohle vůbec přežít. My jsme tam teda taky měly docela velké potíže vůbec pracovat, protože to vedro je opravdu ubíjející a úmorný a když sedíte několik hodin ve stanu, nabíráte rozhovory a soustředíte se na překladatelku, tak, tak to opravdu dá zabrat, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká válečná reportérka Lenka Klicperová.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Český rozhlas Dvojka vám přináší pohled válečné reportérky a šéfredaktorky časopisu Lidé a Země Lenky Klicperové nejenom na Irák. Mimochodem dozněla písnička v turečtině. Vás, Lenko, po návratu z Iráku téměř několik hodin minul puč v Turecku.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Ano, to je pravda. My jsme zrovna byly s kolegyní právě v Istanbulu, když a myslím, že jsme stihly asi poslední letadlo ještě před tím, před tím, než vypuknul puč a než bylo zavřeno letiště. Já mám ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, jaké důsledky může mít nebo už má, protože to vidíme téměř v přímém přenosu, ten nezdařený pokus o vojenský převrat?

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Já mám z Turecka dlouhodobě velkou obavu a zejména teda z jeho, z jeho lídra Erdogana a myslím si, že to je pro Blízký východ velká hrozba, protože ten člověk z mého pohledu je to prostě fašistický diktátor, který postupně odstraňuje všechny svoje odpůrce a nejsem asi jediná, kdo ho podezřívá z toho, že ten puč nějakým způsobem vyvolal on sám, aby se mohl zbavit svých odpůrců. A to, jaké čistky provádí teď následně po tom, by tomu trošku napovídalo, takže já se velice obávám, kam ten vývoj v Turecku bude směřovat a jak to samozřejmě ovlivní i další ty válečné regiony, jako je Sýrie, případně Irák. No, nejsem v tomhle úplně optimistická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vraťme se tedy pomyslně na frontové linie. Jak jste je vy poznala, tam bojují i ženy. To vůbec není žádná výjimka.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
V, na kurdských nebo respektive v syrském Kurdistánu bojují ženy celkem normálně. Vlastně 40 % těch kurdských milic tvoří ženy. Jsou to jednotky YPJ, mužské jednotky jsou YPG. To je celkem normální věc a už to bylo i v médiích hodně popsáno. My jsme s kolegyní se tomu hodně věnovaly. Ale ta situace v iráckém Arabistánu je úplně jiná, protože tam s těmi šíitskými milicemi nebo s armádou federální nebojují ženy, to je naprostá výjimka a my jsme právě jednu tuhle tu výjimku našly. Je to jediná žena vlastně, která bojuje se zbraní v ruce na straně šíitských milic. Ona není úplně součástí šíitských milic Hashd al-Sha'abi, ale spolupracuje s nimi. A bylo, ona si vytvořila vlastní jednotku vojenskou, má asi 50 chlapů pod sebou a přezdívá se jí, islamisté ji teda přezdívají Zendika, což je něco jako rebelka, a i její vojáci ji říkají, že je to monstrum, jo, že jí říkají trochu hanlivě, ale s velikým obdivem a musím říct, že ta měla takový respekt a autoritu, že je to žena, která opravdu vlastníma rukama zabila desítky islamistů. Ukazovala nám dokonce obrázek, kdy uřízla hlavy dvěma svým obětem a pak je uvařila v hrnci pro výstrahu. A je to skutečně ženská, která se nebojí vůbec ničeho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obavy z terorismu a násilí, jak víme, mění Evropu, naši společnost. Jenom v posledních 8 dnech v západní Evropě se odehrál, pokud to správně počítám, už pátý útok na civilisty, byť ty motivy jsou různé. V Mnichově podle vlastně oficiálních informací vraždil psychicky nemocný kluk, máme tady ale explozi bomby včera v Ansbachu, také v Bavorsku, tam za tím stojí podle všeho odmítnutý žadatel o azyl ze Sýrie. Co říkáte tomu dění? Samozřejmě masakr v Nice ve Francii.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Bohužel to je další fenomén v uvozovkách, s kterým se asi budeme do budoucna setkávat, protože právě tak, jak slábne Islámský stát a jeho územní rozsah vlastně se zmenšuje na Blízkém východě, tak pochopil, jeho představitelé pochopili, že mnohem větší pozornost i mediální si získají tím, když budou páchat tedy útoky v Evropě, v těch zemích, odkud, kde mají samozřejmě potenciál vybírat si útočníky. Případně další věc je, že spousta těch útočníků vlastně s Islámským státem nemá nic společného, jenom zase nějaká zřejmě touha po mediální pozornosti nebo nedokážu si představit další motivy, tak je vede k tomu, že se, že se přihlásí k němu před tím útokem třeba, jo, ale nemusí to ještě znamenat, že jsou financováni z Islámského státu, že je tam vlastně ta přímá linka mezi nimi. A bohužel tohle je hrozně snadný. Kdokoli dneska může se někde odbouchnout a vykřiknout Allahu Akbar a bude to považováno za útok islamistů. Je potřeba asi všechny tady ty motivy nejdříve důsledně vyšetřit, abychom z toho mohli vytvořit nějaký závěry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního prázdninového Jak to vidí Lenka Klicperová, šefredaktorka časopisu Lidé a Země a válečná reportérka. Já vám děkuji za zprostředkování vašich zkušeností, zážitků a přeju vám šťastné návraty, Lenko.

Lenka KLICPEROVÁ, novinářka, fotografka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země
--------------------
Děkuju moc, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková. Zítra budu hovořit s fotoreportérkou Jarmilou Štukovou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.