Přepis: Jak to vidí Tea Parkanová – 18. srpna

18. srpen 2016

Hostem byla redaktorka Českého rozhlasu Tea Parkanová.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, Český rozhlas Dvojka a pořad "Jak to vidí". A protože máme pořád ještě prázdniny, tak je to prázdninové cestovatelské vydání a dneska, dneska se vydáme do země, kam míří velká, velká část našich turistů a nejenom našich. Chorvatsko je opravdu velmi, velmi oblíbené, protože v současné době je to jedna z mála destinací, kam se můžeme odebrat bez pocitu nějakého ohrožení a nebezpečí, ale většinou jedeme, tradá, rovnou k moři a my možná dnes budeme říkat s mým hostem o tom, že je to škoda pominout vnitrozemí, že je to škoda pominout i třeba u moře, ale místa, která nejsou tak úplně známá. Tak a teď bych měla rozklíčovat, kdo je vlastně mým dnešním hostem. Je to Tea Parkanová, dobré jitro.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Dobrý den.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Která je nejenom znalkyní Chorvatska, protože její rodina odtamtud pochází, ale současně je to i kolegyně tady odsud z Českého rozhlasu z centra zpravodajství. Tak my se tedy do toho rovnou pustíme. Většina cest, když jedeme do Chorvatska, míří, jedeme přes Slovinsko, tradá, směr Záhřeb. A ten Záhřeb jenom tak lízneme po dálnici a já si myslím, že je to docela škoda, nejenom proto, že tam našel na mnoho let místo svého posledního odpočinku náš Oskar Nedbal na tom hřbitově Mirogoj, ale ten hřbitov je krásný sám o sobě. On vypadá trochu jako zámek a Záhřeb, to je takové zelené město. Záhřeb má své kouzlo.

Čtěte také

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Rozhodně má svoje kouzlo a je tam spousta památek, hezkých katedrál a samozřejmě takové ty typické památky, které by člověk hledal v metropoli nějakého státu, ale třeba, pokud někdo radši do přírody, tak ani to v Záhřebu není opominuto, jak jste říkala, je to zelené město, je tam spousta parků a kromě toho se dá jít na Sljeme, to je vlastně hora u Záhřebu a já vím, že moji příbuzní, kteří v Záhřebu bydlí, tak tam vždycky chodívali na pikniky, v zimě se tam chodí lyžovat, na podzim tam chodí sbírat kaštany, takže určitě je i tam co vidět, je tam rozhodně co si užít.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tom Chorvatsku, vůbec v celém Chorvatsku najdeme hodně stop nás Čechů, protože v podstatě, ať přijdeme do jakéhokoli většího nebo menšího města, tak nám řeknou, že tam byl třeba učitel Čech, lékař Čech nebo profesor na místním gymnáziu.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano, řada, řada měst má také ulice pojmenované po Češích, nejenom u moře, ale právě i ve vnitrozemí.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dokonce najdeme v Chorvatsku i dvojjazyčné česko-chorvatské nápisy.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano, najdeme je v Daruvaru, to je vlastně největší česká menšina, která ... určitě v Chorvatsku, ale určitě i, řekla bych, v regionu to bude největší česká menšina. Dodnes je tam česká školka, česká střední škola, české gymnázium, tedy mají i českou knihovnu, pořádají pravidelně třeba dožínky, slavnosti a různé jiné kulturní akce. V tom městě možná překvapivě se domluvíte bez problémů česky, protože samozřejmě to, že jsou tam dvojjazyčné nápisy, ještě nemusí znamenat, že to tak je, ale tady to opravdu tak je a já už jsem do Daruvaru posílala spoustu svých přátel a většinou právě byli překvapeni, jak snadno se i v obchodě domluví, protože víceméně všichni tam, alespoň do nějaké míry česky umí. Je tam pivovar, který se jmenuje Staročeško, Staročečka Pivovara tedy, to je mimochodem výborné pivo. Oni teď posledních pár let dostávají žatecký chmel, takže vaří vynikající pivo, zrovna letos připravují pět speciálů pivních, které určitě zase budeme moci všichni ochutnat na pivních slavnostech. Je to lázeňské město v Chorvatsku velmi známé, protože do těch lázní a do těch vlastně center se tam jezdí regenerovat vrcholoví sportovci, včetně třeba, ještě když lyžovala Janica Kostelič, tak se svými koleny se léčila právě tam. Je tam krásný park, jsou tam velké staré platany. Mám pocit, že jeden z nich dokonce má rekordní šířku, takže to všechno určitě stojí za to. Je tam nově, nebo nově, teď už to je pár let, je tam i akvapark, takže jistě i děti si tam užijí svoje. Dá se tam chodit do přírody. Je tam kromě toho tedy parku, který je jakoby ve městě, tak hned blízko je i lesopark, kde je klid, jsou tam místa, kde člověk může grilovat, jít po říčce Toplici, ona ke teda velmi studená, ale jsou tam krásná pikniková místa, kde se dá strávit kouzelné odpoledne.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten název tedy Toplice opravdu klame, není teplá. Já mohu jenom vaše slova potvrdit, protože když jsem přijela do Daruvaru, tak jsme jen tak zastavili u krajnice a rozhlíželi jsme se a hned k nám někdo přistoupil a jestli něco nepotřebujeme, velmi slušnou češtinou a jestli nehledáme ubytování. "No, počkejte, to by mohl být problém. Hotel bude plný, ale tadyhle dostavují penzion ..." A byli tam všichni moc a moc ochotní, příjemní a přátelští.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
To víte, že jo. Oni tam, oni tam hosty z Čech velmi rádi vidí a řekla bych, že jsou i rádi, že na ně Češi tak, řekněme, nezapomínají, že vidí, že když tam přijedou lidi z Čech, takže nejsou nějaká odtržená menšina, ale že ten kontakt tam pořád funguje a on samozřejmě funguje, protože velká část těch vlastně národnostních Čechů, oni už jsou dnes Chorvaté tedy občanstvím, ale ti národnostní Češi, oni mívají nějaké třeba i vzdálené příbuzné a někdy to není ani tak vzdálený příbuzenský vztah a ti příbuzní žijí v Česku, takže ty kontakty se stále udržují, no a když tam ti příbuzní přivedou nějaké své přátele, někoho jiného, tak oni jsou samozřejmě velmi rádi.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jsme si povídali o české menšině v Daruvaru a já si myslím, že alespoň částečně zůstaneme v tom vnitrozemí i po následující písničce.

/ Písnička /

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí Tea Parkanová, žena s chorvatskými kořeny, současně kolegyně z centra zpravodajství a povídáme si v cestovatelském "Jak to vidí", o čem jiném, než právě o tom Chorvatsku a snažíme se povídat trošku z jiného úhlu, aby to nebyla jenom ta nejznámější místa. A před chviličkou, před písničkou jsme hovořili o tom, že v okolí Daruvaru teče ta řeka Toplica a podivili jsme se, že není teplá, ale studená a já jsem se během písničky právě od Tey Parkanové, že vlastně to nebylo tak úplně přesné, protože Toplica vůbec není název řeky od toho, že by měla být teplá.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano, je to, "toplica" znamená "lázně", proto taky, jak jsem říkala, Daruvar je lázeňské město, tedy řeka Toplica tady podle toho, že je to v lázních.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže Mariánské Lázně by byly "Mariánské Toplice" po chorvatsku?

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Tak, přesně tak.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké ještě třeba lázně by stály na té cestě k moři, k cestě za odpočinkem za zastavení?

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
No, ani ne tak asi po cestě k moři. My třeba právě proto, že jezdíme do Daruvaru, respektive do Osijeku, protože tam mám další část rodiny po tatínkově straně, tak my vlastně jezdíme přes Maďarsko. Jednak se samozřejmě dá i v Maďarsku zastavit v lázních, ale já bych tu radši propagovala ty naše chorvatské, no a nedaleko Osijeku jsou Bizovačke toplice, to je dnes už také, řekněme, poměrně velké centrum, zvelebené, upravené, takže jistě i tam se krásně odpočívá, no a nedaleko Osijeku je také krásná přírodní rezervace Kopački Rit, je to vlastně rezervace hlavně pro ptactvo. Tam, kdo má rád, kdo je třeba ... nějak tíhne k ornitologii, tak určitě krásné místo, spousta různých volavek a čápů a nevím, abych neřekla nějaký druh, který tam není, ale je tam toho spousta, je tam panenská příroda, je to, je to docela rovinatá krajina, takže ideální místo pro různé cyklistické výlety také, to ostatně i větší kus té Slavonije, ona je taková rovinatá, úrodná, úrodná, nádherná a ...

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam určitě i informační centrum a dá se tam právě plout po tom poklidném toku řeky Drávy.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano, ano.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pozorovat právě ty ptáky a údajně tam žijí i některé želvy, ale když jsem tam tudy projížděla, já je tedy neviděla, protože tehdy nás právě zachvátil strašlivý liják, takže neviděla jsem vůbec nic, ani pírko od ptáka.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ani, když je krásné počasí, tak, tak je tam vlastně i velký ruch, ne, že by ze silnice nebo tak, to vůbec, ale, ale všechno to ptactvo a všechna ta příroda tam je tak krásně zvučná, ale je to strašně uklidňující a strašně příjemný výlet.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže tohle je vlastně tip, když pojedeme k moři právě od, z té maďarské strany, když se budeme chtít vyhnout zácpám v Rakousku ...

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Dálnicím.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dálnicím, pojedeme přes Maďarsko, tak se dostaneme přes Osijek a právě Kopački Rit. Mimochodem, město Osijek na mě vždycky působilo jako takové nově vybudované město, že tam vlastně žádná nic moc historie neprocházela. Ale to je možná zdání.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Je to zdání, je to zdání, protože oni mají krásnou tvrz starobylou, kterou vlastně v minulých letech také nějakým způsobem zrekonstruovali, dali si tu práci, aby mohli co nejvíc jejích částí zpřístupnit turistům a zatraktivnit, takže pořádají tam teď různé výstavy, různé večerní akce, hraje se tam třeba divadlo a tak podobně.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pravda, že ty staré tvrze, staré pevnosti, jak v chorvatském vnitrozemí, tak i u moře, začínají ožívat a začínají lákat k sobě, k sobě turisty a my jsme teď hovořili o tom, co navštívit Osijek a Daruvar na cestě, když pojedeme přes Maďarsko a když pojedeme tradičně přes Rakousko a Slovinsko, tak jsme hovořili o Záhřebu, ale on je tam ještě krásný skanzen Kumrovec, kde se můžeme podívat, jak žijí vlastně nebo žili lidé v 19. století na vesnici a kousíček od toho skanzenu je také letní vila prezidenta Tita, která je otevřena jenom pár dní v roce a všechno tam vlastně zůstalo tak, jako když to prezident Tito opustil, ale daleko známější je jeho vila, ta je s velkým "V" dole u moře právě na ostrově Brijuni.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano, na Brijunech, to je Istrie, na ten ostrůvek se dá doplout trajektem klasicky a vlastně Brijuni, ta, to je celé, celá ta oblast je národní park, takže nedá se tam dojet autem, prostě jdete na ten trajekt, dojedete a na těch ostrůvcích si ale třeba můžete půjčit kolo, takže potom vlastně po ostrově, on je relativně velký, takže na to projít to pěšky, to je opravdu na celý den, ale člověk s sebou musí trochu hodit, nicméně, když si půjčíte kolo, tak to všechno krásně zvládnete. Ono je tam toho, kromě té Titovy vily, kde je samozřejmě expozice týkající se Tita, teď si vzpomínám, že tam vlastně byla jedna, jedna velká místnost, kde byly různé fotky Tita a různých jiných světových politiků a osobností, se kterými se potkal, a to je opravdu impozantní, když vidíte, s kým vším si Tito podal ruku, ale jinak na Brijunech je spousta dalších atrakcí. Je tam třeba dinopark, protože na jedné části toho ostrova, na pláži vlastně zůstaly otisky po dinosaurech, takže u toho zbudovali takový malý dinopark, kromě toho je tam safari, kde se třeba dají vidět zebry a podobná, podobná zvířátka. Je tam také, mám pocit, že od minulého roku teprve, nebo je to možná dva roky stará záležitost, podmořská naučná stezka, protože jsou tam starobylé antické památky, zbytky římských vil a podobně a vlastně část toho už je zaplavena, takže udělali podmořskou stezku, což funguje tak, že si vezmete šnorchl, do kterého, jak skousnete, tak ta technologie funguje tak, že vlastně slyšíte výklad, který, který ten šnorchl nějakým způsobem umí pustit. Takže vy si plavete podél, podle vlastně cedulí, které jsou na tom mořském dně, ona tam není ta hloubka nějak velká, takže není problém se k tomu potopit, no a jak procházíte, nebo proplaváváte kolem těch cedulí, tak si můžete přečíst část toho výkladu a zbytek slyšíte v uších.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to je vlastně podmořská stezka, ale přístupná jenom těm, kdo umí plavat.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
To je pravda.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo se alespoň trochu potápět.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Tak.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to musí být nádherné dobrodružství. Plavala jste tam?

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Plavala, plavala. Bylo to, pravda, byla jsem tam uprostřed sezóny, voda mi přišla malinko studenější, ale ono přece jenom v té Istrii občas to moře umí být trošku studenější, což ostatně víme, i když jezdíme na Cres, že?

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, víte, co? Na Cres se, já jsem to slibovala už v rozhovoru s Terezou Stýblovou v Dobrém ránu, podíváme hned po písničce a nejenom na Cres.

/ Písnička /

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
"Dubrovački trubaduri" nás sice umístili o několik stovek kilometrů jižněji do krásného Dubrovníku. To je opravdu perla Jadranu, no, ale my se v pořadu "Jak to vidí" na vlnách Českého rozhlasu Dvojka s Teo Parkanovou, jejíž kořeny jsou v Chorvatsku, vypravíme k tomu slibovanému ostrovu Cres. To je taková trošku nudle nahoře v ...

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano, nejdelší, nejdelší chorvatský ostrov.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cres je krásný a je možná krásný i tím, že je tam spousta přírodních krás a že se tam moc nesmí nově stavět velké hotely, pokud se nemýlím.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano, je to, já musím říct, že letos tam ten nával turistů byl trochu asi větší, než v minulých letech, což je nejspíš ale tím, že obnovili silnice, postavili krásné nové silnice, takže teď, když, když vás trajekt vyloží v přístavu, tak už se nikam nekodrcáte hodinu nějakými úzkými klikatými rozbitými cestami, ale ty silnice jsou opravdu teď krásně sjízdné, takže možná i to letos přilákalo tak velký zájem turistů. Pokud jde o tu přírodu, tak na severu ostrova je rezervace supů. Ty ostatně člověk může velmi snadno zahlédnout, když právě se pohybuje na té, obzvláště na té severní straně ostrova, no a když se podíváme na jih k Malimu Lošinji, tak tam zase jsou často viděni delfíni. Oni jsou ostatně vidět často i na té celé straně ostrova, která míří k otevřenému moři. My jezdíme už vlastně léta s rodinou do Martinščice, to je nějaký severozápad ostrova, řekla bych a i tam je občas vídáme, obzvláště po ránu, když je voda klidná, vykouknete z apartmánu na ten malý záliv a vidíte, jak si tam hrajou a skotačí.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
To musí být neuvěřitelný zážitek. Vy jste zmínila ostrov Mali Lošinj. Ten je vlastně s Cresem spojený mostem, který se rozevírá.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tam snad se jezdilo za zdravým už za Rakouska-Uherska.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano, ostatně i na Krk se jezdilo už dávno, řekla bych, ještě třeba za První republiky to bylo velmi populární místo a jak jsme se bavily o tom, že, že v chorvatských městech bývají ulice pojmenované po Češích, tak třeba, když se tedy dostanu na ten Krk, tak v Bašce jedna taková je, je to jedna z hlavních tříd a právě z toho důvodu, že tam jezdili Češi se rekreovat, protože samozřejmě, když se procházíte ráno na pobřeží, dýcháte ty jodové výpary z moře, tak to je něco úžasného, což dělá tělu velmi dobře.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstaňme ještě u toho Lošinju. Vy jste říkala, že se tam otevřela také nová zajímavost.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano, mají tam expozici, jejímž vrcholem je bronzová socha Apoxyomena, kterou vylovili potápěči v druhé polovině devadesátých let. Je to bronzová socha z nějakého prvního století před naším letopočtem, takže velká antická vzácnost a ona nějakou dobu byla v záhřebském muzeu, no a v Malém Lošinji teď vybudovali vlastně muzeum čistě pro ni. Ta expozice je velmi krásná. Musí se tam člověk tedy nahlásit, protože je to jaksi vystupňované, je to vlastně příběh, který, kterým procházíte a který vás dovede až k té soše. No a vlastně i díky tomuhle, díky té nové expozici, tam také restaurace, řekněme, se chytily toho antického tématu, té tématiky a vím o jedné, která začala vařit jídla tak, aby odpovídala těm antickým jídlům, tedy pokud je potřeba něco osladit, nesladí se cukrem, ale medem, nepoužívají třeba brambory, ale je to celé takové tradiční, jak se jedlo kdysi a podle toho, co jsem slyšela, vlastně jsou to suroviny, které na Cresu seženete nebo vypěstujete i dnes a vlastně se to docela dost, řekla bych, podobá té stravě, kterou, kterou jedí místní - jehněčí maso, ryby, med.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechno zdravé.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona koneckonců vůbec chorvatská kuchyně je relativně velmi zdravá a výživáři by si zamnuli ruce, kdybychom jedli jejich kuchyni.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
U moře patrně ano, v tom vnitrozemí, když jsme se bavili o té Slavonii, tam tedy nevím, nevím, protože odtamtud pochází můj tatínek a to je tak, řekla bych, tak trochu maso s masem. Tam jsou velmi oblíbené všechny možné typy klobás a kulen, nevím, jestli jste slyšela, kulen, kulenova seka, to jsou vlastně, řekneme, klobásy, dá se to tak říct, ale jsou vlastně z toho nejlepšího masa vepřového, takže jsou libové, nejsou tolik tučné, ale pořád je to uzenina dost kořeněná, takže z toho by asi výživoví poradci neměli úplně radost, ale pravda je, že i ve Slavonii, stejně jako u moře, se konzumuje hodně zeleniny, hodně se z ní vaří a hodně se jí i v tom syrovém stavu na saláty. Nemůže chybět salát nikdy!

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A koneckonců, když se řekne Chorvatsko, každý si představí rozmarýn.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A když jsem kdysi vysílala s jedním bylinářem, tak říkal: "Když budeš péci vepřový bůček nebo tučné vepřové, přihoď rozmarýn, on to strhne a rázem je z toho zdravé maso."

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
On se rozmarýn používá samozřejmě hodně i na ryby, ale jestli si někdo ustřihne nějakou větvičku rozmarýnu, kterou si veme do Prahy, tak ještě doporučím, u moře taky roste hodně bobkového listu, tedy vavřínu, a to je taky užitečné koření.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a na závěr, abychom nebyly s těmi ostrovy jenom tam na tom severu, pojďme se podívat trochu níž. Vy jste hovořila, že vašemu srdci je blízké také Lastovo.

Tea PARKANOVÁ, redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu, znalkyně Chorvatska
--------------------
Ano, já jsem tam byla jednou zatím jenom, ale rozhodně bych tam chtěla jet znova. To je ostrov, který je od pobřeží vlastně nejvzdálenější, nejvzdálenější obydlený ostrov. Není moc velký, není tam moc turistů, není tam moc ruchu, krásně se tam běhá, krásně se tam jezdí na kole, je to vlastně "park tmy", protože tím, že je dost vzdálený od všeho, od civilizace, když to tak řeknu, pluje se tam pro představu trajektem asi pět hodin, a tam je krásně vidět noční nebe. Tam opravdu, kdo má rád hvězdy, rád tohle pozoruje, tak určitě nádherné místo a kromě toho na přilehlých malých ostrůvcích se provádějí "robinsoniády", to je taková dovolená, kde vám vymyslí takový, řekněme, úkol alá James Bond, hraje se to většinou ve skupinách samozřejmě. Je to vlastně paintball a vy si běháte po ostrůvku a řešíte nějaký úkol, který pro vás ti lidé, kteří to organizují, vymysleli. Takže v krásném prostředí a je tam i zábava, komu by nestačila příroda.

Světlana LAVIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm a ta příroda tam určitě vystačí, protože koupat se večer pod planoucími hvězdami bez toho světelného smogu, to musí být prostě paráda. No, dnešní pořad "Jak to vidí" na Českém rozhlasu Dvojka pomalu končí. Věnovali jsme se dnes Chorvatsku a mým hostem byla žena, jejíž kořeny jsou právě v této zemi, v Chorvatsku, Tea Parkanová a shodou okolností je to i kolegyně z centra zpravodajství. A já myslím, že jsme ty z vás, kteří ještě letos budou mířit do Chorvatska, tak trochu navnadili, abyste nejeli jenom na ta nejznámější místa, ale poznávali Chorvatsko jaksi vcelku. Loučí se i Světlana Lavičková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio