Přepis: Jak to vidí Petr Mikyska

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání do dnešních prázdninových toulek přijal Petr Mikyska, český velvyslanec v Arménské republice. Dobrý den, vítejte.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste strávil mnoho let v Latinské Americe, já prozradím, že jsme se seznámili před 22 lety v kubánské Havaně. Vy jste pak působil v Peru, v Mexiku, byl jste také generálním konzulem v kanadském Torontu.

Čtěte také

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Jenom konzulem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Na co jste si musel zvykat v Arménii, kde působíte?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Tak předně na úplně jiný jazyk. Ne že bych uměl arménsky, to bohužel ne, ale najednou jsem musel přejít od španělštiny a od angličtiny najednou na ruštinu a nebylo to úplně jednoduché, nicméně bez ruštiny by se v Arménii nedalo fungovat vůbec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy ruština spíše, jak se tam domluvíme, ne angličtina.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Přesně tak. Anglicky se domluvíme v hlavním městě, ale mimo Jerevan bohužel moc ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše vizitka má nejenom českou, ale samozřejmě také arménskou verzi. Přiznám se, kdybych neznala tu českou, tak ji nepřečtu. Pronikl jste do tajů tohoto velmi, řekla bych, zdobného jazyka?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Je to krásný jazyk zdobný, to písmo pochází už ze 6. století, takže je to jedno z úplně prvních písem, kterých, kterých máme na světě sice spoustu, ale takto starých ne tolik. A pronikl jsem asi tak, že dokážu vizuálně poznat své jméno a to je tak všechno, co se týče toho písemného projevu. A ústně rozumím, no řekněme, 15 %, ale nicméně aspoň ten smysl pochopím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byla to obrovská změna, když jste se přesunul právě z Latinské Ameriky do Arménie, nebo byste možná našel nějaké společné body, nevím?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Já myslím, že tam jsou společné body. Arméni jsou jižní národ, veselí, pohostinní jsou a velmi dobrosrdeční, velmi otevření, takže toto mají společné. Rádi troubí na ulicích v autech, rádi jezdí rychle a vytvářejí dopravní zácpy a chaos. Takže toto mají určitě společného, společné, ale jistě jsou to zcela svébytní lidé. Jako srovnání samozřejmě můžeme hledat, ale Armén je Armén a vždy zůstane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je Armén? Co je typické pro tu mentalitu?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Armén je velmi hrdý, je hrdý na to, že je Armén, je hrdý na svou víru, je hrdý na svoji historii a na své písmo samozřejmě. A jsou to věci, které z nich dělají právě to, že jsou to Arméni. Oni jsou vlastně jediným národem, který v oblasti, kterou dnes my nazýváme Arménií, která vždy byla na pomezí velkých říší, sporů mezi Osmanskou říší, Perskou říší, ruskou říší a tak to je vlastně jediný původní návrh, národ, který tam přežil ještě z doby, řekněme, 2, 3 tisíce let zpátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokumentarista Petr Horký označil Uzbekistán v našem vysílání za přehlíženou exotickou krásku s nádhernou historií. Jaké přirovnání, Petře Mikysko, byste možná použil právě pro Arménskou republiku?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
No, já bych nenazval Arménii úplně zapomenutou kráskou. Kráskou určitě ne, ale kráskou objevenou, objevovanou. A myslím, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I českými turisty?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
I českými turisty. Právě jsem přemýšlel, jak to naformulovat, kolik, kolik českých turistů tam jezdí. Je to každým rokem více a více. Mluvíme o tisících, tedy nikoli o desítkách tisíc. A nicméně, když člověk vyjde na náměstí v Jerevanu, tak tam češtinu uslyší téměř vždy. Jezdí tam za sakrálními památkami, právě za tou křesťanskou historií, jak jste říkala, Arménie je první křesťanskou zemí na světě už od roku 301 našeho letopočtu, je křesťanství státním náboženstvím v Arménii. Jezdí tam za nádhernou přírodou, jezdí se tam lyžovat, jezdí se chodit po horách, treking, poznávat, poznávat i vlastně ty místní, místní kolorit ve vesnicích, protože se tam někde v horách občas jakoby zastavil svět. Hrozně rádi jezdí do Arménie motorkáři, pro které je to velký zážitek zajezdit si na motorkách po cestách, které v Evropě normálně už asi nenajdou. Mnoho turistů spojuje návštěvu Arménie s Gruzií, takže mají vlastně dvě velké zkušenosti. Zároveň, ano, myslím, že to je kráska objevovaná a myslím, že čím dál tím více lidí bude znát velmi blízko a velmi, velmi důvěrně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Petr Mikyska, český velvyslanec v Arménské republice. A my se podrobněji na ty sakrální památky podíváme po písničce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste ve společnosti Českého rozhlasu Dvojky. Jak vidí Arménii, křesťanský klenot Zakavkazska Petr Mikyska, český velvyslanec v Arménské republice. Asi nenajdeme příliš mnoho zemí, jak už i vyplynulo z toho, co jste řekl, pane Mikysko, kdyby ta národní identita byla tolik spjata právě s náboženstvím. Jak se víra projevuje konkrétně v tom běžném životě Arména?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Prakticky každý Armén je pokřtěný, je, je pokřtěný hned po narození, takže tam zpravidla nedochází ke křtům ve vyšším věku. Všichni téměř Arméni jsou praktikující křesťané, religiozita je 96 % a říká se, že vlastně ti nevěřící jsou příslušníci jiných etnik, kteří žijí, kteří žijí na území Arménie. Takže ta víra se promítá tím způsobem, že vlastně za ni vděčí Arméni a tomu, že pořád ještě existují. Já jsem říkal, že je to jediný národ, který zůstal na tom území ze všech, které obývali tu část světa před nějakými 2, 3 tisíci let. A právě, právě té víře vděčí za svou jednotu, za to, že přežili a že mají kontakt Arméni, kteří žijí v Arménii s Armény, kteří žijí v zahraničí. Arménie má obrovskou diasporu kolem 10 milionů lidí, kteří žijí v zahraničí. Takže ta víra je jednotící prvek pro všechny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla bych, že i ty vztahy vlastně Arménů po celém světě jsou velmi intenzivní, že se hlásí také vůbec ke svému původu.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Oni se nejenom hlásí, oni si i pomáhají a v mnoha zemích probíhají různé sbírky na různá, na různé akce nebo na různé ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Projekty?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
I projekty, ale nejenom dobročinné, ale dokonce i na obranu. V Náhorních Karabachu byly vybírány peníze. Takže ta, ta diaspora drží s tím obyvatelstvem, které žije v Arménii a myslím si, že není zase tolik národů, kteří by, které ty to měly takto zařízeno, které takto fungují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě byla pro Armény velkou událostí návštěva papeže Františka nedávno v Jerevanu. Jaká tam byla atmosféra? Vy jste byl také u toho.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Byl jsem u toho. Ta atmosféra byla, byla neuvěřitelná. Takový velký svátek třídenní. Ulice plné lidí a papež celebroval několik mší pod širým nebem, kde se scházely stovky tisíc věřících, a to prosím v zemi, která není katolického vyznání. Arménská apoštolská církev je samostatná, je křesťanská, ale nemá s Vatikánem a s katolickou církví téměř nic společného, kromě vzájemné úcty. Nehledě na to, papež František je, je v Arménii velmi oblíben a Arméni mu to dávali velmi najevo. Například je okouzlil tím, že jezdil speciálně v nejlevnějším autě na trhu, které našel. A nechci dělat reklamu té značce teďko v tuto chvíli. Takže ta návštěva byla, byla skutečně velmi, velmi emotivní asi pro všechny, i pro papeže Františka, který kupříkladu se nechtěl nijak vyjadřovat k arménské genocidě, ale nakonec se neudržel a stejně, stejně se vyjádřil, takže myslím, že na konci té návštěvy byli spokojeni úplně všichni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají Arméni, řekla bych, jakési poutní místo, když mají i samostatnou církev?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
To poutní místo je vlastně takový malý Vatikán arménský. Je to nedaleko hlavního města a nazývá se Ečmiadzin, Svatý stolec Ečmiadzinu, což je místo, kde Řehoři Osvětiteli, který přinesl křesťanství do Arménie, se zjevil, se zjevil Bůh a přikázal mu, aby na tom místě založil vlastně klášter a kostel, který dodnes stojí v Ečmiadzinu a který, jak jsem říkal, se stal centrem arménské apoštolské církve, kde je sídlo katolikose a celý chrámový a klášterní komplex.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jezdí tam, vydávají se tam Arméni v nějakém speciálním období nebo celoročně je to prostě místo, kam míří věřící?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Je to celoroční, ale samozřejmě Vánoce, Velikonoce, to jsou ty ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlavní svátky.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
... ty hlavní svátky, které, které jsou magnetem pro všechny věřící, ale jinak je tam plno úplně vždy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A k těm lákadlům, magnetům pro věřící, ale i pro turisty určitě patří ty starobylé kláštery, sakrální památky. Jak bohaté je toto dědictví, pane Mikysko?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Kláštery, anebo kostely byly zakládány v podstatě od toho 3., 4. století a není naprosto žádným, žádným, žádnou výjimkou najít kostel nebo klášter z 5., 6. století. Samozřejmě jsou to turistické magnety, řada z nich je na seznamu UNESCO, například klášter Geghard, který je zhruba 40 kilometrů od Jerevanu, je, je neustále v obležení turistů, ale zároveň je to i letní rezidence katolikose, takže je možné katolika tam uvidět, a je to přitom klášter, který vlastně založil již Řehoř Osvětitel v tom 4. století našeho letopočtu a začal ho sám vydlabávat ve skále, takže to má i ten příběh, má to i tu historii, má to i dnešní přítomnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam za těmito sakrálními poklady vyjet? Mám na mysli geograficky, že byste nás zorientoval.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Naprosto kamkoli, protože Arménie je, je těchto památek plná. Na kteroukoli stranu od Jerevanu se člověk vydá, ať už to bude na sever k jezeru Sevan nebo ještě dále ke gruzínským hranicím nebo na jih naopak ke hranicím s Íránem, všude najdete tyto památky. Všude budou zpravidla ve velmi dobrém stavu, protože arménská církev si nepotrpěla na nějaké velké zdobení, ty kostely jsou velmi jednoduché vlastně s výjimkou hlavní katedrály v Ečmiadzinu jsou všechny jenom kamenné stavby, ve kterých ta výzdoba sestává pouze z ikon a z obrazů, takže zub času se na nich nijak výrazně nepodepisoval a právě proto jich můžeme najít takové množství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde se vlastně nacházelo centrum té původní, řekla bych, Arménie?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Velké Arménie dokonce, jak Arméni s oblibou říkají. Překvapivě nikoli na území dnešní, území dnešní Arménie, ale na území dnešního Turecka v okolí jezera Van. To je považováno nebo ostrov v jezeru Van, kde do dnešního dne se uchoval, uchoval chrám arménský, to je považováno za to hlavní nejsvětější místo. Nicméně z mnoha, mnoha důvodů historických se vlastně centrum přeneslo do Jerevanu, respektive do toho Ečmiadzinu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také v Turecku se nachází národní hora Ararat. Co pro Armény znamená?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
No já si myslím a jak to vnímám od svých přátel a kolegů, tak je to spíš pro ně trošku trýznivá taková vzpomínka. Z Jerevanu je 10 kilometrů na hranici s Tureckem a hned za touto hranicí se, se vypíná Ararat, takže je naprosto nemožné Ararat přehlédnout. Je to symbol samozřejmě. Je to symbol hrdosti. Navíc Ararat je krásnější z té arménské strany než z té turecké. Je to, je to pro ně něco, co si našlo místo dokonce i na znak státní, ještě dokonce za Sovětského svazu, když byla Arménská sovětská socialistická republika, tak si dala Ararat do svého znaku. A myslím si, že by nedokázali Arméni bez Ararat, byť není na území Arménie, že by nedokázali bez něho žít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A typické arménské rytmy si poslechneme nyní i na Dvojce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doznívá typická arménská hudba s otazníkem, pane Mikysko, protože moje ucho tam slyší i různé vlivy, bych řekla, možná okolních zemí.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Slyší je správně a i když nevím, jestli bych to nazval úplně typický, protože nebo typickou tu hudbu, ta je většinou veselejší, trošku halekavější, ale tam byste ty vlivy slyšela také. Samozřejmě se do, do arménské hudby promítají turecké vlivy, íránské vlivy, nakonec i gruzínské tance jsou velmi podobné, takže ano, patří to do toho regionu a asi nikdo nedokáže přesně říci, kde je ten základ, odkud to všechno pochází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prolínají se ty vlivy nebo najdeme je vůbec i třeba v tom způsobu života v některých tradicích, možná ve stolování a v krojích a podobně?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Určitě v tom jídle asi nejvíc. Všechny ty okolní nebo regionální kuchyně jsou velmi podobné a vycházejí samozřejmě z podnebí, vycházejí ze surovin, které jsou k dispozici, takže arménská kuchyně je dost blízká libanonské, syrské, turecké, íránské, a pochopitelně, když se sejdou příslušníci těchto národů a budou diskutovat, tak je to jejich jídlo, každého z nich a budou si ho bránit a nicméně ta tradice se tam odráží velmi a stolovat s Armény je zážitek obrovský, protože stůl musí být pokryt ještě před příchodem hostů a když už to vypadá, že jsou všichni syti, tak teprve potom začíná to jídlo a začínají se nosit talíře a tácy do druhé patra, na stůl se umístí takové trojnožky, na které se potom klade šašlik a ryba a různé, různé další pokrmy a prakticky je nemožné to všechno sníst, takže i když Arménie je chudá země, tak po každém stolování zbyde ještě na jednu hostinu, protože už nikdo není schopen to spořádat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To pak chce asi nějaký digestiv.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Těžko, těžko říct, jak, jestli to takto berou, protože my bychom, tam asi míříte, všichni očekávali arménský koňak, my říkáme brandy v Evropské unii, protože koňak je pouze francouzská záležitost, ale Armén toto neřekne. A ale Arméni pijou koňak klidně v průběhu celé večeře, celého oběda a zeptají se vás, jestli budete pít vodku nebo koňak nebo víno a u toho se pak drží po dobu celého toho jídla. Takže my to tak bereme jako digestiv, ano, je vynikající, ale Armén to takto nebere.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je podobný tomu gruzínskému nápoji, jako ho chuťově v rozhlase popsat, to je oříšek.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
To je trošku problém říkat, jestli je něco lepší nebo horší je úplně stejně zhůvěřilé jako popisovat koňak v rozhlase a je to prostě vinný destilát, který zraje v dubových sudech, sudech, které jsou z kavkazského dubu, to znamená tam už se dostáváme k nějakým rozdílům oproti třeba francouzským.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě jestli se ta produkce nebo vůbec nějak liší v čem?

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
No, pokud budeme srovnávat s tím francouzským, tak se prakticky neliší, protože je používána stejná metoda, i ten francouzský koňak zraje v dubových sudech, byť ne teda kavkazských, a v mnoha případech, a neříkám to jenom já, ale i jiní další znalci, tak ten arménský, arménská brandy je, je možná i lepší než francouzský koňak. Rozhodně je to zážitek a třeba návštěva jerevanských likérek, které produkují tento, tento koňak nebo brandy, to už každý, ať si nazve, jak chce, je zážitkem sama o sobě. Nejenom třeba tou degustací, kterou vám tam nabídnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je ještě, pane Mikysko, typické arménské, když hovoříme o kuchyni? Tak samozřejmě národní chléb lavaš k tomu patří.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Lavaš, lavaš je nekynutý, je to vlastně placka, velmi tenká placka, která se peče v peci, která je umístěna v zemi, ten proces výroby je, je velmi zajímavý, protože pekařky, jsou to téměř výhradně ženy, klečí a pečou ten chleba v kleče vlastně, protože to umisťují do té díry, do té pece v zemi. On vydrží velmi krátkou dobu čerstvý, potom vyschne, ale má velkou výhodu, že když ho lehce pokropíte vodou, tak je zase čerstvý, zase vám změkne a můžete ho používat dál. Takže lavaš určitě. Hlavní nebo takové národní jídlo je určitě šašlik, což je kus vlastně jakéhokoli masa, který umístíte na šavli nebo na špíz dnes už a pak ho grilujete na mangalu. Mangal je právě ten, ten gril speciální. No a potom je to samozřejmě jakákoli zelenina na tisíce způsobů, to je ten plný stůl, jak jsem říkal, že musej mít založen ještě před tím než lidi přijdou. A typické nápoje jsou kupodivu ne víno, byť v Arménii se pěstuje víno a zpracovává zhruba 6,5 tisíce let už, je to jedna z prvních zemí, kde se, kde se víno produkuje. Není to ani koňak, ten se vlastně v Arménii vyrábí až do roku 1902, ale překvapivě vodka a destiláty ze všeho možného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Postřehy českého velvyslance v Arménské republice Petra Mikysky jste slyšeli v dnešním Jak to vidí. Já vám za to děkuji a přeji vám hezký den.

Petr MIKYSKA, český velvyslanec v Arménské republice
--------------------
Já děkuji a přeji hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra se přesuneme do Latinské Ameriky. O Kolumbii bude vyprávět olympionik šermíř Jiří Beran.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.