Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 12. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, se kterým se slyšíme prostřednictvím radiomostu Brno - Praha. Dobrý den, pane doktore.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si dnes vezmeme pod lupu? Promile na kole, spor o plavkovou módu i emotivní apel norského monarchy. V uplynulých dnech vzbudil celosvětovou pozornost projev norského krále Haralda V. Tím ústředním motivem bylo norské občanství a sdělení, že moderní Norsko je místo pro všechny. Monarcha se zastal migrantů, homosexuálů a vyzval k náboženské toleranci. Podle něj všichni obyvatelé jsou Norové. Co tomu říkáte, pane doktore?

Čtěte také

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Přiznám se, že i když jsem si ten projev poslechl nebo přečetl, on byl v norštině, ale byl k dispozici v angličtině, tak jsem měl pocit, že takový projev už jsem dlouho neslyšel nebo neviděl. Bylo to z jak jiného světa. Prostě myslím si, že přesně takhle by měl asi vystoupit státní bez ohledu na to, jestli je to císař, král nebo prezident, a přesně takhle by měl působit směrem do veřejnosti. Ta atmosféra jistě i v Norsku je velmi zjitřená v souvislosti s migračním pohybem množství lidí z různých částí světa. Norsko, jak známo, je jednou z takových těch zaslíbených zemí. Takže jistě má řadu problémů s přijímáním těchto osob. Jistě politici také mají různá radikální řešení, jak se s tím vypořádat, ale z projevu krále znělo úplně něco jiného, že to Norsko je rozmanité. On nehovořil jenom o lidech, hovořil o krajině, hovořil o historii, hovořil i sám o sobě. Že i on je vlastně někdo, kdo kdysi přišel částečně z Dánska, částečně z Anglie. Takže říct o někom, že je Nor, ten pravý Nor a někdo je nepravý Nor, je dost problematické prostě. Byl to moc, moc zajímavý projev a ten ohlas jeho byl mimořádný a mimořádně pozitivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také řekl například, že domov je tam, kde leží srdce. To nemusí být vždy místo vymezené hranicemi. To řekl právě na té slavnosti, o které hovoříme.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Přesně tak. Byla to královská zahradní slavnost. Tam bylo asi 1 500 lidí z celého Norska, představitelé všech možných institucí veřejného života i zahraniční hosté. A jak jsem to sledoval, tak tam byla velmi uvolněná atmosféra. Myslím, že ten projev velmi oslovil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také řekl, cituji, "Norové jsou dívky, které milují dívky, chlapci, kteří milují chlapci, a dívky a chlapci, kteří milují sebe navzájem. Norové věří v Boha, Alláha, všemu a ničemu."

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Přesně tak. On jmenoval některé významné Nory z minulosti. Od hudebních skladatelů až po nějaké diskžokeje, že to Norsko je opravdu velmi rozmanité, že to je možná jedna z jeho charakteristik nebo velkých hodnot a že je prostě potřeba se o to starat i v těchto současných složitých podmínkách, aby se to nepokazilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten jeho opravdu velmi pohnutý apel vyvolal i otázku, zda mu králi něco takového přísluší, zda si může takové výroky dovolit. Podle expertů ale zůstal v těch mantinelech, které jsou přípustné pro kompetence, řekněme, královského paláce. Jaký je váš pohled?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si myslím, že i v konstitučních monarchiích, kde, pravda, role panovníků se říká, že je prostě ceremoniální. Ano, tím panovníci nebo ty panovnické rodiny, celé tohle to se zpravidla neomezuje na krále, ale často i ti další členové, ty v Norsku velmi, bych řekl, ta královna Sonja je velmi oblíbená a také se pohybuje v mnoha oblastech veřejného života od umění až právě po péči o slabší občany, tak jistě ti panovníci nejsou asi účastni takového toho denního politického provozu. To není jejich role a nesmí být. Ale právě tím, že vystoupí čas od času, tak jsou potom velmi pozorně vnímána jejich slova. A myslím, že právě to je jejich role. Všimněme si, že ať už jde o například Holandsko, Dánsko, Švédsko sousední nebo koneckonců i Velkou Británii, panovnické rody, nevím, jak to dělají, ale prostě jsou velmi oblíbeny. Nikdo tam nevolá po odstranění monarchie jako nějakého haraburdí prostě z minulého tisíciletí, a naopak tam ti představitelé hrají možná symbolickou, ale často i faktickou, faktickou roli pro zklidnění společnosti, pro, řekněme, občas ukázání nějakého směru nebo prostě nastolení nějakého tématu velmi kultivovaně podaného, který potom třeba se vyvine v nějakou větší veřejnou debatu. To si myslím, že je role, která oni jsou si vědomi a plní je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla bych, že k té popularitě přispívá zejména ta mladá nebo nejnovější generace, konkrétně v Norsku princ Haakon a Mette-Marit.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, je to tak. A neliší se to. A také si všimněte, že už jenom během tady těch posledních let došlo v řadě těch zemí k jaksi vystřídání, generačního vystřídání, že nastoupili ti korunní princové nebo princezny, a nebyl to žádný ani otřes společenský, ani to nebylo předmětem nějakých politických jako debat nebo nějakých půtek. Naopak to bylo velmi kultivované to předání toho žezla a bylo jasné, že se nějak tím kormidlem netočí žádným směrem ostře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Polsku jsou v módě oblečení a doplňky s vlasteneckou tématikou. Rozruch nedávno vyvolal sám prezident Andrzej Duda v tričku s polskou vlajkou od domácí produkce, kterou mají prý rádi polští ultranacionalisté. Co je, pane doktore Baxo, ještě vlastenectví a co je už nacionalismus? Lze to rozpoznat?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, je to těžké. Oni dokonce ti, někdy ti ultranacionalisté mají v těch svých vývěsných štítech vlastenectví, ať už se to pojmenuje nějaká politická strana nebo nějaké hnutí, takže oni neříkají, my jsme ultranacionalisté, ale oni vždycky říkají, my jsme vlastenci a vlast nade vše a tak dále. Takže někdy to odlišení nebo rozlišení je velmi obtížné, protože něco se říká, něco se jinak myslí. A já bych se neodvážil tady říkat, jakože v Polsku vládne nějaký nacionalismus, ale prostě ty projevy jsou, jsou zřetelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To vlastenectví jako takové posílilo s tím příchodem konzervativní pravicové vlády loni v listopadu.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To bezesporu. Pro mě takovým, řekněme, rozlišujícím momentem je ve chvíli, kdy ti, kteří říkají, že jsou tedy vlastenci, se velmi ostře vymezují vůči těm druhým nebo těm jiným, kde se prostě často projeví taková ta nadřazenost, nepřátelství, nenávist, to už sice, byť je to s tou rétorikou, jakože jsme vlastenci, a proto chráníme naše zájmy a tak dále, ale tam, kde to prostě jaksi vyzní velmi negativně ve vztahu k těm jiným, tak tam si myslím, že už je to někde, kde by to být nemělo, kde už nemůžeme hovořit o takovém tom dobrém vlastenectví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Polský ústavní soud se v srpnu opět vzepřel konzervativní vládě, odmítl totiž nový zákon o sobě samém. Ten zákon by měl omezit jeho působení. Vládnoucí konzervativci nechtějí podle ústavnímu soudu zabránit tomu, aby je ústavní soud omezoval ve vládnutí. Jsou podle vás ty obavy z omezení právního státu opodstatněné? Kvůli nim je Varšava ve sporu s Evropskou komisí.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, ty obavy jsou tady namístě, protože ten politický vývoj od podzimu loňského roku v Polsku skutečně přináší obavy o pojetí právního státu, o dodržování principu dělby moci. To je vidět právě na tom sporu tady těch nejvyšších vlastně ústavních orgánů. Myslím, že je třeba tady zdůraznit, že právě v podmínkách demokratického právního státu, kde je respektována dělba moci, nesmí žádná moc být neomezená. Naopak ten tradiční osvědčený ten systém těch vzájemných brzd a protiváh slouží k tomu, aby právě žádná z těch mocí, ať už je to parlament nebo vláda nebo nakonec i soudní moc, aby prostě nedominovala, aby si neuzurpovala více moci na úkor, na úkor těch druhých. A ono to není poprvé a není to první případ a určitě bohužel ani poslední, kdy zejména ty politické moci cítí, že nechtějí být omezovány přes všechny ty proklamace o demokracii a právním státu, prostě nechtějí být omezovány. A ten, kdo jistě je omezit může, je zejména ústavní soudnictví, které tou svou činností může zrušit přijímané zákony, může prostě zrušit různá exekutivní rozhodnutí a tak podobně. Takže je jasné, že ústavní soud asi ho nelze u toho systému úplně jaksi vygumovat, pak je otázka, jak ho eliminovat co do pravomoci, to také není úplně jednoduché. No, tak pak se nabízí ta otázka, tak ho obsadíme vlastně "svými lidmi", no. A ústavní soud se brání, a to že to není jenom nějaká prostě vnitrostátní přeháňka, svědčí potom to, že jak orgány Rady Evropy, tak orgány Evropské unie se tou otázkou velmi vážně zabývají a prostě vyvolaly příslušná řízení, přestože jsou si vědomy, že Polsko je velmi významný stát, je to velká země s mnoha obyvateli. V Evropě jistě není žádná druhořadá, ale přesto tady také teďka přichází. A tady můžeme opravdu hovořit o jakési ústavní krizi, protože jak jsem zaznamenal, polští soudci dokonce vyšli do ulic demonstrovat ve Varšavě, na těch demonstracích vystupovali i všichni bývalí předsedové ústavního soudu, současný předseda ústavního soudu naproti tomu zase je, je trestně vyšetřován pro zneužití pravomoci. No, prostě je to skoro nepředstavitelné, ale bohužel děje se to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě v době, kdy předtáčíme náš rozhovor, tak došlo k tomu mimořádnému kongresu polských soudců. Jak lze ubránit nezávislost soudu a soudců, pane doktore, před kroky politiků? Kdekoli.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to těžké, protože jak známo, ono se sice říká vždycky, že soudní moc je nejmocnější, ale ona je vlastně nejslabší, protože to, co soudy řeknou autoritativně jménem republiky, samy nejsou schopny prosadit. Zejména do těch nejvyšších úrovních. Je to v podstatě otázka, jestli to jejich rozhodnutí budou ti ostatní akceptovat. Pokud ho budou akceptovat, pak platí, i pak se prosadí, pokud ho nebudou akceptovat, tak ten soud sám nemá žádnou, nemá žádné tanky, letecké sestavy, aby si jaksi vynutil poslouchat to jejich rozhodnutí. Takže je to opravdu o akceptaci, a to zase to je otázka té právě té dělby moc. To potom, když se řekne, tak dobře, ať si ústavní soud říká, co chce, my, my na to nehledíme, děláme si také, co chceme, no, tak pak už to už jsme úplně v základech právního státu . A asi by to měla, soudci na to upozorňují, ale soudci to přeci nedělají kvůli sobě, protože je jasné, budou-li soudní moc takto omezena, tak nebude moci poskytovat ochranu právům, to znamená to základní, kvůli čemu soudy existují. Přece je v zájmu každého posledního občana, aby chránil nezávislost soudu právě proto, aby měl jistotu, že v případě, že do jeho konkrétního individuálního subjektivního práva bude zasaženo, takže tady bude nezávislý orgán, který mu poskytne ochranu, který to právo znovu obnoví právní stav, prosadí právo, odstraní bezpráví, k tomu kvůli tomu soudy jsou. Tak jestliže tohle si lidé neuvědomují, tak je jasné, že asi jsme jim to nedokázali dostatečně třeba vždycky vysvětlit, ale to není jako jenom mocenský souboj, vůbec to není hlavně mocenský souboj mezi, mezi nějakými prostě vysokými soudci a vysokými politiky, tak to není. Tak se to možná projevuje, to je ten příznak. Ale ta příčina, proč se to děje, je jistě jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kde je ta příčina?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Příčina je v tom, že ten, kdo vládne, tak má zájem, aby mohl vládnout, pokud možno neomezeně, aby ho tedy neomezoval například ani třeba Ústavní soud tím, že pokud bude přijat nějaký zákon, takže nebude hrozit, že Ústavní soud tento zákon prostě zruší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejvyšší správní soud, kterému předsedáte, doplní dva noví soudci, tito kandidáti uspěli při slyšení před plénem. Jak se vybírá soudce pro Nejvyšší správní soud? Podle jakých kritérií?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
My jsme si ta kritéria po nějaké vnitřní diskusi stanovili sami, prostě proto, že vlastně je to taková trošku zase smutná historie. Od roku 90 tady vlastně není česká justice nebo ani ministerstvo spravedlnosti, nikdo není, nebyl schopen vlastně vytvořit nějaká pravidla, objektivní, transparentní, aby bylo jasné, chce-li se stát v této zemi někdo soudcem, co pro to musí udělat, jaké má mít vlastnosti, jakou procedurou se to děje a tak dále, a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, chcete říct, pane doktore, že v Česku neexistuje jakési jednotné nastavení kritérií soudců jako takových?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, neexistuje. A proto jsou také kandidáti vybírání rozdílně na prostě pro různé soudy v různých krajích a tak podobně. To je dlouhodobá záležitost. My na to upozorňujeme, kritizujeme to. Mám-li se vrátit k Nejvyššímu správnímu soudu, tak já jsem si před časem řekl, zkusíme to alespoň, nemusíme k tomu mít zrovna zákon, tak zkusíme veřejně deklarovat, jaké lidi vlastně hledáme, jaké by měli mít vlastnosti osobnostní, odborné, charakterové a tak dále ti kandidáti. A řekl jsme, budeme takovéhle lidi hledat. Uvítáme, jestli třeba z odborné nebo jiné veřejnosti na ně dostaneme nějaká upozornění. A když takovéhle kandidáty nacházíme, tak chceme, aby měla veřejnost možnost se o tom dozvědět, že o někom uvažuji jako předseda soudu. To znamená, já zveřejním ten záměr, že tento člověk by třeba mohl být kandidátem do funkce soudce Nejvyššího správního soudu, zveřejním jeho životopis, motivační dopis a takové věci a pak je podroben dále diskusi uvnitř soudu, před soudcovskou radou, koná se takzvané slyšení toho kandidáta, kde on by vlastně měl přesvědčit o svých motivacích, vyjevit své názory, aby každý mohl v podstatě i třeba shledat, shledáte-li nějaké nedostatky nebo nějaké negativní informace, aby to všechno mohlo být k dispozici předem, než se tedy rozhodnou ti příslušní, ministr spravedlnosti, posléze prezident republiky, jestli třeba toho soudce jmenuje, abychom tyhle věci věděli předem a rozhodli se, ne až když je někdo jmenován, tak aby se pak začalo za dva měsíce psát, že to je člověk s nějakou divnou historií a minulostí, aby společnost věděla, tihle lidé kandidují do těch vysokých soudcovských funkcí a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže transparentně jinými slovy.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Transparentně, přesně tak, transparentně, no. Takže tohle jsme zavedli před lety, jak říkám, zcela dobrovolně. Říkali jsme si, že možná třeba to bude inspirativní pro některé další. Postupujeme podle toho, a myslím, že můžu komukoliv složit účty, chci udržet pestrost jeho, názorovou pluralitu, prostě aby to nebyli lidé, jak se říká, z jednoho těsta nebo nějaké homogenní složení, ale aby tam opravdu byla různost názorů, různost postojů, věková, pohlavní, z hlediska profesního původu a tak dále a tak dále. A myslím si, že tohle je předpoklad pro to, aby ten soud pak přijímal kvalitní a spravedlivá rozhodnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když tvrdíte, pane doktore, že neexistují nastavení těch kritérií pro soudce, což mi přijde opravdu velice zvláštní, tak měl by existovat nějaký jednotný systém těch kritérií?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Zcela určitě by to mělo být jednotné, protože také jednotný výkon státní moci, prostě vybíráme soudce pro Českou republiku, ten soudce působí, ať už působí na tom či onom soudu, má stejný status, pohybuje se ve stejném procesním prostředí, má stejnou pravomoc, takže říkat jako, že v severních Čechách budou mít menší nebo jiné nároky než na jižní Moravě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právo je jedno.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No samozřejmě a my to vidíme, bohužel tak se to děje, protože ti naši třeba asistenti, kteří se ucházejí o soudcovská místa, tak jsou právě konfrontováni s těmi různými přístupy, různými pohledy a budí to takový dojem opravdu, že se ti lidé vybírají spíš tak někdy, kdo koho zná, než... Ti kandidáti říkají, není úplně zřetelné nebo ti, kteří o tom uvažují, ať jsou to, říkám, asistenti soudu, anebo jsou to třeba i advokáti zvnějšku, oni říkají vlastně, chtěl bych se stát soudcem, nemám šanci objektivně zjistit, co pro to mám udělat, jaké ty charakteristiky základní budeme, budeme mít. To se týká i třeba takových těch mnohokrát už vzpomínaných psychologických vyšetření, aby bylo jasné vlastně, co je předmětem takových vyšetření, co je vlastně kontraindikací z hlediska osobnostního pro to, aby někdo se stal soudcem. Jsou to všechno věci, o kterých se léta diskutuje, ale musí to být samozřejmě zakotveno v zákonech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže další zákon?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne další zákon, ale to je to, co prostě v těch zákonech existujících chybí. Tam je jedno takové ustanovení, že ten soudce musí být občanem a musí být svéprávný a musí mít justiční zkoušku a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude vykonávat svoji funkci, ble, ble, promiňte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže existuje něco, ale ve velmi obecné, ano.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ale to je tak obecné, to je tak obecné. Ti, kteří vlastně tu ústavní pravomoc mají, to znamená prezident republiky v tom nejdůležitějším a předtím třeba ministr spravedlnosti, vláda, ti samozřejmě nevybírají ty kandidáty. Ten výběr kandidátů je v rukou jiných. No, a ti jiní právě nemají vůbec žádná objektivní pravidla, podle kterých by se postupovalo, jak říkám, od Aše až po Hodonín.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeští senátoři před několika dny schválili novelu, podle které by cyklisté mohli nadýchat až 0,8 promile alkoholu. Stejný limit mají například i cyklisté v Rakousku. V některých evropských zemích je naopak ta tolerance k alkoholu za řídítky nulová. Co tomu říkáte, pane doktore? Pro jakou toleranci vlastně v silničním provozu jste vy?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Řeknu to jednoznačně a řeknu ještě předem, že nejsem žádný abstinent a rád si dám sklenici piva nebo, nebo sklenici vína, nemám s tím vůbec žádný problém. Ale vím, že když si tu sklenici dám, tak zkrátka nemůžu dělat všechno, jako kdybych tu sklenici neměl. Já jsem pro absolutní jako nulovou toleranci. A myslím si, že to není otázka jenom, jako jestli teda na nějaké stezce vinné a nějaký cyklista a tak dále, to je otázka základního přístupu k problému alkoholu. Tak jestliže tady dlouhodobě slyšíme, že jsme v těch, je to i málo věcích, ve kterých jsme na špičkách světových žebříčků, spotřeba alkoholu je jeden z nich. Bohužel asi bychom radši byli na špičce v něčem jiném. Jestliže alkohol působí velké zdravotní problém, je to dneska už sociální problém v celé populaci, tak si myslím, že každé, každé zákonné opatření, které vlastně zvýší toleranci, protože ta společenská tolerance bohužel je dost vysoká, k tomu jak pijí děti a mladiství a tak dále, jestliže zákonodárce dá najevo, že vlastně tenhle ten neblahý stav ještě bude více tolerovat tím, že z takových těch jako hezky vypadajících důvodů řekne, no, vždyť ti cyklisté, vždyť ono je to lepší, když jsou veselejší a když si prostě ty skleničky dají a tak jako to má přece výborné sociální efekty, oni se pak sblíží s přáteli, ne, ne, je to jedna výjimka, která bude plodit další, budeme nacházet celou řadu jiných situací. Pak řekneme, no, tak možná ten lékař, když bude operovat chirurg, tak možná když bude mít půl promile, možná že bude mít tu ruku pevnější při tom řezání. Pak řekneme, a ten jeřábník taky může být trošku veselejší, když bude zvedat ta břemena, nebo nějaký ten dispečer letového provozu, proč by si nemohl dát skleničku, aby se zbavil nějaké úzkosti, že mu ta letadla budou padat. Toto prostě to je, to je úplně špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co nás vůbec tedy vede k liberalizaci pravidel pro cyklisty, kteří jsou účastníky silničního provozu, a i ty policejní statistiky dokládají, že ten alkohol za řídítky není v pořádku.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já neříkám, že, že ti lidé, kteří navštěvují jaksi vinice, nebo to je jedno, jestli to budou vinice nebo to budou nějaké slivovicové stezky nebo to, to je úplně jedno. Prostě ano, je to spojeno s ochutnáváním, s konzumováním, proč ne. Ale prostě musíme si vybrat. Musíme si vybrat, nejde to všechno najednou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme tolerovat, tedy když hovoříme o toleranci, na evropských plážích takzvané burkiny, plavky pro ženy, které zahalují celé tělo, odhalují pouze tvář, ruce a chodidla. Patnáct francouzských měst zhruba je zakázalo na svých plážích.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já si myslím, že to, že to máme tolerovat a že to rozhodně nemáme zakazovat nebo to nějak vynucovat. Prostě to jako tady nějaká módní policie, aby tady chodila a říkala, vy se vysvlečte a vy se naopak oblečte a jako jestli se chci koupat, s prominutím, ve svetru a v botách, no, tak se budu koupat ve svetru a v botách. A proč mi to má někdo nějak regulovat a proč se ... No, to já si myslím, že to opravdu není cesta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle francouzského premiéra Manuela Vallse není nošení burkin v souladu s hodnotami republiky. Co tento argument?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, dobře. Tak jestli budeme, jestli ty hodnoty republiky budeme testovat na těch plážích, tak to si myslím, že jsou možná důležitější situace, důležitější místa, kde chránit hodnoty republiky a kde je prosazovat. Já se do jisté míry nedivím těm politikům, protože oni ukazujou, jak jsou vlastně důslední a jak jsou rozhodní, jak řeší ten problém, který jistě za tím je. Ale myslím si, že jdou úplně, úplně špatným směrem. Opravdu je to karikatura. Ještě v té, všichni možná máme v paměti, takové ty legendární filmy s Louis de Funes, kde jako četník někde v Saint-Tropez zase když ty ženy tehdy se nějak více odhalovaly, měly bikiny, tak zase je tam prostě přikrývali. No, a teď ti policisté, já si to neumím představit, že by ten policista přišel, změřil si vás a řekl by, tak a tohle sundejte ze sebe, to nesmíte mít. Budete mít, máte dlouhé nohavice, krátké nohavice, no, máte horní díl takový nebo makový, máte něco na hlavě, sundejte to. No, to přece ... to mně přijde až trapné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam patří takzvaný koncept light city na pláž, o které v tomto případě hovoříme, nebo tam, kde jde o výkon veřejné moci, protože to souvisí vlastně vůbec s tou celofrancouzskou debatou o náboženských symbolech a i jejích roli v zemi, která si zakládá na svém sekularismu.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobře, jistě. Tak budeme-li oboustranně, asi nepůjdu, teď nebudu hovořit jenom o veřejné, o veřejné moci, ale třeba nepůjdu určitě někam do mešity nebo do kostela katolického nějak prostě nevhodně oblečen, nebudu tam dělat věci, které se tam prostě nedělají. To budu respektovat, že to je prostředí, které má nějaké svoje, svoje rituály, svoje zvyklosti, svoje pravidla a také svoje třeba zákazy. Z druhé strany, když budu chtít, aby někdo třeba vykonával veřejnou moc opravdu v republikánské formě státu, no, tak každý ten jednotlivec, který tu veřejnou moc vykonává, ji nějak reprezentuje, je momentálně jejím symbolem, tak tam pochopitelně bych byl asi přísnější a řekl bych, tady asi ty věci, které jsou, řekněme, spíš charakteristické právě pro to jaksi vyznání nebo pro nějaký, tak to tam nepatří. Budu-li soudcem, budu-li úředníkem, budu-li, já nevím, možná lékařem, zdravotní sestrou, i když to není samozřejmě výkon veřejné moci, ale prostě v tom veřejném sektoru, tak ano, tam si myslím, že ta regulace, ale jaksi v běžném životě ve volném čase, protože začne to na plážích a bude to končit v ulicích a na náměstích nebo kde všude, kde všude budeme jako to regulovat, jak lidé se mají oblékat? Má to smysl tam, což je třeba úprava je u nás, při výkonu shromažďovacího práva třeba nesmí být lidé zahaleni pro to, aby mohli být identifikováni. Identifikováni ale nejsou, s prominutím, podle břicha nebo podle zad, ale podle tváře, a tu tvář myslím, že nikdo nezahaluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Já vám děkuji za vaše názory a přeji do Brna hezký den.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Děkuji, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra se můžete těšit na názory biologa profesora Davida Štorcha. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.