Přepis: Jak to vidí Dominik Duka – 28. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Hostem svátečního vydání je kardinál Dominik Duka. Dobrý den.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidí arcibiskup pražský a primas český svatováclavskou tradici? Význam lásky i svobody. Co o mladé generaci vypovědělo mezinárodní setkání mládeže v Krakově. Seznamte se s pohledem dnešního hosta. Začneme, pane kardinále, ohlédnutím za celosvětovým setkáním mládeže, které se konalo v červenci v polském Krakově. Jaký signál vyslaly ty letošní Světové dny mládeže?

Čtěte také

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
To setkání má několik rozměrů. Jednak takovým tím prvním je zážitek těch našich poutníků, nejenom mládeže, ale i kněží, i pánů biskupů, kteří se účastnili toho přípravného týdne ještě před Krakovem. A myslím, že mnohé z nich to byla chvíle takové větší konfrontace se sousedním národem, který je katolický a ve své většině, který žije mnohými tradicemi, protože prošel také i jiným historickým vývojem než my a musím říci, že všichni byli velmi dobře naladěni a vraceli se tak trochu jako milovníci Polska. Pak ten další moment byl samotný Krakov, kde víme, že zaznělo mnoho varování vzhledem k tak velkému shromáždění v té situaci, v které žijeme. Musím říci, že se Polsko jako této úlohy zhostilo velice dobře. Naši poutníci byli velmi spokojeni i s vyhlédnutým místem, které jsme měli tak trošku preferované na území opatství Mohyla, je to starobylé opatství, které také připomíná i tu ranou historii Polska, kdy Krakovsko patřilo do diecéze sv. Vojtěch, takže se seznámili jak s kostelíkem sv. Vojtěch na rynku starého města, ale rovněž taky s katedrálou sv. Václava Wawelu a rovněž taky v tom areálu kláštera byly jak sousoší sv. Vojtěcha, tak sv. Václava. Byli jsme přijati s nadšením. Náš vlastní program, jak duchovní, tak kulturní byl nakonec hodnocen jako jeden z nejlepších programů vůbec těch národních center.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se mladí věřící zaměřili, pane kardinále? Jak se prezentovali?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Ano, tak naši věřící se jednak prezentovali, dá se říci, takovými určitými skeči, které měly udržet také v pozornosti mladé lidi. Pochopitelně, že bylo veliké horko a nebylo zas tak velké pohodlí v takovémto obrovském davu už, takže myslím si, že to zábava byla velmi jaksi příjemná. Byla to společná bohoslužba, společné večerní modlitby, křížová cesta, která byla skutečně koncipována i jako jistý kulturní program, neboť texty byly vybrány z veršů básníka Jana Zahradníčka, k tomu byla určitá i choreografie a vlastně modlitba. Pak teda byl ten nejnáročnější den, a to je vždycky přesun na to hlavní seřadiště, a pak to bylo vlastní uvítání papeže. Při tomto uvítání se prezentovaly jednotlivé národy, jednotlivé státy, kde jsem si dovolil poznámku ke kolegovi, italskému kardinálovi, že nám chybí vlajka Evropské unie. A ani on, ani já jsme nebyli jaksi rozhodnuti zrušit Evropskou unii, nebo vystoupit z Evropské unie, ale spíš jsme se zamýšleli nad tím, proč ta určitá napětí, nedorozumění a nepochopení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chyběla, promiňte, ta vlajka záměrně nebo to bylo nedopatření?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
To nebylo záměrně, právě, že to bylo spontánní. To znamená, že bychom si měli uvědomit, že taktéž neexistovala vlajka amerických určitých konfigurací ekonomických a podobně, jako je nafta anebo andské země, to jsou spíše hospodářské, politické, ekonomické vazby, ale ty vlajky vyjadřují, jak jsme se sami oba dva shodli, naše kořeny, to jsou naše geny, to je náš jazyk, to je naše kultura a to jsou vlastně prožitá staletí v době slávy, úpadku, bolesti, utrpení, ale i radostí, proto tedy představovali i tance a vše, co k tomu patří. A nejenom kroje, ale i choreografické vyjádření spolu s hudbou vlastně nám ukázalo vlastně to, co je polská hrdost, to, co je tedy polský vztah ke své vlasti, ale také i přihlášení se ke své víře. Takže v tomto smyslu myslím, že to je určitým způsobem hluboké pochopení a myslím si, že z toho vyplývá nejenom pro mládež, ale vůbec pro Evropu, aby si udržela to veliké bohatství, které má, a nemusí odhazovat, jako bych řekl, formy spolupráce, které má představovat Evropská unie, anebo další různé hospodářské uskupení ve světě, nebo i vojenské uskupení ve světě, ale musí přece jenom více respektovat jak jednotlivce, tak rodinu, ale taky ty širší vazby, které vytvářejí to společenství národní pospolitosti. No, a pak to bylo vlastní setkání té vigilie, kde, to byla určitá choreografie a vyjádření tedy života sestry Faustýny Kovalské, která vstupuje do kláštera v situaci, kdy si uvědomuje, že ve světě nenachází kontakt. No, a bylo to vyjádřeno zcela moderně, teda ony telefonní budky či mobilní přístroje u uší lidí zabraných do svých rozhovorů, smějících se, zlobících se, unuděných a mezi nimi tedy tančí ta představitelka sestry Faustýny, až teda dotančí do kláštera, kde najde teda jako lepší spojení, a to je spojení s bohem, ale není to spojení pro boha, je to spojení proto, aby předala určité poselství, určitý vzkaz, co bylo i důležité, a to už se vleče od roku 2004, že v rámci střední Evropy, nepočítáme-li Polsko, na všech těchto mezinárodních situacích z těch středoevropských zemí se účastníme nejvyšším počtem. To byly katolické dny v Mariazell, to byla naše pouť národní do Lagiewnik, a to byla tedy i naše přítomnost zde na tomto shromáždění, kde tedy jsme byli s 6 tisíci mladých, Slovensko se 4 tisíci, Maďarsko 3 tisíci 800 a Rakousko s 3 tisíci. A právě tyto menší potom skupiny oproti takové skupině jako téměř 100 tisíc Italů nebo téměř 40 tisíc Francouzů, tak my musíme vytvořit určité menší uzavřenější společenství, poněvadž bychom se úplně rozplynuli. Přesto se odvážím tvrdit, že každý den taková tisícovka mladých chyběla, a ti se vlastně účastnili programu v takovém tom širším prostředí Krakova podle různých jazykových skupin, také to záviselo na jejich příslušnosti k některým duchovním rodinám anebo také na jazykových znalostech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vnímáme to, pane kardinále, jako jistou renesanci víry v Česku mezi českou mládeží? Je to trend, nárůst věřících?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
No, tak musíme říci, že to je skutečný trend, protože první takovéto setkání se konalo v rámci Československa a v Čenstochové bylo 10 tisíc. Když sečtu účastníky Čech i Slovenska, tak je identický, přičemž víme, že během 25 let se počty mladých lidí snížily téměř o 50 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten demografický obrázek dnes vypadá jinak. Papež František mladým věřícím mimo jiné řekl, že nepřišli na svět, aby se, cituji, váleli na gauči a vyzval je, aby se nebáli být aktivní a zanechali ve světě svou stopu. Odnesl jste si i vy třeba dojem, že mladá generace slyší na tento apel?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Já myslím, víte, že tento výrok Svatého otce je podobný jako když my občas vyčítáme nepřítomným věřícím, že nejsou na bohoslužbách a že něco nedělají. Ti mladí, kteří tam byli, určitě nebyli pohovkoví lidé, papež vlastně citoval Winstona Churchilla, který to použil pro britský národ, že když bude koukat na televizi, že bude mít mozoly na hýždích, ale kdo bude pracovat a kdo bude dál jako se zabývat těmito věcmi. Byl to apel obecně pro mládež jako takovou, především pro tu mládež, která nenašla v životě orientaci. A pak to papež vlastně uzavřel promluvou k těm volontérům, kteří opravdu se napracovali, můžeme-li to takto říci s tou přípravou, kde zdůraznil, že potřebují dvě věci, paměť a odvahu, a to myslím, že je taková výzva nejenom pro mladé, ale je to výzva pro nás pro všechny, znát svoji kontinuitu, hájit svoji kontinuitu, ale na druhé straně odvaha musí být odvahou rozumných lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také je papež mladé lidi vyzval, aby věřili v novou lidskost, která odmítá nenávist mezi lidmi, což je v současné době velmi aktuální. Spolková vláda v Německu má obrovské obavy z nárůstu extremismu, xenofobie, zejména v těch nových spolkových zemích. Podobný apel, s tím přišel americký prezident Barack Obama na Valném shromáždění OSN, který hovořil o potřebě postavit se radikalismu a všem formám náboženských, rasových či sexuálních předsudků.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Já myslím, víte, že ten problém slova radikalismu v ústech prezidenta Obamy je trochu zavádějící. Mladý člověk miluje radikalitu a ten radikalismus může být pozitivní, anebo může být také negativní. Ten negativní radikalismus je, jak jste označila, může vyrůstat z přehnaného strachu o své pohodlí, o svůj majetek, o svoji kariéru a pak, když se ještě spojí s fanatismem a emocemi, tak vlastně je člověk úplně ohrožen. Ale já myslím, že to, co je potřeba, varovat současného člověka, je, aby opravdu se vrátil k vlastní definici své osobnosti a tam se vrátím tedy k problému, který je velice nebezpečný a rozšířený, my vlastně v současné době, je to také zaviněno i tou globalizací a tím velkým supermarketem idejí. Za to ti mladí lidé nemohou, koneckonců i my jsme často znejištěni, jak to vlastně je. Myslím, že vy to v médiích musíte poznat taky, když vám stále docházejí nové a nové informace, které vlastně mění výpověď o nějaké události několikrát během několika minut, takže to je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Často protichůdné zcela informace.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Ano, přesně tak. Takže tady si myslím, že doopravdy asi je třeba se vrátit tam, kde máme své kořeny jako evropská kultura a civilizace, to je antika, ale i to jsou i ty žido-křesťanské kořeny, které vidí člověka jako bytost schopnou poznání, posouzení, rozumu, ale také schopnou mít rád. Nemůžete stavět na nenávisti. A myslím, to se pak promítá do tolika problémů, které neřešíme a spíše jim jako podléháme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mladým poutníkům právě připomněl v Krakově význam slova láska. Proč jste zvolil právě tento motiv?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Tak víte, když jaksi se chvíli pohybujete mezi mladými, tak víte, že zamilovanost je jejich téma, a je to skutečně období v životě toho dospívajícího člověka, který už jaksi odrostl mateřské a otcovské lásce, chce se postavit na vlastní nohy a víme často, že ty pubertální problémy pak pramení z toho, že právě v tomto věku se ten mladý člověk cítí zcela sám, nikdo mu nerozumí, a proto tedy se tak usilovně, a myslím, že nikdy v životě pak už člověk nebude více jaksi postrádat lásku, než právě v tomto věku a on po ní touží. A to jsem si řekl - to budiž téma. A protože ta láska v tomto věku je nejsilnější a ona provází člověka až za hrob.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když se říká, že láska kvete v každém věku.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Ano, tak jsem jaksi použil té známé polské písně /netlumočeno/, tedy je to ten určitý tok od pramenů až teda do toho moře a protože definice boha v Novém zákoně je bůh je láska, tak to je to moře, do kterého má ten člověk jaksi doplavat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co láska ke svobodě?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Je to láska, do jisté míry je to i určitá tenze člověka, protože svoboda je předpokladem lásky. V lásce právě to, co je to fascinující, je to svobodné rozhodnutí, že nemůžete lásku nařídit, nemůžete ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přinutit.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
... k lásce člověka, jak se říká, dokopat, takže v tomto smyslu ta otázka svobody a lásky vnitřně souvisí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím byl a je, pane kardinále, pro náš národ výjimečný sv. Václav?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Tady musíme po pravdě říci, že samotná historie nám dává jenom několik opěrných bodů, které musíme umět také interpretovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to legendy, které vlastně provázejí sv. Václava.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Ano. Vy ovšem víte, máme tak trošku jako představu, že ty legendy jsou něco jako pohádky a potom někteří se domnívají, že ty legendy byly prvoplánovitě psány proto, aby někdo byl svatým. Ale sv. Václav to nepotřeboval. Jeho národ prohlásil za svatého, když sám tedy Boleslav, který měl podíl na jeho smrti, ho převezl ze Staré Boleslavi na Hrad, tak tím pádem byl sv. Václav svatý. Čili my musíme říct, že jsou to spíše životopisy, je to hagiografie, která odůvodňuje tento krok, který Boleslav učinil a církev a lid ho s nadšením přijalo, a tak sv. Václav, který vstupuje do dějin jako panovník vzdělaný, jako panovník, který má sociální cítění, které se projevuje jak v sociální pomoci, ale také v zmírňování trestů, panovník, který vědomě se vyhýbá válečným útrapám, ale přitom není zbabělý, jak dokazujou jeho pozůstatky, a pak je tady jeden moment, že je to panovník, který je v tom pravém smyslu zbožný. Zcela jistě, že tam vystupuje celá řada prvků, které jsou okrasné, takže jako, když píšete životopis, buď ho píšeme sami nebo ho někdo píše o nás, pak záleží, jestli jsme mu sympatičtí nebo nesympatičtí. Ale je tam ještě jeden moment, který vystupuje a klade si jaksi otázku, proč vlastně sv. Václav byl takto vychováván svou babičkou, sv. Ludmilou. Například pan profesor Sláma má tedy názor, že to bylo dáno tím, že autor sám byl mnich, benediktýn takzvané reformy z Gorze, /nesrozumitelné/, a ten ho líčí jako vlastně budoucího mnicha. Ale pan docent Vaníček v tom posledním velkém životopise položil jinou otázku, a sice, když bychom se dívali do genealogie, tak vlastně sv. Václav se neměl stát vládcem naší země, protože nástupcem Bořivoje je Spytihněv, který umírá brzy, nastupuje Vratislav a pak se teprve Václav dostane do role knížete. A tady se jaksi pan docent Vaníček domnívá, že sv. Václav byl skutečně vychováván jako budoucí klerik a možná jako budoucí biskup této země, ale protože bylo zapotřebí, aby se ujal žezla, tak jsme dostali vzdělaného panovníka. Je to podobná situace jako Leopold I. Našli bychom v historii celou řadu podobných případů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobové zpodobnění sv. Václava neexistuje. Tak se ptám, pane kardinále, čí je to tvář na sousoší v Praze na Václavském náměstí?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Ano, tak to bylo naše detektivní pátrání. Trochu jsem si připadal jako Poirot. Víme, že tvář je tvář tedy sv. Václava ze sochy Parléřovi a když porovnají kriminalisté, kteří dělají ty určité zpodobnění na základě lebky, tak musíme říci, že odpovídá, že tedy měli i ti středověcí autoři určité jaksi bych řekl zkušenosti a dokázali takto zobrazit, ne úplně, ale jistá přibližná podobnost tam je. Ovšem celé tělo je tělo tedy pana plukovníka, právníka doktor Brzoráda a statkáře z Michalovic u Mladé Boleslavi, který stál svému příteli, mistru Myslbekovi modelem, a to v kasárnách dragounů onoho pluku, kde sloužil otec Karla Schwarzenberga, pana knížete, exministra a kůň, na kterém seděl, je ze Schwarzenberského hřebčína z Písku, jmenoval se Ardo. Má své jméno a měl asi z těch představitelů nejstrašlivější osud. Mistr Myslbek zemřel přirozenou smrtí, pan arcibiskup Schönborn, on teda nám umřel, poněvadž se nachladil a dcery Myslbekovy také umřely předčasně. Ale pan plukovník Brzorád si musel odsedět 11 let za velezradu, protože byl po komunistickém puči jako voják odsouzen. Celý trest si odseděl na Mírově a vrátil se a ještě 10 roků žil, ale kůň Ardo po kolektivizaci hřebčína, teda zemědělství a zestátnění hřebčína, který se proměnil v teletník, skončil v kladenských hutích a v současné době tam je kopie odlitá na základě teda modelu, který byl na Zbraslavi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pohnutý osud vůbec těch postav i celého toho svatováclavského sousoší, takže ta tvář, řekneme, je ideální tvář česká, český obličej nebo ...

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Já myslím, že ne. Víte, tam ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Typická?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Tam určitě kanon ideální krásy, české krásy, ale do jisté míry připodobněný tedy možné podobě na základě pozůstatků sv. Václava.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V současné době je více než aktuální téma pevnosti, charakteru, morálky, co v tomto kontextu by nám mělo dnes říkat poselství, odkaz sv. Václava i Karla IV.? Vlastně ten karlovský rok se pomalu chýlí ke konci?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Zase se musím trochu vrátit k pojetí člověka v rámci antropologie, kulturní antropologie, zda je tedy člověk pouze bytostí voluntaristickou, hedonistickou, anebo zda skutečně je člověk bytostí, která usilovně touží po poznání pravdy, v poznání pravdy poznává dobro, poznává krásno, a proto je tedy schopen i otevřít se tomu nejvyššímu dobru, otevřít se lásce, a proto, jak říkají již starozákonní proroci, člověk je bytost, kterou definují schopna lásky je schopen boha. To je myslím je jeden zcela náboženský rozměr. Kdybychom řekli mladému člověku, nevím, zda by nás úplně neodmítl, ale z hlediska právě i tý účasti naší mládeže v Krakově, tu odvahu bych měl. Je tedy skutečně zapotřebí si uvědomit, že musíme vážně chápat potřebu vzdělání, a to skutečného vzdělání. To, jak vypadají naše školy, a jak dopadá výuka, není jenom vina školy. Nebudeme jenom jako bych řekl kacéřovat učitele. Je to i zčásti vina rodiny. A zas nebudu tu rodinu zas jenom kacéřovat, protože víme, že současné zaměstnání mnohem více zaměstnává, než to bylo v době před listopadem 89. Ono je to také vidět na určitých i tvůrčích výsledcích a podívejme se, jak se změnila naše krajina, jak se změnily naše polorozpadlá historická centra měst, jak vypadaly zpustošené a až zatuchlé naše vesnice. To všechno se z veliké části změnilo. Za to se trochu také platí. Koneckonců, kdybychom šli do německého hospodářského zázraku, musíme říct, také německá mládež to odskákala a výsledky se pak projevily v roce 68 v tom západoevropském, ne v tom našem. Čili myslím, že tady je opravdu tak jako trochu nutné nejenom apelovat na ono úsilí studijní, ale asi naučit určité intelektuální kázni, že musím ty nové technologie, nové prostředky využívat opravdu jako nástroj k mému vzdělání, k sebezdokonalení a hra vždycky měla svoje místo, ale nemůže být jenom škola hrou, ta je pro tu mateřskou školu, říká tedy učitel národů. Ta ostatní škola musí požadovat, protože nemůžeme mít takové výsledky maturitních zkoušek, jak jsem se dočetl v jedné příloze jednoho deníku, na otázku, kdo to byl Jan Palach, tak to byl ten, kterého v Kostnici upálili. Na otázku, kdo napsal Máj, student nevěděl, tak mu paní profesorka pomohla - no, já se ptám na Máchův Máj, tak, kdo ho napsal? Erben. No, je to skutečně jako potřeba takové té reformy školství nebude v tom, ani ne v platech, ani ne v předělávání škol, ale skutečně, abysme si společně uvědomili tu potřebu výchovy, ale i sebevýchovy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte možná nějaký příběh, který se vztahuje k naší zemi, který zatím nebyl o nějaké důležité osobnosti našich dějin, možná i současnosti, který zatím nebyl zpracován a zasloužil by si to?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
No, víte, já si myslím, že je tady celá řada osobností, o kterých se příliš mnoho neví, tak to jsem trochu zaskočen. Abych nalezl úplně jako modelový příklad, to nedokáži říci, ale například v tomto roce máme 200 let jubileum známého písmáka, starosty Františka Vaváka. A je nesmírně zajímavé, že tato osobnost ovlivnila dobu, obrození, neuvěřitelným způsobem, že ho navštěvuje na vesnici modrý abbé Dobrovský. On jezdí ke Krameriovi, odebírá noviny, píše články, napíše svoje paměti a teď úplně jsme jaksi šokovaní, že současní historici tuto osobu objevují postupně. Takže to je jeden z takovýchto příkladů. No, a pak bychom našli z té doby nacismu, z doby komunismu opravdu statečné jedince, o kterých toho příliš nevíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Já vám děkuji za vaše názory, za vaše postřehy a těším se příště na slyšenou.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský, primas český
--------------------
Na shledanou. Děkuji za tuto možnost a přeji opravdu krásné prožití tohoto svátku sv. Václava a Dne české státnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje k tomuto přání a přeje příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.