Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 12. října

12. říjen 2016

Hostem byl bezpečnostní analytik Andor Šándor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního vydání Jak to vidí je Andor Šándor, bezpečnostní poradce, dobrý den, vítejte.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Co se dá ještě dělat v Sýrii? Je Edward Snowden zrádce nebo hrdina? Jen zlomek otázek, které položím dnešnímu hostu. Dobrý den. Francie požádá Mezinárodní tribunál v Haagu o vyšetření možných válečných zločinů v Sýrii. Řekl to ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault s odkazem na bombardování Aleppa ruskými a syrskými vládními letouny. Británie koncem září na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku obvinila Rusko, že se v Sýrii po boku tamního vládnoucího režimu dopouští válečných zločinů. Jaký je váš názor, pane Šándore?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já bych obecně řekl, že bombardování civilistů, nemocnic, humanitárních konvojů je skutečně vážný zločin proti všem pravidlům, které se snažíme dodržovat. Je ale třeba říct, že v tuto chvíli aspoň já nemám žádný důkaz, že to skutečně byly buď syrské jednotky nebo ruské letectvo, což se nevylučuje, že to tak nemuselo být. Kdo ví, kdo to byl. Já takových jaksi výzev k vyšetření různých incidentů jsem zažil tolik, nedávno při ukrajinském konfliktu kdykoliv se něco stalo, tak než ještě zaschla krev těch ubožáků, kteří byli zabiti či vážně zraněni, tak se ustanovila další a další komise. Zatím jsem si nevšim, že by některá něco vyšetřila. Je potřeba samozřejmě udělat všechno pro to, aby Aleppo, ale i jiné části Sýrie přestaly být takto humanitárně decimovány, protože v konečném důsledku jde o skutečně nevinné lidi, kteří ve válce trpí nejvíce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vladimir Putin, ruský prezident, odložil plánovanou cestu do Paříže poté, co mu jeho protějšek francouzský nabídl jednání pouze o Sýrii, řekl byste, že houstne atmosféra mezi Západem a Ruskem? Stupňuje se ta konfrontace?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak zcela nepochybně. Po určité chvíli, kdy jsme viděli, že Kerry a Lavrov se byli schopni domluvit ještě před měsícem na dlouho očekávaném příměří v Sýrii, kdy to vypadalo, že dojde k nějakému oteplení, tak tu mám další vážnou eskalaci. Je potřeba si uvědomit, že Rusko není Ruskem Borise Jelcina, který Václavu Havlovi v restauraci U Tygra po několika pivech kývnul na to, že Česká republika může vstoupit do Severoatlantické aliance, že Rusko s tím nebude mít žádný problém. Rusko je dneska značně emancipované, vedené pragmatikem, který není ideologicky jakkoliv zatížen, ví, co chce a ty svoje kroky prosazuje velmi silně a velmi vehementně, že se posouváme k jisté fázi, která může být již nebezpečná, je prostě fakt. Rozmístění střel Iskander v Kaliningradské oblasti je prostě problém, kdy vlastně pokud dva státy, velké státy mají spolu problém, ale jednotky jejich jsou tisíce kilometrů od sebe, tak vznikne-li nějaký incident, je pořád ještě čas se domluvit. Pokud se ty jednotky k sobě přibližují na vzdálenost, která, pokud se něco stane, už neumožňuje jakýkoliv řešení mírové, tak se můžeme dostat na okraj nějakého konfliktu, který, jsem přesvědčen, že v tuto chvíli stále ještě nikdo nechce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Smířilo se už, když jste nakousl téma NATO a členství, respektive rozšiřování Severoatlantické aliance, už se s tím Rusko smířilo?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No samozřejmě v žádném případě. Severoatlantická aliance je pro Rusko téměř nepřítel číslo jedna, ale my bychom si i v této otázce měli položit zásadní otázku, opakuji dvakrát stejné slovo, proč jsme my jako Západ a Severoatlantická aliance za těch 25 let nebyli schopni Rusko přesvědčit, že nejsme jejich nepřítelem? Já si myslím, že bychom se i my měli ptát, proč nás považuje za nepřítele, byť jsme v deklaraci, jasně říkáme, že jsme obrannou, kolektivní obrannou organizací, která bude se snažit všechny konflikty řešit především vyjednáváním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátím k té situaci v Sýrii, na čem vlastně to příměří ztroskotalo? Protože obě strany, jak Moskva, tak Washington, se vzájemně obviňují z porušování těch podmínek dohod, jak vy to vidíte nebo jak tomu rozumíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že tam je problém v tom, že těch stran, které jsou v tom konfliktu zainteresovány, v jisté době se odhadovalo, že proti Asadovi stojí 100 různých skupin, které jsou podporovány kde kým, od Saúdské Arábie, Kataru, Bahrajnu, arabských emirátů a podobně, a pak samozřejmě ty hlavní síly, to znamená to, čemu Spojené státy říkají jaksi umírněná opozice, já si myslím, že to je špatný termín, protože umírněná syrská opozice je maximálně v londýnských kavárnách, nikoliv na bojišti v Sýrii, a pak provládní síly. A ty jsou podporovány Rusy či Američany. To je fakt. Ale ukazuje se, že všichni ti podporovatelé nemají dostatečnou sílu k tomu, aby ty svoje protěžovatele, ty, kterým dávají peníze, zbraně a podobně, aby je byli schopni vždycky ovládnout, aby byli schopni se s nimi dohodnout. V takovéto nepřehledné situaci se kdykoliv může cokoliv udát a pak ten, to křehké příměří a ta nedůvěra je tak obrovská, že ta druhá strana se prostě už přestane cítit vázána tím, na čem se dohodli. To, že Spojené státy mají problém jaksi správně vybrat tu protisyrskou opozici, to, že jsou někdy mistři v tom, že vyberou lidi, vyzbrojí je a v momentě, jak jim pustí na válčiště, tak jim zběhnou k nějaké protiasadovské opozici, ale té takové, kterou Spojené státy nepodporují, to je prostě fakt a je smutné, že v Sýrii se neřeší problém Sýrie, že některé velké státy Blízkého východu, Saúdská Arábie, Turecko a podobně, řeší trochu jiný problém a ten fundamentální, kdo bude vůdcem islámského arabského světa, a že jim je celkem lhostejné, že tam možná již dnes umřelo 300 tisíc lidí, přes 12 milionu lidí není ve svých domovech a průměrná délka lidského života v Sýrii se snížila ze 74 let na 54, což je pro mě děsivé číslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono se zdálo, že asi ta válka a vůbec devastace v Sýrii nemůže být horší, ale nyní jsme svědky asi toho opravdového peklo, pekla, které se tam rozpoutalo v Aleppu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že Aleppo je jasná ukázka toho, že i nečinností si můžeme přivodit další, teď řekněme srbskou, syrskou Srebrenici, kdy prostě tam bude pobito spousta civilních obyvatel, spousta dětí, starců, těch, kteří jsou v takovýchto konfliktech vždy nejvíce ohroženi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například The Economist tu aktuální situaci přirovnává tak trochu k Čečensku a ke Groznému, píše, že ruský prezident nebo Rusko uplatňuje, aplikuje taktiku spálené země.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, já bych to chtěl vidět všecko trošku objektivnějc. My se tady snažíme si jaksi vsugerovat, že jenom Rusové bombardují špatně a Spojené státy či koalice vedené či podporované Spojenými státy bombardují takzvaně dobře. Podívejte se, co se stalo v Jemenu, kdy Saúdi bombardovali velmi brutálním způsobem ten pohřeb vysokého prošíitského jaksi činovníka. Saúdové museli vědět, kdo na tom pohřbu bude a riskovali a šli do toho, protože se zbavili velké části nebo jisté části významných činovníků šíitů, protože Saúdská Arábie vede tu koalici, která je na straně sunnitské vlády, ale to, co provedli, byla prostě velká, velké zvěrstvo, takže řekněme si, že každé bombardování s sebou nese prostě oběti na civilních životech a není dobré bombardování, je vždycky jenom drsné a brutální bombardování s následky, které vidíme. To, že Rusové byli pozváni syrskou vládou, pořád legitimní, byť můžeme mít pochybnosti o tom, na jakém velkém území je legitimní, ale byli pozváni na stranu Bašára Asada a že teda bombardujou všechny ty, co stojí proti Bašáru Asadovi, já nevím, proč nás to překvapuje. Válka je krutý byznys a přece nebudou bombardovat Rusové jenom ty, které jim Američané dovolí bombardovat, protože stojí na straně Bašára Asada. Já to neschvaluju, já neříkám, že je to správně, ten konflikt se musí vyřešit mírově, ale je to válka a válka je tvrdý byznys a nedělejme si žádné iluze, že se bude hrát podle nějakých not mírotvorců. Prostě se hraje tak o život, kdo zvítězí a kdo prohraje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ale, pane Šándore, přispívá k míru? Bombardování to určitě není, příměří neplatí, vůbec mohou se ještě Spojené státy a Rusko společně dohodnout, když v podstatě ty cíle jsou evidentně rozdílné? Spojené státy původně nebo od začátku vlastně byly nebo chtěly odstranit Bašára Asada, s Bašárem Asadem Rusko spolupracuje.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Jasně. Rusové kromě řady důvodů si potřebují zajistit Tartús, námořní základnu ve Středozemí, a Latákiji, leteckou základnu. Že by milovali Bašára Asada k smrti, to určitě ne, ale problém je, že nemůžeme říct, že musí Bašár Asad odejít, musíme teda říct, kdo pude po něm a jak to bude v té zemi vypadat. My jsme odstranili plukovníka Kaddáfího a situace v Libyi je totálně, totálně špatná, mnohem horší, než byla za Kaddáfího. My jsme pomohli svrhnout Saddáma Husajna a podívejme se, co je v Iráku, takže ano, je legitimní požadovat, aby někdo odešel, ale je také potřeba říct, co bude potom, jestli nepřijde ještě někdo horší a jestli ta situace ještě nebude horší. A jak řekl můj kamarád Petr Pelc, Evropskou unii může vést Martin Konvička, Merkelová nebo kdokoliv jiný, ale situace na Blízkém východě se nezmění, dokud se nezmění přístup Západu k Blízkému východu, a to je to podstatné. To je to hlavní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A má být, má to být Západ, který řekne, jak má vypadat to další uspořádání v Sýrii? Aby se zase neopakoval Irák a podobně.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
My jsme to řekli, začali říkat v roce 1915, že jo, Winston Churchill, Sykes-Picotova komise a podobně, která vlastně by, která vlastně ustanovila ty hranice Blízkého východu, ukázalo se, že prostě národní stát na Blízkém východě navíc vytvořený Evropany je považován muslimy za něco, co má zajistit drancování jejich přírodních zdrojů a podobně. Ukázalo se, že ty národní státy nepůso..., nefungují tak, jak ti lidé potřebují, oni chtějí něco jiného, chtějí jiný způsob vlády a to, že jim dneska budeme diktovat, jak bude vypadat Blízký východ, to si myslím, že by bylo pokračování další jaksi zásadní a fatální chyby v tom, že vyvážíme náš způsob života, náš způsob vlády někam, kde o to nemá nikdo žádný zájem, kde tomu nerozumí. My bychom prostě se měli chovat velmi, velmi umírněně a měli bychom velmi pečlivě zvažovat, když jakoukoliv akci podobnou, která se v minulosti stala, budeme realizovat, jaké to bude mít dopady a zda ta situace nebude ještě horší, než byla předtím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Barack Obama říká, že každý světový problém Spojené státy nevyřeší. Co se dá ale s touto situací v Sýrii v této fázi ještě udělat?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je přece potřeba ale také dělat něco s Tureckem. Turecko přece se tváří, že bojuje proti Islámskému státu, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Člen Severoatlantické aliance.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, ale kdykoliv může, tak si vypořádává svoje letité problémy s Kurdy. Turecko je, ano, členskou zemí Severoatlantické aliance, ale bohužel má dneska mnohem blíž k Rijádu než do Londýna nebo do Paříže, to je prostě realita a fakt. Co děláme se Saúdskou Arábií? Saúdská Arábie prostě v tom konfliktu podporuje samozřejmě sunnity, je to boj s Íránem o tom, kdo bude hegemonem na Blízkém východě. V situaci, kdy Spojené státy jsou téměř energeticky soběstačné, už nepotřebují ropu ani zemní plyn z Blízkého východu, tak už ten jejich zájem jaksi v té Saúdské Arábii není zdaleka takový a jestliže tu roli se snaží převzít Hollandova Francie, no tak se nemůžeme divit, když slyšíme s Elysejského paláce to, co slyšíme. Logicky Hollande nebude říkat nic, na čem by jaksi rodina Saúdů v Rijádu pozdvihovala obočí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je válka v Sýrii, kde denně umírají lidé, ponechána tato země jaksi sama sobě napospas? Když to shrneme, Amerika se víceméně stáhla, nevím, jestli je ještě ve hře, možná pozemní operace, invaze, Evropa je slabá, Rusko se angažuje, jak vy to vidíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já si nemyslím, že by Spojené státy v této době, kdy vrcholí prezidentská kampaň, jakkoliv výrazně vojensky se angažovaly v Sýrii, protože to stejně nemůže dobře dopadnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdědí vůbec celou situaci stejně nástupce nebo nástupkyně Baracka Obamy.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Přesně tak. Jak si s tím poradí, těžko říct. Měli jsme tu vyjádření, že něco už je ta červená nepřekročitelná hranice, to bylo použití chemických látek, stejně se to stalo, nic se nestalo, žádná reakce nebyla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně, promiňte, pane Šándore, tehdy nezasáhly Spojené státy po Asadově nasazení chemických zbraní?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Netuším, to je asi otázka na prezidenta Obamu a jeho poradce. Já jsem svým způsobem trochu rád, že nezasáhly, protože bychom dneska nebyli podle mého názoru v o nich lepší situaci. Možná, že by vlála vlajka Spojených států, když to teď tak přeženu, v Damašku, Asad by byl možná popraven, ale je otázka, kdo by byl na jeho místě a jak by byl schopen tu zemi jaksi spravovat. My jsme dneska v situaci, kdy můžeme velmi vážně pochybovat, že země, jako je Irák, Sýrie, které známe ze zeměpisu, v hranicích, které byly načrtnuty tím Britem a Francouzem, jak jsem se zmínil, v počátku minulého století, že je budeme znát takto. Nikde není napsáno, že se nám nerozpadne Irák, že se nám ta Sýrie už nikdy nepodaří udržet jednotnou. To jsou reality a tak je potom uvažovat potřeba, co bude dál na Blízkém východě a kam to všecko toto povede. Spojené státy podporují stále protiasadovskou opozici, hrajou pořád důležitou roli, Rusové vstoupili na mezinárodní kolbiště z řady důvodů, vrátili se na scénu po těch sankcích, nachytali Američany, ukázali svým potenciálním kupcům zbraní, že jejich zbraně jsou dobré. Někde jsem slyšel, že už mají zakázky za víc peněz, než je ta letecká operace doteďka stála, jsou to prostě velcí pragmatici. Na druhou stranu tím, jak bojují proti Islámskému státu, jsem přesvědčen, že v Kremlu mají těžkou hlavu z toho, kam ti bojovníci Islámského státu, především toho ruského či postsovětského původu, kam se vrátí, protože ti zcela jistě nezapomenou Putinovi, že bombardoval je a že bombardoval Islámský stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze vůbec říct, pane Šándore, jaká by asi byla ta dnešní situace, pokud by se Rusko do toho konfliktu nezapojilo, neangažovalo?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Bašár Asad by padl. Já myslím, že v tu chvíli, kdy se Rusko před rokem do konfliktu zapojilo, byly vládní síly Bašára Asada v podstatě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A bylo by to dobře? Nebyl by to ten klíč k tomu míru?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, zvítězila by nějaká logika války, to je pravda, ale pořád jde o to, kdo by byl po Bašáru Asadovi. Jestliže dneska vidíme pořád, že Bašár Asad má podporu především té šíitské populace, ale také Židů a křesťanů, tak se musíme ptát, který sunnita, který by ho nahradil nepochybně, jak by se choval k těm, kteří tam byli předtím? Já myslím, že ukázku v Iráku máme jasnou. Tam je to jasně dneska možno definovat následujícím způsobem. Iráčtí sunnité upřímně nenávidí irácké šíity, iráčtí šíité upřímně nenávidí irácké sunnity a iráčtí Kurdové říkají, že pro ty bastardy Araby neprolejou kapku krve. Tohle je dneska irácký stát. Já nevím, kolik let, 14 let, promiňte, 13 let po invazi George Bushe mladšího.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od paní Ivany: "Pane Šándore, říkáte, že je podstatné změnit přístup Západu k situaci v Sýrii. Je to vůbec možné změnit přístup, když základní hybnou silou je byznys a mocenské zájmy, a to na všech možných úrovních?"

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No my nejsme schopni se dohodnout na tom nejmenším společném jmenovateli, který, si myslím, je zřejmý. Je potřeba zastavit zabíjení nevinných lidí. Ani na tom se nejsme schopni shodnout. Já vím, že to takto může znít jaksi jednoduše, ale v Sýrii se řeší velmocenské plány jiných zemí. V Sýrii se neřeší problém občanské války jako takové, ale je tam zájmů řady zemí, nejenom Spojených států a Ruska, ale Turecka, Saúdské Arábie, Íránu a dalších ropných mocností Zálivu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do kin se dostal film o muži, který v roce 2013 prozradil metody amerických tajných služeb, film o Edwardu Snowdenovi. Ve videoklipu se například zpívá - někteří ti říkají, že jsi vlastenec, jiní že špion, jsi buď americký hrdina nebo zrádce, který zasluhuje smrt. Kým je pro vás, pane Šándore, Edward Snowden?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Podívejte, když řeknu cokoliv jiného než zrádce, tak popřu svojí osmnáctiletou praxi ve zpravodajské službě. Ta věc má ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
... jednu polohu. Pokud Snowden měl pocit, že je porušován zákon, porušovaná Ústava Spojených států a podobně, tak já věřím, že ve Spojených státech jsou nezávislí soudci, ne jak někteří naši, kteří jsou nezávislí i na zákonech, že by za takovým soudcem mohl jít a mohl mu sdělit svoje podezření. Ale v momentě, kdy Snowden bojuje proti zneužívání pravomocí tajných služeb, proti omezování osobních svobod amerických občanů z komunistické Číny nebo z autoritářského Ruska, tak já mám velké pochybnosti o tom, proč zrovna z těchto zemí. A je namístě se zeptat, co stála Snowdena, co stál Snowdena azyl v Rusku? Co pro to všecko musel udělat? Já netvrdím, že byl předtím agentem SVR, GRU nebo to je úplně jedno, ale to, že odešel bojovat zájmy Američanů do autoritářského Ruska, tak to mi přijde trochu skutečně na zváženou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šéf německé kontrarozvědky Georg Maassen v létě řekl, že šlo o operaci nebo součást operace řízené z Ruska a cílem bylo podle něj vrazit klín mezi Spojené státy a jejich spojence, především Německo. Podle něj je vysoce pravděpodobné, že Snowden je ve skutečnosti ruským agentem. Je tady ale i druhá stránka, třeba norský PEN klub ocenil jeho boj za svobodu slova, dokonce se Edward Snowden objevil mezi nominacemi na Nobelovu cenu míru s odůvodněním, že odhalení vedla k několika politickým a právním reformám. Došlo podle vás k pochybení v americkým, v amerických zpravodajských službách?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Naprosto nepochybně. Jak je možné, že jeden člověk může stahovat takové množství dat?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to selhání NSA?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No samozřejmě. Selhání bezpečnostních mechanismů. To přece není možné. Dnes už tam nemůže přijít nikdo sám, vždycky musí být někým doprovázen. Tohle byla fatální chyba a navíc předtím přece měli, dneska už Chelsea Manningovou, předtím, že jo, Manninga, vojáka, který v DIA, což je vojenská zpravodajská služba Spojených států, také vynášel informace, tak ty mechanismy bezpečnostní v těch tajných službách naprosto selhaly. Kdyby tam skutečně byly aspoň průměrné, tak Snowden nebyl schopen vynést takovéto velké množství informací, které vynesl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se změnilo od toho roku 2013 podle vašich informací?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak byl upraven způsob sběru takzvaných megadat, kdy ty služby nesbírají obsah těch konverzací, ale jenom že proběhla mezi kým. Neví, o čem tam byla řeč. Že se asi posilnily nějaké mechanismy, ale co se stalo hlavní, že všichni ti, kteří nám chtějí ublížit, se dozvěděli, co umíme. Dozvěděli se ty možnosti a samozřejmě se přizpůsobí, to je jenom logické, to si myslím, že by bylo jedno ze zásadních pochybení. Také nám to ale ukázalo, že řada západních politiků je naprosto nezodpovědných, pokud jde o ochranu utajovaných informací, utajovaných věcí, které jsou rozhodující pro řízení jejich státu. Jestliže Angela Merkelová nepoužívá zajištěný mobil, tak je to ukázka flagrantního selhání lidí, kteří jí připravují bezpečnostní prostředí, ve kterém se pohybuje, její samozřejmě nezodpovědnost, že takto funguje, protože to, co umí NSA, to umí i Rusové, to umí Číňani, a to umí koneckonců Britové, Francouzi, nevím samozřejmě, v jaké šíři, a také to umí organizovaný zločin. A tohle je memento pro všecky politiky, ale i obchodníky, byznysmeny, kteří pracují s know-how, které jejich firmy za velké peníze jaksi vyvinuly, aby byli velmi opatrní, aby si dávali pozor, kde komunikují to jejich takzvané domácí zlato nebo stříbro rodinné, jak to nazveme jakkoliv, a to si myslím, že ukázala tahle ta aféra podstatně ještě víc, jak velmi lehkovážně používáme moderní technologie a jak ty moderní technologie jsou velmi zranitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi by mohla o tom vyprávět i Hillary Clintonová.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Zcela nepochybně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A její e-mailová komunikace.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, a její tvrzení, že nedošlo k ničemu, je úžasné. 33 tisíc mailů, všech 33 tisíc mailů bylo o tom, jaké si vezme šaty a s kým pude zítra do divadla, to jsou prostě takové povídačky, které samozřejmě mají za cíl všem těm ostatním říct, že se nám nic neztratilo. Otázka je, jak uvnitř toho systému si Američané vyhodnotili, o co zase všechno přišli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Švýcaři v nedávném referendu podpořili zákon o zpravodajské činnosti, který zplnomocňuje tajné služby k dohlížení na telefonickou komunikaci a aktivity na internetu, odráží tento zákon právě obavy z rostoucích aktivit teroristů v Evropě?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že to je celkem nepochybná reakce jednak na ten stav, který ve Švýcarsku nebyl kdovíjak dobrý, pokud jde o ty možnosti těch tajných služeb, zároveň, já jsem to před chvilkou zmínil, ti všichni, kteří nám chtějí ublížit, ale nejsou jenom teroristé, tak ti používají velmi, velmi často různé, různé aplikace, technologie, elektronickou komunikaci a je to tak rozšířený prostředek a ty naše schopnosti všechno dohlédnout nejsou zas takové, abychom mohli být spokojeni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bezpečnostní poradce Andor Šándor. Já vám děkuji za vaše názory a přeji hezký den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Na shledanou, bylo mi potěšením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se můžete těšit na názory ekonoma Jana Švejnara. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.