Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 20. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze irácký Mosul dobýt bez vyvolání humanitární katastrofy? Co bude se zemí při porážce nebo po porážce Islámského státu? Dopouští se Sýrie a Rusko válečných zločinů a měly by být potrestány sankcemi? Jsou na izraelské politické scéně lídři rabinovsko-peresovského střihu? Zlomek otázek pro dnešního hosta. Vítejte u poslechu. Pokračuje dlouho očekávaná ofenziva o znovudobytí Mosulu, druhého největšího iráckého města, severoirácké bašty takzvaného Islámského státu. Pokud bude, pane Turečku, úspěšná, bude to znamenat začátek konce takzvaného Islámského státu?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, pokud by Islámský stát ztratil město Mosul, tak určitě by to pro něj byla těžká rána, protože odhaduje se, že dnes na území ovládaných Islámským státem žije nějakých 7 až 8 milionů obyvatel ať už v Iráku, nebo v Sýrii, a pokud by ztratili město, které má asi 1,5 milionu obyvatel v tuto chvíli, tak by to bylo citelné i z tohoto důvodu, nemluvě o tom, že Mosul je největší vlastně urbánním městem, řekněme, pod kontrolou Islámského státu. Otázka ovšem je, jak definovat porážku Islámského státu nebo osvobození Mosulu, protože to je velmi těžké říci vlastně, jak potom definovat i případný úspěch takové operace. Jde o to, že i kdyby se podařilo vyhnat ozbrojence islámského státu z Mosulu a jeho okolí, těch lidí je tam, někdo říká, že pouhých 5 tisíc, tak to zdaleka neznamená, že všichni obyvatelé města budou ty takzvané nebo předpokládané osvoboditele vítat, že z toho budou mít a že to nebudou vnímat jako nový, příchod nových okupantů. S tím, že se proti nim budou bránit. Takže jinými slovy. My můžeme vyhnat 5 tisíc džihádistů z Islámského státu z Mosulu, ale proti těm silám, které tam přijdou, což může být irácká armáda včetně třeba šíitských jejích bojovníků nebo různé i šíitské milice, kurdské milice, turkmenské milice, tak proti tomu najednou může povstat nová fronta místních sunnitských arabských obyvatel, kteří s tím novým stavem budou ještě méně spokojeni než se životem pod vládou, diktaturou Islámského státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se právě na to, kdo má vlastně jaké zájmy konkrétně v tom Mosulu nebo v této bitvě, nehrozí, že nakonec bude vlastně takříkajíc bojovat každý proti každému, šíité proti sunnitům, Arabové proti Kurdům, Iráčané proti Turkům?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
To všechno je do určité míry možné. Navíc síly, jako zmínila jste Turecko, tak ti jsou chytří, oni tam sice mají své vojáky, ale ti asi osobně bojovat nepůjdou o Mosul. Nicméně Turci si tam vyzbrojují své převážně turkmenské milice, které by se mohly na této operaci podílet. A podobně postupuje celá řada jiných externích hráčů. Íránci tam také nepošlou své řadové vojáky. Nicméně vycvičili milice šíitské čítající desítky tisíc ozbrojenců, kteří v Iráku jsou velmi efektivní silou v boji proti Islámskému státu, no, a i ti by mohli do Mosulu vstoupit, a to je třeba problém, protože oficiálně ta doktrína zní, že město se vzdušnou podporou, tedy mezinárodní koalice včetně Američanů, tak to město má, mají osvobozovat irácké vládní síly. Je ale otázka, zda na to budou stačit, protože irácká armáda, se ukázalo už mnohokrát, je daleko slabší než třeba ty zmíněné šíitské milice. Ale ve chvíli, kdyby přišli šíitští ozbrojenci do sunnitského Mosulu, tak by mohl nastat problém. Mohli by být vnímáni právě jako prodloužená ruka Íránu, mohli by se mstít na sunnitech za to, co sunnitští extremisté páchali na šíitech a byli bysme zpátky před deseti lety v době krvavé občanské války mezi náboženskými komunitami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na poměr sil, tak ten je v podstatě deset ku jedné, protože aliančních bojovníků je před Mosulem asi 80 tisíc a město samotné hájí zhruba 8 tisíc džihádistů, islamistů. Lze odhadnout průběh té ofenzívy? Vím, že nejste vojenský analytik, ale přesto.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Přesto mohu říci, že se to nedá takto měřit, nedá se říci, že ti obléhatelé jsou desetkrát silnější, protože obránci měli dlouhou přípravu, možnost dlouze se připravovat, mají výhodu, znalosti terénu a oni se brání, mohou klást léčky. Ostatně objevují se zprávy, podle mého názoru někdy přehnané, že město je obkroužené zákopy, že se tam může zaplavovat ropa, zapalovat ropa, že mohou mít chemické zbraně. Všechno je samozřejmě možné, ale nemyslím si, že bude platit všechno dohromady. Každopádně velmi obtížně se nějaké město dobýjí, dobývá zejména za situace, kdy je obývané stovkami tisíc civilistů, protože to je problém, na který teď třeba narážejí Rusové a Syřané v Aleppu, kde se snaží vytlačit povstalce ze západní části města, ale vidíme, že při tom zabíjejí i desítky a stovky civilistů. Podobné je to, když Izrael útočí na Hamas v Gaze, také při tom zabíjí stovky civilistů. A tak dále. A my jsme potom v situaci, kdy musíme posoudit, je to, vyslyšeli ti civilisté výzvy k odchodu nebo si z nich obránci města udělali lidské štíty? Kdo má více krve na rukou?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě co se týče toho civilního obyvatelstva, tak podle zpráv se podařilo uprchnout asi téměř milionu lidí, což by znamenalo, že ... nebo nejsou to informace správné?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ne, tak ono se říká, že by až milion lidí mohlo odejít, ale v tuto chvíli, pokud vím, tak včera UNHCR psala, že asi 900 lidí odešlo, 900 do nebo že míří do Sýrie, což je mimochodem paradox. My vidíme, že Sýrie je zdrojem stovek tisíc nebo už milionu uprchlíků a najednou vidíme, že z Mosulu lidé odcházejí do Sýrie hledat bezpečí. Tak tady aspoň vidíme, jak, jak šílená ta situace pro řadu obyvatel Blízkého východu dneska je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude ale s těmi v jedné chvíli tedy poraženými teroristy? Už Evropská unie varuje, že vlastně v případě dobytí Mosulu to může vést k návratu bojovníků těch, kteří mají naše evropské pasy, pasy Evropské unie.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Paní Senková, já myslím, že my už jsme tady o tom párkrát mluvili. Já tvrdím, že Islámský stát nelze porazit, lze porazit tu značku, tuto organizaci. Ale lidé, kteří vyznávají jeho hodnoty, naučili se ovládat zbraně, zbrutalizovali se tím, co viděli na všech možných bojištích i třeba propagandou, tak ti nemohou zahynout všichni. Ti se přesunou někam jinam, do jiných částí Iráku, Sýrie, Blízkého východu, ale bez pochyby třeba i do Evropy. Založí si nové organizace nebo působit jako jednotlivci. To je samozřejmě velké riziko. Teď máme džihádisty, 20 tisíc se odhaduje opravdu tvrdých džihádistů soustředěných na území takzvaného Islámského státu. Pokud do toho vosího hnízda píchneme, budeme se radovat, že jsme ho osvobodili, tak také musíme ale počítat s tím, že ty vosy se rozletí někam jinam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě. Co bude s Irákem po vyhnání takzvaného Islámského státu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Otevře se možná cesta k tomu, co vy jste vlastně naznačila v jedné z předchozích otázek, to znamená, vznikne tam určité vakuum a ukáže se, že nejde ani tak těm útočícím nebo obléhajícím silám o svobodu pro obyvatele Mosulu, ale o získání vlastní kontroly. A v tomto bodě jsou určitě jiné ambice irácké centrální vlády a iráckých Kurdů. Ty se zároveň tříští s ambicemi místních obyvatel nebo třeba Turkménů. Jinými slovy, z Mosulu se může stát další výbušný kotel, kdy už nebudeme mluvit o Islámském státu, ale o tom, jak se tam mezi sebou řežou o moc jeho dnešní obléhatelé a předpokládaní vítězové tažení proti Islámskému státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy. Dojde k rozdělení Iráku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
On už je v podstatě rozdělen. Málokdo asi dovolí, světoví hráči odmítají uznat, že by Irák mohl být oficiálně rozdělen na nějaké enklávy, ale v praxi to k tomu směřuje. Budeme mít Kurdský stát, Sunnitský stát, Šíitský stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené státy a Velká Británie zvažují sankce proti Sýrii a Rusko, a to za operace v Aleppu. Podle britského ministra zahraničí Johnsona je třeba pokročit ve vyšetřování a potrestání válečných zločinů. Mezinárodní tribunál v Haagu také chce požádat Francie o vyšetřování s odkazem na bombardování vlastně Aleppa ruskými a syrskými vládními letouny. Jaký je váš pohled, pane Turečku, co říkáte záměru potrestat Damašek i Moskvu za počínání v Sýrii?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že pokud jsou to válečné zločiny, to znamená cílené nebo bezohledné útoky na civilisty, tak si to samozřejmě zasluhuje, zasluhuje potrestání. Problém je, že pokud je v tom zaangažované Rusko, které je členem Rady bezpečnosti s právem veta, tak se velmi těžko k tomu bude hledat nějaký mezinárodní mandát. Je to podobné, jako kdybychom chtěli, kdyby někdo chtěl prosadit, jakože v minulosti chtěl, aby byli Američané souzeni za válečné zločiny, jichž se bezpochyby také dopustili při válce v Iráku. Nebo kdyby dneska někdo chtěl, aby byla Saúdská Arábie stíhána za válečné zločiny, rovněž za bombardování civilistů včetně nemocnic v Jemenu, což je operace, která trvá už od loňského března a má podporu, vojenskou podporu Spojených států. To by zase se nelíbilo Američanům. Problém zkrátka je, že máme na Blízkém východě několik ohnisek, kde za velmocenské boje, za tu novou studenou válku, jak leckdo říká, která se bohužel tam odehrává na úkor místních obyvatel, tak právě místní obyvatelé nejvíce platí, a ty předpokládané viny a zločiny se vlastně vzájemně ruší nebo Rusové mohou říkat, proč mluvíte o nás v Aleppu, podívejte se, co dělají vaši saúdskoarabští spojenci tam či onde a tak dále. Jinými slovy. My jsme se dostali do kola cynismu, kdy si mocnosti v Radě bezpečnosti vzájemně blokují rezoluce jen tak na truc. A jak už jsme opakovaně řekli, platí za to životy a utrpením tisíce a desítky tisíc civilistů v Aleppu, v Saná, v Jemenu, v Mosulu se to může velmi brzo také stát. Vraťme se tam, představme si, že začne ta ofenziva, budou zabíjeni tisíce lidí a je to ofenzíva, která má oficiální podporu Spojených států. Požene někdo Spojené státy do Haagu? Tady vidíme, jak je to vlastně velice surová hra a ti místní lidé jsou až to poslední, co někoho zajímá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče Mosulu, pane Turečku, lze toto město dobýt bez vyvolání právě humanitární katastrofy nebo už svým způsobem probíhá v Aleppu bezesporu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Těžko říci. Ono záleží zase, co je humanitární katastrofa, protože agentury OSN považují za poměrně zásadní problém už to, že se dají do pohybu velké masy lidí. A v případě Mosulu, tedy severoiráckého, se mluví o až milionu eventuálních uprchlíků. Bavíme-li se o syrském Aleppu, kde zase, kde už dnes ho tedy bombardují syrské síly a ruské síly, tak i tam vidíme, že jsou v pohybu desítky tisíc lidí. Mimochodem, asi před hodinou a půl, před necelýma dvěma hodinami začalo platit příměří. Rusové a Syřané vyhlásili, že dnes jedenáct hodin nebudou město bombardovat a umožní civilistům odejít z těch bombardovaných rebely držených oblastí. Samozřejmě otázka je, zda ti lidé chtějí odejít, zda mohou odejít, zda mají kam odejít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kam.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Jestli se to podaří, protože to je velmi složitá logistická věc. Na místě zůstávají často staří lidé, děti, ženy a ono to není jen tak se sebrat a jít někde rozbombardovanou zemí dvacet kilometrů. Co tam budou večer dělat, to je nesmírně složitý úkol.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče toho nařčení, tak armády Ruska a Sýrie říkají, že útočí na teroristy.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano. Stejně jako Američané se chystají útočit na teroristy v Mosulu. Bezpochyby ten cíl je vždy jaksi popsán jako cíl zcela legitimní, nikdo neříká, my jdeme záměrně bombardovat civilisty, to neříkají ani Syřané ani Rusové, popírají to. A pochopitelně že pokud by se dostali eventuální zločinci nebo velitelé těchto operací před mezinárodní soud, tak by argumentovali, my jsme nezabíjeli civilisty, my jsme útočili na mezinárodně uznané teroristy. To, že si udělali lidské štíty z civilistů, není náš problém. Takto se hájí Izrael, takto se hájí vlastně každá moc, která má civilisty na svědomí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šéf americké diplomacie Kerry patřil podle svých vlastních slov ke čtyřem nebo pěti lidem ve vrcholných pozicích v americké vládě, kteří byli pro vojenský úder proti režimu Bašára Asada. Je to ještě stále ve hře, co byste řekl, které varianty existují?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, samozřejmě že by k tomu mohlo dojít. Ale dneska už Američané připouštějí, že vlastně a vidíme, že dokonce i Turecko třeba zkrátka přehodnocují své priority a přehodnocují jaksi žebříček těch strašáků těch zlořádů na syrském bojišti. Už to není Asadův režim, už je to Islámský stát a džihádisté. Vidíme, že Američané začínají být shovívaví k syrskému režimu, protože vidí, že od vypuknutí té revolty před pěti lety se zkrátka pořadí strašáků změnilo a Asad najednou dneska může být když ne spojencem, tak alespoň, řekněme, tichým partnerem v boji proti daleko většímu zlu. Evropu dnes také více ohrožuje džihádismum než syrský režim. Bohužel tak to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem také i názor v mnoha komentářích, jestli ta, řekněme, zdrženlivost Baracka Obamy není přece jenom prozíravá, že se nechce ještě hlouběji jako míchat do toho syrského konfliktu, aby pak vlastně jeho země nezdědila něco podobného, jak se stalo Rusku v případě Afghánistánu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
A to bezpochyby. Nesmíme zapomínat, že občanská válka v Sýrii vypukla v roce 2011, což byl rok, kdy se Američané stáhli z Iráku. Proč se stahovali z Iráku, proč to byl předvolební slib Baracka Obamy? No, protože tam tisíce Američanů zahynuly, byla to válka, která Ameriku stála stovky miliard dolarů. A výsledek se nedostavil v Iráku v podstatě do dneška. Takže ano, my dnes můžeme kritizovat Obamu, že nebyl razantnější. Je dost možné, že kdyby přišla vojenská akce proti Asadovu režimu, tak by nikdy se v zemi nerozmohl Islámský stát tak jako dnes. Ale to je samé kdyby. Vidíme Libyi, kde k invazi a svržení režimu došlo a stejně ta země není klidná a také tam dnes máme Islámský stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Část českých poslanců volá po uzavření naší ambasády v Damašku v syrské metropoli, jak to na protest proti režimu Bašára Asada učinilo v podstatě téměř všechny členské státy Evropské unie, kromě nás, Bulharska a Rumunska. Ty ambasády ostatních zemí se uzavřely už v roce 2012. Je opodstatněný požadavek uzavřít naše zastoupení?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, ta otázka je velice složitá. Já bych možná připomněl, ono se to časem trošku posouvá a vzniká kolem toho legenda. Ale řada těch jiných západních ambasád nebyla zavřena na protest proti Asadovu režimu, ale z bezpečnostních důvodů, protože se mohly stát terčem i třeba nechtěného útoku, což ostatně se stalo i české ambasádě, k ní už také několikrát velmi blízko dopadly rakety povstalecké v uplynulých letech. Jestli zavřít, nebo nezavřít ambasádu. Ten argument pro její zavřen je jasný. Máme-li tam ambasádu, tak tím legitimizujeme zločinný Asadův režim. Argument opačný zní, my tím ten režim nelegitimizujeme, my zkrátka tam potřebujeme, Západ tam musí mít nějaké tykadlo, jeden z argumentů třeba je, že protože Česká republika tam zastupuje i zájmy ostatních evropských států, ale dokonce i Spojených států, tak česká ambasáda tam může vyjednávat o vysvobození propuštění lidí, kteří tam byli zatčeni režimem, byli vězněni a tak dále. A musím říct, že já sám jsem se zhruba před dvěma lety setkal s jedním Čechem, nesmím říkat detaily, který skutečně tam byl ve vězení a česká velvyslankyně Eva Filipi mu pomohla na svobodu. Kdyby tam ambasáda nebyla, ten člověk by byl možná v base v Sýrii do dneška.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže má teda své opodstatnění ještě existence našeho zastoupení?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Určité opodstatnění podle mého názoru bezpochyby má, ale zda tam být, nebo nebýt, to už je pak politická otázka. Máme ambasádu v Pchjongjangu. Znamená to, že milujeme severokorejský režim? Asi ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před necelým měsícem zemřel Šimon Peres, poslední státník z generace zakladatelů samostatného státu Izrael, bývalý prezident, nositel Nobelovy ceny míru, muž, který strávil ve vysoké politice neuvěřitelných 65 let. Jaké je jeho největší poselství nebo zásluhy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Jeho největší zásluha je, že na konci osmdesátých a zejména na počátku devadesátých let byl jedním z politiků, kteří oddémonizovali Palestince, byl člověkem, který dotáhl, dotlačil Izrael k podepsání mírové smlouvy, takzvané dohody z Osla v roce 93 s Organizací pro osvobození Palestiny, což vedlo k tomu, že Izrael takto vlastně poprvé explicitně uznal palestinskou reprezentaci nějakou, následně to vedlo k vytvoření Palestinské autonomii na části okupovaných území, většinu těch okupovaných území stále má Izrael pod plnou kontrolou. To platí do dneška. A zároveň s těmito smlouvami Palestinci explicitně uznali existenci Izraele. A to byl jejich, to byl největší asi přínos Perese, můžeme říci. Potom už vidíme, že vztahy mezi Izraelem a Palestinci se v podstatě kontinuálně zhoršovaly až do dneška a dneska už se dávno říká, že dohody z Osla i celý mírový proces jsou mrtvé. Ale pak samozřejmě jsou takové částečně parciální možná výhry, vítězství a přínosy Šimona Perese. Někdo by řekl, že to je fakt, že opatřil pod stolem, pod rukou Izraeli jaderné zbraně, že on je získal vlastně, on vyjednal získání těchto technologií od Francouzů už v padesátých, v šedesátých letech. Někdo argumentuje, nebýt toho, tak už by byl Izrael zničen, kdyby neměl toho jaderného strašáka. Někdo jiný zase argumentuje, ale tento strašák přinutil jiné blízkovýchodní režimy rovněž si opatřovat zbraně hromadného ničení. A vlastně teď je Blízký východ v takovém argumentačním klinči, a právě proto je tam těch zbraní asi víc, než bychom si všichni přáli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten jeho sen o míru s Palestinci se mu teda nevyplnil. Kritici ho kvůli těm ambiciozním plánům na usmíření...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
...označovali za naivku a on říkal: "Sázíme jabloně, ne rajčata." Je k míru pořád daleko, hodně daleko?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, myslím si, že stačí to zdokumentovat na tom, kam se vlastně dostal ten mírový tábor, izraelská levice je na okraji izraelské společnosti dnes, zrovna tak lidé, kteří na palestinské straně prosazují kompromisní ujednání s Izraelem, ti jsou také na okraji spektra a vidíme, že u moci v obou enklávách v Izraeli i v Palestiny ve Svaté zemi jsou zkrátka tábory, které daleko častěji hledají důvody, proč mír dosáhnout nejde a proč daleko častěji hledají chyby a prohřešky a provinění na straně svých partnerů. To je věc, které se Šimon Peres, nemyslím si, že vnitřně, že upřímně, ale navenek přinejmenším se tomuto snažil vyvarovat a vždy spíše mluvil v těch smířlivých tónech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to už jiný tón za Benjamina Netanjahu? Už se vytratil ten, řekněme, rabinovsko-peresovský duch?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
To bezpochyby, protože máme řadu izraelských politiků, dokonce ministrů, vládních činitelů, kteří se od tohoto ducha poměrně otevřeně distancují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte na izraelské politické scéně podobné charismatické politické lídry, jakým byl Šimon Peres nebo i Jicchak Rabin?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Oni jsou, je tam řada charismatických vůdců, ale bavíme-li se o levici, tak vidíme, ta poslední volby prohrála. Dnes spíše se mluví o tom, že noví charismatičtí vůdci přijdou z té daleko mladší generace dnešních, řekněme, třicátníků a že daleko více třeba se mohou být neseni na sociálních tématech. Že téma válek, téma konfliktů, obrany Izraele a tak dále bylo vyhrazeno spíše těm zakladatelům nebo těm veteránům, kteří si prošli armádou, kteří mají, měli bojové zásluhy, řada těch lidí skončila v politice. Mimochodem Peres nikdy voják v pravém slova smyslu nebyl. Ale dnes vlastně máme novou generaci, která už ty vyhrocené vztahy se sousedy nevnímá tak vyhroceně a spíše se věnuje rozkližování, vnitřnímu rozkližování izraelské společnosti, kde přibývá extremismu židovského. A to řada lidí vidí jako možná větší hrozbu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Milana Svobodová se ptá, zda na území Iráku a Sýrie a ve světě nebylo bezpečněji před likvidací Saddáma Husajna a podporou arabských jar.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, před, za vlády Saddáma Husajna jistěže Irák byl stabilnější. My jsme si mohli mnout ruce. Otázka je, já jsem v té době, já jsem za Saddáma byl v Iráku, byl jsem i v Iráckém Kurdistánu, viděl jsem lidi, kteří byli zasaženi chemickými bombami, které na ně jejich vlastní prezident shodil, takže tady vidíme, že ty pohledy mohou být různé. Podpora arabského jara. No, kdo ho podporoval? To, že se o tom psalo někde v novinách, to nevyvolalo tu podporu. Vidíme, že lidé revoltovali i tam, kde podporováni okolním světem nebyli. Takže možná že arabské jaro nám přineslo řadu negativních jevů, o tom není sporu, zejména dneska to málokdo může popírat. Ale na druhou stranu včera zrovna jsem o tom mluvil, říkal bývalý diplomat český pan Jaromír Marek, který zažil léta na Blízkém východě, on říká, bez této zkušenosti i bez tohoto zpackaného arabského jara tak vlastně by se Blízký východ by se nemohl posunout dál a tuto zkušenost byť krvavou a neblahou většinou možná potřeboval k tomu, aby v nějakém novém skoku za několik let třeba se odrazil do těch příznivějších, do té příznivější etapy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odrazí se jednoho dne do té příznivější etapy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ale vidíme, že to jde po kouskách. Víte, nesmíme být příliš přísní. Podívejme se na to, jak se, kam se odrážela Evropa. My jsme dneska velice kritičtí k tomu, co se děje na Blízkém východě. Ale vždyť žijí lidé, kteří zažili druhou světovou válku, způsobili ji snad barbaři muslimští na Blízkém východě? Ne, tu způsobili křesťané v naší vyspělé Evropě a přinesla smrt 60 milionům lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Břetislav Tureček, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě a zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Já vám děkuji a těším se za měsíc opět na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra se můžete těšit na názory ekonomky Ilony Švihlíkové. Příjemný den a dobrý poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.