Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 8. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková, vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnes bude mým hostem profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Všem dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodne americké volby ekonomika? Probereme společně detaily a ponoříme se do možných scénářů, co mohou nejen Američané, ale i světové trhy, včetně toho našeho očekávat od nové hlavy státu. Dobrý poslech. Spojené státy dnes zvolí nového prezidenta či prezidentku. V podstatě unisono zní, ať dopadne hlasování jakkoli, už nyní je jasné, že největším překvapením toho boje o post 45. prezidenta je nečekaný vzestup Donalda Trumpa. Jak vůbec hodnotíte, pane profesore, ten dosavadní průběh voleb?

Čtěte také

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Myslím, že není Američanům co závidět. Je poměrně zvláštní, když se velmi často, nežijeme ve Spojených státech, ale slyšíme to, čteme to, když se objevuje ať už vyhraje ten či onen, že jde vlastně o nejméně oblíbené kandidáty za dlouhou dobu a že vlastně výhra jednoho či druhého není vlastně výhrou nikoho. Jsou to silné výroky. Na druhé straně zase si nemyslím, že by až tak ti lidé museli být až tak špatní zase, to, to pochopitelně je samozřejmě nějaký mediální obraz, ale je pravda, že ta jejich vystoupení na těch jednotlivých teď už pódiích a jednotlivých místech, kde se bude volit, anebo předtím v těch supertelevizních debatách působila trošku bych řekl více groteskně než vystoupení jejich předchůdců. Je, je pravda, že tohle to může vyvolávat v lidech určité souvislosti, řekněme, nebo konotace negativní. Ale uvidíme, no, tak zbývá, nevím, 24 hodin, tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může nová hlava Spojených států podle vás změnit ten směr, kterým se jedna z největších světových ekonomik ubírá?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak obecně se soudí, že americký prezident má velké pravomoce, řekl bych, že v té nejširší veřejnosti se mu ale přisuzují větší pravomoce než, nebo větší možnosti než ve skutečnosti má, protože on je také vázán sněmovnou a je vázán Senátem. V poslední době jsme vlastně viděli, že převaha třeba ve sněmovna na straně republikánů, zatímco Baracka Obama byl demokrat, takže vlastně proti sobě má, má, má instituci vysokou, státní instituci, která stojí na druhém břehu a mohla mu leccos zkomplikovat. To jsme viděli v souvislosti s tím jeho ObamaCarem, s tou jeho, s těmi pokusy o zdravotnickou reformu, že to nebylo tak nejjednodušší, zase pokusy o daňovou reformu. To se může samozřejmě opakovat, protože nevíme, jak ty volby dopadnou, ale to rozložení sil není jenom na prezidentovi ve Spojených státech, a pochopitelně, že on musí komunikovat s celou řadou dalších institucí. Pokud jde o ekonomiku, vy jste v té ranní ohlášce vlastně říkala, nakolik může ekonomická, ekonomické problémy, ekonomická otázka ovlivnit ty volby. Já si tentokrát nemyslím, že by ta ekonomika byla primárním tématem, protože i když ekonomika Spojených států nevykazuje kdovíjak závratná tempa, tak v zásadě se jedná o ekonomiku velmi konsolidovanou a velmi stabilní. Když se podíváme vlastně na ten vývoj od těch krizí, které přišly po hypoteční bublině a potom pokračovaly tou fiskální krizí, která byla spíše v Evropě, ta hypotéční bublina byla v Americe, tak v podstatě se dá dohledat, že Spojené státy, respektive jejich ekonomický růst 7 let za sebou vykazuje jenom kladná čísla. Takže zase, i když to nejsou čísla převratná, snížila se výrazně nezaměstnanost, inflace není vysoká, tak se mi nezdá, že by globálně, generelně ekonomika byla hlavním tématem pro ten nadcházející souboj. Pochopitelně Spojené státy mají 320 milionů obyvatel, nejrůznějších sociálních, náboženských, etnických, já nevím jakých dalších vrstev a to generelní hodnocení toho, jak roste HDP, jak se vyvíjí nezaměstnanost, kolik je volných pracovních míst, to samozřejmě může individuálně posuzovat každý jinak, takže pochopitelně jinak se budou asi na to, co jsem teďko říkal nebo na to, co se o Americe soudí, tvářit lidé z oblasti mexicko-amerických hranic a jiné, jinak lidé, kteří žijí na Manhattanu. Takže ty rozdíly tam budou určitě velké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že by, jak se často píše, právě Hillary Clintonové mohl nahrávat nebo vlastně ten úspěch hospodářské politiky Baracka Obamy, dosavadního prezidenta, přinést vlastně body?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je otázka ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě jak jste se zmínil o nezaměstnanosti, tak loni vzrostly platy.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je otázka toho, nakolik lidé jsou schopni vnímat v tom svém běžném každodenním starostlivém životě to, co vláda dělá a nakolik se skutečně úspěchy či neúspěchy dají s vládou spojovat. Obvykle v ekonomii platí, že neúspěchy se rovnou připisují politickým elitám, u těch úspěchů se obvykle už potom o tom příliš nehoří. A je otázkou, zda jeden z těch 320 každý jeden, každý z těch 320 milionů obyvatel Spojených států je, je ochoten vůbec rozpoznávat vliv vlády a vliv reprezentací na, na vývoj ekonomiky. Pravda je, že nezaměstnanost v roce 2011 byla zhruba dvoj, nebo téměř dvojnásobná, než je dneska ve Spojených státech. Je pravda, že vzrostl hrubý domácí produkt na hlavu ve Spojených státech, Spojené státy jsou stále nejmocnější ekonomicky, politicky, nejmocnější velmocí světa. Pokud se týká přepočteného HDP na hlavu, tak už to úplně první místo není, je to přibližně 18. nebo, nebo 8. místo někde v první, na konci první desítky. Ale nevím, jestli obyčejný prostý občan spíš nepodlehne v momentě, kdy tam jde vhodit ten lístek, řekněme, těm emocionálním tlakům, které jsou spojeny s tou kampaní, než že by racionálně uvažoval o tom, jak se změnilo HDP, jak změnila nezaměstnanost, kolik, jak rostou platy, jaký je median platu ve Spojených státech a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, že v té kampani předvolební dávalo svoji frustraci hlasitě najevo zejména reprezentanti střední třídy, mnoho z nich se propadlo z velmi vysoké životní úrovně. Přestal už platit pro část společnosti onen pověstný americký sen o tom, že se díky tvrdé práci vlastně vám bude dařit lépe?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Asi nemyslím si, já myslím, že americký národ je stále velmi sebevědomí. Vyplývá to už toho, jaké postavení Spojené státy ve světě mají. Myslím, že taková ta, řekněme iluze toho amerického snu je možná u každého zase naplňována jinak, ale obecně si myslím, že americký národ patří k těm nejsebevědomějším. Pokud se týká té střední vrstvy a ta je velmi často spojena právě s průmyslem, protože Spojené státy jsou především technologickou velmocí a průmyslovou velmocí, tak je docela zajímavé tohle to rozpoznat v těch vystoupeních Donalda Trumpa, který se právě snaží v té své ekonomické politice nebo slibované ekonomické politice oživit právě to, co jste teďko říkal. On tlačí zejména na tu oblast průmyslu, na zesílení výstup z průmyslu na zesílení výkonu ekonomiky v průmyslové oblasti, na zvýšení platů v této oblasti a volí k tomu celou řadu, řekněme, věcí nebo opatření, návrhu opatření není, není prezidentem, návrhu opatření, která by tomu mohla pomoci od, řekněme, určitého zvýšení amerického protekcionalismu, to je poměrně silné téma vůči dalším klíčovým hráčům zejména vůči Číně, anebo vůbec vůči těm klíčovým uskupením, možná i vůči Evropské unii. Můžeme to vidět na jeho bych řekl poměrně ostré rétorice v oblasti daní. On je tam velmi, velmi bych řekl progresivní. Otázka je, nakolik to, pokud by zvolen byl, nakolik to uskuteční, nakolik skutečně by šel touhle tou cestou, nakolik by to ten úspěch přineslo. Ale pravda je, to co jsme si tady před chvilinkou říkali, že, že ten, ta střední vrstva je, je předmětem zájmu obou dvou těch kandidátů. Je to, je to vrstva, bych řekl, politicko-ekonomicky nejsilnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil právě o otázce daní, tak Trump chce snížit daně, ubrat na regulacích. Co plánuje Hillary Clintonová?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tam se naopak u ní zase jeví takový ten silnější stát. Ona má typicky levicový program. Shoduje se s Trumpem jenom v některých věcech, shoduje se poměrně hodně v oblasti protekcionismu. Zřejmě ten problém infiltrace různých technologií a zboží do Spojených států je ve Spojených státech silným tématem. Ona také ustoupila od některých svých výroků, které se týkaly třebas toho uskupení TPP, které bylo v těch 12 států blízko, blízko oceánu, blízko Ameriky, tak ona ustoupila od tohohle toho programu a podobě jako Trump má silně jaksi ve svém, ve svém programu určité prvky protekcionismu, ať už obchodní nebo, nebo průmyslové politice, ale odlišuje se zejména v tom, že chce navyšovat výdaje do, řekněme, oblasti zdravotního pojištění, oblasti školství, chce podporovat, dokonce má takový silně levicový program, aby firmy, které mají prostě nebo nabídnou zaměstnancům podíl na zisku, aby měli daňové úlevy, to už je poměrně velmi silně levicové téma, bych řekl, z tohohle pohledu. Dokonce uvažuje o navýšení mandatorních výdaje. Mandatorní výdaje, to jsou ty výdaje, které jsou povinné na důchody, na sociální zabezpečení, na zdravotní péči, na školství, ty jsou ve Spojených státech poměrně nízké, pohybují se zhruba na 60, 65 % rozpočtu. U nás je to hodně přes 80 %. Tak jenom pro srovnání. Ale ta její politika by měla spíš tendenci k navýšení těchhle těch věcí. Donald Trump naopak uvažuje o razantním snížení daní jak pro fyzické osoby, tak pro právnické osoby, ale to je otázka, nakolik by se mu to povedlo a nakolik by to skutečně úspěch přineslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naopak Hillary Clintonová nechce zvyšovat daně střední třídě a spíše by se vyšších daní z příjmů ...

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Těm bohatším.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... dočkalo to procento nejbohatších.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Přesně opačně než ..., ano, ty rozpory nebo rozpory, rozdíly mezi oběma kandidáty bych řekl, nejsem zase takový znalec americké historie, ale řekl bych, že tentokrát ty rozdíly, řekněme, v tom ekonomickém vnímání americké reality a v návrzích na řešení těch problémů jsou odlišnější, než byly třeba v těch soubojích předtím, když byl Barack Obama nebo Bush mladší nebo, nebo prostě v těch minulých volbách. Tentokrát se mi zdají proti sobě ty dva programy vyostřenější než, než, řekněme, v minulých 20 letech v těch volbách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká opatření, pane profesore, nutně potřebuje americká ekonomika?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak už se to tady objevilo - oblast protekcionismu. Dneska právě poměrně vysoké zdanění ve Spojených státech vede řadu firem k odchodu ze Spojených států, respektive přemístění svých technologií do jiných zemí a nemusí to být jenom země na americkém kontinentu. Je tady obrovský tlak Číny, která má podhodnocenou svoji národní měnu renminbi juan a pokouší se vlastně tímhle tím určitý, řekl bych úměrným opatřením zvyšovat nebo také se jí to daří svůj vývoz. Ostatně nemusíme se v tomhle směru bavit o Spojených státech, víme, kolik zboží je v Evropě z Číny a jako někdy má kvalitu nebo, nebo můžeme si na to udělat obrázek sami. To je určitě věc, která je zaznamenatelná v těch věcech. Oni nebudou určitě příznivci nejrůznějších obchodních uskupení, ani jeden z nich. Budou chtít posílit svoje, svoje technologie. Amerika má velmi vyspělý průmysl, velmi vyspělé technologie. Budou se snažit podpořit domácí poptávku. To je velmi důležitá věc, protože když se podíváme na Spojené státy, tak Spojené státy mají ve spotřebě domácností, čili to, co projíme, prooblékáme, 70 %, téměř 70 % podíl na užitném hrubém domácím produktu. To má ze srovnatelných zemí nikdo, a řekněme z těch ne úplně srovnatelných zemí Řecko. Ovšem Řecko - Amerika je, je velmi jaksi obtížně srovnatelná záležitost. Vedle toho třeba výdaje vlády na nejrůznější mandatorní a další výdaje, nezapomeňme na zbrojení ve Spojených státech, na zbrojní průmysl a vůbec na, na mezinárodní spolupráce, mezinárodní intervenci, to stojí Spojené státy obrovské peníze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechce, promiňte, právě Donald Trump investovat více do armády?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je otázka. Já tohle to úplně přesně jsem nenašel v těch jeho, v těch jeho vyjádřeních, ale oni už tak ty výdaje jsou velmi vysoké a otázka je, nakolik Spojené státy jsou schopny utáhnout všechna ta ohniska, která dneska ve světě jsou a bohužel, snad to tak můžu říct, těch ohnisek spíš přibývá, než jich ubývá. Dneska už ty vojenské technologie jsou natolik složité a natolik drahé, že, že to prostě výdaj skutečně je. Ale pokud se týká výdajů vlády, už nízké třeba v porovnání s námi rozdíl více nebo 20 procentních bodů v podílu oproti nám, tak svědčí o tom, že ten, ty výdaje vlády jsou někde na úrovni slabých 15, 17 0. To je velmi, bych řekl, extrémní podíl výdajů v domácnostech proti výdajům vlády, které Spojené státy mají. Ovšem je to typická záležitost, protože oni jsou velmi svobodnou zemí, velmi liberální zemí a právě i ten rozdíl mezi, řekněme, oběma těmi kandidáty, je v míře liberalizace. Zatímco bych řekl, že Donald Trump bych si tipl, že spíše bude usilovat ještě o zvýšení liberalizace právě třeba tím snižováním daní, tak naopak u Hillary Clintonové se dá spíš předpokládat, že bude snaha o změny v infrastruktuře a v dalších věcech prostřednictvím státu, v prostředí ingerence státních orgánů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené státy vytvářejí zhruba 16 % světového HDP. Zůstane nebo bude Amerika předvídatelným obchodním partnerem, ať už tedy pod vedením Trumpa nebo Clintonové?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že určitě. Ono se možná trošku a teď se vracím k té vaší otázce na začátku, nakolik se vlastně dá vůbec posuzovat individuální vliv ať už jednoho nebo druhého z nich, pokud se stane prezidentem na to chování v Americe. Nejsou to oni, kteří v řadě věcí mají poslední slovo. Jsou tam samozřejmě i parlamentní orgány tak, jak jsme zvyklí, i když jejich vliv je třeba trošku menší, než jsme zvyklí v Evropě. Nakolik by se měly nebo neměly Spojené státy změnit v té důvěryhodnosti, to si vůbec nemyslím, že by mělo mít vliv, protože Spojené státy, ať už dopadne, jak chce, tak prostě jsou klíčovým hráčem a ty momenty, které v ekonomii působí, jsou nesmírně setrvačné, takže zase bych řekl, že větší měrou rozhodne setrvačnost ve Spojených státech než individuální přínos některého z těch dvou kandidátů, který vyhraje nebo další, kteří přijdou po nich.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký vliv bude mít zvolení jednoho či druhého z kandidátů na evropskou ekonomiku?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, neřekl bych, že se od sebe budou v tomhle tom výrazně odlišovat. Evropa žije svými problémy. Se Spojenými státy má samozřejmě poměrně velkou obchodní, investiční a jinou výměnu, která jde do stovek miliard dolarů, tak z tohohle pohledu pochopitelně je, je, jsou Spojené státy obrovitým partnerem, ale neřekl bych, že by se nějakým zásadním způsobem změnily poměry mezi Evropou, Evropskou unií nebo Evropou jako celkem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdyby právě například Donald Trump prosadil svá ochranářská opatření.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak to samozřejmě primárně si myslím, že postihne Čínu. To by, otázka je, nakolik by potom on sám politicky ustál takový ten, ten vnitřní a teď slova, možná slovo konflikt je příliš silné, nenapadá mě nějaký eufemističtější výraz, ale nakolik on by ustál ty zhoršené obchodní nebo, nebo hospodářsko-politické vztahy s Čínou. To je, to je velmi těžké odhadnout. Evropa nemyslím si, že má až takový, jednak Evropa není takový homogen jako je Čína nebo Spojené státy nebo Rusko nebo je to přece jenom směsice mnoha států. Evropa si nemyslím, že by tím byla až tolik dotčena. Ta obchodní výměna se Spojenými státy je oboustranná a možná i oboustranně výhodná. A jde o technologie, investice, služby a podobně. Nemyslím si zase, že by se to primárně v takové míře dotklo Evropy. Spíše bych si hledal někde mimo Evropu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co Transatlantická dohoda, která momentálně je tak trošku u ledu?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ta je u ledu asi hodně. To se mi teď vůbec, dokonce, když se tak podíváme, nechci, nechci teď říkat, že, že jsem všechno přečetl nebo všechno vidím, to v žádném případě, ale když se podíváme do těch debat, tak se tam o ní prakticky skoro nemluvilo. To znamená, že je to něco, co ani, ani jednoho z těch dvou kandidátů momentálně nevede k nějaké politické, k nějakému politickému směřování. Samozřejmě, že asi ta otázka se znovu objeví, protože ta dohoda už tady takhle vlastně leží skoro 10 let ve stavu, ve kterém je, ale nezaznamenal jsem, že by nějak dominantně prostě tohle to bylo i v těch protekcionistických opatřeních nebo protekcionistických návrzích, že by tohle bylo dominantně, dominantní téma. Ostatně ten TTIP není ani příliš protekcionistickou záležitostí, takže on má jiné problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jedna otázka, pane profesore, na možný vliv, ať už bude v Bílém domě Hillary Clintonová nebo Donald Trump, ten vliv nebo dopad na náš vzájemný obchod se Spojenými státy. Ten v posledních letech roste, více se vyváží, dováží i investuje.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že se tohle to schová pod tu Evropskou unii. My přece jenom pro ně nejsme tak významný partner. Samozřejmě pro nás je obchod se Spojenými státy stejně jako s řadou velmi důležitý, opačně už to úplně neplatí pochopitelně. Navíc v řadě případů jde o reexport, to znamená, že to zboží, které třeba u nás vznikne, nekončí přímo ve Spojených státech, ale dostane se tam pomocí třeba toho, čemu se říká zušlechťovací položky přes nějakou jinou zemi. Takže nemyslím si, že by se tohle to tak objevilo. A pak ještě jednu věc, co jsem chtěl říct, ať už ta opatření budou jakákoli a vyhraje kdokoli, tak ona ta opatření se neprojeví ani zítra, ani pozítří, a pokud to období je čtyřleté, možná některé věci ani do 4 letech, otázky, kdo z nich bude, pokud vůbec někdo z nich vůbec za 4 roky zůstane prezidentem. I vzhledem k věku a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pro vás otázka od pana Podluckého: "Právě se dočítám, že vlajková loď Deutsche Bank v potížích dostala povolení prodat majetkový podíl čínské bance. Ve světle obav části českých umělců a politiků mají se Němci obávat, že bankéři táhnou ekonomiku Německa na východ?"

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak ještě za prvé ještě k tomu obchodu nedošlo a pokud k němu dojde, tak to bude ještě dlouhou dobu trvat. Objevili se i další zájemci, i když se ty věci spe..., často, velmi často hned dementují. Objevil se zájemce z Kataru a pak se to dementovalo. Objevilo se jakési uskupení velkých firem RWE a dalších firem v Německu, kteří, které byly ochotny navýšit a nakoupit si, navýšit kapitál a nakoupit si akcie Deutsche Bank. Nemyslím si, že by tohle to do takové míry změnilo postoj německého bankovnictví vůči, vůči světovému bankovnictví. Je to možné, že to takhle nakonec skončí. Nepřeceňoval bych tu informaci, na kterou se pan posluchač ptá, protože od toho, že se to někde objeví v novinách, do toho, že se podepíše nějaká smlouva, navýší se kapitál prostřednictvím čínských peněz, od toho je strašně dlouhá doba a v bankovnictví obzvlášť. Je daleko jednodušeji, přece jednodušeji se nakupují technologie než, než bankovní systémy. A znova opakuji, objevila se stejně tak informace, že katarský zájemce bude mít, bude, nebo hledá cesty, jak navýšit kapitál Deutsche Bank. Deutsche Bank se zatím vlastně vyčkává, není rozhodnut ani ten soud ve Spojených státech. Pořád nevíme, jestli to bude těch 5, 6 miliard dolarů nebo těch původně avizovaných 14 miliard. Německé akcie teď trošku šly nahoru. Myslím, že, že tohle ještě hodně, hodně daleká budoucnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste se o Transatlantické obchodní a investiční dohodě. Nedávno došlo k podpisu mezi Evropskou unií a Kanadou, kteří stvrdily obchodní a hospodářskou smlouvu. Ta je známá pod zkratkou CETA. Jak jí hodnotíte, pane profesore?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já mám pocit, že se jedná o takový průzkumný balonek. Před několika minutami jsme řekli, že vlastně ten TTIP jakoby spí, řekněme, u ledu nebo, nebo teď asi není tématem číslo 1.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně tato dohoda nedráždila tolik jako TTIP?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Protože je podstatně menší také. Když se podíváme třebas na rozsah výměny mezi, mezi Kanadou a Evropskou unií, tak ta se pohybuje v oblasti zboží a služeb někde na úrovni 50 miliard, přibližně 50 až 60 miliard ročně. Zatímco ten TTIP předpokládal jenom v oblasti zboží a služeb zhruba čtyřnásobně větší objem té výměny. Druhá věc je, Kanada má sice větší území, než mají Spojené státy, ale ekonomicky Kanada nejsou Spojené státy, ani v přepočtu hrubého domácího produktu na hlavu, kde je Kanada si o 10 míst dále ještě než Spojené státy. Je srovnatelná třeba s severem Evropy v přepočtu na hlavu. Čili Kanada není tak silným hráčem. Na mě to spíš dělá dojem, že, i když to samozřejmě významný hráč je, na mě to spíš dělá dojem, že to je takový pokusný balonek, zkusit, když nevyšel TTIP, tak se můžeme podívat, nakolik, jak bude reagovat Evropská unie v CETA. Protože je to menší objem výměny, je to i politicky méně silný hráč, Kanada nejsou Spojené státy a podobně, ale problémy mezi TTIPem nebo TTIPu a CETA jsou velmi podobné. I v tom, proč třeba ty dokumenty zatím nevzešly v platnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta dohoda CETA se dojednávala dobrých 6 let a téměř ale k podpisu nedošlo, protože proti byli Valoni.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ona se projednávala už od roku 2004, ovšem pod jiným názvem, potom se objevily ty problémy, tak se to tak udělá, odloží se ten, odloží se ten institut, odloží se ten symbol toho vyjednávání a začalo se znovu, dokonce se tím začalo v Praze, pokud si dobře pamatuji, někdy před těma 7 lety, jak jste říkala, ale to, to není, není podstatné, kde se tak dělo. Čili byl odložen ten prvotní projekt té dohody Evropská unie - Kanada. Pak se objevila ta CETA. Ty problémy jsou pořád podobné jako u toho TTIP. To jest souboje malých a velkých. Velké je snad srovnatelný s námi, aby vyjádřil určité obavy. Je tam problém vztahu mezi politikou a ekonomikou. Je tam problém protekcionismu. Na jedné straně volného pohybu zboží a služeb a na druhé straně pořád přetrvávající protekcionismus v pohybu pracovní síly. A to nejde úplně dobře dát dohromady. Když chcete na jedné straně mít volný pohyb zboží a služeb, tak na druhé straně nemůžete příliš omezovat pracovní sílu, protože ta je také účastníkem trhu. A tohle to všechno vyvolává určité obavy. Stejně tak se, i když v menší míře, protože je to, je to menší smlouva, je to menší, mladší bratr nebo nevím, jak to mám nazvat, se opět objevují určité výhrady o tom, že se o tom málo mluví, že to je ne, nedostatečně transparentní. V Německu vznikla, pokud si dobře pamatuju, nějaká petice, část Belgie se teďko postavila na zadní a potom zase už chvíli ne. Já mám pocit, jako kdyby se prostě v tom terénu CETA zkoušelo teďko, co to ..., taková laboratoř pro to, aby se jednou mohl, mohl, mohl přijmout TTIP.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou ty obavy opodstatněné, které jste teď popsal?

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak určitě třebas svým způsobem ano, protože pokud ta dohoda nebude transparentní, tam jde zejména o ochranu investic a to je stejné jako u toho TTIP. Jestliže na jedné straně máte určitý zákonodárný a zákonný systém v té individuální každé zemi v Evropě, a na druhé straně vznikne nějaký nadnárodní právní systém, který bude říkat, co se má nebo nemá, může dojít samozřejmě k situaci, že v některé zemi, třeba u nás, prostě se určitá investice nepovolí nebo se nebude podporovat, protože je v rozporu se zákony té země, zatímco ta nadnárodní systém, ta CETA nebo ten TTIP vytvoří právní prostředí pro to, aby se taková věc uskutečnila. Musí dojít k arbitráži, protože domácí ekonomika, která CETA přijala, nebude souhlasit s tím, co se v investiční politice v rámci CETA děje, a máte spor. Zákony té dané země a zákony nebo dohody, které nastaví ta CETA. A v současné době je tam určitá tendence vytvořit nějaký mimosoudní arbitrážní institut a to už vyvolává právní problémy, které můžou tu, tu dohodu pohřbít, anebo, řekněme, odsunout opět k ledu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji.

prof. Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Také děkuji a přeji krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje a zve na zítřejší Jak to vidí s Erikem Bestem. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.