Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 10. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já vás vítám, dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké ráno, Zito, i posluchačům rozhlasu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Host dnešního vydání se zamyslí například nad tím, zda po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít Evropa ve Spojených státech spolehlivého partnera a zda si bude muset možná sama zajistit svou obranu a obchodní zájmy? Otazník. Odpovědi právě teď. Donald Trump ve svém prvním povolebním projevu už docela státnicky laděném řekl, že jeho tým má ekonomický plán, jak udělat ze Spojených států nejmocnější zemi světa, chce obnovit americký sen, znovu vybudovat infrastrukturu. Stane se, pane Šándore, za Donalda Trumpa Amerika opět velkou? Jak to vidíte?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já bych byl rád, aby se stala Amerika velkou ne v tom pojetí, že bude kdekoli po světě zasahovat a bude se snažit vyvážet svoje hodnoty tam, kde je nikdo nechtějí, ale že svou silou domácí a svojí zahraniční politikou ve vztahu ke spojencům v Evropě upevní právě to transatlantické partnerství, které je pro nás, pro Česku, ale i pro Evropu naprosto důležité a bylo důležité od konce 2. světové války, a já věřím, že i po další roky, kdy nás nečeká úplně ideální svět, tak bude i dále rozhodující a myslím si, že obě strany musí na tomto partnerství pracovat. A já věřím, že Donald Trump i byť přes některé pragmatické kroky, které nebo respektive vyjádření, která říká, která nás tady trošku mrazí, bude politikem odpovědným. Já prostě nevěřím, že zvítězil člověk, který je označován pouze za nějakého arogantního tlučhubu, který si někdy nebere servítky. Já si myslím, že ten člověk ve svém životě prokázal řadu úspěchů, ale také samozřejmě neúspěchů a je potřeba mu přát, aby v tom Bílém domě uspěl, protože když neuspěje Donald Trump, tak bude to samozřejmě mít dopad i na nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si myslíte o názoru, který je docela rozšířený, že se mezinárodní politika za Donalda Trumpa nebo s ním v Bílém domu stane ještě divočejší, tvrdší a ještě více nevypočitatelná?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si to nemyslím. Donald Trump je pragmatik. Když je někdo pragmatický, tak nemůže být divoký, nebo může být možná trochu divoký, ale určitě nebude jako nevypočitatelný. To zcela určitě ne. Já si myslím, že on celkem pragmaticky chápe, že jsou velmoci ve světě jako je Čína, Rusko, ale třeba i Brazílie, Indie a podobně, a že je vnímá jako silné státy a má-li se dohodnout na nějakém uspořádání sil a poměrů ve světě, takže s těmi představiteli těchto států bude vyjednávat, a zcela nepochybně i dal najevo, že není ochoten jít do jaderné války s Ruskem kvůli sporu v jihovýchodní Ukrajině, či nějakým ostrovům v Tichomoří. A já si nemyslím, že tento přístup je špatný. Já si myslím, že je realistický, že prostě odpovídá síle Ameriky, která už není taková, jaká byla, bohužel, ale také odpovídá síle těch dalších zemí, které dneska vytváří ten multipolární svět a že dneska už to není jenom o těch dvou hráčích jako to bylo dřív, Spojené státy, Sovětský svaz, potom Rusko, ale že tu přišly i jiné velmoci, se kterými je počítat a myslím, že toto pragmaticky Donald Trump vidí a bude se v tomto směru snažit takto fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si tedy, že jeho administrativa bude ctít ty spojenecké závazky? Protože během kampaně, byť víme, že něco často jiného v kampani hodně vyostřené zazní a pak ta realita bývá také jiná, jestli se to promítne právě do Severoatlantické aliance, tlaku na, promiňte, třeba plnění závazků, i včetně České republiky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Je pravda, že Donald Trump ve volební kampani nebude stejný Donald Trump jako v Bílém domě. Pokud jde o to, co se mě ptáte, tak Donald Trump zdaleka není prvním americkým politikem, který varuje Evropu, že se nemůže vézt, že prostě musí za svoji obranu platit více. Mě jenom udivuje, že k tomu potřebujeme Donalda Trumpa, aby nám řekl, že v našem vlastním zájmu přeci je, mít armádu, která nám bude k něčemu sloužit, která nebude pouze nějakým expedičním sborem, ale která bude odpovídat potřebám obrany této země a také potřebám kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance. Donald Trump byl ale první, který propojil ochotu Spojených států bránit své spojence s článkem 5 a řekl, že pouze ti, kteří budou na svoji obranu vynakládat odpovídající prostředky, tak těm Amerika pomůže. Tohle je první takové, řekl bych, značné varování, byť si neumím představit v praxi, jak by to teda mohlo fungovat, že třebas Pobaltí, kde Estonsko vynakládá odpovídající prostředky na obranu, tak Estonsku Donald Trump pomůže, ale Lotyšsku a Litvě, když to teď takhle jenom řeknu, by nepomohl. Pokud jde o Českou republiku, tady je celkem evidentní, že my patříme mezi ty, kteří se vezou. My jsme na prahu, když jsme vstupovali do Aliance v roce 99 slíbili, že budeme dávat 2 % HDP, minulý rok to nebylo ani procento, dneska je to okolo procenta a něco, což je opravdu hodně málo. Ale řekněme si zase na druhou stranu, že to není tak, že by nebyly peníze. Oni jsou. Politici je nechtějí dát, ale je tu i jeden také fakt, že i kdyby armáda a obrana dneska dostali dvě celé, 2 % na obranu, tak to nejsou schopny smysluplně nainvestovat. To je prostě realita. Jestli si někdo myslí, že výběrové řízení na tank, dělostřelecký systém může být stejné jako na výběrové řízení na papír nebo, nebo housky, tak je to prostě nesmysl. A navíc k tomu přistupuje i fakt, že se dneska na té obrany, tam to znám, nevím, jak je to jinde, řada lidí bojí cokoli rozhodnout, protože dneska řada lidí nebo policie i soudy nechápou tu odpovědnost a když máte pod sebou čtyři stupně řízení, které vám někde řeknou, že to je všechno v pořádku, vy to podepíšete, tak stejně pořád máte jakoby tu vrcholnou odpovědnost a dneska je to opravdu silným rysem to, že nikdo se nechce zavázat podpisem, každý se bojí něco rozhodnout. V tomhle systému přece nemůžeme utratit, my máme problém utratit to procento. To je na tom to paradoxní. My říkáme, že bysme potřebovali ty 2 %, ale neumíme ani to procento smysluplně utratit a to je špatně. Pokud se tomuhle nebudeme věnovat, tak se z tohohle bludného kruhu nemůžeme nikdy dostat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude tedy Trump dbát na to, aby se plnil článek 3 a 5, co se týče Severoatlantické aliance a našich smluvních, nebo vůbec smluvních závazků pro všechny členské státy?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že na to určitě bude řeč. Nebyla to ta hlavní část kampaně Donalda Trumpa. On to zmínil několikrát, nebylo to to hlavní, to profilové, ale já si myslím, že to je správně. Jak jsem řekl už na začátku, přece to musí být proboha v našem zájmu, to je v našem zájmu, abychom měli armádu takovou, jakou skutečně potřebujeme a ne proto, že nám Donald Trump hrozí, že když to neuděláme, tak nás nebude podporovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou se podle vás, pane Šándore, Spojené státy méně angažovat ve světě?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že ano. Tady je důležité vidět, jak Donald Trump naplní to svoje, že by si poradil s Islámským státem během několika hodin, že by z nich vybombardoval duši. Uvidíme, jak si tohle představuje, ale zcela určitě nebude pokračovat v typu politiky George Bushe mladšího, kterého koneckonců, jehož obraz chce z Oválné pracovny odstranit jako děsivé memento politiky Spojených států po roce 2003, která začala tou neuvěřitelnou invazí do Iráku. Vlastně George Bush mladší celé své období proválčil. Takový jestřáb, který byl nazýván Ronald Reagan, který přišel do Bílého domu hned na začátku 80. let, tak to byl vlastně politik, kterej válčil úplně nejméně. On vlastně udělal jenom jednu invazi do Grenady, kdežto George Bush prostě předvedl neuvěřitelnou věc, která dostala svět tam, kde je. Především Blízký východ a samozřejmě v kombinaci s krizí ekonomickou v roce 2008 i Ameriku do takového postavení, ve kterém Donald Trump právem říká - musíme tuto zemi udělat opět velkou a oslovuje spoustu lidí, kteří doplatili na establishment a doplatili na globalizaci, kdy řada pracovních příležitostí utekla do Číny a podobně, i když nevím, jak se mu může podařit přesvědčit firmy, aby tu výrobu z těch míst, kde jsou pracovní síly velmi levné, aby ji vrátil do Spojených států. Tady jsem zvědav, jak se to podaří třeba do Pensylvánie znova nainvestovat a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řečeno slovy Donalda Trumpa - Čínu donutit přestat krást americká pracovní místa.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, to jsem skutečně zvědav.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že se vracím, pane Šándore, ještě k boji proti nebo s terorismem, s teroristickými organizacemi. Ta věta Donalda Trumpa o tom, že by tedy rozbombardoval Islámský stát a teroristy, lze to třeba chápat jako možnou předzvěst pozemní operace? Nebo co by byl, jakou přezdívku nebo synonymum byste dal Trumpovi? Je to jestřáb?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že tady to jeho vyjádření asi odráží ten jeho pocit, kdo vlastně může za vznik Islámského státu. Je to částečně chybná politika Hillary Clintonové a prezidenta Obamy, kdy poté, co nebyli schopni dát Irák do funkční jaksi fazóny, tak se stáhli z Iráku, to určitě ukazuje to také samozřejmě na to, jak on vnímá hrozbu islámského terorismu. Já si osobně nemyslím, že je nejlepší vyslat americké pozemní jednotky do boje s Irák..., s Islámským státem. Jsem pořád přesvědčen, že Islámský stát musí především země Blízkého východu, to by ovšem musely ho považovat za svého největšího nepřítele, což se občas, myslím, se domnívám, že to tak není, především u Saúdské Arábie, z části u Turecka a některých zemí Galfu, ale to, že bude asi zvýšenou měrou spolupracovat s Putinem na likvidaci Islámského státu, to je fakt. To samozřejmě předznamenává, že bude respektovat, do jaké míry a jak dlouho, to já neumím odhadnout, skutečnost i Bašár Asad zůstane u moci v Damašku, protože to je jasná podmínka, podmínka Rusů. Ne proto, že by Bašára Asad kdovíjak milovali, protože on jim zajišťuje to, co Rusové vlastně chtěli a proč vlastně přišli loni na podzim do toho konfliktu. Věřme, že se Islámský stát podaří brzy porazit v té geografické podobě. Mě by zajímalo, co budou dělat státy Západu a i Blízkého východu, abychom porazili ideologickou dimenzi Islámského státu, která se nám šíří volně po sociálních sítích a pořád bohužel přitahuje pozornost řady mladých nespokojených muslimů. A zároveň musíme vnímat, že se snížením jaksi vlivu Islámského státu se nám trošku začíná resuscitovat Al-Kajda, která v tuto chvíli se zdá býti marginalizovaná, že řada skupina jako Dżabhat an-Nusra a podobně změnily název a vlastně jakoby se i odstřihly od Al-Kajdy, aby vlastně si udržely ten svůj vliv. Já myslím, že Islámským státem a jeho porážkou ještě nemůžeme říct hurá, vyhráli jsme, zažehnali jsme zlo islámského terorismu. To si myslím, že zdaleka tak není, že by to bylopříliš optimistické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze tedy podle vás očekávat zesílení boje proti terorismu, když se opět vrátíme k tomu, co zaznělo v té předvolební kampani, tak Trump označil ten dosavadní styl za příliš politicky korektní a také se nechal slyšet, že nejúčinnější by bylo, aby v rámci toho boje proti terorismu bylo možné likvidovat i rodiny teroristů.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, já nevím, jestli tohle je úplně cesta. Víte, my musíme při tom boji také přesvědčit muslimy, že Západ není v konstantní válce s islámem, a to se nám nedaří. My bychom měli samozřejmě působit ve smyslu, aby to, co generuje minimálně důvody k tomu, že mladí lidé nastupují cestu džihádu, aby ty důvody se nám podařilo odstranit. To znamená, život muslimských menšin v západních zemích, to je jedna věc. To je velmi složitý problém a mám obavy, že od Bataclanu, kterej oslavíme myslím v uvozovkách nebo si připomeneme za pár dní, jsme příliš mnoho neudělali, to je prostě fakt. A zároveň se nám příliš nepodařilo udělat nic s Libyí, která je bezprecedentně rozbitá, nepodařilo se nám jakkoli obnovit Irák v tom, v čem ho známe po rozpadu Otomanské říše. Nedaří se nám zastavit občanskou válku v Sýrii. Nedaří se nám stabilizovat Jemen. Nepodařilo se nám příliš mnoho udělat s Afghánistánem. Takových zemí je, je hodně. A nepodařilo se nám zastavit financování terorismu a to buď od Pákistánu, částečně samozřejmě Saúdské Arábie, zemí Galfu a podobně. Těch věcí, které musíme řešit, je velmi mnoho a jenom teror a represe to nevyřeší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má Donald Trump a nejenom on, ale můžeme zpět k nám do Evropy, i evropští politici dospěli nebo rýsuje se nějaké opravdu efektivní řešení?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že ukázkou je prezident Hollande, který vždy po každém útoku slibuje tvrdou odplatu, ale myslím, že především ta práce s vlastní možná až sedmimilionovou muslimskou komunitou jaksi pokulhává. Já jsem to myslím v některých pořadech již říkal. Jestliže 75 % vězňů ve francouzských věznicích jsou muslimové, tak je potřeba se s tím zamyslet. Vůbec celkově, že v Evropě máme minimálně 50 % recidivu, kdežto takové Norsko má 20 % recidivu. Každý norský vězeň je jednou za dva roky má dovolenou u moře a ty, ty tresty, které se tam dávají, jsou velmi nízké, když pominu samozřejmě Breivika, ale tam asi nic jiného nebylo možné. My jsme prostě, měli bychom se podívat, aby v místech, které jsou tím velmi přirozeným a nejlepším místem náboru, to jsou věznice, abychom s tímhle problémem něco dělali. Já mám pocit, že tady se nám nepodařilo téměř nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste se, pane Šándore, zmínil o tom, že uplyne rok od teroristického útoku v pařížském klubu Bataclan. Loni 13. listopadu se stal dějištěm řádění islámských teroristů. 3 útočníci zabili 90 lidí a vlastně takřka souběžně vraždili jiní islamisté na sportovním stadionu a ve dvou pařížských restauracích, přičemž zemřelo dalších 40 lidí. Co zásadního se tedy za rok změnilo z vašeho pohledu. Nic významného, co bychom měli čekat.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si osobně nemyslím, že se událo cokoli významného. Francie je od té doby ve výjimečném stavu, přesto se podařilo spáchat ten ohavný teroristický útok v Nice, kdy ten člověk najel tím nákladním vozidlem a zabil spoustu lidí, z nichž třetina byli, třetina byli muslimové. Nevidím, že by Evropě pokročila společně kdovíjak v tom, že ten problém se nám daří řešit. Ono to řešení opravdu není krátké. To řešení bude na roky a musí být komplexní. Tím, že budeme bombardovat Islámský stát, to je správně, ale to je jenom to A. A já jsem o tom mluvil před chvílí. Prostě bohužel se nedomnívám, že se vůbec i realisticky za ten rok dalo něco udělat tak, abychom mohli říct, že riziko teroristických útoků v západních zemích se nějakým způsobem zmenšilo. Já se obávám, že příští rok, když budou prezidentské volby ve Francii, tak dojde k teroristickým útokům, které budou naprosto zásadní vliv na výsledek těch voleb. A obávám se, že to může podpořit vítězství Marine Le Pen a bude to další pokračování, řekl bych synergický efekt brexitu, synergický efekt zvolení Donalda Trumpa, protože lidé už nechtějí politickou korektnost, lidé chtějí, aby byli víc slyšeni, nechtějí se dívat na establishment, který stále jenom opakuje nějaké floskule o tom, jak jim pomůže, jak pro ně něco udělá a v zásadě se mu toho příliš moc nedaří udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ukázalo ostatně i zvolení Donalda Trumpa to, že jaksi přestává být tabu politický postoj založený na protiimigrační i protiglobalizační rétorika. Ostatně také i na zdůrazňování suverenity?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že dneska je potřeba volit politiku jasně srozumitelnou pro ty lidi, aby skutečně věděli, co pro ně ti lidé udělají, aby, aby jim nelhali, aby to nebylo vždycky jenom o tom, že tu máme před volbami nějaký, nějaký kopec volebních slibů, které potom vyšumí buď v tom, že ty koaliční strany se nejsou schopny shodnout na nějakém skutečném programu, který by oslovil problémy voličů, či ti kandidáti nebo ti zvolení prezidenti pak v tom establishmentu nejsou schopni je prosadit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že to zvolení Trumpa může povzbudit právě strany tohoto ražení, antievropské strany. Už jsme hovořili i včera o tom, že mezi prvními gratulanty ještě vůbec před oficiálním potvrzením Trumpa coby budoucího prezidenta mu gratulovala Marine Le Penová, také gratulaci připojil Farage, britský politik ze Strany nezávislosti Spojeného království?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že určitě. Já bych tyhle lidi nechtěl nazývat kontroverzními politiky. Já bych řekl, že to je prostě hlas proti současnému establishmentu, hlas proti současným elitám, které vládnou v Evropě a ve světě již dlouhou dobu a nepřinášejí voličům vůbec nic, než jenom plané sliby. Já se obávám, že tohle to přesně bude. Ono nám vůbec už končí ten systém, kdy se nám u moci střídá nějaká sociálnědemokratická vláda, nějaká liberálně konzervativní strana, čím dál tím víc máme nějaká hnutí na jedno, dvě použití, které prostě říkají voličům to, co voliči jakoby chtějí slyšet ne v tom, že by jim lhali, ale přináší nějaká řešení. Do jaké míry jsou ty řešení realistická, to je věc druhá, ale lidé už jaksi ten zavedený systém střídání stran, o kterých jsem mluvil v demokracii, už moc je to netáhne a myslím si, že ta Evropa dál v tomto duchu bude pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste tady předestřel, pane Šándore, docela drsné vyhlídky, kterými se nejspíš tedy zpravodajské služby zabývají v souvislosti s Francií a s možnými dalšími teroristickými útoky, tak Francie na svém území podle oficiálních zpráv registruje na 15 tisíc lidí podezřelých z islámského radikalismu. Jak poznat, který podezřelý skutečně opravdu představuje hrozbu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, to je samozřejmě složité, proto můžeme samozřejmě zpochybnit to číslo 15 tisíc, ani ne tak v tom, že bych řekl, že je nadnesené, může být spíš jaksi podhodnocené. A musíte mít důkaz. Musíte mít důkaz, ten si musíte opatřit legálním způsobem tak, aby ten důkaz mohla zafungovat potom v tom trestním řízení, protože žádný soudce vám nevezme nikoho do vazby nebo neodsoudí ho jenom proto, že vypadá jinak, nebo proto, že má nějaké názory, které neodpovídají tomu veřejnému mínění, či to, co se chce slyšet. To ještě není důkaz. Vy prostě ten důkaz musíte mít. Opatřit si ho, není evidentně jednoduché, jenomže by těch 15 tisíc lidí musíte nějakým způsobem mít pod kontrolou. Když je budete všechny sledovat, tak to si musíte vynásobit řadou, velkou řadou počtu sledovačů, musíte si uvědomit, že ještě ta policie i ty tajné služby nemají jenom jediný úkol, kterým by byl terorismus, potenciální pachatelé džihádu, ale je tu obecná kriminalita, je tu organizovaný zločin, drogy a já nevím, co všechno, takže těch věcí, které je potřeba k řešení, je velký, velký počet a ten systém prostě není kapacitně dostatečně veliký k tomu, aby to byl schopen postihnout a já si myslím, že my ani nechceme, abychom měli zemi, ve které polovina občanů budou policisté a tajné služby a druhá polovina budou normální lidé tak, aby se dalo říct, že to lze nějakým způsobem mít pod kontrolou. V takovéto zemi asi nikdo žít nechce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zlepšila se alespoň za ten rok, kdybychom to počítali tedy od toho útoku na pařížský klub Bataclan sdílení těch informací mezi jednotlivými státy, pokud vy máte tyto informace?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Takové informace já nemám, ani je logicky mít nemůžu. Já se prostě obávám, že pořád platí známé heslo, že neexistují spřátelené zpravodajské služby, ale že existují spřátelené, že existují zpravodajské služby spřátelených zemí a to ještě bych tam dal někde otazník. Také nápady vytvořit společnou zpravodajskou službu Evropské unie bude přesně mít problém v tom, co jsem, v tom, co jsem řekl. Pokud skutečně nebudeme ochotni a nepřimějeme ty služby, a to musí politici udělat, musí samozřejmě chtít, co od nich chtějí, musí si je přestat démonizovat a musí uznat, že nejsou všehoschopné, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co společná, omlouvám se, že jsem vám do toho vstoupila, společná evropská armáda?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, to je podle mém soudu ještě větší nesmysl, než ta zpravodajská služba, protože to má řadu důvodu. Prostě mít společnou armádu, když nemáte společnou zahraniční politiku, obrannou a bezpečnostní skutečně ne na papíře, tak je to nesmysl. A vytvořit společnou armádu k boji nebo respektive k řešení problémů migrace mi přijde ještě nesmyslné. To jako jedna věc je se dohodnout a druhá věc je jako ji vytvořit. Evropa má sice 2 miliony vojáků v uniformách, ale není s nima schopná příliš mnoho udělat. A navíc sice dnes největší kritici společné evropské armády Britové jsou na cestě ven z Evropské unie, ale řekněme si, že oni měli jednu z nejlepších, nejvýkonnějších a nejpřipravenějších armád, které by mohly být použity právě, pokud jde o společnou evropskou armádu. Evropa je evidentně dneska nejednotná v tom, co si představuje, co je její bezpečnost, co je její zahraniční politika, a když nemáte jednotnou zahraniční a bezpečnostní obrannou politiku, nemůžete mít k tomu žádnou společnou armádu, to prostě nebude fungovat. Tady to prostě musí být v jednom prostě jaksi spojovacím článku a to já tady opravdu nevidím a myslím si, že bychom se měli skutečně soustředit na to, že už tu máme vojenskou sílu. Máme tu Severoatlantickou alianci, byť chápu, že ne všechny členské země Aliance jsou členskými zeměmi Evropské unie, ale já si myslím, že to není až takový problém. Měli bychom prostě využívat to, co už tu máme a měli bychom tam najít shodu na tom, že tohle je skutečně pro nás problém a kvůli tomu ty jednotky a ta vojska, která si platíme, tak je používat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme mít tedy Evropa, pane Šándore, kdybychom to shrnuli, ve Spojených státech pod novým vedením, s novou administrativou spolehlivého partnera, nebo se budeme muset více spoléhat sami na sebe? I v obchodu, i co se týče třeba bezpečnosti.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Pokud jde o obranu a pokud se budeme spoléhat více sami na sebe, tak tím zároveň si budeme vytvářet lepší spojenectví ve Spojených státech. Já si myslím, že Donald Trump není nikterak antagonistický vůči, vůči Evropě a jak pan premiér Sobotka řekl - aspoň vím, kde leží Česko. Mě by skutečně zajímalo, kolik českých politiků ví třeba, kde leží stát Maine nebo podobně, ale dobře, nechme to být. Zcela určitě dojde, a to si myslím, že je dobře, protože byť Velká Británie jde na okraj Evropské unie, byť to neznamená po mém soudu, že odejde z Evropy a že se budeme vzájemně potřebovat, tak ty special relations, ty zvláštní vztahy, které Británie vždycky s Amerikou měla a které v poslední době nebyly úplně ideální, že se jaksi více obnoví a já si myslím, že to i pro tu Evropu bude dobře. Já bych se Donalda Trumpa nebál. Je to výzva, a je třeba s tou výzvou prostě pracovat a je třeba prostě se přizpůsobit a říct si, že i my máme nějaké svoje zájmy, a zájem je v těch transatlantických vazbách, které jsou skutečně zárukou bezpečnosti v Evropě a je potřeba na nich pracovat a neoslabovat Alianci tím, že se vezeme. Tím, že se nebude tak vézt, tak ji budeme posilovat a to je jedině to, co podle mého soudu Donald Trump chce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního Jak to vidí Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já vám za to děkuji, na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory vojenského historika Eduarda Stehlíka. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.