Jak to vidí Břetislav Tureček - 24. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam až zajde turecký prezident a jak chce budoucí šéf Bílého domu porazit takzvaný Islámský stát? Poslechněte si odpovědi, dobrý den. Od poloviny listopadu jsou v turecké vazbě zadržováni dva čeští občané. Čelí obvinění z příslušnosti k teroristické organizaci. Ankara totiž považuje syrské kurdské milice YPG, se kterými čeští občané měli spolupracovat, za odnož separatistické Strany kurdských pracujících PKK. Tu řadí k teroristickým iniciativám i Spojené státy americké a také Evropská unie. Jaký je váš pohled, pane Turečku, na celou kauzu? Lze odhadnout další vývoj?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, já si myslím, že to má dvě roviny. Především považuji za nesmírně nešťastné, lehkovážné, a řekl bych, až arogantní k okolí těchto dvou mladých Čechů, jak se zachovali, jak se chovali. Asi si úplně neuvědomili, že jít někam do války, hrát si na hrdiny, dobrodruhy, chlubit se tím, že umím rozložit a složit samopal, psát na Facebook, koho bych ráda zastřelila v případě té Markéty Všelichové, že to prostě vůbec není legrace. Oni si tam jeli hrát na hrdiny a nepochopili, že dostali do problému jenom sebe, ale i celou Českou republiku, můžeme říci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechtěli pomáhat?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, možná chtěli. Ale copak každý, kdo chce pomáhat, tak jede k nějakým povstalcům? To je, to je jedna věc. Prostě v každé zemi platí nějaké zákony. S tou slečnou Všelichovou byl nedávno rozhovor na DVTV, kde ona argumentovala, ona čelila přímo otázce několik týdnů před tím, než byli zatčeni, že jede do Turecka, kde přeci tyto skupiny jsou považovány za teroristy. A ona říká: No, ale Česká republika na to má jiný názor. No, to má. Takže co z toho vyplývá? Ona byla zatčena v Turecku, ne v Praze. A to si myslím, že je, mně to přijde úplně šílené. Mohu pomáhat, tak ať dávají Save the Children nebo prostě nějakým humanitárním organizacím peníze a ne že tam budu jezdit a chlubit se fotkami, kde jsem v maskovací uniformě po boku povstalců, se kterými můžeme sympatizovat v případě Kurdů, ale kteří jsou prostě teroristy pro jinou zemi, a na to pro tu zemi, kde ti lidé byli zatčeni. To je jedna rovina. Druhá rovina podle mě, jestli dovolíte ještě, je ta, jestli vůbec je to jaksi správné myslet si, že pomůžu v nějaké válce tím, že tam půjdu bojovat nebo alespoň předstírat, že bojuji. Já ano, také mám nějaké sympatie ke Kurdům, ale vůbec si nemyslím, že Kurdové jsou nějací jednoznačně kladní hrdinové té války. Můžeme s nimi sympatizovat, že čelí Islámskému státu a tak dále, ale zároveň už vidíme, že sami páchají třeba etnické čistky na Arabech, na Turkmenech a tak dále. Oni také bojují za své zájmy. A přijde mi trošku hloupé je glorifikovat si je nějak, idealizovat a jít za ně bojovat v konfliktu, o kterém ti mladí evidentně vůbec nic nevěděli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neposílá Česká republika, právě nespolupracuje s Kurdy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Spolupracuje s Kurdy, ano. Ale jak vidíme, je to něco jiného. Především Česká republika posílá vojenskou pomoc Kurdům v Iráku, kdežto tito mladí lidé se hlásili ke Kurdům v Sýrii. To je jeden zásadní rozdíl. Druhý rozdíl je, že pokud je něco domluveno na vládní úrovni, tak za to nese vláda také odpovědnost. A sklízí i případné negativní dopady nějaké takové činnosti. Například když loni Česká republika umožnila syrským Kurdům, aby si v České republice otevřeli svoji nějakou informační kancelář, tak za to Praha čelila velmi tvrdé kritice ze strany Turecka. Ale to je rozhodnutí vlády. Kdežto tito lidé se tam pohybovali navzdory evidentně varování českých úřadů, které dobře věděly, co jim hrozí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy dál podle vás? Mohl při vyjednávání o nejspíš vydání do Česka pomoc fakt, že je Česko členem Evropské unie a že Turecko je naším spojencem, také členskou zemí Severoatlantické aliance?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ono...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo tomu nebude hrát roli prostě.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ono to nemusí hrát roli. Podívejme se, když prostě řekněme, když Spojené státy někde chtějí chytat nějakého teroristu, zatýkat a podobně, tak také příliš nehledí na své spojence, nebo pokud ano, tak velmi málo, prostě mají především své zájmy. A ve prospěch těchto dvou Čechů opravdu není mnoho věcí, které by je mohly nějakým způsobem ospravedlňovat, které by jim mohly pomoci, nějaké polehčující okolnosti. A Česká republika také co může Turecku nabídnout? To je velká otázka. Ono se o tom spekuluje. Ale ono toho fakt moc není. A jestliže Turci chtějí nějaký exemplární případ, my opravdu půjdeme po lidech, které považujeme za teroristy, no, tak na to se velmi těžko odpovídá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecko nepostupuje tvrdě jenom proti členům PKK, ale zatýká i další prokurdské politiky nebo novináře kritické vůči vládě. Zadrženo bylo už například 53 z 59 prokurdských poslanců a prokuratura chce žádat až tříleté vězení pro zatčeného předsedu prokurdské Lidové demokratické strany Selahattina Demirtase. Měl prý podněcovat k nenávisti a vyvolávání nepřátelských nálad v projevu před loňskými volbami. Vede prezident Erdogan otevřenou válku vůči Kurdům?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Kurdové jsou jedna, řekněme, jedna ze skupin jeho odpůrců. Připomněl bych, že do loňska ještě Erdogan vedl mírové rozhovory s kurdskými povstalci, se Stranou pracujících Kurdistánu, že byla na spadnutí mírová dohoda, že právě za Erdogana se Kurdům zdaleka nejvíce zlepšilo postavení v Turecku oproti předchozím desetiletím existence samostatné turecké republiky. To jsou prostě fakta. Samozřejmě teď se situace změnila a když Turecko loni konečně vyhlásilo, že půjde po teroristech i včetně Islámského státu, když do té doby panovalo silné podezření, že naopak Turecko právě různé tyto extremistické skupiny v Sýrii podporuje, no, tak se to svezlo i s Kurdy. Takže máme po mírovém procesu a Kurdové jsou jedna ze skupin, které dnešní turecké vedení považuje za hrozbu pro svoji stabilitu, pro stabilitu země, pro své zájmy, takže vy jste zmínila desítky zatčených lidí. Ale celkově od toho podivného nezdařeného červencového puče už zbylo...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou tisíce.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
...v Turecku bylo, na soud čeká asi 36 tisíc lidí a asi 125 tisíc lidí bylo vyhozeno z práce. Někteří se mohli vrátit, ale samozřejmě to je kapka v moři ve srovnání s těmi ohromnými čistkami, které tam stále probíhají. Poslední zprávy tohoto typu jsou ze včerejška.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. V úterý bylo propuštěno z práce dalších 15 tisíc státních zaměstnanců, uzavřeno bylo 375 organizací včetně devíti médií a celkem prý už zaniklo 129 sdělovacích prostředků. To jsou informace ze zpravodajských agentur. Recep Erdogan ten západní kritiku svého počínají odmítá a obviňuje naopak Západ, že straní pučistům a mluví o opětovném zavedení trestu smrti. Nakolik tento stav, pane Turečku, vůbec ochromuje zemi? Přece je tam, jak jste řekl, na soud čekají vlastně desetitisíce, statisíce lidí. Je velký deficit, hovoří se také o armádě, která postrádá asi 30 tisíc členů?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano, to ... Ono tím, že ty čistky a já bych neřekl, že všichni ti lidé odstranění jsou nevinní, my nemůžeme tvrdit, že je to automatické nějaké nepodložené, protože opravdu ten režim chtěl někdo svrhnout, byli vojáci, kteří za použití těžké techniky včetně letectva chtěli svrhnout vládu. Při tom puči byly zabity desítky lidí, většinou civilistů. Takže nemůžeme říkat, že Erdogan z ničeho nic začal stíhat jenom nevinné lidi. Ale...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to vyřizování účtů, jak se někdy píše?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ale může to být vyřizování účtů. A my víme, že v Turecku byla různá centra moci a že ten duchovní Fethullah Gülen, který žije už skoro dvacet let ve Spojených státech, mohl mít dobrý důvod tu vládu svrhnout. Ale důkazy o tom nemáme, byť je řada poměrně logických indicií. Ale zpátky k té vaší otázce. Ano, zrovna třeba armáda je, tam se dá poměrně dobře spekulovat na základě nějakých čísel, do jaké míry se to může na akceschopnosti Turecka projevit, protože víme, že například bylo sesazeno asi 150 z 360 generálů tureckých, že 5 tisíc důstojníků bylo odstraněno. Takže například se mluví o tom, že zrovna letectvo, které se na tom puči hodně podílelo, tak teďka třeba Turci nemají ani dostatek letců pro své bojové letouny, a dokonce veřejně vyzývají bývalé vojenské piloty, kteří třeba už byli penzionováni nebo odešli do civilního sektoru, tak armáda je vyzývá, aby se vrátili. Takže Turci vlastně netají, že opravdu nějaké problémy tohoto druhu mají, byť samozřejmě zároveň říkají, že akceschopnost turecké armády, tureckých sil není poškozená, že Turecko plné své závazky vyplývající z členství v Severoatlantické alianci. Ale argumentují i tím, ostatně, podívejte se, jsme schopni zúčtovat i s teroristy, jsme schopni provádět vojenské operace v Sýrii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se to projeví právě i v tom boji třeba proti takzvanému Islámskému státu? Mimochodem, Turecko je partnerem Spojených států amerických v boji proti Islámskému státu a pro Evropu je zase partnerem dohody o omezení přílivu uprchlíků, takže vlastně o protitureckých sankcích nikdo neuvažuje. Omlouvám se.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, ono, ono také není asi mnoho důvodů. Vidíme, že sankce se vždycky zvažují nebo zavádějí ne na základě faktů, to není nutný předpoklad. Ale na základě nějaké politické objednávky. Takže vidíme, že ... vidíme to z blízkovýchodní, ale i jiné historie, že zkrátka když potřebujeme, tak sankce zavedeme, třeba vůči Rusku. Ale režimy, které se chovají daleko hůře než Putinova vláda, tak u těch mnohem horší věci přehlížíme. Jedním z příkladů, jak vidíme, je Turecko. Prostě Turci velmi dobře vědí, že daleko více potřebujeme my je než oni nás a na to evidentně sází. Myslím si, že jiným slabším zemím, které bychom nepotřebovali, by toto rozhodně procházet nemohlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vnitropolitické dění v Turecku právě kritizovala kancléřka Angela Merkelová a řekla, že boj proti terorismu nemůže ospravedlnit omezování svobody tisku a zatýkání tisíce lidí. Ono vůbec ty vztahy mezi Berlínem a Ankarou se trošku zostřují.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No určitě. Ale všimněte si, tak německá kancléřka to řekla a co se stalo?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Nic. No, takže to si musíme uvědomit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani se nic nestane podle vás?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ale tak samozřejmě nějaká politická vůle se vyvíjí, ale Evropa je poměrně těžkopádný mechanismus. My teď třeba slyšíme z Evropského parlamentu volání po tom, aby byly už zcela i ty formální, v podstatě pouze formální rozhovory s Tureckem o přistoupení do Unie, které stejně stagnují už léta, tak aby byly zcela přerušeny právě pro to, co se tam dnes v Turecku děje. Ale to je volání europoslanců. Pak je otázka, jak bude bruselské ústředí tedy jednat, zda si dovolí nějaké takové to gesto vůči Turecku vůbec nadhodit, natož potom třeba realizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mělo by dojít k nějakému gestu? Mělo by se vlastně to nějak promítnout?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já upřímně řečeno, já jsem možná v tomto velký praktik a cynik, ale řekl bych, ono je, představme si to. My jsme zavedli sankce vůči Rusku, kde jsme si stanovili řadu podmínek pro jejich ukončení a po dvou letech se nic neděje. Na východní Ukrajině to vypadá, jak to vypadá. Rusové jsou dále na Krymu, nezdá se, že by chtěli kvůli nějakým evropským sankcím odejít. A on je potom problém, že když my stanovíme nějaké podmínky, udělejte to, to, to, abychom se s vámi začali bavit, no tak pak čelíme otázce, co budem dělat, když oni to neudělají. Takže se už s Tureckem nikdy nebudeme bavit, anebo se s ním začneme bavit a tím zcela ztratíme jaksi na váze našich slov a důvěryhodnosti a závažnosti toho, co děláme a co říkáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Erdogan nedávno označil Německo dokonce za ráj pro teroristy. Kritizoval ho za údajně nedůsledný postup právě proti teroristům. Myslíte, že by mohla být, kdyby se ty vztahy dál zhoršovaly a třeba by se zostřovala i ta rétorika ze strany představitelů Evropské unie, mohlo dojít k té ohrožení dohodě o omezení přílivu uprchlíků do Evropy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ze strany tureckých činitelů už to zaznělo mnohokrát, že je jenom otázka času nebo otázka jejich rozhodnutí umožnit zase, aby ty statisíce lidí do Evropy chodily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otevřou stavidla?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, oni je mohou otevřít. Na druhou stranu já už si třeba nemyslím, ale to je čistě můj pocit, že, že dneska by znovu se taková masa lidí dala do pohybu, že zkrátka ten, ten apetit různých těch pašeráckých organizací a lidí jít do Evropy je dneska stejný, jako byl třeba před rokem. Ti lidé už jsou poučeni, oni vědí, že už se z Evropy spousta lidí frustrovaných a znechucených zdejší realitou vrací, vědí, že spousta lidí je vyhošťována nebo deportována zpět, že nedostali status uprchlíka. Takže taková ta obrovská hurá akce, mohu-li to tak nazvat, z loňského a předloňského roku, ta si myslím, že už by se v této míře stejně neopakovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se turecký prezident vrátil z návštěvy Pákistánu a Uzbekistánu, tak prohlásil, že Turecko nemusí za každou cenu vstoupit do Evropské unie, a tou alternativou by mohlo být členství v takzvané Šanghajské pětce. Je to docela reálný scénář, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Šanghajská skupina pro spolupráci je organizace, o které málokdo v České republice ví. Doufám, že politici a stratégové o ní vědí daleko více než běžná veřejnost. To je sdružení zemí, jako je Čína, Rusko, středoasijské republiky. Mluví se o tom, že stále více se k ní přibližuje i Indie a Írán například. A je to vlastně protiváha, můžeme říci, protiváha veškerých možných západních struktur. Šanghajská skupina má mimochodem i bezpečnostní spolupráci. Mají společné vojenské manévry, protiteroristická cvičení a tak dále. A ve chvíli, kdyby Turecko se od Západu přiklonilo k této skupině, já neříkám, že by došlo ke třetí světové válce, ale zase by evidentně vliv Západu v blízkovýchodním regionu oslabil. A znovu se vracíme k tomu. Můžeme si toto dovolit, nebo prostě budeme hrdí, budeme dbát na své přinejmenším předstírané ideály a zásady a Turecko tímto způsobem vlastně jaksi přepálkujeme na východ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je docela ta Šanghajská pětka, ačkoli tam vlastně by bylo pak více těch, to je, to jsou silní hráči.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
No, já si vzpomínám, že kazašský prezident jednou řekl: My jsme sdružení, které, které sdružuje více než polovinu světové populace. Takže to si myslím, že stačí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozbombardování na cucky slíbil Islámskému státu Donald Trump. Jak hodnotíte, pane Turečku, jeho zamýšlený boj s terorismem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Myslím si, že i Donald Trump dojde k tomu, že to není tak jednoduché, že vidíme, že kdyby někdo chtěl Islámský stát rozbít na cucky, tak už to dávno udělat mohl. Ale nemyslím si tím, že to dosud nikdo neudělal, že nutně s těmito džihádisty sympatizuje. Ale holt každý si asi uvědomuje, že dopady mohou být nepředvídatelné, mohou být různé. Z bezpečnostního hlediska víme, že se omluví o tom, že bude-li Islámský stát tu či onde ať už v Sýrii, nebo v Iráku poražen, tak to může nějakým způsobem nabudit teroristy v Evropě, že ti džihádisté, kteří odejdou, kteří uprchnou před nějakou invazí, teď třeba v oblasti severoiráckého Mosulu, tak se holt mohou přesunout někam jinam. A dostáváme se k otázce, nechci nikomu tyto úvahy podsouvat. Ale sám takhle spekuluji. Jaký třeba, řada arabských zemí, jako je Maroko nebo Tunisko, jaký mohou mít zájem na tom, aby byl Islámský stát v Sýrii poražen, když víme, že bude-li poražen, tak do severní Afriky včetně Tuniska a Maroko se vrátí tisíce občanů těchto států, kteří dosud jsou v Sýrii a dosud vlastně zabíjejí, válčí v cizí zemi a najednou by se vrátili do těchto severoafrických relativně stabilních států. To asi úplně není zájem nejen zmíněného Tuniska a Maroka, které jsem teďka si jen tak vymyslel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vybral.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Vybral, ale i mnoha jiných zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte na mysli samozřejmě džihádisty, bojovníky, kteří jsou...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Ano, ano, jistě, samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
...v řadách takzvaného Islámského státu, tak vidíme, že zatím není rozbombardován onen, ona instut... hnutí nebo jak to nazvat, ale spíše teda vlastně celý blízký a střední východ. Bude Donald Trump shovívavější k Asadovi než byl Obama?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Tak tím, ano, tímto ... Já si myslím, že Obamovy názory se také v uplynulých letech silně změnily. Vzpomeňme si, to mu jeho kritici dlouho vytýkali, v roce 2013, tedy před třemi lety a pár měsíci, když byly v Sýrii použity chemické zbraně, tak předtím on řekl, budou-li použity, tak je to červená čára a zasáhneme. Nestalo se vlastně nic a což jenom dokazuje, že ta situace je nesmírně komplikovaná a takový ten přístup tento režim nemáme rádi nebo tuto skupinu, svrhneme ji, že zkrátka v uplynulých dekádách se i silný hráči na Blízkém východě spálili s tímto přístupem. A on prostě nefunguje. Takže Západ zdánlivě přešlapuje, lavíruje, protože vyvažuje různé protichůdné vlivy. Já jsem zmínil ty vojenské nebo bezpečnostní. Druhá věc je, představme si, že dneska někdo porazí Islámský stát třeba na severovýchodě Sýrie. No, a kdo tam bude vládnout místo něj? To prostě pokud někdo někde odstraní vládu a administrativu, která se stará o přežití a žití milionů obyvatel, a to Islámský stát dělá, ať si o něm myslíme, co chceme, on tam zastává nějaké státní funkce a struktury, no, tak ho musí někdo nahradit. A kdo to bude? Američané předají klíče od těch měst syrskému režimu nebo nějakým povstalcům, kterým říkáme umírnění, nebo snad Kurdům, aby tím naštvali Turky? A tak dále. Takže je to nesmírně komplikovaná věc a myslím si, že i Donald Trump brzy od těch razantních výkřiků dospěje k realitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude se dál tedy parcelovat Blízký východě rozdělování moci v této oblasti?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Myslím si, že určitě se se zkrátka ukáže, že už je tam více hráčů, než se kterými jsme počítali na začátku. Řada razantních prohlášení ať už třeba amerických, francouzských, britských politiků, když se podíváme, co říkali na začátku arabského jara, na začátku syrské občanské války, tak vidíme, že od té doby i oni vystřízlivěli. Najednou máme na scéně Írán, máme na scéně Turecko, o kterém jsme mluvili. Máme na scéně Rusko a holt už nevystačíme si s tím, že řekněme: tyto režimy nemáme rádi, nemáme rádi Erdogana a Putina, nemáme rádi. Ale oni tam holt také mají svůj vliv a mají tam své zájmy a s tím musíme počítat. Neříkám sympatizovat, ale počítat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Čecha zajímá, pane Turečku, jaká je současná odhadovaná rozloha území pod vlivem Islámského státu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já nedokážu říct tu rozlohu v nějakých kilometrech čtverečních, velice se omlouvám. Ale můžeme dnes předpokládat, že ovládá pětinu až čtvrtinu rozlohy Iráku a Sýrie dohromady. To území Islámského státu se co do rozlohy zmenšilo. Na druhou stranu většina populace, která žije pod kontrolou Islámského státu, pod ní pořád zůstává. Prostě zatím se podařilo, nevím, jestli říkat osvobodit nebo dobýt na Islámského státu okrajové oblasti, které nehrají takovou roli pro udržení té entity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká bude vůbec blízkovýchodní politika Donalda Trumpa? Jeden z jeho prvních telefonátů směřoval do Izraele a do Egypta.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Já teď si nejsem jistý, promiňte, mám pocit, že Egypťané tvrdí, že oni volali jemu, že dokonce egyptský...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vidíte, dobře.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
...polovojenský vůdce, diktátor, bývalý maršál Sísí, že byl první, kdo Trumpovi gratuloval ke zvolení, ale možná je to jenom taková ta politická legenda z egyptského tisku. No, každopádně bude to velice zajímavé, protože když se podíváme, kdo všechno se těšil nebo kdo následně ocenil Trumpovo zvolení, tak je to opravdu pestrá paleta ideologických proudů, velmi ho ocenil Bašár Asad, který řekl, bude-li Trump, a teď parafrázuji, bude-li Trump bojovat proti teroru, jak říká, tak je to náš přirozený spojenec, stejně jako Rusové nebo Írán, takhle nějak to řekl minulý týden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zase ale, že vám do toho vstupuji. Trump docela tvrdě kritizuje Írán.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
V některých ohledech ano. Trump v době předvolební kampaně například velmi tvrdě kritizoval tu mezinárodní dohodu o íránském jaderném programu. Trumpa volilo a Trumpa podporovala řada politiků, kteří jsou velice kritičtí k tomu, že Obama tuto dohodu dosáhl. A sám Trump ještě letos na jaře v lobbistické protiizraelské organizaci AIPAC na jejím kongresu březnovém, tak sliboval, že tu dohodu zruší. Ono to není také zase tak jednoduché. Myslím si, že i v těchto věcech se ukáže, že ty razantní, ta, ta, s prominutím, velkohubá prohlášení Donalda Trumpa nejen v mezinárodní politice, ale i v domácích záležitostech, že se ukáže, že prostě to opravdu byly předvolební výroky a realita je jiná. Například jak může Trump zrušit dohodu s Íránem, když je to dohoda, kterou uzavřelo celé mezinárodní společenství a má podobu rezoluce, závazné rezoluce Rady bezpečnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohou mít ve vztahu k arabským zemím nějaký dopad nebo hrát výroky Trumpa, které zazněly v kampani? Mám teď na mysli zejména nevpouštění muslimů na území Spojených států, byť tento výrok už nebo příslib zmizel vzápětí po jeho znovuzvolení z Trumpova webu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Myslím si, že to může být velmi dovedně používáno různými islamistickými nebo náboženskými skupinami muslimskými na Blízkém východě a umím si představit, že to bude používáno ne proti Trumpovi, to je bezvýznamné, ale proti tamním vládám. Model. Umím si představit, že odpůrci jordánského režimu nebo saúdskoarabského budou kritizovat tamní vlády. Podívejte se, vy spolupracujete s Donaldem Trumpem, který má takto rasistické protimuslimské názory. Takže vlastně Trump tím možná zdiskreditoval sebe v očích západních liberálů, ale zároveň tím diskredituje své poměrně důležité spojence na Blízkém východě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď jedna přímo výzva, pane Turečku, v e-mailu. Pan posluchač podepsán Jenis. Píše. "Právě čtu vaše knihy o Blízkém východě hlavně proto, že tamnímu dění, abych tomu tamnímu dění alespoň trochu porozuměl. Dá se vše, co v knihách uvádíte, pro posluchače shrnout, řekněme, do 5 - 10 minut? Mám na mysli hlavně všechny důvody, které se na současnosti, v minulosti tam i mimo blízkovýchodní hranice nejvíce podepsaly." Tak my máme na to minutu a půl.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Minutu, ano, minutu a půl, takže já budu velmi stručný. Shrnout zejména ta, tu poslední knihu Blízký východ nad propastí. Ta prostě shrnuje, jak se region do toho dnešního zmaru dostal po konci studené války, kdy v regionu vzniklo jakési mocenské vakuum, kdy se stáhl rozpadlý Sovětský svaz, Spojené státy, Západ měly možnost aspoň teoreticky tuto zemi, toto teritorium nějak pacifikovat, ekonomicky podpořit, liberalizovat a tak dále, ale holt se to nepovedlo a namísto toho vlastně vidíme, že tam vznikl zcela nový fenomén politického islamismu, násilného džihádismu. Islamistický teror vznikl na Blízkém východě na konci studené války, před 40 - 50 lety tam ještě nic takového neexistovalo. A takže si myslím, že dnes sklízíme plody studené války, respektive jejího konce. Neříkám, že je to dobře, neříkám, že je to špatně. Prostě to konstatuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslím, že to je materiál na několik dalších knih, pane Turečku, a také několik vydání Jak to vidí, desítky.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Doufám, že ty knihy někdo napíše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl Břetislav Tureček a jeho názory, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Děkuji a přeji vám hezký den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj ČRo na Blízkém východě
--------------------
Díky za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra je připraven rozhovor s ekonomem Janem Švejnarem. Na slyšenou se těší a příjemný den ideálně s Českým rozhlasem Dvojkou přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.