Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 27. prosince

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a příjemný poslech vám přeje Karlína Koubová. Začíná dnešní Jak to vidí, naším hostem je rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Vítejte!

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno a přeji všem krásný den po vánočních svátcích.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké události z roku 2016 ovlivní rok 2017? Můžeme hledět do nového roku s optimismem nebo spíše s obavami? A pokud budeme mít kocovinu z oslav Silvestra, tak to rozhodně půjde o něco hůře, tedy ten optimismus. Nabídneme vám tedy recept jak se na Nový rok probudit s čistou hlavou. Jak, pane rektore, bilancujete rok 2016, kterému zbývá už jenom pár dnů, co pro vás byly ty nejstěžejnější události, byl jich tedy nabitý, bych řekla těch ...

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak rok 2016 přinesl řadu událostí a radostných i smutných. Začnu těmi radostnými, protože skončily vánoční svátky, které mají být právě radostné a veselé. Tak na Univerzitě Karlově v České republice i v zahraničí jsme si připomněli výročí významné osobnosti nejen naší země, ale i Evropy a světa 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla IV., kdy proběhla celá řada akcí nejen v Praze, ale na různých hradech, v různých městech pro děti, žáky, studenty, celou veřejnost i řada výstav, koncertů a podobně. A já se domnívám, že v dnešní době je velmi aktuální si připomínat kořeny, ze kterých jaksi vznikala česká státnost, připomínat si významné osobnosti, které ovlivnily chod dějin nejen u nás, ale i v Evropě a také samozřejmě demokratické, humanistické a křesťanské ideály, ze kterých vyrůstá evropská civilizace. Tak to je ta, bych řekl, pro nás ta velmi radostná událost. Samozřejmě věcí v České republice, které se ekonomicky daří, je jistě celá řada a jsem rád, že je nízká nezaměstnanost, že průmysl samozřejmě vytváří hodnoty, ze kterých může společnost čerpat. A ty smutné věci, samozřejmě rok 2016 byl rokem brutálních teroristických útoků v řadě míst a ten poslední, který byl na vánočních svátcích v Berlíně, nás upozorňuje k tomu a je takovým varováním a mementem, že je samozřejmě třeba ctít humanistické principy a pomáhat potřebným, a na druhé straně nesmí to být jaksi bezbřehé a bez hranic a bez limitů a tady je právě to, že v tom řada států a systémů selhává. A ta jedna taková obecně smutná věc je ta, že společnost, bych řekl, hrubne, lidé se k sobě nechovají slušně, a to je věc, nad kterou bychom se měli zamyslet a možná jedno z novoročních předsevzetí by mělo být, abychom se k sobě chovali vzájemně s úctou a slušně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybych si právě tu vaši bilanci rozebrala trochu postupně s pohledem právě do roku 2017. Jak se právě to podle vás, to, o čem jste mluvil, tedy teroristické útoky, zároveň tedy to hrubnutí společnosti i rétoriky některých politiků, jak se to promítne do velmi důležitého roku 2017 z pohledu různých voleb, ať už tedy těch prvních francouzských prezidentských a následně potom budou důležité volby v Holandsku a také v Německo a samozřejmě také u nás na podzim.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, možná jsme zabředli do slova, které se označuje politická korektnost. Já bych to slovo politická korektnost počeštil a zjednodušil, řekněme si, že je to takové lehké lhaní, protože ta politická korektnost často neříká pravdu, tu pravdu, kterou každý občan vidí, politik zahaluje do různé mlhoviny a myslí si, že tím jaksi ten problém je vyřešen. A právě to zabřednutí do té politické korektnosti, která na jednu stranu vypadá velmi slušně, snažíme se vlastně nikoho nedotknout, čímž se to stává trošku neuchopitelné, beztvaré a amorfní. A ten občan na straně vidí, že realita všedního dne, který vidí kolem sebe při setkávání s lidmi, je úplně jiná a tím samozřejmě se ten politik v tom svém oblaku politické korektnosti vzdaluje reálnému životu. A pak přicházejí lidé, kteří jsou jaksi buď nahnědlí a nebo načernalí, to znamená mají buď fašizující nebo nacionalizující v tom špatném slova smyslu tendence, kteří přichází s takzvanými jednoduššími řešeními, které jsou líbivé, protože ten člověk najednou vidí, podívejte se, tady osoba X říká: "Tady je problém, musíme regulovat třeba migraci nebo musíme jaksi striktně dodržovat právo a podobně," a to se těm lidem vlastně líbí, protože ten dotyčný zjednodušeně popisuje ten každodenní život, často nemá řešení.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Respektive nabízí jednoduchá řešení, která pak jsou v praxi nerealizovatelná.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Přesně tak, která jsou nerealizovatelná, ale na první pohled jsou líbivá, řekne si: "Heleďte se, vždyť on vlastně říká pravdu," a s tím se potýká Evropa, Francie, Holandsko, jistě i u nás. A ta první vlna toho nadšení může vést k tomu, že bohužel já se nebojím označit temné síly, mohou prostě se dostávat více ke slyšení a je to věc, aby, bych řekl, ti politici možná a myslím z těch stran klasických standardních, aby možná více opustili politickou korektnost a možná více říkali pravdu. Ono to někdy bolí, já vím, že politici mají většinou ten volební cyklus, který je čtyřletý.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdy to stojí mandát a zvolení.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Někdy to může stát mandát, ale aspoň se tam pak člověk může sám sobě podívat do očí a říkat, že třeba tolik nelhal a říkal pravdu. A může to být ku prospěchu té společnosti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V kontextu toho, o čem mluvíme, myslíte si, že právě ty klíčové události roku 2016, tedy brexit, zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, ale i třeba kauzy jako Panama Papers a nebo samozřejmě různé teroristické útoky v Evropě povedou v roce 2017 k tomu, že jaksi poroste vliv populistů?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Pokud politici, říkám z těch klasických stran a elity budou se chovat stejně jako v roce 2016, jsem připraven podepsat vlastní krví, že to povede k populismu. A vy jste zmínila ty události, podívejte se, brexit, jeho začátek byl tím, aby jistý pan předseda vlády byl znovu zvolen a slíbil to, co nakonec musel splnit a co vůbec nechtěl a pak proti tomu silně bojoval. A paradoxní je to, že ti, co vyhráli ten brexit, šťastně poté rezignovali a řekli: "Ať to dotáhne někdo jiný." A na straně další má uplynout skoro rok a nic se neděje. Tak, co další země, které koketují, že vlastně vystoupit z Evropské unie se děje, je to impotence těch úřadů, prostě ony nechtějí jednat. Říkají: "Tak budeme jednat za rok, za dva, ono to ten problém vyřeší se." Nevyřeší se. Zmínila jste volbu Donalda Trumpa, samozřejmě řada elit intelektuálních podporovala Hillary Clintonovou, ale jestliže se řeší v Americe jako problém, jestli homosexuál má sloužit na ponorce a kam budou chodit transexuáli, na jaký záchod, to přece nezajímá většinou společnost. A pak přichází člověk, který velmi brutálně jednoznačně popisuje ty problémy, no, a to se samozřejmě lidem na Středozápadě mnohem více líbí. A když jste zmínila Panama Papers, no, samozřejmě lidé hledají a přesouvají různé peníze jinam a já si myslím, že to je jeden z těch signálů, že si lidé ani v daňových rájích nemohou být jaksi, jaksi klidní, že i na ně občas dojde.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A v souvislosti s teroristickými útoky v Evropě bezesporu každý takový čin vyvolává vlnu emocí, teď různým způsobem to samozřejmě různí politici využívají. Není ale právě ta vlna emocí přesně to, co teroristé chtějí? Deník SME například napsal, že teroristický útok je ve skutečnosti jen velmi malou hrozbou, která ale má vypadat ohromně. Jak si udržet odstup, abychom vlastně nereagovali tak, jak by si přáli sami teroristé?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě i teroristické útoky a jaksi teroristé, kteří byli i dřív, že jo, únosy letadel, útok na v Mnichově při olympijských hrách a další, že jo, tady se uskutečnilo i v minulosti. Samozřejmě snaha těch teroristů je vyvolat paniku, vyvolat třeba určitou nenávist proti určitým skupinám lidí a vlastně tu společnost zneklidnět a také samozřejmě tyto věci odvádí prostředky, bych řekl, které ta společnost potřebuje do - sociální systém, vzdělávání, zdravotní péče, rozvoj infrastruktury, samozřejmě posilování těch bezpečnostních a armádních složek, což je potřeba, že jo, potřebujete se bránit. Na druhou stranu je třeba říci, že před teroristickým útokem si člověk nemůže být jist nikde a pokud by tomu podlehl, tak vlastně nemůže opustit svůj domov. To, co samozřejmě ti teroristé chtějí, je vyvolat paniku a vlastně nahrávají i těm extrémistický silám v Evropě. Na straně druhé je třeba, aby příslušné tedy orgány konaly s veškerou razancí a pokud tedy u některých lidí jaksi mají důkazy o tom, že jaksi podporují násilí a extrémismus, tak ty osoby prostě buď musí zatknout a nebo je vyhostit prostě z Evropské unie a ne tomu jaksi přihlížet, jestli jako ještě je hodný terorista, nic neudělal, nebo jako už ten zlý. A to tady si myslím jsou v tomto velké rezervy, i těch systémů, které sledují, odposlouchávají, nahrávají je tolik, akorát možná je to někdy záplava informací, v které se to podstatné může někdy ztratit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s tím, o čem jsme mluvili, pane rektore, tak oxfordští jazykovědci vyhlásili za slovo roku 2016 slovo post-truth, tedy něco jako post pravda, výraz, který popisuje situaci, kdy apely na emoce a osobní přesvědčení ovlivňují názory veřejnosti více než objektivní fakta. Tady jsme se vlastně ocitli v jakési době postfaktické. Jak to, co by exaktní vědec, vlastně biochemik, vnímáte?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jak jsem řekl, jaká doba postfaktická? Prostě ti, co ovlivní média a ti, kteří jsou v nich jaksi ovlivňují, samozřejmě ti, co je poslouchají. Když napíšete někdy nesmysl na facebook, může se to šířit jako lavinou i samozřejmě informace z médií a máte různá média, která se třeba jmenují různě a mají zavádění název. Parlamentní listy uvedu jako příklad, s parlamentem nemají nic společného a podobně. Můžete to vypadat jako, že hlásí názory parlamentu a máme takový příkladů by bylo celá spousta. Samozřejmě média, novináři, jejich vlastníci celosvětově se snaží ovlivňovat to veřejné mínění. A teď je otázka, jaké jsou tam jaksi ty bariéry a jestli člověk má čas si třeba přečíst více informačních zdrojů, které jsou. My učíme studenty, aby nečetli jenom z knihy jednoho pana profesora, ale aby četli z více knih a udělali si prostě na to svůj názor. A média samozřejmě se někdy to snaží ovlivnit, ale zase ta moc médií není absolutní, že jo, když jste zmínila volby Donalda Trumpa, masová většina amerických médií podporovala Hillary Clintonovou, no, a vidíte a ti lidé zvolili Donalda Trumpa.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná právě proto.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Možná i právě proto, že některé ty informace nebyly tak podány, jak to ten člověk viděl na vlastní oči. A ta doba postfaktická, to není postfaktická, to je doba trošku, že ji někdo prostě vylhává, že někdo prostě účelově lže a tyto lži, já mám rád, když se říkají věci pravými jmény, prostě šíří.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ale řekněte mi, proč lidé potom věří nějakému dojmu nebo jak vy říkáte lži raději než faktu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Protože v těch médiích je větší prostor dáván lžím než faktům. Podívejte se ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To bych si jako představitel alespoň tohoto média ohradila.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale dobře, ale tak vy jste veřejnoprávní médium a kolik je veřejnoprávních médií v České republice, pokud vím jsou dvě, Česká televize a Český rozhlas, a pak máme ostatní. Ale povídejte se, vy, když budete mít rád jednu televizní stanici, v Americe jich je spousta u nás taky, a někdo vám tam bude něco říkat, nebo když populární osobnost, umělec, sportovec, člověk něco řekne, tak ten člověk to přijímá. Vy nemáte čas si číst každý den pět novin a šest informačních serverů, čtete jeden, že jo, a tam s tím nějakým způsobem pracujete a bohužel lidé nemají čas ty informace jaksi si verifikovat a nebo ani nemohou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Také obrovskou roli tu hrají právě sociální média, protože na to samozřejmě hrál například Donald Trump, takže tam pravda a lež se ...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jednoznačně ano, přesně tak. Sociální média a pak, co je taky podstatné, v těch médiích je dáván, abych řekl, také malý prostor pozitivním zprávám třeba i z toho, aby si lidé udělali názor. Schválně se podívejte i do veřejnoprávních médií, kolik věcí se věnuje různým tragédiím, neštěstím, událostem. Já většinou vím, že někdy, když novináři přijdou, a neříkám, že všichni, tak chtějí, aby to mělo nějaký silný příběh, aby to prostě ty lidi chytlo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, ale promiňte, nejsem tady za žádného jaksi obhájce, nechci tady dělat apologetiku médiím, ale řekněte mi, to přece je věcí poptávky. Víme, že tu byly takové pokusy.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A kdo tu poptávku vytváří?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Víme, že tu byly takové pokusy vytvořit ryze jaksi pozitivní médium, pozitivní noviny, které by psaly o pozitivních zprávách a bohužel to neuspělo.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale kdo tu pozitivní poptávku vytváří nebo negativní poptávku vytváří? No, tak samozřejmě, když se většina novin snaží a vyvolala si to vlastně samo. Ono je to takový jako cyklus, vy začnete psát o tom, o těch dramatech, no, tak samozřejmě už si ti lidi na ta drama zvyknou a pak, když už tam tu krev v uvozovkách nemáte, no, tak ti lidé řeknou: "To je vlastně takový nudný." Ale je to začarovaný kruh jako.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak my se od těch dramat přece jenom posuneme v našem pořadu k něčemu radostnějšímu, a tím jsou tedy oslavy konce roku a vlastně také oslavy Vánoc, které máme za sebou, tak to si mnozí z nás rádi dáme skleničku vína a někdo jiný něčeho třeba ostřejšího. Když vás tu mám, tedy vás využije nejen coby rektora Univerzity Karlovy, ale také biochemika, který dokonale zná proces odbourávání alkoholu v těle. Jaké máte takzvané fígle pro ty, kteří chtějí oslavovat a nemít kocovinu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě v naší kultuře patří ke konci roku a samozřejmě i k Vánocům a k radostným okamžikům pozvednutí číše vína nebo samozřejmě k české kuchyni české pivo a podobně. Tak samozřejmě alkohol je milý přítel, ale ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A metla lidstva také.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A pak může být zlým pánem, tak pár takových zásad, které lze doporučit nejen na Silvestra, ale při té konzumaci, která někdy, a bohužel v České republice je velmi vysoká, tak určitě je třeba říci, že s alkoholickým nápojem je třeba pít i nápoj nealkoholický, ideálně třeba vodu, protože alkohol dehydratuje. A každý si to zkusil, když vypije tři, čtyři piva, tak vlastně má žízeň, takže to je jedno pravidlo hydratace. Druhé pravidlo je, že by člověk neměl pít na lačno a měl by samozřejmě při té konzumaci alkoholu jíst a ta empírie, která je daná, že jo, z moravských sklípků, nebo jíst něco tučného k tomu, i ty sýry, je dána tím, že ten alkohol vlastně déle v žaludku, kde už se přeměňuje, a vlastně se nám ho do krve vstřebá méně. Takže určitě nepít na lačno. Pak samozřejmě nápoje, alkohol je látka osmoticky aktivní, to znamená ona se dostává velmi jednoduše do všech buněk lidského těla a vlastně na sebe natahuje vodu. Podobně, když samozřejmě ty nápoje jsou sladké, nějaké třeba koktejly nebo sladší ty drinky, tak i cukr tedy glukóza je také osmoticky aktivní a také natahuje tu vodu do buněk, což znamená, že vlastně ty buňky se rozpínají a lidský mozek je samozřejmě uzavřen v lebce a ten se nemá mnoho rozepnout a pak přichází ten bolehlav. A samozřejmě jak už jsem zmínil ty změny iontů vedou k různým iontovým nerovnováhám, takže i třeba něco slaného, že jo, jak někdo říká česnečka, hovězí vývar jistě také může k tomu přispět, aby se člověk cítil lépe. Takže ideální je pít rozumně tak, aby člověk žádné obtíže neměl, a když už tedy pije více, tak určitě kombinovat nealkoholický nápoj, něco k tomu jíst, a pak ta oslava je příjemná i ten druhý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se dotkl té česnečky, tak co říkáte na ty různé recepty těch takzvaných vyprošťováků, fungují?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Každý je samozřejmě na něco zvyklý. Co je principem těch vyprošťováků, za prvé je to doplnění tekutin, že jo, to je první věc. Za druhé doplnění iontů a řada těch iontů je v uvozovkách slaných, takže to je ta sůl, a více toho nefunguje, jako káva nezrychlí metabolismus alkoholu, samozřejmě vás jakoby nabudí, ale jiným mechanismem, jinak také káva dehydratuje, takže zase další fenomén proč třeba doplňovat vodu a zázračné pilulky na zrychlování metabolismu alkoholu nefungují.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsem se právě chtěla zeptat, protože jsem se setkala v lékárně s doplňkem stravy, který má chránit játra a být prevencí před vznikem kocoviny, tak to je marketingový tah?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, já teda samozřejmě chránit může, to je řada bylin, třeba ostropestřec mariánský, že jo, silymarinum chrání a má protekční účinek na játra, no, a tu kocovinu, tak jestliže v té tabletce budete mít nějaké ionty, tak jistě vás budou před tím trošku chránit, ale určitě vám ten alkohol rychleji nezmetabolizují.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Závisí metabolismus alkoholu třeba také od únavy organismu, jestli třeba unavený organismus podléhá alkoholu nárazověji?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Co se týká toho vlastního metabolismu, tak nikoliv, tam jak říkám žena a muž jsou si rovni, nikoliv před alkohol dehydrogenázou, to znamená ten metabolismus u žen je zhruba o 30 % pomalejší než u muže, ale samozřejmě pokud organismus je unavený, vyčerpaný, nemocný tak ty účinky toho alkoholu se jaksi dramatičtěji projeví, než když je organismus zdravý, ale není to dáno rychlostí. Je to prostě, ty účinky mají větší jaksi sílu nebo více se u toho člověka projeví. To je stejné taky, když jste unaven, tak necítíte svaly, jde se vám hůře, než když jste zdraví, tak silný je i ten účinek alkoholu, ten člověk více pociťuje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jsme si řekli, co udělat pro to, abychom Silvestr prožili příjemnými oslavami a nikoli bolehlavem. A jaké byly vaše oslavy Vánoc, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, Vánoce jako tradičně mnoho, mnoho let trávám se svými blízkými. Na Štědrý den jdu na dvě kliniky na I. interní kliniku a na IV. interní kliniku na Karlově náměstí a všude na fakultní nemocnice na štědrovečerní vizitu, kde popřejeme pacientům, zazpíváme si koledy a samozřejmě i navzájem si popřejeme hezké svátky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká to je vlastně zkušenost vidět jak někdo tráví Štědrý večer v nemocnici?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, samozřejmě řada pacientů nemůže jít třeba na propustku na ty svátky, když jim to zdravotní stav nedovolí, je to samozřejmě málo těch pacientů, tak i tato atmosféra trošku ty Vánoce přiblíží a samozřejmě jsou tam jejich blízcí a podobně a samozřejmě kolegové taky tam slouží, takže je to takové zastavení a také, když jsem byl mladý, tak jsem také častokrát sloužil Štědrý den nebo Vánoce.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam jste pokračovali dál?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Z nemocnice jsem šel s rodinou na hřbitov jako tradičně, no, a potom na Staré Město se projít a nasát vánoční atmosféru a pak doma klasické rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké tradice rádi udržujete?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak je to zejména posezení u vánočního stromku a setkání s blízkými. 26. jsme byli u rodičů mojí ženy, kde byla její sestra a ještě jsem se také viděl s kolegou večer.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A praktikujete hory dárků nebo jak to máte?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak dárky, tak hory dárků, to bych neřekl, ale jsou to od každého si vlastně každý z nás dostane od toho druhého dárek, takže těch dárků je přiměřený počet a jsou samozřejmě někdy ty praktické dárky, někdy jsou to samozřejmě hezké knihy nebo něco pro potěšení.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To mě přivádí k myšlence, když někdo ještě nakupuje dárky na poslední chvíli, tak letos už měl omezenou možnost, co se týká i Štědrého dne i kvůli novému zákonu, který byl schválen a omezuje vlastně provoz obchodních center během některých svátků. Myslíte si, že to je šťastný zákon?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že to je šťastný zákon. Heleďte, aspoň ať o svátcích a nejen vánočních jsou lidé doma a nemusí 365 dní chodit do obchodních center, a oni ztrátu mít nebudou, ti lidé to dokoupí v ty jiné dny. Takže to jsou zbytečné paniky. A já teda nerad kupuji před Vánoci, já se snažím a většinu vánočních dárků se mi daří koupit někdy v říjnu a v listopadu, protože nemám rád ty předvánoční davy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A nikdy se vám nestalo, že byste na nějaký pozapomněl, protože jste si ho někam uložil?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě, samozřejmě, že stalo a tak občas taky musíte ten den před Vánoci.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vynoří se v březnu.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ne, tak to se mi ještě nestalo, ale samozřejmě taky se mi stalo, že nějaký ten dárek jsem hledal déle než bylo obvyklé.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový byl dnešní pořad Jak to vidí. Naším hostem byl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Děkuji vám za to, na shledanou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Také děkuji vám a chci popřát Českému rozhlasu i vašim posluchačům veselého Silvestra a hodně zdraví, pohody a optimismu v novém roce.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za přání. A v zítřejším Jak to vidí přivítáme gerentoložku Ivo Holmerovou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.