Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 25. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by znamenalo případné přestěhování americké ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, jak rozumět snížení trestu v případě vyzrazení statisíců utajovaných armádních a diplomatických dokumentů a jak čelit hybridním hrozbám? Poslechněte si názory dnešního hosta. Podle mluvčího Bílého domu jsou Spojené státy na začátku diskuse o přestěhování americké ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Na kolik by to mohlo být, pane Turečku, vůbec reálné? Tyto plány, nutno říct, Donald Trump, nový americký prezident, avizoval už během své předvolební kampaně před nástupem do úřadu a palestinská strana ho v dopise ze začátku ledna vyzvala, aby tak nečinil.

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano. No, ono to má celou řadu rovin. Především musíme připomenout, že Donald Trump není úplným průkopníkem této myšlenky, že na americké politické scéně po dlouhá léta už existuje poměrně velký tábor politiků, kteří toto prosazují, to znamená přesunout ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma a tím vyjádřit jakousi jednostrannou podporu Izraeli v tom jeho sporu nejen s Palestinci, ale i s mezinárodním společenstvím. Vždy ale zatím vlastně potom Bílý dům nebo administrativa, americká vláda tyto návrhy uložila k ledu prostě proto, že je to v rozporu s americkou oficiální zahraniční politikou. Tady bych možná připomněl, že posluchači bezesporu vědí, že velký spor se vede o východní Jeruzalém, což je část města, kterou Izrael okupuje od roku 1967 v rozporu s mezinárodním právem a navíc v posledních dekádách si na toto místo začali činit Palestinci nárok jako na své hlavní město. Nicméně východní část města žádný stát světa nepovažuje za součást Izraele a mluvíme-li o Spojených státech, tak ty dokonce nepovažují ani západní židovskou část Jeruzaléma za součást Izraele. To je velmi zajímavé, o tom se málo mluví. Ale oni zkrátka Američané vycházejí z toho, že Jeruzalém podle původních plánů na dělení Palestiny měl být neutrálním městem pode mezinárodní správou. Takže my třeba máme známý léta se vlekoucí případ ve Spojených státech, kdy se americkým židovským rodičům narodil chlapec v západní židovské části Jeruzaléma a ti rodiče se marně v Americe domáhají toho, aby měl v dokladech napsáno místo narození Jeruzalém, Izrael.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Izrael.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Americké úřady říkají, že tam smí mít napsáno pouze Jeruzalém, protože podle amerického pohledu oficiálního Jeruzalém není součástí Izraele. No a za této situace Donald Trump navrhuje tam přestěhovat ambasádu. Takže vy se ptáte na dopady. No, ty by mohly být velmi zásadní, protože to nevadí jenom Palestincům, jak se často zdůrazňuje, ale vadí to celému mezinárodnímu společenství, protože žádný stát světa nemá v Jeruzalémě, ani ve východním, ale ani v západním, dosud svoji ambasádu. Chtějí státy světa i třeba Evropská unie jaksi čekat, jak se vyvine spor židovsko-arabský o toto města a podle toho potom teprve zareagovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v dopise Trumpovi už poukázal na rizika takového kroku, který by měl podle něj katastrofální dopad na mírový proces, na řešení konfliktu v podobě ustavení dvou států a na stabilitu a bezpečnost celého regionu. Dal byste mu tedy zapravdu, co se týče těch možných rizik, plus ještě teda ten přesah, řekněme, celosvětový možná?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Zase, ano. Nechme stranou v tuto chvíli Palestince, protože Američany nevarují jenom Palestinci, Američany varují dokonce i Izraelci. Izraelský bezpečnostní aparát už vytváří analýzy, co by to znamenalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co by to tedy v praxi?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano. Jednak by to mohlo vést k bezprecedentní vlně nového násilí, násilných protestů pouličních nejen v Palestině a v Izraeli, ale i jinde. V amerických médiích nalezneme spekulace nebo úvahy, analýzy, co by to znamenalo, kdyby Američané tuto ambasádu přesunuli v rámci řekněme Izraele, ale co by to znamenalo pro ostatní americké ambasády v muslimském světě. To znamená možná dost zásadní bezpečnostní riziko. Pak je tu politická rovina. Donald Trump by takto vyjádřil podporu Izraeli, ale on má i jiné spojence, muslimské. Má Turecko, Egypt, Saúdskou Arábii, Pákistán a řadu dalších zemí, které více či méně v různých ohledech potřebuje. A jinými slovy tady on by sice vyšel vstříc americké sionistické pravici proizraelské, ale dost možná by Američané za to zaplatili ztrátou pozic v jiných částech Blízkého východu. Takže to jsou přesně v tuto chvíli věci, které on zvažuje. A vy jste na začátku citovala prohlášení, že je to v prvních fázích úvah, což je velký ústup mimochodem od těch jeho razantních slibů, že tomu tak bude. Takže vidíme, že on ve chvíli, kdy skutečně už není na předvolebních mítincích, ale v Bílém domě, tak najednou bude muset zvažovat všechny ohledy, nejen to, jak se komu zalíbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nutno říct, že ta rétorika, i tak, jak se vyjádřil vlastně mluvčí Bílého domu, byla a je nesmírně opatrná. Já bych vlastně úplně přesně měla říct jeho slova, že ta myšlenka je teprve na úplném začátku.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, ano, ano. Takže to přeci není příslib stěhujeme ambasádu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, to určitě ne. Jak možná bych se ještě zeptala, je podle vás silná pozice těch, kteří vlastně, jak jste řekl, pane Turečku, vnukli Donaldu Trumpovi nebo ho inspirovali vlastně k této staronové myšlence?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, zdá se, že dost silná. To jsou lidé, velká část těchto lidí byla vlastně hodně znepokojená, až znechucená postupem dosavadního prezidenta Baracka Obamy, který podle nich stranil Palestincům. Bílý dům říkal, že přestal holt stranit Izraeli po desítkách let, kdy Američané vždy stáli na straně židovského státu. Tam je jedna zajímavá věc, když se ale podíváme na americkou politickou scénu nebo společnost obecně, tak je třeba velmi zajímavé, ono se zdá, že američtí Židé podporují Trumpa, protože on je proizraelský, ale ono to tak není. Za Trumpem daleko více stojí radikální sionistická křesťanská pravice, zatímco víme, že velká část amerických Židů volila Hillary Clintonovou. To znamená dlouhodobě američtí Židé podporují spíše demokraty, čímž se mimochodem dostávají do jakéhosi, odklánějí se od té radikální současné izraelské politiky pravicové a jejich amerických zastánců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jste řekl, Palestinci počítají s východním Jeruzalémem jako s hlavním městem svého budoucího státu. Jak číst v tomto kontextu zprávu, že jeruzalémská radnice schválila nedávno stavební povolení pro více než 560 bytů pro Židy v této části města?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To je dlouhodobý trend, kdy zkrátka izraelský postup, postoj je úplně opačný. Izraelci říkají i východní i ta arabská část města je naše a vždy tomu tak bude, budeme tam stavět sídliště a teďka, když se, já jsem, že jo, v Jeruzalémě léta žil, takže tam když se pak podíváte, kde se ta sídliště stavějí, tak najednou vidíte, že je to v podstatě nebo kde jsou vyhlašovány národní parky, aby se Palestincům zakázalo nebo znemožnilo tam stavět jejich domy, tak najednou vidíme, že vlastně ten východní Jeruzalém se začíná rozpadat, ta arabská osídlení se začínají rozpadat na jednotlivé enklávy rozdělené židovskými silnicemi, sítěmi židovských sídlišť a čtvrtí, to znamená vlastně je to znemožnění do budoucna, snaha znemožnit, aby tam něco jako jednotné arabské město se udrželo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový americký prezident pozval v únoru do Washingtonu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jaké jsou vlastně aktuální vztahy? Jaké byly za Baracka Obamy? Řekla bych, že nebyly ty nejvřelejší.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To rozhodně ne. Víme, že ty jejich vztahy byly velmi špatné. Byly doby, kdy Netanjahu přijel do Spojených států, ale nebyl pozván do Bílého domu. Tím se nikdo netajil. Barack Obama, vlastně víme, že například když Obama byl podruhé před pěti lety nebo před čtyřmi lety zvolen, tak Netanjahu podporoval jeho republikánského protikandidáta Mitta Romneyho, kritizoval zcela otevřeně politiku Bílého domu, takže se nelze divit, že ty vztahy nebyly dobré. A o to lepší, alespoň někteří Izraelci si to od toho slibují, budou dnes, v době, kdy do Bílého domu přichází Donald Trump. Ale zase i v Izraeli vidíme určitá varování, že ta proizraelská rétorika, o které jsme před chvílí už mluvili, že vůbec neznamená, že ta politika skutečná potom také bude proizraelská a hlavně že to bude automaticky pro Izrael něco dobrého, takto vyhraněné pozice, které v tuto chvíli Trump zastává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Dana Schueftana, politologa, bývalého poradce premiérů Jicchaka Rabina a Ariela Šarona, spousta lidí z izraelského pohledu dělá tu chybu, že se ptá, jestli je americký prezident pro nebo proti Izraeli, tak se vyjádřil vlastně v rozhovoru nedávno pro sesterskou stanici Plus. Podle něj je to ale zanedbatelné. "Nejde o to, aby vás měl nějaký stát rád, ale jestli o to, aby v tomto případě konkrétně byla Amerika silná, či nikoliv. Silná Amerika je pro Izrael dobrá, slabá špatná." Tolik citace z rozhovoru.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, tak bezpochyby je to pravda. Tím se dostáváme k obecnější rovině, že do velké míry dnešní chaos na Blízkém východě je spojován s údajnou slabostí Baracka Obamy, kdy dosavadnímu prezidentovi, nedávnému tedy, je přičítáno do velké míry, co se v regionu děje. Arabské jaro, to, jak se Američané zachovali a nezachovali k tamním konfliktům, že měli zasáhnout v Sýrii, měli podržet Husního Mubáraka, egyptského prezidenta, u moci jako svého mnohaletého spolehlivého spojence a tak dále. Já bych v těchto ... Dan Schueftan, je, řekněme, jestřáb do určité míry. Já bych byl v těchto věcech opatrný a méně politický. Nemůžeme ... Barack Obama, Amerika není všemocná. Já si nemyslím, že arabské jaro semlelo tolik režimů, že stálo tolik životů kvůli Americe. Co měl Obama dělat. Vidíme, že Američané zasahovali v některých jiných zemích a regionech světa a také to automaticky stabilitu nepřineslo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte, pane Turečku, fakt, že Barack Obama pár hodin před vlastně inaugurací Donalda Trumpa, jeho administrativa, poslala palestinské samosprávě podle mediálních zpráv 221 milionů dolarů.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, jako určité zpupné gesto, jako poslední, co mohl Barack Obama udělat, ale zase ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je účel těch peněz?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To je, to jsou ... Ano, to jsou pravidelné platby, které Američané posílali, tak jako posílají Izraeli několik miliard dolarů ročně, o tom se v té zprávě nemluví, jestli se nepletu, tak posílají stovky milionů Palestincům. Stejně tak činí Evropská unie, OSN a tak podobně. Ale to nebyl dárek nějaký mimořádný. To byly peníze, které právě měly být součástí dlouhodobých plateb, ale Kongres nějakým způsobem je v určité fázi zarazil, když se ..., jako trest, jako sankci za to, že Palestinci se v uplynulých letech začali domáhat jakýchsi svých výsad a práv na půdě OSN. Takže vlastně ty peníze byly uloženy k ledu, řekněme, nebyly odeslány, ačkoliv původně být měly a to, co teď udělal Barack Obama těsně před odchodem z Bílého domu, bylo, že ty peníze prostě uvolnil, "dlužné" peníze tak Palestincům poslal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A e-mail pro vás od pana Milana Březiny: "Pane Turečku, konference Asadova režimu, Turecka a některých syrských povstaleckých skupin v Astaně skončila fiaskem. Nebylo by klíčem k řešení syrského problému odstoupení Asadovy kliky a nový začátek po vzoru Jižní Afriky či Rwandy a nemělo by Rusko za tímto účelem Asada konečně a definitivně vyzvat k rezignaci? S Adolfem Hitlerem by přece nový start poválečného Německa roku 1945 nebyl představitelný stejně jako demokratické Kambodži s Pol Potem či demokratického Československa s Husákem a Jakešem." Tolik citace z e-mailu. Děkuji za něj.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, já také děkuji. Bylo to dlouhé, ale dva hlavní body si pamatuji. Já úplně bych si nebyl jistý, jestli rozhovory v Astaně lze nazvat fiaskem. Tam se jednalo o příměří, o tom, Rusko, Írán, Turecko se za ty své, řekněme, spřátelené milice a ozbrojené složky do určité míry zavázaly, že budou dohlížet na to, aby dodržovaly příměří. A i když vlastně třeba Američané byli v Astaně, tedy na těch jednáních zkraje týdne v Kazachstánu, zastoupeni jenom na velmi nízké diplomatické úrovni, a to neměli být přizváni vůbec podobně, tak jako dříve Američané třeba nezvali Íránce k rozhovorům o Sýrii, tak přesto se tam něčeho dohodlo. Řada analytiků připomíná, že ty dosavadní mírové dohody nebo rozhovory, pardon, v Ženevě, v Paříži, v Istanbulu, tak ty spíš byly bezzubé, protože tam jednali zástupci syrské opozice kdesi ze západu, kteří nebyli na bojišti, zatímco tady v Astaně byli skutečně i povstalečtí vůdci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebylo právě, že vám do toho vstupuji, Břetislave, právě i nové to, že opozice byla zastoupena především lidmi z toho syrského bojiště?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, ano. Což do určité míry je posun. Pět let se jednalo o tom, jak válku v Sýrii zastavit. Teď vlastně na just Západu, můžeme říci, do určité míry, ale prostě Rusové ukázali, že mají nějaké páky, jak toho docílit. A těch bych se dostal k druhé části otázky pana Březiny. Ano, představme si, že Asad odejde, že Moskva řekne Bašáre, odejdi, my na tom trváme, už tě nebudeme jinak dál držet. Kdo by měl nastoupit? Tady byla zmínka v tom mailu Jihoafrická republika. Ano, v Jižní Africe měli Nelsona Mandelu, který strávil desítky let ve vězení, jestli se nepletu, a poté se stal autoritou opozice. Nastoupil nový režim, který měl zcela jasně dané garante a své vůdce. Ale kdo by měl být tím vůdcem na straně syrské opozice? Ukažme si jednoho, stačí jednoho jediného, já neříkám celou vládu, ale jednoho jediného opozičního syrského činitele, který by tu zemi dokázal, takto rozklíženou, rozbombardovanou, udržet, aby získal loajalitu většiny obyvatel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevidíte tam teda vůbec žádnou osobnost.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ale nevidí to ani opozice sama. Nechme stranou Turečkův názor. Podívejme se, jak složitě opozice vybírala svoji reprezentaci, jak byla rozhádaná, jak Američané museli Syrskou národní radu nahradit syrskou Národní koalicí, protože ta první nefungovala, ta druhá také ne. Kdo dnes, kdo ..., já nechci být osobní, ale jestli by pan Březina dokázal jmenoval jednoho syrského politického činitele opozičního, který by mohl být garantem mírového přechodu té země k nějaké nové fázi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neměla by se třeba i tímto momentem, v podstatě asi i jedním z těch klíčových, zabývat i ona jednání?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hledat třeba možné řešení?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, ale já si myslím, že ony do určité míry, ale samozřejmě bezzubě, se tím zabývají. A tam je určitý plán, to znamená vytvořit nějakou přechodnou vládu za účasti i opozice, s tím, že Asad odejde postupně, po nějakých volbách. Prostě ona to není věc jenom pragmatických, praktických jednání a postupů, ale i snahy zachovat si tvář a Asad po pěti letech války, po čtvrt milionu zabitých lidí, nejen Asadem, ale i opozicí samozřejmě, on nemůže najednou říct tak já to balím, já jdu, protože nesmíme zapomínat, že ano, my můžeme být velmi kritičtí k jeho režimu, ale zároveň v Sýrii žijí lidé, kteří stojí na jeho straně a sázejí na to, že on u moci zůstane a bude garantem jejich bezpečnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy podle vás, pane Turečku, situace v Sýrii srovnatelná třeba s tím, možná už jste ale na to odpověděl, co se dělo, nová etapa, ať už v Jihoafrické republice, nebo ve Rwandě, v Kambodži, ostatně v Československu bývalém?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, ale to je každý, je to trošku jiný případ. Něco mají společného a něco nikoliv. V Jižní Africe nebyla občanská válka, kdy by Mandelovi lidé, a vidíte, že dodneška spousta lidí říká, že Mandela byl terorista a není pro ně člověkem, který měl být garantem mírového přechodu. Kdyby tam byla občanská válka s desítkami tisíc mrtvých, tak asi by to také nebylo tak růžové. A já říkám jednu věc, ono to vypadá děsivě, co se v Sýrii děje, trvá to už pět let, ale ono pět let není zase až tak dlouhá doba. Je to možná až cynické, ale v regionu jsme měli jiné konflikty, irácko-íránská válka trvala osm let a bylo tam jeden a půl milionu mrtvých. Takže možná každý ten konflikt má nějakou svoji dynamiku a možná teprve vyčerpáním obou stran a finančním vyčerpáním zastánců těch stran k něčemu dospějeme a dost možná, že ta Astana je toho náznakem, když Turci a Íránci, kteří donedávna podporovali zcela nesmiřitelné strany, zasednou k jednacímu stolu a mluví o příměří. Já v tom vidím určitý posun.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže přece jenom bylo v něčem to jednání v Astaně prospěšné, možná i s ohledem, protože jednání budou pokračovat pod hlavičkou OSN, také tuším 8. února, opět v Ženevě, doplňují se nějak tyto dvě schůzky?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Těžko, těžko předbíhat. Každý k těmto rozhovorům vždy přichází s trošku jinou představou. My víme, že povstalci třeba chtěli jednat o příměří a nikoliv o těch politických záležitostech. Uvnitř té opozice, která logicky a opodstatněně má řadu frakcí, jsou tam lidé, kteří jsou smířeni s tím, že by Asad tedy zůstal po nějakou dobu u moci, jsou tam lidé, kteří toto nemohou překousnout. Stejný rozptyl názorů vidíme i na straně toho provládního tábora. A ono vždycky pak záleží, které z těchto táborů na těch konkrétních rozhovorech vlastně získají navrch a převáží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bývalý americký prezident Barack Obama těsně před předáním moci nástupci zmírnil trest Chelsey Manningové, která v letech 2009 a 2010 ještě jako vojín Bradley Manning, poskytla serveru WikiLeaks více než 700 tisíc utajovaných armádních a diplomatických dokumentů, soud ji za to poslal do vězení na 35 let, snížení trestu na pětinu. Podle Obamy není signálem shovívavosti vůči těm, kdo vyzrazují americká státní tajemství. Původní verdikt byl podle něj neúměrný. Jaký je váš pohled, Břetislave Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, já to vidím trošku z toho novinářského hlediska. Nechme stranou teď, zase vidíme, zase Obama, to je další krok, o kterém tady mluvíme, který udělal těsně před odchodem z funkce. Je to určité gesto. Chelsea Manningová, kdysi Bradley Manning, tedy muž, dnes žena, trpí v mužském vězení, dvakrát se pokusila o sebevraždu, pokud vím, a tak dále, takže tam je v tom nějaký humanitární aspekt. Ale vrátím-li se k tomu rozměru politickému celé té věci, co byly WikiLeaks. Na veřejnost se dostaly skutečně statisíce tajných dokumentů, které podle mého názoru, jak já si ještě pamatuji, byly do určité míry přínosem. Mnoho věcí osvětlily, mnoho věcí, které establishment americký, ale i v jiných zemích, na Blízkém východě, tajil, tak se díky WikiLeaks dostaly na veřejnost. Já třeba připomenu, že právě díky tehdy ještě Bradleymu Manningovi jsme se dostali asi před sedmi lety k videu, kde Američané v Iráku z bojového vrtulníku Apache rozstříleli skupinu civilistů na ulici, jasný válečný zločin. Do té doby jsme vždy slyšeli, že Američané přeci jenom bojují proti teroristům a tak dále. Takže já si myslím, že je dobře, že se veřejnost tyto věci dozvěděla. A samozřejmě je otázka, do jaké míry je to etické, když to udělá bývalý voják Bradley Manning, nebo analytik tedy bezpečnostního aparátu. To je druhá věc, to je věc toho trestu potom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má snížení trestu podle vás nějakou souvislost se zakladatelem WikiLeaks Julianem Assangem, který nedávno na Twitteru napsal, že bude souhlasit s vydáním do Spojených států, bude-li Manningová na svobodě.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, on už to, tuším včera nebo předevčírem, trošku zmírnil toto prohlášení. Říká no ano, já jsem ochoten, já připomenu, on je, tedy zakladatel WikiLeaks Assange je na ekvádorské ambasádě v Londýně se už několik let skrývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od roku 2012.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Hrozí mu vydání do Švédska kvůli údajnému znásilnění. Ale on chce být vydán do Ameriky, alespoň to tvrdí. Teď říká ale, že to bude chtít předjednat přes právníky, tedy podmínky, za jakých by to bylo. No, uvidíme, jak on s tím naloží, zda opravdu se pochlapí a s tou extradicí nakonec bude souhlasit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak ještě jedno jméno dotřetice, Edward Snowden, abychom nezapomněli.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To i třeba Barack Obama jasně řekl vlastně, že to je jiný případ, protože Snowden, ten, to byl analytik zase bezpečnostního aparátu amerického, který v současné době vlastně se skrývá v Rusku. Je tam, spekuluje se o tom, že vynášení tajných informací v jeho režii se děje v součinnosti s ruskými tajnými službami a tam vidíme, že Obama jednoznačně odlišil případ Chelsea Manningové, tedy můžeme říci možná naivky, anebo idealisty nebo idealistky, který kdysi vynášel něco, aby osvětlil temné stránky válek a diplomacie, a něco jiného někdo, kdo třeba slouží nepříteli. To Obama, si myslím, jasně dal najevo, že tam může, a asi je, být velký rozdíl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Česku začalo fungovat Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které patří pod ministerstvo vnitra. Koordinátorka Eva Romancovová řekla, že vzniklo na základě auditu národní bezpečnosti. Je zapotřebí přijímat opatření proti hybridním hrozbám a v této formě?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, proti hybridním ... Já především nevím, co je hybridní hrozba. To je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dezinformace, hoaxy.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dezinformace. No, co je na tom ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zavádějící informace.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To přeci bylo vždycky. Každá strana, nejen Rusové, jak se nejčastěji o tom mluví v souvislosti s tímto centrem našeho ministerstva vnitra, ale i Američané i Číňani i Izraelci šíří dezinformace v neprospěch svých protivníků a nepřátel. To je úplně normální. Já zase, ve mně se trošku probouzejí ty novinářské pudy a říkám si, k čemu toto má být? Když si pročítám diskuse pod články o tomto nově zřízeném centru, tak vidím, že řada lidí tam píše aha, takže oni nás, tam 20 úředníků ministerstva usoudí, že toto je dezinformace, no, tak to abych se na tu původní zprávu podíval, jsem rád, že mě na ni upozorní. Další pohled, a to je do velké míry můj pohled, myslím si, že odhalování dezinformací by mělo být do velké míry prací hlavně poctivých novinářů, kteří nejen, že by dezinformace neměli šířit, ale měli by je i uvádět na pravou míru. Obecně si myslím, že vloží-li se do toho stát, tak zejména v zemi s komunistickou minulostí to nemůže budit mnoho důvěry a nemůže to podle mého názoru přinést cokoliv pozitivního. Spíše si z toho lidé budou vždy nějakým způsobem utahovat a stejně to jejich přesvědčení nějakým způsobem neupraví. Spíš si budou říkat zase nám tady někdo něco servíruje a maskuje, jak je to doopravdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle koordinátorky je prý česká veřejnost v náchylnosti k uvěření propagandy, je na tom hůře než jiné země Evropské unie.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, je to možné, ale mě by zajímalo, zda to centrum bude měřit všem stejně. Jak říkám, propagandu nešíří jenom Rusové, ale i řada dalších zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček. Já vám děkuji za vaše postřehy. Mějte se hezky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Díky za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra se můžete těšit na názory Bohumila Pečinky, publicisty z týdeníku Reflex. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.