Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 6. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního "Jak to vidí" je doktor Josef Baxa - předseda Nejvyššího správního soudu. Vítejte.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může být státní zastupitelství nezávislé? Je prezident nad zákonem? Jenom zlomek otázek z dnešního vydání. Vítejte u něj. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán nesouhlasí s usnesením Poslanecké sněmovny. Ta vyzvala vládu zvážit, zda pro zajištění zákonnosti v činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci postačuje podaná kárná žaloba, nebo jsou nutná další opatření, včetně těch personálních. Co o tom soudíte, pane doktore? Ministr Pelikán ještě v rozpravě před tím usnesením prohlásil, že státní zastupitelství musí zůstat nezávislá a státní zástupci nebudou odvoláváni na základě usnesení sněmovny.

Čtěte také

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já myslím, že tady Poslanecká sněmovna ústy té komise tedy, která byla ustavena, aby prověřila, jak vlastně všechno kolem té policejní reorganizace se odehrávalo a jaká tam byla role státního zastupitelství, tak komise, Poslanecká sněmovna, jsou to politické orgány, která, které politicky uvažují a vydávají politická rozhodnutí, no a já si myslím, že ministr Pelikán tady zřejmě upozorňuje na to, že se přeci jenom pohybujeme v ústavním a zákonném rámci a že, že ty kompetence jsou rozděleny mezi různé orgány a že asi v kompetenci Poslanecké sněmovny, ani, ani vlády prostě není řešit personální otázky státního zastupitelství někde na úrovni, řekněme, Vrchního státního zastupitelství. Takže z tohoto hlediska to považuji za správný výrok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak a kde je definována nezávislost státního zastupitelství? Když se podíváme do litery zákona, tak státní zastupitelství v paragrafu 1 zákona o státním zastupitelství je definováno jako: "Soustava úřadů státu určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech mu svěřených zákonem." Tolik citace.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, státní zastupitelství podle ústavy je součástí moci výkonné, ale přeci jenom je tady určitá, určité odlišení, není to totéž, co vláda. Ono musí mít, musí mít určitou nestrannost právě proto, aby mohlo plnit svoji funkci. To znamená, jaksi prosazovat veřejný zájem a veřejný zájem není totéž, co státní zájem. Přece státní zastupitelství někdy musí postihovat i, řekněme, zaměstnance státu nebo představitele státu, pokud oni poruší zákon. Takže proto ta určitá distinkce. Jistě to není ... nezávislost státního zastupitelství není totéž, co nezávislost soudců nebo nezávislost soudců, ale přece jen určitá autonomie, určitá autonomie při výkonu jejich činností je zcela nezbytná. Jinak, jinak by bylo zbytečné mít nějakou zvláštní soustavu a mohla by to vláda prostřednictvím nějakých ministerstev a nějakých úřadů tu roli vykonávat sama, ale to by byla asi velká rarita i v rámci celého světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Představuje podle vás ta zvažovaná novelizace trestně právních a s tím souvisejících předpisů, tak jak ji doporučila ona komise, systémové řešení?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tohle není vůbec systémové řešení. To je zase, víte, ani jsem nečekal, že bude, že výsledkem práce té komise bude něco smysluplného, ale tohle jsou s prominutím úplné výkřiky a navíc těch, kteří tak trošku pláčou na vlastním hrobě. Trestní řád tady přece měl být už dávno na stole, nový, celý trestní řád, kde by bylo jasně koncepčně promyšleně upraveno, jaké má být postavení veřejné žaloby, to znamená, i státního zastupitelství. Připomenu, že dosavadní trestní řád pochází z roku 1961. Je to vlastně nejstarší procesní předpis, který stále platí a postupuje se podle něj. Před více než 15 lety Otakar Motejl tehdy řekl: "On ten trestní řád připomíná takový ten praporec z třicetileté války, mnohokrát prostřílen, mnohokrát záplatován, ale pořád se s ním nějak mává ...," no tehdy byla připravena velká novela. Řeklo se, to je vlastně jakési nakročení k rekodifikaci. No a vidíte, víc než 15 let uplynulo, kolik ministrů spravedlnosti, kolik vlád se vystřídalo a není tady vůbec trestní řád, kde, ve kterém by opravdu jasně, moderně ty věci byly uspořádány. Jsou to pořád nějaké výmluvy, pořád, pořád se prostě připravuje něco, pak se to zase brzdí, komise se ustavují, komise se rozpráší, ale výsledek je nula. A jestliže v této situaci pak přijde kdokoli a řekne a teď se do toho sáhne takovýmhle zásadním způsobem, tak si myslím, že to je velmi, velmi chybný postup.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten trestní řád si určitě ještě počká na své schválení, protože na téhle té vládě to teda už nebude.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To asi nebude, ale on, víte, počká. No, jistě, věci můžou čekat, ale musí se především na nich pracovat, to, to opravdu není ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pracuje se na nich?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Obávám se, že ne, protože kdyby se pracovalo, jistě bychom se o tom dozvěděli, ale ty výsledky budou spíš chabé mezitím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sněmovna také na základě zprávy komise k reorganizaci policie navrhla vládě, aby státní zástupci přišli o právo vyšetřovat trestné činy místo policistů. Podle komise nemají státní zástupci k takovým úkonům vybavení, vzdělání, ani výcvik a může jim to bránit v nezávislém dozoru nad zákonností v přípravném řízení. Je to legitimní požadavek nebo výtka?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak je to, znovu říkám, tohle je velmi koncepční otázka, jaká je role státního zástupce. Jestli státní zástupce podle ústavy prostě zastupuje, podává, zastupuje trestní obžalobu, řízení před soudem, tak musí pochopitelně být pánem toho, co je předtím, aby se mohl rozhodnout, jestli někoho postaví před soud a z jakých důvodů. To znamená, tady omezovat ty jeho pravomoce, až nějakým způsobem vygumovat, to asi, to asi není jaksi směr k naplňování této role, ale znovu říkám, je ti koncepční otázka a pak je otázka taky jistě tady konkrétní, když státní zástupce by toto nesměl dělat, kdo by tedy, kdo by to dělal namísto něj? Protože někdo to dělat musí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamenalo by to tedy podle vás, pane Baxo, nějaké oklestění funkčnosti té veřejné žaloby? Lze to takhle formulovat?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Lze to takhle formulovat. Je to jaksi v přímém kontrastu s tím, co vláda chtěla a co si předsevzala ve svém programovém prohlášení, že s veřejnou žalobou a tedy se státním zastupitelstvím udělá. V mezidobí se odehrály různé události, které způsobily zřejmě, že státní zastupitelství tak leží trochu v žaludku, ale to se prostě nevyřeší nějakým svalnatými prohlášeními. To, to je opravdu zase na důkladné prohlášení s chladnou hlavou. Jistě můžeme a vidíme v Evropě různé modely veřejné žaloby, ale prostě ta veřejná žaloba je nezastupitelná a musíme si jasně říci, jaká tedy role má být i prostě po těch, řekněme, aktuálních nebo dobových zkušenostech s tím, jak veřejná žaloba funguje, nebo nefunguje, ale tohle to není opravdu na nějaké ukvapené, ukvapené novely.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by se měl vlastně tímto zabývat? Prodiskutovávat tyto otázky, o kterých tady hovoříme?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak tyhle ty jaksi procesní kodexy jsou vždycky věcí vlády, ministerstva spravedlnosti a podívejte, možná jsou to velké, velké předpisy, rozsáhlé, rozsáhlé zákony, ale to neznamená, že, že je nelze, nelze připravit a úspěšně projednat i schválit. Nakonec byly přijaty, přijat daňový řád, správní řád, soudní řád, správní. Jsou to kodexy moderní, které uspokojivě fungují a byly přijaty prostě v posledních letech a naproti tomu občanský soudní řád a trestní řád, dva prostě klíčové procesní předpisy, kterými se řídí většina soudců, pocházejí z první poloviny 60. let, byly prostě novelizovány více než stokrát, ale přesto ty práce na nich vlastně, na těch nových kodexech nějak nepostupují, abychom měli jakousi reálnou představu, že někdy, někdy budou schváleny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právníci, kteří se zasadili o své obory díky svým, ať už současným úspěchům nebo celoživotnímu přínosu, obdrželi ocenění v rámci celojustiční soutěže "Právník roku". Mezi vítězi jednotlivých kategorií jsou například Ladislav Muzikář, soudce Městského soudu v Praze nebo vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, nebo advokáti, pánové Dobřichovský a Jouza. Nejvyššího ocenění právnické síně slávy se dostalo doktorce Ivě Brožové, bývalé předsedkyni Nejvyššího soudu, která vlastně celou svou profesní kariéru zasvětila soudcovské procesy. Přitom to vůbec neměla snadné.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to pravda a já jsem velmi rád, že doktorka Iva Brožová tohle ocenění získala. Na jedné straně jistě můžeme říci, že to je, myslím, tedy "Právník roku", že to je anketa, že to je soutěž, kde jistě hrají roli při nominacích i při tom schvalování těch vítězů různé vlivy a na druhé straně se postupně ta soutěž kultivuje a rozhodně to platí o jaksi té kategorii "síň slávy", kde Iva Brožová se vlastně ocitla ve společnosti takových osobností, jako byl Karel Čermák, Zdeněk Kessler, Dagmar Burešová, Otakar Motejl a další, nechci na nikoho ... a určitě jsem na někoho zapomněl a myslím si, že se postupně začíná doceňovat, co ona udělala pro vlastně nezávislost justice osobně v situaci, kdy byla předmětem různých ataků ze strany politiky a jaksi nesklonila hlavu, bránila se a ubránila se. To, i když možná v té aktuální době neměla kolem sebe příliš příznivců nebo podporovatelů a možná byla v určitých chvílích i skoro sama, ale myslím, až s velkým odstupem se docení to její úsilí, které má jaksi trvalejší, trvalejší výsledky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem vy vidíte, pane doktore, největší přínos právě paní Ivy Brožové? Ona mimochodem sama k tomu ocenění řekla, že znamená potvrzení, že nezávislost soudů je obecně přijímanou hodnotou.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to tak, je to tak, protože přestože jaksi ústava a vůbec demokratický právní stát je vůbec postaven na trojdělení, na oddělení mocí, na systému dělby a protiváhy, tak politické moci jaksi mají trvalé pokušení přeci jenom více vládnout a ty soudy jim v tom tak trochu překáží a brání a asi není náhodou, že že v situaci, kdy se stane čelním politikem někdo, kdo prostě má tyhle tendence, že první, vůči komu se obrátí, myslím jako ... jsou soudy. Soudy prostě překážejí, soudy vadí. Vidíme to v řadě okolních zemí, v Maďarsku, Polsku, už nemluvím vůbec o Turecku a nakonec možná i vývoj ve Spojených státech této myšlence také nasvědčuje. No ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve volebním roce přibývá na naši politické scéně barvitých výrazů, a to i z úst nejvyšších ústavních činitelů a takových, u kterých neznáme v podstatě ani, řekla bych, zvýšení hlasu, mám teď namysli expresivní výraz pana premiéra, který použil a sociálních sítích. Jak vůbec hodnotíte politickou kulturu v Česku, pane doktore?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Hrubne, hrubne, zhoršuje se a určitě ti, kteří jaksi pronášejí, a to je jedno, jestli je to ten nebo onen, ti, kteří pronášejí tyto výroky, si asi neuvědomují jaksi svoji odpovědnost, protože mají, mají velký, ne-li největší prostor v tom jaksi, jak to ..., veřejném životě a vůbec to mediální také prostoru a neuvědomují si možná, jak, jaké, jaké, jakou moc má slovo. Nedávno slovenský prezident Kiska prohlásil zajímavý projev, kde řekl prostě, že je velkou odpovědností osob působících veřejně, aby vážili svá slova, protože, a řekl to vlastně v tom nejextrémnějším příkladu, že na začátku každého zla bylo vždycky nějaké slovo. Takže kultivovat ten veřejný prostor, kultivovat to okolí, je jistě jedním z prvořadých úkolů těch, kteří mají vliv na mínění ostatních a kteří můžou dávat vzor a příklad ve svém chování, vystupování a zejména také na to nezapomeňme, aby za tím slovem vždycky přicházel i ten čin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A otázka pro vás od pana Miloše Kudery. Cituji: "Český prezident je z titulu své funkce vrchním velitelem armáda a má ničím nelimitovaný přístup i k přísně tajným výstupům zpravodajských a bezpečnostních orgánů. Není ale systémová chyba, že právě on nemusí mít ze zákona žádnou bezpečnostní prověrku? A neměli by mít prověrku na stupeň přísně tajné všichni kandidáti už v momentě, kdy se oficiálně k volbě zaregistrují?" Tolik dotaz pana posluchače.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, takhle je to uspořádáno. Prezident republiky v tom není sám, abychom připomněli platnou právní úpravu. Ze zákona jsou vlastně určeni ke styku se všemi utajovanými skutečnostmi bez jakýchkoli prověrek mimo jiné všichni, všichni zákonodárci, tedy poslanci, senátoři, ale také soudci. Prostě vychází se z toho, že na takovéto nejvyšší prostě ústavní úrovni, že jaksi prověřování, prověřování v těch jednotlivých případech by nemělo místo tím spíše, protože to bychom stejný mechanismus asi museli zvolit u všech kandidátů do voleb všeho druhu a to by asi a agenda těch prověřovacích orgánů nesmírně, nesmírně narostla a zase z druhé strany, mohl by někdo říkat, vždyť to je vlastně omezení politické soutěže, politického boje. Tady někomu dají prověrku, nebo mu ji nedají včas a on nemůže se účastnit kandidatury třeba do Senátu nebo do, do Poslanecké sněmovny. Já myslím, že tohle ... můžeme si o tom myslet své, ale těžko to asi jinak uspořádat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od paní Jany: "Co podle vás přispěje ke kultivaci veřejného prostoru?" Otázka evidentně v narážce na naše předchozí zamyšlení, jak hrubne veřejný prostor, mluva.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já jsem, já jsem to i v tomhle pořadu říkal opakovaně. Prostě každý začněme u sebe, každý máme, myslím prostor, pro svou kultivaci, ať už jaksi chování, ve v vystupování, v projevech, ve skutcích a ne, nehledejme, nehledejme jenom jaksi terče naší kritiky mimo sebe a možná to pomalinku se bude zlepšovat. Protože, budeme-li se sami takto chovat, budeme jistě citlivější i k jinému chování těch ostatních a budeme třeba se snažit působit, působit na ty ostatní a naopak, bude-li někdo se chovat jinak, tak třeba nebude mít naši důvěru a tu důvěru pak nebo nedůvěru projevíme tak, jak můžeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pisatelem dalšího e-mailu je pan Zmrzlý. Cituji: "Pane doktore, mám návrh na změnu justice, tedy jejího symbolu. Dejme jí do ruky místo vah tlustý zákoník a odstraňme jí šátek z očí, aby v něm mohla číst. Jen nevím, jakým symbolem naivní převychovatelnosti nahradit ten trestající meč? Mám v obavu, že v labyrintu práva se ztrácí spravedlnost. Aby nám nezbyla jen v názvu ministerstva." Co říkáte tomu návrhu?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak to je na, to je na velké filosofické zamyšlení, anebo z druhé strany umím si představit krásnou karikaturu, která přesně tohle bude znázorňovat nebo zobrazovat, ale ukazuje to, jaké jsou práce limity, nebo jaké jsou třeba problémy ve výkonu spravedlnosti, ale myslím si, že na takovou tu zásadní revizi symbolu to ještě není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký smysl mají vůbec justiční symboly? Taláry, paruky, kladívka, meč, váhy, ostatně i soudní budovy?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ano, jsou to, jsou to symboly, jsou to symboly, u nás už třeba jeden z těch symbolů jsou také paruky, které už jistě asi nejsou všude na světě, ale byly, byly svého času, když začnu u nich třeba, byly svého času takovým symbolem takového určitého odosobnění té osoby soudce. On se v té chvíli stává prostě určitým, určitou institucí a i tím se dávalo najevo, že jaksi nikomu nestraní, že, že není na ničí straně a že rozhoduje zcela nezávisle. Podobně, podobně i ty váhy, které vlastně mají, mají znázorňovat, že musí se všechny argumenty z obou stran pečlivě poslouchat a ... a zvažovat a teprve pak se může rozhodnout. Ty zavázané oči koneckonců si můžeme jistě interpretovat všelijak, ale zase možná mají ukazovat, že ten soudce se nemá dívat na tu nebo onu stranu podle toho, jak, jak je mu sympatická nebo není sympatická a má spíš jenom pečlivě poslouchat a meč k prosazení práva asi vždycky bude potřeba, protože ne všichni se tomu právu podrobí, nebo se budou chovat podle práva. Takže není musí přijít i, i ten meč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přijde i ve Spojených státech? Když se podíváme na, no, nevím, jestli to nazvat rozmíškou, každopádně jistou kontroverzí, co se týče rozhodnutí soudu v americkém Seattlu, který zablokoval v pátek migrační dekret nového pana prezidenta? Opatření soudce je platné na celém území Spojených států a toto rozhodnutí označil Donald Trump za směšné. Bílý dům se proti tomuto kroku ohradil s tím, že prezident má ústavní právo i zodpovědnost chránit obyvatele Spojených států. Co říkáte celému sporu? Podle generálního prokurátora Washingtonu, pana Fergusona ústava zvítězila. Cituji: "Nikdo není nad zákonem, dokonce ani prezident."

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Přesně tak a dvakrát podtrhnuto a platí to všude na světě. Víte, zrovna v Americe, která vlastně do své ústavy dala tyhle ty principy brzd a protivah, tam přece byla jaksi velká citlivost na to, aby tím, že se Amerika nebo Spojené státy osvobodily od anglického panovníka, tak nechtěly si představit situaci, že přijde nový panovník a i když se bude nazývat prezident, nebo jakkoli jinak a že bude, že bude zase vládnout. Takže proto, proto možná ta velká citlivost a ti prezidenti samozřejmě by rádi vládli neomezeně. Jenomže nedá se nic dělat, je to právě v tom systému brzd a protivah, že někdy ten soud trošku šlápne na brzdu a i tomu prezidentovi řekne, že tohle ne, nebo takhle ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump nominoval před týdnem na člena Nejvyššího soudu relativně mladého konzervativního soudce Neila Gorsuche. Je mu 49 let a je vlastně nejmladším nominovaným do této funkce od té zatím poslední nominace v roce 1991. Kdo je tento kandidát? On by vlastně měl, bude-li schválen, být, a to je také druhá otázka, bude rovnocenný, rovnocennou náhradou za loni zesnulého konzervativního soudce Scaliu. O tom jsme hovořili ...

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak tahle nominace byla očekávaná z velkým napětím a s velkou pozorností, koho vlastně, že prezident Trump vybere na doplnění toho jediného posledního devátého místa, protože není vůbec žádným tajemstvím, že ten soud opravdu je, jak bych řekl, rozdělen, že tam jsou čtyři, čtyři soudci, kteří byli nominováni demokratickými prezidenty, čtyři soudci republikánskými a na rozdíl od nás, tam se v tím vcelku netají, tedy myslím ti nominátoři, prezidenti, netají se, že berou, berou kandidáta ze svého středu nebo z okolí, nebo, který je jim názorově blízký. Pak je samozřejmě další věc, jestli ten soudce je jaksi potvrzen ve své funkci, jestli si udrží tu náklonnost, ale neměl by, samozřejmě k tomu, kdo ji poslal a což jsme v minulosti také, také viděli. Neil Gorsuch, okamžitě se začalo o něm psát a mluvit a zdá se, že je to jeden z těch, kteří budou velmi konzervativní, ale řekněme, především co do interpretace ústavy. On příliš nesouhlasí s těmi trendy, aby soudci aktivně dotvářeli právo, ale spíš jaksi je to takový ten, ... říká se tomu originalista nebo tradicionalista nebo textualista, který říká: Máme se dívat na ústavu jaksi z doby tvůrců a nechat změny jaksi zákonů, nikoli soudcovské interpretaci, ale Kongresu, aby je schvaloval, no. Je to člověk velmi konzervativní, zdá se, velký odpůrce potratů, velký odpůrce euthanasie a tak dále a tak dále. Spoustu věcí se o něm dá, dá říci. Když byl naposledy nominován do jaksi funkce federálního soudce odvolacího soudu. Tehdy prošel jednohlasně v Senátu. Na druhé straně, uvidíme. Teď myslím si, že třeba i ta aktuální situace v Americe tím, jak prezident Trump se vyjadřuje na adresu soudců, že možná bude, bude větší těžkostí v tom, v té proceduře, v americkém Senátu před tím právní výborem, v tom slyšení, že budou asi senátoři, budou velmi pečlivě vážit, jestli, jestli ten nový kandidát, tedy Neil Gorsuch, jestli bude schopen jaksi se chovat nezávisle, bez ohledu na to, kdo jej nominoval, nebo komu má být jaksi zavázán. Takže to všechno, to všechno vzbudí určitě další, další reakce, ale je to, je to důležité. Je to důležité, protože soudní moc ve Spojených státech je opravdu velmi důležitým faktorem a může pozastavit nebo jaksi zablokovat řadu, ať už aktů zákonodárné moci nebo teď těch exekutivních rozhodnutí prezidenta. Takže jaksi zvažování, aby ten soudce byl skutečně integrální osobností, aby byl, aby skýtal záruky nezávislosti, nestrannosti, je tam, je tam velmi důležité tím spíš, že on, Nejvyšší soud plní v Americe i roli Ústavního soudu, tím spíš, že ti soudci jsou tam opravdu, nikoli na omezenou dobu, ale dokud v podstatě jsou v kondici a nejstarší soudkyně má 83 let, takže jestliže někdo se stane soudcem Nejvyššího soudu v 49 letech, tak je jasné, že tam bude, bude třeba i desítky, desítky let a že prezident Trump hledá někoho podobného soudce Scaliovi, to je jasné, ani se tím netajil. Dokonce veřejně prohlásil, že se radil s paní Moren Scaliovou, tedy s vdovou po zesnulém soudci, takže to je, to je vcelku jasná, jasná preference. Ale otázka je, jak to všechno, jak to všechno dopadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, že, nebo řekl byste, že Neil Gorsuch bude ještě konzervativnější než zesnulý Scali?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Těžko říci. Viděli jsme v minulosti i soudce, kteří jaksi byli v uvozovkách "posláni k Nejvyššímu soudu" s nějakou, s nějakou představou, jak se tam budou chovat, jak tam budou rozhodovat, ale oni to prostě nepotvrdili. Spíš je taková tendence k určitému liberálnění. No, je to, říká se tomu také někdy Backethův syndrom, prostě taková ta teorie nevděku k tomu, kdo mě nominoval, ale jinak to asi nejde. Ten soudce zkrátka nemůže, nemůže, ať už ho nominoval kdokoli, ale neplatí to jenom ve Spojených státech, prostě nesmí nikdy ve svém rozhodování být zavázán tomu, kdo jej tím soudcem ustanovil. To by jinak přestal být, přestal být nezávislý a přestalo by vlastně fungovat to oddělení mocí brzdy a protiváhy. Pak by ten soud byl stejně barevný a stejně se politicky chovající jako ostatní politické moci a to vlastně takové soudy jsou úplně zbytečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký by tedy byl ten nový nebo v tom novém složení americký Nejvyšší soud? Spíš nakročí k tomu liberálnímu proudu nebo ...?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to, v Americe to probírají ze všech stran, dokonce z hlediska náboženského říkají, tak jsou tam, jsou tam vlastně čtyři katolíci, tři Židé, teď by tam byl vlastně první protestant, protože Neil Gorscuch, myslím, že je členem episkopální církve, takže i z těchto, z těchto hledisek jsou tam tři ženy, jsou tam prostě lidé různě, různě jaksi, s různou minulostí. Uvidíme, uvidíme. Vůbec, myslím, že není, a navíc, navíc, jak jsem říkal, jsou tam soudci tři kolem 80 let věku, takže je možné, že prezident Trump bude mít ještě příležitost nominovat další kandidáty. Někteří američtí prezidenti třeba vůbec takovou možnost neměli, přestože byli ve funkci v plném období, ale prostě to je ta trvanlivost Nejvyššího soudu, že tam ti soudci jsou desetiletí, takže jestliže nějaký jiný, nějaký prezident má tuto možnost, tak jistě ji s velkou chutí využije a s nadějí, že to bude jeho soud, ale to vždycky neplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to dobře vůbec, pane doktore, být takto na neomezenou dobu vlastně soudcem Nejvyššího soudu?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak je to dobře za situace, je to dobře za situace, kdy ovšem ti lidé tam přicházejí opravdu v nějaké, řekněme, poslední třetině, nebo poslední čtvrtině své profesní dráhy. To znamená, lidé, kteří mají opravdu velkou zkušenost, velkou erudici, ale také, také určitou, určitý ještě, jak bych to řekl, určitý elán některé věci dělat. Myslím, že to je dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik názory Josefa Baxy, předsedy Nejvyššího správního soudu. Děkuji vám za ně. Mějte se hezky.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou zítra. Je připraven rozhovor s ekonomem Janem Švejnarem. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.