Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 7. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslechu pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. A ve studiu vítám ekonoma, profesora Jana Švejnara. Dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku vidí první kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa? Například důsledky odstoupení od transpacifické dohody? Kdo zaplatí zeď s Mexikem a jaké jsou americko-britské vztahy? Zaposlouchejte se do pohledu česko-amerického ekonoma. Americký prezident Donald Trump má za sebou první 2 týdny v úřadu. Jasně ukázal všem, že plní své předvolební sliby, že je myslí opravdu vážně a už rozhodl o několika významných záležitostech. Přesto není ještě příliš brzy, pane profesore, hodnotit politiku Donalda Trumpa?

Čtěte také

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
A tak samozřejmě, do určité míry už víme, kterým směrem jde a jak rychle a aktivně se angažuje. Na druhé straně ještě nevíme dost dobře, jak si s ním poradí vlastní strana, Republikánská strana, která zatím samozřejmě využívá toho, že má silného prezidenta, ale na druhé straně může dojít samozřejmě k situacím, kdy se budou muset rozhodnout, jak daleko v jeho někdy extremistickém chování s ním půjdou a kde už ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je váš odhad té situace nebo toho vztahu, jak se vykrystalizuje, lze to vůbec říct?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Tak já myslím, že značná část republikánů je s ním nyní zajedno. Ale jsou tam důležití senátoři, McCain, /nesrozumitelné/ a Rubio například, kteří myslím, že v některých oblastech s ním nebudou souhlasit. Například, kdyby byl příliš přátelský vůči Putinovi. A v tu chvíli je otázka, jestli oni budou hlasovat s demokraty nebo jestli zůstanou s tou republikánskou většinou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten vztah ale je opravdu velmi klíčový. Tak možná kdyby to vypadalo jinak nebo bylo jinak, za Baracka Obamy také by možná někdejší prezident vlastně, co se týče rozložení těch sil, podpory, Kongres a podobně, tak by asi prosadil více, než se mu podařilo.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
No ano. Tak tady máme zajímavé srovnání, protože Barack Obama vlastně první dva roky, kdy byl ve funkci, měl též většinu v Kongresu. Akorát že ji bezohledně nevyužil, snažil se najít s republikány kompromis a tím vlastně ztratil čas. Potom už tu většinu v Kongresu neměl a nebyl tudíž schopen protlačit příliš mnoho svých různých nápadů. Zatímco Trump, jak vidíme, toho využívá a Republikánská strana využívá to, že má teda prezidenta, velice rychle. Takže vidíme celou sérii dekretů, které rychle mění situaci jak ve Spojených státech, tak ve světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co teda bude nejspíš následovat?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Tak já si myslím, že co bude následovat, samozřejmě je otázka, do jaké míry legislativa. Zatím on vládne dekrety, čili zatím vlastně dělá věci, které sám může nebo do určité míry může uskutečnit. Potom, jakmile dojde na legislativu, jakmile budou muset být protlačeny zákony, tak tam se potom ukáže, do jaké míry právě republikáni budou zajedno anebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je Trump ve vašich očích nepředvídatelný?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Ano. Já si myslím, že to je vlastně ten, bych ho charakterizoval jako především jako člověka, který je nepředvídatelný. To jsem cítil už jako od samého počátku a myslím si, že to opravdu teďka je vidět. A na druhé straně je to taky člověk, kterej je velice impulsivní, takže někdy si nejsme jisti, do jaké míry bude jednat racionálně anebo velice emocionálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se právě debatuje na téma, do jaké míry je či není předvídatelný, je to optika mnohých, například i vaše, pak je tady i protinázor, že vlastně jenom jako kdybychom nechtěli věřit tomu, co říká, co slíbil, protože vidíme, že ty sliby vlastně plní.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Tak on je plní v prvních dvou týdnech tím, že vydává, jak říkám, různé dekrety. Do jaké míry opravdu například uvalí vysoká dovozní cla nebo rozjede, řekněme, obchodní válku s Čínou, tak to myslím, že ještě nevíme a tam je ta nepředvídatelnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump podepsal například exekutivní příkaz o formálním odstoupení Spojených států od takzvaného transpacifického partnerství, dohody označované zkratkou TPP. Ta se rodila dlouhá léta, měla odstranit obchodní bariéry mezi 12 zeměmi. Co říkáte samotné dohodě, její podstatně, jejímu významu?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
No, byla by to významná dohoda ve smyslu, že by zjednodušila obchodní vztahy mezi právě všemi těmito zeměmi. Ten faktický rozdíl bude menší, než by byl, kdyby dohoda vůbec neexistovala v tom smyslu, že Spojené státy mají bilaterální dohody s řadou zemí, se kterými by vlastně stvrdily tuto multilaterální dohodu. Takže ten rozdíl není jako žádná dohoda oproti té transpacifické, ale je bilaterální dohody oproti multilaterální. Ale je to škoda, protože opravdu by to byla smlouva nebo dohoda, která by zjednodušila a zvýšila tudíž množství obchodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude mít tedy to odstoupení, pokud teda opravdu k tomu dojde, závažné důsledky?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já myslím, že nebude mít tak závažné důsledky, jak bychom se na první pohled domnívaly, protože ty ostatní země pravděpodobně tu smlouvu ještě podepíší. Takže oni, ty ostatní země, ony budou mít mezi sebou dohodu, akorát tam nebudou figurovat Spojené státy. Ty ale budou mít bilaterální dohody s většinou těchto zemí, takže nakonec si myslím, že ten rozdíl, který tam sice bude, nebude zas tak závažný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to tedy tak dramatické.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Není to tak dramatické, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle alespoň listu Financial Times hlavní obchodní poradce amerického prezidenta Trumpa prohlásil rozhovory o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií za mrtvé. Co si o tom myslíte?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
No tak to je, tam je ta nepředvídatelnost. Nevím, jestli toto opravdu je směrodatné. Myslím si, že by to bylo nešťastné, kdyby zase k dohodě nedošlo. Na druhé straně samozřejmě Evropa s Amerikou jsou hlavní obchodní partneři a v mnohém už mají volný obchod nebo téměř volný obchod. Takže tady se spíš jedná o prodloužení a zvětšení množství obchodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trump také dodržel další ze svých předvolebních slibů a vydal exekutivní příkaz k výstavbě zdi na hranici s Mexikem. Kdo ji bude financovat, pane profesore?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Ano. Tak to je samozřejmě jednak velká otázka a jednak lidé vtipkují o tom, kdo to vlastně teda bude platit. Je jasné, že Mexiko jako takové to přímo platit nebude. Čili už se nyní mluví o tom, že pakliže by se ta zeď opravdu vystavěla, a to je stále ještě také otazník, jestli to bude zeď po celé délce hranice nebo jenom částečně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta zeď ale, promiňte, vlastně stojí.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Tak ona už začíná, ano, stojí, no, přesně tak. Ale jako samozřejmě nepokrývá celou hranici. No nejspíš by to bylo financováno z nějakého dovozního cla, o tom se mluví. A tam samozřejmě naneštěstí pro Američany, kteří v určitém smyslu ti, kteří Trumpa podpořili, tak by to znamenalo, že by měli dražší výrobky, které by přišly z Mexika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dává ta zeď smysl?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já si myslím, že ne, že opravdu to nebude něco, co zamezí přílivu občanů z celé Latinské Ameriky, Mexika především. Takže myslím, že to je spíš jenom gesto, které on dělá, aby ukázal, že to, co sliboval, že opravdu mínil a bohužel já si myslím, že to nebude mít ty výsledky, které on očekává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže podle vašeho názoru není zapotřebí té zdi v rámci, řekněme, jakési efektivity nové bariéry, co se týče přílivu nelegálních přistěhovalců?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
No, já si myslím, že to, že to ten příliv příliš neovlivní. Opravdu, to udělat zeď, to by bylo něco jako železná opona. Musela by se opravdu udělat taková neprodyšná zeď, která si myslím, že na tom území, kde by měla být stavěná a tak dále, že by to bylo velice složité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je vůbec orientačně počet nebo procentuálně nelegálních imigrantů z Mexika do Spojených států?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
No tak ono se to přesně samozřejmě neví, protože tím, že jsou nelegální, tak nejsou evidováni. Ale odhaduje se, že to je 10, možná víc milionů lidí. A ne všichni jsou z Mexika samozřejmě, protože ten příliv je skrz Mexiko i z jiných zemí, zvláště ze střední Ameriky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký vztah mají k sobě vůbec běžní Američan a Mexičané, pokud je vám známo?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já myslím, že opravdu v běžném životě je to vztah, který je velmi přátelský v Americe. Zvlášť v těch státech, které jsou víc na jih, se používá španělština velmi běžně. A myslím, že normálně se člověk vůbec netáže, jestli ten člověk, který je, řekněme, z Mexika, jestli je legální nebo nelegální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má ta aktuální situace mezi Spojenými státy a Mexikem nějakou obdobu v historii?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
No tak samozřejmě ta historie obou zemí prošla jak velice mírovým, tak válečným vztahem. Opravdu historicky, že jo, včetně zabrání území a tak dále. Ale moderní vztahy mezi Mexikem a Spojenými státy byly vždycky velmi pozitivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec říkáte, pane profesore, tomu složení kabinetu Donalda Trumpa, nové administrativy?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Ano. Taky něco, co nebylo úplně předvídatelné a stále je tam velká nejistota, jak ten kabinet vlastně bude působit, protože tam máme zase, když se na to podíváme z hlediska, co je důležité pro naši zemi, pro Českou republiku, tak je to vztah k Rusku. Je to vztah k Putinovi. No a tam máme lidi, jako například ministr zahraničí, který je známý tím, že je velkým přítelem Vladimira Putina. No a pak tam je ministr obrany, který je známý tím, že je velice tvrdý ve svých postojích vůči Rusku. Kdo z nich vlastně bude mít větší slovo, větší vliv, to stále ještě nevíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co šéf státní kasy? O tom se podstatně méně mluví nebo alespoň zatím.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Ano. Ano. Tak tam je jako otazník, jak ten se bude chovat. Je zajímavé, že vlastně dva důležití šéfové, ministr financí a obchodu, oba pocházejí z firmy Goldman Sachs, takže ačkoliv Donald Trump sliboval, že vlastně zavede úplně jiný pořádek, že lidé, kteří normálně právě takto působí, že nebudou z těch tradičních bankovních kruhů, tak nakonec k tomu stejně došlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze už nyní částečně odhadovat možné důsledky těch prvních opatření nového amerického prezidenta na americkou ale i světovou ekonomiku?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já myslím, že těžko teda kvantifikovat. Víme, kterým směrem to jde, tak samozřejmě je to směr k protekcionismu, méně volného obchodu. Tam kdyby to nemělo velké následky, tak to jenom částečně omezí teda volný obchod. Ale je tam velké nebezpečí, že kdyby Trump učinil rázné kroky, jako například kdyby uskutečnil politiku dovozních přirážek, cel, kvót, tak to může vyprovokovat válku ve smyslu obchodní války, obchodní válku, no a to by mohlo potom celosvětově opravdu mít nedozírné negativní následky na životní úroveň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A v čem naopak vidíte možný přínos nové éry pana profesora?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
No tak je otázka, jestli, jak bude postupovat například v daňové oblasti. On sliboval, že jednak sníží daně ale jednak též zjednoduší daně. To snížení samo o sobě záleží na tom, jak se uskuteční. To ještě přesně nevíme. Teda víme, že sníží daně pro bohaté, takže to nebude mít velký vliv na chod ekonomiky, protože tito lidé, to nebude stimulovat jejich poptávku, ale je otázka, jestli tu daňovou soustavu opravdu zjednoduší. Kdyby ji podstatně zjednodušil, tak by to mohlo mít pozitivní vliv na chod americké a tudíž potom celosvětové ekonomiky. No a pak je tady ta velká otázka, jestli opravdu zvýší vládní výdaje podstatně, zvlášť výdaje na výstavbu infrastruktury, no a to by mělo silně stimulativní efekt. To znamená, to by rozjelo ekonomický tempo růstu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak chce oživit průmysl konkrétně?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Tak to je velice kontroverzní věc, protože on samozřejmě se snaží tlačit na šéfy podniků, velkých podniků, aby přenesli část výroby zpět do Spojených států a nestavěli nové továrny v zahraničí. Myslím, že se mu to do velké míry nepodaří. A druhá věc je, že Spojené státy už mají tak málo průmyslu, tradičního průmyslu chci říct, že snažit se opravdu tuto část ekonomiky znovu zvýšit její vliv v celé ekonomice, že to nedává velký smysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč by se mu to nemuselo podařit?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já si myslím, že nakonec podniky opravdu budou dělat to, co je v zájmu jejich akcionářů, jejich vlastníků a jestliže budou se snažit vyhovět prezidentovi v jeho snaze převést část výroby do Spojených států, tak to bude jenom velice marginální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co Spojené státy nejvíce potřebují?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Spojené státy, já myslím, potřebují opravdu tu investici do infrastruktury, to je dobrý nápad a to by se stalo za Hillary Clintonové taktéž. No a potom, kdyby došlo teda opravdu ke snížení, zjednodušení daňové soustavy, tak to jsou v oblasti ekonomické ty hlavní kroky. No, co potom by ty Spojené státy opravdu potřebovaly, je, aby jejich zahraniční politika byla jasná, přímočará, aby pokračovaly víceméně směrem, kam, kde byly předtím, aby byly tím, takovým tím ideálem řekneme západních hodnot. Nad tím visí zase velký otazník.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Londýn jako první obdržel od nového amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvání do Bílého domu. Je to překvapující, pane profesore?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já myslím, že ne, že on to vidí jako jednak historickou záležitost, že Británie vždy měla se Spojenými státy speciální vztah. A na druhé straně myslím, že je to taky z jeho strany taktické ve smyslu, že on nevěří vlastně v Evropskou unii jako takovou nebo není jejím velkým fanouškem a tudíž ten krok, který Británie uskutečňuje, je pro něho, on to vidí jako pozitivní a snaží se to podpořit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je v tom i jistá možná symbolika?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Je v tom symbolika. Rozhodně je v tom symbolika. Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou oba, mám teď na mysli Donalda Trumpa a britskou premiérku Theresu Mayovou, dobře spolupracovat? Protože oba reprezentují vlastně stejné nebo podobné politické proudy. Navíc už jste také řekl nepřímo, že Donaldu Trumpovi je brexit sympatický.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Ano. Brexit mu je sympatický. Konzervativní hodnoty jsou mu sympatické, takže v tom smyslu mají okamžitě mnoho společného. Ale na druhé straně je zde otazník ve smyslu, že premiérka Mayová se snažila od Trumpa získat potvrzení, že opravdu stojí pevně za NATO a tam se jí, myslím, nedostalo jednoznačné odpovědi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump příliš nevěří v Severoatlantickou alianci, docela ji kritizuje.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Ano. On ji kritizuje z takového pragmatického hlediska ve smyslu, že říká, že Spojené státy vlastně celou dobu dotovaly, subvencovaly NATO a že je potřeba, aby Evropané nyní už teda jako se postarali o to financování sami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Což je ale legitimní požadavek.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Což je legitimní požadavek. Takže v tom smyslu já myslím, že jestliže nebude zpochybňovat NATO jako takové, akorát bude zpochybňovat dosavadní systém financování a bude ho chtít nahradit novým systémem, kde Evropané budou více platit, ale bude to stále silná aliance, tak si to myslím, že to je v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by se tedy mohlo podle vás promítnout do těch americko-britských vztahů možný protekcionismus ze strany Spojených států i ten fakt, o kterém hovoříme v souvislosti s pohledem na Severoatlantickou alianci, na její ani ne význam ale spíše akceschopnost možná?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Akceschopnost, ano. Ne, tak paradoxně on nabízí Britům volný obchod, takže on to vidí, že mezi Spojenými státy a Británií by mohla být zóna volného obchodu. A Britové to samozřejmě vidí pozitivně, protože jestliže odejdou z Evropské unie a nebudou mít volný přístup, úplně volný přístup na evropské trhy, tak je pro ně velmi důležité mít volný přístup na ten trh americký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vznikne společná obchodní zóna britsko-americká.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Takže očekávám, že vznikne britsko-americká obchodní zóna. Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký to bude mít vliv nebo dopad na Evropu?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
No tak tady ještě stále nevíme, jak se vyvine vlastně ten vztah mezi Británií a Evropou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Brexit prý bude tvrdý, řekla britská premiérka.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Bude tvrdý, se očekává, ano, přesně tak. Ale nicméně, i když řekla, že bude tvrdý, tak se snaží dojednat co nejlepší obchodní podmínky, to znamená co nejvolnější systém volného trhu. A uvidíme, na co Evropa přistoupí a nepřistoupí, to vlastně bude velké vyjednávání během budoucích dvou let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou vůbec ty americko-britské vztahy? V roce 1946 je Winston Churchill označil za zvláštní. Mluvil tehdy i samozřejmě o úspěšné spolupráci za 2. světové války. Jakým vývojem prošly?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Ano. Oni jsou historicky velice zvláštní. Tak samozřejmě na počátku byla revoluce, Britové tomu říkali velká rebelie. A pak teda přišli a přiznali, že to byla revoluce. A Spojené státy se osamostatnily, takže na počátku ty vztahy byly samozřejmě nepřátelské. Od té doby se vyvinuly v jeden z nejbližších přátelských vztahů a všeobecně se ví, že ve Washingtonu země, která má pravděpodobně nejbližší vztah ke Spojeným státům, je Británie, no a samozřejmě Izrael. Ale řekněme, z těch velkých zemí je to Británie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za které administrativy možná byly, řekněme, nejužší, nejpřátelštější?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
No tak těžko samozřejmě hodnotit, ale je pravda samozřejmě, že v době války ta spolupráce byla extrémně úzká a blízká. Ale od té doby myslím, že byly vždy, vždy poměrně blízké a samozřejmě kdykoliv byl nějaký válečný konflikt, kde země spolupracovaly, tak to přiblížilo tyto dvě země ještě víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V době, kdy předtáčíme náš rozhovor, tak premiérka Mayová chce článek 50 nebo oznámila, že bude článek 50 o započetí jednání odchodu Velké Británie z unie aktivovat nejpozději do konce března. Také zákon o zahájení brexitu odhlasovali poslanci už v prvním čtení. Jak chce Británie oživit průmysl, jaká je strategie? Také vydává takzvanou Bílou knihu k brexitu.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Ano. Tak já zrovna po našem natáčení pojedu do Londýna, kde budeme s kolegy z londýnské školy /nesrozumitelné/ dávat dohromady návrh určitého výzkumu, který právě se bude tímto zabývat nebo určitými aspekty. Tak cíl Británie je samozřejmě udržet co nejužší obchodní vztah s Evropskou unií, je to její největší obchodní partner. Ale přitom navázat co nejvíc vztahů nebo obnovit vztahy, které měla Británie dřív v rámci Commonwealthu se Spojenými státy například, o tom jsme už mluvili. To znamená, pokud by se jim to podařilo, tak by měli vlastně ještě větší zónu téměř volného obchodu, i když ne úplně volného obchodu, tak jak to měli předtím. Do jaké míry se jim to podaří, to bude záviset na vyjednáváních právě během příštích dvou let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Očekáváte tvrdá vyjednávání?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já očekávám tvrdá vyjednávání, protože...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude možná největším oříškem?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já myslím, že to budou tvrdá vyjednávání v tom smyslu, a to přiznávají Angličané sami, že si Evropa nemůže dovolit jim dát velice výhodné podmínky, protože by to vlastně stimulovalo další státy k tomu, že by se mohly pokoušet o exit. Ať už by to byl frexit, czexit nebo kterákoliv jiná země samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dojde podle vás, spekulativní otázka, možná k dalšímu vystoupení některé ze současných zemí, ze zemí Evropské unie?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já si myslím, že ta situace je nepředvídatelná, že je velká míra nejistoty. Ale myslím si, že ta pravděpodobnost, že další země vystoupí a že by se Evropa mohla celá rozdrolit, zde je a je vyšší tato pravděpodobnost, než byla předtím. A zvýšilo ji ještě víc vítězství Donalda Trumpa, protože to vlastně posiluje populistické, nacionalistické, řekněme, mínění a smýšlení, no a samozřejmě tudíž pomáhá těm, kteří půjdou do voleb jako Marine Le Penová ve Francii a kdyby se někdo takový dostal k moci, tak samozřejmě to bude možný efekt vystoupení té či oné země z Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to srovnatelná situace, Amerika - Evropa?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Tak ne, není to úplně srovnatelná situace. Všimněme si, že Donald Trump vůbec nemá na mysli, že by se nějak Spojené státy měly rozložit, naopak. To on chce silné, Amerika první, Amerika pro něho je, jsou všechny státy dohromady. Ale je zajímavý, že je kritický vůči Evropě jako takové a jeho poradci jako Bannon, který má na něj obrovský vliv a který je ultrapravicový poradce, který se vyjádřil mnohokrát, že si myslí, že jednotlivé národní státy jsou lepší uskupení než větší uskupení států, jako byla, řekněme, Evropská unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak vidíte další vývoj transatlantické spolupráce?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já si myslím, ona je tak silná a tak historicky podložená, že neočekávám, že by došlo k nějakému obrovskému vykolejení. Podniky, které jsou nadnárodní, mají velký zájem v tom, aby ta spolupráce pokračovala historicky a kulturně. Ta severoatlantická civilizace je, má silné kořeny. Takže si nemyslím, že bude úplně otřesená. Ale dokážu si představit, že tam můžou být různé výkyvy, ke kterým by mohlo dojít k z takových okamžitých politických důvodů, například vztah k Putinovi nebo některé jiné otázky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl jste evropské kořeny naší civilizace, tak jenom mě napadlo, že vlastně se u nás v Česku debatovalo o tom, jestli by mezi cíle toho tuzemského vzdělávání mělo patřit jaksi povinně ve školní osnově pochopení židovsko-křesťanského duchovního odkazu jako základu těch evropských kulturních hodnot.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Já myslím, že ano. Já myslím, že opravdu je to důležité. My to vnímáme tak nějakou osmózou. Ale myslím si, že by bylo zcela žádoucí, aby to bylo i explicitně určitým způsobem sděleno. Víte, co je paradoxní k tomu ještě navíc? Že vlastně ta islámská kultura, že jo, ve středověku a tak dále, měla též vliv na naše myšlení, významní matematici a tak dále z tohoto světa. Čili si musíme uvědomit, že tam není jenom historie, která je negativní, ale je tam právě i historie, která se samozřejmě stala součástí kultury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené státy jsou zemí přistěhovalců. Jak tam se na toto téma debatuje nebo možná co ve školách se vůbec, napadá mě, studenti, žáci učí v tomto smyslu?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Tak samozřejmě Spojené státy jsou zemí migrantů, jsou si vědomy toho a tam je to ve škole samozřejmě velmi explicitně sdíleno. A ty základy té západní civilizace jsou učeny, takže v tom smyslu je to součástí. A na druhé straně je pravda, že Spojené státy mají samozřejmě též nyní velký vliv z Asie, je tam velký vliv z Asie a že ta kultura tudíž je mnohem širší. No a historicky jsou tam též prostě silné, silná zastoupení lidí z celého světa, takže v tom smyslu je to civilizace založená na západoevropské civilizaci, ale nyní již mnohem širší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co považuje takový řadový, běžný Američan, občan Spojených států za své hodnoty, ke kterým se hlásí?

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Tak záleží to samozřejmě na tom, s kým mluvíte, protože tam budou, řekl bych, stále ještě většina samozřejmě má ty kořeny, které jsou z Evropy nebo řekněme židovsko-křesťanské civilizace, no ale máte tam samozřejmě silnou muslimskou menšinu, jsou tam lidé z Asie, z Číny, velký počet a tak dále. Takže je to, záleží to na tom, s kým zrovna byste v tu chvíli mluvila. A co samozřejmě převládá, je ten pojem Ameriky jako svobodné země, kde opravdu lidé mohou smýšlet tak, jak chtějí a víceméně je tam ta svoboda myšlení a projevu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O svůj pohled na dění kolem nás se s námi podělil profesor Jan Švejnar, šéf Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě. Já vám za to děkuji a přeji vám hezký den.

Jan ŠVEJNAR, profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, ekonom
--------------------
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu 2 přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.