Přepis: Jak to vidí David Storch – 14. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Dobrý den.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se budu biologa ptát? Na chystanou novelu zákona o ochraně přírody týkající se národních parků. Jak je zachovat v současné podobě a zároveň je více otevřít lidem? Má smysl zakládat co nejvíce lesů, aby se zamezilo klimatickým změnám i třeba na úkor biodiverzity? Nerušený poslech. O zákonu o národních parcích budou muset poslanci hlasovat znovu. Senát vrátil novelu o ochraně přírody a krajiny do sněmovny. Chce totiž posílit například práva obcí v národních parcích. Odmítl ale uvolnění pravidel, prodeje pozemků v zastavěných oblastech parků. Se změnami nesouhlasí například ministr životního prostředí Richard Brabec. Máme tedy dva návrhy, pane profesore, pojďme říct, co který předpokládá?

Čtěte také

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
On ten první návrh, který schválila sněmovna, byl konsensuální, mluvilo se o něm poměrně dlouho. Jde teda o novelu vlastně toho zákona 114 o ochraně přírody, což je vlastně základní náš právní nástroj vůbec k ochraně přírody a ta sporná věc se týká právě národních parků. Ta novela vzešla v podstatě z pocitu, že ty, že v těch národních parcích, v tom, co to jsou národní parky, jaký je jejich smysl, vládne jakýsi zmatek, z kterého pramení i například ty problémy na Šumavě. To znamená, mnoho let se mluvilo o tom, že by měla být nějaká novela, ta novela nakonec vzešla opravdu z konsensu poměrně širokého spektra lidí od ministerstva přes vlastně poměrně hodně odborníků v ekologii a ochraně přírody a Poslanecká sněmovna ji schválila hodně velkou většinou, většinou, která normálně nebývá. Pak to šlo do Senátu, a ten ji těsnou většinou neschválil a naopak navrhl některé úpravy, které jsou teď zdrojem sporu. Ta odborná veřejnost je celkem zajedno v tom, že ty senátní úpravy jsou nesmyslné a vlastně plynou z neporozumění opravdové toho, co je vlastně opravdový cíl národních parků. On dokonce vlastně skoro z mého hlediska nejhorší zásah Senátu spočívá právě v tom, že ten cíl, který je tam deklarován v té sněmovní, říkejme tomu sněmovní novela, v té sněmovní novele, tak vlastně úplně vyškrtla, to znamená, ona vyškrtla to, že cílem národních parků je zachování přírody vlastně, když to úplně zjednoduším a na roveň tomuhle cíli postavila rozvoj obcí, což je absurdní. Rozvoj obcí je určitě důležitá věc jaksi v celém území naší republiky. Nicméně národní parky, které tvoří asi 1,5 % plochy, to je vlastně úplně minimum, tak ty jsou právě ..., jako jejich cílem by měla být právě ochrana té přírody a tohle vlastně z toho vypadalo. Jinak ono jsou tam, je tam spousta dalších zásahů, které, některé jsou takové kosmetické, některé jsou opravdu divné v tom, že působí protismyslně, nebo i trošku jsou v rozporu samy se sebou, ale je z toho vidět, že se tam snažili ti senátoři jaksi zadními vrátky umožnit nebo pustit možnost nějakého, nějakých docela velkých zásahů, a to jsou příklady, ono to na první pohled není vidět a jsou to takové drobnosti. Tam je třeba pasáž o tom, jak ..., co se vlastně v těch národních parcích nemá dělat a je tam pasáž, že se nemá ovlivňovat vodní režim a ti senátoři tam vložili s výjimkou zvýšení retenční schopnosti, na první pohled, krajiny, na první pohled to působí docela rozumně, protože retenční schopnost je určitě důležitá věc zvlášť v době těch velkých such a tak, nicméně ono to vlastně znamená právě, že se tam nechají ty zadní vrátka pro stavění přehrad. Podobně třeba je tam velká pasáž o tom, co se může dělat za předpokladu, že se to dobře zdůvodní, právě cíli toho parku. To znamená, cílem je ochrana přírody a může se třeba povolovat ve zvláštních případech lov, protože se tam třeba přemnoží nějaký invazní druh nebo něco takového, ale ten senátní návrh tam vložil vlastně nebo chce vymazat všechno to, tu pasáž o tom zdůvodňování, to znamená, že z toho plyne, že se může lovit jo ve zdůvodňování. Je tam spoustu takovýhle detailů, který ovšem ten návrh vlastně úplně boří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na základě čeho vlastně dospěli senátoři, pokud je vám to známo, šlo o nějakou expertízu vlastně k určité revizi toho původního, říkejme tomu poslaneckého návrhu?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já tyhle detaily nevím. Celkem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, z čeho vycházely?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já se můžu jenom domnívat a jaksi ty zprávy, co jsem četl, tomu nasvědčují, nicméně říkám - moc se v tom nevyznám. Že to je dané prostě tím, že spoustu lidí se opravdu domnívá, že národní parky slouží rozvoji obcí a rozvoji tedy těch regionů a nikoli vlastně ochraně přírody, že tohle z toho plyne, že vlastně se snaží oslabit ten hlavní smysl národních parků, což je ochrana opravdu přírody jaksi ve své přirozené podobě. Ono těžko přesně definovat, co to znamená, ale je představa, že velká část, aspoň polovina toho území by měla být nechána vlastně přirozenému vývoji a přirozeným procesům, a to se spoustě lidem zkrátka nelíbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle ministra životního prostředí, pana Brabce se bude rozhodovat o tom, zda u nás budeme mít v budoucnu stávající národní parky se zachovalou přírodou nebo zda budeme ochranu naší nejcennější přírody deklarovat pouze na oko?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Je to tak. To právě souvisí s těmi zadními vrátky. Drobné senátní změny tam vlastně umožňují pustit poměrně velké zásahy. Tady je potřeba si uvědomit to, o čem jsme tady, myslím, už někdy mluvili, že totiž pochopitelně národní parky ve středoevropské krajině budou vždycky trošku problematické, protože idea národních parků vznikla v Severní Americe, kde je, což je obrovská země, kde mají obrovské plochy divočiny, a tam opravdu lze dělat národní parky, které jsou úplně přírodní a lidi se tam pouští se vstupenkou. To u nás nejde, protože prostě středoevropská krajina je celá zabydlená, nicméně pořád jsou u nás docela zachovalé kusy pěkné, řekněme, divoké přírody, mimochodem nejen v národních parcích. Můj problém s národními parky je, že ony jsou jenom čtyři a vlastně u nás jsou i další kusy nesmírně biologické cenné, které nejsou chráněné v téhle té kategorii, tím nechci říct, že zrovna jaksi tady podporovat národní park Křivoklátsko, ale jsou tady takhle. No, ale těch kusů zase není tolik, abychom si nemohli dovolit tam opravdu mít přísný režim sloužící výhradně k tomu, aby se tam rozvíjela příroda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Senát chce například podle toho svého návrhu zrušit 15leté moritorium, moratorium, promiňte, na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany. Jaký by toto mělo, pane profesore, dopad?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ona, ono je to širší. Tam je obecně problém vůbec s tou zonací. Jo, zonace národních parků je samozřejmě ta úplně klíčová věc, protože ta říká, jaký panuje režim v jakých oblastech toho národního parku a to moratorium znamená, že když už se jednou rozhodne, že třeba polovina národního parku bude nechaná přírodním procesům, dejme tomu, tak že se s tím 15 let nebude hýbat, protože kdyby to tam, kdyby jaksi tam to moratorium nebylo, tak se neustále bude přezónovovávat takříkajíc, no, a pochopitelně to, té přírodě nijak neprospěje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je vůbec evropský trend, což se týče vlastně rozsahu bezzásahových oblastí ponechaných bez toho lidského zásahu i co do počtu možná národních parků?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ona, teď je takové hnutí za jaksi podporu divočiny a rozšiřování takzvaných těch divokých míst. Já s tím mám trošku problém. Už jsme tady o tom taky mluvili, hlavně proto, že si nemůžeme namlouvat, že ta takzvaně divoká místa budou opravdu divoká. Tam stejně ten lidský vliv v Evropě přinejmenším, ale dneska už na celém světě, je tak, obrovský, že mluvit o divočině je velmi ošemetné a v každém případě my víme, že vlastně velká většina ekosystémů nějak závislí na člověku, anebo je tím člověkem tak modifikována, že opravdu o divočině mluvit nemůžeme, nicméně ..., takže s tím konceptem divočiny mám docela zásadní problémy. Na druhou stranu ten koncept divočiny se dá brát docela široce, prostě, že se, pokud možno, velké plochy nechají přírodním nebo polopřírodním procesům, a tohle je evidentní trest v celé Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná je zajímavé podívat se i do údajů Českého statistického úřadu, co se týče jaksi zájmu developerů například na Šumavě v Krkonoších probíhala podle těchto údajů v letech 2005 až 2015 podobně intenzivní výstavba bytů jako v Praze, nebo okolí Prahy, abych byla úplně přesná.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
To jsem také někde četl. To je takový ještě paradox, že vlastně obce, které jsou součástí národního parku nebo jsou na jeho hranici, velmi často bojují takříkajíc s tím národním parkem, to se týká speciálně té Šumavy, ovšem na druhou stranu oni díky tomu národnímu parku poměrně hodně prosperují, a proto si můžou dovolit teda poměrně zásadní výstavbu. Mimochodem to je taky zrovna jeden z problémů toho senátního návrhu, že ta zonace, kterou navrhuje nebo formulaci té zonace, kterou ..., ve formulaci té zonace, kterou navrhuje Senát, ten senátní návrh vlastně je, nebo z ní plyne, že v některých zónách by se mohlo v podstatě úplně nekontrolovaně stavět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když to shrneme, tak vlastně je sporný bod samotný cíl národního parku.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta zonace, už jste se zmínil, pane profesore, o těžbě dřeva, lovu zvěře, výstavba přehrad v parcích. Co ještě přidat? Přijde mi to docela hodně ten výčet vlastně, v čem se rozcházejí ty dva návrhy?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, tohle jsou podle mě ty nejdůležitější věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zásadní.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Že vložení některých formulací jako té o té retenční schopnosti se umožňujou některé zásahy, které jinak se považují za nepřijatelné, třeba stavba přehrad, a naopak vypuštěním některých pasáží se umožňuje třeba právě ten lov, protože tam je vypuštěna ta pasáž o tom, že lov je jenom ..., umožněn v době zdůvodněných případech, když se to jaksi zdůvodní právě tou ochranou přírody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy zachovat národní parky v té současné podobě a zároveň je více otevřít lidem?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ona v podstatě ta novela počítá s tím, že se víc otevřou lidem, to je takový obecní posun právě v té jaksi právní stránce ochrany přírody, ta původní, ten původní zákon byl vlastně relativně restriktivní a ten dnešní trend je, že není důvod tu přírodu uzavírat lidem. Jeden z hlavních problémů naší přírody je, že lidi do přírody sice chodí, ale jenom na určitá místa a vlastně o přírodu se moc nezajímají, to znamená, to by mělo právě podpořit to otevírání lidem. Na druhou stranu musí se to nějak regulovat a reguluje se to právě prostřednictvím třeba těch klidových zón. Prostě někdy se nemůže někam jít, protože se tam zrovna množí nějaký důležitý organismus, ale obecný trend je jednoznačný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy tedy vidíte, řekněme, dlouhodobé cíle ochrany přírody v národních parcích?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ono dlouhodobé cíle jsou prostě dobře právě deklarované v té takříkajíc sněmovní verzi, prostě aspoň polovina území národních parků by měla být věnována opravdu přírodě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Američtí vodohospodáři stabilizovali vyhrocenou situaci na přehradě v severní Kalifornii. Eroze vážně poškodila takzvané skluzy, tedy odtokové dráhy přelivů. S jakými pocity sledujete, pane profesore, ono dění? V oblasti nadále platí evakuace, která se dotkla takřka 200 tisíc lidí. O čem svědčí tento příběh?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ono tohle je v podstatě dost extrémní záležitost, navíc to, jak se o tom psalo, bylo ještě v jistém smyslu extrémnější, protože se psalo o tom, že může být porušená přímo ta hráz. Pak se ukázalo, že vlastně ty skluzy jdou mimo tu hráz a tak. Já to spíš vnímám v takovém docela zajímavém kontextu. Totiž přehrady se i u nás, ale právě i v Americe stavěly hrozně moc v polovině dvacátého století, byl to obrovský trend a tady, stejně jako v mnoha jiných oblastech překvapivě není moc rozdíl mezi tím východním a západním blokem. V Americe nicméně dochází v posledních dekádách k masovému rušení přehrad. To je něco, co se u nás vlastně neví, strašně moc přehrad se zrušilo, protože se ukázalo, že vlastně nejsou potřeba, vlastně ty ..., v mnoha ohledech spíš škodí. Ono tady je to celkem jako složitá problematika, do které nechci zacházet, ale jeden z problémů přehrad je, že přehrady slouží jednak jako ochrana před povodní, ale jednak taky jako rezervoár vody v případě sucha. Problém je, že tyhle dva cíle jdou vlastně proti sobě, protože, pokud by měly chránit před povodní, tak musí být na co nejnižší vodě, naopak, pokud jako rezervoáry pro případ sucha, na co nejvyšší. To znamená, ony jsou v tomhle velmi omezené a nakonec svému cíli sloužit nemusí. Takže v té Americe se hodně rušily, ovšem pochopitelně některé rušit nejdou, a to je třeba příklad téhle té přehrady nebo vůbec velké části přehrad v Kalifornii, což souvisí s tím, že Kalifornie je hodně aridní, to je v podstatě z velké části poušť a zároveň jsou tam obrovská města, která potřebují vodu. Ta voda tam samozřejmě zteče ze Skalistých hor, ale tu vodu je potřeba jímat, proto v té Kalifornii máme, a tady třeba v Nevadě, máme obrovské přehrady. No, ale ty přehrady byly postavené relativně dávno a není divu, že se občas něco takového s nima stane. Já se domnívám, že tady nakonec tady nebude ten problém ..., ta evakuace byla spíše preventivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také vlastně podle odborníků nehrozilo protržení díla.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Právě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme se dostali k vodě, pane profesore, tak Česko chystá novou dotaci. Lidé šetřící vodu dostanou až 60 tisíc korun a více než jednu miliardu korun do roku 2020. Na tolik přijdou opatření, která mají připravit naši zemi na klimatické změny, půjde třeba o opatření pro lepší zadržování vody v krajině. Celkem je, co jsem alespoň vyčetla, 50 priorit. Jak je hodnotíte?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, to jsou ..., je to skutečně 50 priorit, což vypadá vlastně, jako že je to hrozně velké číslo. Když se na to ty priority detailně podíváte, tak zjistíte, že ono to není tak horké, protože naprostá většina z nich jsou takové obecné rady, které jaksi jsme vždycky věděli, to znamená, jsou tam priority typu, že spíš než monokultury by měla být v lesích pestrá dřevinná skladba, že by se mělo zamezit odtoku vody z polí a nějak přehodnotit meliorace a podobně, že by se měly snížit stavy spárkaté zvěře. Mimochodem ono je to docela zajímavé, protože jsou to, je to celé chápáno jako vlastně protikrizová opatření proti klimatickým změnám. Hrozí velká sucha, hrozí zároveň povodně, hrozí větry, ale když se na to podíváte detailně, tak jsou to vlastně takové obecné rady, jak zacházet s krajinou, které jsou vesměs rozumné, na druhou stranu jsou to takové ty věci, které, o kterých se mluví už opravdu desetiletí. Já si pamatuju na jednu schůzku s lesáky, na které, která byla asi před 10, možná před 15 lety, kde se mluvilo o tom, jak je potřeba omezit ty stavy spárkaté zvěře, jelenů, srnců, protože ty, ono jich je opravdu hodně a nějak problém jejich je, že prostě, je jich tolik, že obnova lesa je tím velmi omezená, možnosti obnovy lesa, to se, proto se musí školky ohrazovat a tak dál a jeden lesák nám tam říkal, že přesně o tomhle mluvili před 30 lety na začátku sedmdesátých let a je to prostě takový trvalý problém, to znamená, těch opatření je tam spousta, ale většina z nich jsou věci dávno známé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký tedy budou mít smysl? Připomeneme si je, zopakujeme nebo ..., v praxi, jak se to promítne tedy podle vás?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já pochybuju o jejich reálném účinku trošku, ale na druhou stranu tady je potřeba si uvědomit, že některé ty věci se dají udělat celkem jednoduše prostě zvyšování té retenční schopnosti. Věci, které se týkají lesa, což je mimochodem velká část těch opatření, se týká lesa, tak ty jsou na strašně dlouhé lokty, jo. Tady je potřeba si uvědomit, že vlastně, když ochranáři diskutují s lesáky, tak ti lesáci celkem správně argumentují, že ten les roste třeba 100 let, to znamená, když mluvíme třeba o tom, že je potřeba měnit ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Druhovou skladbu.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Druhovou skladbu nebo věkovou skladbu, nechat přirozenou obnovu lesa, to je všechno pravda. Dokonce v poslední době se to opravdu mění. To znamená, tady ty změny jsou, ale nemůžeme si představit, že jaksi se vezme tohle opatření a za chvilku budeme vidět ty důsledky. Nicméně opravdu bych zdůraznil, že druhová skladba lesů i jejich věkové rozvrstvení se mění, a to k lepšímu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Místo smrků třeba více těch listnatých lesů? Zajímavý názor, přišel s ním expert TOP 09 na životní prostředí pan Kučera, podle kterého by se měl klást větší důraz na energetické úspory a účinnost, ve kterých vidí vlastně jeden z nejsnáze dosažitelných, nejúčinnějších opatření na ochranu klimatu?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ono na ochranu klimatu asi ne, spíš na ochranu nějakých důsledků před změnami klimatu. Jistě energetické úspory jsou důležité, ostatně to je zase věc, kterou si možná lidi úplně neuvědomují, ale třeba nároky na stavbu budov z hlediska energetického narostly úplně neuvěřitelně zase za poslední dvě dekády, to znamená, ty úspory už opravdu existují a samozřejmě mají smysl, na druhou stranu, když mluvíme o následcích klimatu, jako jsou povodně, sucha, hurikány, no, tak to samozřejmě s tím energetické úspory nic neudělají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nárůst průmyslu?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, nárůst? Co myslíte nárůst ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíme teď i třeba smogová situace, jak to se promítá právě do klimatu změn ochrany životního prostředí?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Smogová situace nijak nesouvisí se změnami klimatu, ta byla způsobená hlavně automobilovou dopravou. Mimochodem ta auta jsou taky mnohem čistší, než bývaly. Samozřejmě mohlo by se uvažovat o tom, to vlastně bylo, myslím v tom návrhu, že jaksi by jezdilo méně aut a podporovat elektromobily, podporovat veřejnou dopravu. Jasně, to všechno hraje roli, ale nemyslím si, že to souvisí se změnami klimatu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si myslí vlastně ekologové o větrných elektrárnách?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já jsem o tom tady mluvil posledně s vaší kolegyní. Je to poměrně ošemetná věc, protože na jednu stranu větrná energie je určitě čistá energie, vlastně poměrně efektivní. Na druhou stranu jsou tady jednak problémy s krajinným rázem, které třeba pro mě nejsou nijak fatální. Mně se třeba elektrárny větrné docela líbí, pokud jich není moc, samozřejmě někdy to může být problém, nicméně v poslední době se ukazují problémy s, nebo konflikty s ochranou přírody. Minule jsme tady mluvili o vlastně dočasném nebo úplném zastavení Křetínského projektu větrné farmy na hřebenech Krušných hor v souvislosti s tím, že tam je poslední zbylá populace tetřívků. Nicméně ta situace je možná velkoplošnější a vážnější, tohle se týkalo opravdu té jedné populace. Tetřívek je u nás na vymření a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Moldavě, tuším, se chce stavět.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, tetřívci opravdu už jsou skoro jenom v Krušných horách, dřív byly skoro úplně všude na našem území, takže je to opravdu něco, kvůli čemu je dobré jaksi i zastavit takhle velký projekt. No, ale ono se ukazuje, že třeba i v evropském a severoamerickém měřítku ty elektrárny jsou problematické, protože zabíjejí zvířata, což je takový, taková složitá věc, protože lze jenom velmi těžko říci, zda jich zabíjejí opravdu tolik, aby to ty populace zásadně ovlivnilo. Nejdříve se mluvilo o ptácích, dneska se zdá, že dneska největší problém jsou netopýři, a to vlastně z důvodů, které pořádně neznáme. Ukazuje se, že netopýři, zvláště ti, co loví hmyz ve vysokých výškách prostě v tom vzdušném sloupci třeba nad lesem, tak jsou těmi větrnými elektrárnami přitahováni z nějakého důvodu, možná proto, že ty větrné elektrárny jsou osvětlené, takže se u nich koncentruje hmyz, není jasné, co se děje. Ti netopýři tam letí a často zahynou ani ne tak střetem s tou vrtulí, ale tím, že tam jsou tak prudké změny tlaků, že v podstatě dostanou embolii nebo jim prasknou plíce nebo něco takového, ale problém je v tom, že já vlastně pořád nevím, co si o tom myslet, protože ukazuje se, že ty počty zabitých netopýrů jsou od jednotek do malých desítek, to znamená, za rok, jedna elektrárna a teď je to hodně nebo je to málo? Netopýři jsou dlouhověká zvířata, takže by to mohl být problém, ale dokud někdo nespočítá, jak to vlastně ovlivňuje ty populace, tak je těžko o tom něco říct, ale určitě ten problém existuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S tím se potýká i sousední Německo. Dokonce spolkový úřad pro ochranu přírody přišel s požadavkem přísně regulovat výstavbu nových větrných farem, protože větrníky v Německu podle spolkového úřadu vážně ohrožují 25 druhů v Německu žijících netopýrů. Jde tady ale o ty střety, jak sám říkáte, pane profesore, že jich vlastně není až tak mnoho přímo teda s tou vrtulí, nebo v důsledku nějaké té potyčky větrné, ale o to, že vlastně ztrácejí zvířata to své původní prostředí kvůli výstavbě, životní prostředí?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Oni tím argumentují, ale já s tím nesouhlasím, protože ty zvířata samozřejmě ztrácejí své prostředí, ale mnohem víc vlivem jiných změn, staveb, měst a tak dále, prostě větrné elektrárny zase tolik místa nezaberou, aby to zabralo nebo ano, zaberou nějaké místo, ale jiné problémy jsou mnohem větší z hlediska ubývání prostředí. Původní prostředí ubývá, ale většinou z jiných důvodů, než kvůli stavbám elektráren. Problémy jsou podle mě opravdu ty srážky. Mimochodem to, že je to 25 druhů netopýrů, to si myslím, že je opravdu totální nesmysl už proto, že 25 druhů, to je asi celkové druhové bohatství netopýrů ve střední Evropě nebo možná 30, ale ve skutečnosti to ..., těch ohrožených druhů je jenom pár a ta situace není tak hrozná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká biolog, profesor David Storch. Já vám děkuji za vaše názory a přeji hezký den.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude teolog, profesor Tomáš Halík. Dobrý poslech přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.