Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 2. března

2. březen 2017

Hostem byl bezpečnostní analytik Andor Šándor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Dobrý den. Vítej.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké dopoledne přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mě bude zajímat? Například to, zda by měli mít občané ústavou zaručené právo nosit zbraň k obraně? Jaké je poselství prvního Trumpova projevu v Kongresu? A proč připojení české jednotky k německé divizi vyvolalo na některých webech takový rozruch? Příjemný poslech. Americký prezident Donald Trump přednesl svůj první projev před zákonodárci. Potvrdil například záměr zrušit reformu zdravotnictví svého předchůdce Baracka Obamy a radikálně nový přístup Spojených států k obchodním dohodám. Ke vztahu k NATO Trump zopakoval nutnost, aby spojenci dostáli svým finančním závazkům. Jak se, pane Šándore, díváte na ten projev jako na celek, řekněme? Možná kdybychom ho i případně srovnali s tóny, které zazněly v inauguračním projevu.

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak kupodivu Donald Trump byl mnohem smířlivější, než se možná očekávalo. To, že nenadchnul všechny, to je celkem logické, protože nemůžete očekávat, kór po těch bouřlivých začátcích jeho v úřadě, že ho budou všichni milovat. Ale byl podstatně smířlivější. Myslím si, že ten projev byl i dobře vystavěn, dobře ho měl natrénován. Dokonce se držel podle jaksi zpráv toho co měl napsáno. Nebyly tam žádné odbočky, ve kterých by mohl třeba ten dobrý projev, který ... nebo ten dobrý dojem, který udělal, který by mohl smazat. To si myslím, že bylo dobré. Obsahově samozřejmě můžeme s některými věcmi polemizovat nebo ne. Faktem je, že ale ten projev pořád drží to základní, co Donald Trump v předvolebním boji sliboval, to znamená jaksi tu Ameriku znova, jako když to použiju, ten výraz, postavit na nohy. Ty věci, které slibuje, především v té obchodní a ekonomické sféře, já teda nejsem obchodník, ani ekonom, ale tak mohou být kontroverzní, mohou samozřejmě, když dám příklad, ten tlak na Německo. Německo dováží do Spojených států zboží v hodnotě asi 120 miliard euro, ale jaksi přiváží jenom 50. A jestli ten tlak, a řada lidí v Německu se obává obchodní války se Spojenými státy, také nemůže mít vliv i třeba na to spojenectví v Severoatlantické alianci. Přece jenom, jak já už jsem to někde říkal, když se ptali Friedmana na to, co říká na to, že bude Černá Hora členskou zemí Severoatlantické aliance, tak on se pousmál a řekl, že by byl rád, kdyby Německo bylo skutečným členským státem Severoatlantické aliance. Jinými slovy, Spojené státy vidí Německo jako rozhodující evropskou zemi, která by měla hrát podle jejich mínění větší roli v Severoatlantické alianci, ale jestli ta obchodní válka nemůže být právě, která se rýsuje, jestli k ní dojde, je otázka, ale která nemusí být jakoby kontraproduktivní k těm snahám posílit Severoatlantickou alianci, především pokud jde o ty evropské členské země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou nyní ty členské země, ty které neplatí, a je jich většina, včetně Česka, platit víc konečně? Nebo plnit ten svůj závazek?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já si myslím, že ano. Smutné je na tom to, že to budeme dělat jenom proto, že to chtějí Spojené státy. Těžko se to bude takto zdůvodňovat běžným voličům, když jim neumíme říct jiný důvod, proč zvýšíme výdaje na obranu, jenom proto, že to po nás chce Donald Trump. To mi přijde, že je trošku málo. Myslím si, že by Evropa měla skutečně přemýšlet, co s tou svojí vojenskou silou, jak ji skutečně kvalitativně proměnit, aby skutečně věděla i kde ji bude používat. Zatím máme problém říct vlastně, proti komu tu sílu budeme budovat. Nechceme ji použít při ochraně proti migraci. Pak se mnozí lidé budou ptát teda, proč ji teda vlastně budujeme a podobně. Ale myslím si, že nějaké to postupné zvyšování těch vojenských výdajů na obranu je potřeba. Je potřeba, aby Evropa mnohem víc komunikovala mezi sebou, aby skutečně ten evropský pilíř Severoatlantické aliance byl smysluplně stavěn a ty peníze se nevyhazovaly jenom proto, že každá členská země nebude chtít vlastní obranný průmysl poslat, s prominutím ten výraz, do kytek, že teda ty peníze už dneska se často vyhazují poměrně neracionálně jenom proto, abychom drželi pracovní místa někde. Ale já tomu rozumím. Jsou to často politická rozhodnutí, která ovšem nemívají ten reálný vojenský smysl, pro kterou Alianci máme budovanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak, pane Šándore, číst to, že ve svém projevu se Donald Trump ani jednou nezmínil o Rusku a naopak vyslovil tu silnou podporu Severoatlantické alianci? Lze z toho něco případně vyvodit?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Můžeme se samozřejmě jenom domnívat, ale je evidentní, že Donald Trump, především také po tom summitu NATO, kde on teda nebyl, on bude až, pokud vím, v květnu, ale přece jenom Pence přinesl, jeho viceprezident přinesl samozřejmě jasné a čisté postoje některých evropských zemí. Evropské členské země Severoatlantické aliance mají rozdílné názory na to, jaká je role Ruska, jaká by měla být role jak Aliance, tak Spojených států. Donald Trump zřejmě pochopil, že není jediným, kdo bude v Americe rozhodovat o zahraniční politice, že tady přece jenom budou hráči v Kongresu, a že bude muset některá svoje rozhodnutí či některé svoje výroky nějakým způsobem limitovat. Na druhou stranu, víte, dneska Severoatlantická aliance vydává třináctkrát tolik na zbrojení než Rusko, takže všichni dobře vědí, že Rusko v žádném případě není v pozici, aby jakkoliv útočilo na kterýkoliv členský stát Severoatlantické aliance, a že Spojené státy mají především obrovskou převahu. Ta dříve budovaná rovnováha, která byla ještě za minulého režimu, ta se zvrátila jednoznačně v neprospěch Ruska. Jednotky Severoatlantické aliance jsou tam, kde bývaly dřív jednotky sovětské armády, byť ne v takových počtech, ale hranice NATO, ta východní, se prostě rozšířila o tisíc kilometrů a to dneska je celkem zjevné, že to Rusko přece jenom není zdaleka takovým vojenským strašákem, jak někteří politici rádi používají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte, možná i v tomto kontextu, záměr Donalda Trumpa dát více peněz na obranu i policejní složky? Sliboval už v kampani vlastně, že výrazně posílí ozbrojené síly. Hovoří se o tom, že Pentagon by měl dostat navíc 54 miliard dolarů, což je zhruba o 10 procent více.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že to odpovídá záměru Donalda Trumpa, jak budovat Spojené státy jako silnou zemi, která nebude nikým ohrožována. Že to může mít signály i k jiným zemím, než je Rusko, například k Číně, která dneska dokončuje druhou letadlovou loď, a která samozřejmě zbrojí poměrně silně, to je pravda. Já znám jediný příklad ve Spojených státech, kdy šel rozpočet na obranu do Kongresu v nějaké výši, a když to celé jednání skončilo, tak byl často o dost vyšší, než s jakým návrhem se šlo. A to bývá ve Spojených státech poměrně časté a chtějí si Spojené státy udržet to postavení, které jim umožní hrát tu roli takovou, jakou chtějí, se zabezpečením vlastní země, nedotknutelnosti. Tak je logické, že ty peníze tam půjdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Republikánský předseda sněmovního výboru pro ozbrojené složky Mac Thornberry považuje ten návrh vlastně naopak za málo ambiciózní co se týče toho navýšení rozpočtu, protože říká, že armáda by měla dostat mnohem víc, protože během mandátu Baracka Obamy došlo k dvacetiprocentnímu snížení financí určených pro armádu v době, kdy se vlastně svět stává nebezpečnějším. Tak možná když se podíváme na to v jiných proporcích nebo v těchto proporcích.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Těžko říct. Já si myslím, že dneska Spojené státy mají obrovsky silnou armádu. Samozřejmě otázka modernizace, vývoje, to je skutečně velmi nákladná věc, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli vlastně, promiňte, postačí to navýšení na pokrytí těch potřeb armády.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je podle mě nějaký kompromis. Donald Trump jasně ví, že potřebuje peníze do ekonomiky, potřebuje prostě oživit řadu průmyslu, který za Baracka Obamy, ale už i za George Bushe prostě skomíral a tam on ty peníze potřebuje. V situaci, kdy Spojené státy mají 14 letadlových lodí, já jsem řekl Čína dokončuje druhou, Rusové mají jednu, Admirál Kuzněcov, který se úplně nevyznamenal v syrském konfliktu, a je to samozřejmě i kvalitativně někde jinde než ty americké, tak Američané dneska kontrolují oceány. A kdo kontroluje oceány, kontroluje prostě svět do značné míry, byť už nejsou tou úplně jedinou rozhodující velmocí, která mohla rozhodovat všechno. Ale myslím si, že ten jejich technologický náskok a ta vybavenost už je dneska prostě jednoznačná. To nikdo nemůže zpochybnit. Ale že je potřeba investovat do vývoje, to stojí obrovské peníze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte ale na to, že to navýšení prostředků na rezort obrany, do armády i na policejní složky, by měl jít na úkor ostatních rezortů? Hovoří se o tom, že ministerstvo zahraničí a Americká agentura pro mezinárodní rozvoj čekají prý škrty až ve výši 37 procent toho současného rozpočtu. Co by ...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Je to obrovské číslo, to určitě. Já si myslím, že by Spojené státy neměly zapomínat, že všechny problémy, konflikty a spory se neřeší jenom vojenskou silou, že tu je diplomacie, která může samozřejmě sehrát velkou roli, a že by příliš velké dramatické snižování asi nebylo dobré. Na druhou stranu já nevím, jestli ministerstvo zahraničních věcí není přebujelé, jestli i ty ambasády v zahraničí nejsou přebujelé. To je věc, která by se tu odsud mohla, viděno tím číslem, kritizovat velmi lehce, ale museli bychom skutečně vidět, jak na tom to ministerstvo zahraničních je. To já neumím, tohleto posoudit. Já bych jenom chtěl říct, že řešit konflikty nelze jenom silou, že tady je potřeba i ta diplomacie, která umí sehrát velmi důležitou roli při řešení konfliktu. Viděli jsme to v Íránu o jaderném programu. Jaksi to přece jenom ... A navíc teďka agentura mezinárodní pro jadernou energii potvrdila, že Írán dodržuje ty dohody. Já si myslím, že to byla velká a dobrá práce, která především byla diplomatická, nikoliv vojenská, jak by někdo se ještě pořád našel, kdo by chtěl, aby se proti Íránu šlo vojensky. Já si myslím, že by to nebyl vůbec dobrý nápad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump v tom svém projevu také potvrdil, že jeho vláda brzy začne stavět zeď podél jižní hranice s Mexikem. Potvrdil také záměr radikálně zpřísnit vstup do Spojených států ze zemí, které jeho kabinet považuje za rizikové. Jaké to může mít důsledky? K čemu to povede podle vás, pane Šándore? Já jenom připomenu, že ten původní výnos, který před měsícem zakázal vstup do Spojených států lidem ze sedmi převážně muslimských států, zastavily soudy. Nicméně Bílý dům prý chystá novou, upravenou verzi verdiktu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Dokonce Donald Trump šel tak daleko, že když se stane nějaký teroristický útok, že za to budou moct soudci a ti, co to zakázali. Já myslím, že to je tak trochu demagogie. Ale já nevidím na tom nic špatného, že se snaží jaksi zpřísnit podmínky vstupu na území Spojených států. Především se snaží, aby se ti lidé lépe prověřovali, aby skutečně se vědělo, kdo na ta území vstupuje. Vždyť on přece má jasný příklad toho, jak se to zanedbalo v Německu, kdy v Německu 700 tisíc uprchlíků má vystaveny údaje, doklady na údaje, které sami nadiktovali. Vždyť to je prostě příšerné. Nikdo to není schopen ověřit. A já si myslím, že to je správně. Prostě migrace tu byla vždycky samozřejmě. Spojené státy jsou v zásadě zemí, která na tomto fenoménu vznikla, ale je potřeba přece si regulovat, koho na své území vpustíme. Já chápu, že to zvedlo odpor lidí, tomu já rozumím, ale na druhou stranu mi to nepřijde až tak úplně nesympatické. Nesmí to samozřejmě být tak jako, když se kácí les, tak lítají třísky. Některé ty výnosy byly udělány velmi rychle, byly v nich chyby. Logicky, ale myslím si, že to není cesta úplně špatná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to systémové opatření? Výběr určitých zemí?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak to já takhle úplně nechci říct, jestli je to systémové. Samozřejmě Donald Trump označil ty země, které považoval z hlediska mezinárodního terorismu za nejproblematičtější. Zda lze se všemi sedmi souhlasit tak, jak byly vyjmenovány, to bychom mohli samozřejmě polemizovat, ale byl to výrok, který šel velmi rychle poté, co usedl v Oválné pracovně, v tom, že chtěl hned plnit všechny sliby voličům, které dával v předvolebním boji, a říkám, bylo to možná trochu hrubě uděláno, ale ten smysl mi nepřijde úplně špatný.

/ Upoutávka /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká vláda se neshodla na novele ústavního zákona o bezpečnosti. Návrh by majitelům legálně držených zbraní dal právo použít je v případě zajištění bezpečnosti země, mimo jiné v případě teroristických útoků. Podle ministra vnitra pana Chovance držet zbraň je součástí české kultury nebo kultury České republiky. Co tomu říkáte, pane Šándore? Jak hodnotíte nejenom tento výrok, ale vůbec i novelu ústavního zákona o bezpečnosti, její smysl?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já nevím, jestli je součástí české kultury držení zbraní. Stále mi přijde, že součástí české kultury je švejkování. Dokonce ještě není tak dávno doba, kdy platilo, že do každé knihovny intelektuála patří modrá knížka. Pro mladší posluchače to znamená, že se vyhli základní vojenské službě. Já si nemyslím, že Česká republika vzhledem k bezpečnostní situaci potřebuje ústavním způsobem uzákonit právo nosit zbraň. Já bych nechtěl, abychom se stali Amerikou 19. století. Myslím si, že současná legislativa umožňuje použít zbraň v případě sebeobrany či stavu nouze. Myslím si, že není potřeba to takto nějakým způsobem akcentovat. Dál si myslím, že pokud říkáme, že jsme desátou nejbezpečnější zemí světa, Praha šestým nejbezpečnějším hlavním městem, tak to izraelizace, izraelský způsob reakce na naši bezpečnostní situaci, mi přijde nepřiměřený. Izrael z pohledu teroristických útoků je země velmi problematická, velmi komplikovaná. V Izraeli každý muž a žena, až na výjimky samozřejmě z nějakých těch náboženských důvodů, projde základní vojenskou službou, umí zacházet se zbraní. Izrael je od svého založení zemí, která je neustále v nějakém válečném konfliktu. Tam to má nějaký smysl. Já bych nerad, aby v České republice to vypadalo, že se stát, a já věřím, že to takhle není myšleno, ale že se stát jakoby zbavuje odpovědnosti za ochranu občanů a říká: Občane, starej se sám, pořiď si zbraň. Samozřejmě ty podmínky, jak je získat, nejsou snadné, ale pořiď si zbraň a vlastně se starej sám o sebe. Taková ta hesla "do každé rodiny kulomet" mi přijde opravdu trošku excesivní a neměli bychom tímhle způsobem jít. A měli bychom si uvědomit, že když ozbrojíme celý národ, tak ještě neznamená, že tu bude o něco víc bezpečnějc. To přece tak vůbec není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zákon vlastně už to držení zbraně upravuje u nás. Posvěcení ústavou by ale, jak se říká, mělo větší váhu tehdy, pokud by Evropská unie odhlasovala směrnici o omezení zbraní.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já vím. Já si myslím, že z Evropské unie přichází řada velmi řekněme kontroverzních nápadů. Je potřeba asi více pracovat v Evropské unii v tom, abychom zamezili té eurohujerské tvorbě těch různých dokumentů, které samozřejmě jsou někdy proti duchu, proti smyslu, které jdou i proti přání občanů a zároveň vlastně v občanech dál podněcují tu nelibost a tu nechuť k Evropské unii. To si myslím, že tady bychom měli pracovat. My bychom taky neměli říkat my a Evropská unie nebo Evropská unie. My jsme přece součástí Evropské unie. Je to o té diplomacii uvnitř, hledat spojence pro ty věci, které nás pálí, které chceme, aby byly stanoveny jinak a podobně. A byť já chápu, že to není jednoduché, to zcela určitě ne, ale já si prostě nemyslím, že bychom to měli řešit tím, že to dáme do ústavy, protože pak si musíme říct teda, jaký jiný ještě dopad to bude mít než jenom to, že tím možná zamezíme, a já nejsem právník a už vůbec ne ústavní, abych věděl, jestli tohle nám pomůže v tom, že nebudeme muset přijmout potom směrnici Evropské komise. Já fakt tohleto nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím podle vás, pane Šándore, přispět k větší bezpečnosti?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak musíme řešit příčiny, proč vlastně máme tu islámský terorismy. Teď se nám daří evidentně. Vypadá to, že Islámský stát v Iráku je na kolenou. Údajně i Abú Bakr al-Bagdádí uznal porážku. Nařídil svým bojovníkům, aby buď spáchali sebevražedné útoky v Mosulu, nebo aby utekli do pouště. To je pravda. Je otázka, jestli skutečně se nám daří, já jsem o tom mluvil několikrát, eliminovat tu ideovou dimenzi Islámského státu, který nemá hranic. Ale ono to není jenom Irák a Sýrie. V Afghánistánu nám dneska působí dvacet teroristických skupin. Vidíme, že Al-Káida je znova na nárůstu a podobně. Máme problémy s řadou jiných oblastí. To je věc, kterou pořád jsme nebyli schopni vyřešit. Mluvili jsme tady o tom několikrát. Nepodařilo se nám vyřešit problémy syrské občanské války. Otázka je, co bude v Iráku poté, co bude Mosul osvobozen a bude eliminován Islámský stát. Bude tam pořádek? Bude schopna vláda v Bagdádu mírově nažívat se sunnitskými kmeny a podobně? Co bude s Libyí? Co bude s Jemenem? Těch zemí, které budou generovat problémy, jak migrační, tak samozřejmě i teroristické, tady pořád budeme mít a to jsem nemluvil, ani nechci příliš, o domácích problémech velkých západních zemí, které mají velké muslimské menšiny. Podívejte se, co se děje v Německu, jak ten nárůst těch případů, kdy policie řeší denně nějaké možné teroristické útoky nebo přípravy a podobně, mešity, všichni ti kazatelé, které nemáme pod kontrolou, kteří hlásají džihád a podobně. To jsou věci, které musíme řešit postupně. Představa, že je vyřešíme mávnutím proutku, je celkem lichá, ale měli bychom začít a velmi intenzivně.

/ Upoutávka /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministři obrany Česka a Německa Martin Stropnický a Ursula von der Leyen podepsali nedávno dohodu o budoucí těsné spolupráci české 4. brigády rychlého nasazení s německou 10. divizí. Co je smyslem tohoto propojení či spíš připojení naší jednotky k té německé?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak není to vůbec nic nového. V rámci Severoatlantické aliance se takovéto uskupení jaksi realizují. To není nic, co by nás mělo jakkoliv znepokojovat. Já chápu, že je tu reminiscence u některých lidí druhé světové války, že zrovna k 10. obrněné divizi Bundeswehru. Měli bychom si tady říct, co ty pojmy znamenají. Tady je, že je affiliated a není subordinated.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeložíme.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To znamená, že je daná jako element, přidaný element, ale není jí stoprocentně podřízená té 10. divizi. Je otázka, a já ty papíry jsem neviděl, ale je otázka, jestli je podřízená při výcviku, při cvičeních a podobně, a jak by to vypadalo za bojového nasazení, jestli by tam, jak by se vykládal ten výraz affiliated versus subordinated. To je otázka. To já neumím tohle posoudit. Já dám příklad. Když byla krize v Kosovu a ruská jednotka obsadila letiště v Prištině, tak generál Wesley Clark nařídil generálu Jacksonovi, Britovi, aby prostě to letiště vyrval z rukou Rusů, to znamená aby s nimi bojoval. A Jackson zavolal do Londýna, tam to odkomunikoval a nesplnil ten rozkaz. A bylo to subordinated nebo affiliated?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podřízené nebo ...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Přesně tak. Ono to jsou takové věci, kdy ta politika vždycky si potom ještě zachovává nějaký vliv na ty jednotky, které připodřadí té nějaké větší, tady v tom případě to byl britský, britský kontingent v rámci jednotek Severoatlantické aliance pod velením Wesley Clarka, který byl tehdy vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě a vrchní velitel SHAPE. Takže to je samozřejmě věc velmi delikátní, ale

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale běžná?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Je to běžné, že se takto ty jednotky přidělují. My jsme měli franko-belgický sbor a měli jsme franko-německou jednotku. Měli jsme dokonce česko-slovenskou brigádu, kterou jsme na začátku tohoto tisíciletí ustavili v Topolčanech za velkého humbuku a rozpustili jsme ji tak, aby si toho nikdo nevšimnul. Ale takové věci se prostě dějí. Máme dneska dohodu se Slovenskem o společné ochraně nebe, kdy vlastně budou zasahovat příslušní funkcionáři podle toho, kde ten letoun by měl být nějakým způsobem eliminován, zneškodněn a podobně. Takže neměli by se lidé toho tolik obávat, neměl by z toho být žádný velký politický humbuk. Chápu, že tady asi největší problém je, že to je německá obrněná divize. Možná kdyby to byla polská, tak by asi s tím nebyl takový problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V uplynulých dnech, pane Šándore, došlo k několika případům najetí řidiče do davu. Předevčírem najelo auto do masopustního průvodu v americkém státě Alabama. Zranilo celkem jedenáct lidí, z toho tři těžce. Policie tu událost vyšetřuje jako nehodu. O víkendu se, ve stejný den dokonce, odehrály podobné incidenty v Německu, Británii, opět v Americe. V Heidelbergu zemřel jeden člověk, další dva byli zraněni na pěší zóně, kam vjel údajně psychicky nemocný řidič. Ani v jednom případě podle úřadů nešlo o teroristický čin. Nicméně oběti zůstaly.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, mně to přijde zvláštní. Proč řekneme, že to nebyl teroristický útok hned? Chceme tím jakoby říct, že tak se teda nic nestalo, tak je to v pořádku? Tak jenom nějakej zdrogovanej magor najel a zranil před dvacet lidí v New Orleans? Vždyť je to přece špatný přístup jako. Jakoby se snažíme říct, že to je akceptovatelný. Kdyby to byl terorista, tak je to neakceptovatelné. To mi přijde prostě špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jsou tam i mrtví i zranění.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, přesně tak. Těm mrtvým nebo příbuzným toho člověka v Heidelbergu je to úplně jedno, jestli ho zabil nějaký terorista nebo nějakej pomatenec, opilec. Tam je to úplně fuk. Potíž je ... a já asi nevěřím, já nevěřím tomu, že je to náhoda. Čtyřikrát během čtyř, pěti dnů mi nepřijde jako náhoda. Je prostě evidentní, že máme mezi sebou lidi, kteří nejsou úplně normální, ale jsou schopni se vzhlídnout v něčem, co už někdo udělal před nimi. Já nevím, jestli to byl ten člověk v Nice nebo to, co se stalo předvánočních trzích v Berlíně, každopádně tenhleten fenomén nám tady jaksi narůstá a měli bychom opravdu být opatrní, když říkáme, hned hodnotíme, že to nebyl teroristický útok a tím jakoby se snažíme do podvědomí lidí říct to je v pořádku, to je dobrý, tak to byl jenom magor. A to mi přijde, že není dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč k tomu takhle někteří přistupují nebo jaksi škatulkují nebo jak to vyjádřit?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já nevím, mně to přijde jako taková jakoby hysterie a nějak říct lidem nebyly to teroristické útoky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo se tím uklidňujeme nějak?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Anebo uklidnit ty lidi, ale problém je, že přece máme spoustu jiných, řekněme negativních aspektů, při kterých umírá mnohem více lidí než při těch teroristických útocích. Podívejte se, co umírá lidí na silnicích. Ale to už jsme si tak zvykli, to bereme tak, jako že to je normální. Pak dojde k nějakému výbuchu nebo ... a já to nechci snižovat a jsme z toho celí prostě, vidíme to, mluvíme o tom, je to spektakulární, je to samozřejmě drsné, hrozné. To je všechno pravda, ale měli bychom to vidět v nějaké proporci a neměli bychom vystrkovat příliš to slovo terorismus. A když to není terorismus, tak jakoby říkat, že se vlastně nic neděje, to je tak jako normální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já vám děkuji za vaše názory a těšíme se opět za měsíc na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Děkuji a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory biskupa Václava Malého. A na dalšího člena naší sestavy glosátorů v pořadu Jak to vidí na Dvojce Českého rozhlasu Davida Marečka, generálního ředitele České filharmonie, se můžete podívat, a to ve videu, které natočil kolega Adam Kebrt, nás David Mareček provede Rudolfinem a přidá jeden hudební bonus. Vše je k vidění již nyní na facebookovém profilu Českého rozhlasu Dvojky i na našem kanálu YouTube. Zita Senková přeje dobrý den. Ať se vám to líbí!

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.