Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 6. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je novinář Ivan Hoffman, kterého zdravím do zlínského studia. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Hezké ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je naše tématická nabídka? Dvojí kvalita nejenom potravin. Úkoly pro příštího ministra průmyslu i obchodu i pro nového velvyslance ve Spojených státech. Vítejte u poslechu. Kvůli dvojí kvalitě potravin se ve Varšavě sešli premiéři a ministři zemědělství zemí takzvané Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Mnoho nadnárodních výrobců a obchodních řetězců totiž v těchto ale i dalších zemích, jako například v Bulharsku nebo Estonsku, prodává zboží pod stejným názvem, ovšem s jiným, často méně kvalitním složením a často i vyšší cenou. Rozdíly dokazuje nejenom mnoho různých průzkumů a testů ale všímají si toho i běžní zákazníci. Jaký je pohled Ivana Hoffmana, proč je kvalita některých potravin ale i produktů, třeba pracích prášků, prodávaných ve střední Evropě horší než například v Německu?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
No já si myslím, že to vysvětlení je velice jednoduché. Je to proto, že ten obchodník má tak silné postavení na trhu, že si toto chování může dovolit. To znamená, ty dvojí ceny potravin, teda dvojí kvalita potravin ve stejných obalech, takhle, je důsledkem úplně obyčejného práva silnějšího. Kdyby ten konzument měl možnost porovnat a zjistit, měl ty výrobky vedle sebe, tak by asi nekoupil si za stejnou cenu ten horší. Určitě bychom si koupili ty lepší, ale nemáme možnost to porovnat a k té situaci taky nedojde ze dne na den. Je to výsledkem takzvané optimalizaci receptury, kdy na samém začátku se nabízí na východě i na západě zboží stejné, a pak se zkouší, jestli náhodou by ho někde nekoupili lidé, i kdyby bylo v nějakém detailu ošizené a tak se stále ta receptura vylepšuje, až nakonec kupujeme ve stejném obalu úplně jiné zboží. Ale jak říkám, je to, je to dáno postavením a silou toho obchodníka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řetězce se brání tím, že chtějí dosáhnout nižší ceny pro zákazníka, ale odvolávají se rovněž na to, že prý v každé zemi mají lidé jiné chutě.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Ano. To je, to je jasné, že nějakým způsobem se to vysvětlit musí. A také ještě doplním, třetí jejich argument je, že nakonec je to pokaždé zákazník, který vybírá z peněženky peníze, to znamená ve chvíli, když se mu to nebude líbit, tak si to nemusí koupit. Je to jeho svobodná vůle, jestli nakoupí toto zboží anebo ho nenakoupí. Ale ve skutečnosti je to tak, že ve chvíli, když člověk si vybírá jenom z těch věcí, které jsou k dispozici, tak většinou tuto situaci neřeší, podcení ji. Také lidé nejsou až natolik informováni. Jiná je situace, dejme tomu, na hranicích s Německem, kde není problém pro lidi z Čech přejít tu hranici a to zboží nakoupit výhodněji v Německu a pak o dovézt. A jiná situace je v hlubokém vnitrozemí, kdy prostě jít nakupovat do zahraničí je teoreticky samozřejmě možné, ale prakticky se to nevyplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná Moravané také, pane Ivane, nakupují v Rakousku sousedním. Nevím, do jaké míry, jestli vy máte třeba nějakou zkušenost.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Pro mě už je to daleko, ale nevím, jestli bych to podstoupil, ale určitě to chování těch spotřebitelů v těch, řekl bych, pohraničních oblastech je vždy velice kvalifikované. I lidé, kteří žijí na pomezí s Polskem, tak přesně vědí, které věci je výhodnější koupit u sousedů, které doma a to znamená, že tam ta turistika, řekl bych, nákupní takto funguje. Ale tady spíš, myslím, v této věci jde o princip, že když se to takto řekne, tak je to ponižující, ta praxe, kdy, kdy se najednou cítíme být spotřebiteli druhé kategorie anebo i Evropany druhé kategorie. Tady se z toho stává už politické téma. Už nejde jenom o tu potravinu ale o ten přístup, který není úplně stejný k občanům toho společného, řekl bych, klubu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy s tím? Visegrád, skupina těch čtyř zemí chce po Evropské komisi, aby s tím něco udělala, tak se ptám, jestli má k tomu Evropská komise kompetence?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
No to uvidíme. Ve chvíli, kdy řekne, my si tím neumíme nic udělat, tak vlastně tím jakoby potvrdí určitá podezření, že to, řekl bych nadnárodní vedení z toho Bruselu není pro občany úplně užitečné a naopak když se podaří tento problém vyřešit, přivést prostě ty řetězce k nějaké odpovědnosti a spravedlnosti, no tak naopak tím může prestiž toho, toho Bruselu v očích Evropanů z těch východních zemí vrůst. To znamená, je v jejich zájmu, aby v takovéto byť dílčí drobné věci ukázali, že jsou k něčemu a získali si sympatie, nějaké politické body. Budem jim držet palce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte na mysli teď Evropskou komisi, když říkáte oni?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Evropskou komisi, ano, Evropskou komisi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem kolega váš, Luboš Palata, komentátor ve své glose se pozastavuje nad tím, že stejné vlády států Visegrádu odmítají ve srovnatelných situacích celoevropský přístup jako diktát Bruselu, jako nepřípustné zasahování do vnitřních záležitostí a nyní by to byla teda situace, kdyby se nám ten bruselský diktát v uvozovkách hodil.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Teď nevím, na co reagovat. Jestli na toho autora, kterého zmiňuje, anebo na to, co říkal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že teď vlastně je tady volání, volání po tom, aby teda Brusel, tedy Evropská komise konkrétně zasáhla. Jindy se nám nehodí, když třeba Brusel v některých situacích třeba nám diktuje.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Určitě ano. Ono vlastně, řekl bych, že vždy to rozhodnutí v Bruselu, v Evropské komisi by mělo vzejít z nějaké diskuse jednotlivých členů, kteří formálně teoreticky mají všichni stejný hlas a měli by se dobrat nějakému konsensu. Ne vždy se to podaří. To znamená, platit by měl ten nejmenší společný jmenovatel, to, na čem se jednotlivé země domluví. Druhá věc je, že někdy prostě ti silnější jsou nervózní z toho, že nedochází k takovému konsensu, rádi by zvolili jiný mechanismus, kdy rozhodne různá kvalifikovaná většina a tak dál, aby celé to společenství se pohnulo dál. Ale to potom samozřejmě vždy přináší otázku, jestli ti menší nejsou přehlasováni, jestli nejsou jenom do počtu a tak dál. To znamená, ten spor o to, jak se má řídit ten celek, nikdy nebude stejný, vždy se o tom bude diskutovat. A ta naše pozice bude případ od případu jiná. Někdy budeme mít pocit, že tím společným rozhodnutím jsme poškozeni, že nám je vnuceno, jindy budeme mít pocit, že o ten náš zájem není pečováno, že je zlehčován, že je prostě ignorován. Ale řekl bych, v této konkrétní věci, když jde o takovou, řekl bych, úplně zjevnou anomálii, nespravedlnost, tak tam asi ten náš postoj by ti ostatní mohli bez problémů sdílet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Pešek se ptá, jak kvalitní jsou podle vašeho názoru naše tuzemské potraviny a produkty?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
No já si obecně myslím, že ty produkty, které jíme, které si kupujeme v těch velkoobchodech, jsou všechny už do značné míry, řekl bych, produktem té dnešní doby, kdy ty věci se vyrábí ve velkém, musí dlouho vydržet, to znamená, jsou plné látek, které v minulosti v potravinách nikdy nebývaly. Myslím si, že jsou daleko méně kvalitní než v době, která nebyla natolik, řekl bych, technicky pokroková, logisticky propojená. Potraviny se kdysi nevozily na takové dálky. To znamená, nemusely tolik vydržet a byly podle mě lepší. Ale o tom se samozřejmě s vámi každý potravinář bude hádat, bude tvrdit, jak jsou bezpečné, jak jsou kontrolované a tak dál, ale já si myslím, že úplně to nejlepší je, když člověk se dostane k potravinám, které mají co nejblíž k přírodě, vznikají v místě, kde člověk žije, v tom jsem já asi, asi konzervativní. To znamená, když se mě ptáte na to, co si myslím o těch potravinách v obchodech, v těch velkoobchodech, řetězcích, tak já bych řekl, že do značné míry to, co se tam děje, takzvaný toxický shoping, to znamená, že nakupujeme různé škodliviny, jedy a tak dál, kterými si ničíme organismus. Ale říkám, já jsem v tomhletom extrémně přísný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A taky máte vlastně, snad neprozrazuji moc, i vlastní zdroj, mám na mysli vaši farmičku a máte lokální biopotraviny.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Farmu nemám. Farmu určitě ne. To by vypadalo, že jsem podnikatel v zemědělství. Ale je fakt, že jsme na venkově obklopeni různými zvířaty, takže hodně produktů máme vlastních a tím pádem člověk samozřejmě má tu možnost porovnat. A když si občas koupí vajíčko v obchodě, tak nám prostě se prudce zvedne obočí a tak se na sebe podíváme s manželkou a říkáme si, tak tohleto lidi musí kupovat, to je velice špatné. Přijde nám jich líto. Ale já to nechci říct, abych vypadal jako elitář, ale chci tím říct, že je doopravdy obrovský rozdíl, jestli ta slepice vyroste v nějaké kleci a nikdy nevidí denní světlo anebo jestli se pase na louce a chodí, chodí po trávě a někdo o ni pečuje. Tam ten rozdíl samozřejmě je. Je otázka, jestli ty doopravdy zdravé, ekologické potraviny lze vyprodukovat v takovém množství a za takovou cenu, aby byly přirozeně dostupné všem. Ale myslím si, že tím směrem by právě ta péče o potraviny měla jít. Určitě, určitě tak si myslím, že by to bylo správné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stát tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza rezignoval na svou funkci, odejde do soukromého sektoru. Říkalo se mu také pan Evropa. Ještě před pár dny se o něm spekulovalo jako o jednom z kandidátů na uvolněné místo ministra průmyslu a obchodu. Jak vy tomu rozumíte, jeho náhlému odchodu?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Já si myslím, že úplně nejlepší je, když se něco takového stane, přečíst si životopis dotyčného člověka, politika, státního úředníka a Tomáš Prouza je neobyčejné zajímavý. On, jestli to dobře počítám, je dneska ve věku 44 let, to znamená na takové křižovatce, kdy se doopravdy musí rozhodnout co dál. Za sebou má kariéru ve státních službách, pracoval jako náměstek ministra financí. Tahleta jeho poslední funkce, kdy zprostředkovává kontakt s Evropou, je doopravdy důležitá. On je člověk, který umí říct v Bruselu to, co chtějí slyšet. To znamená, na druhou stranu umí přetlumočit u nás to, co vnímá jako, jako důležité Evropa. To znamená, je takovým doopravdy zajímavým člověkem, který ovšem, jak se zdá, ve své kariéře docílil jakéhosi vrcholu, protože tím, že nemá bezpečnostní prověrku, tak o něm víme, že zřejmě má ve svém životě nějaké tajemství, kvůli kterému nemá přístup k těm státním tajemstvím a to ho zřejmě v té kariéře brzdí. Druhá věc je, že ve chvíli, kdy byl kandidátem na uvolněný ministerský post a už se o tom hodně psalo a na tuto pozici nedosáhl, tak zřejmě cítí, že v té službě pro stát má nějaký strop. No ale on má v životopise i jiné, řekl bych, zajímavé momenty a to, že pracoval dlouho pro Světovou banku. I u nás pracoval pro banku. To znamená v privátním sektoru. A dneska se spekuluje o tom, že má dobrou nabídku pro nějakou firmu údajně s čínským kapitálem. Já si myslím, že možná se dá předpokládat, že člověk s takovýmito znalostmi, který má kontakty jak na státní správu, tak na Evropskou unii, tak na Světovou banku, na ten finanční sektor, může doopravdy udělat v tom privátním sektoru velkou kariéru a není jisté, jestli se třeba znovu navrátí, protože dneska ty životopisy těch, řekl bych, polistopadových politiků, ekonomů, podnikatelů jsou, řekl bych takové univerzální. Dneska není nějaká přesná přímá, ostrá hranice mezi tím podnikatelským prostředím a státní správou. To znamená, on se možná ještě někdy vrátí. Ale zřejmě to rozhodnutí, které teď učinil, je z jeho pohledu naprosto racionální a rozumné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme, kolik podnikatelů máme čím dál víc v politice.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
No on je opačný případ, on odchází z politiky do podnikání. Asi aby tam také někdo byl, aby nebyli všichni v politice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jeho práci tajemníka pro evropské záležitosti například ocenil ve tweetu šéf kabinetu předsedy Evropské komise, pozitivně je hodnocena zejména ochota pan Prouzy vysvětlovat unijní politiku. Ale ozývají se i kritici, podle nichž pan Prouza hájil hlavně zájmy Bruselu. Kriticky o něm napsal například europoslanec za ODS Jan Zahradil. Cituji, osobně vám přeji vše dobré, evropské politice pak bez vás více realismu, méně vlivu Bruselu a Berlína. Tolik citace z tweetu. Co říkáte mimochodem nové dvojí, byť dočasné roli premiéra a ministra průmyslu a obchodu, kterou zatím zastane premiér Bohuslav Sobotka poté, co odvolal Jana Mládka?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
No tak pro ně je to určitě příležitost se ukázat i v jiné roli než té premiérské. A protože odchod ministra Mládka byl hodně spojen s aktuální debatou o tom, jaké jsou u nás ceny dat a hovorů a tarifů mobilních operátorů a tak dál, to znamená, jestli v tomto směru chce ještě před volbami docílit nějakého pokroku, nějaké nápravy, nějakého kroku směrem ke spotřebitelům, tak to je samozřejmě příležitost ukázat, že je akčním politikem, kterého stojí zato volit. To znamená, to vůbec není pro něj špatná pozice. Ale je samozřejmě otázka, jestli se mu to může podařit, protože když člověk naslouchá lidem z toho, z toho telekomunikačního a telefonního byznysu, tak si sice říká, že u nás jsou 3 operátoři, ale ve skutečnosti podle toho nejmenšího z nich, třetího, jsou jenom dva, protože ta jednička s dvojkou jsou spojeni, sedí na těch sítích, které ovládají a vlastně nějakým způsobem je, řekl bych, konkurenčně porážen anebo vůbec s ním soutěžit je velice obtížné, to znamená, ta situace stojí tak, že není velmi pravděpodobné, že by mohl jakýkoli politik ze dne na den s tím něco udělat navíc to znamená postavit se proti Petru Kellnerovi, nejbohatšímu Čechovi, kolem kterého, jak jsem si všiml, všichni už dlouhá léta chodí velice po špičkách, velice opatrně a on si ten byznys taky nenechá ze dne na den nějak pokazit. To znamená, znamená to jít do obrovského střetu, kdy, kdy téměř podle mě nelze vyhrát. To znamená, Bohuslav Sobotka také může ukázat, že sice má nějaké představy, něco slibuje, něco chce docílit, ale může prohrát a může se to obrátit i proti němu. Je to, je to krok riskantní, no. Uvidíme, jak dopadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těch operátorů ještě má v budoucnosti být více než aktuální ten počet tří. Co je reálně v moci ministerstva obchodu a průmyslu, co se týče těch sporů s mobilními operátory? Je to jediná výzva nebo úkol, který čeká na nástupce Jana Mládka v této funkci?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Určitě ne. Mobilní operátoři, to je jedno velké téma, ale druhé, stejně silné, je osud OKD, to, jak se podaří najít pro ně vlastníka nebo zda, zda se jich ujme, ujme stát. Ale to moc pravděpodobné není, protože to neprošlo vládou. To znamená, určitě bude mít Bohuslav Sobotka zájem stabilizovat severní Moravu a celý ten region řešením, které by z jedné strany nebylo drahé pro daňové poplatníky a z druhé strany by zachránilo na nějakou dobu pracovní místa, uklidnilo tu bouřlivou sociální situaci, to znamená, možná toto je ještě i důležitější úkol vyřešit teda ty nejasnosti kolem OKD současné než jsou ti mobilní operátoři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem vidí centrální téma své mise a ostatně také česko-amerických vztahů budoucích velvyslanec Hynek Kmoníček ve Spojených státech? Ty oficiálně potvrdily, že současný ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře bude naším velvyslancem ve Spojených státech.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Tak Hynek Kmoníček je nepochybně diplomatem kvalifikovaným a udělá pro chod teda té mise ve Spojených státech, co je v jeho silách. Je to, je to samozřejmě velká, velká výzva. Obecně vztahy naše se Spojenými státy budou asi dobré, ale možná budou dokonce trochu nadstandardní, ale bude to v době, kdy se Amerika míní více než dosud soustředit sama na sebe. To znamená, že nakonec z těch dobrých vztahů nemusí být až tak velká výhoda. Já bych řekl, že obecně je dobré, když ty vztahy nejsou špatné, to je, to je jasné. A u nás se potvrdila taková předpověď, že kvůli podpoře prezidenta Zemana Donaldu Trumpovi budou do budoucna velice špatné naše vztahy s Hillary Clintonovou, že budou dokonce na bodu mrazu. Nicméně zdá se, že po výsledku amerických voleb to vadí méně, než jsou očividně chladné vztahy Spojených států s mnoha politiky a zeměmi, kde to pro změnu přeháněli s podporou Hillary Clintonové. Ale to jsou věci, které pominou, to jsou věci, které jsou vlastně jenom dozvuky té nesmírně divoké americké volební kampaně, která v historii nemá, nemá obdobu a také ještě vlastně stále všichni čekají, jestli tam ten Donald Trump doopravdy zůstane. Ale řekl bych, že po tom posledním projevu, který měl, který se líbil 80 % Američanů a o kterém všude ve světě říkají, ano, tak zdá se, že přece jenom se stává státníkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte ten před Kongresem.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Ano. Ano. Ano. Přesně ten. Tak se zdá, že pomalu si všichni na tu situaci zvyknou a přijde nějaké realistické období, ve kterém už odpadnou extrémy a uvidíme, jak v té situaci Česká republika a její zastoupení v Americe může udělat něco pro další vývoj našich vztahů se Spojenými státy, které mimochodem vztahy byly v posledních x letech standardní a dobré. To znamená, ani nejde o to něco napravovat ale spíš pokračovat v nějaké normální komunikaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozpočet Generální inspekce bezpečnostních sborů pro letošní rok stoupne ze 307 milionů korun o 70 milionů. Vláda minulý týden schválila návrh, na základě kterého se například zlepší platy zaměstnanců, finance půjdou na lepší zabezpečení sídla na pražském Strahově, vybavení příslušníků nebo na nákup aut. Peníze půjdou z vládní rozpočtové rezervy a ministr financí Andrej Babiš z toho teda nadšený není. Co tomu říkáte, pane Ivane, tomu navýšení rozpočtu?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
No tak on se hlavně zdůvodňuje tím, ministr Chovanec to takto, takto postavil a Andrej Babiš neprotestoval, že se napravuje historický dluh z časů vlády Petra Nečase, kdy se, a připomeňme, že to bylo v době, v době finanční krize, šetřilo na státních zaměstnancích a u bezpečnostních sborů se škrtalo. To znamená, ty peníze, které nyní přibudou, by měly hodně plynout také ke konkrétním policistům, hasičům a ostatním členům těch bezpečnostních složek. To znamená, je to asi, řekl bych, správný krok. Jestli to půjde z té rozpočtové rezervy, to nevím, jestli už je takto jasné, protože ve chvíli, když se na tom navýšení shodli, tak ministr financí říkal, že budou hledat peníze v rozpočtu jinde, ale řekl bych, že obecně je to jedno, protože tento krok, toto oznámení, že lidé dostanou ve státní správě přidáno, přichází v době, kdy o nás některé ratingové agentury začínají pochybovat jako o vyspělé ekonomice. Mají pocit, že kvůli příliš...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
JPMorgan. Spadli mezi jsme mezi... Například.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Ano. Že kvůli prostě příliš nízkým příjmům začínáme působit jako ekonomika rozvojová. To není vůbec důvod k nějakému potlesku anebo k nějaké radosti. To znamená, že asi by měli politici dbát na to, abysme se opět stali vyspělou ekonomikou tím, že lidé dostanou více peněz. To, myslím si, že to je před volbami taková docela i výzva, kterou by mohli vyslyšet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehovoří se, a dokazují to ostatně i četné statistiky, že naše ekonomika je na tom nejlépe od roku 1993?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
No, kouzlo těch statistik je takový, že si z nich člověk doopravdy vybere to, co chce říct, respektive to, co si myslí, potvrdí těmi statistikami. Je pravda, že u nás je velmi, velmi, řekl bych, špatně odměněná pracovní síla, že u nás prostě ty platy jsou objektivně nižší. Ale zase na druhou stranu naši zaměstnanci patří mezi nejspokojenější na světě. To znamená, možná máme proto nízké platy, že jsme skromní, že nám to nevadí, že vydržíme i z mála, protože nechceme být bohatí. Asi si to takto politici a ekonomové představují a proto ta naše ekonomika je budovaná, tak jak je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká komentátor Deníku Ivan Hoffman. Já vám děkuji za vaše postřehy a těším se příště opět na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Já také. Na slyšenou. Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vám také. Zítřejší Jak to vidí bude patřit pohledu dalšího novináře původem ze Spojených států a také vydavatele Erika Besta. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.