Markéta Pilátová: Inkluze má výsledky. Rozdíly mezi žáky ale nesmažeme

8. březen 2017

Polovinu školního roku už školy odučily podle nových pravidel inkluze. Mohou se naplnit očekávání, která do nich ministerstvo vložilo? Co si o tom pedagožka myslí?

„Netroufám si říct, jestli dokážeme smazat rozdíly mezi žáky. Ale podle mých zkušeností, které teď sbírám v brazilských školách, vede inkluze k polidšťování školského systému a vztahu mezi dětmi,“ říká spisovatelka, hispanistka a novinářka Markéta Pilátová.

V Brazílii inkluze funguje už dlouho. Ale celé státní školství tam funguje na jiné bází. Považuje se za samozřejmost, že učitel je jakýmsi druhým rodičem dětí. S dětmi musí navázat hezký přátelský vztah. „Jestli se vám to jako učiteli nepovede, na brazilské škole skončíte.“

Děti tolerují jinakost

Pilátová se tak ve svých brazilských třídách setkala s dětmi s Downovým syndromem nebo nějakou formou autismu. „Je zajímavé pozorovat ten vztah zdravých a postižených. Mám pocit, že děti se při styku s postiženými ke svým spolužákům chovají lidsky. Argumenty, že to zdržuje výuku, ale platí.“

„Naučí to děti tolerovat jinakost. Něco, co je ze začátku trochu rušivé, jim začne připadat normální a součást jejich života,“ dodává Pilátová. Při své zkušenosti tak došla k tomu, že ostatní děti nakonec prakticky nahrazují asistenty u dětí s mírným postižením.

Silná debata i výsledky

Pilátová má díky svým zkušenostem hodně zajímavých příkladů. „V jedné škole je například chlapeček s Downovým syndromem. Nemá asistenta, tak ho tam rodiče ráno přivedou a on tam tak vlaje po škole a chodí do různých tříd a vždycky někde chvilku posedí, zapojí se do výuky a pak zase odejde. Je to velice zajímavé.“

I v Brazílii samozřejmě zavedení inkluze doprovázela silná debata. „Rodiče argumentovali, že to bude zpomalovat výuku. Samotní kantoři na to taky poukazovali a měli strach, že nebude dost peněz na asistenty. Vláda socialistů měla inkluzi v programu, tak se zavedla a myslím, že má výsledky.“

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.