Přepis: Jak to vidí David Storch – 30. března

30. březen 2017

Hostem byl ekolog David Storch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky profesor David Storch. Dobrý den.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se budu biologa ptát? Pytláctví, na poptávku po zvířecích rozích i pravé kožešině. Řízení požáry, i na nekončící spor o podobu národních parků. Vítejte u poslechu. Ošetřovatelé v královédvorské zoo začali řezat nosorožcům rohy na ochranu před pytláky. Nechtěli totiž, aby je potkal stejný osud jako například zvíře v pařížské zoologické zahradě. Pytláci ho zabili jen proto, aby mu uřezali roh. Obchod s rohy je totiž velmi výnosný byznys, dokonce prý větší než s kokainem, pane profesore. Je tomu tak?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Jestli větší než s kokainem si netroufnu odhadnout, rozhodně ne větší rozsahem, ale protože ten kokainový byznys je vlastně vůbec největší organizovaný zločin, ale možná výnosnější z hlediska toho, co, z hlediska té komodity. Roh nosorožce dneska je dražší než stejná váha ve zlatě, to znamená, je to něco obrovsky cenného a je to dáno poptávkou hlavně z Asie, z Číny, Vietnamu především, protože tam věří, že roh nosorožců je univerzální lék na nemoce, včetně rakoviny, a proto je kolem toho tedy ten poměrně velký organizovaný zločin, přičemž vy jste zmínila pytláky. Ono vlastně pochopitelně, když to, když někdo zabije nosorožce v zoo, tak to není vlastně pytlák, to je prostě nějaký jiný typ zločinu, ale je to vlastně docela pochopitelné, když se na to podíváte, protože to pytláctví je opravdu obrovský problém a zároveň je velmi riskantní, protože pochopitelně tam třeba v jižní Africe zuří boj mezi pytláky a těmi rangery v národních parcích, který probíhá pomocí vrtulníků, kulometů a tak podobně, to znamená, je to opravdu prostě válka. Zatímco mnohem vlastně jednodušší je přijít do zoo, kde mají nějakého nosorožce a tam ho zabít. Proto vlastně ten krok, který udělala královédvorská zoo je docela pochopitelný. Ono ve skutečnosti ty nosorožci ten roh tak úplně nepotřebují, i v přírodě často ho mají ulomený nebo nějak obroušený a je to vlastně způsob, jak zamezit tomu, že tam tedy přijdou ty zločinci a nějakého nosorožce zabijí přímo před lidmi vlastně.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl byste, když vlastně nyní je s tímto jistým druhem pytláctví, když to teda není v té volné přírodě, jsou konfrontovány zoologické zahrady ve městech, nemají už tito lidé, řekněme, žádné zábrany?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ono ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Využívají jakoukoli příležitost?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Nemají, no, oni ti pytláci taky nemají žádné zábrany, ale jak jsem říkal, ty v té Africe aspoň je to vlastně mnohem riskantnější, protože tam se prostě střílí a opravdu se tam na potkání střílí vzájemně, zatímco v těch zoologických zahradách tady, tam sice existuje nějaká stráž, ale pořád je to méně riskantní a je to docela dobrý, je to, vypadá to nepříjemně, ale je to vlastně docela rozumný krok. Budiž řečeno, že ten nosorožec zabitý ve Francii, byl vlastně první nosorožec zabitý na evropské půdě, takže ta situace sem ještě nijak zvlášť nedošla. Ale je to vlastně úplně logické, když ten roh je takhle cenný, že by to mohlo tímto směrem prostě pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče těch údajně zázračných účinků, jsou opravdu tedy tak zázračné, co je vědecky prokázáno?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Nejsou prokázané žádné účinky a docela se to studovalo. Ono je dobré si uvědomit, že ten roh je vlastně něco jako nehet. To je prostě kreaty, není to vlastně žádná jiná látka. Není žádný důvod, proč by to mělo mít nějaké účinky, jo. Tím se to liší od jiných komodit, s kterými se obchoduje a kde taky hrajou roli pytláci. Jako je slonovina teda, ta není, ta nemá žádné účinky, ale ta slonovina je prostě docela pěkný materiál používaný na leccos a taky je kolem toho velké pytláctví, ale zdaleka se to tolik nevyplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, že nosorožcům pak ty odřezané rohy dorostou.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ony jim pomalu dorůstají stejně jako nehty, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co zastaví teda, pane profesore, pytláctví? Je to třeba nelegální odlov, jak už, pokud se nepletu, používají v Jihoafrické republice?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Takhle. Existuje poměrně rozsáhlá diskuse o tom, jestli by nepomohla vlastně legalizace. Ono je to trošičku podobné jako v případě drog, protože tou legalizací se velmi sníží ta cena, jaksi nasytí se ta poptávka a ten, ten organizovaný zločin kolem toho prostě nebude tak velký. Je to zásadní otázka a vlastně nevím, jestli se dá nějak vyřešit. Argumenty pro jsou tedy jasné, prostě jakmile to bude regulované, tak nedojde k tomu přelovení, k nějakému prostě, k nějakým excesům. Zároveň nad tím bude kontrola, zároveň právě se sníží ta cena a tak. Argumenty na druhé straně ovšem říkají, že zrovna v případě těch nosorožců, těch je tak málo, že vlastně i ta legalizace by vedla k jejich postupnému vymření, jo, prostě vybíjení až vymření. To znamená je to, u těch nosorožců těžko říct, protože opravdu ta komodita je příliš drahá a nosorožců je příliš málo na to, abysme, abychom si mohli představit legální vlastně trh. Trošku jiná situace je podle mě právě u té slonoviny, kterou jsem zmínil, protože přece jenom slonů je mnohem víc a navíc sloni jsou v některých oblastech víceméně přemnožení. Ono dneska se mluví hodně o tom, jak ubývají sloni právě kvůli pytlákům, ale to se týká především střední rovníkové Afriky, zatímco třeba v jižní Africe je ta sloní populace veliká, byť teda většinou v národních parcích, aspoň v Jihoafrické republice jenom v národních parcích. V těch ostatních zemích, kam třeba já jezdím, Botswana, Namibie, Zimbabwe, tak jsou i mimo, ale těch slonů je tam hodně a někdy dokonce škodí. To znamená nabízí se myšlenka, že nějaké organizované obhospodařování těch sloní populací by mělo smysl. Ale vlastně proti tomu jsou zase ty námitky, že vlastně legální obchod se slonovinou už jsme tu měli a kam to vedlo. Vedlo to prostě k naprostým jatkám. Nevím, jak, jaká je ta optimální, to optimální rozhodnutí. Je to vlastně složitá ekonomická úvaha, opravdu ekonomická, ale v té rovnici, abychom zjistili, co je lepší, je příliš mnoho neznámých.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když říkáte ekonomická záležitost, tak kanadští eskymáci ti byli a jsou vlastně dodnes ekonomicky závislí na lovu tuleňů. Ten byl ovšem zásadně omezen. Pro ně ale tuleň znamenal peníze, jídlo, obživu. Jak se na to díváte?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, tohle je zase takový klasický, jeden z takových klasických konfliktů mezi ochranou přírody a vlastně ochranou těch původních obyvatel, která sice s ochranou přírody souvisí, ale může jít proti sobě. V tomhle případě já si skoro myslím, že by se těm eskymákům mělo povolit lovit tuleně. Koneckonců je to jejich tradiční obživa, v tomhle případě, myslím, dokonce šlo o druh, který není nijak zvlášť ohrožen. Jako v mnoha jiných případech vždycky je potřeba najít nějakou rovnováhu. Prostě člověk využívá přírodu i lovem a může to dělat tak, že vlastně ty populace neohrožuje. Samozřejmě je spoustu živočichů třeba, které jsou na hranici, kteří jsou na hranici vymření a v tom případě je potřeba tedy ten lov zakázat nebo regulovat, ale v mnoha jiných případech si myslím, že s tím není principiální problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeští poslanci chtějí příští týden rozhodnout o zrušení kožešinových farem. 8 evropských zemí už k tomu přistoupilo, mezi nimi například Nizozemsko nebo Rakousko. Kolik farem je vůbec u nás nebo chovů registrováno podle vašich informací? Jaká je poptávka?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já nevím, kolik těch farem je, ale ty farmy, ono je to trošičku v něčem podobný případ, jako jsme mluvili před chvilkou, to znamená, je tady nějaká komodita, kterou člověk úplně nutně nepotřebuje, nicméně v případě těch kožešin si myslím, že to není tak extrémní jako v případě toho nosorožčího rohu, kdy opravdu je to vlastně nesmysl s tím rohem, zatímco ten kožich přece jenom je nějaký symbol statutu a prostě nakonec je to docela příjemné a tak. Nicméně dneska je velký tlak proti těm farmám a to prostě hlavně proto, že ta zvířata tam trpí, aspoň když to člověk vidí, jakým způsobem jsou zabíjena, jakým způsobem, v jak malých klecích žijí a tak dále. Ta diskuse, co se vede i třeba v parlamentu, tak vlastně se vede kolem věci, kolem toho, do jaké míry ta zvířata trpí, což je podle mě trošičku zavádějící. Ono jaksi ty zastánci farem například tvrdí, že na základě fyziologických měření, různých koncentrací stresových hormonů v krvi a tak dál se dá ukázat, že ten, že ty zvířata jsou v pořádku. Ale ty, ta zvířata rozhodně nežijí nějakým svým přirozeným životem, jo, jsou prostě v maličkých klecích, což vůbec neodpovídá tomu, jak fungují v přírodě. A tady by teda zase ty, ty zastánci říkají, no, ale je jim dobře a je to vlastně něco, jsou to něco jako domácí zvířata. Ale oni, oni to nejsou domácí zvířata. Domácí zvířata, kdyby to byla domácí zvířata, tak nejsou například schopná přežít v divočině. Což jsou, to víme, protože máme tady invazního norka, který se šíří právě z kožešinových farem. No, a další věc je, že jsou to šelmy, které opravdu, jejichž přirozeností je žít na velkém prostoru, neustále někde běhat, něco explodovat a tady jsou prostě v metrových klecích, to znamená evidentně, i kdyby měli nakrásně nízké hladiny stresových hormonů, tak to je prostě nepřirozené. No, a zase a je potřeba si uvědomit jasně, ta domácí zvířata taky trpí a je to závažný problém, ale něco jíst musíme, zatímco prostě ty kožešiny opravdu mít nemusíme. To znamená já myslím, že je docela řada dobrých argumentů pro to, ty kožešinové farmy úplně zrušit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odpůrci farem argumentují tím, že co je legální, nemusí být už etické.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, tak ono ovšem na to se dá vždycky argumentovat, že co je etické, to se v čase mění a to je dáno, dáno nějakým konsensem celé té společnosti. Koneckonců opravdu celá společnost, aspoň ta západní se posouvá ve vztahu ke zvířatům. Dřív vlastně ta zvířata trpěla mnohem víc ze strany člověka. To byla taky třeba taková ta diskuse o lovu lišek tím norováním v Anglii a tak. To znamená, my se posouváme a ty etické standardy se mění a dnes prostě považujeme, jaksi máme, máme mnohem větší nároky. Ale já myslím, že tady stačí takové prostě zamyšlení právě nad tím, co jsem říkal. To znamená jde o šelmy, zvířata, jejichž přirozeností je běhat po přírodě, něco zkoumat, za něčím se hnát, a tady žijí prostě úplně nepřirozeně a nějaký fyziologický stav na tom nic nezmění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná je to v něčem podobné jako u těch rohů. Kdyby nebyla poptávka, tak to nikdo nenabízí a zase když, kdyby to nikdo nenabízel, tak nemáme šanci si to koupit.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Je to tak, ale není to zdaleka právě tak extrémní, protože ta, ty pytláci, ten lov těch nosorožců je opravdu, opravdu extrémně riskantní, jenže ta poptávka je úplně gigantická, jo, prostě to se vyplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě, to nesrovnáváme ani.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Zatímco tady tu poptávku částečně dělá ta nabídka. Není, není to prostě tak, že by člověk, nebo že by byla nějaká sorta lidí, která si za každou cenu musí pořídit kožich, jo, to znamená kdyby nebyla ta nabídka, no tak prostě se o tom úplně přestane mluvit a nikoho nenapadne, že by na sobě někdo měl nosit kůže zvířat. Zatímco v případě těch rohů prostě jakmile někdo onemocní rakovinou, tak půjde prostě jako, zkusí využít každou možnost a když se bude říkat, že nosorožčí roh mu, mu prostě pomůže, tak za to zaplatí klidně miliony.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kožešinu má i vlk, kterého jednoho tedy nedávno zabilo auto na dálnici D1 na Vysočině a jak prokázaly genetické testy jeho tkáně, pocházel až z Karpat, znamená to tedy, že zvíře urazilo několik set kilometrů, než se dostalo na naše území.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Mně to přišlo hrozně zajímavé. Ono to bylo zajímavé zřejmě obecně, protože já nevím, jestli si vzpomínáte, ale ty první zprávy mluvily o tom, že ten vlk pravděpodobně je z té naší středočeské populace, potom můj kolega Pavel Hulva udělal genetickou analýzu, zjistil vlastně, že je to vlastně ta karpatská forma vlka, to znamená to jsou ti vlci, co jsou na Slovensku a dál. To mně přišlo hrozně zajímavé, protože jednak to znamená, že musel urazit hrozně velkou vzdálenost vlastně civilizovanou krajinou, což ale není zas úplně extrémně překvapivé. Prostě vlci běhají daleko, jsou to, že jo, dálkoví běžci a tak dále, ale mně spíš jako z toho plyne, že není vůbec vyloučeno, že těch vlků je u nás mnohem víc, protože tenhle byl náhodu sražen autem, což teda zase ta pravděpodobnost je relativně velká, ale kolik vlků zůstalo vlastně, jo, zcela nezaznamenáno a není vyloučeno, že vlastně na tom našem území těch vlků je poměrně dost. Ono je to skryté zvíře a zrovna na té Vysočině po nich nikdo nepátral. Takže kdo ví, jak to s nimi vlastně je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi v tomto případě hledal nové teritorium.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Většinou to tak bývá. Ono ty důvody nějakých dálkových migrací nebo posunů jsou různé, ale velmi často jde skutečně o mladá zvířata, která jaksi musí založit tedy, nebo jsou puzena takříkajíc založit nějakou rodinu jinde, než kde teda už ti staří vlci jsou, takže běhají často velké vzdálenosti. To se týká vlastně velké, velkého množství savců. To je vlastně úplně běžné. Tady je nápadné, že běžel daleko. Ale vlastně ono zase daleko, ty, ty vlci ze slovenských Karpat se často vyskytují v Beskydech. Ta vzdálenost mezi Beskydy a Českomoravskou vysočinou už není zas tak veliká, jo, to znamená ta vzdálenost samotná není tak překvapivá. Spíš to, že najednou uprostřed Českomoravské vysočiny, kdy po vlcích nebyla nikdy ani prostě zmínka ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Památka.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
... ani památka, dokonce je nějaká představa, kdy tam zastřelili toho posledního vlka kdysi dávno, jo, to byl, to je to překvapivé. A ono je to vlastně taky, kdyby to byl, kdyby to byl vlk z té středočeské populace, tak to skoro vlastně stejně daleko, jo. Ta středočeská populace je na Bezděsku, takže je to prostě zajímavé a je možné, že na Vysočině máme prostě vlky, o kterých vůbec nevíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to pro krajinu dobrá zpráva?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak je, ale ono to spíš je zpráva o tom, že, že jaksi přibývá té divočiny. Tady jsme řadu, řadukrát o tom mluvili, jak vlastně lesů je čím dál víc a krajina zarůstá, což má i tyhle následky, že přibývají tahlecta divoká zvířata. Souvisí to pochopitelně taky s tím, že s tím, o čem jsme mluvili v souvislosti s kožešinovými farmami, totiž, že lidi jsou vlastně vůči přírodě a vůči zvířatům mnohem vstřícnější. Je dobré si uvědomit, že slovo šelma původně bylo nadávka. To znamená šelmy byly v tradičním chápání vnímány jako něco naprosto negativního. A tohle se úplně převrátilo a proto tady tahle velká zvířata máme. To znamená svědčí to spíš o tom, že vztah lidí se většinově, nikoli úplně obecně, ale většinově proměnil, ale nemůžeme mluvit o tom, že ti vlci přímo teď prospívají přírodě, na to jich je příliš málo. Ono samozřejmě je to dobré z hlediska toho, že můžou regulovat stavy nějakých velkých kopytníků, které, kteří ohrožují obnovu lesa, ale obnova lesa u nás není problém a těch vlků by muselo být opravdu mnohem víc, aby měli nějakou významnou regulační funkci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spor o novelu zákona o ochraně přírody a krajiny se dostal do další fáze. Prezident Miloš Zeman nedávno vetoval normu schválenou Poslaneckou sněmovnou a vrácenou Senátem. Zákon by podle pana prezidenta vedl k potlačení zájmu obyvatel obcí v Národním parku Šumava. Podle něj by byla lepší podoba zákona, kterou prosazuje Senát a nemáme prý podle něj věřit zeleným fanatikům. Jaký je váš pohled na celý vleklý spor?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak, já myslím, že opravdu pan prezident vůbec neví, o čem mluví. Ten zákon nebyl připraven žádnými zelenými fanatiky, ale ministerstvem životního prostředí v diskusi s mnoha dalšími aktéry, včetně zainteresovaných obcí, to znamená zelení fanatikové se, pokud nějací vůbec existují, což je sporné, tak se na tom nijakým způsobem nepodíleli na tvorbě toho zákona. Když říká, že, jistě, národní park je v určitým, v určitém konfliktu s rozvojem, ale to je právě povaha národního parku. Národní park je tady od toho, aby tady udržoval přírodu, to znamená nutně v nějakém konfliktu bude. Na druhé straně, jak říkám, bylo to prodiskutováno, je to ošetřeno tak, aby vlastně i rozvoj obcí byl umožněn v některých zónách, to znamená to vůbec není pravda. Ten senátní zákon v tomhle ani není nějak výrazně jiný. My jsme o tom tady mluvili posledně. Ten senátní zákon, vlastně to jsou takové, nebo senátní úprava vlastně se týká takových drobných formulací, které neříkají zas tolik jiného než ta, než ta ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanecká.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
... sněmovní nebo poslanecká verze, ale umožňují tam zadní brankou vstup různých věcí, které by mohly tomu národnímu parku škodit. Proto ti poslanci volili docela výraznou většinou pro tu sněmovní verzi proti té senátní verzi a teď se předpokládá, samozřejmě tyhle věci nejde nikdy stoprocentně předpovědět, ale předpokládá se, že budou hlasovat stejně a tudíž to veto přehlasují a myslím si, že je to naprosto rozumné, protože opravdu to, co říkal pan prezident, bylo úplně mimo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy podle vás, že nakonec bude přijata ta původní poslanecká novela, ten návrh?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak jak jsem říkal, ono věštit se moc nemá, ale v tomhle případě je to hodně pravděpodobné, respektive je nepravděpodobné, že poslanci budou hlasovat jinak, než jak už dvakrát hlasovali. Oni o tom zákonu už hlasovali dvakrát. Poprvý hlasovali, šlo to do Senátu, ten to vrátil, hlasovali podruhé, přesto, že tam byl ten projev pana prezidenta, hlasovali stejně. Kdyby teď změnili to, jak hlasují, bylo by to překvapivé, protože to by muselo mít nějaký jako úplně jiný důvod, o kterém jako nevím, ale pochopitelná já do poslanců nevidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Berounsku shořela část nejcennější zóny chráněné krajinné oblasti, 2 až 3 hektary vřesoviště v první zóně Chráněné krajinné oblasti Brdy na bývalé dopadové ploše Jordán. Hasiči naštěstí včas zasáhli, jinak by byly asi ty následky, pane profesore, nedozírné. Ono je totiž podstatný rozdíl mezi živelný, živelně vzniklým požárem a takzvaným řízeným vypalováním.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano. Tohle je docela zajímavá věc, protože já myslím, že jsme tady už o tom taky mluvili, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jendou už k podobné situaci došlo loni.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No jasně, ale to bylo právě to řízené vypalování, protože mluvilo se dlouho o tom, že zrovna v té Chráněné krajinné oblasti Brdy by vhodným typem managementu některých ploch bylo vypalování, byly požáry. A je to proto, že Brdy byly vojenské území a ty požáry vzniklé prostě výbuchy munice nebo dalšími věcmi, tam byly úplně na denním pořádku, to prostě každou chvíli hořelo a díky těmto malým požárům, ale vlastně velmi častým se tam udržovalo velmi cenné vřesoviště, kde je plno vzácných živočichů a rostlin, které jinak, které vlastně na těch požárech závislé. Ono by zarostlo nejdřív nějakou třtinou, pak nějakým křovím a tak, a ty požáry je vlastně nejlepší způsob, jak to udržovat. Jsou kolem toho velké vlastně legální spory, protože vlastně požáry coby management ještě nejsou, nejsou vlastně povoleny. Požáry jsou prostě ošemetné přesně proto, že se to musí hlídat a tak, a není to prostě standardní způsob managementu v ochraně přírody, nicméně my si myslíme, že časem to bude muset být standardní způsob managementu a že tedy k tomu, k tomu bude běžně přistupováno. V tomhle případě ten požár, aspoň to vypadá, vznikl spontánně. Ono není divu, jde o prostředí, kde opravdu ty požáry jako snadno vznikají a proto taky to prostředí je udržováno těmi požáry a vlastně určitě to pomohlo. To, tenhle, tenhle spontánní požár je přesně to, co to, co ta plocha vyžaduje. Výhoda taky je mimochodem, že hasiči, kteří to hasili, tak měli právě zkušenost z toho loňského řízeného vypalování, takže s tím neměli vlastně žádný problém a takovou jako náhodou tedy došlo k něčemu, co vlastně ta příroda potřebuje. Ale vy jste ještě zmínila ty, ty malé požáry. Tady je právě dobré si uvědomit, že to bylo takové velké jako zjištění ochrany přírody, že právě lepší je nechávat malé požáry, než neustále požáry hasit, protože pak může přijít velký požár, který už bude nezvladatelný. Tohle byla velká zkušenost v 80. letech, tuším, v Yellowstonském národním parku, kde dřív se prostě hasily požáry, protože požár prostě škodí přírodě, prostě shoří les a tak dlouho hasili ty malé požáry, až se tam nakumulovalo obrovské množství té hořlavé hmoty, až pak přišel obrovský požár, který prostě, kdy shořela, já nevím, přes polovinu parku. To znamená od té doby třeba v Americe se požáry ani ne tak jako zapalují, ale ty malé požáry se nechávají. Takže požáry k přírodě patří, musí být trošku kontrolované, ale vždycky lepší, když malé lokální požáry, které vytvářejí zajímavou mozaiku, se nechají, než když se všechno hasí a potom tedy hrozí, že to tedy buď zaroste, anebo teda zaroste a potom shoří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže v tomto případě vřesovištím požáry neškodí, jak říkáte.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ne. Vřesoviště skutečně ty požáry vyžadují, je to prostě úplně zásadní věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli si vzpomenete, pane profesore, kde došlo k něčemu podobnému jako řízenému požáru kromě tedy brdské krajiny?

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ono ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo jak často je to třeba, lze říct, ačkoli jste se zmínil o tom, že je to zatím víceméně taková sporadičtější záležitost.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ona je to sporadičtější prostě proto, že jsme si na to ještě nezvykli. Je spoustu i jiných typů prostředí, než jsou ty vřesoviště, kterým by občasný požár prospěl. Ale my jsme si na to nezvykli taky proto, že to, jaksi to kyvadlo v tom, co se může a ne co se tak jako kývá a možná si vzpomínáte, jak byla obrovská kampaň, že jo vlastně, skoro celou druhou polovinu 20. století proti vypalování mezí a takovýmhle věcem, jak to škodí. Já si pamatuju, že jsem četl takové ty časopisy ABC a tak a o tom, že jo, v 80., 70., 80. letech, jak to škodí těm drobným organismům a tak. No, a teď se ukazuje, že ono jim to vlastně sice škodí těm jednotlivcům, ale vlastně je to způsob, jak udržovat ty prostředí. Ale vzhledem k tomu, že jsme si zvykli na to, jak ty požáry opravdu škodí, tak teď se to těžko zavádí. Nicméně na druhou stranu myslím si, že to je trend a nesmí se to přehnat stejně jako cokoli, o čem jsme tady koneckonců mluvili, ale bude to časem běžný nástroj ochrany přírody, protože, a to už jsme tady říkali mockrát, ale pořád to považuji za úplně zásadní - největší problém naší přírody je, že krajina zarůstá, to znamená všechny způsoby, jak toto zarůstání omezit, jsou z hlediska biologické rozmanitosti vhodné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání pořadu Jak to vidí profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Děkuju vám za to a těším se na další setkání.

prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou se těší také Zita Senková. Zítra vám nabídnu rozhovor s kardinálem Dominikem Dukou. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio