Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 4. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Vítejte.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata probereme? Česká koruna se zbavuje otěží. Co udělá očekávané skončení intervence s českou měnou? Jaký je dosavadní ekonomický přínos loňské návštěvy čínského prezidenta v Česku? Připojte se k nám a poslechněte si více.

Čtěte také

/ Upoutávka /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výbuch v petrohradském metru, který zabil nejméně jedenáct lidí a několik desítek zranil, vyšetřují ruské úřady jako teroristický čin. Bezpečnostní analytik BBC Frank Gardner se domnívá, že ruští vyšetřovatelé se teď zřejmě zaměří na dvě nejpravděpodobnější linky, přestože je zatím nepotvrdili. První je skupina napojená na Islámský stát, jejíž nenávist podle analytika vyvolalo ruské zapojení do války v Sýrii. A druhou linkou budou čečenští separatisté. To si myslí bezpečnostní analytik. Podle ruské rozvědky atentátník z Petrohradu byl rodák z Kyrgyzstánu s ruským občanstvím. Jaký je váš komentář, pane profesore, k této tragické události?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak já nevím, jestli slovo odpudivý nebo odporný je dostatečné slovo. To se prostě nedá vůbec nějak vyjádřit, tyhlety situace. Bohužel se mi zdá, že se těch případů možná trošku množí. Máme Paříž, máme Londýn, máme Belgii. Teď máme Petrohrad. Kdoví, co nás možná ještě čeká. Z pohledu lidského já prostě těmhle věcem vůbec nerozumím a ta odpudivost těch činů prostě normálního člověka vůbec nemůže přimět k nějaké jiné myšlence než k odporu, ale nevím prostě, co je vůbec cílem, pomineme-li, řekněme, nějaké, řekněme, osobní nebo zájmy, skupinové zájmy možná těch uskupení, o kterých jste tady hovořila, nebo možná úplně jiných. Tak určitě to bude mít nějaký vliv celkově, nemyslím teď jen tenhle jeden případ. Určitě to bude mít vliv na takové ty zvýšené bezpečnostní opatření, na takové to častější se dívání prostě, co kdo dělá, jak to dělá a je to potřeba brát asi tohleto jako samozřejmou věc, protože jiná obrana zřejmě než velmi intenzivní činnost prostě těch tajných služeb a lidí, kteří dokáží odpozorovat podobnou situaci dopředu, asi jiné řešení není, protože je vidět, že i ty politické konflikty, které ve světě jsou, jako je Sýrie, tak potom prostě vedou k dalším, k další eskalaci takovýchto skupin. Je to prostě strašná věc. Já už také mám několik let za sebou, ale zdá se mi, že prostě to, co se teď ve světě děje, že přece jen je o něco častější a je to různě po světě. Je to zoufalá věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle aktuálních předběžných informací agentury TASS šlo o sebevražedného atentátníka, který měl nálož uloženou v ruksaku nebo na těle. Mimochodem islamisté ze Severního Kavkazu zabíjeli v Rusku už v minulosti, naposledy v prosinci 2013 v městské hromadné dopravě ve Volgogradu, před tím v roce 2011 na moskevském letišti Domodědovo a v březnu 2010 dokonce přímo v moskevském metru. Ať už útočník v Petrohradu vlastně útočil, ať už je to kdokoli, tak si vybral viditelný terč s maximálně možným efektem. Ta podzemní dráha patří k nejrušnějším na světě.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Mně teď v poslední době přišly vlastně, tohle je takový ten, řekněme, klasický, dá-li se tady vůbec použít slovo klasický, prostě útok výbušninou, ale mně teď docela jako přišly zoufalé ty činy, co byly v Německu a jinde, v Nice myslím, s těmi nákladními automobily, že to se už potom nedá opravdu nějak předpovídat. Tady možná ještě ty tajné služby mohou zachytit, ta výroba té bomby chvíli trvá, musí ji někdo vyrobit, potřebuje k tomu nějakou spolupráci. Tam ještě může, může existovat nějaká záchytná nit, které se ty tajné služby mohou chytnout, anebo případně mít nějaké informátory v tom prostředí, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I když, že vám do toho vstupuji, v tomto případě podle informací, které máme k dispozici, šlo údajně o velmi jednoduchou podomácky vyrobenou nálož.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
O to je to složitější. Kdežto ty útoky těma autama, to si myslím, že už je tak vlastně nezachytitelná věc prostě, že ... Já tohleto ..., je to strašný. Prostě nevím vůbec, jako k ničemu to nemůže vést, jako nemůže to nijak poškodit tu zemi jinak než prostě tragédií těch lidí a zoufalství toho činu. Ale nevím, prostě je to pokus o destabilizaci, pokus o jakousi, jakési prosazování svých podivných myšlenek. Prostě těžko vůbec to nějak okomentovat.

/ Upoutávka /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká národní banka už čtvrtým rokem udržuje uměle slabou korunu, aby pomohla ekonomice. K mimořádnému opatření sáhla v listopadu 2013 během ekonomické recese, kdy navíc začal hrozit nebezpečný pokles cen. České hospodářství se ale dostává do kondice a blíží se konec slabé koruny. Kdy skončí asi intervence, pane profesore? Může to být každou hodinou, každým dnem?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Asi ano, asi ano a asi už to mělo být mnohem dříve, pokud to vůbec kdy mělo nastat, protože já pořád patřím mezi ty, kteří si myslí, že toto opatření bylo zcela zbytečné, a že se zcela minulo jakýmkoliv účinkem. Ten výsledek toho, řekněme, růstu inflace kolem dvou procent, indexu spotřebitelských cen kolem dvou procent, není důsledek intervence České národní banky. Rozhodně neznám žádný způsob, kterým by se tohle dalo prokázat. Vidíme, že inflace roste všude jinde v Evropě okolo nás a my jsme velmi závislí. Německo už se pohybuje kolem dvou procent a řada dalších zemí. Zajímavá je teď ale jiná věc. Pokud si dobře pamatuji, někdy koncem minulého týdne inflace výrazně v Německu klesla, opět se dostala hluboko pod dvě procenta. Zatím je to jenom jeden údaj, měsíc jednoho roku proti stejnému měsíci minulého roku. Je to podle mě hodně způsobeno tím, že znovu začaly klesat ceny ropy. Já mám pořád prostě pocit, že v současné době primárním tahounem těch, řekněme, cenových změn, anebo, souhrnně vyjádřeno, indexu spotřebitelských cen je cena ropy. Dneska je 4. dubna, to znamená během tří nebo čtyř dnů Český statistický úřad také vyhlásí inflaci. Já si myslím, že bude opět nižší. To jenom předpovídám, že bude nižší, než byla v těch posledních dvou, třech měsících právě proto, že ceny ropy začaly znovu klesat. Včera bylo, že Libye právě znovu vstoupila s takovou neomezenou těžbou ropy na světový trh, což znovu vedlo ke snížení cen ropy. Chystá se další zasedání OPEC. V tom já vidím, neříkám, že to je naprosto jediná, jediný faktor, ale vidím v tom velmi významný faktor, který se prostě tak jakoby trošku vpravil i do toho opatření České národní banky, které, stále si myslím, že vůči té inflaci nemělo prakticky žádný dopad. Kdy to rozhodnutí bude známé, jak k tomu dojde? Já si myslím, že by Česká národní banka v tuhletu chvíli měla hrát s otevřenými kartami, ovšem mám za to, že se sama toho opatření nebo toho rozhodnutí nebo toho ukončení intervencí, že se toho sama bojí, protože si myslím, že dneska neexistuje nikdo, kdo by přesně odhadl, co se bude v těch prvních týdnech, možná měsících dít. Ta koruna začne hodně fluktuovat, začne se dostávat dolů, ale může se dostat i nad tu hodnotu, která je dneska, to znamená těch řádově 27, 27,10. Může se to dostat i někam k 28 korunám. Potom to znovu spadne dolů a podobně. A teď důsledky. Jestliže ta snížená cena koruny, jestliže těch 20, původních 25 a nyní po intervenci 27 korun pomáhalo exportérům, to znamená těm, kteří vyváží, protože vyváželi snáze a trošku znesnadňovalo život těm, kteří dováželi, tak teď si myslím, že ty fluktuace zařídí to, že už si nikdo nebude moct být jistý vůbec ničím. Ti, kteří se zajistili, protože existují pojistné, pojistná krytí proti měnovým výkyvům, tak ti, kteří se zajistili, tak samozřejmě tím dotčeni nebudou, ale to mohou udělat jenom velké firmy. A ti drobní dovozci, vývozci vlastně teď budou jako na houpačce a podle mě neexistuje v tuhle chvíli nikdo, protože s tím žádné zkušenosti nejsou, není pro to žádná teorie, kdo by mohl říci, jak to bude vypadat za měsíc, za dva měsíce, za deset dní, až to rozhodnutí prostě padne. Já si myslím, že to byl hrubý zásah do ekonomiky. Tohle do ekonomiky nepatří. A ty argumenty, že to vedlo ke zvýšení indexu spotřebitelských cen, mě nijak nepřesvědčily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevidíte na té intervenci nic pozitivního?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ono se to ..., vždycky je dobře asi analyzovat, ale tohleto je, tohleto nemá historickou oporu a je velmi obtížné najít vůbec nějaký analytický nástroj, kterým by se skutečně ten vliv cen nebo vliv toho intervenčního kroku dokázal oddělit od toho, co se v ekonomice reálně děje jako v ekonomice jako v celku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohla Česká národní banka tedy podle vás použít jiný nástroj než umělé oslabování koruny?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak samozřejmě, že má jiné nástroje. Ona je také používala, protože pracuje s úrokovými sazbami, pracuje, pracuje s, řekněme, pravidelně pracuje s měnovými kurzy a podobně, ale tohle opatření, si myslím, že do ekonomiky nepatřilo, že bylo provedeno takovým vlastně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co místo intervence, co mohla dělat tedy Česká národní banka?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Samozřejmě ona může ovlivňovat vývoj ekonomiky především, především úrokovými sazbami a to také dělala a dělaly to okolní banky. Já si totiž myslím, že prostě vývoj v jedné a to ještě v relativně menší ekonomice, nejsme úplně malá ekonomika, ale jsme menší ekonomika, že nejde ten vývoj oddělit od toho, co se děje v ostatních zemích. To, že se konečně ty ceny trošku rozhýbaly, je především dáno tím, řekněme, stabilnějším ekonomickým růstem v celé Evropě. On se nejprve v některých letech dostal dokonce do vyšších hodnot, než je máme teďko. V současné době se budeme pohybovat asi někde mezi 2,5 - 3 %, pravděpodobně příští, přespříští rok, pokud se něco nestane. Tohleto všechno vedlo k tomu, že se domácnosti a ostatní subjekty v ekonomickém prostředí rozhodly tedy svoje peníze dát do ekonomického prostředí a vést nebo zapříčinit zvýšení cen, ale že by toto opatření nějakým způsobem mělo dopad, se mi nezdá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slabá koruna od listopadu 2013 pomohla exportérům zvýšit vývoz celkem o více než 600 miliard korun.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, jenomže zase jsou ti, co dováží. To je, tohle je logický krok. Ale pak jsou ti, co dováží, pak jsou to, co jezdí do zahraničí na dovolenou. Ti, co dováží, tak ještě často nejsou konečnými spotřebiteli, ale ty produkty třeba postupují potom dále, čili se na ně ta cena nabaluje. To se víceméně vykompenzuje, primární růst ekonomiky nebo výkon ekonomiky jako takové. A ať už to budeme, jak jste to teďko říkala, brát z pohledu exportérů, importérů, kohokoli, tak ty fluktuace, a já si troufám říct chaos, který teď nastane, po určitou dobu po ukončení intervencí nepomůže vůbec nikomu, protože nikdo vlastně nebude vědět, jestli zítra ta koruna půjde ještě výš, než je teď, 27,50, nebo jestli naopak spadne. Ono se to samozřejmě někde ustálí. Do toho vstoupí spekulanti ze zahraničí, kteří budou chtít nakupovat českou korunu. Pak se ukáže, že zase nebude komu prodávat eura, která teď někde leží. Já si myslím, že ... A zase je to těžké odhadnout, ale můj názor je, že česká ekonomika na tom bude ztrácet desítky miliard korun, protože bude muset nějakým způsobem reagovat na to, co se na tom finančním trhu bude dít a ty ztráty budou veliké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není právě ten prvek, o kterém jste se, pane profesore, zmínil, a to fakt, že koruna se stane vlastně lákavým cílem nejenom pro investory, ale i pro spekulanty, to, co vlastně vede Českou národní banku k tomu, že zatím teda naznačila, že intervence ukončí, ale nevíme, kdy to bude?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, to je otázka, jestli ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spekulativní.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... vůbec je tohle dobrá politika, jestli se prostě nemělo říct, protože stejně do toho bude muset intervenovat, stejně bude muset dělat některá opatření v průběhu té situace, jak se bude vyvíjet. Otázka je, jestli neměla prostě říct bude to toho a toho dne a toho a toho měsíce dopředu, protože nebude kontrolovatelný ten systém, ať to řekne, nebo ne. Tak možná kdyby se hrálo s trošku víc otevřenými kartami už teď, nevím, no. Těžko říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od čeho se vlastně odvíjí ten moment ukončení intervencí? Na čem to záleží, závisí?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak dva roky jsme dostávali nebo tři roky vlastně jsme dostávali informaci o tom, že nám hrozí deflace. Ta deflace tam skutečně byla, i když jsou školy ekonomické ve světě, které se zase tolik deflace nebojí, jako je rakouská škola, má na to třeba jiný názor než některé ostatní teoretické školy v ekonomii. Ale dobře, nechme tuhle záležitost teď stranou. Prostě bylo tam, byla tam určitá obava z deflace, ze zpomalení ekonomiky. Ona ostatně v některých zemích i ta deflace nastala nebo ty ceny se prakticky zastavily. Nízké úrokové sazby, dokonce záporné úrokové sazby u dluhopisů. To všechno bylo. Byla tam snaha teda posílit ekonomiku, respektive posílit její cenový vývoj, nicméně si myslím, že ..., a to byly ty argumenty, které nám byly neustále opakovány. Navázáno to bylo na ten cíl dvouprocentního inflačního růstu, dvouprocentního růstu indexu spotřebitelských cen. Ten stále ještě nenastal, protože pokud se budeme bavit o tom, jak se inflace odhaduje nebo měří, tak se musíme dívat, až budeme mít údaj za celý rok 2016. Ten ještě k dispozici není. Takže, takže až to bude celé kompletně známo, tak potom se můžeme bavit o tom, že ten cíl 2000 ..., 2 % naplněn byl, ale to byl ten důvod, který nám banka servírovala, aniž dokázala nějakým způsobem odpovědně říci, jestli ten vliv na to vůbec to opatření má, jestli vůbec jde prokázat, že takovéhle rozhodnutí může ovlivnit ten cíl inflace k těm 2 %. Já si tím jist nejsem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Tomáše Pešku zajímá, cituji: "Slyším, pane profesore, že jste zastáncem ovlivňování ekonomiky prostřednictvím úrokových sazeb. Pokud vím, tak celosvětově klesly úrokové sazby až na nulu a někdy i pod ní. Jak potom takovým nástrojem řídit ekonomiku?"

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak to je přesně ten nástroj, protože pokud banky sáhly dokonce k nulovým nebo v případě některých dluhopisů záporným sazbám, někde kolem mínus 0,3 %, mínus 0,4 %, tak oni vlastně tím signalizují, že peníze uložené mimo trh, mimo ekonomické chování vlastně, nebudou mít prakticky žádnou cenu, že se buď nebudou zhodnocovat, nebo dokonce jejich hodnota bude klesat v případě těch záporných úrokových sazeb a to je přesně ten nástroj, kdy se banky snaží, vlastně nám sdělují, jako posílají nám vzkaz: běžte s těmi penězi na trh, investujte, nakupujte, žijte a jinak my vám ty peníze sice uložíme v bance, ale za podmínek, které jsou velmi, velmi slabé. To jsme ostatně teď všichni zjistili. Banky mají obrovský přebytek likvidity, nevědí vlastně, co s penězi. Úročení je tam velmi nízké. Takže to nás vyzývá k tomu, a to je ten nástroj, na který se pan posluchač ptá, vezměte ty peníze a utraťte je - za investice, za spotřebu a podobně. No, a protože se tohlensto už svým způsobem trošku do pohybu dalo, tak se také ukázalo teď v posledním, řekněme, půlroce nebo třech, čtyřech měsících, že ty sazby už neklesají, že ty banky, řekněme, i takové to klasické retailové bankovnictví, to, co si všichni odkládáme někde na nějakých účtech, spořících, běžných, že se už prakticky tenhleten vývoj zastavil, že spíše lze očekávat, že nějakou dobu zůstanou ty úrokové sazby, jak jsou, a potom se možná budou zvyšovat. Ostatně Spojené státy, Fed už ke zvýšení sáhl. Čili pokud se ta inflace skutečně do pohybu trochu dá a ukazuje se, že ano, tak potom si myslím, že se dokáže banky, že dokáží banky se orientovat i směrem ke zvýšení těch úrokových sazeb. Intervence České národní banky v tom žádnou roli nehrály.

/ Upoutávka /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uplynul rok od hojně komentované návštěvy čínského prezidenta v Česku a příslibu velkých investic. Do Česka mělo podle prezidenta Miloše Zemana v roce 2016 zamířit až 95 miliard. Už nyní lze vyčíslit ten ekonomický přínos, pane profesore?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je poměrně složitá záležitost, protože jakkoli Čína je gigant, je dneska pravděpodobně druhou největší ekonomikou světa, někde, některé zdroje, podle toho, jak se to bude počítat, dokonce uvádí, že objemově už je větší ekonomikou než Spojené státy. Je to tedy ekonomický gigant. Za posledních 20 let postoupila v tom žebříčku někde z desátého, jedenáctého místa až na to místo, řekněme, druhé v tom absolutním objemu, protože v přepočtu hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele je Čína někde kolem devadesátého místa, jenom abychom, abychom měli v těchhletěch věcech přehled. Tak samozřejmě je to obrovská ekonomika a ten kontakt s námi je tam velmi malý. U nás prakticky, řekněme, v bilanci, v obchodní bilanci s Čínou jsme někde na jednom procentu. Ta Čína u nás představuje velmi malou část našeho obchodování. My máme partnery okolo sebe, Německo nebo vůbec Evropská unie, Německo, Slovensko samozřejmě, Spojené státy. Čína není velkým hráčem. Ten příslib investic do Číny, který se pohyboval někde v řádu 90 nebo 100 miliard korun, není, není v tuhletu chvíli v takovém rozsahu. Je někde na úrovni zlomku z této částky. Čína je poměrně komplikovaný systém. Je tam tak zvláštním způsobem prolnuto vlastně dirigistické řízení, to centrální řízení s, řekněme, kapitálovým řízením soukromými osobami. Není bez zajímavosti, že dneska už možná 70 % toho, co se v Číně děje, je v soukromých rukou. Přesto, že tam je vlastně silná centralizovaná moc a dirigistické řízení ekonomiky, tak velká část prostě věcí, které se v ekonomii dějí, jsou v privátních rukách, jsou ve vlastnictví nebo konají s nimi privátní subjekty. Čili ten objem obchodů s Čínou je velmi malý. Druhá věc je, že samozřejmě něco vyvážíme my tam a něco dovážíme. My do Číny dovážíme zhruba desetkrát méně, než z Číny dovážíme. A ty investice, které sem přišly, tak většinou byly buď tak na nákup sportovního oddílu, dobře, na nákup některých, některých ekonomických subjektů, ale prakticky se vždy jednalo o kontakt mezi Čínou a určitým ekonomickým subjektem. Nemělo to příliš, zatím příliš velký vliv na, řekněme, to, co se děje ve státním rozpočtu nebo že by to nějakým způsobem výrazně posílilo český stát. Takhle ty investice zatím nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle generálního ředitele státní agentury CzechInvest se Čína loni dostala mezi pět největších zahraničních investorů u nás. Také zaznívá, jak, ať už z Evropy, z Evropské unie, nebo ze Spojených států, čím dál hlasitější volání po reciprocitě, čínské investiční reciprocitě.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je právě ten poměr 1 ku 10, o kterém jsem před chvílí hovořil. Tohle je strašně těžká věc. Čína dneska zaplavila levným zbožím, teď nechme padělky, nepadělky, prostě zaplavila ... Nechme kurz jüanu, to je druhá záležitost, jak Čína udržuje vlastně svoji měnu ve vztahu k dolaru nebo k evropské měně, k euru nebo k ostatním měnám, tohle nechme stranou. Ale Čína dneska zaplavila nejenom východní Asii, ale prakticky celý svět svojí výrobou. Takže chtít mít vyrovnanou bilanci s Čínou je velmi málo pravděpodobné, protože už jenom ty nízké ceny, které z Číny přichází k nám, pochopitelně podvazují možnosti evropských výrobců, to je ..., anebo dokonce amerických výrobců. To je, to je pochopitelná záležitost. Že bychom dokázali vyrovnat bilanci s Čínou, která, jak jsem říkal, je v tuhle chvíli zhruba v poměru 1 ku 10, je velmi málo pravděpodobné. Na druhé straně Čína jde dopředu mílovými tempy. Sice v posledních, řekněme, dvou letech se hovořilo o ochlazení Číny, čínského tempa růstu hrubého domácího produktu, mělo to vliv i na kurzy cenných papírů a podobně, teď jsem zaregistroval, někdy zhruba před týdnem, že průmyslový produkce Číny znovu začla růst. To by se mělo zřejmě, pokud to tak bude, a pokud to bude setrvalá tendence, v roce 2017 promítnout i do základních makroagregátů národního účetnictví Čínské republiky. To všechno tady je. Že bysme my byli velkým hráčem v portfóliu Číny, to si nemůžeme myslet, ale určitě tam mnoho příležitostí je a je škoda nevyužít čehokoliv, co v té Číně dneska je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy těch přislíbených nebo odhadovaných 95 miliard investic. Jde o investice nebo o obchod? Jak to vidíte?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Mělo jít hodně o investice. Nevíme přesně co samozřejmě, nebo já to aspoň nevím, co přesně v těch smlouvách je. Na druhé straně je známo o Číně, že každé rozhodnutí, kdy Čína začne vyvážet svoje investice nebo svoji ekonomickou sílu, je v Číně velmi složité. Čína je stále ještě centrálně řízenou ekonomikou a všechna ta doporučení, povolení, která jsou s tím spojená, probíhají v Číně mnohem složitěji než třeba v Německu nebo ... Čili můžeme také očekávat to, že po určité době se některé věci uvolní, že Čína také hledá ten prostor v Evropě. Ona je velmi aktivní i v Africe, ona je samozřejmě velmi aktivní ve východní Asii, ale ona tu svoji jaksi písničku nebo ten svůj způsob investování hledá. A nemyslím si, že by pro ni bylo primární investovat u nás. Ona se samozřejmě bude orientovat na větší celky, možná Evropskou unii jako celek, samozřejmě na Německo, víme v Africe o jejích vysokých aktivitách. Ale může to být hodně způsobeno také tím, řekněme, strnulejším způsobem investování, který je v Číně díky tomu centrálnímu plánování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uplynul rok od vypuknutí kauzy Panama Papers. Co myslíte, které země by se mohly objevit na černé listině daňových rájů?

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, to je velmi těžko říct. Tak Panama sama už přislíbila, že bude spolupracovat se světovými finančními orgány, a že si teda uzpůsobí svůj daňový systém, pokud jde konkrétně o Panamu. Nicméně já si myslím, že tohleto se rozhodně nepodaří vymýtit v nějaké krátké době. Ty daňové ráje jsou rozesety po světě. Každý, kdo s tím trošku umí zacházet, tak je samozřejmě rád, pokud daně platit nemusí. Tenkrát to vybuchlo jako senzace, jako bomba, dostaly se ven ty informace z toho, co se tam, co se tam děje, ale od té doby už si myslím, že se toho zase příliš mnoho nestalo, že to funguje tak, jak to bylo před tím. Možná Panama sama a ještě některé další země přistoupí k nějakému jinému systému daňové politiky nebo daňové souvislosti se světem, ale nezdá se mi, že by se za ten rok něco podstatného změnilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls a jeho názory. Já vám za ně děkuji. Mějte se pěkně.

prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju a krásný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková. Zítra bude mým hostem hudebník Jiří Hlaváč. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.