Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 4. května 2017

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního vydání Jak to vidí je Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké ráno posluchačům i vám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ochrana takzvaných měkkých cílů. Extrémní prověřování i nová policejní jednotka s drony. Vítejte u poslechu. O bezpečnost na mezinárodních letištích v Česku se bude starat o 221 policistů více. Vyplývá to z návrhu ministra vnitra Chovance, který včera schválila vláda. Důvodem je zvýšení bezpečnosti a také zlepšení kontroly cestujících. Venkovní prostory letiště například už nyní hlídají brány s kamerami, které snímají registrační značky aut a také řidiče a od polovina, poloviny května letiště začne kontrolovat přítomnost stop po výbušninách v přepravovaných zavazadlech. Jak tato opatření, pane Šándore, hodnotíte?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já myslím, že to jsou opatření správným směrem, jenom bych řekl, že přichází asi přece jenom trošku pozdě, ale lépe pozdě než vůbec. Já bych jenom chtěl předeslat, že aniž bych se chtěl vytahovat, ale autorem studie, která doporučila letišti v roce 2005, aby v tom pravém pruhu u těch vchodů nezastavovala žádná auta, jsem byl já. A vzpomínám si, že tehdy, když to magistrát udělal, tak byla velká stávka taxikářů, doufám, že mě budou taxikáři vozit i nadále a pak to Praha znova odvolala a poté našla odvahu a zavedla to, zavedla to znova. Takže to jsou opatření, která měla být udělána. Vždyť letiště přeci nebylo poprvé cílem, ani myslím vnitřní odbavová hala, odletová hala nebo i venkovní prostory. Vzpomeňme útoku v Glasgowě, před několika lety tam také došlo k výbuchu před letištěm. Takže to, že to přichází, je dobře a mělo to tu být trochu dříve, protože letištní přeprava, letiště, to byly pořád cílem číslem 1. Je to atraktivní cíl, byť dneska můžeme asi vyloučit to, že se už nepovede něco, co se povedlo 11. září Al-Kajdě, když unesla 4 letouny a provedla, provedla ty útoky proti cílům ve Spojených státech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takovým tím klasickým dalším takzvaným měkkým cílem je i metro. Nedávno jsme byli svědky i tragédie v Petrohradu. Do systému protiteroristické ochrany podle ruských médií přitom v tomto městě investovali stovky milionů rublů, přesto se útočníkovi podařilo proklouznout vlastně s primitivně podomácky vyrobenou bombou. Dá se takovému útoku vůbec zabránit?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak zcela nepochybně se nedá stoprocentně vyloučit, že něco takového se nemůže stát. Pražské metro je po technologické stránce řízeno velmi dobře a bezpečnostní úsek dopravního podniku pracuje na řadě opatření, která mají zvýšit bezpečnost stanic. My jsme udělali společně standardizaci stanic, nadefinovali jsme, co by se mělo na těch stanicích zlepšit tak, aby ta bezpečnost byla lepší. K tomu bude potřebovat samozřejmě dopravní podnik nejenom větší účast městské policie, ale i státní policie, technické systémy, bude muset navýšit i vlastní zaměstnance, udělat nějaká organizační opatření. Ale metro je klasický měkký cíl, o kterém můžeme stoprocentně prohlásit následují. Buď bude plnit důvod nebo cíl, pro který bylo zřízeno, to znamená, že bude jezdit pravidelně, v krátkých intervalech, přepravovat velký počet osob a nemůžeme říct, že bude stoprocentně bezpečné, anebo bude stoprocentně bezpečné, ale pak také pojede třeba jenom jedna souprava za hodinu. Takže představa, že dáme rámy u vstupů do stanic a budeme tam dělat takovou kontrolu, jako se dělá na letišti, no tak každý, kdo jednou letěl, tak ví, jak je to proces zdlouhavý, náročný a asi těžko si ho lze představit v pražském metru. Navíc pražské metro tak, jak je postavené, kdy ty stanice, ty vestibuly, je tam řada sloupů, i kdybychom tam dali desítky kamer, tak stejně nemůžeme mít přehled o celém tom přepravném prostoru. Jinými slovy, když se, a vy jste to naznačila v té otázce, když se někdo rozhodne, že si obstará podomácku vyrobenou výbušninu a bude schopen zachovat klid, to znamená, že nebude se chovat a upozorňovat nějakým zvláštním chováním a prostě projde a odpálí se buď ve stanici, nebo ve vlaku, tak s tím prostě nic neuděláme. To je taková realita dnešních dnů. Na druhou stranu není třeba se strašit. Já sám jezdím denně metrem, vědom si, jaké obecně tento způsob přepravy má slabiny. Pořád žijeme v zemi, která je relativně na tom podstatně lépe než jiné země. Je samozřejmě otázka, jak dlouho se nám tento statut, tento standard bezpečnosti podaří udržet, protože žijeme v schengenském prostoru a ti lidé, kteří nám chtějí ublížit a zatím tak páchají v zemích západního, západní Evropy, se mohou volně pohybovat po schengenském prostoru a může se stát a je to otázka spíš kdy než zdali, že něco takového, já to nechci přivolávat v žádném případě, se může stát i v pražském metru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy sám, pane Šándore, poskytujete veřejnému dopravci už, tuším, od roku 2014 odborné poradenství právě ohledně těch bezpečnostních opatřeních. Chápu, že jde o citlivé údaje, mnoho jste už nyní naznačil. Lze alespoň tedy v obecné rovině říct, co potenciálního pachatele třeba odradí od takového činu? Třeba jestli je to ještě větší počet kamer, ačkoli jste se zmínil o tom, že třeba konkrétně v tom pražském metru by to byl problém instalovat ještě další počet, nebo navýšení hlídek, kontrol, případně zavedení turniketů?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Zcela nepochybně větší počet policistů jak městské policie, tak Policie České republiky, jejichž hlídková činnost bude koordinována z nějakého centra tak, aby se nám nestalo, že v jedné stanici se nám objeví všechny hlídky najednou a na třech dalších není nikde nikdo. To určitě je cesta správným směrem. Zvýšit počet personálu, který má na starosti tu stanici, protože dneska tam je jeden dozorčí a ten na takovou velkou stanici má opravdu neřešitelný problém. Navíc vy jste to řekla, turnikety zcela nepochybně chybí. Já jsem byl svědkem toho, když na stanici I. P. Pavlova dozorčí hlásil, aby lidé nevstupovali do přepravního prostoru, čeští lidé, Pražané, a to nebyli cizinci, ti neposlouchají. Ti prostě pochodovali dál a bylo jim to úplně jedno, co ten člověk hlásí a vůbec netušili, do čeho by mohli vstupovat. Co kdyby tam byla použita nějaká bojová otravná látka a ti lidé by prostě sami tím, že nejsou ochotni se podřídit hlášení toho, hlášení nemá za cíl je jakkoli omezovat zbytečně. To hlášení je tam proto, aby jim varovali před tím, že se jim něco může stát, tak oni prostě neposlouchají. Myslím, že bychom měli více jakoby vnímat to, že jsme v nějakém systému, ve kterém se musíme nějak chovat a nemůžeme se tvářit, že když máme demokracii, tak si můžeme dělat úplně co chceme, protože tak to skutečně není. Ten komplex těch opatření se dá udělat. Problém je, jestli se najde politická odvaha ty turnikety tam zavést, protože když tam ty turnikety budou, tak ten rozhodčí ty turnikety zastaví a nikdo nemůže dál vstupovat do přepravního prostoru a podobně, takhle nemá žádnou šanci. Si tam lehne na zem před ty lidi, prostě nemůže dělat vůbec nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může je přeskočit.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
/Souzvuk hlasů/, může, takže tohle to jsou věci, které se dají udělat určitě, nepochybně. Pak samozřejmě, když se jaksi kontrarozvědně a policejními opatřeními zaměříme jenom na metro, no tak to říkáme, jakože ten problém odfiltrujeme těsně před vstupem do metra. My ten problém musíme filtrovat podstatně dále. Ideální je, když jsme schopni v rámci mezinárodní operace ty lidi odchytávat ještě, než přijdou na naše území, anebo je sledovat mnohem, řekněme, aktivněji na našem území. Já neříkám, že se tak nečiní, ale není to jenom o tom, když najednou začneme chránit jeden ten malý segment, kterému říkáme měkký cíl bez toho, že jsme v nějaké okolní situaci, v nějakém prostředí, tak samozřejmě nemůžeme být příliš úspěšní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi se nepovedla příliš filtrace v Německu, kterým otřásá, konkrétně německým Bundeswehrem obrovský skandál. Byl zadržen 28letý nadporučík, Němec, podezřelý z plánování teroristického útoku, který to pak chtěl hodit, lidově řečeno, na uprchlíka, proto se také ostatně za válečného uprchlíka měsíce vydával. Dokonce ilegálně pobíral státní dávky. Co je asi na tom nejhorší, že armáda prý už několik let věděla o tom, že voják je pravicovým extremistou, měl dokonce seznam možných obětí, na kterém bylo podle listu Der Tagesspiegel ministr vnitra, promiňte, spravedlnosti, a také bývalý prezident Joachim Gauck. Ministryně obrany von der Leyen se předčasně vrátila z cesty ze Spojených států. Jaká pravidla tedy nastavit a jak vidíme tady konkrétní příklad, jak to prostě nefunguje.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Jestli někdo přijde k imigračním úředníkům a řekne jim, že je Syřan, je schopen mluvit francouzsky, německy předstírá, že asi neumí, člověk by očekával, že když přijde někdo z Blízkého východu, tak ti imigrační úředníci budou schopni i rozlišovat, jakým arabským dialektem ten člověk mluví. Ale on nemluvil vůbec arabsky. To je prostě neuvěřitelný lapsus. Navíc, když uvedete, že jste třeba z Rakky nebo to je jedno, tak oni vědí, jaké tam jsou specifika, který by ten člověk, který z takového města jaksi pochází, by měl vědět. To jsou věci, které se v Německu zásadně nepovedly. To není jenom případ tohohle člověka. Problém je, že v Německu má 700 tisíc migrantů vystaveny dokumenty na základě údajů, které sdělili imigračním úředníkům a kteří si je neměli možnost prověřit. No, to je přece šílená věc, jak to Německo, o kterém jsem si vždycky myslel, že je pořádné a že tyto věci je schopno řešit trošku pečlivě, že to vůbec dopustilo. Ale chápu, Syřané, vítejte, my to všechno zvládneme. Když vám přichází do Mnichova desítky tisíc lidí denně, tak to není v silách nikoho to zvládnout. Ale problém je, že dneska máme v Německu přes 200 tisíc lidí, kteří zahájili azylový proces, ale už se nevrátili do míst, kde byli ubytováni. 300 tisíc máme lidí minimálně v Evropě, o kterých vůbec nic nevíme. A to je přece důsledek naší naprosto špatně pochopené migrační politiky a toto nás bude bezpečnostně zcela nepochybně ovlivňovat. Já neříkám, že 700 tisíc lidí je tu najednou a všichni jsou špatní, ale kdyby jenom promile z nich bylo špatných, tak si vezměme, jaký je to velký počet, už když vezmeme, jaké máme vlastní podhoubí v té třetí, čtvrté generaci těch, kterým jsme dřív jejich rodičům, prarodičům dali lepší místo k žití, práci a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady ale pochybila přímo německá armáda evidentně podle těch dostupných zpráv, protože existoval kritický posudek specialisty na magisterskou práci tohoto německého vojáka, což byla rovnou rasistická výzva, pamflet. Přitom ti armádní činitelé vlastně vůbec nic neučinili, nijak nepostupovali proti tomuto muži. Dokonce ani neinformovali vojenskou kontrarozvědku.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Mně to přijde naprosto nepochopitelné. Oproti tomu případ z české armády před několika lety, kdy vojáci měli na sobě vytetovány znaky divize nebo brigády doktor Oskar Dirlewanger, to je něco, co běžně se nezná. Kdo studuje Německo za 2. světové války, každej věděl, že byla SS divize Totenkopf Adolf Hitler a podobně, ale Oskar Dirlewanger je přece jenom taková specialita. A problém je, že nemusíte vědět v té armádě, co ten člověk píše nebo to, ale když vidíte, že má na sobě něco, co prostě na sobě mít nemá, tak je to špatně. Musíte se ptát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To měl i tenhle ten voják mimochodem.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Přesně tak, a to jsou ty věci, které jsou přehlíženy, jsou marginalizovány, bagatelizovány a pak máte tenhle problém. Ale já prostě nechápu, jak někdo takto dlouhodobě tam mohl v té armádě, v tom Bundeswehru takto prostě působit. Je mi to prostě naprosto záhadou. Je to absolutní selhání, a teď se obávám, těžko říct jednotlivce. Tam přece je nějakej systém, které, který v těch jednotkách funguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každý další teroristický útok v Evropě jako kdyby vedl americkou administrativu ke zpřísnění podmínek pro cestování do Spojených států. Nově se hovoří o možnosti takzvaného extrémního prověřování. To by se vztahovalo vlastně na všechny příchozí do Ameriky. Cestující by musel například před vstupem do země nechat zkontrolovat mobilní telefon, dokonce odevzdat nebo říct přístupová data, hesla na své účty, přihlašovací účty k sociálním sítím. Co tomu říkáte, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já jsem poměrně znám tím, že obhajuju zvyšování bezpečnostních opatření. Toto mi přijde přece jenom už trošku excesivní. Je pravda, že po 11. září po ustanovení human security nového ministerstva po zřízení dalších dvou tajných služeb, plus centralizace tajných služeb a podobně, nedošlo k teroristickému útoku, který by byl jaksi dovezen, importován z Evropy nebo z Afriky nebo z jiných světadílů. To je pravda. Ale už toto mi přijde, u nás přece vám může do takovéto komunikaci, do elektronické komunikace vstoupit někdo s povolením soudu, pokud se nepletu. Tohle to mi přijde přece jenom trochu zvláštní. Otázka je, jak by se to vůbec, ono by to asi nebylo plošné samozřejmě, ale už dneska Spojené státy vědí, protože nikdo, žádný letecký přepravce nesmá létat do Spojených států, pokud dopředu nepošle jména cestujících a oni mají možnost si vytipovat ty cestující, takže už těch opatření, jak zjistit, že někdo přichází do té země, nebo by mohl přijít a je podezřelý, je po mém soudu poměrně dost a tohle to vnitřně cítím, že by to taky mohlo skončit, že vlastně tam nebude nikdo lítat a tím vlastně zajistíme, že se tam na tom území nic nestane. Přijde mi to trochu, trochu přece jenom hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak vlastně můžeme říct, pane Šándore, že terorismus v Evropě se stává také tématem pro Bílý dům?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, tak předevčírem nebo Spojené státy varovaly své občany před cestou do Evropy, neboť je zde vysoké, vysoká /nesrozumitelné/ teroristického útoku. To je sice pravda, vidíme, že, že se ty věci dějí, že se zrychlují. Na druhou stranu si připomeňme, že v 70. a 80. letech minulého století bylo teroristických útoků v Evropě více, než je, než je dneska. I byli jiní, jiní pachatelé. Irská republikánská armáda, ETA. Ale dá se říct, že ty teroristické útoky, když použiju to slovo, nebyly globální. IRA se zaměřovala na cíle v Severním Irsku a na území, na samotném území jakoby Anglie a Walesu a útočila především proti vojákům, proti policistům a politickému establishmentu. ETA také nerozšiřovala svoje aktivity příliš mimo hranice Španělska. Ovšem islámský terorismus dneska funguje bezhraničně. Navíc jsme svědky toho, že pachatelé teroristických útoků z Belgie přijedou do Francie, spáchají trestný čin, teroristický útok a odjedou zpátky a skrývají se zase v Belgii a podobně. Do jaké míry to varování Spojených států je podložené zpravodajskými informacemi vlastních služeb a v rámci kooperace s ostatními, do jaké míry je to svým způsobem trošku alibismus tak, aby vláda mohla říct my jsme svoje občany varovali a to já neumím posoudit, protože jsem 15 let mimo tenhle ten systém. Ale v každém případě vidíme, že ten počet narůstá, že ty útoky se nám dějí způsoby, které už skoro vůbec nejsme schopni preventivně odvrátit, a to je prostě realita. Útoky auty, byť víme dlouhou dobu, že v manuálu Islámského státu tento způsob je samozřejmě popsán, ale když dneska si půjdete do půjčovny půjčit velké auto, kamion nebo něco, tak nikoho tím nijak nepřekvapíte a v zásadě, když nenajedete na pěší zónu, tak můžete najet na kohokoli na chodníku, protože my nejsme schopni ohradit ty chodníky od těch silnic a podobně. Je to velký problém, jehož řešení se obávám, že já prostě nevidím. Ale my jsme se tady bavili v těch minulých pořadech - dokud nevyřešíme příčiny, budeme to tady mít pořád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se teď zmínil, pane Šándore, o manuálu takzvaného Islámského státu. Co vlastně obsahuje?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
A spoustu věcí, jak, když to řeknu úplně obecně, jak nám maximálně ublížit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vlastně my z toho můžeme vyčíst co?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Jak by to dělali. To samozřejmě, ale já ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemůžeme se právě připravit na to, když známe strategii nepřítele? Nebo cíle.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Toto není strategie. Víte, problém je ten, že ti lidé stejně mají pořád tu volnost. Když vám, když máte blízko k tomu kamionu nebo když máte blízko, umíte si vyrobit výbušninu, nebo když si opatříte zbraně, já myslím, že ten konečný způsob, ta volba, jak ten útok provést, je ve většině případů ponechán na těch, kteří ho provedou, protože oni vědí nejlépe, jak toho jsou schopni. Oni vědí nejlépe, v jakém prostředí se umí pohybovat tak, aby byli jaksi minimálně odhaleni včas a podobně. Ta volnost tady pořád je, ale ta byla i za Al-Kajdy. To nejsou přísně hierarchisticky řízené organizace. Ano, samozřejmě komunikují spolu, to, to všechno je pravda, používají různé aplikace, o kterých Britové tvrdí, že je neumí rozluštit jako WhatsApp, a ten člověk, co najel na tom mostě před parlamentem do těch lidí, měl komunikovat přes WhatsApp. Otázka, jestli Britové to skutečně neumí, anebo to umí a nechtějí, aby se vědělo, že to umí. To já neumím říct. Ale je pravdou, že nám ti lidé ubližují způsoby, který nám umožňuje lépe žít, to znamená komunikace elektronicky, využívání všech technických prostředků a toho, co děláme běžně každý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno došlo k teroristickému útoku na pařížském bulváru Champs-Élysées. Francouzská vláda už před rokem přišla s informační kampaní, která pomocí tříminutového videa nabádá obyvatele nebo jim ukazuje, jak se zachovat v případě teroristického útoku. Radí nejprve utéct, schovat se, zavolat pomoc a nakonec pomáhat případným raněným. Existují, pane Šándore, některá teda obecná doporučení, jak se zachovat v takovém případě?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Vy mi to prominete a posluchači asi také. Já jsem napsal teďka příručku, která se jmenuje Jak přežít nejenom teroristický útok a 1. června by měla vyjít. A je tam řada návodů, jak se chovat při, když se dostanete do, do střelby, když jste v blízkosti střelce, dál. V zásadě to, co říká francouzská vláda. Je pravda, to nejlepší je utéct, nebo se schovat, ale hlavně se nesnažit koukat a pozorovat. To je taková ta česká vlastnost. Vidíme to často na silnici. Někdo má jenom rozbité auto a všichni zpomalí, aby se podívali na to chudákovo neštěstí. Nic zřejmě tak Čecha nepotěší jako neštěstí někoho druhého. A to jsou věci, kterým bychom se měli vystříhat. Utéct. Když se schováme do nějakého domu, tak nestát ve dveřích, ale jít na konec toho domu, nevykukovat přes nějakou výlohu. Když se schováme za autem, tak je potřeba se schovat. Většinou auta mají motor vepředu, tak se schovat tam, kde je ten motor. Dát si pozor, že to, co nám ukazují ty různé přestřelkové filmy, kdy ti lidé po sobě střílí tak, jak po sobě střílí, to prostě je realita úplně jiná. A ta průbojnost těch nábojů je veliká. Zase se odráží a podobně velmi lehce. V té knížce je velký návod, jak se, jak se zachovat, jak se zachovat i ve školách, když tam přijde střelec, jak se zachovat i při blackoutu, při, jak se chránit preventivně, aby ty dopady byly co minimální. Já si myslím, že to je něco, co na trhu chybělo, ale nechci, abych to obhajoval tady tu svoji vlastní knížku, ale co si myslím, je, že tato vláda s tím konečně trochu začíná edukovat obyvatele a edukovat studenty, žáky, aby věděli, jak se mají zachovat, a taky pedagogy. Já dělám dost přednášek po České republice a vidím, že úroveň školy je zabezpečena různě, ale téměř nikdo z těch pedagogů, a já se jim nedivím, ani studentů neví, jak by se měli zachovat, když se, když se něco stane a to si myslím, že je velký dluh nejenom této vlády, ale i těch předchozích, kdy prostě v představě, že máme mír a že se nemůže nic stát, tak se všechno odbouralo a dneska vidíme, že, že nám to evidentně chybí a je potřeba s tím začít, protože, ale je to potřeba dělat jinak, než jsme to zažili v branné výchově za minulého režimu, kdy to bylo takové povinné zlo, ale něco jsme se přece jenom naučili. Všecko se dá dělat přitažlivým způsobem, ale musí se vědět co a jak a ti lidé musí být na to připraveni a pokud toto se jaksi bude dál zanedbávat, tak když se staneme svědky, obětí, účastníky takového jevu, no, tak máme velkou šanci, že to nedáme, že to nezvládneme, to je prostě fakt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak třeba budeme respektovat to hlášení v metru, o kterém jste před chvílí hovořil.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ale já si myslím, že jsou věci, které nemusíme nezbytně nutně prožít. Stačí si jenom vzít prostě příklady odjinud a jenom se poučit a trochu vnitřně se jakoby přesvědčit, že nežijeme v bezpečném světě. Tenhle svět je velmi nebezpečný, akorát to nějak jsme přestali vnímat. Brali jsme nebezpečí, že tu proti sobě stály velká vojenská uskupení Severoatlantické aliance, Varšavské smlouvy, která zaplaťpánbůh za celou dobu existence proti sobě ani jednou nevystřelila. Dneska žijeme ve světě, kde ty hrozby jsou mnohem jiné, jsou těžko často uchopitelné. Přichází z ničeho nic, není tu žádné varování a podobně. To bychom si měli uvědomit, že v takovém to světě žijeme. Ale hlavně, že není žádný důvod se domnívat, že bude lépe. To je právě ten problém. To jako ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak víte, že nebude lépe?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Protože třeba ten problém těch teroristických útoků, který páchají islamisté, tak ten má nějaké příčiny. My jsme tady o něm často mluvili v tomto rádiu. Počínaje rozbitým Blízkým východem, který generuje migraci, generuje džihádisty, severní Afrikou. Včera jsme sice slyšeli, že dvě vlády v Libyi by se nějakým způsobem spojily a začnou jednat, ale otázka, do jaké míry vůbec bude Libye kdy pod kontrolou a od té nám pramení řada problémů z té migrace ze severní Afriky. A to nejsou jenom Libyjci, to jsou další lidé, kteří přicházejí i z toho pásma zemí, kterému říkáme Sahel a podobně. Afghánistán. A neřešíme otázku financování terorismu. Saúdská Arábie ročně vynakládá 3 miliardy dolarů na podporu velmi, velmi vážné a negativní odnože islámu vahabismu, který je, velmi často stojí za zidealizování a zdihádizování, když použiju to slovo, a těch lidí, kteří nám ubližují. Řada velkých problémů. My je prostě neřešíme a pak často se o tom hovořilo, muslimské menšiny neintegrované nechané na pospas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to jsou přece, pane Šándore, chronické problémy, navíc hovoříme od 11. září 2001, že svět se změnil a píše se nyní květen 2017. To jsme tak bezzubí? Nedovedeme prosadit opatření, změnit naši politiku, naše činy a tak dále?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Problém je ten, že my jednak ani v rámci Evropské unie se nejsme schopni shodnout na tom, zda všichni posuzujeme stejné hrozby stejným způsobem. Nejsme schopni na to reagovat jak Evropská unie, tak samozřejmě i ty státy a politici, vždyť vidíme každý den, co řeší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bezpečnostní poradce Andor Šándor a jeho názory. Já vám za ně děkuji. Mějte se pěkně, na shledanou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se těší na slyšenou zítra. Mým hostem bude světící biskup pražský Václav Malý.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.