Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 23. května

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak všichni víte, tak v noci na dnešek otřásl koncertní halou v britském Manchesteru výbuch, zemřelo 22 lidí. V jakém to vlastně žijeme světě? Na názor se zeptám Tomáše Zimy, rektora Univerzity Karlovy. Pane doktore vítejte, díky, že jste přišel.

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Dobré ráno, vám i posluchačům.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Je možné dojít k míru na blízkém východě? Americký prezident Donald Trump při své návštěvě Izraele prohlásil, že v mírovém úsilí se objevily nové reálné možnosti a věří, že se Palestinci a Izraelci mohou dohodnout. A na domácí politické scéně stihneme-li vzájemné napadání , kdy jste zaznamenal tu událost která se stala v noci na dnešek v Manchesteru a co jste při tom pociťoval?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Tak událost jsem zaznamenal asi kolem půl 7 ráno, kdy vždy když jedu do práce, tak si otevírám jaksi zprávy, které se udály od toho večera, kdy jsem naposledy nějak viděl zprávy kolem asi 8 večer. A ještě vlastně musím jsem se díval nějak kolem půlnoci na ČT 24 na takové ty noticky a tam se ještě v tu chvíli nic neobjevovalo. Co jsem pocítil, tak samozřejmě pocítil jsem velkou tragédii nad ztrátou lidí, které postihl ten útok v Manchesteru a vždycky člověka zabolí ztráta každého zbytečného a promarněného lidského života. Na straně druhé je to opakovaná událost, která se stala v Evropě. Můžeme vzpomenout Nice, Berlín, Brusel, Paříž. Ukazuje to to, že samozřejmě teroristické útoky jsou, že nejsme jaksi proti nim imunní. Na straně druhé otázka jednání, otázka hledání bych řekl. Na straně jedné toho problému, který je, by měli ty politiky sjednocovat a vést k nějakému řešení, ale jestli třeba přiznat otevřeně, že na teroristický útok buď osamělého účastníka nebo samozřejmě člena nějaké organizované skupiny jsme většinou jaksi krátcí a bohužel ty teroristické útoky se asi někdy zase objeví a budou promarněny lidské životy.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Tady byli promarněny lidské životy i když samozřejmě každý lidský život má svoji cenu, ale tady jde o životy hodně mladých lidí. Ta popová zpěvačka cílí na mladé publikum. Nepřijde vám jako obzvláště zákeřný tento aspekt?

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Tak každý teroristický útok je zákeřný. Útočí na neviné bezbranné lidi, kteří jaksi nejsou ani viníci bych řekl konfliktu, které v dnešním světě jsou. Jsou to v 99% případů oběti těchto útoků jsou nevinní, bezbranní lidé. Ty útoky se odehrávají kdekoliv ve světě. Vím, že jsem zaznamenal v posledních dnech také útoky, jestli se nepletu, někde v Pákistánu nebo v nějakých dalších arabských zemí, kde také asi přes 20 lidí zemřelo. Takže ty útoky se dějí všude na světě, jsou zaměřeny proti nevinným lidem a samozřejmě cíl je vyvolat strach v populaci a ten strach je samozřejmě na jedné straně vede k extremismu, který bych řekl jako ve spirále vytáčí vlastně ta rizika. A na straně druhé samozřejmě nahrává bych řekl řadě hnutí, která nabízejí jednoduchá řešení po celém světě, která většinou nejsou reálná.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak by jste definoval, že z této situace jaksi plyne, jaký úkol plyne pro politiky, pro lídry zemí této naší doby?

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Tak já bych tam viděl pro politiky hlavní úkol to je, jednání ale ne jednání do nekonečna, jednání s nějakým prostě výstupem v relativně krátkém čase. Na straně druhé omezit jaksi podporu řady režimů a tím samozřejmě eliminovat to nebezpečí. A za třetí společně se podílet na řešení problémů které to vyvolávají. Jsou to obrovské posuny milionů lidí z Afriky, z Asie, blízkého východu, kdy tím problémem je nedostatek zdrojů, nedostatek vody, nedostatek potravin. Takže to je jedno z těch řešení. A když se díváme na nějaké válečné konflikty, tak ty jsou samozřejmě živeny dodávkami zbraní z různých zemí přes různé přeprodavače a všichni se pak diví, jak se někde může střílet. Prostě někdo musí dodávat ty zbraně, někdo musí dodávat munici, někdo musí zajišťovat logistiku. To přece není, že teď tady vstaneme ve studiu a prostě půjdeme bojovat, prostě na to je potřeba nějaký dlouhodobý trvalý, dlouhodobá trvalá podpora, která samozřejmě ze strany zbrojního průmyslu je prostě činěná často i samozřejmě za tiché podpory řady vlád. Takže to je otázka jaksi utažení těchto kohoutků a pak samozřejmě podpora těch kritických problémů, které dnešní svět má, to je otázka hladomoru a nedostatku vody.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ono stačí jenom poslouchat, když tady děláte ten výčet těch příčin a souvislostí. A na člověka malinko padá marnost, protože si neumím představit toho jaksi hybatele, který by tyto věci dal do pořádku. To je prostě šílené téma pro to 3. tisíciletí.

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Tak samozřejmě ty témata jsou vážná, ale problémy jsou od toho aby se řešily a od toho jsou samozřejmě politici těch, jak bych řekl, klíčových zemí, které jestli se nepletu se v následujících dnech setkají. Je zasedání NATO v Bruselu a pak v Itálii zasedání skupiny G7, tak já bych řekl někdy přejít od slov k činům, ale jak říkám peníze hýbou světem a zbrojní průmysl a obchodování s lidmi jsou prostě dva nejvýnosnější byznysy, které tento svět má.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Když bychom šli ještě do globálnějších souvislostí, je tedy střet chudého jihu s bohatým severem to hlavní výchozí téma, tady toho všeho? To jak se to dává do pohybu?

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Tak je to jedno samozřejmě z velkých témat. Nechci říci jestli je to jedno z klíčových, je to určitě jedno z vážných a klíčových témat, které hýbe světem a defacto dochází k obrovským posunům a přesunům lidí které vlastně řeší svoji existenční problémy. Na straně druhé jsou tu samozřejmě různé střety civilizací, které je třeba řešit dialogem a nikoliv konfliktem. A to je téma bych řekl také pro, bych řekl kritickou debatu bez předsudků a často jsme jaksi v zajetí předsudků.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Mimochodem není to téma také kromě tedy lídrů politických také pro vědce třeba? Aby v tomto ohledu byli aktivnější?

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Jistě já se domnívám, že tato doba je obrovskou příležitostí pro kolegy ze společensko vědních oborů, které vlastně tady mají bych řekl živou laboratoř v relativně i rychlém pohybu. Protože ty změny které se odehrávají, se odehrávají v řádů týdnů a měsíců nikoliv let či desetiletí, tak je to pro ně téma, aby si vysvětlovali a hledali jak na základě historických zkušeností, tak samozřejmě určité predikce do budoucnosti, jak se ten svět může vyvíjet a hledat různé alternativní scénáře a pak samozřejmě k těm vědcům by měli naslouchat i politici a poučit se z toho.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak vy se stavíte k té hojně citované myšlence, že jsme se ocitli v takové podobné situaci jako byla před pádem říše římské ta naše civilizace a že pokud se urychleně nevzpamatujeme a něco se nezačne dít, tak že to půjde už jenom dolů?

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Tak samozřejmě naše civilizace nebo když řekneme v těch zemích, části zemí severní polokoule je na velmi vyspělém stupni. Člověk obecně zpohodlněl, má bych řekl v těchto zemích v Evropě a severní Americe nadbytky zdrojů, nadbytky příležitostí, což samozřejmě vždycky každý člověk je pohodlný a když má možnost být pohodlný, tak je ještě pohodlnější.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
To říkáte jako lékař?

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
To říkám jako lékař a podívejte se kolik lidí před 30 lety chodilo pěšky na nákup, kolik jich chodí dnes pěšky na nákup. A někdy lidé přejedou autem 500 metrů. Protože je to pohodlnější. Takže člověk jako má rád pohodlí a je to bych řekl možná člověku přirozené. Ale to samozřejmě můžeme přirovnat k době římské, ale je si třeba uvědomit, že i po té době římské, když pak došlo jaksi k jejímu kolapsu a zhroucení, tak vznikly nové civilizace, vzniklo gotické umění, románské, gotické umění, renesance. Takže já se na ty změny nebo na nějaké katarze je se třeba dívat také i optimisticky, že něco nového vznikne. Věc kterou si třeba řada lidí z nás umí obtížně představit je otázka výrazné robotizace, průmyslu ale i lidského života. Berme si, že máme řadu takzvaně v uvozovkách inteligentních přístrojů, které nás budou určitým způsobem modifikovat a to bude toho člověka v následujících desetiletích výrazně ovlivňovat. Těžko říci jestli pozitivně nebo negativně.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
No uvidíme. Vraťme se v této části debaty na začátek ještě. Česká republika pocit bezpečnosti s ohledem na to téma kterým jsme začali, tedy terorismus?

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Víte Česká republika patří k jedněm z nejbezpečnějších zemí, zemí světa. A to není jenom můj pocit, ale jsou i proto samozřejmě údaje. Možná to si kdo málo uvědomuje, je to dáno, ne tím, že je tady málo muslimů nebo málo migrantů, ale je to dáno také tím, že jsme otevřená velmi tolerantní společnost a když se projdete večer po Praze, tak potkáte Italy, Američany, Japonce, Číňany, křesťany, židy, muslimy a já chci jenom upozornit posluchače, že je si třeba představit, že ne všichni muslimové chodí zahalení a v bílém oblečení. Takže je to dáno bych řekl určitou otevřenou společností na straně druhé je třeba nepodceňovat bezpečnostní rizika a samozřejmě provádět jaksi kontroly zabezpečení České republiky a samozřejmě v rámci hranic Schangenského prostoru, což je bych řekl na některých místech ty hranice jsou děravé. Tak aby tady u nás a i samozřejmě v Evropě byli jenom lidé kteří zde mají co pohledávat a ne prostě osoby, které jsou zde načerno.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Máte jako občan této země důvěru v tomto smyslu k vládě a bezpečnostním složkám?

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Já bych řekl, že bezpečnostní složky zatím svoji roli plní a jak jsem řekl na začátku, ty teroristické útoky které se udály v minulosti v Evropě a říkám dějí se na celém světě, možná od těch které jsou v Asii, se tak u nás nehovoří. Tak nelze říci, že by britská policie nebo francouzská policie selhávala. Já jsem byl před nedávnem ve Velké Británii a jsou tam samozřejmě bych řekl na řadě místech jsou samozřejmě policejní jednotky, probíhá kontrola na hranicích, takže jaksi nemůžete mít vedle každého člověka jaksi policistu, který někoho bude hlídat, že jo. Takže je samozřejmě tomu teroristickému útoku jste de facto, nechci říkat úplně bezmocní, ale je to otázka spíše tajných služeb, aby monitorovala, abych řekl rizikové osoby či skupiny a prováděla samozřejmě ty preventivní akce. Nebo když je podezření, tak aby zasáhly a vím, že třeba tak byly některé ty útoky v minulosti, v minulých týdnech v řadě evropských zemích jaksi potlačeny a zasaženy. Takže já věřím, že spolupráce naší policie a našich bezpečnostních složek samozřejmě probíhá v tom evropském prostoru a mám v ně důvěru.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ano, vypadáte, že jste v klidu a tak nějak nad věcí, mate realistický přístup. Jaké by bylo vaše jaksi spíše takové to psychologické sdělení veřejnosti, lidem, jednotlivcům, kteří mají pocit, že nezmohou vůbec nic s tímto stavem?

Tomáš ZIMA, rektor, Univerzita Karlova
--------------------
Tak samozřejmě ten stav té bezmoci, který vás v ten první moment napadne a je to doopravdy stav bezmoci, protože proti tomu jaksi jedinec nemá co dělat. Je především tomu se nepoddávat, protože já uvedu mnohem pravděpodobnější riziko, které je a to je že vás porazí auto nebo že uklouznete na chodníku nebo škobrtněte o schod. To jsou mnohem větší jaksi rizika se kterými se každý člověk může setkat denně a víme kolik stovek lidí zahyne na našich silnicích. Takže to je jedna věc, takže nepropadat tomu a protože jinak by to znamenalo zavřít se v temné kobce a tam samozřejmě žít a on už to není život, protože život má být jaksi plnohodnotný komunikace s lidmi, sdílení hodnot, podílení se na samozřejmě vytváření toho světa, takže člověk musí být optimistický, musí ten první pocit beznaděje překonat a vytvářet to bych řekl to pozitivní hezké prostředí s přáteli, blízkými, s kolegy v práci a podobně.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.