Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 24. května

24. květen 2017

Hostem byl zahrnaičněpolitický analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je Břetislav Tureček. Zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý blízko východní zpravodaj Českého rozhlasu, dobrý den vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým otázkám se budeme věnovat? Jaké poselství vyslal Donald Trump během své návštěvy Saudské Arábie a Izraele? Co si představuje pod pojmem boj s terorismem? Co znamená pro Írán a okolní svět vítězství stávajícího prezidenta Ruháního. Přichází další vlna uvolňování, dobrý poslech. Saudská Arábie se stala první zastávkou Donalda Trumpa na jeho první zahraniční cestě ve funkci amerického prezidenta. Proč právě Břetislave Turečku tato země, tato volba? Překvapilo vás to?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Tak do určité míry ano, zároveň je dost racionálních důvodu, proč by nás to překvapovat nemělo. Zkrátka Donald Trump v době předvolební kampaně, ne jen on, ale i řada jeho spolupracovníků se projevovali velmi nekriticky vůči Izraeli a velmi kriticky vůči muslimskému světu. A cesta do Saúdské Arábie, která se považuje za vůdce muslimského světa asi měla tyto negativní třeba dojmy v muslimském světě nějakým způsobem vymazat. Měla ukázat, že Donald Trump přeci proti muslimům vůbec nic nemá, když jede do Saudské Arábie a zároveň to má velmi pragmatické důvody, protože snad ve světě není země, která by investovala více peněz do amerického zbrojařského průmyslu než je Saúdská Arábie, která i zajistila kontrakty v řádů desítek a stovek miliard dolarů. Vlastně přislíbila tyto, tyto částky, že v následujících letech poplynou americkým zbrojovkám a v tomto bodě jedna věc my to vnímáme v té mezinárodně politické a bezpečnostní rovině. Druhá věc je, že z hlediska Donalda Trumpa on vlastně přivezl obrovské investice do americké ekonomiky a nebo přiveze domů až se vrátí z Evropy a on dokonce výslovně za to poděkoval Saúdsko-arabskému králi Salmánovi, že podpořil vlastně americkou ekonomiku. Takže v tomto na jednou se nám spojuje několik rovin a několik důvod proč to bylo vlastně velice šikovné ze strany Donalda Trumpa vyrazit právě do Saúdské Arábie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Převažoval ten byznys pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Já těžko říci jestli převažoval. Poskládat tyto priority, prostě se tady prolnuly ty zájmy, co bylo důležitější to vždycky záleží na úhlu pohledu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil o té předvolební kampani, nezdá se vám, že lídři Arabských zemí na tom samitu v Riádu přešly ty ostré protimuslimské výpady Dolanda Trumpa z předvolební kampaně i dekret, kterým se po nástupu do funkce snažil dočasně zakázat vstup do Spojených států občanům šesti převážně muslimských zemí?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
No tak oni to přešli, je to logické. Přeci si tam nepošlou Donalda Trumpa, aby mu vyčinili za to, co říkal před půl rokem nebo před rokem. To je otázka diplomacie a nějakého taktu. Druhá věc je byli by sami proti sobě, vždyť on jim nasliboval ty zbraně. Mluvíme-li o Saúdské Arábii, to je velký paradox, ta na tom seznamu nebyla. Už tehdy, když ten seznam vznikal ve Spojených státech, tak se lidé pozastavovali nad tím, že vlastně nikdo z občanů těch dotyčných států za desítky let žádný teroristický útok ve Spojených státech nespáchal. Zatímco Saúdská Arábie, kterou Donald Trump o víkendu tolik chválil, tak z ní pocházelo 15 z devatenácti útočníků z jedenáctého září. Takže boj proti teroru v podání Donalda Trumpa a kampaň proti teroru má řadu řekněme zvláštností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si představuje Donald Trump boj s terorismem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Když sečteme jeho veřejná vystoupení v Saúdské Arábii a následně včera, převčírem v Izralie, tak zkrátka vidíme, že sází na spolupráci s autoritářskými režimy Blízkého východu, že jde primárně o ideologii a nikoliv o pragmatický, realistický pohled na věc. Podstatné takové poselství bylo, že za všechno za Blízkém východě může Írán, což prostě můžeme mít řadu výhrad k íránskému režimu, velice oprávněných, ale toto není realistický pohled na věc. Pochlebovat Saúdské Arábii a řadě dalších režimů, které v uplynulých letech vyzbrojovali politicky podporovali zpravodajsky podporovaly skupiny z nichž následně vznikla Alkaida a dokonce i Islámský stát. Pochlebovat jim za to jak dobře bojují proti teroru a zároveň říci, že za veškerý teror může Írán, to prostě není realistický pohled na svět, to je ideologie podle které se asi Donald Trump hodlá řídit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co tím sleduje?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Prostě možná chce mít věci jednoznačně nalajnované, přeci ono přiznat, že Írán je dneska v boji proti islámskému státu na naší straně, to je velmi komplikované. To nechce slyšet řada lidí ve Spojených státech. Nechce to slyšet zejména Izrael a Donald Trump je samozřejmě velice svébytný státník, zároveň je pod různými tlaky a vlivy. A takový velmi zajímavý postřeh vlastně z té jeho cesty a z toho jak on v poslední době vystupuje zní, máme tady 2 státy blízkovýchodní, které chtějí Ameriku vlákat do války z Íránem. Těmi státy jsou Saúdská Arábie a Izrael, obě se snaží Ameriku vmanipulovat do pocitu, že největší hrozbou pro svět je Írán, aniž by oni sami, ale po tom proti tomu Íránu museli riskovat a bojovat, nechme tu špinavou práci na Američanech. Takhle to skutečně může při určité interpretaci vyznívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Zuzana Levlová nám píše ze Spojených států cituji z dalšího emailu, projev který Trump v Riádu pronesl k představitelům muslimských zemí mu napsal stejný člověk jako jeho velmi protimuslimské projevy na začátku roku, kdy obhajoval velké restrikce ke vstupu občanů sedmi muslimských zemí do Spojených států Stefan Miler je jeho jméno. Chci tím říct, že usuzovat na cokoliv z projevu pana Trumpa nemá vůbec žádný smysl a vůbec se divím, že měl chuť zpět letět do Izraele po tom, co vyzradil tajnou informaci Mosadu Lavrovovi v oválné pracovně.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
No usuzovat to je další, další rovina toho jak můžeme interpretovat vystoupení Dolanda Trumpa, ano on měl ne jen obecně zákaz muslimských občanů do Spojených států, ale on měl osobně Donald Trump velmi ostré výroky i přímo proti Saúdské Arábii, velice ostré. Spojoval Saúdskou Arábii s terorismem do značné míry oprávněně a najednou tohle všechno je pryč. V Izraeli si z toho vyvozují jednu věc, když takhle Donald Trump otočil v případě Saúdské Arábie, co když takhle otočí jednou i v případě Izraele? Co když jednou zapomene na všechna ta poplácávání po ramenou jaký jsme přátelé, jací jsme přátelé a hodí Izrael přes palubu. Takže i toto třeba vyvolávají ty jeho názorové nebo verbální přemety takové to nálady a obavy, dokonce v Izraeli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co za tím, ale je mimochodem v Izraeli slíbil, že nenechá Írán zničit tuto zemi?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
No a Írán chce tuto zemi zničit? Ano říkají někteří íránští představitelé, ale on toto říká pár dní po té, co v Íránu vyhrál ve volbách Hassan Rouhani vlastně na další 4 roky se stal prezidentem a Hassan Rouhani řekl, že je otevřený dialogu se světem. On říkál, že bude pracovat na rušení amerických proti íránských sankcí, což znamená, že naznačoval ochotu jednat a v zápětí tady máme Donalda Trumpa, který řekne, že zkrátka Írán je to zlo, proti kterému je třeba jednotnou frontou mezinárodní bojovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrací se americká zahraniční politika potažmo strategie Donalda Trumpa do éry před Barackem Obamou?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Ano ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do starých časů řekněme?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Ano, Barack Obama hodně vsadil na to jednak, že bude bude kritičtější k Izraeli, že bude chtít i po Izraeli, aby plnil své závazky za na konci éry Baracka Obamy Američané nevetovali rezoluci, která kritizuje izraelskou okupační politiku na palestinských územích za hranicí z roku 67, což byl průlom. Z toho jsou v Izraeli v šoku, co si to Američané dovolili, připustit kritiku židovského státu. Zároveň Barack Obama byl člověk, který hodně vsadil právě na průlomovou dohodu s Íránem, která omezila íránských jaderní program, smluvně ho zajistila. Dokonce i teď Trumpova administrativa musí uznat, že Írán plní svojí část dohody, že íráncům v tomto není co vytknout. No a teď tady máme, ano návrat Donalda Trumpa před toto všechno. To znamená, žádná kritika Izraele, alespoň ne otevřená a tvrdá kritika Íránů s nímž Barack Obama připustil dialog.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to nová strategie Donalda Trumpa nebo se chce třeba jenom odlišit od Baracka Obamy? Ukázat, že je jiný prezident?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Je to dost možné a někteří analytici z toho vyvozují, že on si takto vymezí, ale po tom třeba sám se také trochu vrátí, že jaksi upustí od těchto krajních postojů, že nakonec také zjistí, že blízkovýchodní realita je mnohem složitější než ty slogany, které jsme slyšeli, ale zároveň platí to co říkala, to co se ptala paní posluchačka ze Spojených států. My nemůžeme až tak úplně vyvozovat z toho co Donald Trump říká. Realita může být jiná, vzpomeňme si lidé z jeho aparátů slibovali přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Teď tam Donald Trump byl, nic takové neřekl. To znamená pochopil, že by to přineslo daleko více zla, ne jen Spojeným státům, ale i Izraeli na Blízkém východě, kdyby toto gesto nakonec učinil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump ostře kritizuje šítský islám, staví se tím na jednu stranu konfliktu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Já upřímně řečeno nevím, že by kritizoval šítský islám explicitně, ale ano, když se podíváme koho vypočítal za ty nepřátelé, tak jsou to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z toho nám vychází.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Z toho tábora šítského přesně tak. No ano staví, prostě on si zvolil, že Saúdská Arábie je součástí řešení blízkovýchodních problémů a řada lidí, kteří léta Blízký východ sledují, tak jsou z toho v šoku, protože velmi dobře vědí, že Saúdská Arábie je bohužel součástí blízkovýchodních problémů. Vždyť Donald Trump pochválil saudskoarabskou válbu v Jemenu, kde Saúdové už více než před dvěma lety slibovali, že raz, dva tam ukončí povstání šítských rebelů. Do dneška je to krvavá válka, rebelové mají na vrh, saudové pozabíjeli tisíce civilistů, kde slyšíme, kde slyšíme kritiku těchto jatek, těchto zvěrstev? Dost možná válečných zločinů. Dokonce i ve Spojených státech se při tom objevují, řekněme právní analýzy, jestli se Američané nepodílejí na podpoře válečných zločinů a nemohli by za to také na mezinárodní justiční scéně nějakým způsobem platit, když dodávají Saúdské Arábii, tak ohromné množství zbraní, kterými pak Saúdská Arábie bombarduje nemocnice a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak chce vůbec Donald Trump definovat vztahy mezi Spojenými státy a Arabským světem, potažmo muslimským světem.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
On to řekl poměrně jasně a opakovaně, takže můžeme říci mi nebojujeme, můžeme parafrázovat. My nebojujeme proti Islámu, ale bojujeme proti extrémistům. On si myslím řekl v tom dlouhém projevu, že většina, že přeci víme, že většina obětí teroru jsou muslimové na Blízkém východě, což je pravda, to my přehlížíme. My vidíme ty naše oběti jako na příklad v Manchesteru, což je děsivá věc, ale mnoho mnohonásobně více obětí muslimských teroristů jsou zase Muslimové, což on na muslimské půdě řekněme připomněl. Takže on řekl my nebojujeme proti náboženství, ale proti barbarství, extrémismu a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V pondělí Donald Trump vyzval v Izraeli k oživení mírového procesu mezi Izraelem, Izraelci a Palestinci. Řekl také, že se objevili nové reálné možnosti, které dosud neexistovali. Víte co tím má na mysli pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
No, já se obavám, že si to trošku zjednodušil. On vlastně, když rozklíčujeme nebo pokusíme se rozklíčovat, co tím měl na mysli, tak on vlastně říká, že dneska v arabském světě je řada zemí, které jsou ochotné nějakým způsobem s Izraelem spolupracovat a nějak se jaksi zapojit do globálního blízkovýchodního mírového procesu, pokud Izrael bude ochotný řešit svůj konflikt s Palestinci. To znamená pokud se podaří vyřešit izraelskopalestinský konflikt, tak bude možné uvažovat o tom, že Izrael hned získá lepší vztahy s celým širším arabským světem a to je věc, kterou Trumpovi nejprve v Riádu řekla řada saudskoarabských činitelů a on to poté vlastně zopakoval nebo nějakým způsobem parafrázoval při návštěvě Izraele. Jenže plán, že pokud Izrael ukončí okupaci palestinských území, tak ten je na stole už 15 let. To byla iniciativa tehdejšího saudskoarabského korunního prince Abdaláha, který se později stal králem. Teď už mezitím zemřel a později se to stalo dotrínou ligy arabských států, která v roce 2003 řekla pokud Izrael ukončí okupaci a urovná konflikt s Palestinci, tak arabský svět anblok uzná Izraelce. Takže v tomto bodě řekl bych není nová realita na Blízkém východě, ale staronová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se do té situaci na Blízkém východě promítne to, že vlastně Donald Trump udělal nebo označil Írán za nepřítele číslo 1 v regionu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
No utvrdil samozřejmě, on tím utvrdil to, co dávno říká Saúdská Arábie a Izrael. Já už jsem na to vlastně narazil. To znamená máme tady nějakou snahu označovat za původce všeho zla na Blízkém východě Írán a jeho spojence. Donald Trump občas říkal absurdní věci. On třeba zmínil pro íránské nebo íránské milice, že jsou zdrojem nestabiliti v Sýrii. Vždyť každý přeci ví, že Sýrii destbalizovali sunitské povstalecké skupiny podporované z Turecka, z Jordánska ze Saúdské Arábie, ze západu, ze Spojených států, z Francie, které se pokusili svrhnout tamní režim a teprve v reakci na to Íránci, aby Asadův režim ochránili, tak vybudovali, vystavěli a začali vyzbrojovat ty milice, které do dneška ten režim drží nad vodou, takže ano íránské milice bez pochyby se dopouštějí řady zločinů. Ne jen v Sýrii, ale i v Iráku, ale musíme si přiznat jsou odpovědí na destabilizaci, která se tam objevila úplně odjinud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké poselství tedy vyslal Donald Trump na své návštěvě v Saúdské Arábii?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Že s ním Saúdové a Izraelci mohou počítat bez ohledu na realitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se týče toho boje s terorismem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
No tak budeme bojovat proti některým teroristům. Některé budeme dále počítat za uměrněnou opozici, takhle to vidím já.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stávající prezident Iránu Hassan Ruhani vyhrál volby už v prvním kole a bude funkci zastávat další 4 roky. Co znamená pane Turečku toto vítězství reformistického tábora můžeme říct pro Írán?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
No, řada lidí říkala, že Írán vlastně je na nějaké zásadní křižovatce před těmi volbami. Byla to pravda, protože Rouhaniho protikandidát nakonec zůstal jediný relevantní Ebrahem Raisi, je skutečně člověk z konzervativního tábora, který je velmi konfrontační vůči západu, ale jestliže se Íránci, že jestliže dvě třetiny voličů dali hlas Rouhanimu, tak se ukazuje, že ta jeho politika otevřenosti západu, kterou už on prosazuje už dlouhá léta asi oslovuje většinu íránské veřejnosti. Máme hlasy, které říkají no jo, to je jenom prezident, vždyť tam mají nejvyššího vůdce, který rozhoduje o všech zásadních věcech. No ano o řadě věcí v Íránu rozhoduje nejvyšší vůdce. Vidíme, že ani Donald Trump není přeci nejvyšší autoritou Spojených států. Ty dekrety, které jsme zmiňovaly mu pak smetla justice, takže i když je to prezident, tak také vidíme, že má tam nějaké, nějaké korekční prvky v té, v tom americkém systému, takže ano Rouhani není nejvyšší a jediná autorita íránského režimu, ale je velmi důležitá a jak vidíme lidé většina naprostá většina Íránců si ho zvolila na další 4 roky do čela vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ty pravomoci nejsou až tak malé, protože o těch jak už jste naznačil zásadních řekněme politických i diplomatických aktivitách nebo spíš iniciativách rozhoduje Ajatoláh Chamenei

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Ano rozhoduje, ale podívejme se, kdyby Chaminei byl takový zloduch, tak by a kdyby měl takové pravomoce, tak jak mohl /nesrozumitelné/ a takový diktátor, tak jak tedy mohl umožnit výhru Rouhaniho a ne toho svého v uvozovkách Raisího? Kdyby Chamenei byl tak konfrontační, jaktože umožnil Rouhaniho vládě uzavřít tu jadernou dohodu se západem? Tady se prostě ukazuje, že my trošku špatně interpretujeme úlohu nejvyššího íránského vůdce. On tam je především jako svorník toho režimu. On má, jeho hlavním úkolem je vyvažovat různé ty protichůdné tábory uvnitř estabilšmentu, aby íránský systém jako takový přežil a nedestabilizoval se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo tomu tak vždy pane Turečku nebo je to třeba nevím posun v těch posledních letech?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Já si myslím, že v zásadě tomu tak bylo vždy, ale musíme si uvědomit, že v Íránu se dost měnilo politické klima. Íránská, islámská republika ten režim, jak ho známe dnes existuje necelých 40 let. Z toho bylo dlouhé porevoluční období, které se překrývalo s obdobím války s Irákem. Bylo to období, kdy naprosto autoritou nezpochybnitelnou byl Ájatolláh Chameneí. Po něm vlastně přišlo období, kdy se tam začly svážet různé tábory. Umírnění, konzervativci a tak dále. Vidíme, že ve vlnách se střídají. Víme, že před čtyřmi lety byl prezidentem Mahmúd Ahmadínežád, který byl velmi konfrontační. Pak přišli volby lidé si zvolili Rouhaniho a teď si ho zvolili po druhé. Takže v tomto bodě řekněme Chamenei tam je, aby ten režim přežil jako takový, když usoudil, že íránský režim přežije díky dohodě se západem, tak dal vládě zelenou a vláda tuto dohodu dojednala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, že v Íránu přichází další vlna uvolňování?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Ano, zároveň můžeme čekat, vůbec bych se nedivil kdyby tam byli silné protitlaky, protože ne všichni jsou s tímto spokojeni. Ti radikálové řekněme prostě to je opozice, která má určité páky jak bránit nějakému posunu. Příští rok budou v Íránu parlamentní volby. Zase se může stát to co mnohokrát v minulosti, že máme liberálního reformátorského prezidenta, tedy šéfa vlády, protože oni nemají premiéra, ale v parlamentu převládá opačný tábor konzervativců, takže vláda, když pak chce něco prosazovat, tak parlamentní většina tomu může do značné míry bránit, ale zase jsme zase v systému zdaleka ne demokratickém, ale poměrně demokratickém na blízkovýchodní poměry, a jestliže si příští rok lidé zvolí konzervativce do parlamentu, tak hold výsledkem pak bude nějaká politika, která bude kompromisem těch dvou hlavních táborů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, že je Írán co se týče společnosti, veřejnosti rozštěpená země nebo na kolik je jednotná?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
V některých věcech je jednotná, v některých je jak říkáte rozštěpená a je to tak jako u nás, tak jako jinde na západě. Prostě teď bylo předvolební období. Vidíme, že se lidé do značné míry mobilizovali, že překvapivě hodně procent Hassan Rouhani získal pro svůj druhý mandát, pro druhé funkční období. Teď, že jo volby jsou rozhodnuty, on v létě vlastně naváže na to čtyřleté období. Teďka máme takové bude chystat novou vládu, třeba dojde k obměně některých ministrů, ale zase ty, ty nálady se uklidí do dalších voleb, které jsem říkal budou zase za rok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem byla tato prezidentská volba jiná než předchozí možná?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Ono to do značné míry bylo referendum o té jaderné dohodě, jak už jsem jí zmiňoval. Prostě Hassan Rouhani velmi razantně prosazoval, říkal, že to přinese Íránu ekonomické a sociální oživení, což se do určité míry ukázalo, byť teď před těmi volbami třeba řada průzkumů ukazovala, že lidé jsou zklamaní, že čekali více, ale prostě lidé třeba nechápou úplně jednoznačně, že teď na základě té dohody Írán začal podepisovat obrovské kontrakty se západními ropnými firmami a než se výsledek těchto kontraktů lidem objeví v peněženkách, tak to třeba nějakou dobu trvá. Dost možná íránská vláda to neuměla mediálně prodat ty své úspěchy, ale každopádně Rouhanimu nahrálo i to, že je konzervativní odpůrci nebo rivalové měli často úplně bizarní, nesmyslné, populistické sliby. Zvyšování, plošné zvyšování sociálních dávek a tak dále, což vlastně bylo nesplnitelné, takže zdá se, že si uvědomil lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše a znovu zvolili Rouhaniho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je to znamení pane Turečku pro okolní svět? Už tady zaznělo, že Rouhani i v předvolební kampani sliboval, že bude dál jednat se Spojenými státy o zrušení dalších sankcí usilovat o širší svobody v Íránu. Chce zlepšit Írán vztahy se západem a jak se to povede možná i ve světle té návštěvy a toho co zaznělo?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
No to je otázka, já si dokonce myslím, že řada lidí ve Spojených státech a v Izraeli jsou zklamaný, že znovu vyhrál Rouhani, když se podíváme jak je silný ve Spojených státech tábor, který chce pokračovat v konfrontaci s Íránem a jak silný je ten tábor v Izraeli, tak pro ně by byl přeci lepší, logicky lepší prezident, který by čtil sílu na západ a budeme bojovat a tak dále než umírněný prezident, který říká my s vámi chceme dialog. To je trošku jaksi zahání do kouta toho argumentačního souboje. Oni říkají, Írán je zlo a íránský prezident říká my s vámi chceme dialog. Tak i kdyby to byla mediální hra, tak myslím si, že v tuto chvíli trošku Donald Trump i Izraelci možná ztratili v očích nezaujaté veřejnosti světové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak reagoval mimochodem Írán na ty výpady Dolanda Trumpa?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Dělali si z toho legraci, íránský ministr zahraniční Džavád Zaríf, tak hned tweetoval něco to je skvělé, že, že nás Donald Trump školí z takové bašty demokracie a svobody jako je Saúdská Arábie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký to celé může mít dopad na výsledek, ten výsledek voleb na vůbec ten blízkovýchodní situaci na Blízkém východě?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Uvidíme, Íránci tvrdí a do značné míry mají pravdu, že bez nich prostě řada blízkovýchodních záležitostí je neřešitelná. Těžko si můžeme představit, že se syrskou válku podaří vyřešit bez nějaké součinnosti nebo dohody s Ruskem a s Íránem. Západ řadu let se snažil vyřešit to sám a vidíme kam ta situace dospěla. Bohužel na to neměl síly, podcenil situaci a tak dále, takže bohužel asi bez Íránu to nepůjde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Břetislav Tureček zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, já vás za to děkuji, mějte se hezky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik
--------------------
Díky, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se slyší Zita Senková, zítra bude mým hostem Bohumil Pečinka, komentátor Reflexu, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio