Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 30. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Václav Cílek, geolog. Dobrý den, vítejte.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata otevřeme? Lídři skupiny G7 se shodli na potřeba intenzivnějšího boje proti terorismu. Proč se neshodnou v ochraně klimatu? Zachrání Řecko návrat k zemědělství a na venkov? A proč v Americe pochodují stromy na západ? Více se dozvíte v následujících minutách. Dobrý poslech. Pane Cílku, posledně jste po návratu ze Spojených států z Detroitu a dalších částí Ameriky přinesl do Česka déšť řečeno v nadsázce, nyní po návratu ze Šumavy tak trošku tropy. Čekají nás podle předpovědí nadprůměrné dny v červnu?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, on to nikdo nevím, jo, ale rámcově platí to, že pokud jsou teploty každým rokem nebo ty průměry třeba za dva nebo za tři roky zhruba stejné, potom studené počasí jedné části roku bývá vykompenzováno teplejším počasím v druhé části roku nebo příštího roku. To znamená, je tady doopravdy ta tendence k obojímu, k té dobré výměně, k té globalizaci počasí, takže my si dneska vyměňujeme jednoduše zimu se severem a během léta teplo se Saharou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy si také i jako pedagog vyměňujete vlastně studenty, vy jste právě na Šumavě pobýval se skupinou posluchačů ze Spojených států a z Kanady, již po dvacáté. Vy je nejenom učíte, ale také vodíte po naší krajině. Jak se vůbec tyto stáže mění? Jak se mění studenti, jejich náhled na nás, na krajinu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já jsem nad tím vlastně jako hodně přemýšlel. Jako první věc, která se ukazuje, je, že ten kanadský a americký model, který před 20 lety byl poměrně jako sblížené, ty mentality nebyly hodně daleko od sebe. Když jsem se ptal Kanaďanů, kdo jste, a oni říkali - my nejsme Američany, takže se takhle jako vymezovali. Vždycky byl velký kulturní rozdíl a i v chování mezi americkými a kanadskými studenty. Pak docházelo k tomu, zejména u těch amerických studentů, že sem jezdili v podstatě taková jako něco mezi takovým akademickým turismem a piatikou, prostě ti Američani jsou doopravdy takový jako divoký, já nevím, jestli je to ta irská jako krev v nich, ale jsou prostě odlišný teda. A Kanaďani jsou vždycky takový víc domácí, důvěřiví, mnohem líp s těma studentama se vlastně jedná. A jaký, jaký rozdíly se ukazují. Jako především mezi těmi americkými studenty se čím dál tím víc začíná uplatňovat poměrně malá skupina, ale velice pozitivních studentů, kteří mají o něco zájem, kteří jsou profesionální a pracovitý, je to míň jak čtvrtina, možná míň než pětina, možná je to něco mezi 10 nebo 15 %, ale prostě určitě přibývá těch velmi jako zajímavejch a dobrejch studentů. U těch Kanaďanů je to jako všelijaký. Jo, každá skupina je poměrně dobrá a ty skupiny jsou menší, takže záleží na dynamice té skupiny, ale k čemu jako dochází? Dochází k tomu, že mám čím dál tím větší počet podivných studentů, jo, a ono to zřejmě začíná tím, že mají podivné rodiče. Mimochodem kamarád ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to je?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ano, já si myslím, že je to věc, která přichází i sem. Jsou to periodičtí vegetariáni, kteří jeden jsou vegetariáni, druhý den ne. Hodně se množí stížnosti zejména teda na ty americké studenty na našich školách třeba podvádění, opisování, jo, jako objevují se tyhle ty. Objevuje se to, že ti studenti mají pocit, že si mohou všechno dovolit, nebo, že když se nedostanou do jednoho kurzu, tak rodiče začínají prostě třeba vyhrožovat právníkem, aby se prostě do toho kurzu dostali a pak ten člověk tam třeba vůbec nenastoupí. To znamená, zároveň roste počet já si myslím jako divnejch dětí teda. A třeba v téhle té mé současné skupině zase panuje kanadské ..., taková jako rozdělení, protože tam jsou čínští Kanaďané, kteří mají jiný kulturní zázemí, že jo, od těch Kanaďanů prostě kanadských a ještě zároveň vždycky poznáte velice dobře lidi, který jsou z farem nebo z malých měst a mají zkušenost takového úplně normálního života, anebo lidma, který jsou z města a mají zejména, že prostě žijou na těch sítích a nemuseli se nikdy starat o dobytek, prostě nemají takový ten vztah k té realitě. A jinak teda jako, prakticky se to projevuje tak, že před těmi 20 lety, kdy jsem byl fyzicky poměrně fit, mě ti studenti dokázali téměř uštvat nebo já je. Teďka po 20 letech já uštvu většinu studentů a někteří z nich odmítají vůbec chodit, první věc. Druhá věc, část studentů odmítá ručně psát, protože to nezvládá. Jako poznámky si dělají do mobilních prostě telefonů, kde velmi rychle ty věci jako naťukávají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A patří k dnešní době?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, jako možná je to jenom otázka toho, jak se mění doba. A další věc, která mě poslední lety vždycky jako úplně vyděsí, je to, že my jsme často v přírodě, že jo, a když si chceme povídat, tak já si sednu do trávy, ale půlka těch studentů není ochotná si sednout do trávy, protože tam žije nebezpečný hmyz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čemu připisujete z vašeho pohledu tento posun?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já ten posun vidím nějakej jako posun k nenormalitě, k nějaký, nějaký jako vymknutí, ale pokud jako doba takhle pokročila a já považuju za normální to, co bylo normální během mého života, tak je to, já si nemyslím, že je to v pořádku. Prostě něco se jako doopravdy s tou společností jako děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak byste to, já se moc omlouvám, také asi výkyvy počasí se projevují, čemu se připsat tyto změny. Myslíte si mimochodem, pane Cílku, že studenti byli vždycky vzorní, že třeba neopisovali, neříkám, že je to správné, ale ...?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Nebyly podvody, podvody byly ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že toho je víc?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, určitě je toho víc. Jako říkají to kolegové prakticky ze všech škol, ze všech programů, který tady jsou. Já to přičítám hodně prostě rozvoji těch nových médií a to, že ti studenti víc sedí doma v umělým světě. Jo, protože já mám furt třeba na paměti jednu naši studentku, která doopravdy vyrostla na farmě a to hned vidíte nějakej úplně jako snad i způsob, jakým chodí, je prostě odlišnej, takovej nějakej praktičtější než u těch ostatních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že jsem jaksi odtrženi od přírody? Mimochodem sedají naši čeští žáci, studenti do trávy?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pokud jsou to přírodovědci, tak úplně bez problémů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pana Březiny nás vrací k předchozímu tématu, které jsme rozebírali právě po vašem návratu ze Spojených států, cituji: "V posledním Jak to vidí jste dramatickými slovy popsal osud města Detroit ve Spojených státech a naznačil možnost, že takto jednou skončí Mladá Boleslav či Ostrava. Připustil byste ale, že Spojené státy nelze srovnávat s hustě osídlenou Evropou a že zde máme naopak nádherné případy konverze a restrukturalizace jako třeba Porúří, které jde dnes domovem inovací, informačních technologií, start-upů i velmi citlivě a s novým obsahem využívaných brownfieldů, což ostatně stále více umí i naše Ostrava?" Tolik otázka, děkuji.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je to pravda. Jako, jak podobně jako je Kanada odlišná od té Ameriky, to znamená, v Kanadě se nedějí takové ty záležitosti vlastně typu Detroitu nebo v mnohem menším měřítku nebo jenom u hornických osad, tak i ta Evropa je vlastně hodně odlišná. Amerika je založená na mobilitě, to znamená, nedaří se vám na jednom místě, ať už je to zemědělství nebo ať už je to prostě průmysl, tak furt ještě máte peníze, furt ještě máte zdroje, pokud nejste chudej černoch a prostě odejdete o pár set kilometrů dál, kde se zrovna prostě něco rozvíjí. Evropa na tohle to není stavěná. My jsme stavěný spíš teda na to místo a na tu stabilitu a spíš máme teda šanci nebo vždycky touhu hledat v tom daným, zůstat v tom daným místě a hledat nějakej novej způsob obživy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A propos mobilita, pane Cílku, říkal jste mi, že v Americe prý stromy pochodují na západ. Ví se proč? Co si pod tím představit vůbec?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, je to nová studie, která se odehrává na východním pobřeží USA a týká se to, že vlastně existuje něco jako četnost, pozorování četnosti stromů někdy od roku 1980, a to nejenom těch krásných, ale i docela obyčejných, jako, kolik je jakých stromů. A vy si spočítáte tu populaci, já bych to přirovnal tak, že já nevím, že třeba v devatenáctém století centrum hanáckého osídlení je dejme tomu v Olomouci nebo někde prostě v okolí, ale tím, jak se Hanáci vystěhovali třeba do Brna nebo někam jinam, tak to centrum se posune třeba z té Hané třeba směrem k Brnu nebo směrem ku Praze. A podobně se dá s tím rozdílem těch 30 let podívat se, co dělají stromy a ukazuje se, že na tom východním pobřeží ty stromy pochodují na západ. Nikdo pořádně neví proč. Je to, takhle předpoklad je ten, že pokud se svět otepluje, tak stromy by měly jít na sever, ale ony tam nejdou. A takové jedno možné vysvětlení je to, že jdou za vlhkostí. To je docela jako zajímavá věc. Ještě takhle, když jste někde ve středu Ameriky a jedete v podstatě od jihu na sever těmi velkými pláněmi, tak ono se to podnebí příliš nemění, i když urazíte třeba dva tisíce kilometrů, furt je tam dejme tomu prérie, prérie končí i Chicaga, že jo, a začíná někde dole v Texasu, nebo bůhví kde. Ale když jedete z východu na západ, tak pozorujete změnu vegetace každých tak 150 nebo 200 kilometrů. Takže vypadá to tak, není jednota v téhle té interpretaci, že ty populace se posouvají do toho středu, který je o něco vlhčí. Pro nás to znamená to, že bude-li nějaká systematická změna půdní vlhkosti, jako, že se zdá, že teda je, takže i u nás se ty stromy budou v měřítku těch 30 nebo 50 let ty populace prostě posouvat, že ta příroda je v pohybu sama o sobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co z toho pohybu v naší přírodě konkrétně lze podle vás už pozorovat?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, to jsou takové ty různé pohyby jednak teda zvířat, která se sem vrací nebo která sem nově přichází. Já uvedu jedinej příklad, protože těch je jako hodně, a to je malinkatý mlž slávička. A je to, je to mlž, který vypouštěj často akvaristi nebo se dostává v různejch jako lodních nákladech ta balastní voda prostě do Ameriky a z Kaspickýho nebo z Černýho moře. Je to mlž, kterej je zvyklej trošku na slaný podmínky, ale důležitý je, že tenhle ten mlž filtruje vodu. Jo, asi to znáte, jak znáte slávičku černomořskou, která se jí normálně jako na pobřeží, že jo, Středozemního moře, tak tohle je tak jako jeden a půl centimetrů velký porostlý řasama a když ty řasy tak jako odrhnete, tak pod tím je takový zebrování. A tahle ta slávička tím, jak filtruje, tak nejradši sedí v potrubí, že tím potrubím proudí voda. A v Americe jsou ty roční škody způsobené slávičkou, to znamená, migrantem, de facto prostě odhadovány, já neřeknu to číslo, ale jsou to stovky milionů nebo prostě první miliardy a u nás ta slávička se také začíná vlastně množit, začíná bejt docela velký problém dole na Dyji a ucpává vlastně ty potrubí vodních elektráren a to čištění je velice jako obtížné. A máte třeba potrubí, které má původně průměr 80 centimetrů a to je zarostlý těma slávičkama tak, že uprostřed je otvor 10, 15 centimetrů jako velký. Tak to je jeden z příkladů jako nepříjemné migrace zvířat k nám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A řekl byste, že je to třeba právě v důsledku oteplování?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tady je to spíš v důsledku globalizace a dálkovýho transportu, jo, to znamená, ty lodě jezděj celým světem a aby ty lodě, když jsou prázdný, byly zatížený, tak si naberou vodu a v tý balastní vodě, která zatěžuje tu loď a stabilizuje jí, je, je to vždycky spočítáno, třeba okolo 80 různých druhů organismu a ty přivezete potom do Ameriky nebo do Číny, nebo prostě naopak a vytváříte vlastně homogenní přírodu, ve které dominuje několik základních druhů. Je to stejný jako s monopolama, nebo jako prostě s tabákovým průmyslem nebo je to prostě podobný případ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co třeba zamrzlé bakterie nebo bacily, abych byla přesná?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte se, tohle je úplně nový téma a je jako velice vzrušující. Oč se jedná? Jedná se o to, že severní polokoule, teda ty polární oblasti, se oteplují tak zhruba dvakrát, třikrát víc až o 3 stupně Celsie nebo dejme tomu střed kontinentu. A dochází k tomu, že začíná tát ta věčně zmrzlá půda a pernofrost a co se ukazuje? Třeba v roce 2016 na poloostrově Peninsula, Yamal, teda poloostrov Yamal, tam zahynul 12letý hoch na antrax. A když se pátralo prostě, čím to je, tak se ukázalo, že začátkem dvacátého století byla velká epidemie antraxu mezi soby. Umřelo jich víc jak prostě víc jak milion. A v tom permafrostu vykopat jámu je vlastně hrozně velkej problém, to znamená, ty sobi byli pohřbený do mělkých jam a zamrzli v pohodě, milion kusů zvířat vlastně. A teďka to začíná tát, začíná to tát do větších hloubek a začínají se uvolňovat nejenom teda ten antrax, ale ono ještě na Sibiři v roce 1890 byla velká epidemie neštovic. Tam v některých městech zahynulo skoro polovina vlastně obyvatel, a ty jsou taky v mělkých zamrzlých hrobech. A rozmrzá to, bacily se uvolňují nebo kusy DNA aspoň, protože vždycky ti výzkumníci nezjistí přímo toho bacila, ale třeba odeberete led a zkoumáte, kolik prostě je složení DNA v tom ledu, to znamená, souhrnný, všechny organismy kolem. No, a vypadá to tak, že se doopravdy do životního cyklu začínají prostě uvolňovat některé nebezpečné bakterie. A teďka jo, jako NASA prováděla výzkum, a to jak v jeskyních, tak v ledu v Antarktidě a na Aljašce a víte, daří se oživovat, a těch případů není jeden, ale je jich celá řada, bakterie, které jsou staré od těch 10 tisíc až do 8 milionů let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vůbec možné?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tohle je, ano, tohle je jako hodně jako zvláštní jako záležitost, jo, to znamená, my se běžně dostaneme k bakteriím, které žily společně s mamuty nebo společně s neandrtálci. To je, heleďte se, dokonce se podařilo najít kusy DNA, naštěstí ne celé španělské chřipky, která v tom roce 1918 zahubila víc lidí než první světová válka. To znamená, tohle se objevuje a zároveň, jak ten sever rozmrzá, tak tam přicházejí zlatokopové a přicházejí tam lidé, kteří těží ropu, to znamená, je tam větší pohyb lidí. Ale ty vůbec jako nejdéle nebo nejstarší bakterie se našly v mexických jeskyních. Tam je slavná jeskyně Lechuguilla, která je stará několik milionů let a ta má obrovské sádrovcové krystaly, já nevím, jako 6 metrů dlouhé, jo. A těhle těch lokalit je tam vlastně několik. A tyhle ty sádrovcové krystaly v sobě obsahují plynokapalné uzavřeniny, to znamená, takový jako malý komůrky vyplněný plynem a solankou a v nich přežívají bakterie nebo velké viry a ty se podařilo prostě oživit. A u těhle těch bakterií se zjistila jedna hrozně jako zajímavá věc, že jsou rezistentní vůči antibiotikům. To znamená, nějakých 70 % antibiotik na ně nefunguje. Ono to není nic hrozného, protože pravděpodobně to není přenosné na člověka tohle to, prostě mají jiný životní metabolismus, ale objevuje se prostě archeologie nebo paleontologie živých malých zvířat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šest ze sedmi zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa G7 se na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze Spojené státy, konkrétně prezident Donald Trump si to ještě rozmyslí? Víte, co mu vadí, pane Cílku? Vlastně v čem je ten problém, když se ti lídři shodli třeba na potřeba intenzivnějšího boje proti terorismu a oblasti ochrany klimatu to nějak vázne. Rozumíte těm důvodům?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Asi málokdo jim rozumí, jo. Jako boj proti terorismu, když si vezmeme minulou zkušenost, je poměrně jako snadný. Když si vezmeme budoucí zkušenosti, a to je to, že prostě dostanete lacino dron a už jako i studenti si umí právě vyrobit zbraně hromadného ničení biologické vlastně doma, jo, to je jako vyzkoumané na základě kusu prostě DNA, který normálně nakoupíte na internetu, to znamená, budoucnost toho násilí je něco úplně prostě jinýho, než to, co zažíváme teďka. Tak to je jako relativně, dejme tomu, jako snadná záležitost reagujete-li na to, co se stalo, ne na to, co se může stát, což je úplně jak děsivý. Jsou to třeba útoky proti tepelným elektrárnám, a to tak, že ten hacker reguluje otáčky turbíny tak, aby se elektrárna rozbila. Jo, to jsou věci, který doopravdy nás jako reálně čekaj, jo, proti výpalnýmu nějakýmu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo je ta pařížská dohoda, pane Cílku, špatná nebo nedokonalá, když ...?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, pařížská dohoda je, teďka vraťme se ke klimatu, pařížská dohoda je politická dohoda, která se týká CO2 tak, aby nestoupla teplota, ta hranice taková ta magická je 1,5 stupně, respektive 2 stupně Celsia, pak je to bráno jako ničivé. Většina klimatologů se domnívá, že tu hranici 2 stupně Celsia stejně překročíme tak jako tak, protože to působení CO2 má určité zpoždění. Nicméně je to aspoň nějaká, je to aspoň nějaký začátek tedy. A takže je dobrý jako ji naplnit. Co se týče pana prezidenta Trumpa, on je vlastně zajímavej tím, že byl zvolenej prostě na základě určitého volebního programu a teďka najednou zjišťuje, že ten volební program často nefunguje a jak už jsem prostě říkal, on se tak jako otřese a řekne - zjistili jsme, že to nefunguje, tak to uděláme jinak, takže to je, proč on velice často mění to své jako zaměření. Co já bych k tomu řekl, ano, prostě pařížská dohoda je nedostatečná, ale dobrá a ale stejně bude nějakým způsobem zřejmě jako narušena, třeba už jenom tím, že Číňané začínají s průmyslovou těžkou metanových hydrátů ze dna oceánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ten americký postoj klíčový pro naplňování té dohody. Víte, když, kdyby se Spojené státy rozhodly odstoupit od té dohody, mimochodem pan Trump už během kampaně označil hypotézu o globálním oteplování za fikci.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já si myslím, že k tomu máme špatnej přístup, jo, to znamená, že si, máme představu, že se teda otepluje a stát by s tím měl něco dělat. Ale ve skutečnosti svět se otepluje a my bysme s tím měli něco dělat. Jo, to znamená, začíná to osobní spotřebou, začíná to tím, že jsou firmy, které se samy prostě dobrovolně přihlašují k určitému závazku, jsou města, která se přihlašují k určitému závazku snížit emise prostě skleníkových plynů, a to si myslím, že je prostě jedna z cest nebo jedna z těch hlavních cest.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k Řecku, 8 let od vypuknutí ekonomické krize vede nedostatek pracovních míst mladé Řeky k návratu k půdě, na venkov, k zemědělství. Myslíte, že to Řecku přinese nějakou záchranu? Ono ten agrární sektor patřil vlastně tradičně k pilířům řecké ekonomiky a patří?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, nedávno možná před 14 dny vydala paní Švihlíková s řeckým kolegou knížku o řecké tragédii, kde teda doopravdy líčí kus řecké historie a ekonomiky. My nevíme, jaké máme štěstí, že jsme prostě ve středu Evropy, protože, když si vezmete za tý druhý světový války, jak bylo vypáleno a zničeno víc jak sto tisíc vesnic, jak v těch padesátých letech v těch občanských válkách pravděpodobně řáděním policie zahynulo několik desítek tisíc lidí, ne nějakých 600 jako u nás a tohle celý pokračovalo do roku 1974, tak začnete s těmi Řeky soucítit. Paní Švihlíková taky ukazuje, že ty současný, když my Řecku poskytneme další dluh, tak dejme tomu dvě třetiny toho dluhu nebo ještě víc se okamžitě použijí na splácení, prostě z Německa přijdou do Řecka a z Řecka odejdou do Francie a do Německa, skoro všechny peníze takhle. A mladí Řekové, ti rozumní a ti, kteří chtějí pracovat, to prostě vidí a vidí, že ta situace se nebude lepšit další roky nebo prostě další desetiletí a že s tím musí něco dělat. Já vám řeknu osobní zkušenost, když se bavím třeba s kamarádkou řeckou a ona říká - zahajujeme program pro školy prostě obědy. Já říkám, prostě bezva, děti budou zdravě jíst, ale ne, oni nám omdlévají hladem. Nebo mají, Řekové mají vysoké důchody, že jo, ve srovnání s náma a na těch vysokých důchodech parazituje další 3-5 členů rodiny, prostě všichni čekaj, až babičce přijde důchod, aby si ho rozdělili teda. Takže řecká realita běžného člověka, jo, dvojnásobná kojenecká úmrtnost například, špatný zdravotnictví, doopravdy jako úplně šílený věc, je velice obtížná. Část Řeků, já si myslím, že větší část Řeků jsou prostě normální pracovití lidé. Jo, my jsme trošku pod vlivem těch německých médií prostě, kteří nám sugerují, že ti Řekové jsou jako líný a že mají vysoký platy, a já nevím, co všechno, to je jenom částečná pravda. A tito lidé teda, když si zváží prostě svý možnosti, tak odejdou na venkov a začínají třeba pěstovat nebo zpracovávat olivový olej, předtím ho lisovali a posílali ho do Itálie a my jsme ho dováželi prostě z Itálie jako pravý italský olej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je na tom, pane Cílku, vůbec řecké zemědělství, tedy jaký je zájem o tuto práci, když říkáte, že mladí lidé odcházejí nebo budou odcházet na venkov? Znamená to, že teprve nyní dochází k nějaké obnově?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ono to vždycky nějakou chvíli trvá a Řekové byli známí tím, že nechtěli moc pracovat v zemědělství a že značná část řeckého zemědělství byla a možná, že do dneška je založena na gastarbeiterech. Jo, ale tady se jedná o ten mechanismus podobně jako třeba v tom Detroitu, že ty firmy, které vznikají, jsou rodinné firmy do 5 nebo do 8 lidí, kteří se snaží vytvářet prostě nějakej produkt a prodávat ho, aby aktivně přežívali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ten návrat Řeků k pěstování plodin pomůže řecké ekonomice? Sníží vysokou nezaměstnanost zejména právě mezi těmi mladými lidmi?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Určitě pomůže těm lidem individuálně. Je to cesta doopravdy do tvrdý práce. Představte si, že byste, že bysme přesvědčovali naše mladé lidi, aby odešli na venkov, začali pěstovat prostě brambory a prakticky všeho se vzdali. To není vůbec jako jednoduchá záležitost, ale celkově to zvyšuje stabilitu země. Horší věc je, ta, že Řecko je postiženo vysušováním dlouhodobým, takže otázka, jestli to zemědělství tam vůbec může jako fungovat a kdyby nemohlo fungovat ani to zemědělství, tak doopravdy nejenom Řekové, ale vlastně myslím, že větší část Evropy začne mít velmi vážný problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Václav Cílek, geolog. Já vám za to děkuji a těším se za měsíc opět na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se těší na zítřejší vydání. Mým hostem bude mediální teoretik, profesor Jan Jirák. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.