Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 5. června 2017
Hostem byl Ivan Hoffman.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Vítám vás u pravidelné půlhodiny názorů našich stálých hostů. Dnes budu hovořit s novinářem Ivanem Hoffmanem. Přeji vám hezké pondělí do Zlína.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Také hezké ráno vám i posluchačům.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké otázky položím komentátorovi Deníku? Jak vládní krize v Česku ovlivnila důvěru v politiku a popularitu politiků, alespoň podle průzkumů. Vážou soudy ruce policii v boji proti korupci? Couvají Spojené státy s Donaldem Trumpem v Bílém domě ze své vůdčí role? Příjemný poslech. Velká Británie se opět stala terčem teroristického útoku, třetího za poslední tři měsíce. Premiérka Theresa Mayová prohlásila, že všechny atentáty z nedávné doby spojuje zlá ideologie, která překrucuje islám a pravdu. Podle ní nastal čas říct už toho bylo dost. Jak, pane Ivane?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak to, co jste zmínila, to je, myslím, na tom úplně zásadní, protože proti těm atentátům v minulosti se samozřejmě všichni vyjadřovali, všichni je odsoudili, všichni se solidarizovali s oběťmi, ale jinak navrhovali tvářit se jakoby nic, zdůrazňovat, že se nenecháme zastrašit, vyprovokovat. Zdůrazňovali, že je potřeba nevinit islám, neházet hodné muslimy do jednoho pytle s teroristy. To byla taková klasická rétorika a teď poprvé, zdá se, politici přitvrzují, protože cítí, že něco v atmosféře se mění. Těch, těch teroristických útoků je prostě najednou už moc a tím, jak jsou četné, tak si veřejnost v jistém smyslu na ně zvyká, už je přestává vnímat jako něco výjimečného, co třeba ustane, no, a na těch Britech je vidět, že si zvykají na to, že se mezi nimi pohybují radikální islamisté a je vlastně otázkou času, kdy příště udeří. No, a tato, tato situace má několik projevů. Za prvé vidíme, že ta společnost skutečně si na to zvyká, protože od okamžiku, kdy se policie dozví, že se něco takového stalo, tak je na místě a zlikviduje ty útočníky během osmi minut, to je, to je doopravdy krátká doba, na které je vidět, že jsou všichni procvičeni, že k tomu přistupují jako k rutinní věci. No, ve chvíli, kdy je něco rutinou, když už to není výjimečné, tak se, myslím, bude postupně proměňovat i atmosféra ve společnosti, která bude daleko méně tolerantní nejen k lidem, kteří se k tomu násilí hlásí a kteří už něco v minulosti spáchali, ale i k těm, kteří mají tendenci to nějakým způsobem, řekl bych, bagatelizovat, anebo dokonce obhajovat hledat na tom nějaké logické důvody, to znamená určitě ta společnost se bude proměňovat a myslím, že pokud dosud trval takový názor, že ta společnost bude multikulturní, tak mám pocit, že, že nebude. Že se to začne nějakým způsobem proměňovat, společnost se stane v jistém smyslu monokulturní, ne v tom, že by lidé byli všichni stejní, to asi ne, ale bude se po nich požadovat v některých oblastech, v oblastech bezpečnosti, v oblastech svobody vyznání, svobody názoru nějaký standard, který bude mírumilovný a kdo se z něj, řekl bych nějakým způsobem odkloní, vybočí, tak, tak ho čeká prostě ztráta nejen lidských, ale i občanských práv, bude teda pronásledován a lidé, kteří jsou potenciálními agresory, tak to nebudou mít v Británii, ale zřejmě ani nikde jinde v Evropě lehké.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč to ale, myslíte tedy, že ten problém terorismu vyřeší samotní občané a ne stát, zákony, kontrola a tak dále?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Vyřeší to, vyřeší to změna veřejného mínění, kdy se lidé nebudou už, řekl bych, solidarizovat s někým, kde je podezření, že vůči němu policie zasáhla s nějakou přehnanou brutalitou. Jinými slovy, policisté dostanou volnou ruku, aby doopravdy s těmi lidmi, kteří jsou potenciálním nebezpečím pro veřejnost, ne s těmi dopadenými, ale s těmi, kteří jsou potenciálním rizikem, aby s nimi zametli, jo. Lidé už nebudou citliví na to, zda náhodou nebyla porušena nějaká, nějaká práva těch, kteří obhajují násilí a kteří ho, kteří ho páchají, to znamená, zřejmě ten stát se začne chovat drsněji, protože k tomu vlastně dostane od veřejnosti nějaký mandát. Lidé prostě ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že doteď byla britská policie nějak svázána, že nemohla vykonávat to, co od, jaká je role policie, nebo bezpečnostní složky?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Nejen policie, ale i politici si asi připadali svázáni. Není náhodou, že teď se zmiňuje brexit v té souvislosti, že do budoucna nebude žádná evropská legislativa bránit Britům ve vyhošťování lidí, kteří šíří nenávistné ideologie, připomíná se případ radikálního duchovního, kterého se nemohli zbavit, protože nad ním ochranou ruku držely, držely evropské lidsko-právní instituce, respektive právní, právní normy, zákony. Toto se zřejmě bude měnit, v tom je právě ten projev té premiérky Mayové ostře sledován a analyzován ze všech stran, protože všichni mají pocit, že ano, toto není jenom předvolební rétorika, toto je takové to typické třikrát a dost. Z toho usuzuji, že se, že se doopravdy něco mění.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenomže ono to ve skutečnosti vlastně nebylo třikrát, jenom třikrát. Proč Theresa Mayová, premiérka, mluví o velké změně teprve nyní? Vždyť přece už v roce 2010, pokud se nepletu, začala zastávat post ministryně vnitra.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Jak jsem řekl v úvodu, někdy se stane několikrát za sebou stejná věc a lidé na to nezareagují jinak a pak najednou je něčeho moc. To je prostě přetejkání poháru. Najednou prostě stačí jedna kapka. Tentokrát je to tím, že zatímco v Manchesteru ještě prostě ta britská veřejnost se s tím masakrem vyrovnává postaru, to znamená lidé jsou k sobě hodní, dávají najevo, že prostě se nebudou bát a že, že si budou bránit ty své hodnoty bez ohledu na to, jak se, jak se chovají ti meditanti, no, ale zatímco probíhá taková to akce, tak současně už někde jinde pobíhají lidé po ulici a snaží se co nejvíc lidí pořezat, pobodat nožem. To jsou, to jsou, to jsou věci, které prostě nakonec mohou celou tu situaci posunout někam jinam, změnit. A já mám pocit, že to se právě děje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co dosud tedy, kdybychom to shrnuli, udělalo ať už britské ministerstvo vnitra nebo další instituce v boji s terorismem konkrétně ve Velké Británii?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, oni toho vůbec neudělali málo. Najednou se ukazuje, že v tom období mezi těmi atentáty v Londýně dvěmi, o kterých prostě teď nejnověji je řeč, bylo dalších pět atentátů, anebo přichystaných akcí zmařeno, to znamená určitě hodně práce odvádí tajné služby, které už vědí, na co se zaměřit. Teď přišla zpráva z Belgie, dneska ráno se vysílalo u nás v rádiu, kolik přesně a kterých konkrétně mají Belgičané radikálů v Sýrii, kolik evidují osamělých vlků, kteří kdykoli mohou udeřit a tak dál. Určité informace jsou, ale otázka je politického rozhodnutí, jak se s těmi informacemi bude nakládat a co bude již považováno za, za důvod k nějaké perzekuci toho nebezpečného člověka a co ještě se bude v rámci těch, těch norem, které, které všichni vyznáváme, brát jako, jako jakási presumpce neviny, dokud si nic neudělal, tak tě ani nemůžeme žádným způsobem pronásledovat nebo soudit. To znamená, otázka je, co v budoucnu v Evropě, kde prostě těch atentátů už je dnes tolik, se bude brát jako, jako důvod pro, pro vazbu, pro stíhání a tak dál. Z velké pravděpodobnosti to nebudou jenom samotné činy, když někdo něco provede, ale i to, když to schvaluje, anebo že to chystá, anebo že se militantně vyjadřuje. To znamená, že s velkou pravděpodobností nakonec celý ten radikální politický islám bude, bude vnímán jako nepřátelská ideologie, kterou, když někdo zastává, tak už automaticky prostě nepatří mezi slušné lidi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle premiérky Mayové Británie byla dosud vůči extremistům až moc tolerantní. Nyní vyzvala k přísnější kontrole internetu, aby se zabránilo šíření extremistických názorů ke zpřísnění postoje vůči domácím radikálům. Myslíte, pane Ivane, že se to neštěstí z Londýna, ale i třeba z Manchesteru promítne vůbec celá ta situace do hlasování ve čtvrtečních předčasných parlamentních volbách? Tato otázka tady byla bohužel již vlastně po tragédii v Manchesteru v květnu.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Těžko říct. Theresa Mayová vyhlašovala volby v situaci, kdy to vypadalo, že drtivě vyhraje. Pak se ty její preference začaly, řekl bych, horšit. Naopak přesvědčivá rétorika, opozice, anebo hlavně teda Corbyna vedla k tomu, že, že i ta levice na tom už nevypadá tak špatně, ale mám pocit, že toto je věc, ve které se asi všichni shodují a je otázka, jestli toto právě může těmi preferencemi pohnout, protože klíčová je ta věta - byli jsme moc tolerantní, kterou jste před chvílí citovala, Theresy Mayové. Ta dává vlastně voličům záruku, že ať zvolí kohokoli, tak postoj politiků k této problematice terorismu se bude měnit, no, a ten se bude měnit, ať už vyhraje kdokoli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to vidíte, nechci vás teď tlačit, abyste něco odhadoval, ale co vlastně pro Brity by znamenalo vítězství konzervativců Theresy Mayové nebo Corbyna, lídra labouristů?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já nejsem odborník na Británii, to, to, to doopravdy, to bych si nikdy netroufl říct, ale řekl bych, že to je země, ve které všechny věci mají prostě nějaký svůj nepsaný řád. To znamená samotné volby určitě nebudou představovat nějaké zemětřesení, pokud jde o životní styl a názorovou orientaci lidí a tak dál. To žádná divočina to nebude, ať vyhraje kdokoli, protože to tak nebylo ani nikdy v minulosti. To znamená je určitě důležité, který trend zvítězí, ale jinak právě mně se to na Británii líbí, to je ta konzervativní tradiční země, kde je skoro jedno, kdo ty volby vyhraje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po vládní krizi v Česku výrazně klesla důvěra v prezidenta Miloše Zemana a jeho preference, stále je ale největším favoritem lednové přímé volby hlavy státu. Podívejme se na ty průzkumy, jednak co se týče pana prezidenta a dalších protikandidátů a také vůbec na to, jak si vede kabinet vládnoucí koalice.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak začněme prezidentem Milošem Zemanem. Skutečně jeden z průzkumů mu naměřil pokles popularity o 14 %, což je teda nevídané. Zůstalo mu 41 % lidí, kteří mu důvěřují. Nicméně jiný průzkum ukazuje, že pokud jde o lidi, kteří ho jsou odhodláni volit, tak jeho popularita, anebo ochota lidí ho volit klesla pouze o procenta dvě, což zas až tak tragické není. Ono jde o to, v které chvíli se ten který průzkum měří, co právě v ten den ovlivní respondenta, který odpovídá na otázku, komu věří nebo nevěří. Nicméně je jasné, že Miloš Zeman si asi musí dávat podobně jako ostatní politici pozor na to, aby příliš nenaštval většinu lidí, protože ty své skalní, ty třeba může nějakým originálním názorem, anebo bonmotem povzbudit, potěšit, pobavit, ale ve chvíli, když se u nás prezident volí v dvoukolové volbě, tak je pro něj doopravdy hodně důležité, aby v tom druhém kole bylo méně lidí, kteří, které, které nějakým způsobem rozzuřil nebo naštval, nebo, nebo kterých se hodně dotknul.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vypozoroval jste třeba, Ivane, něco, teď můžeme mluvit obecně, na co jsou vůbec voliči nějak citliví, hákliví?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já mám pocit, že občané od politiků nechtějí, aby je překvapovali nějakými originálními nápady. Politici si často myslí, že když udělají něco, něco nečekaného, takže, že si tím získají teda pozornost, ale oni si tu pozornost získají, ale většinou bývá negativní. Potom vadí jim, když mění postoje ze dne na den. Je vidět, že na tom cirkuse, který se zde odehrál v květnu kolem vlády, na takové té divočině, tak vlastně nevydělal nikdo, jenom je otázka, kdo, kdo víc na to doplatil. Ukázalo se, že vlastně nejvíc doplatil sociální demokracie a její, její předseda, to, to je dramatický pokles, protože ukázalo se, že, že ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce, že vám do toho vstupuji, pomůžu statistikou nebo průzkumem agentury TNS Kantar, možná to máte na mysli, přinesla ho Česká televize. Podle toho výzkumu, se sociální demokracie po té květnové vládní krizi propadla až na čtvrté místo. První by bylo ANO, pak ODS, poté KSČM a pak teda sociální demokracie. Byť u toho průzkumu je napsáno v rámci statistické chyby.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To je samozřejmě u všech a vždy je potřeba spíše sledovat trend než výsledek, ale je to pravda. V tom průzkumu právě se ukázalo, že Bohuslav Sobotka získal 18 % pozitivních hodnocení za to, jak se choval v průběhu krize a 76 % lidí ho hodnotilo v té krizi negativně, zatímco Miloš Zeman taky dopadl špatně, ale toho kriticky hodnotilo 52 % a kladně 43, to znamená z toho vidíme, že oba dva to teda, lidově řečeno, od veřejnosti schytali, ale Bohuslav Sobotka daleko hůř. No, a na tom, na tom vlastně vidíme, že asi sociální demokraté, když uvažovali, jak naložit s poklesem svých preferencí a měli pocit, že by měli něco udělat, tak zřejmě ten a ten čin nebyl úplně promyšlený a nebyl asi ani moc chytrý, protože tady nejde jenom o to, co se děje teď. Jde o to, že se blíží volby a v nich budou muset sociální demokraté svým voličům nabídnout něco, aby ty preference byly lepší, aby měli důvod je volit. No, a je těžké si teď představit, že by se jim podařilo nabídnout něco jiného, anebo něco výrazně lepšího, než co se jim v podstatě úspěšně dařilo realizovat v koalici s Andrejem Babiše. Na obzoru totiž podle mě není žádný silný pravolevý střed. Teď doopravdy lidé neuvažují o tom, jestli měnit režim aktuálně. Ta naše budoucnost je součásti budoucnosti Evropské unie a nemá nějaký výrazný plán B. Soutěží se a v těchto volbách se podle mě bude soutěžit v tom, která partaj, která politická strana má lepší manažery. Nebude se soupeřit o to, kdo má lepší ideologii, lepší ideologii, kdo to s lidmi lépe myslí. Budou se doopravdy hodnotit manažerské schopnosti těch kterých týmů, jak kdo chce v té stávající situaci nejlépe zadministrovat tu politiku. To znamená v této situaci ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemyslíte, že by šlo o marketing ideí, kdybych to takhle pojmenovala?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ne, ne. Myslím si, že ne, že nejsme v situaci, kdy bysme řešili vykořisťování člověka člověkem, anebo kdyby, já nevím, se lidé bouřili proti egoismu bohatých. Nevidíme frontu na polévku v ulicích. Není, kdybych to tak měl zlehčit, tak není tak špatně prostě, aby nějaká radikální změna to nemohla ještě zhoršit. To znamená lidé se budou spíše držet toho, co je, budou chtít vylepšení té situace, kterou vnímají kolem sebe než nějakou zásadní změnu. To znamená žádná z politických stran nepřijde s myšlenkou, že všechno prostě zbouráme a postavíme na zelené louce něco ideálního, nějaký lepší nový svět, to doopravdy nenastane. A právě když vezmeme ty manažerské schopnosti jednotlivých stran, tak tam ano, tam ten marketing bude hrát velkou roli, jak kdo bude schopen ty v podstatě dobré výsledky toho, co bylo v tom uplynulém období hlavně ve srovnání s tím, co bylo předtím, jak bude schopen je prodat. A zatím vidíme, že daleko lepším obchodníkem a manažerem v tomto směru je Andrej Babiš. Toho ta krize se vlastně dotkla také podle některých průzkumů, ale, ale nejméně ze všech.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle průzkumu společnosti Median exkluzivně pro Český rozhlas poškodila vládní krize všechny její aktéry. Prezidentu Miloši Zemanovi kvůli tomu klesli volební preference, o tom jsme se už zmínili. Velká část lidí podle tohoto průzkumu navíc není spokojená s tím, jak z krize vyvázli Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš. Co to tedy v konečném důsledku může znamenat pro hlasování, ať už v parlamentních říjnových volbách nebo v té lednové?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Hlavně musíme říct, že do voleb je ještě daleko a mám pocit, že poté, co si všichni přečetli ty volební průzkumy, tak se z nich samozřejmě poučí, budou je analyzovat a v tom období, které ještě mají před sebou, budou napravovat škody a minimalizovat chyby. To znamená, ta situace nebude setrvalá, nevolí se teď, volit se teprve bude, uvidíme, do jaké míry dejme tomu sociální demokraté, ale i jiní pochopí, že voliči v České republice momentálně příliš neoceňují agresivní rétoriku. Od politiků raději slyší slova věcná, raději je vidí klidnými a trochu, řekl bych, i pokornými, protože vlastně v té, v té tendenci neustále svolávat novináře, stavit se před ně a na tiskových konferencích a sdělovat, sdělovat něco a důležitě se tvářit, já mám pocit, že hodně lidí na to začíná být alergických. A tak politici, kteří se snaží být vidět co nejvíc v médiích a tak vymýšlejí, jak se znovu dostat před kamery, protože mají pocit, že když nebudou v médiích, tak jako by nebyli, tak někdy se to obrací proti nim, protože stále častěji má, má člověk, který se prostě na to dívá, zapne si tu televizi, dívá se na tu tiskovku, tak vlastně potom neví, proč se na to díval, protože nemá pocit, že ten politik mu něco řekl. Mnoha slovy řekne nic, jo. To, to si, to si zřejmě také vyhodnotí, já předpokládám, že nakonec ta kampaň vůbec nemusí být tak agresivní po této, řekl bych, studené sprše, po této zkušenosti, když najednou politici vidí, že zkoušejí na občana něco, co on ani nechce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k poslednímu tématu. Odstoupení Donalda Trumpa od pařížské klimatické dohody označují světoví státníci, ale i mnozí experti za černý den planety. Francie, Německo a Itálie přišly navíc se společným prohlášením, že o pařížské dohodě se znovu jednat nedá. Jak vidíte nebo rozumíte rozhodnutí Donalda Trumpa? Je to politické rozhodnutí? Chce se zavděčit svým voličům?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ještě v Evropě, kde Trump o tom debatoval s kompetentními partnery, tak jim oznámil, že své rozhodnutí zveřejní, když bude doma v Americe, to znamená ten světový boj proti klimatické katastrofě je podle Trumpa nebo pro Trumpa domácí téma, jo. Jsou samozřejmě slyšet i hlasy, že to Američané s tím ničením přírody až tak přehánět nebudou, že to nebude tak dramatické, jak to vypadá, protože řada korporací se šetrně k přírodě chová dobrovolně. Jinak na tom samozřejmě je důležité, že všichni ostatní účastníci té pařížské dohody, především Rusové, Číňané, Evropa od ní neodstupují. Tvrdí, že prostě zůstanou bez ohledu na to, jak se budou chovat Američané a budou se snažit něco s tím klimatem udělat, a vlastně bych řekl, že ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy odstoupil?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Prosím, prosím?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč odstoupil Donald Trump, jaké jsou ty důvody?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ty jsou vnitropolitické. Tvrdí, že ta dohoda Američany poškozuje. On to sliboval v předvolební kampani a je to jeden z mála těch předvolebních slibů, no tak je z mála, ale je to jeden z těch, které doopravdy lze lehce splnit. Tak myslím asi proto. Ale rovnou říká, že jí chce znovu nějak vyjednávat, dojednávat, jinými slovy něco z toho, na čem se všichni domluvili zřejmě i ta Amerika bude, bude plnit. Ale chtěl jsem ještě říct, že to jeho odstoupení je pro všechny ostatní účastníky vlastně dobrou příležitostí ukázat - my se toho držíme, my neodstupujeme, jsme prostě lepší, jsme lepší než, než ti Američané. No, a tohle s gustem říkají Rusové, s gustem říkají Číňani, ale pro, pro klima je vlastně tato politická hra samozřejmě v podstatě dobrou zprávou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké dopady může mít do Trumpovo rozhodnutí? Jednak se může projevit v těch diplomatických vztazích, ale nemůže to vést třeba o to, nezadá to důvod pochybovat třeba o schopnosti Spojených států dodržovat mezinárodní závazky?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak ta pochybnost zde je podle mě odjakživa, ale je to dáno tím, že Amerika takto jedná právem silnějšího. Jsou situace, kdy doopravdy můžeme prostě vidět v Američanech garanta nějakého pokroku, ale pokaždé, nebo záruky demokracie, ale pokaždé tam musí být její vnitřní zájem, a to jeho America first, Amerika na prvním místě, to se tady projevilo a toho budeme svědky i nadále.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chce mít, už jenom poprosím krátce, Amerika i nadále tu vůdčí roli?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ona si ani jinou neumí představit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A koná se tak nebo děje se tak?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
A bude slábnout.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je paradox. Komentátor Ivan Hoffman. Já vám děkuji za vaše postřehy a přeji vám hezký den, na slyšenou.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Také, také hezký den, hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se těší zítra, mým hostem bude psychiatr Cyril Höschl, dobrý den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.