Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 8. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju pěkně, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čemu se budeme věnovat? Podíváme se na vývoj zaměstnanosti v Česku. Na důvody i důsledky zpřísnění pravidel pro hypotéky a dozvíte se rovněž, kdo vydělává nejvíc na světě na cestování. Dobrý poslech. Tuzemský trh práce je na tom dlouhodobě více než dobře, ve srovnání s Evropskou unií dokonce nejlépe, nicméně nám patří i jedno problematické prvenství. Podle údajů Eurostatu máme nejvyšší podíl volných pracovních míst na celkovém počtu pozic v ekonomice. Proč má, pane profesore, zhruba třetina podniků v Česku problém najít vhodné lidi?

Čtěte také

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to přesně, jak jste říkala. My jsme se dostali na první příčku, na první příčku z hlediska nejnižší míry nezaměstnanosti, abych to nepopletl. To je pravda. Na druhé straně ta nabídka těch profesí, které dneska jako volná místa jsou na úřadech práce, anebo prostě i mimo, mimo systém úřadu práce, jsou většina místa, o která není až takový zájem. Víme, že se teď hodně debatuje o tom, že by vlastně tahle ta místa mohli obsadit lidé, řekněme, z okolních zemí nebo, nebo spíše na východ od nás. Tenhle ten problém tady samozřejmě je. Je to palčivější o to, že my máme i ne úplně tak dobré ukazatele v dlouhodobé nezaměstnanosti. Jestli jsme říkali, že jsme na prvním místě z hlediska nejnižší míry nezaměstnanosti, tak už to tak úplně neplatí pro tu dlouhodobou nezaměstnanost. Tam sice také na tom nejsme úplně špatně, jsme tam někde kolem osmého, devátého místa v té evropské osmadvacítce, ale právě ten rozpor je v tom, že my máme na jedné straně, řekněme, určitý počet nezaměstnaných i a dlouhodobě nezaměstnaných, ten se pohybuje kolem řádu asi 100 tisíc lidí, teď je to o něco méně těch dlouhodobě nezaměstnaných, a to jsou lidé, kteří nereflektují ta místa, o kterých jste hovořila, která jsou volná a která často vlastně podniky hledají nebo snaží se je dostat ven z republiky, to znamená přivézt na ně pracovníky z okolních zemí. Ten rozdíl mezi krátkodobou a dlouho, nebo tou standardní nezaměstnaností a dlouhodobou nezaměstnaností je v Evropské unie neustále na době 12 měsíců. To je ten předěl, kdy se ta dotyčná osoba začne považovat za osobu dlouhodobě nezaměstnanou a nemusí vykazovat snahu o získání práce a musí být evidována na úřadu práce, jinak se vlastně o ní ani neví. Takže tahle situace tady taková je. Z druhého pohledu si řekněme, že to celkově naše, jaksi naše vyznění v Evropské unii v tomto pohledu je docela dobré a my jsme vždycky byli zemí, která na tom nebyla úplně nejhůře ani v těch těžkých dobách kolem roku 2008, 2009, 2011, 2012, tak jsme nepatřili mezi státy, které by byly až tak zase postiženy nezaměstnaností, i když ty vrcholy tam byly a dodneška někde pociťujeme důsledky té situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je tomu právě u té dlouhodobé nezaměstnanosti? Jaký je tam vývoj?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tam je vývoj momentálně příznivý. Obvykle platí to, že zhruba to, co se odehrává v té krátkodobé nezaměstnanosti, se s odstupem 12 měsíců, čili řekněme s ročním posunem, začne projevovat na té dlouhodobé nezaměstnanosti. To je právě dáno tou metodikou, že vlastně ti, kteří jsou nezaměstnáni, tak se za dlouhodobě nezaměstnané považují až od doby nezaměstnanosti v délce 12 a více měsíců. Máme ovšem poměrně velký počet i těch, kteří jsou nezaměstnaní více než 2 roky, těch je zhruba někde mezi 25 až 30 % z toho počtu, a v tomhle tom jsme na tom dokonce hůře, než je evropský průměr. To vysvětlení je samozřejmě velmi komplikované a už asi trošku vychází i nebo zachází mimo oblast ekonomie, asi bychom se museli podívat, co to obnáší sociologicky, psychologicky pro ty lidi a podobně, protože ta dlouhodobá nezaměstnanost je nejenom o, řekněme, potížích v té domácnosti, o nízkých příjmech, ale je také o určitém sociálním vyloučení, je o ztrátě schopnosti navyknout si na práci. Často se tam hovoří třeba i o neochotě ranního vstávání. Působí to trošku možná teďko zlehčujícím způsobem, ale je to bohužel tak. Ti lidé už postupem doby, jak se ta jejich psychologie vyprazdňuje z pohledu té chuti pracovat nebo možnosti pracovat, tak postupně ztrácí i ty návyky. O to je to potom samozřejmě horší. Pochopitelně, že se také soustředí v určitých aglomeracích, u nás je to především zase Moravskoslezský kraj a také Karlovarsko a možná i Mostecko a podobně, tak to potom vede k určité sociální vyloučenosti a podobně. Je tady co zlepšovat. Na druhé straně my jsme v Evropě v tomto ukazateli na osmém místě, a to není až tak zase špatný výsledek, protože před námi jsou především severské země. Všechny 3 severské, které jsou v Evropské unii a samozřejmě lépe je na tom i Norsko, byť v té osmadvacítce není, protože tam ten systém sociální podpory je úplně jinak postaven než, já nevím, v Británii nebo u nás, nebo, nebo, já nevím, Německu. Tak z tohohle pohledu zase nejsme až tak na tom špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom srovnali to, jak to řešíme, co se týče té dlouhodobé nezaměstnanosti u nás v Česku a třeba v těch severských zemích, v čem je hlavní rozdíl? Je to ten přístup k těm sociálním jistotám, k tomu sociálnímu systému?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je to hlavní?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano. Je to to hlavní, protože je to především úplně jiný režim, úplně jiné nastavení vlastně daňového systému, a mohl bych pokračovat v penzi, mohli bychom pokračovat v systému sociálního, zdravotního pojištění v těchto zemích. Víme dobře, že v severských zemích je obecně poměrně hodně draho, tak každý, kdo se občas dostane do, do Švédska, do Norska nebo do Finska, tak ví, jak tam drahá je vlastně i relativně jednoduchá spotřeba základních potravin prostě a podobně. Je tam úplně jiné nastavení sociálního systému, úplně jiné nastavení daňového systému, úplně jiné nastavení toho náhradového poměru mezi zaměstnanými a penzisty nebo, nebo seniory prostě a podobně. Takže je to tam jiné. Je tam větší podíl států a docela to srovnání, na které jste se teď zeptala, je zajímavé, protože tyhle ty věci mají vždycky určitý, určitou historickou konotaci a nedají se vytrhávat z jednoho, dvou let. Prostě je to tak nastaveno, jsou to velké rozdíly mezi třeba, já nevím, západní Evropou a severní Evropou. Historicky jsou prostě ty zvyklosti na severu Evropy úplně jiné a promítá to se třeba i v těchhle ukazatelích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedostatek pracovních sil by podle ministra financí pana Pilného mohli vyřešit prý pracující důchodci. Jak se nechal slyšet v jednom rozhovoru, je přesvědčen o tom, že důchodový systém jednou zanikne a že bychom měli hledat cesty, jak z toho ven. Podle něj si lidé budou muset, my si budeme muset našetřit na stáří, anebo pracovat.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak to zájmeno my je docela hezké, protože já jsem v tom věku, kdy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě to také čeká.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... ale ona přijde ještě vlastně doba našich dětí. O tom se teď zatím stále málo hovoří, tak já sám mám děti, které se narodily v 70. letech a takových dětí bylo velmi mnoho, protože ta silná poválečná generace, kam patřím já, tak se reprodukovala v těch 70. letech. Já si myslím, že ten zlomový moment bude někdy tak, těm dětem bude v penzijním věku někdy kolem roku 2040, nebo něco podobného, kdy jim bude přibližně 70, 65, 70, 75, ať to počítáme, jak chceme, tak si myslím, že tam bude ten zlom poměrně velmi silně cítit, protože oni dorostou, dostárnou tedy, abych to tak řekl, dostárnou do tohohle toho věku. Je pochopitelné, že obecně ty, řekněme, ta západoevropská nebo atlanticko-evropská civilizace s tímhle tím stárnutím populace bude mít problém, to se asi nebude týkat jenom České republiky, protože ta reprodukční schopnost nebo reprodukční kvalita a v těchto zemích není tak vysoká a většinou se i třeba na pracovním trhu, a teď se možná vracíme k té vaší první otázce, začínají objevovat vlastně lidé z jiných zemí než těch, než rezidenti těchto států, tak z tohohle pohledu to určitý problém samozřejmě bude muset být. Ty reformy penzijních systémů asi nebudou úplně jednoduché a nebudou úplně bezbolestné, protože to bude znamenat sáhnou do daňového systému, sáhnou do systémů odvodů na sociální zabezpečení, sáhnout možná i do některých jiných daňových soustav, než je jenom daň z přidané hodnoty, tak nechci teď říkat, že se na to netěším, protože já už se toho asi nedožiju, ale ta situace není, není úplně jednoduchá a myslím si, že nebude týkat jenom České republiky. Určitý problém za těch, on narůstá, protože se zatím jeví spíš jako latentní, ale je tam a někdy kolem roku 2040, až v našich poměrech přijde ta generace tedy v uvozovkách mých dětí, tak, tak to tak bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom se ještě vrátili k zaměstnání, k pracovnímu trhu, jaký je tam vztah s dosaženým vzděláním?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tohle to je velmi viditelná, velmi, velmi čitelná situace. Vysokoškolské vzdělání nebo obecně vyšší úroveň je jasnou vstupenkou na pracovní trh, ať už se díváme na ukazatele nezaměstnanosti, zaměstnanosti, dlouhodobé nezaměstnanosti, tak ty ukazatele, které se týkají vysokoškoláků absolventů, jsou výrazně příznivější než u lidí se základním nebo středním vzděláním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte u nás v Česku, protože jsou země jako třeba vám velmi známé Španělsko, kde je nezaměstnaný snad každý čtvrtý mladý člověk kolem 25 let.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ta situace záleží především na tom, kolik těch vysokoškoláků ve společnosti je. My jsme byli zemí, dlouho dobu jsme byli zemí, která měla poměrně velmi nízký podíl vysokoškoláků a ani v současné době ještě ta situace, byť se dneska na vysoké školy přijímá úplně jiný počet než v době, kdy jsem třeba studoval já nebo v 80. a 90. letech, tak pořád jsme v zemích, která nemá úplně tak dobře prorostlou populaci počtem těch, kteří mají vysokou školu. Španělsko je trošku jiná záležitost, protože Španělsko se dostalo do úplně jiných obtíží před těmi 6, 8 lety, naštěstí už z nich vybředává, dokonce v současné době, pokud si dobře pamatuji, má vyšší tempa hrubého domácího produktu růstu, než máme my nebo nejsou ty rozdíly velké. Španělsko řeší tu nezaměstnanost, ona už o nějakých 5, 7 procentních bodů klesla. Už to není tak strašné, ale je pravda, že se týká především mladých lidí, to jest těch, kteří opouštějí, řekněme, školní lavice, abych to tak řekl, ale není to úplně tak zase, že by nejhůře v těch, v té skupině, řekněme, v té kohortě do 30 let na tom nejhůře byli ti vysokoškoláci. Obecně platí, že jsou tam také ti, kteří nemají vysokou školu a bohužel se dostali do toho, do toho prostoru nezaměstnaných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, pane profesore, že u nás v Česku opravdu absolventi vysokých škol nacházejí vesměs uplatnění na trhu práce?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Nemůžu říct, že vesměs, ale obecně platí, že míra nezaměstnanosti vysokoškoláků je různá podle oborů samozřejmě. A struktura není, není plošná, ale míra nezaměstnanosti vysokoškoláků je zhruba 2,5krát nižší než stejný ukazatel u ostatní části populace nebo ostatní části mladých lidí. Jsou obory, ve kterých je prakticky nulová nezaměstnanost, jsou školy, které mají velmi nízkou nezaměstnanost. Stále, a už jsme to říkali, často chybí velké množství těch, kteří by byli pracovat v technických profesích, technicko-ekonomických profesích, řekněme, v projekčních kancelářích a podobně. O ty je pořád velká poptávka. Nechci teďko úplně soudit, ale možná, že se ta situace malinko trošku začala zlepšovat, ale jsou obory, ve kterých je opravdu, já to vidím i u nás ve škole, prakticky ve čtvrtém ročníku vyprodáno. Ti lidé už mají zaměstnání nebo o něm vědí a prakticky jsou pro ten trh práce už připraveni a uplatní se na něm.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A reaguje náš vzdělávací systém právě na tu poptávku, protože jsou oblasti, kde naopak se nedostává těch pracovníků.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
On reaguje takovým trošku strnulým způsobem. Já si ještě dobře pamatuju z doby, kdy jsem dělal rektorát, že byly poměrně, ne tak úplně často, ale často v momentě, kdy se hovořilo o financování vysokých škol, o počtu, říká se tomu limity počtu přijímaných na vysoké školy, tak se často hledaly nějaké cesty, jak pomoci především technickým vysokým školám. Speciálně šlo o České vysoké učení technické, Vysoké učení technické v Brně, Technickou univerzitu v Liberci, v Ostravě prostě a tak dále. Byly tam pokusy třeba zvýšit normativ, to znamená poskytnout té příslušné vysoké škole více prostředků na to, aby ti lidi, které přijme mohla také dobře nechat vystudovat a podobně, ale bohužel to je taková jenom jedna strana mince. Tahle ta informace se obvykle k těm, kteří by měli nebo neměli nebo chtěli nebo nechtěli jít na technickou vysokou školu, ta se k nim nedostane. Neumím si představit, že by se 18letý člověk příliš rozhodoval podle toho, jak vysoký je normativ na technické vysoké škole. Byly tam takové tendence navýšit třeba na těchto školách, které jsem jmenoval nebo na těch oborech a na dalších podobných ten normativ asi o 10 %, ale to vás z té středoškolské lavice do vysokoškolské lavice nedostane. To uvažování těch lidí je někde jinde a podle mého názoru začíná mnohem dříve, jestli se rozhodnu pro vysokou školu technického zaměření, uměleckého, já nevím jakého, začíná mnohem dříve než v 18 letech, a bohužel, a to je stále obehraná písnička, je tam ten strašák s tím velkým M, který se jmenuje matematika. To je, nebo řekněme i technické disciplíny, které na matematiku navazují, a to je samozřejmě pak cítit, jak jste se ptala, i na trhu práce a na možnostech těch absolventů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Apropó, matematika u prvních státních přijímaček na střední školy se deváťáci příliš nepochlapili, v průměru nezvládli ani polovinu testů z obávané matematiky. Tady asi je malý posun.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tohle asi je, tohle by bylo na dva pořady tohohle typu, protože ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš na doučování.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, asi bychom se museli bavit o tom, jak, jaká je kvalita výuky matematiky, na co se klade, neklade důraz, jaká je kvalita těch, kteří tu matematiku učí, jak se vůbec společnost na matematiku dívá. Já teď nechci zlehčovat ten problém, ale víme často, doba, že v nějakých zábavních pořadech se různí, já nevím, sportovci, umělci velmi rádi chlubí, jak měli čtyřku z matematiky. To mně nepřijde ani vtipné a ani moc přitažlivé pro ty, kteří se těmi věcmi zabývají. Myslím si, že se ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to měl Einstein?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No jo, tak je taková ta oblíbená věc, ale, ale prostě to, ono tady totiž právě jde o to, že možná i Einstein měl problémy, ale ono jde o to, že ta matematika v tom, na co se teď bavíme, v tom, v tom, co by prostě mělo do té společnosti vejít to myšlení, tak že ta matematika není o těch vzorečkách. To je to, co se lidé možná mylně domnívají. Matematika je o struktuře myšlení, o schopnosti logicky si do hlavy řadit různé informace. Potom je také dál pouštět, a to je ta matematika. Bohužel ona se často sveze s těmi vzorečky, ale to by fakt asi bylo na dva pořady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zájem o hypotéky v Česku pokračuje, a to i přesto, že financování bydlení je od dubna méně dostupné. Nyní se debatuje o tom, jak by vlastně mohla tato problematika vypadat v budoucnosti. Je novela omezující hypotéky, o které se vlastně nyní jedná, nutná, pane profesore?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak zase úhel pohledu. Obecně jakákoli regulace, která jde z centra, může něco přinést a taky něco vzít. To, to vždycky platí. Já si obecně myslím, že úplně nutná není, ale rozumím té situaci, která tady je. Ceny bytů začaly neúměrně růst. Kdybychom si udělali, a zejména v Praze, ten nárůst v Praze je enormní. Dokonce se hovoří i o meziročním růstu 15, 20 % z roku na rok. To je opravdu hodně. Když bychom se podívali, řekněme, historicky, tak ceny bytů v Praze, a teď se bavme trošku o Praze, protože Praha je v tomhle tom skutečně výjimkou a snad se pokusím shrnout ty nějaké důvody, tak vlastně úroveň bydlení nebo ceny, cen bytů v roce 2016 se vlastně dostala na úroveň roku 2009. Zní to teďko možná trošku zvláštně, ale uvědomme si, co se dělo v těch letech mezitím. Byly tady dvě hospodářské krize, z nichž ta jedna byla právě hypotéční a předala se sem ze Spojených států a dostala se v nebývalé míře i do celé Evropy a dostala se vlastně až do domácností každého z nás, tak to byl ten rok 2009, kdy ceny bytů byly na vysoké úrovni a nyní se už dostaly výše. To znamená ten lavor nebo takový ten bazének už se, už se vlastně vycestoval na té, na tom konci současného období výše, než tomu bylo. A ten růst je enormní. Je to způsobeno podle mě celou řadou věcí. V první řadě, a v tom je to určité nebezpečí, které, které se pokusím vysvětlit. V první řadě banky dneska poskytují velmi nízké úrokové sazby. Je to tím, že mají přebytek likvidity, mají přebytek prostředků, které se nedaří uplatňovat na úvěrovém trhu a na trhu dalších půjček a podobných věcí, takže banky o peníze jako bych řekl v uvozovkách nestojí trošku. To samozřejmě v době, kdy ekonomika už zaznamenává růst a o tom teď není žádných pochyb, tak to vede k tomu, že lidé začínají, zejména ti movitější, a teď zase bych nerad, aby někdo, kdo ty peníze opravdu nemá, tak si neříkal no jo, tak o čem se tam teď bavíte. Jako berme to v nějakém rozložení. A já to respektuju tuhle tu věc. Tak ti, kteří ty peníze mají, tak teď nevědí vlastně trošku, co s nimi a stalo se takovým zájmem teďko investovat do nemovitostí, především do bytů. V oblasti komerčních nemovitostí těch různých byznys center a podobně je situace trochu jiná. Tam ten nárůst také byl, ale v současné době se trošku zastavil, protože těch, ta nabídka je velká. U těch bytů tomu tak není a lidé si tam trošku odkládají prostředky. To je jeden důvod. Druhý důvod je to, že Praha, třeba mluvíme o Praze, je velmi atraktivním prostředím a trošku se zmenšila ta touha lidí odejít z Prahy ve, těsně za Prahu, teď nebudu jmenovat ty okolní místa, kde, kde je nová bytová výstavba, a lidé se vrací do Prahy. Čili odkládají své prostředky do nemovitostí, mají zájem dostat se do Prahy, je tady daleko lepší pracovní příležitost než kdekoli jinde. Uvědomme si, že v rámci 280 evropských regionů, které se zhruba 280 sledují v Evropě, je Praha v míře HDP na hlavu na šestém místě. Na prvním místě je vnitřní Londýn. Jenom pro srovnání. Takže samozřejmě lidé chtějí do Prahy. Je tady jiná pracovní příležitost, nebudeme se vracet k nezaměstnanosti. Třetím důvodem je také to, že se ekonomice daří, takže lidé prostě mají tuhle tu tendenci a hrozí, že by se mohlo stát něco, co je v roce 2008, 9, byť to asi nebudeme my, kteří to ovlivní, a proto se teď Česká národní banka snaží trošku do toho hypotéčního trhu zasáhnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posílí to pravomoci České národní banky, co tedy sleduje tím zpřísněním? Jenom připomenu, že už loni v říjnu zakázala nabízet žadatelům 100 % hypotéky.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že to úplně nutné to opatření není. Naše banky, komerční banky teď myslím, ne centrální banka, jsou v poměrně konsolidovaném stavu a myslím si, že samy mají schopnost, řekněme, dobře nazírat na tu situaci a zvažovat uvážlivě, komu dát hypotéku, za jakých podmínek, komu ne. Z druhé strany rozumím trošku té České národní bance, té centrální bance, emisní bance, že má strach, aby tady nevznikla jakási hypotéční bublina, která vlastně hrozí. Ona tady díky těm nízkým úrokovým sazbám ve vzduchu trochu je. Já teď to nechci srovnávat s tím, co se dělo v roce 2007, 2008 v USA, ale trošku tam ta podobnost je. My ovšem, abych nestrašil, my nejsme USA, nemáme takový nemovitostní trh jako USA, ale prostě ta určitá, řekněme, podobnost nebo možná taková vzdálená připomínka tady asi je, a to je ten důvod, proč se teď banka asi do toho snaží nějak ingerovat, myslím Česká národní banka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem se ptala, pane profesore, zdali je ta novela omezující hypotéky nutná, tak dodala bych ještě, že vlastně Česko z hlediska splácení hypoték patří mezi evropskou špičku, takže jsou tady ty regulační páky?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to prevence. Já, já bych to teď nevztahoval k tomu, co se dělo nebo děje, já bych řekl, že to je určitá prevence. Je tady určité stigma té situace z před 10 lety. Na druhé straně to, že se dobře splácí hypotéky, je dáno samozřejmě tím, že ty úrokové míry jsou, jsou velmi nízké, opravdu jsou velmi nízké, tak si uvědomme, že se pohybují někde kolem 2 %, kde byly hypotéky před 7 lety, nebo, nebo prostě i někdy jindy, tak jako docela tomu rozumím, ale ta situace je skutečně zvláštní a nemyslím si, že bude teda zase nekonečně dlouho. Já si myslím, že ty ceny bytů, dneska nové ceny bytů v Praze už jsou kolem 80, 90 tisíc korun za metr čtvereční, záleží na lokalitě prostě a tak dále, ale ten nemovitostní trh je, je teď v laufu a tohle to nemůže trvat 10 let. To, to někde bude muset skončit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co říkáte obavám, že po zpřísnění těch pravidel nemusí na hypotéku dosáhnout prý až třetina lidí, píše se.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Jsme u toho rozvrstvení. To je, to co jsem říkal před chvilkou, že teď nás poslouchají možná ti, kteří prostě bohužel takto v té společnosti je, a to rozvrstvení je, je nebo ta vzdálenost těch, říká se tomu decilový poměr, nebo decilový rozdíl těch nejbohatších 10 % a nejméně placení z 10 % se zvětšuje. To neplatí jenom pro Českou republiku, platí to obecně, takže bohužel to, co tady říkáme, neplatí úplně pro každého a já to plně chápu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Blíží se čas letních prázdnin, dovolených. Vy máte zajímavou statistiku, kdo na cestovním ruchu vydělává nejvíce na světě. Ty denní výnosy na zeměkouli činily v roce 2015 4 miliardy dolarů.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano. Je to, je to, za jeden den je to strašné číslo. Samozřejmě jsou to za prvé velké země pochopitelně, jsou to, jsou to cílové destinace především ve velkých zemích. Jenom pro srovnání, na hrubém, na vytvořeném hrubém domácím produktu se podílí cestovní ruch kolem 10 %. U nás tomu až tak není. Zaměstnává se tam zhruba 9 % zaměstnaných v cestovních ruchu, službu, pohostinství prostě, restaurace, cestovní kanceláře, průvodci a podobně. U nás je to trošku méně. Za prvé jsme menší zemí, za druhý zase nejsme úplně takovou atraktivní lokalitou jako jsou ty země, o kterých budu za chvilinku hovořit. Nicméně u nás ten poměr k HDP je zhruba kolem 3 %, podíl zaměstnaných také 3, 4 %. Není to málo. Ale pokud jde o ty země, na které jste se ptala, tak z hlediska příjezdu paradoxně na prvním místě Francie, byť není tak velká jako Spojené státy nebo některé jiné země, ale tak je to veliká země a má největší počet lidí, kteří přijedou s turistickým zájmem. Na druhém místě jsou Spojené státy, třetí je Španělsko. To mně zní velmi mile vzhledem k mým vztahům ke Španělsku, ale je to Španělsko, které je na třetím místě. Čtvrtá je Čína, ta je obrovská. A pátá je Itálie. A pokud jde o příjmy, to znamená skutečně výdělky na cestovním ruchu, tak jsou na prvním místě Spojené státy. Je to obrovská, obrovský region, obrovská aglomerace lidí a příležitostí. Na druhém místě je Čína a opět Španělsko, Francie a Británie. Takže dominují především velké státy. Na druhé straně země, které jsou velmi atraktivní, ale jsou přece jenom malé rozlohou, o kterých si my myslíme, že jsou turistické velmoci, to je Švýcarsko, Rakousko, na jih, jihozápad od nás, tak tyto země mají nadprůměrný podíl turistického ruchu na hrubém domácím produktu, ale z hlediska těch absolutních čísel, o kterých jsem tady teď hovořil, samozřejmě jsou to země, které mají méně než 10 milionů obyvatel, tak se těžko mohou rovnat se Spojenými státy nebo se Španělskem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Richard Hindls, ekonom a statistik. Já vám děkuji a přeju vám hezký den.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak přeju hezké prázdniny, protože jsme tím skončili teďka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Opět v září.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, děkuju pěkně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se hezky. Zita Senková přeje příjemný den a zve k zítřejšímu Jak to vidí. Mým hostem bude historik Jaroslav Šebek. Dobrý den.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.