Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 14. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V Jak to vidí vítám profesorku Vladimíru Dvořákovou. Dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Očima politoložky z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické se podíváme na návrh novely zákona o bezpečnosti, praxi odposlechů i na další osud šéfa sociálních demokratů. Dobrý poslech. V uplynulých dnech se otevřeně spekuluje o případné výměně na postu šéfa vládnoucí sociální demokracie. Premiér Bohuslav Sobotka se prý rozhoduje podle čtyři variant. Jednu z nich oznámí odpoledne, po schůzi nejužšího vedení strany. Co to asi bude, paní profesorko Dvořáková? Která varianta nebo jaký postoj je podle vás nejpravděpodobnější a nejlogičtější vzhledem k situaci sociální demokracie?

Čtěte také

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Víte, upřímně řečeno, já už bych v tom nehledala ani nijakou logiku, protože to, co vlastně zažíváme z pohledu této strany, která nedávno prošla sjezdem a volebním sjezdem, kde tedy volila své vedení a strategii vlastně do voleb, tak prostě logické kroky zde já žádné nenacházím a je to otázka spíše velmi dlouhodobá, protože my vidíme u sociální demokracie nebo u vedení sociální demokracie to, že vlastně nejsou jasné, jaké budou kroky, není jasně stanovená nějaká priorita. Viděli jsme to u podávání, nepodávání demise. To byla věc, která také vlastně nebyla promyšlená. Není tam vyjasněný vztah k prezidentovi. My víme, že tam je jistý konflikt, ale není to v určitých hranicích. V některých momentech se někde zase ustoupí, někde se zase udělá něco jiného. Vlastně není konsistentní a není pro voliče čitelný ten vztah. Sociální demokracie měla velkou zásluhu na tom, že ta vláda fungovala. Řada věcí, které asi jsou nutné, aby byly udělány a byly zanedbávány, tedy z hlediska výše platů, z hlediska, řekněme, i sociální situace řady lidí, byla, upřímně řečeno, velmi rozumná, protože jeden z velkých problémů naší společnosti je ta pracující chudoba. To, že člověk, který pracuje, vlastně nemůže tu rodinu uživit, nemůže se vlastně dostat na nějakou slušnou úroveň a vlastně žije, žije na hranici nebo pod hranicí chudoby. Ty kroky byly udělány, ale vlastně nebylo to nějakým způsobem konsistentně ventilováno. Takže běžný volič, který samozřejmě si nečte složité programové dokumenty a prohlášení, tak vlastně vůbec netuší, co si má o sociální demokracii myslet, neví, jaké jsou tam vlastně další postupy a to znamená pád těch preferencí. A tyto nerozhodnuté kroky jim příliš teda asi nepomůže k tomu, aby ty preference dostali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Volební manažer sociální demokracie Jan Birke úvahy o výměně šéfa strany komentoval slovy, že s takovým nápadem může nyní přijít jedině blázen. Strana se podle něj v posledních týdnech zbytečně moc zabývá sama sebou a v předvolební kampani se tak pravidelně střílí do kolene. Také to tak vidíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že má částečně pravdu, ale je to šéf volební kampaně, takže já bych viděla, že by možná tu strategii měl vypracovávat jasněji, zřetelněji. Není tam ... Tam je totiž nejhorší to, že opravdu volič neví, co si má myslet. Jeden image je předseda strany, který je schopen dojít konsensu, hledat řešení, nevyvolává konflikty, a poté někdo mu poradí, že teda musí ze sebe dělat drsňáka, což teda skutečně neodpovídá jeho, tak, jak je vnímán ze společnosti, takže nastane jeden exces. Potom se tedy ví, že se s některými lidmi, jako že ohrožují, řekněme někteří pučisté, a jeden z těch pučistů je první místopředseda strany, který ho případně nahradí. Těch ostatních se v rámci mocenských bojů různou podobou jakoby zbavil, ale zároveň se zbavil lidí, kteří byli vnímáni, jako posouvali tu sociální demokracii k tomu středu a oslovovali, řekněme, určité segmenty potenciálních voličů a ve svý podstatě stranu tlačí, že začnou soupeřit o voliče Úsvitu nebo podobný charakter voličů. Takže skutečně je to podle mě pokles preferencí, je v té nevyjasněnosti tý strany, která prostě nemá, nemá jasný image.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na straně druhé pan Sobotka nedávno v reakci na výsledek britských předčasných voleb řekl, že by to mohla být inspirace pro sociální demokracii, protože ještě před dvěma měsíci byla britská Labour Party zdánlivě ve stadiu rozpadu a jak víme, tak nakonec málem vyhrála volby.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Samozřejmě inspirace to může být a vždycky při těch volebních kampaních se inspirují o tom, co bylo někde ve světě úspěšné, ale jenom drobné upozornění. My nejsme Velká Británie a pan Sobotka není pan Corbyn. Tam prostě jde i o jiná témata, která mohou v určitou dobu prostě zaznít a rezonovat v určité společnosti. Ta Británie se vyrovnávala s tím pocitem toho brexitu, kdy se pak nevědělo co a jak a mnoho lidí si vlastně začalo uvědomovat, co to vlastně znamená. Prostě ta situace byla zcela odlišná. Neříkám, že nemůže být zajímavé se podívat, jak existuje nebo jak funguje levicový politik v západní Evropě, ale ten problém je, že u nás se vždycky vybere něco z těch politiků a snaží se to zasadit do našeho prostředí a ty dopady jsou prostě úplně jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by znamenalo, paní profesorko, nyní změnit šéfa v čele strany a zvedlo by to třeba preference sociálním demokratům, pokud by se místo Bohuslava Sobotky ujal funkce, jak se spekuluje, buď tedy Milan Chovanec, nebo Lubomír Zaorálek?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
I to, že to vlastně se spekuluje, počítá se, že by se nějakým způsobem to asi rozdělovalo, protože jde o dvě velmi rozdílné osobnosti. Způsobem chování, způsobem oslovování voličů, tématy, které, které vlastně tito lidé nastolují. Takže s panem Chovancem se bude více bojovat o ty voliče Úsvitu a budou se ztrácet teda, řekněme, spíše ty střední vrstvy nebo lidé, kteří vnímají sociální demokracii jako stranu, která částečně pečuje o tu sociální spravedlnosti v tý společnosti. S panem Zaorálkem se tam dostane spíše takový trochu rozměr intelektuálnější, i v tom stylu, jakým on hovoří, povídá, je přece jenom filozof, takže to se vždycky, vždycky nějakým způsobem projeví. Ale je to oblast zahraniční politiky, kde nejsou jasné a vyjasněné hrany, byť se zdá, že obroušené, s panem prezidentem. Takže je tam mnoho věcí, které mohou být velmi, velmi rozdílné a prostě každá tahle osobnost by vlastně vedla tu stranu jiným směrem. A to mně přijde, že není nikde nějakým způsobem výrazněji analyzováno. Ale ono, že si střílejí do kolen, jak před tím říkal, tak ono je to docela vidět, když třeba byla soupeření o ..., kdo povede Prahu a já myslím, že pan ministr Ludvík si udělal velmi dobré jméno ve veřejnosti, jako člověk klidný, profesionální, nepodléhající nějakým nátlakům, ale který prostě rozumí tomu, co dělá. A prohrál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale nebude na kandidátce.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Takže další věc, kdy se zbavují výrazné osobnosti, která budila důvěru. Bylo to teda vnitrostranické rozhodování, dobře, ale zcela z mého hlediska nepochopitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak chce sociální demokracie, ať už s panem Sobotkou, nebo s někým jiným v čele, zastavit ty padající preference? Ty se dostaly kolem deseti procentům?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já netuším, netuším, jaká strategie by následovala. Samozřejmě výměna vůdce těsně před volbami je velmi výjimečná záležitost. Dokázala bych si to představit v momentě, kdy tedy z klobouku vytáhnou super vůdce, který prostě bude, dokáže reagovat na to, co ta společnost vnímá jako problém. To v tuhle chvíli si nemyslím, že by sociální demokracie měla. Takže mně přijde, že ať se vymění pan předseda nebo nevymění, tak zastavení poklesu preferencí bude asi hodně obtížné. Samozřejmě bude záležet, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo by lepší ...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
... na tom, jak ta kampaň bude vypadat i ze strany dalších politických stran. Pořád jsme ještě několik měsíců před volbami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo by bylo lepší, kdyby pan Sobotka zůstal v čele strany?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já už jsem částečně říkala, že já mám pocit, že zastavení toho propadu nesouvisí tak s osobností, která je v čele sociální demokracie, ale s celkovou neujasněností, co vlastně ta sociální demokracie dělá, proč to dělá, jakým směrem dále půjde. To prostě, jako jsem říkala to téma, ta pracující chudoba je něco, co dokáže oslovit širší vrstvy a nemyslím si, že to je něco, co by dokázalo oslovit jenom ty lidi, kteří mají malé příjmy. Ale řada lidí si uvědomuje, že toto je skutečně velký problém a vlastně stát potom vynakládá peníze na dávky jenom proto, že vlastně jsou zde lidé, kteří mají velmi nízké platy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak jenom krátká odbočka k Británii. Právě za úspěchem Corbyna a labouristů je právě akcent na sociální témata. Největším problémem pro Brity není ani tak brexit, ale zdravotnictví. Myslíte si, paní profesorko, že by se případná výměna v čele vedení sociálních demokratů promítla do vládní koalice? Jak by to bylo dál?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak samozřejmě je možný scénář, že zůstane a pravděpodobně tenhle scénář by nechávali, že zůstane premiér, bez ohledu na to, že nebude šéfem strany. Ty funkce nejsou nutně propojeny. Nakonec jsme toto zažili, když pan Zeman v roce 2002, ve volební kampani pro volby 2002 tenkrát zůstal premiérem, ale už přestal být tedy šéfem strany. Je to takový, nechává se dovládnout ta vláda, to znamená nedestabilizuje se situace a zároveň už se naznačuje voličům, že bude jakási změna, že pokud ta strana vyhraje v těch volbách nebo bude mít dobré umístění, tak už ji v tom dalším období povede jiný lídr a ten získává, řekněme, by měl nabalit určité hlasy, které by tu strany vlastně dostaly, dostaly výše. Ale už ty voliči by potom zvažovali, že ten, kdo je předsedou strany, bude tím budoucím lídrem vlastně a povede ji případně ve vládě nebo bude budoucím premiérem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Směrnice zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi, kterou schválil Evropský parlament v polovině března, vstoupila včera v platnost. Cílem směrnice je zabránit teroristům ve vyzbrojování. Podle kritiků ale hlavně omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně tak zasahuje do vnitřních záležitostí států. Směrnici chce napadnout ministr vnitra pan Chovanec. Podle něj Unie přichází s nesmyslnými opatřeními a naopak zdržuje novinky, které by mohly fungovat, jako například posílení obrany vnějších hranic. Ta směrnice omezuje držení poloautomatických zbraní se zásobníkem na více než 20 nábojů. Zakazuje i dlouhé palné zbraně. No a reakcí na tu evropskou směrnici je návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti, o kterém se už několik měsíců debatuje v Poslanecké sněmovně, a nyní míří záležitost do finále, paní profesorko?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, tak asi míří do finále a uvidíme, jaké, jakým způsobem to bude přijatý. Je pravda, že tato novela reaguje na nespokojenost s tou evropskou směrnicí a je to zase úplně ten klasický přístup, obejdeme to nějakým jiným způsobem, protože se nám to nelíbí, tak my uděláme něco, abychom vlastně to obešli. Ta evropská směrnice je částečně kritizována. Ona byla kritizována už v případě, když se přijímala, řada opatření se podařilo prosadit, takže není tak katastrofická. Ale tady jde o něco jinýho. Tady jde o novelu ústavního zákona, který umožňuje, aby občané jako důvod, proč chtějí držet zbraně, v tuhle chvíli mohou říct jsem sběratel nebo jsem sportovec nebo chci chránit své obydlí, tak aby důvod uvedli vlastně obranu státu. A to, jaký je účel držení zbraně, potom odpovídá tomu, jaké zbraně může člověk držet. To znamená jsem-li myslivec, tak vím, že můžu mít kulovnici nebo brokovnici, nerozumím tomu příliš, těmhletěm věcem z hlediska technických, ale to je prostě spojený s tím, co tedy mohu mít. A jaké zbraně, a to nikdo neví, jaké zbraně bude mít moct ten člověk, který řekne, že chce bránit republiku? No, tak asi ne vzduchovku nebo revolver, že jo. Takže tam se dostáváme najednou do situace, že vytváříme novelu ústavy, ústavního zákona, která bude dávat ústavní právo, aby člověk za účelem republiky si vyžádal jakési zbraně, ale nevíme, jak bude vypadat zákon, protože to bude přijímat úplně jiná sněmovna. Probírá se to v zrychleném čtení. V době, kdy spousta třeba protikorupčních zákonů už se nedostala na pořad, ani teďko zákon o NKÚ, ústavní zákon, tak se projednává tato věc, která vůbec se třeba nedala výboru pro obranu, jenom výboru pro bezpečnost, přestože to má být otázka obrany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A z jakého důvodu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
To já opravdu netuším, protože je to přesně to, proti čemu chtěla jít vlastně ta Evropská unie, aby se nerozšiřoval okruh takovýchto zbraní. Když se řekne legální, víte, on není, skoro všechny zbraně, se kterými byly spáchány nějaké trestné činy, byly kdysi legální, oni jenom byly odněkaď převezeny, převzaty, v soukromých domech víme, kolik je krádeží bytů. To znamená tady se rozšíří vlastně množství zbraní, které mohou skutečně sloužit i případně teroristům, ale hlavně tady může být a vzniknout precedent, a já si nemyslím, že lidé, kteří mají zbraně, nutně mají pocit, že by museli někoho ohrožovat, ale může se vytvořit prostor pro to, aby tu se začaly sdružovat nějaké polovojenské skupiny, přestože ten zákon do budoucna to má zakazovat. A to může být obrovské nebezpečí, protože my známe, co se dělo třeba ve 30. letech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když hovoříte o tom, kritici novely tedy namítají, že by mohly vzniknout jakési ty nekontrolovatelné domobrany, ale to například jedna ze spoluautorů toho návrhu novely ústavního zákona Jana Černochová označuje za nesmysl. Ty předkladatele, kteří jdou vlastně, pokud se nepletu, napříč tím politickým spektrem, je to několik politických stran, jak z vládní koalice ...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Není tam TOP 09 a není tam KDU-ČSL.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Předkladatelé zdůrazňují, že nevybízí právě k hromadnému ozbrojování občanů, že nemá vést ani ke zvýšení počtu reálného použití zbraně.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ale jako proč teda, v jakém případě teda to má vůbec význam, když se nemá zvýšit počet zbraní, které budou drženy, ale zvyšuje se tento účel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to reakce třeba na zhoršení bezpečnostní situace?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, jako ono je to předkládaný, že vlastně by to mohla být reakce na zhoršení bezpečnostní situace, ale ve svý podstatě tato novela tu situaci spíše zhorší, protože zhoršenou bezpečnostní situaci my musíme řešit spíše otázkou opravdu kybernetické obrany, posilování tajných služeb a tak dále. A tohleto je věc, která prostě vytváří to riziko a nemůžete zabránit, aby nevznikl spolek milovníků zbraní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím tedy argumentují předkladatelé zákona, proč by mělo dojít k novele zákona o bezpečnosti? Z jakých důvodů?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ty důvody mi nejsou úplně jasné, kromě možnosti, že to může být zajímavé jako, jako opravdu obchod pro obchodníky. Dále to posiluje takový ten pocit, že my něco děláme pro zachování bezpečnosti, jo. Ono je to velmi jednoduchý. My tady, protože nám hrozí nějaké nebezpečí, budeme dělat to a to, přičemž ta racionalita je tam naprosto, naprosto špatná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se stane, paní profesorko, pokud ten zákon, řekla bych, že směřuje asi k přijetí?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak ono musí být potom přijat ještě v Senátu, takže uvidíme, jak dalece senátoři budou také mít pocit, že musí ukázat lidem, jak tady se bráníme tedy tím, že budeme mít různé zbraně doma. Ale potom bude záležet na tom, to, co nikdo neví, jaký bude zákon, protože toto je jenom změna ústavy, která říká, že tento účel může být naplněn, a poté by musel být zákon, který by říkal podmínky, který by právě upozorňoval na to, co se může, nemůže, za jakých podmínek ti lidé mohou k těm zbraním přijít, za jakých podmínek je budou držet. A to nikdo neví, co tam bude. Takže to potom uvidíme, jaký to může mít důsledky, a proto i to riziko, že samozřejmě oficiálně se řekne nesmí vznikat domobrana, ale ona nemusí vznikat domobrana, ono může vznikat prostě něco, co se označí opravdu za spolek přátel. A v tom okamžiku to může vyvolávat zvýšené hrozby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odposlechy v kauze Davida Ratha platí. Rozhodl o tom nedávno Nejvyšší soud. Je tedy možné, že prvoinstanční soudce Robert Pacovský z Krajského soudu v Praze udělí Davidu Rathovi opět osm a půl roku vězení za korupci. Za vítězství zdravého rozumu označila rozhodnutí Unie státních zástupců. Jak to vidíte vy, paní profesorko?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že to bylo skutečně dobré rozhodnutí Nejvyššího soudu, i když mi nepřísluší posuzovat rozhodnutí soudu, ale je nutno říci, že to předchozí stanovisko vrchního soudu, kdy některé důkazy odmítal přijmout, bylo, aspoň podle tedy právníků, ve velkém rozporu s běžnou praxí, která zde byla do té doby, a vlastně nebyl tam nejmenší důvod, proč by takovéhle důkazy neměly být přijaty. Jde o to, že Nejvyšší soud nerozhodoval o panu Rathovi. On rozhodoval o tom, jestli prostě tento druh zákonů může být skutečně považován, teda tento druh odposlechů nebo způsob, jak byly tyto odposlechy vlastně povolovány, jestli je, bylo v zákonné normě nebo jestli to bylo nezákonné. O panu Rathovi nerozhodoval, ale přeci jenom ten soud, který bude nyní rozhodovat, musí brát stanovisko Nejvyššího soudu v potaz, to znamená nemůže vyloučit ty odposlechy z důkazních vlastně materiálů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nabízí se otázka, jestli není odposlechům přisuzována příliš velká role?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ne, ono záleží samozřejmě, jaký trestný čin je spáchán, jaké jsou důkazní možnosti. Ono běžně při korupčním jednání dost těžko prostě můžete mít očité svědky. Takže svým způsobem odposlechy někdy nebo velmi často dávají podklady. Samozřejmě odposlechy musí být regulovány ve smyslu, musí být tedy povoleny, musí být jasný účel, který, samozřejmě je otázka, do jaké míry konkrétnosti může v momentě, kdy policie začíná něco vyšetřovat, tak může vědět přesně, o které konkrétní věci se bude jednat, protože to právě třeba chce zjistit těmi odposlechy. Na druhou stranu někdy kritika, že se odposlouchává příliš mnoho telefonních čísel, těch nárůstů těch čísel je taková trošku populistická, protože samozřejmě přesně ti lidé, kteří mají tušení, že by mohli býti odposloucháváni, tak mají velké množství různých telefonů, které používají a já si pamatuju na jednoho nejmenovaného politika, který si strašně stěžoval, že odposlouchávala policie dokonce telefony i jeho dětí. Ovšem bylo potom jasné, že on když chtěl volat někomu, tak používal mobil svých vlastních dětí a tudíž samozřejmě policie to okamžitě potom dostala jako číslo, které prostě volalo na nějaký další kontakt a podobně. Takže je to dáno ne tím, že by se odposlouchávalo nebo údaj, který je pro nás podstatný, je počet lidí, který je odposloucháván, ne počet přístrojů, protože tam už může jít jako o desítky, který jsou na jedno jméno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mělo by to dopad, tento verdikt Nejvyššího soudu, na další případy?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že jako dopad to určitě bude mít a svým způsobem to může posílit vlastně to důkazní řízení, který má policie, který může, může využívat. Takže já to osobně považuju za něco, co by mohlo posunout vlastně vyšetřování těch korupčních případů, které jsou běžně velice složité a s velkým problémem vlastně dokazování, takže by to mohlo posunout k větší úspěšnosti. Zase, není to jediná věc, která by měla v tomhletom případě asi být předložena jako důkaz a je jasné, že musí být jakési podezření v momentě, kdy se o to žádá, že to nemůže být jako náhodně, řekneme si, tak si zkusíme, jestli pan Novák náhodou nebyl někde zkorumpován a začneme ho odposlouchávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud se nepletu, tak právě včera uplynuly čtyři roky od razie na Úřadu vlády.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, to je zase další věc, která samozřejmě taky je soudně velmi, velmi obtížně dokazovatelná. Ono také se ukazuje třeba jako velký problém vyšetřování Čepra. Tam se pohybovala i stejná soudkyně, která vlastně soudila ten případ na Úřadu vlády. Tam docházelo taky k poměrně zvláštním osvobozujícím rozsudkům, které se neopíraly o, řekněme, určitá fakta, která byla předkládána nebo stanoviska nadřízených soudů. Takže vidíme, že ta cesta ke spravedlnosti je někdy velmi složitá a je nutné hledat ve společnosti tu jistou míru, která umožní vyšetřování a předkládání důkazů, ale která zároveň bude do značné míry chránit vlastně soukromí běžných občanů v tom, že prostě nemůže se někdo jen tak libovolně rozhodnout, že bude támhle někoho odposlouchávat, protože mu chodí s manželkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O to nemáte strach? Neobáváte se?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já si myslím, že to je věc, která musí být hlídána. To není věc, která by prostě byla automaticky. To nesouvisí s tím rozhodnutím Nejvyššího soudu. Ten mluvil o tomhle případu a tomhle způsobu, ale samozřejmě vždycky musí být dozor i nad těmi tajnými službami. A když jsme se bavily před tím o té novele zákona, je to zajímavé, že zároveň měla proběhnout i novela zákona o vojenském zpravodajství, která se pořád není schopna dostat na jednání Poslanecké sněmovny, ale to, že se teda budou moci mít za účelem obrany republiky, vlastnit zbraně, to se tam dostalo ve zrychleném čtení, což je taky, co na něco ukazuje, na řekněme nekoncepčnost toho, jakým způsobem připravovat obranu. Ono jde totiž taky o to, že ty věci musí být skutečně profesionálně udělaný a musí být hlídané. Musí být hlídané i ze strany veřejnosti, musí, do jisté míry, musí být hlídané zejména z hlediska těch parlamentních výborů, které mají tam určitý dozor a tak dále. Takže je to citlivá otázka a nesmí se rozhodně podcenit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního Jak to vidí profesorka Vladimíra Dvořáková. Já vám za to děkuji a přeji vám hezký den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické
--------------------
Také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se těší na slyšenou. Zítra bude mým hostem ekonomka Ilona Švihlíková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.