Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 15. června

15. červen 2017

Hostem byla ekonomka Ilona Švihlíková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Ve studiu usedla docentka Ilona Švihlíková. Dobrý den. Vítejte.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ekonomka vidí výměnu lídrů v čele sociální demokracie, dopady diplomatické a hospodářské izolace Kataru na světové trhy a geopolitický vliv rostoucí euroasijské platformy. Inspirativní poslech. Bohuslav Sobotka odstoupil z funkce šéfa sociální demokracie. Reaguje tak na klesající předvolební preference ČSSD a vnitrostranickou kritiku. Řízení strany se ujímá dosavadní první místopředseda Milan Chovanec. Andrej Babiš označil pana Sobotku za zbabělce, který opouští potápějící se loď. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek vyjádřil Sobotkovi obdiv. Udělal podle něj silný krok a je to nejdéle sloužící premiér. Jak to celé působí a tento nový triumvirát, i když to pan Sobotka nemá rád, toto označení, působí na vás, paní docentko?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já myslím, že to slovo triumvirát se docela hodí a koneckonců asi by to nebylo poprvé, kdy sociální demokracie sahá k takovéhle, takovéhle trojici. No, tak mohli bychom trošku tvrdě říci, že zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Samozřejmě je to prostě snaha zareagovat na ten dlouhodobý pokles preferencí. Já musím říct, že jsem trošku skeptická k tomu, že to bude mít nějaký zásadnější dopad. A samozřejmě člověk je nucen se ptát, proč tedy byl sjezd nedávno, kde přece už ta tendence byla dostatečně jasně patrná a přesto tedy to vedení bylo potvrzeno v tom složení, jak tam pan Sobotka šel, jak vlastně i chtěl a navíc se mu v těch posledních měsících podařilo se zbavit vlastně všech zásadních svých protivníků ve straně a očividně mu to také jako asi moc teda štěstí a úspěchu nepřineslo. Já si myslím, že bych asi hledala ten problém v sociální demokracii, nikde jinde. Já si myslím, že bych se asi podívala trošku třeba mezi ty poradce, kteří tam, kteří tam jsou. Já jsem teď četla jednu neuvěřitelnou větu, se o ni musím podělit s posluchači, která zněla, že nedůvěra v elity je nedůvěra v sebe sama. Já musím říct, že kdybych měla okolo sebe lidi, kteří mi říkají tohle, tak bych se nedivila, že mám 10 procent podpory.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to i nebo přinese to i změnu strategie tedy? Jak byste to viděla?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím si, že spíš to bude změna projevu přece jenom pan Zaorálek jako volební lídr je emotivnější člověk, bezesporu je dobrý řečník, umí lépe oslovit, ale je otázka, jestli se nějak změní ta základní programová báze, což si myslím, že asi ne, i když samozřejmě sociální demokracie bude mít programový sjezd teď, teď v sobotu, ale spíš bych očekávala změnu, řekněme, toho image. Prostě pan Zaorálek asi může působit třeba lépe a oslovit možná více lidí než pan Sobotka, který prostě není masový řečník ze své podstaty. Ale že bych od toho očekávala nějaký zásadní přínos procent, to asi ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jste se sama zmínila o nedávném sjezdu sociální demokracie, ta demonstrovala vlastně před několika týdny podporu panu Sobotkovi. Kam se tedy poděla? Proč je právě nyní ten okamžik, kdy rezignoval?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to skutečně zajímavá ... Není to poprvé. Já jsem si vzpomněla na jeden takový případ ještě, kdy byl předsedou strany Stanislav Gross a už tenkrát se na něj valila ta aféra s tím financováním bytu a také dostal neochvějnou podporu strany. Takže ono to není poprvé, kdy se tohle opakuje. A tak nabízí se třeba vysvětlení, že prostě sociální demokracie je stále taková federace těch volných okresních sdružení, které prostě buď dostanou to, co chtějí, a pak hlasují tak, jak se po nich chce, a pokud to takhle je, tak samozřejmě ta výměna jako je spíš kosmetická a moc nepomůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Saúdská Arábie v čele koalice muslimských zemí pokračuje v izolaci Kataru, který obviňuje z podpory teroristů. Jde zatím o největší roztržku mezi zeměmi Perského zálivu. Jak jí vy rozumíte, paní Švihlíková?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že tam je mnoho různých důvodů, které se vzájemně překrývají v takové jako zvláštní směsi. Já samozřejmě jako člověk, který se zajímá o energetiku, tak vidím, že Katar se liší od těch ostatních zemí toho Arabského poloostrova. Je to země, která vsadila na zemní plyn, která vsadila na zkapalňování zemního plynu, a dneska je Katar vlastně největším exportérem zkapalněného zemního plynu na světě. Díky tomu nesmírně zbohatl. Má i větší příjem na hlavu než právě Saúdové, ač je to samozřejmě maličká zemička, to je pravda, ale to Kataru umožnilo být v mnoha věcech jaksi mnohem nezávislejší, než by se třeba Saúdům líbilo. Zmíním založení televize Al-Džazíra. Vztahy Kataru a Íránu, které jsou, řekněme, relativně dobré i z toho důvodu, že si dělí právě to jedno pole se zemním plynem. Jsou tady určité vazby investic do Ruska, třeba na ruské Rosněfty. Zkrátka Katar byl takový jako moc, moc taková volná figura a asi ti ostatní měli pocit, že ho potřebují trošku, trošku zaříznout a asi na tom i něco je, že Katar financoval tak, řekněme, různé skupiny, ale já bych rozhodně nepřijímala tu interpretaci, že jaksi ti morální se spikli proti tomu zlému členovi, který financuje jednou Hizballáh, pak Hamas, pak Muslimské bratrstvo a tak dále, ale spíš prostě jde o to trošku změnit ty mocenské poměry. Přece jenom prostě ta vazba na Írán je Saúdy vnímána velmi negativně. A taky je potřeba vnímat, že prostě Saúdové, že se jim nedaří. Ono se jim strašně nedaří v těch posledních letech, ať se to týká ropy, ať se to týká vnitřních poměrů v monarchii, války v Jemeny, teď prostě problémy s tím, jak se povede ten částečný prodej Saudi Aramco. Je to prostě jeden problém za druhým a v takovéhle situaci se často nabízí prostě ukázat na zlého ošklivého viníka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy, těch trnů v oku Rijádu je asi teda více a nejenom u Saúdské Arábie. Také se hovoří o vlastně takovém tom boji o mocenský vliv na Blízkém, Středním východě.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě. To je tam, to je tam přítomno dlouhodobě a právě ta vazba s tím Íránem, což je hlavní rival, i náboženský samozřejmě, no, tak to už jaksi je další, další ta vrstva toho konfliktu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zasáhne podle vás diplomatická a v tomto případě hospodářská blokáda Kataru i světovou ekonomiku? Katar je například největším světovým vývozcem zkapalněného zemního plynu, jak už jste řekla. Třeba Polsko a další země spoléhají na dovoz plynu právě z Kataru.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak samozřejmě určité problémy se objevují. Byly zasaženy Qatar Airlines, to znamená je potřeba odklánět ty lety. Oni musí létat přes Turecko. Prostě už nemůžou využívat některé ty přestupy ve Spojených arabských emirátech. To bezesporu. Panují obavy, právě ohrožení jak dodávek ropy, tak zemního plynu. Zatím ta situace nijak dramatická není. Já si myslím, že ani k tomuhle nedojde. Myslím, že Saúdové si od té blokády, tak nějak jakoby počítali, že to bude mít větší dopad a prostě zapomněli, že ten Katar skutečně není izolovaný. On prostě má ty vazby jinde, a ať se nám líbí, nebo nelíbí, ale prostě má je jinde a jako myslím, že to je prostě další operace Saúdů, která se, která se mine účinkem. Takže spíše krátkodobé dopady. O Kataru se mluví, všichni se dívají, kde je na mapě a kde je Dauhá a podobně, ale neočekávala bych nějaké dramatické dopady. Samozřejmě to udeřilo na ten trh ropy, ale ten reaguje citlivě na každou informaci, takže i na tuto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Údajně ale Spojené arabské emiráty nadále s Katarem obchodují.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak to je, to je klasický problém jak v OPEC, tak prostě mezi těmito zeměmi, že jako jedna věc je deklarace, a potom jako různě se obchoduje stranou, akorát se o tom, o tom úplně nemluví. Takže právě proto si myslím, že tahleta saúdská operace, vlastně ukázat na ten Katar jako na zemi, která může za většinu problémů této části světa, si myslím, že je teda fundamentálně, fundamentálně chybná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jste už na to odpověděla, proč saúdskoarabský režim nadále přitvrzuje, chce dostat na svou stranu další země, místo toho, aby se vlastně ta situace nějak uklidňovala.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Neuklidňuje. Jsou to samozřejmě ty vnitřní problémy. Prostě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Saúdské Arábie.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... Saúdům se nedaří a udělali mnoho špatných odhadů. U války v Jemenu. Udělali špatné odhady u vývoje cen ropy. Ta bitva o ten tržní podíl jim prostě tvrdě nevyšla. Teď mají problémy s oceněním Saudi Aramco, jo. To znamená i vnitřní a vnější tlaky se kupí a samozřejmě, řekněme si na rovinu, prostě roste vliv Íránu v té oblasti, to je nezpochybnitelné, což je jejich úhlavní nepřítel, jak geopolitický, tak samozřejmě náboženský a Katar se prostě zdá být jaksi na půli cesty mezi těmito dvěma velmocemi. Takže prostě se nabízí jako, jako velmi snadný terč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte ty možné geopolitické dopady, které možná už sledujeme, protože s blokádou nesouhlasí celá řada jiných zemí, třeba Jordánsko, ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Turecko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... Turecko, které se snaží být zprostředkovatelem, Omán, Maroko posílá zásoby potravin do Kataru. Dochází, rozděluje se ten muslimský svět?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že ano. To už probíhá dlouho. Teď se prostě jenom zase zvýraznila ta další linie. Ten, tahleta část světa je dlouhodobě nestabilní, o tom asi nemusím posluchače přesvědčovat a ta mapa se tady prostě posouvá a překresluje. A nezapomínejme na to, že je tam prostě mnoho aktérů, kteří mají skutečně veliké vnitřní problémy a co se tak obvykle dělá, když je vnitřní tlak, přenáší se někam zvnějšku a samozřejmě jsou tam i země, které mají, jako Turecko, prostě v čele člověka, který má nezměrné ambice, které samozřejmě projevuje. A na tom relativně malém, relativně malém území se nám to prostě střetává a střetává dohromady a hlavně je tam skutečně velké množství těch nestátních aktérů, kteří bývají různými způsoby financováni, ať je to právě Muslimské bratrstvo, nebo Hizballáh, nebo Hamas, všichni možní aktéři v tom syrském konfliktu a koneckonců i v Iráku a tohleto všechno vytváří nesmírně nepřehlednou směsku. No a Saúdové si prostě chtěli dupnout a udělat tam prostě jaksi šik za sebou, pravděpodobně povzbuzeni návštěvou amerického prezidenta Trumpa, který se hodně přiklonil na jejich stranu, také se vyjadřoval proti Kataru, na rozdíl od svého ministra zahraničí teda, ale tenhleten krok se jim úplně nepovedl, protože zkrátka těch ambicí na tom relativně malém území je příliš mnoho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když Donald Trump obvinil Katar z podpory terorismu, nevadí mu, že tam mají Spojené státy na své základně deset tisíc vojáků?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já nevím, jestli to ví, že tam ta základna, že tam ta základna je. Tak jako řekněme si na rovinu, samozřejmě, že Katar patřil k těm zemím, které prostě jsou velmi bohaté, a to nutně svádí, i když jste malinká země, pomoci tam či onam. Tak to jako bezesporu tímhle způsobem fungovalo, ale to ostatní museli vědět roky. To ať jako teda nikomu nepovídají, že to zjistili teď, že Katar je takový zvláštní investiční hap. To bezesporu věděli a koneckonců v tom bezesporu dělali taky, ale teď prostě se hodilo nebo Saúdové si mysleli, že se hodí teď prostě ukázat na ten Katar. Myslím, že tam ta role amerického prezidenta hrála roli, že se cítili posíleni, že tam mají za sebou ty Spojené státy a teď si to s tebou vyřídíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale už i Spojené státy zmírnily tu rétoriku, že ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, především ministr zahraničí. Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... jde o komplikovanou záležitost. Jaké dopady podle vás může mít na světový obchod rozšíření tzv. Šanghajské organizace spolupráce, která se rozrostla o další dvě země? Z pozorovatelů Indie a Pákistánu se stali řádní členové. Nabývá tato platforma na síle?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Rozhodně. Možná nabývá o síle, na síle o to víc, že u nás se o tom skoro vůbec neinformovalo. Šanghaj vznikla původně jako hodně bezpečnostní organizace, ale podobně jako jiné platformy se postupně rozrůstá a přibývají tady nové otázky. V tuhle chvíli, kdy přichází Indie a Pákistán do toho uskupení, jehož osa je tvořena Ruskem a Čínou, tak můžeme říct, že vlastně zahrnuje půlku lidstva, polovinu lidstva a 25 procent světového HDP. To má samozřejmě velikánský význam. Je tam i ekonomický. Bezesporu má vliv Čína, protože si prostě přeje stabilizaci té jižní Asie, už z důvodů financování svého projektu Hedvábné stezky, ať už té námořní, nebo té pozemní, to určitě hrálo roli ve zvažování přijetí Indie a Pákistánu, ale je to zároveň i velmi zajímavá multilaterální platforma a to je taky ta ambice. Já bych řekla, že Šanghaj je dalším projevem toho, že ten svět toho jednoho hegemona nám postupně odchází, a že prostě vznikají organizace, které zahrnují i země, které byly dříve považovány za nepřátelské nebo minimálně země s velmi napjatými vztahy. A tady vidím i určitou naději, že právě ta platforma té Šanghaje, která skutečně jde od těch severních vod Ruska, až teda teď dolů k Indickému oceánu, k Indii, by mohla nabídnout určitou platformu pro zmírnění napětí mezi Indií a Pákistánem a to by samo o sobě už mělo obrovský pozitivní samozřejmě dopad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vlastně obrovská platforma od východní Evropy, až po jihovýchodní Asii.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
V současné době to tak je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou v ní středoasijské republiky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně tak. Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je .. To je obrovský potenciál.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je, je. Samozřejmě ten, ta původní úvaha byla bezpečnostní, hovoří se a dlouhodobě i koná, probíhají tam i společná vojenská cvičení a bezesporu i spolupráce tajných služeb v oblasti, jak oni říkají, extremismu, terorismu, separatismu. To jsou tzv. tři zla definovaná v těch dokumentech Šanghajské organizace, ale jsou tam samozřejmě ekonomické zájmy, energetické, probíhá tam nějaká kulturní výměna. Obecně vzato prostě jde o to stabilizovat tento region, velmi široký region Eurasie a řekněme si na rovinu, jde samozřejmě o to z toho regionu vytlačit zájmy Spojených států. To je také jasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americká federální banka oznámila zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Je to už čtvrté zvýšení od konce finanční krize. Co federální banku k tomuto kroku vedlo? Je to ekonomický, nízká nezaměstnanost?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je zajímavá otázka, protože ještě těsně před tím rozhodnutím panovaly velké pochyby, že k němu dojde. Ono totiž ta, ty poslední údaje americké ekonomiky nevypadaly tak úplně přesvědčivě. Ekonomický růst poměrně slušný, vývoj na trhu práce na první pohled dobrý, ale ta míra inflace jaksi nebyla stále tak dostatečná, aby podle některých, a byly spory i uvnitř Fedu, aby podle některých mohla motivovat to další navýšení úrokových sazeb. Ten problém ve Spojených státech se týká většiny vyspělých zemí a je to prostě nedostatečná mzdová dynamika. A jsou to právě mzdy, jak koneckonců k mému překvapení, musím říct, uvedl i guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi, že to jsou právě mzdy, které táhnout tu udržitelnost té inflace. Samozřejmě celkově ta inflace je velmi silně ovlivňována třeba cenami ropy nebo obecně cenami energií, ale ty mzdy tomu prostě dávají nějakou udržitelnost. A tady ten vývoj celkově v těch vyspělých zemích je slabý. Ono přímo v souvislosti s tím Fedem vyšla analýza OECD o trhu práce, to s tím právě souvisí hodně, a mají tam některá hezká čísla, vysoká míra zaměstnanosti, dokonce takový ten návrat k tomu roku 2007, takže před krizi, ale, ale je tam velká nespokojenost pracovníků. Oni tam přímo používají slovo vztek a nespokojenost a to je dáno tím, že sice jsou nová pracovní místa, ale jsou to pracovní místa s vysokou mírou nejistoty a velmi špatně odměňovaná. To znamená ten problém nerovnosti a prekarizace práce v tomto ohledu nikam nezmizel. A mě docela zaujalo, že OECD po všech těch letech, kdy tenhle trend byl dosti patrný, jo, protože oni ubývají ta pracovní místa v průmyslu, oni přímo píšou v továrnách, prostě ta průmyslová, která většinou byla spjata s pevným pracovním úvazkem a s relativně slušnými mzdami. Objevují se sice nová pracovní místa, ale ve službách, prekarizovaného charakteru, velmi špatně placená, úvazky částečné, i když by člověk chtěl plný a tak dále a tak dále a to samozřejmě prostě vyvolává velké napětí. A OECD jednak mění metriku, to znamená, že zavádí nová, nové ukazatele, jak tu situaci lépe měřit, protože prostě míra nezaměstnanosti nestačí, nestačí. A samozřejmě je tady, počítá se nerovnost, počítá se pracující chudoba, ale oni nově třeba uvádí počet lidí, kteří berou méně než medián. Ne průměr, medián, což mě potěšilo. A došlo tam ještě k jedné zajímavé změně, kterou bych zrovna od OECD nečekala, ale očividně posuny jsou všude. A to je, že se podstatně pozitivněji staví za roli odborů a dokonce změnili i v tomto ohledu svá doporučení pro vlády, vlastně podporují kolektivní vyjednávání a i tu roli odborů, kterou dříve teda hanili všemi možnými způsoby, tak teď ji podporují jako zásadní pro tvorbu, jak oni říkají, slušných mezd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evoluční, řekněme.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, po všech těch letech asi bylo na čase. Dokonce tam zazněla i sebekritika, že právě ty jejich politiky spolu s Mezinárodním měnovým fondem v minulých letech vedly vlastně k oslabení té vyjednávací pozice pracovní síly a to se nutně muselo projevit na právě té, tom slabém růstu mezd a samozřejmě slabé kupní síle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Španělsko navrhuje změny v eurozóně. Jaké, paní docentko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je další z těch zajímavých posunů. Ono skutečně se toho děje hodně. Teď se s tím roztrhl pytel. Hodně to souvisí s Macronem, s tím, že se stal novým francouzským prezidentem a směřuje i k tomu, že bude mít silnou parlamentní podporu, tedy že bude asi moci silněji prosazovat své návrhy. Španělé se k tomu přidali a jako další volají po zásadní změně eurozóny. To znamená přiznávají to, co já už říkám deset let, že eurozóna je nefunkční území, a že takhle pokračovat dál nemůže nebo se rozpadne, což jako je elementární. Ale teď jde o to, jaké jsou ty návrhy a těch je samozřejmě hrozně moc. Francie třeba sází na ty různé investiční fondy, což přiznávají i Španělé. Všichni vlastně hovoří o tom, že je potřeba z té měnové unie udělat i unii dluhovou, což jaksi je noční můra Německa, které se tomu velmi intenzivně, velmi intenzivně brání. Tady lze asi očekávat nějaký zásadnější střet. Hovoří se o společném ministerstvu financí a samozřejmě o společném rozpočtu. V současné době ten rozpočet Evropské unie, nemyslím eurozóny, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sdílený.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... je maličký. Je to prostě, jako připadá nám to někdy velké, to číslo, ale je malý, je to asi jedno procento hrubého národního důchodu a to je skutečně málo. A když chcete mít fungující měnové území, tak potřebujete tak těch deset až dvacet spíš, vzhledem k tomu, jak vypadají odlišně ty, ty státy a jejich struktura v eurozóně a to je zase další velmi, velmi závažné téma, jak to financovat. Z jakých daní, bude nějaká společná daň nebo se to bude nějak přemisťovat z těch národních rozpočtů? Je to velké množství velice kontroverzních témat, ale dobře, že se o tom konečně mluví, protože skutečně ta eurozóna nemůže věčně stát na jedné noze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Který z těch návrhů, které zamýšlí ať už Španělsko, Emmanuel Macron, který má v tom druhém kole, které jsou skutečně v neděli, nakročeno k ústavní, teda, promiňte, k většině v Národním shromáždění, považujete za opravdu klíčové, které by z těch opatření posílilo eurozónu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak jako víceméně všechny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Namátkou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Protože ono skutečně, ta eurozóna není úplně, není úplně dokonalé území, což se projevuje potom neustále v té kombinaci těch krizí. Naposledy teda Itálie, kde je to daleko od nějakého vyřešení. Já si myslím, že relativně snáze by se dalo dohodnout na tom velkém investičním fondu, relativně, který by měl proticyklický charakter, to znamená investovalo by se v období krize, což by mohlo zmírnit ten dopad na nezaměstnanost, hlavně na nezaměstnanost mladých, což je velký problém řady zemí, nejenom toho jižního křídla, nejenom Irska třeba. Takže to si myslím, že by bylo relativně nejsnáze prosaditelné. Naopak veliký problém vidím právě u té úvahy společných dluhopisů nebo prostě toho zespolečenštění dluhu, což je skutečně jaksi pro Německo asi, já nevím, jestli to jejich nějaká ta červená čára nebo ..., ale je to prostě logická úvaha. Nicméně jako jestli bude prosaditelná, to, to skutečně nevím, protože s velkou pravděpodobností ta německá sestava se moc nezmění. Asi, asi můžeme očekávat koalici CDU, možná i FDP, a potom ta šance podle mě na reformu eurozóny se rovná téměř nule. Takže asi se dá očekávat určitý střet těchhletěch různých koncepcí, jak s tím eurem dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle německých průzkumů popularita Angely Merkelové se dostala na úroveň roku 2015, ještě před uprchlickou krizí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano. Takže ta úvaha asi CDU, CSU, případně FDP, pokud uspěje, se mi zdá poměrně realistická a tohle zrovna nejsou strany, které jsou nakloněné nějaké takovéhle hlubší reformě eurozóny. No není divu, prostě jim vyhovuje to, co je teď, protože ta pravidla si ušili sami na sebe. Jim to vyhovuje perfektně, jo, ale jako problém je v tom, že jako eurozóna nemůže stát jenom na tom, že to vyhovuje Německu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme od návrhu Emmanuela Macrona sdíleného rozpočtu zemí k tomu našemu. Vláda schválila návrh ministerstva financí na rozpočet pro příští rok se schodkem 50 miliard korun a střednědobý výhled pro rozpočty let 2019 a 2020. Jaké důvody podle vás, paní Švihlíková, hovoří pro schodek v situaci rostoucí ekonomiky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to je možná spíš otázka na ministra financí, ale já bych řekla, že ten schodek ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tomu rozumíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ten schodek je často vnímán možná až trošku jako, jako démonicky. Já musím říct, že mě spíš vždycky zajímá ta skladba toho rozpočtu a to saldo, pokud není, nějak jako nevybočuje z nějakého jako rámce, že by bylo třeba 250 miliard a podobně, mě nechává až trochu chladnou. Protože jako cílem hospodářské politiky jako není saldo rozpočtu, pokud teda nevybočuje z nějakého extrému. Záleží na tom, co ten stát dělá a jak efektivně to dělá. A pokud prostě provádí rozumné třeba investiční projekty, které mají velký multiplikační efekt, tak to se potom v tom střednědobém horizontu zaplatí samo a není potřeba se tím až, až zas tak jako znepokojovat. Samozřejmě vliv asi bude mít to, že jsme ve volebním roce, takže tam asi budou zaznívat některé, některé přísliby, což koneckonců k politice patří. Není tomu tak jenom u nás. Mě by spíš skutečně zajímala ta struktura těch výdajů, s jakou efektivitou asi můžeme očekávat, že se v té ekonomice projeví, no a samozřejmě taky to, co se děje na té straně příjmů, jestli dochází k lepšímu výběru daní, kde jsou případně ještě problémy a podobně. Takže jako já moc nepatřím mezi ty, kteří se nechávají okouzlit tím novým číslem a teď se točí jenom kolem něj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste hovořila o jednom z problémů, a to je nerovnost, jak je na tom Česko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, Česko je na tom ... Takhle. Oficiálně dobře, oficiálně dobře. My máme vždycky ta čísla taková jako relativně nízká, patříme mezi země s tou nejnižší nerovností v Evropě. Nejhůře ta nerovnost zasáhla země, které si prošly určitým politickým otřesem. Spojené státy a Velkou Británii. Tam je to podstatně větší. A hlavně ta dynamika, ta dynamika je na vzestupu. Takže jako z toho hlediska to vypadá, vypadá dobře, ale samozřejmě ono vždycky je potřeba dívat se jakoby za ta čísla, než prostě jako vidět jenom jeden ukazatel, třeba ten Gini koeficient, který se často používá pro to měření nerovnosti. Ono ta nerovnost se samozřejmě zvětšuje postupně i u nás. V těch, v těch mzdách to jeden čas bylo poměrně, poměrně dost vidět. Takže ono to jakoby není tak dramatické jako prostě ve Velké Británii, ale zase nemůžeme říct, že by ten problém neexistoval. A taky je potřeba říct, že ona každá země to bere, bere jinak. Ono prostě některé země jsou z hlediska svých tradic jaksi mnohem více citlivé na tu nerovnost. Tam bych řekla, že patříme my. A některé právě jaksi relativně, třeba Spojené státy dlouho mají jako větší odolnost vůči, vůči nerovnosti, ale u nich už je tak vysoká, že to překročilo i tu jejich míru odolnosti a to se odrazilo potom taky v hlasování v amerických volbách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonomka Ilona Švihlíková a její názory. Děkuji vám za ně. Mějte se hezky.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Hezké prázdniny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji, nápodobně. Zítra se přihlásí profesor Jiří Hlaváč. Zita Senková přeje příjemný poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio