Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 29. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem "Jak to vidí" je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se zaměříme? Důsledky šestidenní arabsko-izraelské války, která před půl stoletím zásadně změnila Blízký východ a její vliv na dění v regionu i mezinárodní vztahy dodnes. Příčiny dosud nejvážnější roztržky mezi zeměmi Perského zálivu. Dobrý poslech. Před 50 lety se zásadně změnil Blízký východ. Krátká šestidenní válka ve dnech 5. až 10. června 1967 ukončila sny arabských zemí o zničení Izraele. Co vůbec této situaci, pane Turečku, předcházelo?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Předcházelo jí značné napětí a různé gerilové, ale i státem řízené útoky okolních arabských zemí na izraelské území, ať už ze syrských Golanských výšin, nebo z údolí Jordánu nebo na Sinajském poloostrově, předcházela tomu, předcházelo tomu uzavření Tiranské úžiny ze strany Egypta, což vlastně ohrozilo izraelské zájmy v Rudém moři a tak dále a všechny tyto kroky v jednu chvíli Izrael vyhodnotil jako nepřátelské kroky a rozhodl se jim předejít tím, že zaútočil na Egypt, na Sýrii, potom se do toho konfliktu vlastně dostalo i Jordánsko a jak jste vlastně řekla, tak do značné míry těmto dvěma nejsilnějším tehdy arabským zemím, Sýrii a Egyptu, tedy, co se týká nějaké vojenské síly a ambicí, tak Izrael silně tedy ty, ten vojenský potenciál poničil, ať už letectvo nebo pozemní síly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo to překvapení pro arabský svět tehdy, nebo se to dalo očekávat? Bylo to takříkajíc na spadnutí?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Tak ty signály určité, určité byly. Myslím si, že na příkladu Egypta třeba vidíme, že určitě byli Egypťané zaskočeni tou silou a tím rychlým postupem Egypťanů. My mluvíme o válce, ale podívejme se na územní zisky. Izrael tehdy během toho necelého týdne vlastně obsadil Golanské výšiny, zabral je Sýrii, zabral celý západní břeh Jordánu, který do té doby okupovalo Jordánsko a začal ho okupovat sám Izrael, zabral východní část Jeruzaléma, do východního Jeruzaléma začlenil asi 20 arabských vesnic. Proto dnes v Jeruzalémě má velký problém s arabským obyvatelstvem nepřátelským, protože ho chtěl začlenit do svého, jak říká, jednotného a nedělitelného hlavního města, tak teď tam má třetinu obyvatel arabských. Zabral celý Sinajský poloostrov, to znamená, tam, kde my jsme dnes zvyklí jezdit na dovolenou, do Šarm aš-Šajchu, do, do Taby, do Dahabu, to všechno vlastně byla místa, která od 60. let držel, okupoval Izrael.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Apropó, Jeruzalém od sjednocení vlastně města, to je také těch 50 let, OSN ani většina zemí kontrolu židovského státu nad tou arabskou částí Jeruzaléma neuznává. Pro židovské obyvatele tyto události vnímají jako osvobození, sjednocení města, ovšem pro arabské sousedy je teď těch 50 let výročí okupace a ponížení.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, no, já bych možná zašel více do detailů. Ono to není tak, že Židé považují zabrání východního Jeruzaléma za osvobození, ne všichni Židé. Ano, jsou takoví, kteří říkají, že tam nemají Arabové co dělat, že to vždycky bylo židovské a tak dále, ale i v Izraeli jsou židovští občané, včetně politiků, kteří jsou kritičtí k tomu, co se ve východním Jeruzalémě děje, že i když tamní Arabové také platí daně, tak třeba ta státní nebo městská správa daleko méně investuje do těchto částí města a tito obyvatelé jsou v podstatě ve druhořadém postavení. Já sám jsem žil jak ve východním, tak v západním židovském Jeruzalémě dva a půl roku v každé té části, takže na vlastní kůži jsem viděl, že izraelský stát přistupuje jinak k těm dvěma polovinám města, ačkoli tvrdí, že to město je sjednocené. Takže, abych to uzavřel, ty debaty se nevedou jenom Židé versus Arabové, ale i uvnitř Izraele.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ještě ty debaty jaksi poznamenává, pane Turečku? Třeba, jak reagují na ten termín, právnický termín "okupace"? Termín pro izraelskou vládu nad územím obývaným Palestinci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak samozřejmě v našich, v češtině okupace zní velice hanlivě. My jsme připraveni říci, že Rusko okupuje Krym, ale už nejsme ochotni říkat, že Izrael okupuje palestinská území nebo území, která nejsou součástí Izraele, ale ono to tak skutečně je. Sami Izraelci jsou si toho vědomi. My víme, že v historii vznikla celá řada interních tajných dokumentů, kde Izrael velmi otevřeně připouští: "Ano, my jsme ta okupační mocnost podle Ženevských konvencí, ale nesmíme to říkat nahlas, protože pak by po nás někdo to dodržování Ženevských konvencí také mohl vyžadovat." Takže je to taková pro Izrael velmi delikátní záležitost a to zejména proto, že my jsme zvyklí, že někoho okupují různé autoritářské militaristické režimy a tady vlastně někoho okupuje už půl století země, která zároveň je považována za jedinou demokracii široko daleko na Blízkém východě. Takže to je docela paradox samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy podle vás, že nejenom ten termín a ta situace představuje jistou zátěž pro stát Izrael?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Určitě ano. Ten termín je vlastně asi z tohoto nejmenší to slovíčkaření. Daleko, daleko prostě zásadnější je, že Izrael kvůli tomu, že má pod kontrolou východní Jeruzalém a západní břeh, tak má pod kontrolou také území, kde žije na dva miliony Palestinců, tedy potenciálně nepřátelských obyvatel, kteří o zhusta ve valné většině o takovou to izraelskou správu, kontrolu nad sebou nestojí, zároveň Izrael na tato území, která dobyl, usadil více než půl milionu 600 tisíc vlastních obyvatel, židovských osadníků, což je v rozporu se Ženevskými konvencemi, což Izraelci také interně připouštějí, takže z toho vychází celá řada problémů. Izrael říká: "Ta okupace je nutná, protože nám vytváří jakýsi nárazníkový pás." Kdyby Arabové ovládali západní břeh, tak mají na dostřel letiště v Tel Avivu, Tel Aviv samotný, celý ten přímořský pás, což je všechno pravda, o tom není sporu, ale zároveň tím, že jsou desítky a desítky židovských osad na těchto nepřátelských územích, tak to zároveň přináší zase bezpečnostní rizika a hrozby pro Izrael.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, že v jistém smyslu ta šestidenní válka před 50 lety trvá dodnes?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ona je takovým vlastně pro Izrael do značné míry Pyrrhovým vítězstvím. Je velmi pravděpodobné, že kdyby Izrael nezabral některá z těch území, tak by jeho bezpečnostní problémy byly vyšší, než, než jsou. Na druhou stranu ale vidíme, že s tím přišli úplně nové problémy, protože je to vlastně Izrael, kdo je odpovědný za to, co se na západním břehu děje a tato odpovědnost možná, s tou před tím půlstoletím asi nikdo úplně nepočítal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono to vlastně byla lokální válka na Blízkém východě, ale promítla se i do studené války mezi Východem a Západem. Jak dodnes nebo v současnosti ovlivňuje to všechno, co jste nyní popsal, i ty mezinárodní vztahy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ta studená válka, tak třeba stojí určitě za zmínku, že právě v roce 67 v důsledku šestidenní války komunistický nebo socialistický východní blok přerušil diplomatické styky s Izraelem a byly obnoveny až po, vlastně po pádu železné opony, řekněme, v letech 89, 90 v případě Československa tehdy. Takže to byl jeden z dopadů. Tehdy vlastně se zcela jednoznačně vyhrotila ta bipolární situace, kdy východní blok stál za arabským světem, zatímco Západ do určité míry podporoval Izrael, byť s výhradami, protože třeba američtí politici, byť do dnes říkají, že jsou neochvějnými spojenci Izraele, tak zároveň mu minimálně interně za zavřenými dveřmi vyčítali celou řadu jeho kroků, ale, ano, ta, ta situace byla takovým regionálním blízkovýchodním katalyzátorem nebo promítnutím té globální studené války. O tom není sporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty mezinárodní vztahy v současnosti, my budeme hovořit i o roztržce mezi zeměmi Perského zálivu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dnes už se na Blízkém východě vlastně znovu, už nemáme tu bipolární situaci, jak jsem zmínil, sem tam každý ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že už ne?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Třeba v jiných konturách, ale už se do toho míchá pragmatismus. Když se dneska na to podíváme, tak Izrael je ochotný spolupracovat se Saúdskou Arábií a Saúdská Arábie s Izraelem, ale jenom tak, aby se to nevidělo. Vidíme, že na případě Izraele, znovu říkám, to je země, sám jsem to viděl, s výborným, se svobodou občanskou pro zejména tedy židovské občany s demokracií parlamentní a tak dále, ale zároveň Izrael v minulosti spolupracoval s rasistickou Jihoafrickou republikou. Teď se třeba dostaly na veřejnost dokumenty, jak Izrael tajně spolupracoval s panamským diktátorem Noriegou a tak dále, takže se nemůžeme divit, že dnes Izrael v tom velmi rozkolísaném, výbušném prostředí, kterým je obklopen, hledá spojence i tam, kde bychom je nečekali. Takže to dělení Arabové versus Židé dneska už neplatí a Izraelci jsou rádi za každého muslimského spojence, pokud je ochoten s nimi spolupracovat. Bývalo to Turecko, dnes je to Saúdská Arábie třeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejenom teda ty židovské osady na západním břehu Jordánu jsou pořád překážkou míru možného mezi Palestinci a Izraelem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Těch, těch překážek je celá řada. Na straně Palestinců je to zase neutuchající snaha některých skupin zlikvidovat Izrael jako takový nebo prostě upřít mu právo na existenci, tak jako extremisté v Izraeli upírají právo na existenci palestinského státu a někteří říkají, že vůbec neexistují Palestinci, tak obdobně to slyšíme v arabském světě a každý na podporu těchto ideologických argumentů používá zbraně, které má dostupné. To znamená, Izrael má tajné služby, armádu a tak dále. Tyto skupiny mají teroristické útoky, nenávistnou propagandu. Takže i to jsou věci, které v případě řešení izraelsko-palestinského konfliktu by určitě byly na stole, nemluvě o takových otázkách, jako je třeba návrat nebo osud palestinských uprchlíků, kterých je dnes přes pět milionů registrovaných mimochodem, rozdělování vodních zdrojů, které mají úplně jiný význam na Blízkém východě, než tady, ale vidíme, že tady už také přichází sucho, takže najednou nám to třeba dojde, o co na Blízkém východě se také hraje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Boj o vodu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Boj o vodu, to je dlouhodobá záležitost. Častokrát byla na spadnutí válka, někdy se i bombardovalo, útočilo mezi Izraelem a Jordánskem a Sýrií nebo mezi Tureckem a Sýrií v minulosti. Těch případů je poměrně dost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se z vašeho pohledu vůbec vyvinulo to soužití, běžné soužití? Jak vy jste ho třeba poznal konkrétně během vašeho působení, coby zahraničního zpravodaje v Izraeli, mezi Židy a Araby?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Heleďte to jsou, to jsou, prostě kolikrát se člověk nestačí divit. Když mluvíte, já teďka ..., je to modelová situace, ale mluvíte s někým prostě v západním Jeruzalémě, kdo říká: "S Araby se nedá žít, jsou nebezpeční ..." a tak dále, má třeba celou řadu velmi pádných argumentů, ale klidně se může stát, že druhý den toho samého člověka vidíte, jak si veze auto do arabského servisu ve východním Jeruzalémě, protože je to tam prostě levnější, rychlejší, nedodržuje se šábes a bude to hned a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kataru za pár dní vyprší ultimátum čtveřice arabských zemí v čele se Saúdskou Arábií, která malý emirát obviňuje z podpory teroristů. Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty 5. června přerušily s Katarem diplomatické styky i dopravní spoje. K podobným postihům přistoupily i další země, jako třeba Jordánsko, Jemen. Katar asi nyní izoluje přes 10 blízkovýchodních a afrických států. Co je za tou dosud největší roztržkou mezi zeměmi Perského zálivu, pane Turečku? Proč přišla právě není?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Řeč je o podpoře terorismu ze strany kataru. To je taková vějička, aby to bylo srozumitelné globálnímu, povrchnímu čtenáři novin a sledovači televize, protože v tomto, pokud Katar podporuje teroristické skupiny, tak Saúdská Arábie je podporuje také, akorát, že trošku jiné, ať už v Sýrii, v Iráku a leckde jinde. Takže to je pro běžné konzumenty. Slova o terorismu, na to každý slyší, válka proti teroru. No, realita ale, myslím si, je úplně jiná. Prostě spočívá v tom, že na Blízkém východě se postupem doby vytvářejí různé bloky. Máme tady Írán a na něj navázané režimy, máme Saúdskou Arábii a na ni navázané režimy a Katar byl někde mimo. Katar je sice také arabská sunnitská země, také se mimochodem hlásí k wahhábistickému náboženskému učení do značné míry, ale zároveň je to poměrně liberální země, která třeba přišla s televizí al-Džazíra. My jsme zvyklí na al-Džazíru nadávat, že je, vysílá islamistickou propagandu. Ano, občas také, ale zároveň je to třeba první arabská televize v historii, která začala dávat prostor izraelským představitelům mimochodem, což se velmi nelibě neslo právě třeba v Saúdské Arábii ve své době. Takže Katar je někde mezi, chce si hrát svoji vlastní hru, a to evidentně Saúdům začalo vadit, protože jsou zvyklí, že ty okolní státy Saúdy poslouchají, ať už kvůli velikosti Saúdské Arábie nebo kvůli penězům, kterými si kupuje ten či onen režim, včetně třeba egyptského.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde o jakýsi boj, o dominanci nad Blízkým, respektive Středním východem, nebo spíše o boj uvnitř táborů stejné víry, stejné odnože? Nebo je to všechno dohromady?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je to, každý slyší na něco jiného. Ještě před tím embargem, které jste zmínila, a které začalo 5. června, tak třeba v Saúdské Arábii se řešilo, že vlastně se Katařané neprávem hlásí k wahhábismu, že prostě, že oni nemají, že ta rodina al-Sání, která ..., emírova rodina, která vládne na Kataru, že nemá s Abdu al-Wahhábem nic společného, ačkoli to Katařané tvrdí. Takže tam třeba najednou vidíme rozmíšky na kmenové bázi, kdo má vůbec právo se hlásit k tomu či onomu historickému vůdci. Do toho, jistě, je to otázka ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Írán také?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Íránu, geopolitická, geopolitické třenice a napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem, přičemž Katar byl někde mezi. On sice sousedí se Saúdskou Arábií, je spolu s ní v Radě pro spolupráci v Zálivu, to je těch 6 arabských režimů, ale zároveň má velmi dobré vztahy a společné naleziště podmořské zemního plynu s Íránem. Katařané jsou schopni a ochotni vyjednávat s kýmkoli. Katar třeba vyjednal výměnu amerického vojáka zajatého v Afghánistánu za pět Talibánců vězněných na Guantánamu. Katar mimochodem před dvěma lety nebo před třema lety dojednal propuštění těch dvou Češek unesených v Pákistánu v zákulisí, takže to je Katar, jedná s každým a když je potřeba, tak prostě pomůže, samozřejmě asi za nějakou protihodnotu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké byly dosud vztahy Kataru a Saúdské Arábie?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To napětí mělo dlouhé trvání. Ona tato roztržka není první, ale vlastně já jsem neodpověděl úplně na tu první otázku. Prostě Saúdové, teď se rozhodli do toho pořádně praštit pár dní poté, co do Rijádu přijel americký prezident Donald Trump, o tom jsme se tady bavili před několika týdny, poplácal své saúdské hostitele po ramenou, řekl, jak to dobře dělají, že za všechno v regionu může Írán a asi týden poté prostě Saúdská Arábie takto tvrdě vystoupí proti, proti Kataru, který tu její hegemonii nějakým způsobem, takovým tím drobným okopáváním kotníků narušoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak rozumět tomu, že v době, kdy se Saúdská Arábie potýká s propadem cen ropy, válkou v Jemenu, vyhrocením vztahů s Katarem, se saúdskoarabský král Salmán rozhodl jmenovat korunním princem svého 31letého syna Muhammada, což je zároveň ministr obrany, autor vize Saúdské Arábie 2030, Je velmi populární, sedí ve vedení největší ropné společnosti Aramco?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ono je, ono je často, zvenku je samozřejmě snaha nějak rozklíčovat tyto mocenské tahy v domě Saúdú, tedy v té královské vládnoucí rodině v Saúdské Arábii. Hledají se za tím skryté nebo i neskrývané významy a dopady na region, ale já bych tuhle tu věc nepřeceňoval. Je samozřejmě dobré hledat nuance v postojích toho či onoho vládce a politika, ale z dlouhodobého hlediska vidíme, že Saúdská Arábie je poměrně konzervativní a velice pomalu setrvačně se vlekoucí moloch nebo monstrum. Je to velmi vlivná země. Vidíme, že její modernizace probíhá daleko pomaleji než třeba v případě nejen Kataru, ale i Kuvajtu, Ománu, Spojených arabských emirátů a tak dále. Takže výměna korunního prince, nečekal bych nějaké dopady a nehledal bych automatické souvislosti s cenami ropy a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může ten konflikt, jak se také spekuluje, odvést pozornost od jiných zemí, jiných problémů?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
A tak určitě. Vidíme to, jsme novináři, já jsem bývalý novinář, prostě když tato roztržka zaobírá horní část zahraničních stránek v novinách, no, tak se tam nevejdou jiné věci, ať už třeba dění na Ukrajině nebo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná i v Sýrii.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Nebo v Sýrii nebo právní problémy Donalda Trumpa ve Spojených státech a tak dále. Takže o tom není sporu, ale zase, čím déle taková věc trvá, tím více se to na těch stránkách posouvá níž, až to zmizí úplně. Jestli že to ultimátum Katar má splnit 13, řekl bych, zcela nesmyslných, nesplnitelných požadavků. Ta lhůta vyprší, myslím, v pondělí. Co se stane potom, Saúdové neřekli. Včera Spojené arabské emiráty vlastně pohrozily možností dalších, dalších sankcí ještě zpřísnění té ekonomické blokády. Uvidíme, ale každopádně, jestli se to povleče a nedojde k nějakému rozuzlení dramatickému, tak to Západ přestane zajímat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se vůči Kataru vlastně tolik vymezuje Egypt, který se postavil na stranu Saúdské Arábie velmi výrazně, mimochodem předá jí také, a teď nevím, jestli říct, daruje nebo vrátí, dva významné strategické ostrovy v Rudém moři.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
S těmi ostrovy je to trošku složitější. Ano, egyptský režim chtěl Saúdské Arábii předat kontrolu nad těmito ostrovy, ale nakonec jeho vlastní justice řekla, že to tak úplně jednoduché není, ale podstatné jsou ty vztahy. Když byl svržen Mubárakův režim v rámci "arabského jara" v Egyptě, došlo na demokratický proces. V tomto procesu se do popředí dostalo Muslimské bratrstvo a za ním stál právě Katar. Když po roce bylo Muslimské bratrstvo, včetně prezidenta Mursího, svrženo v Egyptě, dostala se k moci armáda, tak tento převrat, včetně armády, byl podporován Saúdskou Arábií. Takže proto do dneška tento režim je Saúdskou Arábií podporován a to i finančně. Desítky miliard dolarů proudí do Egypta. Díky tomu je vlastně nejlidnatější arabská země držena nad vodou Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Takže z toho důvodu Egyptu nezbývá, i kdyby náhodou chtěl jinak, než se pomstít Kataru za podporu Muslimského bratrstva, tak prostě musí, protože Saúdové ho drží pod krkem. Podobně vy jste zmínila, že v té koalici jsou arabské, pardon, některé africké země. To jsou chudé země, které jsou závislé na finanční podpoře Saúdské Arábie. Včera jsem třeba četl, že panují obavy, že i třeba Indie, Pákistán a Bangladéš, protože statisíce jejich obyvatel pracují v Saúdské Arábii a v emirátech a posílají domů značné peníze, dolarové rezervy tím vytvářejí těmto rozvojovým zemím, takže i ty najednou může Saúdská Arábie chytit pod krkem a přinutit, aby i ony se postavily proti Kataru. Takže tam žádné rukavice už nikdo na rukou nemá a Saúdové velmi tvrdě jdou za svým a klidně si, zdá se, vezmou jako rukojmí nebo nástroj i ty chudé Indy, kteří jim tam čistí záchody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mnoho Egypťanů také pracuje v Kataru.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ano, to jsou, tyto státy jsou vlastně závislé na práci zahraničních pracovníků, nejen dělníků, ale i třeba techniků, vzdělaných lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to znamená vůbec pro muslimský arabský svět tato krize? Znamená to, že se třeba ještě více stmelí nebo se vymezí?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ale vždyť vidíme, že se naopak rozkližuje. Prostě Saúdové to postavili tak: "Buďto jste s námi, anebo jste proti nám." Tohle nepovede k jednotě, protože nesmíme zapomínat, že i Katar má své podporovatele. Je to, Saúdové chtěli, aby se Katar odvrátil od Íránu. Realita je dneska taková, že kvůli té blokádě ekonomické, tak právě Írán a Turecko dodávají ohromné množství potravin tomu maličkému Kataru. Takže ty vztahy mezi Katarem a Íránem se paradoxně ještě posílily a i Katar má nástroje, jak získávat na svou stranu podporovatele a já si myslím, že stále více ke katarské verzi pohledu se přiklání i řada západních politiků. Naposledy třeba japonský premiér říká, že ty požadavky Saúdů nejsou až tak úplně smysluplné a rozumné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastavila bych se ještě u Egypta a Izraele. Jaký dopad zejména pro Egypt měla ta šestidenní válka z roku 67?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak pro Egypťany to bylo samozřejmě ponížení, protože v té době byl ještě naživu prezident Násir a to byl vůdce, on by skutečně, to byl charismatický vůdce, který nebyl krvavý diktátor jako celá řada jiných, kteří si také hráli na vrchního arabského vůdce, jako třeba Saddám Husajn, řekněme, tak Násir měl, byl skutečně populární napříč regionem, nejen ve svém Egyptě a samozřejmě ta militaristická vítězná rétorika, která zaznívala z arabského světa vůči Izraeli, tak najednou byla v troskách, najednou se ukázalo, že i Egypt je porazitelný, že mu maličký Izrael během pár dní zabere poměrně velké území, že se Izraelci dostali až k Suezskému průplavu strategickému, že byli v podstatě na dostřel nebo na dojezd do Káhiry a tak dále. To jsou všechno věci, které silně pošramotily tu, to sebevědomí nejen Egypťanů, ale arabského světa jako celku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by znamenalo uzavření katarské televize al-Džazíra?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Zna ..., znamenalo by to silné omezení toho, co jsme my na Západě sami dosud brali jako naši výhodu. My jsme říkali: "Podívejte se, diktátoři, nesvoboda a tak dále ..." a al-Džazíra byla jedním z průkopníků, kde se mimochodem smělo nadávat na islám. Tam kolikrát zaznívaly vůči islámu ostřejší výroky, než si dovolí vyslovit leckdo na Západě dnes a tak dále, a to byly věci, které šokovaly arabský svět, otevřely vlastně ... západní žurnalistika, západní styl žurnalistiky se naboural do zkostnatělého světa arabských médií. Ve chvíli, kdy by teď byla zavřena, tak by to, myslím si, silně zase omezilo ty informační toky pro obyčejné lidi, kteří nejsou zvyklí používat Facebook a internet, ale kteří mají zapnutou takříkajíc bednu. V Palestině naprostá většina lidí, co já jsem viděl u holiče a tak dále, poslouchala al-Džazíru, ne palestinskou státní televizi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání "Jak to vidí" Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu. Děkuji vám a přeji hezký den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky za pozvání. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mým zítřejším hostem bude geolog Václav Cílek. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.