Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 30. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu "Jak to vidí" přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Václav Cílek, geolog. Dobrý den vám přeji.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata otevřeme?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To já nevím, to já nevím, to povídejte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale víte. Zda končí v Česku vodní blahobyt? Co by mohlo vyvodit vodní blackout? No a které to jsou strategické suroviny Česka? Více v následujících minutách. Přes Česko se v uplynulých dvou dnech přehnal vydatný déšť, rozvodnil řeky, zkomplikoval dopravu, zaměstnal hasiče. Nakolik, pane Cílku, podle vás zavlažil suchou půdu? Protože, než začalo tak vydatně pršet, tak bylo v Česku na více než dvou třetinách území sucho, na pětině plochy dokonce sucho extrémní, jak ukázaly například mapy sucha výzkumu globální změny Akademie věd.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já bych šetřil slovem extrémní, protože extrémy já furt čekám před náma, nikoli teda to, co bylo. To je taková jako, takovej slabší odvar teda, ale budiž teda. Víte, na těch silných deštích je vlastně pro mě nejzajímavější to, ne, kolik vody spadlo, ale kolik vody odteklo. Byla místa, kde spadlo okolo 80 až 100 milimetrů vody, což tak jako zhruba odpovídá těm červnovým srážkám. To znamená během někdy osmi, deseti nebo dvaceti hodin spadlo tolik, co spadá jako za celý měsíc. Já jsem byl za deště venku a všímal jsem si, jak reagují různé povrchy, tak doopravdy nejlepší byla tráva, jo a tam neteklo vlastně skorem vůbec nic na louce. Když voda padala kupodivu i na písčitou půdu, tak vlastně po ní stékala, jo a to stékání vody bylo velice silné. To znamená, vychází z toho to, že když takhle moc prší, takže výsledkem je sucho, takže ta voda vlastně odteče a vlastně v posledních dvou nebo třech letech my připravujeme takovou knížku, snad to vyjde na podzim, o způsobech zachycování vody, protože my se de facto posouváme v něčem do středozemního klimatu. To znamená, silný deště tam padají, že jo, většinou v zimě, tady je to lepší, tady padají prostě jednou, já nevím, třeba za měsíc nebo za dva, ale pokud nám spadne měsíční průměr během jednoho dne, znamená to, že tu vodu musíme zachytit. A teďka, jaký jsou ty možnosti. Těch možností ... je docela dost a docela pěkně je zpracovali nejenom teda na tom Blízkém východě, ale taky Američani v těch zemích, jako je Kalifornie nebo Nové Mexiko, kde ty srážky jsou třeba míň jak 300 milimetrů. U nás ten průměr je, dejme tomu, 600 milimetrů, to znamená, víc jak dvojnásobnej a lidi jako, já je nebudu jmenovat, aby to nebylo příliš dlouhé, dokážou dneska poměrně zemědělství a mít pěknou zahradu v místech, kde padá 300 až 400 milimetrů srážek, ale znamená to obrovské šetření a hospodařen s vodou. Jo, taková jako zásada je ta, že se začíná nahoře, když máte pozemek, tak na střeše, když máte krajinu, tak nad pramenama a teďka máte takovej systém různejch terásek, kamenný mulče se hodně používaj, aby došlo k menšímu odpadu vody a takový jako, někdy se tomu říká bumerangy, jo, takový jako protáhlý půlměsíčkovitý zdržování vody, důkladnější terasování, jo a je to, ty, ty návrhy jsou celkem jako jasné a myslím, jakože doopravdy bude nutné aspoň něco z těchhle těch zkušeností postupně zavádět do české krajiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Český rozhlas minulý týden se intenzivně věnoval právě problematice vody. Aplikace datových novinářů ukázala, kolik pitné vody se v Česku ztratí v potrubní síti cestou z vodáren k tomu koncovému uživateli, kolik ji spláchneme do toalety, jakým množství se zalije třeba zahrádka. Aplikace ukázala, že, nebo odhadla spíše, že se do toalet za 24 hodin u nás spláchlo přes 200 milionů litrů pitné vody, což by tolik vody Češi vypili asi za 8 dní. Také, abychom neohrozili zdraví, myjeme v pitné vodě třeba nádobí. Budeme se muset, pane Cílku, muset naučit s vodou opravdu hospodařit? Nepoužívat pitnou vodu třeba na zalévání zahrádek, ale využít vodu dešťovou?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte, pojďte se na to podívat z toho jinýho hlediska, to znamená, z té průměrné spotřeby těch 90 litrů na osobu a den a z toho na ten záchod připadá 20 až 30 % a v potrubí se ztrácí okolo 20 % celkově, jo, takže, je to jako obrovské množství, ale kdybysme spotřebovali 100 litrů za den, jo, krát 30 dnů, tak, je, já to zase nebudu, prostě, tak je to nějakých 3 tisíce litrů, že jo a když nám za rok spadne na metr čtvereční 600 litrů, tak vlastně měsíční spotřebu pokryjeme z nějakejch několika mála metrů čtverečních, jo. To si zase musíme uvědomit, že to množství vody, které dopadá, je obrovské. Nicméně prostě, k čemu doopravdy vývoj směřuje, už jsme se o tom bavili jako mnohokrát, je to sbírání vody. To znamená, využívání té vody, co spadla, po jednoduchém předčištění. Většinou to spočívá v tím, že máte nádrž nebo nějakou cisternu, která má dvě části a v první zachytíte hrubý nečistoty a pak už jde jako relativně čistá voda do druhý části nádrže, kde ji můžete dezinfikovat třeba pomocí UV světla poměrně jednoduchým způsobem teda, jo, takže nás, to, co nás, si myslím, čeká, je zachycování vody ze střech a z betonovejch prostě ploch a umožnit, buďto tato voda, aby se vsakovala na místě, anebo aby ve městě byla využitelná právě pro ty záchody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme tedy v tomto ještě značné rezervy, v tom zachycování vody?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já, víte, ono tady jako nějakej jako apel vlastně nemá žádnej velkej smysl, ale v okamžiku, kdy se to dostane do stavební vyhlášky, že prostě třeba náměstí, nový náměstí musí bejt zesvahovaný tím způsobem, jako je v Sieně, to slavný prostě jejich náměstí, který připomíná trychtýř, který jímá vodu, tak pak máte vlastně, řekl bych, jasnej urbanismus, co se dá dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bylo zajímavé, tak na tom seznamu vlastně, jak hospodaříme, nakládáme s tou pitnou vodou v průběhu dne, tak největší položku představovala pitná voda v domácích bazénech. Co na to říkáte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, to je jako jiná věc. Já ty domácí bazény prostě nemám rád, já to prostě vnímám, ale možná jenom, že jsem z tý starší generace, která holt neměla svůj vlastní bazén a nikdy o něm nesnila, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jdete do řeky?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, teď už právě není možné jít do řeky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, protože už ta voda je většinou ..., není moc čistá, teda v řekách je to ještě stále lepší a není možné jít do rybníků, jo, protože v rybníkách nám narůstá možná ten největší problém, nebo jeden z těch největších problémů hospodaření prostě s vodou, vůbec s koupáním. Za mých mladých let se dalo koupat prakticky v každým rybníku, pokud to nebyl kachňák. Dneska je tak intenzivní chování ryb, které, prostě ty rybníky se hnojej, že jo, že jako je velice obtížné najít rybník, ve kterým se můžete koncem léta vykoupat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby mohl, za jakých okolností hrozit vodní blackout, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Vodní blackout nás čeká zhruba osm hodin po energetickém blackoutu, jo, protože přeci jenom odkudsi, z nějakých vrtů, nebo z nějaký vodárny čerpáte vodu do, do tý vodárny, že jo, tam je načerpaná, teďka dojde k blackoutu, vypadne elektřina, tak lidi si udělají zásoby nebo nešetřejí tou vodou, takže během několika hodin prostě ta voda dojde. To je jako nejtypičtější případ, že. Druhej nejtypičtější případ je ten, že někde praskne vedení, nebo že se neudrží infrastruktura, jo, další jako věc. A to je zase taková ta záležitost, o které se neustále zase bavíme, že lidi by ve svém okolí měli udržovat studny, prameny v pořádku, jo, mně se líbí, dívám se po zbytkách pump, že jo, v Praze je docela velké množství pump, které nejsou funkční. Já bych byl docela rád, kdyby funkční byly, kdyby na sídlištích byla pumpa normálně, kde si lidi nebo děti můžou pumpovat vodu, no a pak je ta další věc, to už je tak jako vohraná písnička, ten filtr na vodu, aby každý měl, protože prostě přijde blackout, máte malé dítě nebo prostě, nebo nemocnýho člověka, potřebujete tu vodu, tak si přefiltrujete vodu z nejbližší louže, z nejbližšího rybníka nebo z Vltavy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký možná problém představuje skutečnost, pokud se nepletu, že od nás veškerá voda odtéká z Česka?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, my všude vidíme ty problémy, jo, všude bychom měli vidět především jako výhody. Tý vody tady padá dost. Když se podíváte na síť potoků a řek, já už nevím, jestli je to 20 tisíc kilometrů dálkovejch, jo, nebo něco takovýho, to jsou prostě jako, naše krajina je neuvěřitelně bohatá na vodu a neuvěřitelně zelená jako celek. To znamená, problém ani není tak v tom, že ta voda odtéká, ale v tom, abychom ji dokázali zadržet, ale my ji dokážeme zadržet v těch rybníkách, učíme se to v mokřadech, třeba na té Šumavě, že jo, nebo leckde jinde, ale my ji zejména potřebujeme zadržet v té půdě, takže největší problém, a to už zase, to už jako omíláme stejnou písničku, ale asi ji neustále musíme omílat, největší problém je stav půd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je tedy největším nepřítelem toho sucha? Je to to, že neumme pořád ještě zachycovat tu vodu v krajině, nebo je to vlastně komplex těch problémů, včetně klimatických změn? Experti dlouhodobě varují před suchem, hovoří, že vlastně i dnes suché oblasti budou ještě sušší a podobně.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Podívejme se na to úplně jako hrozně zjednodušeným způsobem a ono to okamžitě na nás vyskočí. Především roční úhrny srážek jsou stejné, to znamená, prší furt stejně, ale prší jinak, jindy, jsou silnější ty intenzivní deště. Podzemní zásobníky vod se doplňují hodně z pomalu tajícího sněhu. Buďto nemáme sníh, protože je teplá zima, anebo, a to je častější, hodně studené počasí nebo dost studené počasí přejde druhý den skoro do letního. To znamená, není to pomalé tání, jeden faktor. To je, dejme tomu, 20 nebo 30 % způsobu, jak se doplňují podzemní zásobníky. Druhý faktor jsou žížaly, že jo. Žížala je nejlepší přítel člověka teda, jo a největší přítel zemědělce. A je to doopravdy prostě o tom, že ona dělá ty díry do té země, když to takhle řeknu, ty makropóry a zase v dobré půdě se do makropor vsakuje při tom dešti, dejme tomu, je to půdu od půdy prostě jiné, vody a navíc ta žížala má ty chodbičky poměrně hluboký, takže ona to drenuje 30, 40 centimetrů hluboko nebo ještě hloubš a ještě, jak se živí těma jako, tím edafonem, tou, tou půdní faunou, tak za sebou nechává pelety, to je taková jako hrozně, takový ty žížalí hovínka, jo, to je taková jako hrozně jemnozrnná směs organický hmoty, která dobře saje tu, tu vodu právě, no, takže v okamžiku, kdy herbicidy a pesticidy nám vyhuběj půlku nebo dvě třetiny půdní fauny, tak ta půda tu vodu nesaje a teďka ještě k tomu přidejte to, jo, vůbec se nebavím o nějakým globálním oteplování, že prší, jako pršelo včera, to znamená, za jeden den nebo za osm hodin naprší měsíční srážkovej úhrn a vyplyne vám z toho to, že půda nezachytila vodu v zimě, nezachytila jej díky žížalám, jo, nezachytila ji díky vlastně tý celkový jako chemizaci a taky díky tomu, že schází ty mírné zahradnické deště. A jakej dostanete obrázek? To, že suché oblasti budou ještě sušší, ale bude to variabilní a to, že sucho se stane alespoň v některých částech Český republiky chronickou záležitostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká vláda schválila surovinovou politiku. Podle Pavla Kaviny, ředitele odboru surovinové politiky na ministerstvu průmyslu jsou hlavními strategickými surovinami v Česku lithium, wolfram, fluorid a koksovatelné černé uhlí. Jak to vidíte vy, pane Cílku? Už nebudeme jen uhelným dolem?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Uhelným dolem jsme stále. Já jako za největší problém české surovinové politiky vidím to, že stále spalujeme to hnědé uhlí v zařízení s nízkou efektivitou a že vyvážíme příliš mnoho elektřiny. Část jí musíme vyvážet tak jako tak kvůli vyváženosti, jo, to není nic nevyvážet, to znamená, že se zbavujeme toho hnědého uhlí i snad s vidinou toho, jak vlastně nám říkají většina studií, že dochází k postupnému útlumu uhelného hornictví. Co se týče lithia a wolframu, ty jdou pospolu. To znamená, je to vázáno na jeden typ, většinou těch cínonosných granitů, a to je velká jako otázka a velké emoce okolo ložiska - Cínovec nebo okolo možná zdrojové oblasti Cínovec. Víte, tady každej vidí to prostě jako obrovské, jako obrovské množství, obrovskou cenu suroviny, ale, jo, co když Cínovec vůbec není ložisko a nikdy ložiskem lithia nebude?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se tedy vědci sekli? Protože se píše o tom, že na Cínovci v Krušných horách jsou největší zásoby tohoto kovu v Evropě.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pravděpodobně jsou druhé po Srbsku, jo a teďka, ano, to jste jako teďka uhodila jako ten hřebík doopravdy jako, jako na hlavičku teda. Především lithia ve světě, nebo zdrojů lithia ve světě je poměrně hodně. V okamžiku, kdy se ... jako bude větší elektromobilita, což u nás zatím jako nehrozí, tak toho lithia bude poměrně málo, protože na každou baterii spotřebuje teda automobil, dejme tomu, 15 kilogramů lithia, to znamená poměrně velké množství, automobilů jezdí statisíce. No a teďka pojďme se podívat na ty obsahy. Především na ložisko Cínovec do dneška nebyly spočítány zásoby, jenom na odkališti, jo a to je prostě pár procent, to není nějak jako, jako, to odkaliště není nikterak jako významné. To odkaliště je dobré proto, že si vyzkoušíme, jestli vůbec to lithium jsme schopní efektivně jako dostávat. V koncentrátu, pokud ... to znamená, zahustíte rudninu lithiovou, tak v tom koncentrátu je 1,2 % lithia, jo, to není žádnej koncentrát. To je prostě, to je něco, co má 1 % lithia, 1 % rubidia a nějaký ... desetinu procenta cesia. Představte si situaci, dvě možné situace, jo, první je ta, že vývoj všude na světě se soustřeďuje na to skladování energie, třeba na baterie, že uděláte baterie na bázi sodíku a ten sodík budete těžit z kamenný soli a v rudnině budete mít najednou prostě 80 % chloridu sodnýho teda, jo, to znamená, ty lithiový baterie vždycky budou fungovat minimálně ty malý, jo a na ty, to pokrejvá vlastně současná těžba a no, takže jako jedna věc je ta, že technologický pokrok všechno tohlec to lithium, jako to, to, to obrovské, ten obrovský zdroj cínovecký velmi chudé rudy prostě, jako smete. Druhá věc je ta, že tím, jak je lithia v těch zdrojích jako nadbytek, Cínovec má obsahovat 3 % globálních zdrojů lithia, to znamená, je to poměrně jako velký ložisko. Ještě furt to není ložisko, protože nemá spočítaný zásoby. Heleďte se, tohle já musím vysvětlit, jo. V biologii existují ověřené zásoby. Ověřené zásoby se počítají tak, že si uděláte variabilitu, kolik vlastně, jak ta surovina je rovnoměrně rozptýlená v horninovém masivu a podle téhle té variability máte počet vrtů, počet vzorků a všechno to má určitou metodiku a ty laboratoře jsou akreditovaný. To znamená, provedete výpočet zásob. Ten neexistuje pro Cínovec. Všechno, co máme, jsou odhady, jo, odvrtáno je část ložiska, takže my jako nevíme. Doopravdy, to jsou odhady. To je něco, jako když uvažujete o skutečném zisku nebo očekávaném zisku, jo, takže Cínovec může se, podle mýho názoru je šance jedna ku jedný, že nebude nikdy těženej hlubinným způsobem, jo. Druhá věc je ta, že to ložisko v Srbsku, ten Jadar, který má čtyřikrát větší obsahy lithia a má k tomu Bor, bude otevřený a na dlouhou dobu vlastně ... a bude otevřený rychlejc, jo ... a na dlouhou dobu vlastně ovlivní obchod, obchod s lithiem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane Cílku, že se přesouvá a bylo by to dobře, zájem od těch tradičních surovin, řekněme, k moderním hi-tec surovinám? To označuje i samotné ministerstvo průmyslu a obchodu za prioritu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, je to prostě jediná možnost vlastně, jak se jako chovat. Víte, v České republice, když se podíváte jako doopravdy, jaké máme suroviny, ale ty už jako často nespadají do té surovinové politiky, tak stále máme velké množství vysokoprocentních vápenců, třeba na 200 let dopředu, máme poměrně velké zásoby, ale zase málo koncentrovaného grafitu, jo, ta tuha, to byla česká komodita, takže Čechy nebo Česká republika nebo Československo patřilo po mnoho let mezi pět nebo deset největších producentů grafitu na světě. To je hrozně zajímavá věc. Největší asi chyba nebo největší jako, to nejhorší, co se stalo, je to, že jsme nedokázali využít jíly a jílovce, zejména v nadložích hnědouhelných slojí. To znamená, pro mě spíš ta budoucnost je třeba v netradičních keramických surovinách, v netradičních stavebních surovinách. Máme horniny bohatý slídou, horniny bohatý granátem, prostě, jo, těch možností tady je celá řada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co těžba uranu? Zůstává strategickou surovinou?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, uran vždycky zůstane strategickou surovinou. Dobře, že ho máme, dobře, že ho zatím netěžíme, protože větší část toho uranu je vázána právě na tu českou křídovou pánev, která je zároveň zdrojnicí vody. To znamená, máme jednu oblast, která nám dává vodu, o které nemluvím jako o strategické surovině, ale je to de facto strategická surovina a uran. A je velmi obtížné zatím, ale je to možné sloučit těžbu uranu a s využíváním vod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký prezident Donald Trump plánuje Česku i dalším evropským zemím nabízet americký zkapalněný zemní plyn. Chce tím snížit energetickou závislost Evropy na Rusku. Zkapalněný americký plyn chce také propagovat v rámci své blížící se návštěvy ve Varšavě. Jak to vidíte? Možná i v tom kontextu, že americké sankce vůči Rusku ohrožují plynovod Nord Streem, který má přivádět plyn z Ruska do Německa?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Kroky pana prezidenta Trumpa většina komentátorů hodnotí jako chaotické, jako nevypočitatelné a já si myslím, že tohlec to je spíš jako otázka nějaké jako bubliny. Pokud chce někoho odstavit, tak je to možná Katar, protože Katar má jedny z největších zásob prostě plynu jako na světě a je to plyn jako snadno dobyvatelný. Takže já bych s tímhle tím vlastně počkal. Důležité je, že plynu ve světě je nadbytek. Určitě bych se neobýval nějaké velké závislosti na ruském plynu, protože prostě je to takový jako umělý vytváření nepřátel. Já bych prostě tímhle tím způsobem prostě dál nešel. Rusové budou mít pravděpodobně dost svých vlastních problémů, protože na tom poloostrově Jamal jim taje ten permafrost, jo, to znamená, tam jsou doopravdy ohrožené, jako že se jim zhroutí struktura dovozu plynu a ropy, jo, jako, jako, takhle jako, no, naštěstí, že jo, na ropě jsme, nejsme tak úplně závislí, máme ji ze dvou zdrojů a podle mýho názoru i ten plyn prostě bude fungovat prakticky vždycky, protože státy prostě potřebují prodávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A byl by dobrý pro nás ten americký zkapalněný zemní plyn? Ono ostatně už vlastně do terminálu polského Svinoústí první tanker dorazil ze Spojených států, vůbec první dodávka plynu z břidlicových ložisek a také svou první dodávku americkému plynu obdržela už i Litva.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano a vemte si situaci před dvouma rokama, kdy Poláci ohlásili, že mají dost svého břidlicového plynu na dalších 50 let. Jo, to znamená, za rok nebo za dva, teďka se o tom takhle bavíme, za rok nebo za dva pravděpodobně o té věci, spíš si myslím, že neuslyšíme. Jo, já to beru jako de facto nějakou jako politickou jako deklaraci, jo. Já to, já to neberu teďka jako reálnou záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jste se zmínil, pane Cílku, o Kataru, myslíte si, že ta aktuální diplomatická roztržka, Kataru běží ultimátum, už jen několik dní do splnění požadavků, bude o tom jednat se Saúdskou Arábií, mohlo by se to právě promítnout do toho trhu s plynem, s ropou a zejména teda s tím prvním?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já pomalu přestávám rozumět světu, asi vůbec sem přestanu chodit do rádia, protože jako mám pocit, že jako, že vlastně vůbec nevím, o čem se někdy jako bavíme. Je hrozně pro mě obtížný rozumět podstatě katarskýho sporu, jo, zdá se, že za tím byly nějaký hackerský útoky, že tam jsou osobní animozity, že tam je takovej ten jako, řekl bych, rodinnej souboj nebo klanovej souboj v jednom arabském domě, jo, je to velmi jako, tohle je doopravdy jako obtížný jako vlastně dešifrovat, co se děje. Ne, svět bude chtít obchodovat. Svět obchodoval za druhý světový války, jo, to znamená, v okamžiku, kdy je poptávka po plynu za rozumnou cenu, tak se najde způsob, jak ten plyn tam dopravit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Jiřího, jestli je reálné otevření nových ložisek uranu v Česku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Nepočítá se s tím a myslím si, že k tomu v dohledné době nedojde, ale očekávám, že ty klimatické změny budou tak intenzivní, že nás donutí neustále přehodnocovat a přehodnocovat vlastně závislost na fosilních palivech a co se týče energetiky, která by měla být nízkoemisní nebo bezemisní, tak z toho vychází dobře jedině kombinace jaderné energetiky a alternativ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pořád to bude nějaký mix?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pořád ..., no, mix to bude dalších 30 až 50 let, jo, o tomhle tom nejsou jako obavy, ale jedná se o vyváženost vlastně tohoto mixu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A k tomu se váže vlastně i další dotaz pana Radka, jak vidíte vlastně další politiku ohledně hnědého uhlí, těžby hnědého uhlí? A připomíná také nedávné protesty na severu Čech.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, to je něco podobného jako s lithiem, jo. Já jsem teďka to lithium tak jako napůl jako zatratil, ale zase na druhou stranu, v roce, tuším, 2016 byla světová spotřeba, globální spotřeba lithia 190 tisíc tun, tuším, že v LCE, to znamená v karbonátu a na ložisku nebo na zdroji Cínovec se uvádí až 5 milionů tun. To znamená, že v těchle těch číslech by Cínovec mohl pokrývat globální spotřebu lithia teda na úrovni roku 2016 po dobu nějakejch 25 let. A teďka, jo, je to věc, kterou nemůžete, stejně jako to uhlí, vypustit vlastně ze svý jako mentální mapy, protože to lithium, ten lithiový průmysl může nahradit ten skomírající nebo postupně utlumující se průmysl uhelný. To znamená, jako je hrozně jednoduchý říct, ano, nebudeme to těžit, ale musíme taky říct, co teda budou dělat ti lidi v těch severních Čechách, jo. A já jsem se před dvěma lety bavil s jedním poměrně významným občanem, tuším, Litvínova a on mi říkal: "No, heleďte se, když tady skončí uhlí, jo, tak vlastně to my taky jako město končíme." Jo, to znamená, je otázka, jestli, když těžba uhlí zničí kus nějaký osady, jo, jestli se to vyrovná tomu, když netěžba uhlí zničí půlku regionu bez nějaký náhrady. Takže tady tohle je nutný jako vyvažovat a já osobně jsem pro prolomení limitů v nějakým prostě omezeným měřítku, jo a na základě domluvy s místníma, prostě s místníma lidma. Jinak si myslím, že to nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to vidí geolog Václav Cílek. Od pondělí budeme v "Jak to vidí" v tomto čase jako každé léto dva měsíce cestovat po světě, od pondělí až do pátku. V příštím týdnu vás se svými hosty provede kolegyně Daniel Brůhová. Příjemný den a hezké léto přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.