Přepis: Jak to vidí Vladimír Plešinger – 18. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den, ke kterému by rádo přispělo i dnešní cestovatelské Jak to vidí, přeje Zita Senková. Pozvání přijal a jsem tomu moc ráda, pan Vladimír Plešinger, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe. Vítejte, dobré ráno.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Dobré ráno, děkuji za přivítání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, pane Plešingere, od 70. let pracoval na dlouhodobých misích ve Venezuele, Gambii, Středoafrické republice, později také v Tádžikistánu, Peru, Etiopii. My dnes chceme hovořit o Africe. Nakolik se ta vám vryla pod kůži?

Čtěte také

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Pro mě to byl takový skok do tehdy neznámé krajiny a musím říct, že tím pádem to bylo až trošku šokující, protože jsem byl prvně, dejme tomu, v Africe pod 15. rovnoběžkou, to znamená v černé Africe a ten kontrakt, na kterým jsem odjel, to bylo něco, co jsem dopředu nemohl předvídat, že mě tam čeká. Ale jmenovalo se to Rural Waters Aply a Master Plan, to znamená vodohospodářský plán. Čili, co mě čekalo, bylo to, že poznám celou tu zemi, do které jsem byl teda přijat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vzpomínkám na tu nejzápadnější Afriku budou patřit následující minuty. Vítejte u nich. S Vladimírem Plešingerem budeme hovořit o západní Africe, kde jste strávil mnoho let. Jaká byla tedy ta vaše cesta do nejzápadnější části černého kontinentu. Už jste to naznačil, byly to projekty, začalo to celé v Gambii. Mě by nejdříve vůbec zajímalo ještě to, jaká kritéria jste jako expert OSN musel splnit.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Čekalo mě nejprve brífink v New Yorku, takže já jsem jel vlastně do té Afriky přes Ameriku. Ale ta kritéria, ta mně dost pomohla, protože jsem kandidoval na vedoucího projektu v Gambii. Gambie je enkláva, která je taková bizarní země. Je to země, která se táhne podle řeky stejnojmenné a mluví se tam anglicky. A je to enkláva ze země, která je frankofonní, to je Senegal. Mluvím o tom oficiálním jazyku, samozřejmě, že jsou tam další jazyky. No a z druhé strany je zase lusofonní, portugalsky mluvící země Guinea-Bissau. A já jsem teda splňoval určitý předpoklady, protože v tom mém CV bylo to, že mluvím anglicky a francouzsky, což bylo zapotřebí, protože ta Gambie tehdy, dneska už ne, ale tehdy byla v unii Sene-Gambie, to bylo v podstatě se předpokládalo, že když pracujete v Gambii, tak máte nějaký přesah do toho Senegalu, kde se zase mluví francouzsky, tam je hlavní město Dakar. Takže tam jsem v podstatě se pohyboval. A to, že mě přijali, byla šťastná náhoda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste skromný.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Skutečně. Já si myslím ještě, já jsem se dozvěděl taky, že jsem měl určitou výhodu, protože oni tam měli přebytek do těch anglofonních a frankofonních zemí, přebytek Angličanů a Indů do anglofonních a Francouzů do frankofonních zemí. Takže, když tam přišel někdo z východu, kterej teda byl podle jejich usouzení schopen to tam dělat, tak byli rádi. Takže mě vybrali, a tím pádem jsem se tam ocitl ve společnosti především teda anglicky mluvících v tý Gambii a v Dakaru zase francouzsky mluvících.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se vám, pane Plešingere, s vaším týmem podařilo udělat v rámci těch projektů v Gambii pro místní lidi? Tam šlo o zásobování vodou a?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Tam šlo jednak zásobování vodou, potom to byl pilotní projekt na trvale udržitelný rozvoj, to znamená, že se tam nainstalovaly první fotovoltaické a potom i větrné stanice na čerpání vody ze studní. Takže to byl pilotní projekt, to po 2 těch stanicích tam byl můj úkol. No a jinak jsme tam samozřejmě dělali hydrogeologickej průzkum a na základě toho průzkumu se dělaly studny. Těch studní tam byl velkej počet, takže na rozdíl od řady jiných projektů OSN já můžu v podstatě hrdě říct, že až dosud tyhle ty věci fungují a že jsme dali určitý části populace přístup k vodě, který teda jí ne snad úplně scházel, ale byl pro ní obtížný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V poslední době i u nás čím dál více skloňujeme sucho, klimatické změny. Katastrofické scénáře předpovídají boj o vodu, války o vodu. Jaký je váš pohled zkušeného experta, právě hydrogeologa?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Můj pohled je v podstatě konformní s tím, co se čte v tisku, není teda nijak rozdílný. Ale musím říct, že třeba v té Africe, tam se to táhne už prakticky od 68. roku, kdy nastal obzvlášť v oblasti Saheru, to znamená mezi Saharou a mezi těmi savanami ohromný pokles srážkové činnosti. Čili, ono tam přestalo, ne přestalo úplně, ale přestalo tam v tom deštivým období pršet, takže tím pádem, co následuje - pokles hladiny podzemní vody, která není dostatečně dotovaná, není dostatečně doplňovaná. A tohle to už se teda táhne těch 50 let, v podstatě jsme se museli smířit s tím, že tam je to jev trvalý. Já doufám, že u nás to jev trvalý nebude, že teda to letošní sucho je výjimečné a že se zase vrátíme do takového normálu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem různé články na toto téma, kde se píše o tom, že v Africe, konkrétně, možná by to mnozí vůbec ani nečekali, je obrovské množství zásoby vody, jenom se k nim dostat.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Tak ono je to trošku přehnané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že neumíme využít dostatečně ty zásoby vody jinými slovy.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
No, ano jsou v podstatě i pod Saharou, pod tím nejsušším úsekem té Afriky. I tam známe takzvané akvifery, což znamená zvodněný vrstvy, který teda jsou schopný dát vodu, když se tam k nim dovrtáte. Teď jako česká odborná mluví termín zvodeň, což je akvifer. No, takže abych to doplnil, ty existují a ví se o nich dlouho, ale je to dost choulostivá záležitost dostat se k nim. Jednak je teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi i finančně.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Drahá záležitost, ale známe například případ Jemenu, velice zalidněného území, kde poklesla hladina ve vrtech, kterých bylo přehnané množství. Do té míry, že v určitých oblastech už prakticky není dosažitelná. Takže tohle to si jako ty hydrogeologové musejí hlídat, ale je to těžko uhlídat, pokud teda ta populace roste tím tempem, který tam nasadili. Vezměme si například já, když jsem přijel do Gambie. Gambie měla 0,5 milionu obyvatel. Malá země, 10 tisíc čtverečních kilometrů. A když jsem odjížděl, tak už při mém 2. pobytu, ten 2. pobyt už byl teda, o 11 let později jsem končil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže 80. léta.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Teď mluvím už o 90. Už když jsem odjížděl, tak už.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, protože po Gambii byla ještě, jenom doplním, Středoafrická republika.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Ano, ano. A pak znova zase Gambie. No a když jsem odjížděl podruhý, tak už jsme měli v té Gambii přes milion lidí. Takže teď už je tam 1,5 milionu. To jsou prostě čísla, která pro tak malá území, jako je třeba ta Gambie, to je jasný, že s tímto těžko se můžem vyrovnávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to udělalo s tou zemí, vlastně tyto proměny, o kterých hovoříte, třeba i nárůst té populace? Mimochodem, byl už tehdy, při vašem 1. pobytu v těch 70. letech nějak rozvinutý cestovní ruch? Protože dnes je to turistická destinace mimo jiné.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Tak to znám úplně od začátku, tenhle ten případ té Gambie. Vzniklo to tak, že se tam objevili Skandinávci. Jistá paní Wadnerová, která měla pirátskou stanici na lodi poblíž Dánska, byla tam odtud jako vyhnána a usadila se, tehdejší prezident Džavara jí nabídl, že může vysílat z Gambie. No a ona tam postavila 1. hotel. To bylo v roce 71 na atlantickým pobřeží, který je tam dlouhý 30 kilometrů a je to 1 pláž vedle 2. Teď teda tím pádem jaksi se dostali Skandinávci a ty tam postavili několik dalších hotelů. A ta 80. léta ještě pořád tam byla veliká převaha skandinávských turistů. Pak se chytli i Angličané, postavili tam taky několik hotelů. No a pro ty Angličany i pro ty Skandinávce to byla dovolená, která byla levnější než u nich, v jejich zemi. Takže to mělo velký boom, doznalo to. Pozdějc teda se to rozšířilo, tím pádem tam dneska jezdí český cestovky. A ta Gambie se stala takovým běžným cílem. Ale když jsem tam byl, když jsem přijel v těch 80. letech, tak potkat tam Čecha, byl tam 1 Čech, kterej tam žil trvale, ale jinak nikoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo tehdy, při tom 1. pobytu pro vás těžké, nesnadné sžít se s tím prostředím? Nejen klimaticky, ale celkově? Jaké na vás čekaly podmínky? Jak vás vůbec místní přijali?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Do Gambie jezdí experti docela rádi, protože tam je celkem snadná infrastruktura, přestože teda tam nejsou nějaký silnice kromě jedné nějak přepychový. Ale v podstatě i ty Gambijci jsou, když to vezmu jako celej, jako národ celkem přívětivý. Ale na druhý straně oni jsou ohromně konzervativní, ohromně jako spokojeni s tím, co měli. A jakmile tam takové projekty, kterých je tam hodně, tam se tlačí s projektama různé organizace, tak jakmile ten projekt opustíte, mělo by to pokračovat, například ty naše fotovoltaické stanice, když jsem tam přijel po 7 letech, tak už zase tahali vodu, místo toho, aby ošetřili ty svoje zařízení, tak už to zase ženský tahaly v kýblech ze studní. Takže taková ta, to, že tam něco se zařídí, to ještě teda zdaleka neznamená, že je to definitivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po Gambii přišla mise ve Středoafrické republice. Jak na ní vzpomínáte?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
No, na Středoafrickou republiku, to je pro mě taková velká radost na to vzpomenout. Já vím, že když jsem se na ní chystal, když teda mě, to bylo zase v New Yorku na brífinku, tak mi říkali, to je nejtěžší země na světě, the most difficult country. To říkali tam, teda vám nezávidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A v čem je tak tvrdá, drsná nebo složitá tedy?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
No, tak je složitá už teda tím, že některá etnika nejsou zrovna přívětivá tam. Kromě toho tam existovala určitá geria. A kromě toho je to teda země, kde jste naprosto 100procentní kandidát malárie. Já například mám to spočítaný podle deníků, já měl za sebou více než 20 malárií, který vždycky teda se naštěstí daly vyléčit, nebyly to ty, nebyla to ta chronická. Ale v podstatě během toho mého 4letého pobytu v Středoafrické republice 2 z mých známých, běloši, kteří polykali normálně ty profylaktika, tak 2 tam umřeli. Takže to, co se říkalo hrob bílého muže, tak to se říkalo spíš o té Gambii, protože tam byli daleko dřív ty Evropané, ale to platí spíš o tom centru té Afriky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste se tedy časem možná aklimatizoval na tropy, na tropické počasí? Úplně jiné než tady v Evropě, ačkoliv v mnohém se trošku, mám pocit, přibližujeme tropické noci v Česku.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
No, tak to bylo to nejmenší pro mě. Já jsem hlavně měl za sebou 6 let ve Venezuele, takže já jsem byl v tomhle tom směru trošku na ty tropy už jako zvyklý. Ale to si nemůžu stěžovat. I takový to, že jsem třeba, když jsem přijel během zimy, když jsem zajel do Evropy, to mnoho lidí třeba ještě z Venezuely si dávali pozor, aby nejeli z toho horka do zimy, tak to mi vůbec nevadí. A v podstatě tam v Gambii, jestli mi něco vadilo, tak to byl takzvanej harmatán. To je období, kdy se ten nejjemnější prach ze Sahary, která je docela daleko od tý Gambie, kterej když se dostane do ovzduší a potom teda je prakticky všude, sedá všude. Já jsem ještě se chtěl zmínit, ta Gambie jako historicky, že to bylo první anglická kolonie, ale historicky to je zajímavý, že byla už objevená ještě za Jindřicha mořeplavce 1455. A ten, kdo to objevil, to byl Benátčan, kterej se jmenoval Cadamosto. A to já vždycky tedy se hrozně tomu divím. Ono mu bylo 23 let, když byl kapitánem, když si ho najal ten, 23. 1 rok objevil Gambii, rok na to znova vyjel, objevil ostrovy Kapverdy. Takže takováhle historie, to má málokterý místo v Africe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vladimír Plešinger, hydrogeolog a legenda české cestopisné literatury je dnešním hostem. Ačkoliv slovo cestopisy vy rád zaměňujete za pobytopisy, pokud mě paměť neklame. Další zemí v této části Afriky, o které dnes hovoříme, je Guinea-Bissau. O ní se ale příliš, alespoň u nás v Česku nepíše. Jak jste ji poznal?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Já jsem jí poznal v podstatě zase z povinnosti, protože to byla země, která sousedila s tou Gambií přes část Senegalu, která se jmenuje Casamans. A my jsme tam měli několik vrtů, který teda jsme pozorovali, a tím pádem jsem se ocitl v Guinei-Bissau, na severu toho jejího území v době, kdy ta Guinea-Bissau, to byla léta 80., první polovina, kdy byla socialistická. Ta byla socialističtější než jakejkoliv jinej národ na světě. Tam na každým rohu jste viděl /nesrozumitelné/ nebo Marxe. Ale nedostal jste tam ani rybu, přestože třeba, jako k jídlu se tam nedalo vůbec nic dostat. Ale to se potom změnilo. Zajímavý je, že potom teda tam zase pustili ty původní kolonialisty, ty Portugalce. A už teda ta léta 90. tam byla docela příznivá, docela příznivá atmosféra. Mně se tam hrozně líbilo, protože tam vládl takový latinský esprit s tím, že to nebylo, když jsem to srovnával s tou Anglií, kolonizovanou částí, teda s tou Gambií, tak jsem tam zažil například karneval, kde nebyli vůbec žádní turisté, ale to bylo, ti lidé byli opravdu šťastní, veselí, sice chudí, ale bylo to něco, co teda se dalo srovnat s těmi slavnými karnevaly v Brazílii nebo na Trinidadu. Takže to bylo pro mě doopravdy takový. Já jsem tam měl jet potom, ale vzhledem k rodinným, jako pracovat, ale to jsem pak musel odmítnout z rodinných důvodů. Ale ještě jsem tam stačil jednu věc, to bych rád zdůraznil, dostal jsem se na ostrovy Bijagós. Bijágós, to je podle pobřeží asi 80 kilometrů, jsou nejvzdálenější od pobřeží Guinei-Bissau a žijí tam teda Bijágové, kteří jsou úplně zvláštní etnikum. Na 2 z těch ostrovů jezdí pravidelně nějaká doprava, ale na ty, na něž nejezdí, tak tam žijou v úplné izolaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to funguje? Život v izolaci?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Já jsem byl šťasten, že jsem se dostal na ostrov, kterej je tím nejznámějším Ilha Basha nebo taky Conhabaque, má 2 jména. A to je etnikum, ty Bijagóvé, kteří teda žijou pro sebe, jsou soběstační. A mají speciální způsob oblékání, speciální způsob staveb. Ale co je na tom jako nejpůvabnější, je, že tam vládnou ženy. Tam je matriarchát, poctivý matriarchát. Tam například žena si vybírá muže, když teda má dojít k sňatku a ten muž nesmí odmítnout. A navíc ještě je povinován, protože se jedná o mladé muže, je povinován se na několik měsíců z té vesnice ztratit, to je součást nějaké iniciace, ztratit se, žít ve vnitrozemí toho ostrova, které není velké, žen samotnej ostrov je dlouhej 30 kilometrů a široký 15, ale prostě žije.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemá kam uniknout.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Nemá kam uniknout. Pak se vrátí a pak teda je teprv tím manželem. Jinak těm vesnicím tam, kterých je na tomhle ostrově asi 20, tak skutečně tam hlavní slovo má taková kněžka v podstatě, žena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jakých projektech jste právě v Guinei-Bissau pracoval?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
To bylo v podstatě prodloužení toho našeho projektu, který se jmenuje Master Plan, to znamená vodohospodářský plán na podzemní vodu. A tam bylo několik důležitých vrtů v té Guinei-Bissau, které teda jsme taky jako sledovali a které sloužily potom při sestavování mapy té západní Afriky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste pracoval rovněž na projektech v Latinské Americe. Zkoumal mimo jiné největší řeku světa Amazonku, její přítok Orinoko. Ve Venezuele jste prožil, pokud se nepletu, 6 let. Říkáte pořád, že trpíte tím syndromem 1. štace?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
No, to definitivně, to rozhodně, to už se nezmění. Bohužel ovšem ta Venezuela se dostala do takového marastu, že člověk, který tam byl v dobách, kdy teda byla v určitým boomu a kdy teda každý toužil po tom být ve Venezuele, tak teď je to pravý opak. A já si pořád nedovedu vysvětlit, jak je možný, že země, která, pokud se týče zásob nerostných surovin, je na tom v podstatě nejlíp z celý západní polokoule, ale která má i pastviny, která má i úrodná údolí, kde teda lze pěstovat cokoliv, jak takováhle země se dostane do tohohle toho, jak už jsem řekl, marastu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte pro to nějaké vysvětlení? Jak rozumíte té situaci aktuálně ve Venezuele?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Já jí moc nerozumím. Já pořád si myslím, jak je možné, že oni nemají dneska ani základní potraviny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V těch 70. letech, to byla taková zlatá léta.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
To bylo naopak, to tam natahovali teda se Kolumbijci, Ekvádorci z okolí. Ta Venezuela sice byla kapitalistická, nebyla socialistická jako za Cháveze, ale ještě, jestli se tam kradlo, takt o nestačili rozkrást. A za to Cháveze a dneska obzvlášť za toho Madúra nepochopitelně ta Venezuela nemá ani základní záležitosti lidský včetně potravin a hygienických potřeb. No a co je ještě horší, je tam fantastická kriminalistika. Já si vzpomínám, v těch 70. letech my jsme chodili třeba v noci, když jsme byli u známých, tak jsme se vraceli třeba, já nevím, o půlnoci nebo tak a naprosto bezpečně. Kdežto dneska nemůžete na tu ulici ani za dne, za bílého. Takže tam jsou statistiky vražd, který jsou jenom v Caracasu a to jde do desítek každý víkend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to už jiný svět, než jste zažil, že, pane Plešingere.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Je to jiný svět a je to, člověk cítí takovou lítost nad tím. Je dneska jasné, že i když se to teda bude někdy vracet do těch kolejích normálních, takže to potrvá, že to není prostě možný vrátit okamžitě. No a teď, jak vidíte, tak to vede k tomu, že jsou na pokraji občanské války. Sice teda ta Venezuela, když člověk probere historii 19. století, tak by to pro ni nebyla žádná novinka. Ovšem teď jsme v 21. století, že. To už je teda doopravdy závažná záležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dělá vám naopak ta nejzápadnější západní Afrika mnohem větší radost než těžce zkoušená Venezuela, země, kde jste prožil desítky let, Gambie, Středoafrická republika, Guinea-Bissau a celá řada dalších zemí, Etiopie, kde jste také pracoval?

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Tak já musím teda bohužel říct, že jsem docela pesimista, že všude, prakticky ať šáhnete, kam chcete, a ta Afrika je v tomhle tom velice taková citlivá, tak se tam pohybujete v oblastech, který se staly takřka neprůchodnými. A může za to buď korupce nebo za to může nějaká nevraživost mezi jednotlivými etniky a tak dále. Například ta Gambie, o které teda jsme se bavili, ta měla teď 20 let. Já těsně potom, když jsem odjel v těch 90. letech, tak tam došlo k puči a ten puč vedl tehdejší poručík, kterýmu bylo 29 let a z toho se stal teda naprosto bizarní takový tyran, diktátor, který teda za sebou měl vraždy a který sám ze sebe dělal, kterej teda se nechal oslovovat, přestože neměl maturitu, tak profesor, doktor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi 2 řádky je ten celý jeho titul.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
No, já jsem tady vypsal ten jeho titul, kterým se nechal titulovat. No a mimo jiný například jako potlačil, nějaký tam byly projekty na, ne léčení, ale projekt OSN AIDS tam nechal zrušit, protože on sám byl jako přesvědčenej, že on je šaman, kterej teda umí vyléčit AIDS a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohaté vzpomínky, které bychom mohli rozebírat ještě hodně dlouho, nám zprostředkoval ze svých pobytů po světě hydrogeolog Vladimír Plešinger. Já vám za to moc děkuji a přeji vám vše dobré. Mějte se pěkně.

Vladimír PLEŠINGER, hydrogeolog, vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a Latinské Americe
--------------------
Já děkuju za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V pondělí se vydáme na kakaové plantáže s čokolatiérem Daniele Syrovým. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.