Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 5. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu "Jak to vidí". Dnešním glosátorem bude Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí a viceprezident Evropského židovského kongresu. Vítejte, dobrý den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které události nenecháme bez povšimnutí? Náboženskou korektnost i napravení starých hříchů. Připojte se k poslechu. Německý obchodní řetězec vymazal kříže z obrázků řeckých kostelů na svých produktech, a to prý v zájmu náboženské neutrality. LIDL se za situaci omluvil a hájí se tím, že součástí jeho obchodní politiky jako mezinárodní společnosti je zachování náboženské a politické neutrality. Co si o celé této kauze, pane Krausi, myslíte?

Čtěte také

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já si myslím, že zachování politické a náboženské neutrality je samozřejmě správná idea, je to správná filosofie, ale v tomto případě to je přece úplně něco jiného. To je přece pošlapání toho, co existuje, to je výsměch historii, to je výsměch vlastně kultuře a právě proto byla ta reakce na to takto odmítavá a negativní, protože to nemá s korektností už nic společného. To je, ono koneckonců na internetu se objevily různé karikatury, kdy dokonce ty domečky řecké hořely a tak dále. Ty fotomontáže jsou různého druhu a je třeba říct, že kreativita jaksi na internetu je úžasná věc, takže to bylo docela často vtipný, ale proti politické korektnosti to snad je v pořádku, ale toto není politická korektnost, to už je skutečně karikatura.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vymazané křesťanské kříže reagoval po ministrovi zemědělství i kardinál Duka. V oficiálním dopisu adresovaném řeckému velvyslanci v Česku označil marketingový přešlap řetězce za nekulturní akt a vyjádřil obavy z budoucího odstraňování skutečných křížů. Vy byste sdílel tyto pochybnosti nebo obavy z toho, že by se něco takového snad mohlo stát?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
My v tom našem českém prostředí jsme od toho tak trochu dál, ale vím, že tyto diskuse v západní Evropě probíhají delší dobu. Je to samozřejmě v souvislosti s tím, že se mění populace. Ono žhavé téma migrace, to je jedna věc, ale je třeba si uvědomit, že dneska demograficky se Evropa mění. Možná, že už je změněna, ani o tom nevíme, jenom si to neumíme připustit. Takže jsou to diskuse, které reagují na určitou situaci. Já v Německu například před časem jsem sledoval diskusi o křížích ve školách. Ono je to něco podobného, i když tady vlastně je role státu samozřejmě, tady nejde o nějaký soukromý potravinový řetězec, ale je to trochu podobné. My jsme bohužel se s tím setkávali, my jakožto židovská komunita a opakuji, že ne zde v České republice, ale v Evropě, v mnoha případech, které hraničily s antisemitismem, kdy skutečně ve školách tak, jak se tam vlastně dostávají dneska žáci a studenti z toho muslimského prostředí, tak například v lednu, kdy si celá Evropa připomíná Den holokaustu, tak v Německu některé školy sáhly k tomu, že tento de vůbec nepřipomínali a dokonce někteří žáci proti němu protestovali. Takže ono to má někdy i takto poměrně, to je takový škleb, dá se říci, to je ten rub té demokracie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec lze označit, pokud ano, za náboženskou neutralitu, pane Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
To je velice široký pojem, protože ono samozřejmě náboženská neutralita ze strany, ze strany státu by měla být. Stát by skutečně konfesně neměl být nějak zaměřen, a to je mimochodem diskuse, která se vede ve Spojených státech desetiletí, ale v Evropě možná ta realita je zase trošičku jiná. Náboženská neutralita by měla zaručovat všem stejná práva, ale také stejné povinnosti a v tom českém prostředí, opakuji, my se s tím tak úplně často nesetkáváme, ale možná to je téma, o kterém se budeme muset začít bavit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vůbec zacházet s náboženskými symboly? Mají, pokud ano, jaké hranice? Vy už jste se zmínil třeba o debatě v sousedním Německu, ta probíhá ale i v dalších zemích, například ve Francii a podobně.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono jde o to, že je třeba rozlišit náboženské symboly a vlastně takové to kulturní dědictví a v Evropě, která samozřejmě je křesťanská a křesťanství zde dominovalo po mnoho století, je velmi obtížné toto odlišit a myslím si, že ani to nemá mysl to odlišovat. Prostě evropské kulturní dědictví je postavené na helénské filosofii, na judaistické nebo židovské etice a na nějaké křesťanské morálce a ono je to propojeno. To jsou vlastně všechno spojité nádoby, ale není možné to vytrhovat z kontextu. V momentě, kdy se to vytrhne z kontextu, tak se nám právě objeví tato groteska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmíněný obchodní řetězec před pár měsíci sklidil kritiku na sociálních sítích za propagační materiály s oděvem modelu tmavé pleti. Tehdy se objevily na sociálních sítích i rasistické xenofobní komentáře a zmíněná společnost tehdy reagovala slovy, cituji: "Jakoukoli rasovou manipulaci či upřednostňování odmítáme vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika je součástí Evropy, ve které žijí lidé různých národností a různé barvy pleti, považujeme modelky a modely v našich reklamních letácích za naprosto v pořádku." Konec citace zmíněného řetězce. Co z toho vlastně vyplývá, pane Krausi? Vy už jste se dotknul toho, že naše společnost je opravdu různá, Evropská společnost.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já si myslím, že vlastně docházíme k tématu toho multikulturalismu jako takového. Je to věc, která vlastně je produktem globalizace. První se s tím vypořádaly skutečně Spojené státy, kde ta populace se změnila poměrně rapidně. Koneckonců, v 60. letech se poprvé objevily panenky Barbie s černou barvou pleti, aby jaksi nedošlo k nějaké diskriminaci už od toho malého raného věku dětského. Ono samo o sobě, tam asi by to bylo v pořádku, ale jde o ten přístup. Pokud se takovýto, řekněme, na začátku bohulibý záměr přežene, tak se změní v opak a to je špatně, protože všechno, co je nuceno společnosti, a to je jedno, v jakém segmentu, násilím, tak vyvolává samozřejmě zpětnou reakci, a to jsme viděli koneckonců i v těch komentářích, a nejenom u tohoto případu. Jde o to najít vždycky, a to nemusí být úplně jednoduchá věc, najít ten, tu správnou rozvahu, tu správnou, řekněme, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Míru.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Míru toho rozdělení té věci, odsud až posud. Někdy je to velmi individuální, protože samozřejmě i vkus je individuální, nejen skupinový, ale samozřejmě u každého člověka je to jinak, ale jde o to najít právě tu míru konsensu, na čem se shodneme, jak to asi by mohlo vypadat, a co už je za tou hranicí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Václava Řeháka: "Jaká je aktuální přínosnost multi-kulti pro nás?" Tedy má namysli Česko.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
V tom českém prostředí nevím, jestli lze mluvit vůbec o multi-kulti. Myslím si, že zatím, minimálně v tom rozsahu, který existuje v západním světě, jsme tomu ještě nebyli nijak vystaveni a ty trendy, které tady teďka pozorujeme, tak nesvědčí tomu, že by v nějakém masovém měřítku se s tím měli vypořádávat, ale platí to, co už jsem zmínil. Ta myšlenka sama o sobě je správná, ale jde o to nepřehnat ji a aby to nebyla zase, řekněme, taková extrémní dominantní vlna, která toho běžného člověka, konzumenta, diváky a tak dále, zažene do kouta. Já jenom připomenu velmi negativní ohlasy a tady zcela sebekriticky musím říct, že mnozí aktivisté z řad židovské, americké židovské obce byli zatím ..., to bylo, to byl ten skandál, který se týkal udělování loňských Oscarů, že jim připadalo, že málo Oscarů bylo předáno jaksi umělcům, filmovým tvůrcům černé barvy pleti. To je zase extrém protože tam přece skutečně nejde o to, jestli někdo je černé, bílé nebo nějaké jiné barvy pleti, jde o to, jak, jaký je film a jak ti tvůrci za ten rok dokázali, jaká díla udělat, s jakým dopadem. Takže taková ta multi-kulti za každou cenu, to je samozřejmě negativní věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan posluchač Jirka píše, cituji: "Uvědomte si, že před časem umazal kříž ze svého loga i fotbalový klub Barcelona kvůli sponzorům z Blízkého východu. Kvůli penězům zapřeme všechno?" Tolik email.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Má pravdu, je to bohužel fenomén, který je provázen dnešní dobou, je to nejenom to, o čem jsme tedy mluvili už na začátku, nejenom ta demografie, ale je tam samozřejmě i ta ekonomika, ta bude hrát velkou roli a je třeba i na toto si dávat pozor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"Islám patří k Německu," to zopakovala spolková kancléřka, křesťanská demokratka Angela Merkelová v nedělním dlouho očekávaném televizním duelu se svým sociálnědemokratickým vyzyvatelem Martinem Schulzem. V debatě byla konfrontována mimo jiné se statistikou, podle níž si dvě třetiny Němců myslí, že islám zemi nepatří. Uvedla, že skeptickému postoji lidí rozumí, vzhledem k tomu, že jsou ve jménu islámu páchány teroristické útoky. Dodala také, že v Německu žijí čtyři miliony muslimů, takže islám k zemi patří. A mě by zajímal váš pohled, Tomáši Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
No, je to prostě fakt. Ty čtyři miliony lidí tam jsou. Oni, pokud jsou v demokratické zemi, tak předpokládají, že budou mít možnost své náboženství jaksi používat v tom běžném denním životě. Takže z tohoto pohledu má paní kancléřka pravdu. Jak je to ovšem v tom historickém kontextu, tam zase se dostáváme do situací, kdy Evropa proti islámu celá staletí bojovala a teď se zdá, že vlastně bez boje ti lidé zde jsou a je třeba se s tím nějakým způsobem vyrovnat. Zase se vracíme právě k té demografii a vlastně k té projekci demografické, jak to bude vypadat za 10, 15, možná 50 let, pokud se něco radikálního nezmění samozřejmě. Je to fakt. Možná, že to je paradox, protože Němcům se nelíbili Židé. To je jeden z důvodů, nemusíme o tom nějak do detailů mluvit, předpokládám, že to je jaksi obecně známé. Holokaust vlastně byl takovou reakcí na židovskou emancipaci, protože celá staletí, a tady zase můžeme spekulovat o roli církve, ale celá staletí byli Židé ostrakizováni, byli uzavíráni do ghett, byli různým způsobem, jim byl zamezen nějaký delší nebo bližší styk s tou majoritní společností. To se změnilo za osvícenství a od té doby se Židé integrovali do té většinové společnosti poměrně snadno a musím říct, že i úspěšně a reakcí na to byl holokaust. Samozřejmě je to velice jaksi zkratkovitě, zkratkovitě a povrchně řečeno, to je záležitost na několik přednášek i seminářů, ale v zásadě to tak je. Byla to vlastně xenofobní reakce té většinové společnosti. Takže se zbavili Židů, mají tam muslimy. Takže je to určitý škleb historie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil, pane Krausi, o integraci, jak je to konkrétně v Německu? Protože vy tamní situaci sledujete velmi detailně mnoho let, jak je to s integrací právě přistěhovalců, konkrétně té velké muslimské komunity?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
No, tak co já slyším od svých německých přátel, tak integrace se daří, protože, ano, tam můžeme mluvit o statisících lidí a ty čtyři miliony možná je statisticky správně, ale možná, že těch lidí je tam ve skutečnosti daleko víc a ostatně ta turecká vlna, která přišla nejdřív jako takzvaní ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Gastarbeiteři ...

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
... gastarbeiteři, tak jsou tam tito lidé od 60. let, takže můžeme mluvit už o druhé a třetí generaci a ta integrace v zásadě se povedla, protože tam dneska máme v Bundestagu poslance, kteří jsou tureckého původu a tak dále, takže na ... média my, jakožto běžní konzumenti, se dozvídáme o případech, kdy se ta integrace nepovedla. To jsou většinou samozřejmě ty extrémní záležitosti, které vedou až dokonce k projevům terorismu, ale koneckonců konkrétně třeba v tom německém prostředí jsme teď zažili poměrně velkou kontroverzi v rámci tureckých voleb při návštěvě prezidenta Erdogana, takže vždycky, když dojde k nějakému konfliktu, tak se začne spekulovat o tom, jestli se to povedlo, jestli se to nepovedlo, ale v zásadě je třeba říct, že v té velké většině, a to není jenom Německo, se v Evropě integrace těchto nových přistěhovalců vede. To je případ i v Belgii, ve Francii, kdy ta první vlna přistěhovalců byla vlastně vděčná, že dostali příležitost začít nový život. Problémy začaly až s tou druhou a s tou třetí generací, právě možná díky tomu, že v některých případech, a především tedy ve Francii, se ta integrace nepodařila a ti lidé zůstali v těch, v našem prostředí bychom řekli, sociálně vyloučených, vyloučených ghettech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Faktem je, že kancléřka v tom nedělním duelu řekla, že se Německo poučí z chyb, které udělalo před několika desítkami let právě již se zmíněnými gastarbeitery, kteří dodnes podle něj nejsou mnohdy dostatečně integrovaní a klíčem podle Angely Merkelové je znalost jazyka. Co byste řekl, kdo, v čem selhal, pane Krausi? Co se podcenilo při integrování přistěhovalců v Německu?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já nevím, jestli lze mluvit úplně o nějakém selhání, ale problémy určitě v Německu jsou. V těch 60. letech, ono zase, já se vrátím, bohužel je to moje téma, nebo bohudík, k rozdílům mezi židovskou komunitou a mezi, řekněme, muslimskými přistěhovalci. Židovská komunita se co nejvíce snažila, a především od dob, právě jak jsem zmínil, toho osvícenství, aby splynula s tou většinovou společností. My máme dokonce jeden z našich náboženských zákonů praví a je to taková ta rabínská moudrost, která byla kodifikována do zákona - "zákon země je náš zákon". To znamená, my především ctíme zákony země, ve které žijeme. To je naše priorita dodnes všade, ať je naše komunita v Americe, v Rusku nebo v České republice. Vždy prioritní je zákonodárství té země a je pro nás naprosto závazné. To se nedá říct o těch přistěhovaleckých komunitách. To je to volání, že by měla být přijata šaría, jakožto zájem v některých zemích, ale to je samozřejmě extrémní věc, ale vůbec ta snaha o tu integraci, pro mnoho Židů bylo velmi důležité, aby vypadali jako Němci, Angličani, aby se chovali jako Němci, Angličani, Češi. Dodnes to tak vlastně v té Evropě je, u těch ..., ale neztratili svoji identitu, především náboženskou, takže to nešlo o tu asimilaci jako takovou, jak se často říká, ale šlo spíše o tu integraci, aniž by byly ztraceny ty základy, na kterých ta identita stojí, ale obávám se, že právě u těch muslimských nebo vůbec těch přistěhovaleckých komunit, tomu tak není. Právě proto dochází k problémům, protože ony zákony země, ve které jsou, neuznávají, respektive mají je někde níž na nějakém tém, na nějakém tom hodnotovém žebříčku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to netroskotá ani tak na tom jazyce, nýbrž na vůli se přizpůsobit. Co by v takovém případě měl teda dělat ten hostitelský stát?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono to není jenom věc jazyková, ono, možná, že právě tento, tento ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To samozřejmě s tím souvisí ...

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Tento přístup právě možná je obrazem toho, že jazyk, vlastně to je stejné jako s tím právem, není prioritní. Pro nás vždycky bylo důležité na prvním místě se naučit jazyk a vidíme to koneckonců i na přistěhovaleckých vlnách do Izraele z bývalého Sovětského svazu, kdy ti lidé jako první věc se potřebovali naučit jazyk a chtěli se naučit jazyk, i když samozřejmě v Izraeli existují různé ruskojazyčné noviny a internetové stránky a dokonce televizní vysílání, ale přesto jaksi hebrejština je nejdůležitějším jazykem i právě pro tuto přistěhovaleckou komunitu. To nevidíme ani v Německu, ani v těch ostatních západoevropských zemích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda koncem srpna schválila odkoupení vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Z těch táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili snad 90 % českých Romů. Jakou úlevu a zadostiučinění podle vás vnímají ty romské komunity? Co vůbec říkáte tomu, že po tolika letech se ta situace vyjasnila?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
My jsme o to společně s tou romskou komunitou velmi bojovali. My jsme, to je jedna z věcí, která nás právě s romskou komunitou velice úzce spojuje - historie holokaustu. Jenom připomenu, že Lety a Hodonín u Kumštátu, to byly sběrné tábory, kde panovaly velice kruté podmínky, ale tak jako ostatně i v případě židovských obětí, většina lidí zahynula v Osvětimi a je to paradoxní, ale ty dva tábory byly vedle sebe, byl takzvaný cikánský tábor v Osvětimi a vedle byl takzvaný terezínský rodinný tábor, takže já například vím od mojí mámy, která byla v tom rodinném terezínském táboře, že vedle byl ten takzvaný cikánský tábor. Je to věc, kdy my jsme se i s těmi romskými organizacemi, vždycky jsme je podporovali, vždycky jsme se snažili o to, aby došlo k změně toho nedůstojného místa. Je třeba říct, že předchozí vlády se o to snažily a vždycky na něčem to ztroskotalo, takže je třeba vyslovit velké poděkování této vládě a především těm, kteří toto si vzali jako svou prioritu, ať už to byl pan ministr Herman nebo zvláštní zmocněnec pro otázky holokaustu, pan doktor Hradílek. Podařilo se to po mnoha letech vyjednávání a vydává to také velice významný a důležitý signál do zahraničí, protože jsme byli i, a já jsem to zažil na vlastní kůži, byli jsme, jakožto Česká republika, za to velmi silně kritizováni i třeba ze strany mezinárodních institucí typu OSN. Často ta kritika byla ne úplně fundovaná, protože to byly zase nějaké povrchní záležitosti, které si ti lidé přečetli někde v nějakých mediálních serverech a nevěděli podstatu věci, ale to nebránilo tomu, abychom, jakožto Česká republika, se octli na nějaké listině s černým puntíkem. Takže jsem rád, že došlo právě v této době a za této situace k tomu, že, že tato ostuda bude odstraněna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se podle vás vyvíjí a třeba, jestli k tomu přispěje i tato skutečnost odkoupení toho vepřína v Letech na Písku, co se týče vztahu Čechů a Romů?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
To je velice složitá situace. My právě velmi úzce diskutujeme právě s kolegy z těch několika romských sdružení. Ono jich je několik, to není tak jako u nás, že my máme vlastně naší federaci, která je střechovým orgánem a víceméně zastřešuje prakticky celou židovskou komunitu v České republice, až na výjimky, ale v případě tedy romské komunity je těch sdružení několik. My se všemi diskutujeme, se všemi se snažíme nějakým způsobem spolupracovat a myslím si, že pro ně toto bude velkým zadostiučiněním samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou vlastně vztahy, a možná to necháme na naše příští setkání, s muslimskou komunitou v Česku, pane Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já musím říct, že existují, jsou především v rámci takového toho mezináboženského dialogu, to jsme absolvovali poměrně často semináře, přednášky, společné programy, ale je to regionální. Já vím, že naši kolegové v Brně měli poměrně dobré vztahy s muslimskou komunitou v Brně, tady v Praze to tak živé není, protože tady se to tak trochu mění. Tady ti zástupci muslimské komunity ... byly určité pokusy je přizvat na některé naše akce a oni zase zvali nás, ale je to asi tak dva roky, kdy vlastně takováto věc proběhla naposled a od té doby žádné živé vztahy nemáme. Ale já musím tady zdůraznit jednu věc. My, co se týče náboženství, skutečně problémy nemáme. Problémy mohou nastat, až, když se začneme bavit o politice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí a viceprezident Evropského židovského kongresu. Já vám děkuji za vaše názory a přeji hezký den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Děkuji taky a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou se těší Zita Senková, mým hostem zítra bude Mediální teoretik Jan Jirák. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.