Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 12. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u půlhodiny názorů našich stálých hostů. Dnes se dozvíme, jak to vidí Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké dobré ráno, Zito, a i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké aktuální otázky otevřeme? Krizi na Korejském poloostrově, terorismus jako globální hrozbu i geopolitickou rivalitu. Vítejte u poslechu. Americký prezident Donald Trump počátkem září po nukleárním testu Severní Koreje označil tuto zemi ve tweetu, cituji: za zločinecký stát, který se stal velkou hrozbou a hanbou pro Čínu, která se snaží pomoci, ale jen s malým úspěchem. Trump rovněž poznamenal, že Jižní Korea nyní zjišťuje to, co on už jí říkal a to, že ustupování Severokorejcům nikam nevede. Rozumí jen jediné věci, dodal Donald Trump s evidentním odkazem na tvrdý postup proti Pchjongjangu. Jak vy, pane Šándore, rozumíte této situaci, o co severokorejskému vůdci vůbec jde?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Jestli dovolíte, já bych jenom na začátek řekl, že prezident Donald Trump by měl méně působit na Twitteru, měl by více přemýšlet a měl by si nechávat prostor ve svých vyjádřeních, protože ta jeho vyjádření k ničemu nevedou a jestliže naznačuje na jednu stranu použití síly a na druhou stranu tu sílu použít nechce, tak to Kim Čong-un pozná velmi rychle a poznal to velmi rychle. O co jde Kim Čong-unovi? Jde mu o to, aby si vydobyl tu prestiž, kterou my samozřejmě tak nevnímáme, ale aby si vydobyl postavení vůdce země, která bude respektovaná. A jestli může být respektována tím, že porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN je jedna věc. Druhá věc, on ví dobře, že pokud bude mít jaderné zbraně, pokud bude mít raketovou technologii, která bude schopna tyto jaderné zbraně donést na cíl, jak na Jižní Koreu, Japonsko, ale také na území Spojeného státu, tak bude mít mnohem jinou a mnohem lepší vyjednávací pozicí, než kdyby je neměl. On ví dobře, jak dopadl Saddám Husajn, on ví dobře, jak dopadl Kaddáfí, on ví dobře, jak to bylo s Ukrajinou. Ukrajina byla po rozpadu Sovětského svazu třetí největší jaderný stát. Ty zbraně, které tam byly na jeho území z doby Sovětského svazu, jich byl velmi velký počet, ale tím, že se podepsalo budapešťské memorandum, kdy ty zbraně se stáhly z území Ukrajiny a Spojené státy, Británie a Rusko garantovaly neměnnost hranic Ukrajiny, tak Kim Čong-un ví, co se stalo v roce 2014, že nikdo nic nikomu negarantoval a v zásadě Ukrajina po tomto aktu, kdy se vzdala těch jaderných zbraní, tak byla Západem prostě ponechána svému osudu a ty výsledky a dopady na Ukrajině vidíme dnes, byť to není jenom věc nejenom Ukrajiny, ale i západní politiky, především Evropské unie a podobně. Kim Čong-un po mém soudu hraje a teď mi diváci nebo posluchači prominou ten výraz, agresivní velkohubý jaksi poker, hraje ho s prezidentem Trumpem a oni vynášejí silná slova. Já jsem přesvědčen, že žádný z nich nechce jít do konfliktu, protože ten konflikt si oba umí spočítat, že by byl katastrofální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovoří se v této souvislosti, na kolik, co by mohla přinést takzvaná preventivní válka? Co si o tom myslíte? Jaké by mohla mít důsledky?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tady je potřeba vnímat to, co řekla Čína. Čína řekla - pokud Kim Čong-un použije jaderné zbraně jako první, tak ona se do toho konfliktu míchat nebude. Pokud to budou Spojené státy, které použijou jaderné zbraně jako první, ten preventivní útok na Severní Koreu, tak Čína zasáhne. To si myslím, že by bylo něco, co by celou oblast a nejenom ten jihovýchodní Pacifik, ale velkou část světa poznamenalo jak samozřejmě tam vojensky, tak i ekonomicky a finančně. Myslím si, že toto všichni vnímají jako obrovský problém. Kim Čong-un, to není poprvé, kdy takto straší, to není poprvé, kdy takto vynáší trumfy. Dneska už jsou ale podle mého soudu tak daleko, že si oba, myslím Donald Trump i Kim Čong-un potřebují zachovat tvář a oba vědí, že by měli jednat. Teď je otázka, jak se k tomu jednání dostat, aby oba mohli říct, že zvítězili, aby jim to jejich voliči, i když myslím, že v Severní Koreji se příliš tímto problémem Kim Čong-un nezabývá, aby jim uvěřili, že to byli oni, kdo vyhráli a jaksi si podrželi tu mezinárodní prestiž.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když je to ...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
V případě Kim Čong-una nevím, o jaké prestiže lze hovořit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde mu o to, že chce být uznán jako jaderná velmoc? Teď už je jaderný arzenál nezpochybnitelný Severní Koreji?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Velký spojenec Kim Čong-una Rusko řeklo, že ho nikdy neuzná jako, ale co to je platné, že nebude uznán, když de facto ty jaderné zbraně prostě má, je vidět, že pokročil mnohem dál, než jsme si říkali. Teď si myslím, že je opravdu otázkou, do jaké míry postoupil v miniaturizaci těch jaderných hlavic, které by mohly být umístěny na ty rakety a byly schopny ty rakety tento, tuto jadernou hlavici donést na cíl, ale ukazuje se, že umí obcházet sankce a umí svoji rozvědkou získat řadu technologií, protože on nemá tolik finančních prostředků, aby toto všechno byl schopen vyvíjet, především ty raketové technologie, takže přes svoji rozvědku je schopen ty věci získávat a postoupil mnohem dál, než jsme odhadovali. A myslím, že to je velké překvapení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem sankce Rada bezpečnosti OSN schválila, nové sankce vůči Severní Koreji kvůli šestému dosud nejsilnějšímu jadernému testu a vlastně ta nová rezoluce je už devátým takovým dokumentem, který Rada bezpečnosti OSN od roku 2006 přijala v souvislosti se severokorejskými jadernými a raketovými testy. Jakou roli hraje Severní Korea, pane Šándore, v té globální geopolitické hře, když se podíváme také na nejenom Spojené státy, ale i Jižní Koreu, Japonsko, spojence Spojených států v regionu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak mezi Jižní a Severní Koreou není žádná mírová dohoda. Máme příměří na té 38. rovnoběžce, kde ten konflikt jaksi ustal. Japonsko je poměrně velmi ohrožováno těmi pokusy, které Kim Čong-un provádí. Obě země se spoléhají na vojenskou pomoc Spojených států, na druhé straně obě země věřím, že silně diplomaticky tlačí na Donalda Trumpa, aby neudělal žádnou vojenskou akci, protože Kim Čong-un svoji odvetu by zaměřil na Soul. Ten je jenom 50 kilometrů od hranice se Severní Koreou, je schopen dostřelit do Japonska, takže tady ty dvě země by se okamžitě ocitly jako terč útoku ze strany Severní Koreje. Já si myslím, že největší spojenec a největší geopolitickou váhu má vztah Číny k Severní Koreji. Kdyby Čína chtěla, a ona nechce, ale kdyby chtěla, tak je schopna skutečně ekonomicky už tak mizerný stav Severní Koreje položit naprosto na nohy, na kolena, ale ona to nechce, protože Severní Korea je tím nárazníkovým pásmem proti americkým jednotkám na území Jižní Koreje a navíc samozřejmě jakýkoliv rozvrat další by znamenal exodus, velký exodus Severokorejců na čínské území, a to je také něco, co si Čína v žádném případě nepřeje, takže ona nějakým způsobem balancuje mezi svým postojem v Radě bezpečnosti OSN a mezitím, jak ona vnímá Kim Čong-una ze své geostrategické pozice právě vůči Spojeným státům v jižním Pacifiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, co se týče těch sankcí Rady bezpečnosti OSN proti Severní Koreji, jak byste to interpretoval. Co to znamená třeba pro Donalda Trumpa tyto sankce Rady bezpečnosti? Je to, jak se třeba v těch prvních reakcích píše - úspěch pro Čínu a Rusko a ukázání jistých mantinelů pro šéfa Bílého domu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že dneska šéf Bílého domu už v zásadě ani nebude schopen příliš udávat tón při řešení severokorejské krize, protože nedávné prohlášení Angely Merkelové, že by se, pokud jde o Koreu, měl přijmout ten scénář, který byl vůči Íránu, a to Írán neměl ani jadernou zbraň, ani se jí nechlubil. Dosáhlo se mírové dohody, byť se musela udělat řada ústupků a Donald Trump vyhrožoval, že tu smlouvu s Íránem smete pod stůl, doufejme, že to neudělá, protože to opravdu není cesta, jak ty věci řešit. Myslím si, že manévrovací prostor Donalda Trumpa se podstatně snižuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vůbec třeba v zahraniční politice?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že jemu tady chybí ti spojenci. Ukazuje se, že dneska prostě už bez zemí jako je Čína a Rusko, ale Indie, Brazílie, obě tyto dvě země stojí mimo tento konflikt, nějak se nevyjadřují, Evropská unie také kromě vyjádření Angely Merkelové příliš do toho konfliktu se nevměšovala nějakými prohlášeními. Myslím si, že to, co dneska vidíme, tu realitu, je, že ty Spojené státy nemají sílu a nemají možnost vzhledem k té situaci, o které jsem mluvil, jakkoliv výrazně udávat tón, pokud by se nerozhodly, že udělají preventivní vojenský útok, který by samozřejmě vážně poškodil Severní Koreu, ale vážně by poškodil celou oblast.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké řešení má podle vás, pane Šándore, celá tato situace, severokorejská otázka krize, vojenské, diplomatické?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Pokud si vzpomínáte někdy na jaře, tak jsem říkal, že prostě, ať se nám to líbí, nebo ne, tak s Kim Čong-unem prostě budeme muset vyjednávat, ale nemůže to být tak, že on bude diktovat jenom prostě svoje podmínky. Tam on musí také ubrat ze své rétoriky, musí ubrat také z těch věcí, které dělá. Musí být cosi zajištěno, zaručeno a podobně. Teď je jenom otázka, jak dosáhnout toho, že ti lidé budou spolu mluvit. Když si vzpomínáte, tak Trump poměrně velmi krátce po nástupu do své funkce řekl, že Kim Čong-un je správný chlapík. Já nevím, jestli to přesně jaksi říkám a že by s ním rád klidně popovídal. On dělá neuvěřitelné obraty. Já jsem to tu také možná říkal, že za prvních 100 dní ve své úřadu jenom 10 dní neřekl nějakou lež nebo si něco nevymyslel, nebo prostě jenom nefabuloval. Ono je to s ním opravdu velmi těžké. On je až tak nepředvídatelný, že se pro Kim Čong-una dneska stává docela dobře předvídatelným v těch svých vyjádření, která, kterým jakkoliv chybí hmatatelné kroky, kterých by se Kim Čong-un měl bát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Problémů k řešení, když se podíváme na dění kolem v celém světě, je mnoho od šíření zbraní hromadného ničení, mezinárodní terorismus, změna klimatu, hrozba ničivých pandemií, k tomu ještě napjatá situace jaderné testy severokorejského vůdce, o které jsme nyní hovořili. Pane Šándore, jak zmírnit tuto geopolitickou rivalitu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, to je samozřejmě velmi těžká otázka. Pokud nebudeme, víte, Spojené státy s Ruskem řeší problematiku, že si zavírají diplomatická zastoupení, řeší takovéto věci. Já vím, že Trump je tlačen Kongresem, budou v Americe kongresové volby, kdy všichni kongresmani ukazují tvrdé, tvrdé postoje, ukazují svaly, ale prostě je evidentní, že kdyby se nespolupracovalo s Ruskem, nepodařila by se, nejenom s Ruskem samozřejmě, ta úmluva s Íránem, že prostě Rusko má svůj vliv, byť to není už supervelmoc z doby Sovětského svazu, pokud bude Trump vyloženě mít některou protičínskou rétoriku, kterou jsme zaznamenali, tak také nemůže očekávat, že Čína mu při řešení mezinárodních problémů bude vycházet vstříc. Pokud bude mít ty postoje někdy k Evropské unii takový, jaký má, tak on nesjednocuje po mém soudu ty hlavní hráče, které by měl, aspoň pragmaticky v tom, aby mu pomohli řešit problémy, které jsme čekali, že budou Spojené státy schopny vyřešit. Zatím se ukazuje, že spíš se ty možnosti snižují a že ta nepředvídatelnost se nám tu zvětšuje a někdy se může stát, že nějakým omylem, technickou chybou a podobně se můžeme dostat do velmi nepříjemného konfliktu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Snad vás nezaskočím otázkou na další konflikt, který se nejenom rýsuje, ale který už propukl, a to je situace v Barmě a vlastně genocida tamní velké muslimské komunity a velká kritika nositelky Nobelovy ceny Su Ťij. Není tam další sud se střelným prachem, na kterém svět sedí?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak nevím, jestli to má potenciál přerůst příliš mnoho, ale je to určitě nepříjemné. Je to věc, která latentně tam dloudhobě jaksi byla, teď ten exodus a neschopnost ochrany této menšiny je něco, co Su Ťij určitě nepřispívá k dobru po té gloriole za ta dlouhá léta. Na druhou stranu ona je sice výraznou političkou, ale pořád tam funguje silná armáda, ona s ní musí stále počítat, ale že by to byl konflikt, který by nějak dlouhodobě mohl mít ohrožující efekt pro velkou část toho území, to si nemyslím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Záběry unesených dopravních letadel, která v New Yorku narazila do věží Světového obchodního centra, obletěly celý svět. Od atentátů teroristické organizace Al Kajda uplynulo včera 16 let. Jejich strůjce Usáma bin Ládin je po smrti. Al Kajda je nicméně docela vitální, stejně jako terorismus ve světě. Podle indexu globálního terorismu za téměř třemi čtvrtinami všech obětí teroru v roce 2015 /nesrozumitelné/ organizace jako takzvaný nebo samozvaný Islámský stát, Boko Haram, Taliban a Al Kajda. Co se tedy změnilo, pane Šándore, za těch 16 let?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že se toho změnilo strašně moc. Zároveň, když to tak řeknu, až tak ne moc. Já nepovažuji svůj život, že by se můj život kdovíjak změnil. Ano, zvykli jsme si, že stojíme na letišti a máme v ruce boty, nesmíme si vzít velkou lahev s vodou na palubu, kterou jsme si přinesli, nemůžeme mít ani větší lahvičku s kosmetikou a podobně, letadla jsou doprovázeny leteckými maršály. Dneska žádný letecký spoj z Evropy, ale nejenom z Evropy se nedostane do Spojených států, pokud předem nebudou zaslány jména pasažérů a podobně. Mnoho věcí se stalo, že se omezily lidské svobody, ale zároveň za těch 16 let jsme přispěli, asi jsme to nechtěli, ale přispěli jsme k tomu, že ta situace se podstatně zhoršila, to znamená, že došlo k invazi Bushe mladšího do Iráku, absolutní destabilizaci Iráku, byť Irák porazí Islámský stát, tak to vůbec neznamená jednotu země, máme tu referendum Kurdů, byť nebude až tak úplně tvrdé. Podle posledních vyjádření kurdského představitele /nesrozumitelné/, tak přece jenom 25. září proběhne, co bude dělat zbylá kurdská menšina na Blízkém východě. Otázka je, jak na to bude reagovat Turecko, co se stane se sunnitskými kmeny na území Iráku, které byly svým způsobem ochraňovány Islámským státem. Máme tu pořád nedořešenou občanskou válku v Sýrii, máme tu rozbitou Libyi, máme tu spoustu států, to je všecko svým způsobem i dílem bohužel ne příliš dobře promyšlených vojensko-zahraničních aktivit západních zemí, především teda Spojených států, Velké Británie a Francie, zhoršilo se nám v mnohém postavení muslimských menšin. Vidíme, že dostatečný počet lidí z těch menšin se radikalizuje, představuje velký počet lidí, který proto, aby jej byly schopny tajné služby a policie sledovat, je prostě příliš velký, ta ideová dimenze Islámského státu neustupuje, byť ustupuje ta geografická podoba, to všechno tady je, ale řekněme si, že především dneska jsme svědky toho, že od toho sofistikovaného útoku 11. září, jehož obdobu já si teď neumím představit, že by byl někdo schopen jaksi provést, už jenom proto, že nemají ty organizace takovou sílu a také, že se ty bezpečnostní opatření v mnohém změnila, tak máme něco, co vidíme poměrně dnes a denně, útoky, velmi málo sofistikované útoky nákladními auty, útoky noži a podobně, to jsou věci, které nepotřebují žádnou velkou přípravu. Naštěstí, aspoň tak já to čtu z Barcelony, to spíš udělali idioti, kteří neví, že když potřebujou nákladní auto velký, takže potřebujou řidičák, neuměli pracovat s výbušninami. To ukazuje, že ty lidi nebyli vycvičeni v Islámském státu, nemají bojové zkušenosti, zaplaťpánbůh v uvozovkách říkám, ale o to na druhou stranu takovéto útoku a jejich příprava lze velmi dobře utajit a o to je to možná jaksi pro ty tajné služby komplikovanější a samozřejmě to rozesílání strachu z toho teroru je samozřejmě silný, to je fakt, který vidíme a je to jenom otázka a já nechci být prorok špatný, je to jenom otázka týdnů nebo se něco může zase stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se, pane Šándore, zmínil o té ideové dimenzi terorismu, tak ve Francii vyšla nedávno kniha spisovatele Yanna Moixe jako reakce na ty teroristické útoky v této zemi a podle něj čím víc samozvaný Islámský stát ztrácí, tak tím víc získává prostoru v hlavách svých stoupenců. On si všímá takové věci, že teroristický čin předchází požadavkům, což vlastně kdysi tak tomu nebývalo, že požadavkem takzvaného Islámského státu je podle francouzského spisovatele nihilismus, zničení současné západní kultury a civilizace a její náhrada kultem smrti a podle něj terorista pokazil vlastně všechno v životě, nikoliv svůj poslední okamžik a tím jediným úspěchem podle francouzského spisovatele je pro teroristu je jeho smrt.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak v jisté řadě případů to samozřejmě platí, ne všichni ovšem jsou odhodláni a připraveni obětovat svůj život. Viděli jsme některé příklady, že tak přesto nechtěli. Faktem je, že to páchá část lidí, kteří jsou vykolejení v té společnosti, nemají žádná, nemají dobré ekonomické, sociální postavení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cítí se vykořeněni, jak se píše.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale je tomu skutečně ...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ale nejsou to ani Marokánci, ani Španělé, nejsou to ani Alžířani, ani Francouzi, ani Pákistánci, ani Britové, to určitě často z nich velká část páchá trestnou činnost, jedou v drogách a podobně. Pak najednou přijde nějaký zlom, kdy se prostě převrátí v tom svém smýšlení a jdou se pomstít většinové společnosti, která v řadě případů jejich prarodičům a rodičům dala místo pro lepší život. To je na tom prostě zvláštní, že ti jejich rodiče, prarodiče přišli do té země, byť nedostali žádnou úžasnou práci, ale měli se pořád lépe, než v té zemi, odkud přišli, kdežto u jejich synů a vnuků už to tak není a oni prostě to necítí takto a vidí tu většinovou společnost vinnou a často je tady prostě problém, že tito lidé mají pocit, že Západ je v kontinuální válce s islámem, což dokresluje, protože ani česká média, ani evropská média to příliš nepřenáší, ale záběr Al-Džazíry, Al Arábie, těchto stanic, které opravdu ukazují následky bombardování, následky útoků bezpilotních prostředků a podobně, a tito lidé to sledují, oni se často radikalizují někde v bytech, oni nechodí příliš do těch mešit, ale v bytech se radikalizují u internetu, kde si takovéto věci pouští.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je také zajímavé, že vlastně tito teroristé se odvolávají třeba na korán nebo na islám, přitom drtivá většina z nich v podstatě vůbec nežije život nějaké askety, asketického muslima, naopak, ostatně jste nyní i řekl, mnozí ani neumí arabsky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To určitě. Problém je ten, že korán prostě nemá jednotný výklad. Jaksi odmítá sebevraždu, ale máme imámy, kteří tvrdí, že to není sebevražda, že ten mučedník prostě použil svoje tělo jako zbraň. Co s tím ale chcete dělat s takovouhle argumentací, když někdo na to chce slyšet a někdo na to prostě slyší? Ten problém tady evidentně je, ten jednotný výklad, který by upozadil některé ty /nesrozumitelné/, které jsou takové, řekněme, ne příliš dobře znějící, tak prostě dnes máme pocit, že korán je návodem na zlo, že korán je návodem, já si nemyslím, že to takhle určitě lze interpretovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co s těmi, asi podle odhadů, 5, 6 tisíc Evropanů, občanů Evropské unie, narozených v Evropské unii, ve státech, kteří se propůjčili k takzvanému džihádu a budou se vracet, vracejí se zpět do Evropy, protože Islámský stát je, řekněme, slábne.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je velký problém. Ten se řešil už před několika lety přijetím legislativy, která by nějakým způsobem byla schopna toto postihnout. Je otázka, zda ti lidé budou zadrženi ještě předtím, než něco spáchají, to je věc jedna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A měli by?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že by nějakým způsobem měli být minimálně pod kontrolou, protože přece jenom nevíme, co za tu dobu, kdy působili buď na území Sýrie nebo na území Iráku, co provedli, co dělali a podobně. Ne všichni, byť si myslím, že to je jenom menšina, byli nadšeni tím, co viděli v Islámském státu. Nepochybně tam byli i tací, kteří byli zklamáni, toto nečekali. Možná se jim líbila idea nějakého chalífátu, ale podobně, ale určitě nebyli nadšeni z toho, že museli střílet a pobíjet šíity a podobně. To si myslím, že ne všichni byli připraveni dělat. Já si myslím, že pro nás a pro Čechy bychom se měli především dívat, jak se takovíto bojovníci vrací na území bývalé Jugoslávie, to znamená, Bosna, Hercegovina, Kosovo, Makedonie, část Černé Hory, to jsou věci, protože to je blízko, blízko České republice a do těchto zemí jdou i masivní příspěvky finanční od Saúdské Arábie a jiných zemí, která velmi vehementně podporuje vahábismus po celém světě, 3 miliardy dolarů, přesto je to náš spojenec. To vůbec nechápu, jak můžeme vůbec takovéto věci vidět v nějaké souvislosti, že to jsou spojenci. Toho bysme se měli obávat. Jaksi, kdo si myslí, že občanská válka v Jugoslávii je jednou provždy vyřešena, tak já si myslím, že je jako na omylu. Já se obávám, že tohle je sud s prachem, který někdy v budoucnosti může znova jakoby zlobit a už jsme tu měli tu válku, na jejímž kontě je možná 300 tisíc mrtvých, něco, co jsme nikdy netušili v roce 89, když skončil bipolární svět, že bychom někdy v Evropě mohli zažít v takové zemi, na kterou jsme vzhlíželi na Jugoslávii a přes tuto zemi spousta našich občanů utekla na Západ a najednou se ta země dostala do občanské války a viděli jsme zvěrstva, které bysme vůbec netušili, že se můžou vůbec tolik let po druhé světové válce dít takto blízko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Březiny: "O víkendu jsme se dozvěděli, že při výbuchu zbrojního skladu ve Vrběticích před 3 lety bylo do okolních lesů rozmetáno až 10 tisíc útočných automatických pušek, z nichž část byla ukradena a přeprodána. Není od našich politiků trochu chucpem, že na jedné straně kritizují západní Evropu kvůli údajnému zhoršení bezpečnostní, bezpečnosti Evropy svou politickou, uprchlickou politikou a na druhé straně sami vlastní les, kde lze bez větších problémů sbírat válečné zbraně a rozprodávat je při otevřených hranicích kriminálním a třeba i teroristickým strukturám po celé Evropě?"

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že toto si nikdo nemůže dát za klobouk jako vývěsný štít dobré akce. To prostě podle mého soudu tady se muselo stát něco závažného v ostraze, v prohledání míst a podobně. Vždyť už to je pár let, co se stalo. Myslím si, že to je velmi špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Mějte se hezky. Děkuji.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem zítřejšího vydání od půl deváté bude generální ředitel České filharmonie David Mareček. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.