Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 14. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnes se s námi o své vidění světa podělí ekonomka, docentka Ilona Švihlíková. Já vás vítám, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jaká témata zaostříme? Parlamentní volby v Norsku i Německu či smysl a životaschopnost platformy BRICS. Dobrý poslech. V Norsku podle, bude podle všeho vládnout "Železná Erna", jak se přezdívá dosavadní premiérce Erně Solbergové. O čem, paní Švihlíková, svědčí její vítězství navzdory poklesu cen ropy a ekonomickým otřesům v posledních letech?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já si myslím, že to Norsko, kterému se u nás nevěnuje moc velká pozornost, nám ukazuje řadu velice zajímavých trendů, protože se to vlastně stalo teprve podruhé, kdy konzervativci uhájili vládu. Přece jenom Norsko patří k těm zemím, kde tradičně byl, byla velmi silná ta sociální demokracie a ta sice uhájila dobrý výsledek ve smyslu relativní k ostatním stranám, ale historicky druhý nejhorší za 90 let. To už skutečně něco, něco vypovídá a asi to je další příklad toho trendu, který vlastně vidíme v mnoha zemích, kdy prostě sociální demokracie nám úplně mizí z té scény, typicky třeba Řecko, anebo dosahují nejhoršího výsledku za velmi dlouhá období, třeba 90 právě let Francie, to je Nizozemsko, Německo možná koneckonců spěje k nejhoršímu výsledku sociální demokracie, možná i Rakousko, takže tady je nějaký širší, širší trend. Ty norské volby měly řadu témat, Norsko má specifické starosti, které my nemáme, to znamená, zda těžit dál, netěžit v Barentsově moři a takové no milé starosti, jako co udělat se suverénním fondem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ropná velmoc.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Který má jeden bilion dolarů a je dokonce ještě větší než ten saúdskoarabský, je největší na světě. Ono to vypadá jako hezké starosti, ale samozřejmě jsou to vážné věci, protože to, jakým způsobem ty aktiva rozmístíte, co s nima uděláte, to může rozhodnout skutečně o budoucnosti té celé země. Ještě u toho Norska, co mě zaujalo z toho spíš politického hlediska je, že v poslední době vidíme, řekněme, krajně pravicové strany, které mají většinou takovou tu protiimigrantské zaměření a celkově se trošku vymykají tomu hlavnímu proudu, Norko je má taky, je to Strana pokroku a je zajímavé, že tahle ta strana byla vtažena do té vlády, dokonce měli ministra financí a čekalo se, že ta účast ve vládě jim zlomí vaz, což se velmi často čeká u těhle těch antiestablishmentových stran a ono se to nestalo. Ta Strana pokroku víceméně uhájila svou pozici a s největší pravděpodobností, protože tak jinak by ta vláda ani nešla sestavit, v té vládě bude zase. Je to poměrně jiný model, než třeba praví Finové, když zůstanu na tom severu, tak těm naopak ta účast v té vládě jaksi zlomila vaz a ta strana se vlastně rozštěpila. Takže to Norsko je taková docela zajímavá laboratoř trendů, které vidíme i v jiných zemích a bezesporu nám poskytují nějaké jakoby další doplnění do toho, jak se vyvíjí ta politická scéna minimálně v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na fakt, že pro tu opoziční Dělnickou stranu, která teda má za sebou velmi hořký debakl v těch norských volbách, je to samozřejmě obrovské zklamání, tak ještě před dvěma lety, kdy se Norsko potýkalo právě s tím prudkým poklesem cen ropy, kvůli tomu přišlo o práci asi 50 tisíc lidí, strana vévodila průzkumu veřejného mínění s podporou až 40 % voličů. Co je tedy za tím propadem? Je to to, že se staronové podle všeho premiérce Solbergové podařilo oživit ten ekonomický růst a jak?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ona ta Dělnická strana, prostě sociální demokracie Norska, tam byly ty výsledky dlouho, jako skutečně těch 90 let ta strana téměř dominovala s malými výkyvy, a takže těch 27 % je prostě skutečně katastrofální výsledek, druhý nejhorší za těch 90 let. Já jsem k tomu našla takové dvě základní informace, za prvé, ona ta vláda sice byla středopravicová, paní Solbergové je ale přece jenom, řekněme, posloužili trošku z toho suverénního fondu, to znamená, oni udělali poměrně silné ekonomické stimuly. Prostě, když máte k dispozici takhle velké části, tak je využijete, otázka je samozřejmě na co a oni je využili velmi štědře, ale teď říkají teda, že je potřeba uvažovat teda o tom, jak s tím Norskem dál, protože přece jenom ta těžba ropy, ropa nemusí nutně dojít, ale taky třeba za jaké ceny se bude těžit, jestli o tu ropu bude mít někdo zájem. To jsou vážné otázky, které také v kampani také zaznívaly. No, a myslím, že v té sociální demokracii nebo v té Dělnické straně se projevuje i jeden jev, který vidíme i v Německu i v Rakousku, i v jiných zemích ve Francii a sice, že ti lidé práce, ta pracující síla má pocit, že ta strana už není pro ně, že je to strana establishmentu a elity. A když jsem se dívala na ty, na ty různé zprávy třeba i z německého Porúří, tak je to jak ozvěna, koneckonců ve Francii. A tito lidé potom velmi často přecházejí právě ke stranám jako je Strana pokroku v Norsku, nebo Národní fronta ve Francii anebo Alternativa pro Německo v Německu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme u těch antisystémových stran takzvaných, nabízejí i řešení, řešení, reálná řešení pro ...?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak samozřejmě, že nabízejí nějaká řešení. Ono právě je vždycky otázka, do jaké míry je vtáhnout třeba do té vlády a nechat je tedy, aby svá řešení představovali, což typicky teda se stalo v Norsku a očividně tedy Norové s tímto souhlasili, protože jinak by ta Strana pokroku propadla, což se absolutně nestalo a naopak teda její ministr financí se těší nějaké popularitě. Samozřejmě, že některé ty strany jsou nevyhraněné ve smyslu toho, že ta politika je taková vnitřně rozporná. Většinou je tam, řekněme, skepse vůči Evropské unii, někde silnější, někde menší, je tam protiimigrantský tón, ten bývá poměrně vyhraněnější a potom ta politika je různý mix. To znamená, třeba u té Národní fronty je tam poměrně silný důraz na sociální zajištění, ovšem tedy francouzských občanů řekněme, ale někde je ta politika pravicovější, to je třeba Alternativa pro Německo, takže jako tam ty recepty jsou takové poměrně různé. Třeba u těch Pravých Finů je velmi silná neochota podílet se na zachraňování zemí, které mají problémy v rámci eurozóny, takže ten mix těch politik je různý, ale je pravda, že prostě některá ta uskupení už se dostala k moci a právě třeba ta Strana pokroku tedy uspěla znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francouzský prezident Emmanuel Macron aktuálně čelí kvůli plánované reformě zákoníku práce obrovským demonstracím. O změnu toho zkostnatělého zákoníku práce se vlastně snaží pravicové a levicové francouzské vlády už desítky let. Proč tedy taková, takový odpor? Rozumíte tomu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak samozřejmě, že tomu rozumím. Tak jako jednak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to legitimní?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak samozřejmě, že je. Tak jako snad ještě žijeme v nějakých zemích, kde je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, o to nejde samozřejmě o vůli projevit svůj názor, ale nepotřebuje Francie radikální reformy, aby se vlastně dostala do lepší kondice?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je otázka, jaké reformy samozřejmě, protože reforma, to už je takové zaklínadlo a vždycky, když slyším, že někdo, že chce reformovat, tak se zděsím zase, co za tím zase bude. Ty Macronovy snahy jsou vedený jedním základním motivem, a to je obnovit mocenskou paritu s Německem. Problém je v tom, že on má jinou ekonomickou strukturu než Německo. Ta francouzská ekonomika nemá tu širokou průmyslovou bázi, má, ten finanční sektor je přece jenom trošku jako /nesrozumitelné/ větší a stejně ta francouzská ekonomika prostě nemá to postavení na těch zahraničních trzích, co má třeba Německo a je otázka, jestli ho vůbec mít může, jo, jestli prostě jako ve světě prostě je prostor pro to, aby všechny ekonomiky se podobaly té německé, já si myslím, že ne. Ale on se o to obnovení té mocenské parity snaží a vlastně řekněme, že jde směrem něčeho trošku, co dělal Schröder na počátku 21. století, to znamená změna sociálního systému a toho zákoníku, zákoníku práce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to špatně, je to špatný směr, kterým Emmanuel Macron vykročil, nebo je to něco, co se prostě nehodí pro tu francouzskou situaci, jak říkáte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že to nebude fungovat především. Nejde o to, že bude čelit odporu, samozřejmě prostě víme, jaká je Francie. Francie je země velké francouzské revoluce, to znamená, je to země prostě, kde se stávkuje, kde se demonstruje, kde prostě ten tlak těchto organizací je silný, to prostě patří k té politické kultuře země a těžko to Macron jako předělá, prostě beze sporu musel počítat. Ale já si myslím, že spíš je potřeba řešit trošku jiné věci u té Francie, jako představa, že ty francouzské problémy prostě vyřešíme jednoduše tím, že támhle sebereme nějaký doplatek jako na bydlení a že prostě usnadníme propouštění a najímání lidí. Já tam vidím některé dobré prvky, jo, hlavně důraz na ty malé, střední firmy, protože Francie z tohohle hlediska je zemí, která má tendenci k tomu být hodně koncentrovaná, takové ty oligarchické podoby, včetně toho, jak vám rotují ti lidé v těch nejvyšších funkcích, jo, to bych řekla, že je obrovský jako problém Francie, ta ..., v určitých obrysech je podobná Spojených státům v tomhle tom, a to je podle mě jako velký problém, ale začínat tím reformy, on přece musí vědět, že si tím popudí proti sobě obrovské množství lidí a že tomu jako zrovna nepomůže v těch dalších krocích. Řekla bych, že z hlediska taktiky to prostě jako není dobrý, není dobrý začátek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Staronovou norskou premiérku její stoupenci přirovnávají k německé kancléřce Angele Merkelová. Je výhra německých křesťanských demokratů jasná? Parlamentní volby, které se uskuteční v Německu příští týden v neděli 24. září, se pro mnohé zdají být už rozhodnuty, tak by měl zajímal váš pohled, paní Švihlíková? Alespoň v průzkumech veřejného mínění vede CDU, křesťanská demokracie Angely Merkelové o zhruba 16 procentních bodů před sociální demokracií SPD?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tam si myslím, že asi už se nedá očekávat, jestli se vůbec dá někdy očekávat, nějaká zásadnější změna. Tam si myslím, že je to jednoznačné, že CDU-CSU jednoznačně zvítězí. Otázka je, jak bude vypadat ta vláda, protože tím výstupem voleb není ani to, jak rozvrství ten Bundestag, ten Spolkový sněm, ale to, jak bude vypadat vláda a to je právě velká německá otázka, protože vzhledem k těm průzkumům se jako zas tak moc variant nenabízí. CDU-CSU by asi preferovali FDP, to znamená, liberály, ti v těch průzkumech jsou zastoupeni žlutou barvou, což by znamenalo posun té německé scény více doprava. FDP je třeba strana, která je velmi kritická vůči současnému nastavení eurozóny, ale také třeba odmítá boj proti klimatickým změnám, chce snižování daní, jo, taková typicky pravicově liberální strana, silná třeba v místech jako je Frankfurt nad Mohanem. Nicméně prostě dohromady to nevypadá, že by prostě tu většinu udělali. Potom se spekuluje o koalici takzvaná Jamajka podle barev, to znamená, černá CDU-CSU, žlutá FDP a Zelení k tomu. Problém je v tom, že FDP a Zelení se tedy zrovna nemusí a ty jejich programy jsou vlastně velmi odlišné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odlišné.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Velmi odlišné. Jako, že by chuť pomoci bývá velká a abstinence z toho, že člověk chybí ve vládě, FDP byla zvyklá, že je ten jazýček na vahách, který rozhoduje, může jako ledacos překousnou, ale zase, nevíte, jestli to početně zase dá dohromady, nemusí. No, a potom se prostě nabízí varianta, v které se Německo zaseklo v posledních volebních cyklech, a to je velká koalice. Ta velká koalice je pro Německo z dlouhé časové řady naprosto nepřirozená, naprosto nepřirozená a je tedy jednoznačně patrné, že ta velká koalice strašně škodí sociální demokracii. No, není to tak dlouho, co prostě německá sociální demokracie prostě mohla soutěžit, jestli bude mít 40 % nebo 42 a dneska prostě bude atakovat hranici 23 %. Je to podobný příběh jako v tom Norsku, nejhorší výsledek za velmi, velmi dlouhou dobu, jestli vůbec ne nejhorší v dějinách, takže jim to neprospívá, ale může se stát, že to prostě početně takhle znova vyjde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je vlastně bilance z vašeho pohledu velké koalice GroKo, jak se tomu říká?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
GroKo, přesně, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou výhody, nevýhody vůbec takového seskupení?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak celkově vzato je, řekněme, spíše ta spojenost z hlediska výstupů, to znamená, ta velká koalice na rozdíl od toho svazku s FDP fungovala poměrně hladce, což si myslím, že škodí té sociální demokracii potom, protože je těžké vůbec odlišit od tý CDU-CSU. Když se podíváte na ty programy anebo na to, jak vystupoval, jak byl ten duel takzvaný mezi Merkelovou a Schulzem, tak oni potom, německá média psala, že to nebyl duel, ale duet, jo. Jo, to mi vždycky připomíná ty dětský hry najdi 10 rozdílů, tak tady to bude těžký najít třeba jenom 5, ty strany jako de facto se úplně spojily a sociální demokracie je naprosto nečitelná, oni ani neví, jestli se mají hlásit k reformám Hartz 4 těm sociálním, co dělal Schröder, nebo jestli se k nim nemají hlásit. Celkově tahle ta koalice splnila absolutní většinu toho, co plánovala, takže může být vnímána jako takový stabilizační prvek, ale já si myslím, že to vůbec není zdravé, když prostě ty dvě velké strany vládnou spolu a de facto jakoby vytváří takový ten středový blok a vlastně všechno potom na tom okraji vypadá jak extrém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je lepší, stabilizační prvek, jak říkáte, nějaké spojenectví, které se osvědčilo, protože Německu se daří při všech různých problémech, které země má, nebo nějaký nový, nechci říkat experiment, protože už i různé druhy vlády se také v Německu odehrály. Mimochodem vypadá to, že budou to poslední parlamentní volby, kde se volí Bundestag na 4 roky, protože další bude od další volební periody asi každých 5 let se bude v Německu volit do parlamentu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Vypadá to, že se bude prodlužovat ta doba. No, já osobně, jako někdo prostě tu stabilitu vítá, ale mně ta stabilita přijde do značné míry falešná, protože mi prostě přijde, i když jsem se dívala právě na ty programy a na tu debatu, takže že prostě o těch skutečně závažných věcech se nemluví, a to nemůže fungovat, protože ta, ty problémy vás vždycky doženou. A já jsem se dívala, teď vyšel jeden vynikající průzkum toho, čeho se Němci bojí. A je to průzkum, který má dlouhou časovou řadu, vlastně od znovusjednocení, od toho roku 1990 a tam dochází k velké změně. Vždycky na prvním místě těch, těch obav Německa byly socioekonomické věci - budu nezaměstnaný, nebudu vydělávat dost, budu chudý, budu mít nízký důchod, to tam prostě dominovalo. A teď už to nedominuje. Teda je to pořád samozřejmě jako velká obava, velký strach, ale na prvním místě je, zkuste tipnout ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Terorismus.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě terorismus a migrace, terorismus a migrace. Tyhle ty dvě témata naprosto zastínily všechny ostatní, a dokonce ten strach je jeden z největších, co kdy byl naměřen, ten horizont už je docela velký, to je 27, 27 let, takže je to co porovnávat. A tady vlastně tyhle strany to de facto vůbec nereflektují tyhle ty témata. Když se na to podíváte, tak o tom se de facto nemluví. Stejně tak v těch programech najdete minimum reflexe toho, že Německo má druhý největší sektor pracující chudoby v Evropě po Litvě, pětina, pětina Němců pracuje v sektoru pracující chudoby, jo. A to tam, a v té selance mezi Schulzem a Merkelovou najdete prostě minimum skutečně to, že by se začli prostě mluvit o těhle těch velmi vážných problémech, které Německo má a nutně bude muset, bude muset řešit. Takže já si myslím, že ta velká koalice jako na přikrytí problémů jako to asi vypadá hezky, ale ty problémy vás vždycky nakonec doženou a o to víc potom můžou získávat strany, řekněme, jiného typu, jako třeba Alternativa pro Německo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Martin Schulz z SPD, vyzyvatel Angely Merkelové by rád druhý televizní duel.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Nevím k čemu to je, upřímně řečeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, právě proto, co jste vlastně teď řekla, paní Švihlíková, že v tom prvním duetu, řekněme, i když odbočím, ale nejvíc, největší kritiku za vůbec vedení té debaty sklidila německá média, vlastně zástupci 4 televizních stanic v Německu, tak Martinu Schulzovi v té první kancléřské debatě a poslední chyběla právě ta nejdůležitější témata, která Německo a Němce trápí, které jste teď vyjmenovala.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
I podle výzkumů trápí samozřejmě. No, tak on Martin Schulz prostě má problémy, jak říkám, i uvnitř té strany, ta strana prostě není dostatečně vyprofilovaná a na jednu stranu by chtěla působit radikálně, na druhou stranu prostě establishment a ono obojí jako nejde hrát. Jo, musí si vybrat, buď budou hrát a nebo to a když si prostě vyberou ten establishment, což si podle mě vyberou, tak zase budou ten juniorní partner v té koalice, a to jaksi z dlouhodobého hlediska zas tak prostě body nepřináší. A kromě toho Martin Schulz zaznamenává i pokles té osobní popularity. Předběhl ho ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který se vlastně stal v tuto chvíli nejpopulárnější politickou osobností Německa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Německu se také spekuluje o tom, co bude s Martinem Schulzem po 24. září, jaká pozice, ale to se bude samozřejmě vyvíjet dle výsledku.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, asi bude poslanec v Bundestagu, to pravděpodobně ano. Bezesporu pomýšlel asi na něco jiného, asi neodcházel z Evropského parlamentu s vidinou toho, že si zasedne ve Spolkovém sněmu. Ale jak říkám, jako zatím početně se jeví ta varianta opakování velké koalice jako výsostně pravděpodobná, i když oficiální prohlášení obou stran je, že z toho nejsou nadšeni ani jedni, ale prostě početně to nakonec tak může vyjít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak zamíchá tou situací, těmi kartami Alternativa pro Německo podle vás? Strana, která je aktuálně, pokud se nepletu, ve 13 ze 16 zemských voleb?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano, tak Alternativa pro Německo beze sporu je faktorem, který čeří ty vody. Ona je, jak říkám, není vyprofilovaná ještě dostatečně, protože vlastně to původně to uskupení, není spjato s protiimigrantskou rétorikou a programem, ale bylo proti euro. Jo, tam byl určitý vývoj uvnitř toho uskupení a stejně tak ještě prostě se dolaďuje ta ekonomická stránka, takže ta strana prostě není usazená a je to vidět i na vnitřních bojích v té straně. Třeba s Frauke Petry bylo docela rázně jako zameteno na tom sjezdu, takže prostě ta strana je tak nějak v procesu. Nicméně všichni ostatní deklarují, že s ní nechtějí mít nic co dočinění. AfD nicméně relativně silná, to znamená, bezesporu se do Spolkového sněmu dostane, může se dokonce stát i hlavní opoziční stranou, kdyby byla velká koalice, tak to podle některých průzkumů vypadá, že by byla na třetím místě, což by bylo beze sporu zajímavé. Ještě bych doplnila, že AfD hodně přejímá voliče sociální demokracie, to je přesně ten proces, co vidíme i v těch ostatních zemích, to znamená, lidé, kteří odchází od dělnických, sociálnědemokratických stran přechází ke stranám tohohle typu, v Porúří je to velmi patrné, ten jev, tam je silné oslabení sociální demokracie a velmi silně nahoru jde AfD, to, říkám, tohle je trend, který se netýká jenom Německa. No, a samozřejmě ta AfD si ty pozice drží spíše v té východní části a o něco méně té západní, čímž je trošku podobná Die Linke. Jo, ta je taky hodně silná, levice na východě a trošku o něco slabší na západě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už podeváté se sešli nejvyšší představitelů zemí skupiny BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a jižní Afriky. Co ten summit, paní docentko, ukázal?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak za prvé ukázal, že ty země jsou pořád ochotné se scházet a spolupracovat a postupně realizovat společné projekty. Jde to poměrně pomalu a těch důvodů k tomu je několik. BRICS vznikla jako taková zkratka, vlastně ten BRIC a pak se přidala ta jižní Afriky, která měla pro investory ukazovat velké a rychle rostoucí ekonomiky, to bylo na počátku nového tisíciletí. Poprvé se BRIC a pak se přidalo to S na jižní Afriky sešel v roce 2009 v ruském Jekatěrinburgu a bezprostřední reakci, jenom takovou recesi, a od té doby už přece jenom pokročili, což znamená, že nejenom je to platforma pro jednání 5 relativně velkých ekonomik, které mají hospodářskou sílu, to bezesporu ano, ale začali vytvářet i ty vlastní struktury, což už jako je jaksi vyšší úroveň v té spolupráci, zmíním aspoň tu novou rozvojovou, rozvojovou banku. Je pravda, že velmi často je BRICS kritizován za to, že to je vlastně účelové uskupení, které toho nemá nic společného, tak ty země jsou velice rozdílné to bezesporu, nejenom politický režim a jazyk a náboženství i z hlediska ekonomického. Každá z těch zemí má jiný, jinou ekonomickou strukturu a jak se taky ukázalo, tak je jinak odolná vůči krizím. Třeba Čína a Indie jsou podstatně odolnější než Rusko a Brazílie. Nicméně stále se ty země scházejí. Zmínila bych jednu zásadní změnu, a to je Brazílie. Jak víme, brazilskou prezidentskou byla Dilma Rousseffová, která, abych tak řekla, do té sestavy dobře zapadla. Jenže teď je tam Michel Temer. Dilma Rousseffová byla odstraněna parlamentním pučem, a to je člověka jaksi s podstatně větší afinitou ke Spojeným státům a který jaksi nezapadá úplně do té sestavy, taky jeho hlavní starost na tom summitu bylo, kdo by chtěl zprivatizovat těžbu zlata v amazonském pralese, jako abychom si udělali nějakou zásadní jako představu. Co spojuje tyhle země? Spojuje je jedna linka, a to je nechuť k tomu, jak vypadá současné ekonomické nebo ekonomické a geopolitické uspořádání. To zaznívá na každém summitu, že jsou podreprezentováni v těch organizacích a že chtějí změnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte těch 5 hráčů, řekněme?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Těch 5, no, tak u té Brazílie, tak řekněme, že je otázka, do jaké míry to říká a do jaké míry to předstírá, protože Temerovi, který jako je několikanásobný korupčník, bych to rozhodně nevěřila, ale řekněme takhle je oficiální ta deklarace a to se projevuje jednak v těch organizacích, to znamená, že si vytváří vlastní alternativy, když se jim nepodařilo dostatečně silně prosadit tu změnu v Mezinárodním měnovém fondu podle jejich názoru, dostatečně silně a samozřejmě se tam znova, se tam objevuje už těch 9 let permanentně prostě ne příliš velká láska k americkému dolaru, to znamená, platit nějakými jinými způsoby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je životaschopnost a konkurenceschopnost tedy této platformy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ten BRICS nám ukazuje, že se mění mezinárodní pořádek. Ukazuje se, že se ten systém mezinárodních vztahů, jak jsme ho znali, ten odchází a BRICS je jedna z těch forem toho, co se objevuje nového. Ona nemusí přežít. To je prostě takový pokus v tom kvasu, že nám odchází ten hegemon, což odchází bezesporu, tak BRICS je jeden z těch pokusů o nějaké nové, o nějakou novou multilaterální platformu a v určité omezené míře může být, může být úspěšný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje host dnešního vydání, docentka Ilona Švihlíková. Děkuji vám. Mějte se pěkně.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude mým hostem spisovatel Pavel Kosatík. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.