Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 25. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnes dostanou prostor názory Ivana Hoffmana. Přeji vám do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já také přeji hezké ráno vám i všem posluchačům samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Na co se s komentátorem Deníku soustředíme? Hořké vítězství a německou "Jamajku" na obzoru, katalánské aspirace na samostatnost i reformu OSN. Inspirativní poslech. V německých parlamentních volbách zvítězil konzervativní blok CDU/CSU dosavadní kancléřky Angely Merkelové, byť tato formace ztratila více než 8 procent a jde o nejhorší výsledek od roku 1949. Lze říct, pane Ivane, že Angela Merkelová a její CDU a CSU utrpěla vítězství?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak experti nám tvrdili, že v Německu se nic dramatického nestane, že se nepotvrdí ten evropský trend, kdy nejsilnější politické strany, říkáme jim tradiční, postupně ztrácejí voliče a tak dál. Ukázalo se, že Německo zůstalo v Evropě a němečtí voliči se zachovali vlastně evropsky. Ten trend potvrdili. Je to doopravdy tak. Ztráta CDU a CSU je podle těch posledních oficiálních výsledků 9 procent, ale také sociální demokraté ztratili téměř, téměř 6 procent a naopak menší strany narostly. FDP o 5,7, Zelení o 1,1, Alternativa pro Německo o 8,8. To znamená vidíme, že když se, to je takový bonmot, že vlastně naší dilemou je, zda bude Evropa německá nebo Německo evropské, tak zatím to vypadá tak, že Německé je evropské, respektive že Německo bude v budoucnu německé, jako bylo vždycky. Ten, ten, ten výsledek je překvapivý, ale je překvapivý proto, protože byla úplně jiná očekávání, ale jinak si myslím, že je vlastně asi logický.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče Alternativy pro Německo, tam se asi ta očekávání, zejména voličů této formace, potvrdily. Strana s minimálně 13 procenty se poprvé dostala do Bundestagu. Je už zastoupena ve 13 ze 16 zemských sněmů. Je to vlastně třetí nejsilnější formace. O čem to vypovídá? Například v Sasku, což je bývalá NDR, tam dokonce zvítězila, získala 27 procent. Jak si vysvětlujete třeba už tu skutečnost, že strana, která se ostře vymezuje proti migraci, nejvíce uspěla právě v regionech, kde s přistěhovalci mají de facto minimální zkušenost?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak my jsme slyšeli po celou dobu té kampaně, že vlastně nemá nějaké silné téma. V Německu je dobře, Němcům se daří, nezaměstnanost je zanedbatelná, hospodářství roste a migrace není žádné téma. No a nakonec se ukazuje, že ta migrace asi téma je, i když vlastně se tolik nereflektuje v tom veřejném prostoru, ale Němci cítí, že se s jejich společností něco děje a ne všichni jsou s tím srozuměni. Když Angela Merkelová říká, že islám k Německu patří, tak tím vlastně spíš konstatuje, že je tam hodně lidí, kteří věří v islám, ale 70 procent Němců si to nemyslí. To znamená někde se to projevit prostě muselo a ta strana, která koncentruje hlasy lidí, kteří jsou nespokojeni s tím, jak se Německo před jejich očima proměňuje, tak byla vlastně jenom jedna možnost, jak volit stranu, která jednoznačně říká a dokonce i v té kampani, kde říká "burkiny ne, bikiny ano" a teď vlastně na plakátech se lidé dívají na spoře oblečené dívky v plavkách a to se vydává za symbol teda toho skutečného původního Německa. No, tak chci tím říct, že to byla strana, která koncentrovala hlasy takto nespokojených lidí a já, popravdě řečeno, jsem čekal, že jich může být i 15 procent, ale 12 byl odhad a ten se, něco přes 12, a ten se vlastně poměrně přesně potvrdil. Tím pádem ukazuje se, že v některých ohledech si sociologové v Německu zaslouží jako uznání, protože jsou jedni z mála, kteří dovedou některé výsledky voleb předjímat a odhadnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si vlastně vy vysvětlujete takový ten, no, debakl, jak pro křesťanské demokraty, tak i pro sociální demokraty? SPD Martina Schulze podle všeho míří do opozice. Dokonce on snad ani nebude usilovat stát se předsedou parlamentní frakce. Otázkou je také, co bude dál s Martinem Schulzem.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já jsem slyšel docela pěkný komentář o tom, že, i když to tak zvenku vypadá na debakl, ale Martin Schulz nakonec pro sociální demokraty znamená přínos. Vlastně tu stranu sjednotil. Ona byla před jeho příchodem rozhádaná. S jeho příchodem do ní přišlo hodně mladých lidí, členů SPD, což je něco jiného, než jsou sympatizanti. To znamená ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On vlastně byl, že vám do toho jenom vstupuji, velmi krátce v této své roli, takže ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... asi ten neúspěch sociální demokracie nejde, jak se říká, přímo za ním.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ne, ne, ne. To má určitě nějaké hloubější, za prvé demografické, a potom i společensko-ekonomické příčiny, protože dneska už to rozdělení mezi pravici a levici a takové to dělení, kdy křesťanské a sociální demokraty volí, volí věřící křesťané, sociální demokracii volí dělníci, FDP volí lidé milující svobodu a tak dál, už to tak asi úplně přesně není. Ty programy se prolínají a hlavně asi některé ty skupiny voličů je těžké si udržet. Dá se předpokládat, že právě sociální demokraté hodně ztratili, protože ve spojení ve velké koalici se stranou konzervativní působili dojmem, že, že hájmy, zájmy teda těch svých voličů ne zcela hájí. Také se vlastně těžko dělá volební kampaň proti někomu, s kým mnoho let vládnu. To vidíme koneckonců i u nás, na naší politické scéně. To znamená oni měli hodně takových handicapů, ale já bych řekl, že hovoříme pod dojmem těch ztrát v procentech o debaklu, ale mám pocit, že ty strany jsou na svém, na svých, na svých možnostech, že větší šance na větší zisk prostě neměly v té aktuální situaci, která je, ale stále nejsou v tak špatné situaci, aby v budoucnu ty jejich výsledky nemohly být lepší. Jde o to, do jaké míry, vždycky jde o to, do jaké míry se ta strana z těch ztrát poučí, do jaké míry je vezme na vědomí. I když musím říct, že z toho prvního projevu Martina Schulze jsem měl pocit, že příště budou mít o dalších 5 procent míň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že by ta celá situace mohla mít nějaký i ozdravný efekt na strany, které ztratily?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tady jsou vždycky dvě možnosti. Buďto ta strana se prostě sama sebe lituje, říká byli jsme skvělí, ale lidi to nepochopili, no a tehdy prostě ten pád pokračuje dál, anebo si řeknou něco jsme dělali špatně, ta poptávka byla jiná, než co jsme my nabízeli, tak popovídejme si teda s těmi našimi voliči, zjistěme, co oni chtějí, přestaňme jim radit, co myslíme, že je pro ně dobré, ale začneme my respektovat, co si oni myslí, že je potřeba udělat. A to jsou jenom dvě možnosti. Pokud ta strana tohle udělá, tak má šanci se z těch ztrát vzpamatovat. Ale prakticky vzato se to stává málokdy. Většinou ten politik je tak přesvědčený o sobě, jak je geniální, jak tomu rozumí, a že vlastně nikdy není schopen vyhodnotit tu zpětnou vazbu a málokdy se poučí. On dostane rozum, až když z té politiky vypadne. Bohužel, tak to většinou je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Angela Merkelová se podle všeho počtvrté stane spolkovou kancléřkou. Myslíte si nejenom s ohledem nebo možná právě i s ohledem na těch něco přes 33 procent pro její unii, je čas pro Angelu Merkelovou hledat si svého nástupce?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Těžko říct. Nikoho lepšího CDU/CSU nemá. To, že vyhrála počtvrté za sebou volby, to je fenomén, to je doopravdy něco, něco zvláštního a je to přirozený lídr a řekl bych, že dokud neprohraje, tak není důvod ji měnit. A navíc teď přichází Německo do komplikované situace. Bude potřeba zřejmě dlouho dojednávat obtížnou koalici a ona má k tomu asi nejlepší předpoklady, aby se jí to podařilo, protože je to politička, která u všeho byla, na všechno prostě má názor, je nesmírně pracovitá a tak dál. Je schopná kompromisu, má přitom jasný názor. Je to ideální člověk do tak komplikovaného povolebního vyjednávání, které teď Německo čeká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jste už na to odpověděl, jak odhadujete, nechci teda se ptát, jak dlouho potrvá to vyjednávání, ale jaké šance dáváte vzniku takzvané "Jamajky", koalice tedy CDU/CSU plus liberální FDP a Zelení, kteří posílili? "Jamajka" se přezdívá vlastně podle jednotlivých barev těchto subjektů.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Mně se moc líbil ten výrok Martina Schulze, který řekl "nebojte se, Angela Merkelová vám dá všechno, co chcete" prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se shodnou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Byla už v tom taková ta ironie toho opozičního člověka, který už prostě přichází do opozice a je hrozně rád, že, že už konečně to má za sebou a může hrát tu roli, která se hraje daleko lépe, teda vlastně toho opozičního lídra. Ale já si myslím, že to je půl na půl, že klidně je možné, že se nakonec nedohodnou, že prostě budou chtít tolik, že ta CDU/CSU jim nebude ochotna vyjít vstříc a že někdy kolem Vánoc, když zjistí, že se opravdu na ničem nedohodnou, tak se obnoví jednání s SPD a umím si úplně klidně představit, že se obětují a vezmou prostě na sebe teda to břemeno v zájmu, v zájmu občanů a ta velká koalice se obnoví, byť daleko slabší, než vládla dosud. To je stále, stále v pozadí taky možnost. Sice jenom matematická, ale matematicky i o něco lepší než ta koalice, která teď se bude dojednávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co by tedy z vašeho pohledu bylo pro Německo, pro nové Německo, když se podíváme i na to složení, ve kterém, jak jsem říkala, poprvé zasedne AfD, co by bylo lepší? Pokračování té velké koalice, byť tam se říká, že pro SPD by to bylo opravdu fatální pozice, nebo nová, nové složení?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, lepší by byla určitě ta nová, protože do těch stojatých vod je potřeba prostě vnést nějaké nové prvky. Všichni říkají, že ty programy CDU/CSU a koneckonců i SPD jsou tak dobře propracované, že vlastně opozice těžko může něco lepšího nabízet, že si to všechno sedlo, společnost prostě funguje jako dobře promazaný stroj, občané z toho mají profit a tak dál a to nikdy není úplně pravda. Vždycky je potřeba nové podněty, nové lidi, kteří se nově podívají na věci, které fungovaly dlouhou dobu a najdou nějaký nový impuls. Prostě něco se musí stát, aby ta společnost měla nějakou novou dynamiku. To znamená lepší by z mého pohledu byla ta koalice nová. Ale jestli se podaří, to je, to vědí, to vědí jenom ti politici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co přinesou podle vás výsledky německých parlamentních voleb pro Česko? Pro jednak bilaterální vztahy a jestli třeba ten výsledek v něčem možná ovlivní i české parlamentní volby nebo může mít nějaký dopad, inspiraci, nevím.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Myslím si, že i u nás se říká, že migrace už není pro politiky a pro veřejnost žádné téma. Myslím, že i u nás se ukáže, že to téma je a strana, která vsadí na, na, řekl bych, tuto kartu, tak z toho může profitovat podobným výsledkem jako AfD. Pokud jde o vliv těch německých voleb na, na česko-německé vztahy, myslím, že ty budou dobré. Ono to mimochodem ukázalo nedávné setkání prezidentů Zemana, Steinmeiera, kteří v něčem spolu souhlasili, v něčem ne, ale to, v čem spolu nesouhlasili, jim vůbec nebránilo v tom, aby to setkání bylo velmi přátelské, příjemné. Ukázalo se, že ne vždy ten jiný pohled na nějaké problémy je za každou cenu potřeba řešit. Někdy úplně stačí ho neřešit, vzít ho jenom na vědomí a nadále prostě spolu dobře vycházet. Pokud jde o německou kancléřku, ta má dlouhodobě pěkný osobní vztah k Česku, má tady přátele z dob, když byla ještě vědkyně, z doby ještě bývalé NDR. Ty vazby prostě jsou na celý život. To znamená tam nedošlo k žádné nějaké, nějaké změně. Navíc naši politici, kteří vesměs fandili těm stávající, tak jim po volbách hned pogratulovali, popřáli, ať se jim daří. Já myslím, že ty vztahy budou standardní, takové, jaké byly dosud. Naším problémem je spíš, co se stane s Německem jako takovým v dlouhodobé perspektivě. Musíme si uvědomit, že je to země, která má podobný problém jako většina zemí Evropské unie, problém demografický, kdy v rodině se narodí, v průměru v celé Evropě a v Německu je to úplně, úplně podobné, 1,3 dítěte. K tomu, aby nějaká kultura přežila, demografové říkají, že to musí být 2,1 dítěte v rodině. To, že Evropa nestárne, že je mladá, je dáno migrací. Ta migrace přichází ze zemí muslimských. Těch muslimů bude stále víc. Za 20 let můžeme mít v sousedství muslimské Německo a s ním bude potom už zase úplně jiná řeč, než je s tím dnešním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemyslíte tedy, že v těch česko-německých vztahý..., vztazích budou nadále nějak rezonovat sporné body, jako je třeba přístup k přerozdělování uprchlíků a podobně, protože ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
V každém případě, určitě. To se nezmění. U nás všechny politické strany jsou jednoznačně proti kvótám a tomu evropskému trendu se brání. Navíc mají takovou tichou podporu dalších zemí, které sdílejí stejný názor. Německo se bude držet té své linie. Ten výsledek voleb ukazuje, že vyhrály strany, které jsou pro, pro migraci, které v ní spatřují humanitární pomoc bližnímu. To bylo slyšet i v těch projevech, kdy politici konstatují, že ano, doplatili jsme na to, ale ten náš krok byl správný. To znamená to se nezmění, ten, tenhleten rozpor, ten bude trvat. To je jedna, řekl bych, z takových těch třecích ploch mezi českou a německou politikou, která zůstane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký prezident Donald Trump sklidil kritiku za svůj první projev na zasedání Valného shromáždění OSN od řady politiků i komentátorů. Západní tisk píše o nenávistné, nediplomatické řeči, jaká tady dlouho nebyla. Jak výroky amerického prezidenta hodnotíte vy, pane Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já patřím k těm, kterým rovněž lezly oči z důlků, kdyby tak měl říct. To bylo tak, tak až neuvěřitelně pyšné a arogantní vystoupení, že to OSN teda nepamatuje a v tom se teda všichni shodují. Ale já pak jsem si říkal on si asi spletl mítink. On je zvyklý hovořit ke svému publiku a neuvědomil si úplně asi přesně, kde je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak zase byl politicky nekorektní třeba, jak je /souzvuk hlasů/ v posledních letech.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Určitě, určitě ano. Tam on vynechával takové ty přestávky, ve kterých by na mítinku mezi jeho americkými sympatizanty zavládl hlučný potlesk a v tom OSN najednou se rozhostilo takové ticho a teď všichni se tak na něj jako bez výrazu tváře dívali, přemýšleli, co to asi má být, co tím vlastně chce říct, jestli to myslí vážně, ten způsob, jakým prostě hovoří na takovémto mezinárodním veřejném fóru. No, bylo to doopravdy zvláštní. Taky mě napadlo, že není žádným tajemstvím, že náš prezident Miloš Zeman hodně stál o setkání s Donaldem Trumpem, v té chvíli jsem měl pocit, že možná začíná být rád, že to Hynek Kmoníček prostě nezařídil, a že, že toho byl ušetřen, protože to, čeho byl i on svědek, nakonec nezbylo mu, než komentovat to vlastně tak mírně kriticky jako poučování žáků učitelem, přičemž ta půda OSN není takové fórum, kde by někdo měl být učitelem. Tam by si doopravdy všichni měli být rovni, měli by se vzájemně respektovat a tak dál. Takže mám pocit, že v té chvíli mohl být, mohl být rád, že se s ním nepotkal, a že už o to až tak moc do budoucna stát nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, oni se potkali. Vyfotografovali se.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, vyfotili se spolu, ano, ale ten úsměv byl takový kyselý, bych řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ale čekat tedy od Donalda Trumpa nebo vůbec od projevů na této půdě? Mimochodem Valné shromáždění zažilo leccos. Připomeňme, jak libyjský diktátor Kaddáfí trhal při svém projevu Chartu OSN nebo již nebohý prezident Hugo Chávez venezuelský cítil zápach síry po bývalém americkém prezidentovi Georgi Bushovi starším.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ano, tam se stalo už doopravdy všechno možné. Asi podstatné je říct, že svět má Organizaci spojených národů jako, jako pojistku pro nějakou krajní nouzi, nějakou obrovskou krizi. Po druhé světové válce se ukázalo, že je nezbytné mít fórum, kde se všichni potkají, kde spolu jednají. Jestli k takové situaci dojde, tak až tehdy prostě uvidíme, jestli doopravdy jsme nežili v iluzi, jestli to OSN má tu schopnost být fórem, kde se vlastně zklidní ty emoce, lidi se potkají a řeknou si tak neblázněme, nezničíme planetu. To nevíme. Je jasné, že je to instituce drahá, že většinu jejího rozpočtu, snad 20 procent, podporují Spojné státy, a když teď je řeč o tom, že je potřeba udělat reformu, tak se klidně může stát, že Američané řeknou "nám se nevyplatí ty peníze do OSN dávat". Tehdy přejde ta organizace na nějaký úsporný režim, mimochodem vůbec nemusí být špatné, to naopak může ty poměry pozměnit, možná zlepšit, těžko říct, ale také je možné, že k té reformě nakonec nedojde, protože předpokládám, že dříve nebo později řeknou Donaldu Trumpovi jeho poradci, že ta investice není až tak špatná, mít to OSN přímo pod nosem, mít tam jakýsi jako přímý dozor a mít šanci tam prosazovat americké zájmy. To znamená jestli dojde k takovému nějakému krácení peněz, to, to asi dneska nikdo neví. Já si spíš myslím, že ne. Taky si myslím, že pokud k nějaké reformě dojde, tak bude pouze mělká, že spíš to v tom stavu, v jakém to tak nějak přežívá, bude i nadále a budeme čekat, jestli teda doopravdy je to ta pojistka nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vlastně pak Donald Trump pojmenoval věci tím správným slovem, protože se vyslovil pro tu zásadní reformu a OSN ne poprvé označil za příliš byrokratickou i špatně řízenou. Mimochodem, tato organizace má podle Donalda Trumpa v první řadě zajišťovat suverenitu, prosperitu a bezpečnost a o své nezávislosti začali dnes v referendu hlasovat iráčtí Kurdové. Ten plebiscit ovšem neodmítá jen vláda v Bagdádu, ale i Turecko, Írán, Sýrie. Jaký dopad může mít ten výsledek na region, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To právo na sebeurčení se skloňuje ve všech okolnostech vždy tak dlouho, až se ho někdo začne dovolávat. V té chvíli nakonec se ukáže, že spíše než právo na sebeurčení hýbe světem právo silnějšího a ti lidé, kteří se domáhají práva o sobě rozhodnout, jsou označeni za, za separatisty, za lidi, kteří, co se bouří, od něčeho se odtrhávají a jsou vlastně kvalifikováni jako, jako takoví vyvrhelové, nepřátelé lidstva. To je, to je obrovský paradox. Já si stále myslím, že právo na sebeurčení by nemělo být jenom na papíře, ale doopravdy lidé tam, kde žijí, by měli mít možnost o sobě, o sobě rozhodnout demokratickým hlasováním. To platí pro ty Kurdy, to platí pro Basky, možná to platí i pro ty islamisty v Barmě. Prostě my nemůžeme prostě si vybírat, kde se nám to hodí, kde se nám to nehodí. Ten princip by buďto měl platit úplně pro všechny, anebo potom tak, jak to, jak to i je a jak to i zřejmě zůstane, že neplatí pro nikoho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A zůstane jednotné Španělsko? Katalánsko se chystá na referendum o nezávislosti.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak já bych Kataláncům upřímně přál, aby se osamostatnili, a aby byli v rámci Evropské unie Španělsku dobrým sousedem a pro ostatní dobrým partnerem, ale to se nikdy nestane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem mohlo by, pokud by došlo k osamostatnění, k odtržení Katalánska od Španělska, mohlo by počítat s automatickým členstvím v Evropské unii?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak Evropská unie by měla právě proto, že deklaruje to právo národů na sebeurčení a Katalánci jsou národem, tak pokud by se tak doopravdy rozhodli, to mimochodem vůbec není jisté. Oni se také mohou rozhodnout, že jim je ve Španělsku dobře a většina průzkumů tomu i napovídala. Ale pokud by se tak rozhodli, tak by tak měli být i bráni. Mimochodem, oni nikam nezmizí, oni se neoctnou druhý den někde na Marsu. Budou žít tam, kde žijí, v našem sousedství. Není žádný důvod prostě se na ně dívat přes prsty. Měli by se prostě svobodně rozhodnout. Tak by se mi ta Evropa víc líbila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je vlastně za tou snahou odtrhnout se? A také by mě zajímalo, jestli jde teda o touhu Katalánců nebo pouze vlády nebo politických stran, víte, do jaké míry je to opravdu přání toho národa, těch občanů?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To se má zjistit v tom referendu. To se nemá předjímat. To se nemá prostě jim navrhovat anebo je o něčem přesvědčovat, ale spíš se zájmem máme vyslechnout, o co jim teda vlastně jde, a pak to vzít na vědomí. Tak tak si představuju demokracii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A o co tedy jde konkrétně u toho Katalánska? Jde i o politickou moc nebo jde o peníze?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Jde o právo na národní sebeurčení. To je, to je jednoduché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nejsou nyní akceptováni jako národ Katalánci, kde je katalánština?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Oni mají určité, určité pravomoci v rámci Španělska, ale to referendum má ukázat, jestli to těm lidem stačí nebo, nebo jestli chtějí něco víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že je to trend, když se podíváme na Benátky, na Korsiku, do Bavorska.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Je to trend, ale myslím si, že kdyby ta referenda demokraticky proběhla, tak by většinou lidé hlasovali pro status quo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje komentátor Deníku Ivan Hoffman, dnešní host pořadu Jak to vidí. Děkuji vám za to. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já také. Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra budu hovořit s psychiatrem Cyrilem Höschlem. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.