Přepis: Jak to vidí Erik Best – 2. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnes se dozvíte, jak některé události vidí Erik Best, americký novinář a vydavatel. Dobrý den, vítejte.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozebereme například katalánské referendum, reformy Evropské unie i třeba roli mluvčího. Nerušený poslech. Přibližně 90 procent voličů se podle informací katalánské vlády vyslovilo ve včerejším referendu pro nezávislost Katalánska. Madrid považuje plebiscit za nezákonný a snažil se ho překazit. Podle katalánské vlády bylo při potyčkách zraněno více než 840 lidí. Španělská policie během dne zabavovala volební urny, proti demonstrantům použila obušky, gumové projektily. Co tomu říkáte, pane Beste?

Čtěte také

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já asi bych použil slovo, který často používá Václav Klaus v takových situacích, že někdo chtěl evidentně rozeštvávat lidi v Katalánsku a docela se jim to povedlo. To znamená, že před referendem, pokud průzkumy byly, byly správné, tak asi 40 procent voličů chtělo nezávislost na Španělsku a teď je to o 100 procent více. 90 procent ze všech hlasujících. To znamená, že, že ta kampaň samozřejmě měla opačný efekt a teď to každý chápe. A jestli předtím ta pravděpodobnost odtržení bylo menší, tak teď je samozřejmě větší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Získali Katalánci právo na nezávislost? Podle katalánského premiéra Puigdemonta španělský stát včera ztratil mnohem více než kdy dříve, zatímco Katalánsko vyhrálo. A asi tím neměl na mysli pouze teda těch dobrých 90 procent.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
No, tak to otvírá otázka, kdo má právo na sebeurčení samozřejmě. Pravidla nejsou vždycky stejná. Také možná Španělsko bude muset přiznat, že se něco stalo, že vlastně referendum se stalo, což nechtěli v Madridu přiznat. Ale taky je otázka, jestli když máme sjednocenou Evropu, jestli je důležité, že bude další stát, anebo jestli stačí, aby existovalo Španělsko. Je zajímavé, že mluvili o katalánské policii a poté o španělské policii. Už tam je vidět ten rozdíl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se rozpadá Španělsko?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Do určité míry už se to stává. Ale jestli fakticky, to neumím předpovídat. Spíš si myslím, že bude nějaká dohoda, bude o to těžší. Ale už je to trošku jako rozhovory mezi Velké Británii a Bruselem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomíná vám tato situace brexit, vystoupení Velké Británie z Evropské unie?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Do určité míry, protože některé požadavky jsou podobné a taky ten tlak ze strany jedné strany, to znamená, že, že ti, kteří chtějí sjednocenou Evropu, že chtějí jenom jedno Španělsko, tak víceméně tlačí na ostatní, kteří to vidí jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by, můžeme zaspekulovat, v této fázi podle vás, pane Beste, znamenalo osamostatnění Katalánska nejenom pro tento ekonomicky hospodářsky velmi silný region, ale také vlastně pro celé Španělsko, potažmo i právě pro Evropskou unii, jaké by asi podle vás bylo postavení Katalánska nezávislého v Evropě? Mají Katalánci jistotu, že by se stali možná automaticky členem Evropské unie nebo dokonce eurozóny?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Opravdu záleží na tom, do jaké míry ti, kteří jsou proti tomu, by použili tvrdá, tvrdé zbraně, protože to vidíme i v Anglii. Já jsem o tom přemýšlel o víkendu. Nejenom o, co se týče Katalánska, ale obecně. Já jsem první kariéru nebo první zaměstnání v Americe byl, jsem byl investičním bankéřem. Jenom krátce po škole, po univerzitě. A měl jsem na starosti takzvanou zajištěné, takzvané zajištění hypoteční obligace. To jsou instrumenty, který nakonec způsobily finanční krizi z roku 2008. A tehdy předtím málokdo věděl, co to je, ale víceméně jsou to nástroje, finanční instrumenty, kde instrumenty, kde dávaj dohromady méně kvalitní obligace, bondy s těmi, kteří jsou, který jsou něco více kvalitní. A ten výsledek je, že máme mít z toho vlastně velice vysoce kvalitní finanční instrument. A to vidím trošku tak, co se týče Španělska, protože Katalánska je, je, Katalánsko je tak, má nejvyšší hodnotu v rámci Španělska. A nějaké jiný části mají nižší hodnocení nebo rating. A podobně to funguje v rámci Evropy. Máme Řecko, kde zaměstnanost je, nezaměstnanost je přes 20 procent, pak máme Českou republiku, kde je nezaměstnanost 3 - 4 procenta. A celý ten smysl je dát dohromady státy nebo části nějakého státu, kde jsou obrovské rozdíly. A nám říkají všichni v Bruselu nebo v Madridu, že ten výsledek bude áčkový dluhopis. To znamená, že máme béčkový nebo céčkový celkově, protože máme Řecko, pak máme Českou republiku a jsou další rozdíly, což co se týče problémy, problému spojených s migrací, rozpočtová situace a tak dále. Ale celý ten evropský smysl je dát dohromady rozdílné části, rozdílné obligace, rozdílné hypotéky s tím, že ten výsledek bude áčkový. A Katalánci pochopili, že oni by na tom byli lépe bez zbytku Španělska. A teď Španělsko, i předpokládám Brusel, nás bude chtít, budou chtít přesvědčit, že jsme silnější dohromady a finančně to je pochyb, tam jsou pochyby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy z vašeho pohledu ten výsledek toho referenda v Katalánsku spíše otázkou samozřejmě kromě Madridu pro Brusel a Evropskou unii, mimochodem, konal se summit Evropské unie v estonském Tallinnu. Tam Donald Tusk říkal, předseda Evropské rady, sliboval skutečná řešení opravdových problémů. Jak, jaká Evropa zvládne čelit výzvám ať už globalizace, migrace, zajistí bezpečnost svých občanů, poskytne perspektivy mladým lidem. Ostatně velkou nezaměstnanost jsme sledovali ve Španělsku, byť ta čísla jsou už o něco lepší.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
No, konkrétně co se týče Katalánska, tak nejsem si úplně jistý, jak to dopadne, protože jednak máme ten, tu snahu odtrhnout se od Španělska, tak jeden přístup je představitelný ze strany Bruselu. Ale další problém je použití násilí a paní Merkelová například kritizovala španělskou vládu kvůli tomu, takže těžko budou moci říci hned teď, že, že pravda je na straně Madridu, když všichni kritizují to, to násilí. Takže z tohoto hlediska je to nepřehledná situace. Obecně já vidím z toho summitu jiný podobný, podobný problém. V Americe minulý týden, předminulý týden byl obrovský únik informace nebo o tom začli mluvit, něco se stalo v létě, ale víc než polovina Američanů najednou zjistili, že jejich soukromý informace, data jsou k dispozici, někdo je ukradl na internetu. Celý ten summit nebo část toho summitu v Estonsku byla o tom, že bychom měli více digitalizovat. Takže máme proti, protiváhy. Máme na jedné straně digitalizaci, což je pozitivní. Ale máme zároveň neschopnost vlád a soukromých společností zajistit, že ty informace budou vlastně zabezpečené. A to vidím jako obrovský problém. Nás do toho tlačí ze všech stran, že máme my všechno na internetu, přitom nejsou schopný, ale příliš ani ochotný nás zaručit, že data budou v pořádku. A tam v tom summitu jsem to viděl. Přišel ministr, předseda vlády estonské, Estonska a říkal, že máme mít správnou infrastrukturu, máme mít správnou, správně, správné pravidla a máme mít správný přístup, ale vůbec nebo málo mluvil o tom, že máme mít také nějaký backup, máme mít nějakou zálohu, co uděláme, když najednou ten digitální přístup nebude fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že právě kybernetická bezpečnost je přehlíženým problémem dosud?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Samozřejmě o tom mluví. Ale zase taky mluví o tom, jak jsou ruští hackeři tak fantastičtí a přitom a že ovlivňují volby ve všech státech demokratického Západu a zároveň nás tlačí do toho, abychom ještě více se spoléhali na internetu. A tam vidím tam zásadní rozpor. Jednak bychom mohli mít digitalizaci, ale taky musíme nebo měli bychom mít schopnost existovat, fungovat bez internetu, bez digitalizace, ale o tom právě málo, málokdo mluví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francouzský prezident Emmanuel Macron před několika dny na Sorbonně hovořil o potřebě silné a suverénní Evropy. Předložil také rozsáhlý plán nebo návrh unijních reforem. Akcentoval francouzsko-německé partnerství, vyslovil se například pro společné vojenské intervenční síly, pro unijní migrační úřad, zřízení funkce evropského ministra financí a také pro založení společného rozpočtu. Co z toho všeho všechno potřebuje Evropa, pane Beste?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Zpátky k té otázce. Jestli současná Evropská unie funguje, jak si představujeme, a jestli ta integrace opravdu funguje a případně ano, tak můžeme v tom pokračovat. Ale jestli příliš nefunguje a jestli vlastně z toho máme céčkově, céčkové dluhopisy, jak jsem o tom mluvil, tak otázky, jestli z toho můžeme udělat něco lepšího nebo jestli bychom měli začít s tím, co máme, a to zlepšit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je na tom tedy, jaké písmenko jí přiřadíte Evropské unii jejímu současnému fungování? Mimochodem pan Macron kritizoval i dosavadní přístup evropských politiků, kteří podle něj umožnili, aby lidé Evropskou unii vnímali jako bezmocnou byrokracii? Je bezmocná byrokracie?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Nerad bych říkal, že naopak, je to všemocná byrokracie. Nám diktuje a o tom asi budeme za chvíli mluvit, nám říká už skoro všechno, co máme dělat, na národní, na národní úrovni. Jedna věc je, jak to vypadá dneska. A samozřejmě Evropská unie funguje, jsme na tom velmi dobře. V České republice jsme na tom lépe než v některých dalších státech. Ale jsme taky velice, velice krátkozrací a v tom smyslu, že nevidíme, co může přijít. A máme Evropskou centrální banku, která vydává nové peníze, a ten výsledek je, že máme velký ekonomický růst, a to vidíme taky v České republice a málokdo je schopen a ochoten o tom uvažovat v tomhle horizontu. To znamená, co, co bychom měli, jakou ekonomiku bychom teď měli, kdybychom neměli všechny ty, ty dodatečné peníze, který jsou vytištěný každý měsíc Evropskou centrální bankou?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je to dobře, nebo špatně?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
No, krátkodobě pro někoho je to samozřejmě velice pozitivní. Ale myslím si, že dlouhodobě je to velice špatně, protože jsme ztratili přehled, jsme porušili vlastně pravidla a ten výsledek je, že jednou budeme muset zaplatit ten účet a tam si nejsem jistý, že jsme na to připravený. Místo toho, abychom analyzovali současnou situaci a snažili se vyřešit současné problémy, tak vymýšlíme další integrace a z toho zkusit zkoušíme udělat něco lepšího, když ten základ je na tom občas dost špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jakou Evropu, potažmo Evropskou unii tedy potřebujeme, pane Beste?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já si myslím, že na prvním místě je, je Evropa, která je ochotná se dívat na, na zájmy a potřeby jednotlivých států. A nemyslím si, že to příliš existuje. Když se díváte na brexit, jak se k tomu přistupuje. Teď je to o něco lepší, tam je o něco větší ochota řešit ten odchod. Ale obecně Brusel má pohled, jak se věci mají, jak to má vypadat, zvlášť když je to Německo, Francie a pak víceméně chtějí diktovat ostatním, ať to udělají, jak, jak si to představujeme my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak v tomto kontextu například vnímat kauzu kolem dvojí kvality potravin, o které se hodně debatovalo, přinesly to země Visegrádské čtyřky, zmínka o tom se dokonce dostala do nedávného projevu o stavu Evropské unie předsedy evropské exekutivy Jeana-Clauda Junckera. Evropská komise teď vydala metodické pokyny, národním dozorovým orgánům vyhradila dva miliony eur na celoevropské testování potravin.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já to vidím tak, že základní problém je, že spotřebitelé jsou málo zastupováni, to znamená, že existuje asociace, který zastupují výrobce, který zastupuje maloobchod, velkoobchod, ale málokdo zastupuje spotřebitele. Samozřejmě existují různé asociace, ale nemají takové financování, jako mají ostatní. A kdyby Evropská unie nepřišla s tím, že bychom měli odsouhlasit nový zákony a řekla jenom, říkala jenom, že bychom měli na národní úrovni vynucovat existující zákony a poukazovat na to vlastně, co se děje, tak si myslím, že ten přístup by byl, by byl lepší. Ale když o tom poprvé mluvila paní Jourová, tak řekla, že bychom měli mít na evropské úrovni lepší zákony nebo direktivy a tak dále, směrnice. A tam já vidím problém. Já nejsem proti tomu, aby byly rozdílné produkty. Chápu, jsou různé důvody, proč to existuje. Ale myslím si, že Češi by měli vědět, když kupují prací, prádlo, prášek, který je jinak než, než v Německu, nebo čokoládu nebo cokoli. Ale právě spotřebitelé nejsou, nejsou zastupováni, jak jsou ty další aktéři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Emmanuel Macron je pro užší spolupráci státu i za cenu vytvoření dvourychlostní unie. Eurozóny považuje za srdce Evropy. Chceme být součástí toho orgánu, toho jádra?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
To záleží na tom, koho se ptáte, tak jestli jsem pochopil správně, tak pan Sobotka určitě chce, ale jsme před volbami, ostatní politici trošku levírují, říkají, že nechtějí euro a další integrace zatím, ale jak to bude po volbách, to může samozřejmě vypadat jinak. Ale snaha pana Macrona je jasná. Chce diktovat podmínky. A ta integrace bude pořád hlubší a hlubší. A pokud bude Evropská unie existovat v této podobě, tak nakonec každý stát to bude muset akceptovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvčí prezidenta Česka Jiří Ovčáček na svém soukromém profilu přirovnal Evropskou unii k nacistické Třetí říši. Komentoval tak upozornění expertů z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, že rumové aroma obsahuje rakovinotvorné látky. Případný zákaz této esence by se tak dotkl i tradičního českého Tuzemáku. Mluvčí prezidenta doslova uvedl: "Říše se rozhodla, že se v protektorátě nebude pít Tuzemák a basta!" Tolik citace. Co si o tom myslíte?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Je velice módní mluvit o tom, že je někdo rasista, že je na cestách. V Americe jeden komentátor říká, že, že desítky milionů příznivců Trumpa jsou fašisté. Tak si myslím, že můžeme to odsuzovat, ale taky si myslím, že musíme se na to dívat z hlediska tohoto politika nebo toho, toho mluvčího, jestli mu to pomůže, jestli je to příznivé pro, jestli to chtějí slyšet jeho příznivci, voliči, anebo jestli nechtějí. Ale ten samotný spor je trošku složitější, protože musíme přiznat, když jsem to slyšel poprvé, tak jsem byl automaticky na straně Čechů, kteří chtějí pokračovat používat i nadále ty ingredience, ale pak jsem si vzpomněl, že často někdo v průmyslu chce používat nějaký přístup nebo přísadu nebo něco, co vlastně není pro nás příliš zdravé. A nás přesvědčuje, že je v pořádku. Tak tady vidím potenciální problém, že my jsme jako spotřebitelé automaticky na straně Čechů, i když možná nakonec tentokrát Evropská unie má pravdu. Ale já neumím odborně to posoudit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak tady je docela zajímavé, jak o tom psala i česká média, že to přechodné období na zařazení rumového aroma, stejně jako u dalších ochucovadel na seznam přísad povolených v Evropské unii běží už od roku 2008. Proč tedy čeští výrobci dodali úřadu všechny podklady pro posouzení rumové tresti teprve loni?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
To já bohužel neumím říci. Je možné, že najít náhražku je velice těžké. Je taky samozřejmě, všichni si pamatujeme, že už zakázali český rum, a možná počítali s tím, že budou moci to, to použít ještě jednou a velice dobře to funguje ta, ta propagace proti Evropské unii. V tomhle případě je šikovný, šikovná. Myslím si, že z tohoto hlediska je to docela chytrý marketingový trik. My nakonec nevíme, jak to dopadne. Ale spíš si myslím, že Evropská unie vyhraje, a ti Češi, kteří jsou proti Evropské unii, budou mít další důvod být proti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A máme tady posuzovat naše zdraví a dopady na zdraví? Proč pochybovat o takové zprávě, když se explicitně uvádí v těch závěrech testů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, které měly prokázat, že některé látky v rumové tresti jsou karcinogenní a genotoxické, se vysloveně píše.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Tak to je otázka průzkumy a vědeckých pracemi, prácemi. Nevíme, kdo za tím stojí. My jako laici nevíme a za tím stojí obchod. A já předpokládám, že na tom někdo vydělá, někdo prodělá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jsme zamluvili ještě profil pana mluvčího. Hraje podle vás, pane Beste, roli, pokud takové prohlášení, které jsme tady citovali, zazní na oficiálním nebo na soukromém profilu? Podle prezidentské kanceláře pan Ovčáček na sociálních sítích jasně odděluje vlastní názor od vyjádření a stanovisek prezidenta republiky. Jinými slovy. Jaké jsou, kde jsou hranice veřejných osob?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já se obávám, že už skoro neexistují, protože jsme v éře Trumpa. A je skoro všechno možné. Nedávno jeden komentátor říká, že ČSSD by měla být Česká strana národních socialistů, jestli to říkám správně, a podporuji politiku na... nacu... nácků nebo jak to mám říci. A to je taky velice, velice důrazná nebo negativní poznámka. A myslím si, že je to docela běžné. A pan Ovčáček to říkal minulý týden a víceméně už se na to zapomnělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k dalšímu tématu. Když jste se už dotkl Donalda Trumpa. Německá média si všimla, že prý čtyři dny trvalo americkému prezidentovi, než popřál Angele Merkelové k vítězství v německých parlamentních volbách, což je v rozporu s jakými si, řekněme, diplomatickými zvyklostmi. Jaký je váš pohled na to?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Já nejsem si jistý, ale já předpokládám, že tam je pocit ze strany pana Trumpa, že paní Merkelová víc fandila Obamovi a paní Clintonové a že ta situace stále přetrvává. To znamená, že pokud se paní Merkelová nezačne mluvit jinak a pozitivněji. Ona byla několikrát velice negativní, vyjádřil, vyjádřila velice negativní vůči Trumpově, tak si myslím, že ta, ta, ten vztah bude poměrně chladný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přitom ještě na letním summitu skupiny G20 v Hamburku Donald Trump ocenil vůdčí schopnost německé kancléřky. Označil ji za naprosto neuvěřitelnou a inspirující. Tak jaký je to tedy vztah?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
To je vždycky s panem Trumpem. Jeden den takhle a další den... Nakonec samozřejmě vztahy Ameriky a Německa jsou pozitivní v tom smyslu a prezident hraje svoji, svoje hry. A my nevíme, jak bude na určitou věc reagovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme u těch diplomatických zvyklostí, je standardní, běžné, že v Česku zatím ještě není nový americký velvyslanec. Od inaugurace nového prezidenta uplynulo už několik měsíců od 20. ledna.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Není to neobvyklé. Ale myslím si, že tentokrát spíš pan Trump se snaží to svádět na demokraty, kteří podle jeho názoru oddalují to potvrzení. Ale právě dneska pan King, Steve King má být na kalendáři v Senátu, takže je možné, že už tento týden bude potvrzen a možná už bude tady příští týden, přespříští týden a vidím to tak, že 28. už bude tady...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Října.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Října, už bude tady v státní bude, když bude státní svátek. Ale pak je otázka, jaký bude přístup, jak bude vztah mezi panem velvyslancem novým a panem prezidentem Zemanem, protože nedávno na shromáždění OSN pan Zeman kritizoval pana Trumpa za to, že známkuje státy. A mám pocit, že pan Zeman nechce být známkován novým velvyslancem. A všichni si pamatujeme, jak ten starý bývalý velvyslanec, i když nepřímo, to tak dost známkoval pana Zemana a dost negativně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je role zahraničního diplomata cizího státu, přísluší mu "známkovat" představitele země, ve které působí?

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Ale tady je zásadní rozdíl. Pan Obama chtěl ovlivňovat společnost místní, českou a tak dále. Pan Trump přišel s tím, že už to nebudeme dělat. Otázka je, jestli to myslí vážně, protože proto Zeman ho kritizoval, protože i když říká, že nehodlá vnucovat americký způsob života, tak ve skutečnosti to dělá a Zeman nechce, aby to dělal nový velvyslanec v Český republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To si myslí Erik Best, americký novinář a vydavatel. Já vám děkuji za vaše postřehy. Na slyšenou.

Erik BEST, americký novinář, vydavatel
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem Jak to vidí bude ekonomka Ilona Švihlíková. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.