Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 9. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu "Jak to vidí". Dnes dostanou prostory názory Ivana Hoffmana, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já také zdravím. Hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Na co se s komentátorem Deníku soustředíme? Na svět bez jaderných zbraní, Madrid kontra Barcelona či taxametr kontra aplikace. Nerušený poslech. Letošním laureátem Nobelovy ceny za mír je globální občanská koalice Mezinárodní kampaň bojující za zákaz nukleárních zbraní. Cenu získala za snahu upozornit na katastrofální humanitární následky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu těchto zbraní. Proč, pane Ivane, výběr Nobelova výboru opět sklidil kontroverzní reakce? Protijaderná skupina se podílela na vzniku smlouvy o zákazu jaderných zbraní, která byla podepsána na půdě OSN v New Yorku začátkem letošního července.

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak asi je dobré říct, že Nobelův výbor už proslul svou nepředvídatelností. On ze zásady, zdá se, neoceňuje favority. To znamená, jeho verdikty jsou vždy překvapivé. Někdy i dodatečně se spekuluje, jestli se dobře rozhodli, někdy jsou kontroverze hned při vyhlášení. Já si myslím, že tentokrát asi ten důvod té kontroverze je, že jaderné zbraně vesměs teda vadí těm, kteří se jimi cítí být ohroženi, ale až tak moc nevadí těm, kteří je vlastní. To znamená, když by byli oceněni lidi, kteří jsou proti šíření jaderných zbraní, to znamená, proti rozšiřování toho takřečeného jaderného klubu, tak tam samozřejmě by asi nějaké kontroverze nenastaly, ale ve chvíli, když je někdo proti jaderným zbraním, tak tím nepřímo říká, že je i proti tomu, aby jaderné zbraně měly jaderné velmoci, no a to jsou Američané, Rusové, Číňané a tak dál. To jsou ti, kteří určují světovou politiku a kteří tvrdí, že ty zbraně mají proto, aby bránili těmi zbraněmi mír. Je to takový paradox. Nobelův výbor se rozhodl ocenit mírovou cenou bojovníky za mír, no a to je velice podezřelé samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste hovořil, že spíše tady byli jiné favorité, tak například by se více hodila ta cena pro vyjednavače mezinárodní dohody s Íránem? Protože ti byli právě považováni za favority. Hovořilo se také o papeži Františkovi nebo o bílých helmách, což jsou syrští dobrovolníci, kteří pomáhají lidem třeba vytahovat z trosek, a tak dále.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, jak jsem řekl. To by byl, to byli favorité a favorité Nobelovy ceny z principu nedostávají. Já si ale umím představit, že třeba příští rok můžou tuto cenu za mír dostat Donald Trump a Kim Čong-un, pokud neodstartují jadernou válku a budou oceněni za to, že tak neučinili. A bude to podobné, jako když kdysi dostal cenu za mír Jásir Arafat, anebo když cenu za mír dostal Barack Obama. To znamená lidé, kteří jsou u moci, kteří rozhodují o tom, jaká míra násilí ve světě propukne a čím méně udělají škody, tím jsou jim jakoby lidé vděčnější, a to říkám s takovou trpkou ironií, protože ve skutečnosti samozřejmě by bylo lepší, kdyby svět byl bez jaderných zbraní. Ono se totiž ukazuje, že jejich jediná funkce je buďto zastrašování, anebo odstrašování, ale i ve chvíli, když mají plnit tu funkci odstrašení, tak vlastně v nevýhodě jsou všichni ostatní, kteří je nemají. Také vidíme, že Severní Korea je vlastně zemí, která si může dovolit prostě vzdorovat těm, těm velkým, a to nejsou jenom Američané, oni vlastně dělají těžkou hlavu i Číňanům, Rusům a to z toho důvodu, že ty zbraně mají. Na to samozřejmě se dívají všichni ostatní a říkají si: No, naše pozice by určitě v tom vyjednávání ve světě byla lepší, kdybychom se odzbrojili, to znamená, taková ta poptávka po odzbrojení velká ve světě není. A já mám pocit, že ty jaderné zbraně samozřejmě dříve nebo později se likvidovat budou, ale bude to až poté, co velmoci vyvinou zbraně daleko ničivější. Tehdy se jich potom samozřejmě rády vzdají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze udělení té letošní ceny za mír právě proti jaderným aktivistům chápat tedy jako, řekněme, jistý vzkaz pro devět mocností? Tolik jich má být, které vlastní takové jaderné zbraně. Ten arsenál se prý odhaduje na 15 tisíc.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že to je vzkaz pro lidi, kteří chtějí mír, aby ještě úplně neztráceli naději. Je to, je to samozřejmě zpráva naprosto pozitivní. Myslím si, že tentokrát tu cenu z mého pohledu dostali ti praví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co nás posune tedy, pane Ivane, ke světu bez jaderných zbraní, ke světu k míru? Jak vůbec hodnotit mírové aktivity?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Nemáte nějakou lehčí otázku?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemám. Dobře, tak nevím, jestli lehčí. Nakolik realistický je boj proti jaderným zbraním? Ale to je asi ještě těžší.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, je nerealistický, ale to vlastně i vyjádřili ti zástupci těch iniciativ, kteří byli samozřejmě velice překvapeni příznivě, no a já si myslím, že někdy je potřeba ocenit právě tu snahu, i když šance, že by se prosadili, vypadá beznadějně, ale já si myslím, že podporovat dobré věci patří k tomu, řekl bych, křesťanskému světu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co zbraně střelné? Když se podíváme na masakr v americkém Las Vegas? Říká se, že na 320 milionů Američanů tam je 350 milionů zbraní. Americký prezident Trump opakovaně prohlašoval, že miluje druhý dodatek americké ústavy, který zaručuje Američanům právo nosit zbraň. Minulý měsíc dokonce slíbil, že uvolní pravidla prodeje amerických zbraní v globálním měřítku. Jak tady vidíte ten další vývoj? Co by mělo následovat?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak někdo má tu tendenci zúžit otázku zdržení zbraní jenom na takový ten byznys a hovoří se o tom, že velmi silný vliv má taková ta zbrojní lobby. Ty zbraně a náboje nejsou vůbec levné, lidé, kteří do toho investují, tak doopravdy podporují americkou ekonomiku, by se dalo říct a toto, když se stane, tak potom samozřejmě vždy se objeví ta debata, jestli teda ty zbraně mezi lidmi jsou užitečné nebo ne, ale málokdy se něco s tím stane, něco zásadního udělá. Když se tentokrát stal takovýto prostě doopravdy ale velký masakr, tak samozřejmě celá Amerika nejprve začala hledat motiv a teď všichni trnuli, protože muslimská komunita určitě nechtěla, aby se ukázalo, že atentátník je, je militantní muslim, radikálové, ať už praví nebo leví, doufali, že se, že se neukáže prstem na někoho z té jejich komunity a tak dál. Já myslím, že nakonec se ukázalo, že ten motiv toho střelce, který byl, jak se z toho vyšetřování ukazuje, mimořádně důkladný, všechno si promyslel, že byl, že byl ryze americký. Já mám pocit, že jemu šlo o to si zastřílet, že měl rád zbraně, že toužil, až, až patologicky nějak splynout s těmi zbraněmi a že vlastně, když střílel lidi, tak se těšil, jak ty zbraně vzorně fungují, jak, jak, jak velký je schopen udělat prostě během nějakých těch devíti minut masakr. To je na tom podle mě úplně nejhroznější, protože jsou samozřejmě blázni, fanatici, lidé špatní, kteří jsou schopni kvůli nějaké ideologii, víře a tak dále ubližovat, ale tady někdo ubližoval jenom pro radost z toho, že může. To je prostě, řekl bych, možná ten úplně nejzvrhlejší motiv, jaký vůbec může být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Statisíce lidí vyšly včera do ulic Barcelony, aby demonstrovaly za jednotu Španělska. Premiér Mariano Rajoy v rozhovoru pro deník El País nevyloučil, že pokud Katalánsko vyhlásí nezávislost, přijde na základě ústavních pravomocí o autonomii. Katalánský premiér Puigdemont ale naznačil, že počítá s vyhlášením nezávislosti možná už zítra nebo v horizontu několika dní. Jaké důsledky by to mělo? Mohlo by třeba Katalánsko přijít o autonomii v takovém případě?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak pokud by měli nezávislost, tak by jim to, myslím, nebylo ani moc líto. Nezávislost by určitě ocenili víc než, než tu pouhou autonomii, ale to je samozřejmě bonmot, protože ve skutečnosti jde o to, že by centrální vláda v Madridu ráda převzala znovu řízení Katalánska a vlastně i o ty výhody, které dosud měli, by je připravili. Já, když jsem se díval na tu demonstraci, tak mě zaujal ten fakt, že za jednotu Španělska přijeli do Katalánska demonstrovat i lidé odjinud. To znamená, všechny ty počty těch lidí, kteří vyjadřovali touhu po jednotě Španělů a kterým se oškliví ti špatní separatisté, tak to vlastně nebyli pouze Katalánci, jo. To znamená, musíme dělit třema ten výsledek, ten vzkaz a uvažovat o tom, jestli doopravdy to Katalánsko najednou, jak bych v uvozovkách řekl, přichází k rozumu a už, už vlastně to, co původně chtěli, teď už vlastně ani moc nechtějí. To tak asi nebude. Ta vzpomínka na těch 900 lidí zraněných španělskými policisty, ta přetrvá nikoli pár týdnů, ale dlouhé roky a zasela prostě určitě velkou nedůvěru. Vůbec ten, ten politický systém, který je, když se hovoří z jedné strany o právu na sebeurčení, ale z druhé strany, jakmile někdo se začne domáhat, tak dostane všechny možné škaredé nálepky a někdy také přerůstá. Tak, tak to si myslím, že ten vývoj se dá očekávat, že bude turbulentní. Žádná strana nebude chtít příliš moc ustoupit a nic, nic veselého z toho podle mě nevzejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, jestli na to referendum musel Madrid odpovědět vysláním policie a tím zásahem a také, proč se katalánská vláda uchýlila k neústavnímu referendu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak ono, co je ústavní, co je neústavní? Já stále mám pocit, že zdrojem moci, zdrojem práva, zdrojem vlády mají být lidé. To znamená, ve chvíli, když, a já jsem stoupencem toho, aby lidé o sobě přímo rozhodovali, to znamená z mého pohledu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ústava španělská?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak tu si napsali Španělé a to je materiál, který určitě může platit, v případě, že by, že by ti Katalánci byli obyčejnými Španěly, tak jak všichni ostatní ..., ale oni nejsou! To je prostě národ, který má svůj jazyk, své dlouhé tradice, který už svoji samostatnost v minulosti měl, je to navíc národ, který nám může být sympatický, protože to jsou lidé proevropští, velice přátelští, příjemní, řekl bych, že dokonce jsou to lidé otevření i jiným kulturám a tak dál. Barcelona je, je místo, kde, kde doopravdy žije, žijí lidé ve velké pohodě. Je to prostě jedna z nejvyhledávanějších turistických destinací. To znamená, to doopravdy nejsou lidé, které my bychom měli nějakým způsobem odsuzovat. Já si spíš myslím, že je potřeba je, je morálně na dálku podporovat proti těm, proti těm ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Španělé nebo zbytek ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Proti těm zlým Španělům z Madridu. To teď, to teď žertuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, protože, i když se vracím ještě k té demonstraci, tak nezáleží vlastně i ostatním Španělům na tom, aby ta země zůstala jednotná, jinými slovy, co by znamenalo pro Španělsko jako pro velký stát odtržení jedné části?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak neznamenalo by to pro ně nic, protože ..., samozřejmě znamenalo by to něco pro banky, znamenalo by to něco pro, pro ratingy různých nadnárodních korporací, ale to prostě není nic, co by bylo důležité pro lidi. Ten, to Katalánsko zůstane přesně tam, kde je. Ti lidé budou žít způsobem, jakým žili dosud. Já ale mám pocit, že vlastně tím osvobozením se od toho celku by vlastně mohlo vzniknout nějaké nové partnerství. A já jsem stoupencem budoucí Evropy, spíše regionu, než, než jakési Evropy unifikovaných Evropanů, coby konzumentů, kteří přijdou o všechny své zvláštnosti a o všechno, čím jsou jiní. To znamená, že odstartoval by se podle mě velice zdravý trend, kdyby se ta Evropa místo centralizace začala drobit, protože to je předpoklad k tomu, aby lidi spolu opět diskutovali, aby k sobě hledali cestu a aby byli pro sebe vzájemně něčím zajímaví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že rozdrobená Evropa je naše budoucnost? Mimochodem už desítky společností se přestěhovaly z Katalánska, respektive přesunují své centrály do jiných částí Španělska.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, já si předně myslím, že to vůbec není škoda, protože na nich žádný, žádná budoucnost nestojí. Ta stojí vždycky jenom na lidech a na tom, jak se cítí a jak si tu Evropu osvojí a co si od ní slibují. Důležitý je ten evropský sen a ... ne ten evropský byznys. To je, to je alfa a omega toho, jak, jak se na to dívat. Samozřejmě pro politiky to problém je obrovský, protože ti by rádi věci měli jednoduché, rozhodovali prostě z jednoho místa nejlépe o všem, ale ta jejich profese vyžaduje prostě určitou schopnost se přizpůsobit a mám pocit, že i pro ně by to do budoucna měla být spíše výzva, než, než nějaký konec politiky. Ten určitě nenastane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je to ten evropský sen, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak já si stále myslím, že Evropa se tvoří zdola, že není možné ji vymyslet svrchu a svrchu ji řídit. To svrchu je možné jenom něco ovládat, ale pokud není ta myšlenka v jednotlivých lidech a oni sami prostě ji neprosazují, a to svým životem, no, tak potom nemá žádnou cenu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom zalistovali pomyslně nějakým, řekněme, atlasem regionů, států, které také snily o nezávislosti, myslím, že se dostaneme, myslím, že se dostaneme až do Jižního Súdánu. Co a kde se povedlo? Ve které zemi, která usilovala o nezávislost, se dnes po odtržení, oddělení žije lépe než předtím?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, já si myslím na Krymu například, to je úplně nejkonkrétnější příklad z poslední doby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že tam je to lepší teď pro tamní obyvatele?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak pro ně určitě ano. Pro svět je to noční můra, špatný příklad, mění se hranice. To všechny úplně děsí, protože překreslování hranic je něco, s čím si prostě málokdo umí rady ..., to se otevírají Pandořiny skříňky a tak dál, ale pro ty konkrétní lidi to asi je, je výhodné. Otázka je, jak bychom hodnotili Bosnu anebo Kosovo, pardon, Kosovo, anebo, jak bychom hodnotili rozdělení Československa, které teda také prostě se dá tímto způsobem nějak poměřovat, uvažovat o něm. Já mám pocit, že většinou k ničemu nějakému dramatickému nedochází, jenom politici s tím mají problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je už nyní na jednání Madridu a Barcelony na smír pozdě podle vás, nebo na nějaké příměří?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Určitě ne. Stále se mluví, vždy se bude debatovat a vždy se bude hledat nějaké řešení a já mám pocit, že ten, ten, to, co se stalo při těch volbách, to použití té síly, tak asi vyděsilo všechny a myslím si, že udělali všichni pro to, aby se to, aby se to neopakovalo ... To, že bude dusno politické, to je asi nevyhnutné, toto asi jo, ale myslím si, že, aby se bili lidé za to, že chtějí demokraticky projevit svůj názor, tak to, to, myslím, všichni zjistili, že, že to byla, že to byla veliká, veliká chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že má centrální vláda v Madridu jinou možnost, než bránit územní celistvost?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak ona to určitě bude zkoušet všemi způsoby. Já si neumím představit, že by mohli ze dne na den změnit názor. Určitě ne, to ..., ale, ale pevně věřím, že je i jiná možnost. Dneska si připomínáme 50 let od té, co byl agenty CIA zlikvidován Ernesto Guevara, tak já stále si myslím, že jsou i jiné možnosti, jak měnit uspořádání věcí, které vypadají být už neměnné a než právě revolucí, než zbraní, ale samozřejmě je hodně lidí, kteří říkají, že jinak to nejde. Ale já, já k nim nepatřím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamenají služby, byznys, podnikání, který předběhl svou dobu, ať už je to Uber nebo Airbnb, automaticky nebezpečí?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že ne. Určitě narážíte na taxikáře, kteří teď protestovali ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
... za svá práva proti, proti nové konkurenci. Dokonce snad mám pocit, že to napsal digitální koordinátor české vlády, Evropská unie vůči nástupu těchto sdílených ekonomik se vůbec netváří nějak jednoznačně přísně, spíš mají pocit, že je potřeba to nechat žít, příliš nedusit a čekat, co z toho vzejde, protože je to trend, který vlastně přivádí do zaměstnání anebo k nějakému přivýdělku mnoho lidí, kteří by jinak nebyli aktivně činní. To znamená, ukazuje se, že je to možná trend, který bude přispívat k ekonomickému oživení a ... a bude to nějaký přirozený způsob, jak lidé si, si nacházejí práci a vzájemně si poskytují služby. To znamená, asi nedá se říct, že ta sdílená ekonomika je jakýsi mor, který, který tu společnost ničí. To určitě není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale asi by měla mít a bude mít určitá pravidla hry. Jak regulovat sdílenou ekonomiku?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
S tím si zatím, myslím, ještě nikdo moc rady neví. Všichni se shodují na tom, že nějak něco by regulovat se mělo, ale když se podíváme na ten spor taxikářů a Uberu, tak tam je to zajímavé tím, že když už se zdálo, že na taxikáře si nikdo nepřijde, že jejich kreativita je nekonečná, bezmezná a že si vždycky budou dělat cokoli a, a kdybych to měl přehnat, takže taky budou vždycky dělat ostudu anebo mnozí z nich, no, tak se najednou ukazuje, že přijde nová technologie, digitální platforma, nápad, který, který je téměř postaví mimo hru. Já mám pocit, že taxikáři jsou ohroženým druhem a že ty moderní technologie je vlastně časem zákonitě vyřadí ze hry, možná dnes ještě získají u politiků tím drsným lobbingem si nějakou pozornost, že jim ještě pomohou, ale do budoucna mnoho šancí asi nemají. Tady doopravdy pokrok zastavit příliš nelze. To, co bude stát zřejmě se snažit vyřešit, je, aby ty jízdy byly bezpečné, aby ten zákazník mu nehrozilo, že přijde při té jízdě taxíkem anebo Uberem o život a druhá věc, aby neunikaly daně. Samozřejmě to, že se tady provádí nějaká ekonomická aktivita a stát z toho nic nemá, tak to určitě budou politici vnímat jako velice negativně, ale to se určitě nějakým způsobem technologicky vyřeší, ale do budoucna zřejmě asi, asi tento vývoj se zastavit nedá. I když tady taxikáři a Uber spolu svádějí boj, ve chvíli, kdy už vlastně odborníci na moderní technologie říkají, že auta, která se budou řídit sama, autonomní automobily, během ne dlouhé doby si člověk nějakou mobilní aplikací přivolá, auto k němu samo přijede, nastoupí, někam ho odveze, no a pak se samo vypraví za dalším klientem, to znamenám trend do budoucna, není jenom, že bude méně aut se spalovacími motory, ale, ale obecně bude méně aut. Postupně mladší lidé už si je přestanou kupovat, snad už i někteří přestávají, protože jednodušší je si auto pronajmout, půjčit, jenom se někam odvézt, protože při tom kvantu aut už začíná být problém je zaparkovat, zbytečně stojí v garáži, jsou drahá a tak dál. To znamená, ten trend nakonec možná zlikviduje i ty řidiče Uberu stejně s těmi taxikáři a my dnes řešíme něco, co, co asi, asi není už důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A samo si to auto odvede daně?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
A možná ... , ano, to je hezké, to je, to je, ale už ta otázka, jestli zdaňovat roboty, které taky prostě berou lidem práci a tak dál, ale to už jsme u sci-fi, i když vlastně v tom sci-fi začínáme už pomalu žít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Realita. Budou příští týden parlamentní volby do Poslanecké sněmovny. Co si myslíte, když někdo řekne, že neví koho volit? Nelze si vybrat z více než 30 subjektů?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, já si z nich nevyberu. Já mám tak specifické přání na politickou stranu, že já ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aha.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
... nemám koho volit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká jsou vaše přání? Pojďme k nim.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já bych zvolil, já stále čekám na nějakou slušnou stranu, která my slíbí, že zruší kapitalismus, ale taková ještě tady žádná není. Všichni jenom uvažují, jak ho vylepšit. No a z toho, co dnes se nabízí, já bych řekl, že se vybrat dá, protože vidíme, a dokonce si myslím, že i ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak přece jenom?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
I vlastně asi podle některých průzkumů lidé směřují, že si všímají i další strany, nejenom ty parlamentní, no a myslím si, že jsou zde strany zleva doprava, jsou zde, jsou zde strany, které hájí národní zájem, zelené strany, strany, které hájí svobodu, je zde solidní křesťanská strana, je tady doopravdy si možné vybrat ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to je výběr, Ivane.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Prosím?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to je výběr přece.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ano, já si myslím, že se vybrat dá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam povede rostoucí počet parlamentních stran? Zkomplikuje to sestavování nových vlád?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Určitě ano, ale já si myslím, že tak to i má být, že čím více stran v parlamentu bude mít zastoupení, tím je to vlastně demokratičtější, reprezentativnější výběr tak, že to je jenom dobře. To, že, i když mají politici tu situaci moc jednoduchou, tak ne vždycky to dobře dopadne. To znamená, že to je v pořádku a čím víc lidí bude mít v tom parlamentu zastoupení, tím je to podle mě lepší, ale my jsme si tady povídali po německých volbách před dvěma týdny, jaké jsou možné scénáře vývoje a já si umím představit, že tak jako v Německu se klidně může stát, že ta koalice, která se teď začíná domlouvat se Zelenými a se svobodnými - CDU/CSU, že nakonec pro velké rozdíly se nepodaří a sociální demokraté v Německu budou muset ten svůj oznámený odchod do opozice odložit na, na příště, tak i u nás si umím klidně představit, že nakonec ta koalice bude na stejném půdorysu, jako byla ta minulá, a to by mně v podstatě ani moc nevadilo, protože mám pocit, že to byla jedna, jedna z nejklidněji fungujících vlád za tu dobu, co, co sleduju politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme, jak voliči sami rozhodnou, mimochodem ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ano, je to na nich, ne na nás samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem v Německu mají zajímavou debatu, nikdo nechce sedět v parlamentu vedle poslanců Alternativy pro Německo. Tolik jenom ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Asi jich je tam málo ještě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třiadevadesát, tak uvidíme. Za dva týdny se těším na vaše další komentáře. Ivan Hoffman a jeho názory. Já vám děkuji, mějte se hezky.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já také, hezký den, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude Tomáš Kraus z Federace židovských obcí. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.