Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 11. října

11. říjen 2017

Hostem byl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním glosátorem je Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí a viceprezident Evropského židovského kongresu. Dobrý den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké události si budeme všímat? Například národní symboly a sporné gesto, projekty o minulosti pro budoucnost a hovořit budeme také o první dámě cembala. Inspirativní poslech. Za přísných bezpečnostních opatření začal včera v Německu soud s mužem, který je podle policie členem krajně pravicového hnutí Říšští občané. 42letý Adrian Ursache je obžalovaný z pokusu o vraždu policisty. Takzvaní Říšští občané neuznávají legitimitu Spolkové republiky Německo, většinou se hlásí k někdejší Německé říši, která vznikla v roce 1871 a zanikla v roce 1945. Odmítají například platit daně a různé pokuty, nerespektují ani rozhodnutí německých soudů. Zanedbali něco Němci?

Čtěte také

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
To je těžko říct, já si obecně myslím, že nikoli. Ale tenhle případ je doslova extrémní. Pokud mluvíme o extremismu, tak toto je přesně to, co lze za extremismus považovat. Bohužel to ale tak trochu zapadá do toho celkového obrazu, který vidíme v sousedním Německu a sledujeme trochu s obavami výsledky voleb německých, které vlastně, není to tak dlouho, co proběhly a vzestup strany AFD nás možná by měl trochu znervóznit, protože nejde tak ani o tu stranu samotnou. Ono je vcelku logické, že takováto populistická strana vznikla, zaplnila takové to vakuum v politickém spektru. V Německu ostatně jsme toho svědky i v jiných evropských zemích. Je to určitá reakce, možná i částečně na tu imigrační politiku, která v současné době v Německu je diskutována, i když to nebylo hlavní téma těch voleb, jak jsem se dozvěděli od našich kolegů z Německa, ale přesto, určitá část lidí reaguje tímto způsobem koneckonců i na prostředí kolem sebe, kdy vidí, že některé součásti společnosti jsou problematické a to soužití skutečně je teprve na začátku, takže přináší určité problémy. Naprostou přirozenou reakcí proto je těch 9, 10 % pro AFD. Ale o to by nešlo, jde o to, že v momentě, kdy se taková to politická strana etabluje, tak se na ni nabalí právě tyto extrémní složky. Neonacisté, kteří do té doby byli někde v koutě a moc o sobě nedávali vědět, tak najednou považují tuto situaci za velmi příznivou a začínají se daleko více ukazovat, otázka je, jestli celkově německá společnost a řekněme, možná evropská společnost je na to připravena. V Německu konkrétně máme určitou zkušenost na zemské úrovni, kdy v zemských parlamentech zasedala svého času nebo možná dokonce zasedá neonacistická strana NPD a víme, že poté, co chodila jaksi v uniformách a vyholených hlavách a téměř hajlovala v těch parlamentech, tak ztratila obrovskou podporu voličů, i těch, kteří je tehdy volili. Je otázka, jestli s AFD se stane něco podobného, ale extrémní hlasy, ne nepodobné právě tomuto případu, o kterém vy jste mluvila, se bohužel objevují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ale dělají strany, velké, řekněme, takzvaně zavedené, tradiční - CDU, CSU, Konzervativní blok nebo sociální demokracie a další, liberálové, Zelení, vůči neonacismu v Německu? Mimochodem AFD se takto ale neprofiluje. Je to strana, řekněme, protestní.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, o tom jsem mluvil, ona se takto rozhodně neprofiluje, dokonce to odmítá, aby byla takto nálepkována, ale její příznivci, a dokonce někteří její členové už se nechali slyšet, že je nejvyšší čas, aby byly přehodnoceny německé dějiny, že koneckonců Francouzi mají za hrdinu svého Napoleona, tak proč by neměli Němci mít za hrdinu svého Hitlera. Jsou to okrajové hlasy a je otázkou, nakolik se s tímto AFD vypořádá. Víme koneckonců, že došlo k určitému štěpení uvnitř, uvnitř té strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce k odchodu předsedkyně strany Frauke Petry.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, přesně tak, přesně tak, ale to, co vy říkáte, jak se k tomu staví ty hlavní, řekněme, etablované politické strany. Ony na jednu stranu to jednoznačně odmítají, ale musí se postavit k tomu tématu nějak čelem, protože se dostal do toho politického mainstreamu a bude velice zajímavé sledovat, nakolik se jim to povede, protože pokud já vím, a s těmi některými lidmi dokonce mluvím osobně, tak vím, že oni s tím naprosto nesouhlasí a jsou vlastně zhrozen z toho, co se, co se stalo, ale je to fakt a bude teď velmi záležet na tom, kam ten politický vývoj, nejenom v Německu, ale vůbec v Evropě, kam se bude ubírat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Situace opravdu není jednoduchá a když se podíváme třeba na fakt, že podle ministerstva vnitra, Spolkové republiky, jsou ti takzvaní Říšští občané často přívrženci vlastně hnutí, které stojí za rostoucím počtem slovních a fyzických útoků proti politikům, protože oni mají za nepřátele právě všechny představitele státu. Loni bylo přes takových útoků přes 800 a podle policie polovinu z nich spáchala krajní pravice.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Je to, jak jsme říkali na začátku. Skutečně extrémní názor, čas od času se takovéto věci objevují. Někdy je to z toho pravého spektra, jako v tomto případě, někdy z toho levého, jako byla například v Německu Frakce Rudé armády, takže je třeba být na to připraven a umět na to nějakým způsobem zareagovat a já si myslím, že v tomto němečtí politikové jsou, řekněme, daleko lépe připraveni než možná někteří politici jiných evropských zemí, včetně tedy naší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se do Spojených států. Původně osamocený loňský protest jednoho hráče amerického fotbalu proti policejnímu násilí vůči Afroameričanům, už přerostl v jakousi hromadnou záležitost. V zápasech americké ligy při hymnách protestně pokleslo už přes 200 hráčů. Vše začalo loni, kdy jeden hráč během hymny zůstal sedět s vysvětlením, že nehodlá vzdát čest vlajce země, která utlačuje lidi jiné než bílé pleti. Toto vysvětlení i gesto chápe část Američanů, včetně prezidenta Donalda Trumpa, jako bojkot amerických národních symbolů nebo dokonce jako urážku. Co si o tom vy myslíte, pane Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já si myslím, že v případě Ameriky, ostatně v případě Ameriky to není velké překvapení, ale v tomto případě ty emoce hrají obrovskou roli a možná věci, které my bychom považovali za malicherné, možná směšné, jsou v Americe brány s naprosto jiným dopadem a s velkou vážností. Takže je zapotřebí to vnímat v tomto kontextu a samozřejmě, protest proti rasismu, to je věc, kterou lze považovat za velmi správnou, z našeho pohledu i sympatickou, ale ono jde o ten rozsah, jde o ty rozměry. Když už se to potom trochu přežene, tak se to dostává do takové, řekněme, karikatury, a to je kontraproduktivní. Myslím, že v té americké společnosti toto nehrozí, ale kdybychom udělali něco podobného v Česku nebo v nějaké evropské zemi, myslím si, že by to možná, nechci to odhadovat, ale vyvolalo smích, nebo by nebylo zdaleka bráno tak vážně, jako je to bráno v té americké veřejnosti. To, že se vlastně objevují protesty, souvisí tak trochu s tím, že americká společnost jde velmi do historie a vlastně se zamýšlí nad tím, co bylo správně a co nebylo správně. Ono to vypadá, že se vlastně zpochybňují svým způsobem fundamenty, na kterých ta americká společnost, respektive americká historie stála. To je ta diskuse o tom, jestli má být v jižanských státech pomník generála Leeho, jestli vůbec se má objevovat někde vlajka Konfederace jižanské kdy většina lidí to samozřejmě chápe jako určitý historický symbol, ale jsou i tací, kteří by to rádi vztáhli na současnou politiku. Ale z toho odstupu evropského je toto velice těžko soudit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou tedy Američané mimořádně citliví na své národní symboly ve srovnání třeba s Evropany?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Rozhodně ano. Vždyť se na ně podívejte, když se hraje americká národní hymna, tak oni nejenom, že stojí v pozoru a drží se za srdce, ale oni skutečně zpívají, i když někdy falešně jak Frank Drebin v té slavné, v té slavné komedii filmové, nebo Borat, když bychom měli volit ještě další extrém, ale oni to skutečně takto myslí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jste se zmínil o politice, tak američtí fotbalisté tímto způsobem, pokleknutím během hymny nově protestují i proti samotnému prezidentovi, který v expresivním tweetu vyzval majitele klubů, jejichž hráči nestojí při hymně, aby je vyhodili. Takže se to promítá vlastně už i do politiky.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ona ta americká společnost, aspoň tak jak já jsem to zažil, a byl jsem tam někdy před prázdninami, velká část té společnosti, musím tedy říct, že i mnozí židovští voliči, protože tam z 80 % tradičně Židé volí Stranu demokratickou, i když si v poslední době samozřejmě kladou určité otázky, ale tak oni si dodneška nezvykli na sousloví "prezident Donald Trump". To je pro ně jaksi téměř nepřijatelná fráze. Takže možná, že to pramení tak trochu z této rezistence.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstává tedy americká společnost ještě od těch voleb nadále polarizovaná. To je ostatně fenomén, o kterém se hovoří i v Evropě, o polarizaci společnosti?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Určitě ano, ale ono zase lze těžko mluvit o americké společnosti jako takové. Ono je to region od regionu, stát od státu. Když se bavíte s lidmi v New Yorku a ve Washingtonu, tak vám řeknou úplně něco jiného než někde na jihu, ale dá se říci jaksi, pokud bychom měli a dovolili si generalizovat, tak, ano, je rozdělena i pořád po těch volbách, dokonce určitá část s nadějemi očekávala, že prezident bude, ať už po jakékoli zámince, co nejdříve sesazen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou atmosféru jste mimochodem, pane Krausi, během návštěvy Spojených stát zažil? Co v té době hýbalo a hýbe americkou společností, nebo tou částí, kterou vy jste poznal?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, já jsem se tam právě ocitl v době, kdy Donald Trump sesadil šéfa FBI a on potom měl výslech před komisí amerického Senátu a většina mých přátel si na to vzala den dovolené a sledovala to v přímém přenosu před televizními obrazovkami, téměř to pojali jako piknik, protože si nakoupili zásoby jídla, aby nemuseli odcházet od televizních obrazovek a velmi se divili na konci toho celého přenosu, že se vlastně nic nestalo, že nedošlo k impeachmentu, že vlastně to status quo, které do té doby jaksi bylo, tak zůstává i nadále a mnozí byli velice zklamáni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes se bude konat poslední rozloučení s první dámou cembala, klavíristkou a hudební pedagožkou, profesorkou Zuzanou Růžičkovou Kalabisovou. Její interpretační záběr sahal od baroka až po současné skladatele. Umělkyně světové pověsti se proslavila zejména provedením děl Johanna Sebastiana Bacha. Byla to ale nejenom vynikající interpretka, ale také žena s velmi pohnutým osudem, pane Krausi.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já jsem měl tu čest, že jsem ji znal velmi osobně a zblízka. Já jakožto začínající referent tehdy podniku Supraphon jsem měl tu čest, že jsme spolu natáčeli už někde od roku 85, dokonce jsme natočili úplně první videonahrávku v Českém Krumlově, kdy ona hrála Bachovy a Scarlattiho sonáty a velmi jsme se sblížili. Od té doby jsme se velmi samozřejmě přátelili a především potom po roce 90, kdy mě osud zavál do pozice, kdy jsem pomáhal znovu vybudovat židovskou komunitu v České republice a ona byla jedna z těch, kteří se velmi rychle k tomuto úsilí přidala. A díky ní jsme dokázali uspořádat neuvěřitelné koncerty, akce, pietní shromáždění. Ona byla vždycky velmi ochotná, aktivní. Dokud jí to zdraví dovolilo, tak ještě sama hrál a ten její osud samozřejmě byl velmi dramatický. Ona byla deportována v 42 roce s maminkou z Plzně nejdříve do Terezína, tak jako většina českých Židů, potom šla do koncentračního tábora v Osvětimi a odtamtad do Bergen-Belsenu a ke konci války dokonce je používali na jakési otrocké práce, kdy byly nuceny ty ženy odklízet trosky budov po spojeneckých náletech. Takže ona, když přijela potom v 45. roce zpátky, tak měla úplně zničené zdraví a dokonce měla úplně ochromené ruce a o to víc je třeba vyjádřit neuvěřitelný obdiv nad tím, co ona dokázala, protože s těmito rukama ona dokázala být skutečně světovou interpretkou nejenom Bacha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomohla paní Růžičkové právě hudba překonat, přenést se nějakým způsobem přes ty hrůzy, které zažila?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ona právě říkala, že jí to pomáhalo dokonce už v těch koncentračních táborech, že se soustřeďovala na to a už se těšila, že když dojde k osvobození, o čemž samozřejmě v té době vůbec nikdo nevěděl, jestli dojde a jak bude vypadat, ale upnula se k tomu, že kdyby k tomu došlo, že se určitě bude věnovat muzice, a to se jí povedlo neuvěřitelným způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Oběti holocaustu připomínají takzvané "Kameny zmizelých", ve světě známých pod původním německým názvem "Stolpersteine", teda kameny ve volném překladu, o které klopýtneme. Jsou to dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníků před domy obětí holokaustu a nacistického režimu. Kde se vůbec, pane Krausi, vzala tato myšlenka, tento projekt?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
To souvisí s výtvarníkem Günterem Demningem, který s tímto nápadem přišel asi před 15 lety a začal ho realizovat po všech hlavních městech Evropy, odkud šly nacistické židovské transporty. Dneska těch kamenů, nejenom v hlavních, ale řekněme, v těch velkých městech Evropy, včetně České republiky, to znamená Čech a Moravy, je několik desítek tisíc a pan Demning má dokonce svůj kalendář plný už na dva roky dopředu, takže ne všech ceremonií se sám může účastnit, dokonce běží ty projekty i samostatně bez něj. V našem případě se realizace ujaly některé naše české a moravské židovské obce a já tedy, pokud už o tom mluvíme, tak musím říct, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte k jednomu kameni mimořádně blízký vztah.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, ono je to bohužel osm kamenů, které jsme položili před asi měsícem v Teplicích na památku rodiny mojí maminky, protože ona byla z Teplic, ona byla ze sedmi sourozenců a jediná přežila, takže my jsme ty kameny položili za mého dědečka, babičku a šest strýců a tet. Takže ty kameny jsou dnes v jednom místě v Teplicích. Ta ceremonie byla jaksi velmi dojemná, ale já jsem se tam ocitl asi 14 dní poté a bohužel na tom místě stojí popelnice. Takže ono je zapotřebí také trochu dohlédnout na to, aby s těmi kameny potom bylo důstojně zacházeno, nejenom po té slavnostní ceremonii, což nikomu nevyčítám a jenom upozorňuju, že pokud by někdo chtěl tyto kameny pokládat a vím, že těch požadavků se nám schází poměrně hodně, tak je počítat, tak je třeba počítat také s tím, co se bude dít poté.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomínání minulosti má určitě mnoho podob. Tento projekt je jednou z nich. Jak ještě jinak si vlastně připomínat naši minulost pro naši budoucnost, pane Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
To je strašně těžká otázka, protože žijeme v době, kdy nás tak jako paní profesorka Růžičková, opouštějí pamětníci a za pár let už tady nebude téměř nikdo, kdo by si ty události pamatovat a kdo by je zažil jakoby na vlastní kůži. Bude existovat druhá generace, což jsme my, potomci, děti, vnuci, ale ono to už nebude ono. A teď je strašně důležité najít jakási jazyk, kterým to poselství bude předáváno dál a to poselství je vcelku jednoduché. Naši rodiče a prarodiče, když se, když jim bylo dopřáno a vrátili se z koncentračních táborů, tak měli na paměti takový slogan. Ono to zní jako fráze, ale v jejich případě rozhodně to fráze nebyla - nikdy více, už nikdy nedopusťme aby něco takového se stalo. No a když my se dnes podíváme na svět, jak vypadá, tak já osobně se obávám, že se to nepodařilo, že to varování, které tady zaznívalo možná těch 20, 40 let, ono je třeba také brát v úvahu, že došlo k rozdělení Evropy na východ a západ, symbolizované "berlínskou zdí", ale i přesto si myslím, že především v těch posledních 25 letech, kdy jsme měli skutečně prostor a možnost veřejný prostor tímto způsobem nějak formovat, ovlivnit, ano, něco se podařilo, neříkám, že ne, ale tom celosvětovém měřítku bohužel vidíme a koneckonců se vracíme na ten začátek dnešního vysílání, kdy jsme si říkali o té situaci v Německu. Nikdy se nepodaří nic 100%, ale to neznamená, že se o to nemáme snažit. Musíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jsme udělali špatně, pane Krausi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Těžko říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože třeba, že se také vracím k těm takzvaným Říšským občanům, to je například velmi závažní problematika, o které se v Česku téměř vůbec nemluví, ale i v samotném Německu se de facto informace ..., jsou na okraji pouze nyní v souvislosti s procesem nebo s loňským zabitím příslušníka německé policie právě jedním z Říšských občanů se to dostalo do popředí pozornosti.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
To je právě ten extrém. Já si myslím, ono nelze říct, že bychom něco udělali špatně, ale řekněme si třeba, že toto je daň za demokracii. Ono to zaznělo, mimochodem včera skončilo, skončila konference Forum 2000, kde otázky demokracie v současném světě byly samozřejmě hlavním tématem a ukázal se to koneckonců i třeba na té, na tom izraelském příkladě, kdy demokracie je vlastně základem toho, že dochází k určitým problémům ve vnitřní dohodě, že neexistuje konsensus, jak postupovat společně dále, že ta většina vždycky musí počítat s tím, že někde je nějaká skupina, které, řešené, které je na stole, nevyhovuje. Je to, je to zkrátka daň za demokracii, tím pádem se ozývají extremistické hlasy, mimochodem včera proběhla velice zajímavá diskuse o Izraeli v centru, v CEVRO Institutu, kde se ozvaly i kritické hlasy a řečníci řekli: "Ano, to je prostě součást demokracie a je dobře, že se ty kritické hlasy ozývají, protože záleží na tom, aby byly ty argumenty vyvraceny." A možná, když to vztáhneme na takovou, řekněme, celkovou atmosféru, dneska je to něco, s čím se prostě musíme naučit že, že ne všichni vidí svět našima očima.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Souhlasil byste s názorem těch, kteří říkají, že se ta naše demokracie unavila?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Možná, že ano. Já nevím, jestli unavila, ale trochu to souvisí s generační obměnou. Dnešní mladí lidé mají úplně jin způsob komunikace, všechno jde strašně rychle, všechno jde okamžitě. Jak také někdo na tom Foru řekl, že politici vždy dbali na to, jak se zapíšou do historie. To už dneska neplatí. Dneska záleží na tom, jak se politici zapíšou do dnešního dne, že to je skutečně tak instantní vše, že co potom bude v historii, možná není už tak podstatné, i když já s tím úplně nesouhlasím. Myslím si, že historie bude vždycky velice důležitá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, pane Krausi, jak se do historie zapíše katalánský premiér Puigdemont?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Záleží velmi na tom, jak bude vypadat Evropa. Ta fragmentace, kterou on představuje, to není jenom Katalánsko, to je vlastně mnoho regionů v Evropě a je to, to také zaznělo na Foru 2000, reakce na globalizaci a s tím je třeba počítat, že od toho, že ty struktury nadnárodní svým způsobem bojují s určitými byrokratickými věcmi, dokonce i s vlastní identitou, no, tak logicky na to navazuje něco, co spíš dává důraz na lokální podstatu věci, na nějakou historickou tradici toho regionu. To je stejné jako v České republice. Tradiční rivalita mezi některými kraji a všech krajů vůči Praze, to najdete i v Německu, kdy velmi neoblíbené, velmi neoblíbený region je Berlín například, velký Berlín, protože tam jde nejvíc peněz a dneska záleží na tom ten pytel blech nějakým způsobem udržet pohromadě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli hraje náboženství v současné demokracii? I to bylo téma mimochodem té konference.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, to bylo téma jednoho z těch panelů včerejších. Bylo to nesmírně zajímavé, protože z těch diskutujících dva se hlásili k tomu, že jsou ateisté a ti tři, kteří zbývali, tak ti právě zastávali různé pozice z hlediska náboženství. No, tak jak to tak bývá. Ono je to velice zajímavé témat, ale asi tam nemohlo a nedošlo k nějakému konsensu. Většinou ti lidé mluvili to, co chtěli, to znamená, představovali ten svůj názor, aniž by měli snahu dojít k nějakému konsensu nebo k nějakému závěru, který by byl obecně platný. Ono to svým způsobem také nejde. Náboženství v politice je samozřejmě téma samo o sobě a je otázka, z jakého pohledu se na to díváme. Takže nemyslím si, že by náš formát umožnil takovou, takovýto vele.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme v tom pokračovat v našem příštím rozhovoru.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Bude mi ctí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Já vám děkuji za názory. Mějte se hezky.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí v ČR, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Děkuji a hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude ekonom a statistik Richard Hindls. Dobrý poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.