Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 18. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnes se s námi o své vidění světa podělí Ilona Švihlíková. Dobrý den. Vítejte.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Následující minuty přinesou názory ekonomky například na otázku, jak vidí další směřování Rakouska, dopad vítězství sociálních demokratů v Dolním Sasku na vnitropolitickou situaci v německé SPD i na vyjednávání o nové spolkové vládě. Věnovat se budeme také mzdám a možné reformě Mezinárodního měnového fondu. Inspirativní poslech. Rakouské volby skončily jasným vítězstvím v lidovců v čele s 31letým Sebastianem Kurzem. Čím si, paní Švihlíková, získal voliče? Média ho někdy označují za dobrého šachistu nebo za člověka, který dokáže dobře přiblížit se řadovému voliči.

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to bezesporu. Je to člověk, který má osobní kouzlo a využívá i takové té mladé energie a dynamiky, ale přece jen si myslím, že on ty volby postavil na dvou klíčových tématech a obě dvě se mu vyplatila. To první z nich bylo únava Rakušanů z té koalice sociálních demokratů a lidovců. On vlastně naznačoval, že je potřeba změnit tu politiku, ta změna, o které se tak často hovoří, a že je potřeba dát té rakouské scéně nějaký nový impuls. A to druhé téma, to si do značné míry půjčil od Strany svobodných, té kampani naprosto dominovalo témat migrace, bezpečnosti a přistěhovalectví a toto téma Kurz využil a také se mu podařilo, jak ukazují ty aktuální analýzy, získat řadu voličů právě od Svobodných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vlastně se změnilo nástupem Sebastiana Kurze do čela rakouských lidovců? Jak a v čem je proměnil, v čem jsou noví jeho noví lidovci?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak už to, že to prostě je to mladá tvář beze sporu má svoji roli. On sice patří do té, řekněme, lidovecké rodiny, nicméně, když se třeba podíváme na srovnání s kancléřkou Merkelovou, tak tam ty postoje hlavně v té, v těch otázkách té bezpečnosti jsou velmi odlišné. Tam je spíš blíž té, řekla bych, bavorské CSU možná a samozřejmě on trošku vsadil i na ten image a la Macron, to znamená, v té kampani se někdy prezentoval jako zástupce spíše antiestablishmentu, což samozřejmě od ministra zahraničí je poněkud úsměvné, nicméně jemu to, jemu to vyšlo. Byl schopen utlumit trošku tu kampaň ve Vídni, která koneckonců je prostě tradiční baštou socdem a spíše se věnoval intenzivně objíždění těch regionů, a to se mu také nakonec v té kampani vyplatilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odráží rakouská politická mapa 2017 vlastně, kam se posunulo vůbec i vnímání, veřejné mínění od roku 20145?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Rozhodně, rozhodně. Já jsem se dívala, už včera vydal Der Standard analýzu témat, přelivu voličů a je vidět, že ještě před těmi čtyřmi roky to téma migrace nebylo vnímáno jako nějak zvlášť důležité, skutečně minoritní, kdežto v tomto roce většina voličů se přikláněla k tomu, že to je zásadní téma pro rakouskou budoucnost, zdaleka ne pouze voliči, voliči Svobodných. Byly tam vyjádřeny velké obavy o budoucnost Rakouska, o identitu Rakouska a vlastně všechna tahle ta témata byli schopni lidovci, ale samozřejmě i Svobodní, u nich to je tradiční téma, uchopit a dobře zužitkovat. Naopak ta socioekonomická témata - penze, reforma vzdělávacího systému, to, co tradičně akcentuje sociální demokracie, to bylo dosti v pozadí. A také Kern, tady už bývalý kancléř nebo kancléř na odchodu si stěžoval na to, že vlastně ta agenda byla nastavena na ta témata, kde ta sociální demokracie zkrátka a dobře neuspěla, nezabodovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Píše se o tom, že Sebastian Kurz, lidovec posunul svou stranu k pravému okraji, který se vlastně v Rakousku stává už jakýmsi politickým středem. Co znamená ten posun doprava?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Posun doprava tam bezesporu je, o tom není sporu. Když jsem se dívala na výroky Svobodných, tak ti vlastně řekli - no, tak program Strany svobodných získal 60 % voličů, protože oni sečetli lidovce a sebe, což by zhruba tak souhlasilo. Je prostě vidět, že v Rakousku skutečně tohle to téma vyvolává veliké obavy a že prostě řada voličů nebo velká většina voličů si přeje, aby vláda ten problém začala řešit. Kurz toho využil, ale pozor jedna věc je volební kampaň a druhá věc je potom samozřejmě aktuální politika, i když Kurz už má za sebou působení jako ministr zahraničí a víme, že právě on se velmi silně zasloužil o uzavření tak takzvané balkánské cesty a také víme, že ještě v rámci toho, když byl ministr zahraničí, teď asi bude kancléř, se snažil také něco dělat s tím problémem Libye. To znamená, že skutečně ty rakouské lidovce více posunuje tím směrem k CSU než k CDU, kdybych to takhle měla přirovnat k té německé scéně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká role připadne teď rakouským sociálním demokratům?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To ještě není jasné, protože ty korespondenční hlasy je posunuly na druhé místo, byť ten rozdíl není velký, ale přece jen, takže ten očekávaný debakl nebyl zdaleka tak významný, ono taky k nim hodně přešlo voličů od Zelených, kteří je víceméně zachránili, ale je sporné, jestli bude zájem obnovit tu velkou koalici. Ono skutečně, když jsem se dívala na ty preference voličů podle těch analýz, tak, jak voliči lidovců, tak voliči Svobodných nejvíce preferují právě tuhle koalici černo-modrou a myslím, že i to znechucení nad tou velkou koalicí, pořád ta černo-rudá dokola, že to zkrátka je něco, co už Rakušané nechtějí a že chtějí nějakou politikou změnu. Je to otevřená možnost, velmi intenzivně k ní nabádal třeba Juncker, předseda Evropské komise, ale myslím si, že vzhledem k vnitropolitické situaci Rakouska se spíše bude jednat o té modro-černé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta už tady ostatně byla v roce 2000, tak by bylo zajímavé pak, což uvidíme, jak bude reagovat Evropská unie, protože tehdy si Rakousko, to byl ještě šéfem FPÖ Jörg Haider, vysloužila sankce.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím, že dneska už to asi neudělají. Pokud by to udělali, tak si myslím, že to je absolutní ztráta pudu sebezáchovy, protože těhle stran jako je FPÖ je jednak už mnohem víc a jednak prostě těžko tímhle tím způsobem zastavíte jejich nástup. Možná je to rozumnější je spíš vtáhnout do té hry, než je nechat stranou, to je ten norský, norský typ. A upřímně oni Svobodní zase jako úplně z těch lidovců nadšeni nejsou, protože tenkrát jaksi Schüssel s nimi dost zamával a ta strana se dokonce rozštěpila, když si vzpomeneme. Tam tenkrát Haider si založil ten svůj Bündnis Zukunft Österreich, Svaz pro budoucnost Rakouska a Svobodní nevzpomínají na tuhle vládnoucí epizodu moc rádi a jak jsem četla takové ty jejich různé interní diskuse, tak víceméně říkají - pozor, pozor, musíme být opatrní, aby s námi zase nebylo zameteno a kladou si i požadavky. Ona ta vyjednávání nebudou lehká. Oni mají velký zájem o ta silová ministerstva, vnitro, zahraničí, obrana, to znamená, že i když Kurz asi spíše zvolí je, tak ta vyjednávání nebudou žádná procházka růžovým sadem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby vznikla tato koalice lidovci a Svobodní, tak velmi pravděpodobně by se mohl ministrem zahraničí stát Norbert Hofer, prezidentský kandidát, jak se píše v Rakousku nebo europoslanec Harald Vilimsky. Oba jsou právě z této strany FPÖ a docela euroskeptičtí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ona ta strana celkově je taková, ale zase na druhou stranu oni třeba nemají úplně v program odejít z eurozóny nebo tak, to zase ne. Nicméně Strache, předseda Svobodných, se opakovaně vyjádřil, že by, pokud tedy uspějí a budou ve vládě, Rakousko se mělo více sbližovat se zeměmi Visegrádu, protože koneckonců by s nimi mělo v určitých ohledech společnou pozici, takže by se dalo očekávat, že Visegrád bude takový jako ti čtyři plus případně Rakousko, Rakousko-Uhersko obnovený vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to protiváha třeba vůči Německu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Bezesporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ose Berlín - Paříž?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Bezesporu, bezesporu. Rakousko je sice malá země, ale je vlivná, stačí se podívat právě na působení Kurze jako ministra zahraničí a oni můžou zásadním způsobem ovlivnit nejenom otázky migrace a bezpečnosti, ale třeba reformy eurozóny. Jo, jako prostě zrovna Svobodní, že by byli nějak nadšení z Macronových idejí, no to vůbec. To znamená, je to velmi odlišný pohled od toho, který má kancléřka Merkelová a může to znamenat buď zbrždění nebo úplné přeorientování té budoucí podoby integrace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ovlivní podle vás, paní docentko, výsledek rakouských voleb nějak česko-rakouské vztahy? Je třeba u Strany svobodných ještě nějak rezonuje téma Benešových dekretů nebo Temelín?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
V kampani to nebylo nijak zvlášť přítomné. Oni skutečně, možná to tam někde je, ale v té kampani dominantně skutečně jelo to téma migrace absolutně a v tomto ohledu právě spíš Strache se k tomu Visegrádu přihlásil. Je možné, že tam tyhle ty jaksi další vrstvy někde jsou uloženy, ale myslím, že to téma migrace a bezpečnosti má nyní absolutní prioritu a to ostatní tak nějak zatím jako je prostě mimo a spí to, řekněme, není to prostě téma, se kterým by se asi nyní pracovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta očekávání vkládaná do pravděpodobně příštího nového rakouského kancléře Sebastiana Kurze jsou obrovská. Co konkrétně může zlepšit život Rakušanů?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ta očekávání jsou vždycky velká a o to větší je potom vždycky samozřejmě zklamání. Já toho nikdy moc takhle neočekávám, on je samozřejmě velmi mladý a stojí před ním těžký úkol. Samozřejmě, že bude akcentovat to téma migrace a bezpečnosti a řekněme, já bych očekávala politiku, která bude ekonomicky relativně liberální, tam určitě bude nějaké snižování daní a podobně a kulturně více konzervativní. Jestli to Rakousku prospěje nebo ne, to budou muset posoudit sami Rakušané, ale je to obrat nebo příklon k politice, kterou vlastně zaznamenáváme v nějaké intenzitě de facto v rámci celé Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německá sociální demokracie SPD slavila po téměř 20 letech vítězství v zemských volbách v Dolním Sasku. Naposledy takto bodovala v roce 1998, ovšem s jinými kandidátem, tehdy byl ještě dolnosaským premiérem Gerhard Schröder, který získal téměř 48 % a o pár měsíců poté se stal spolkovým kancléřem. Jak hodnotíte tento výsledek?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to trošku překvapení. Myslím, že tam jsou takové dva, tři základní dopady, které ovlivní i tu celoněmeckou scénu, první z nich je, že poprava Schulze se odkládá, protože by bylo jasné, že pokud by prohrál ty volby v tom Dolním Sasku, tak nemůže udržet svou pozici, on by vlastně šel od porážky k porážce, tak tohle ho na chvilku zachránilo. Druhá věc je, všimla jsem si, v tom německém tisku začíná zajímavý obrat, nejenom kritika Merkelové, ale stále intenzivnější spekulace, jak dlouho ještě bude kancléřka, a dokonce i ta veřejnoprávní Tagesschau, která je taková, řekněme, opatrná, tak vlastně zveřejnila jako celou sadu článků německého regionálního tisku, ale i zahraničního, tam byla, myslím, Corriere della Sera italská, která vlastně spekuluje nad tím, že kancléřka oslabuje, to znamená, že oslabuje i CDU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tím, paní docentko, že by Angela Merkelová nezůstala u moci celé to funkční období?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, nevím, jestli si to myslím já, ale ten tisk vyjadřoval vlastně dominantně, dominantně tenhle ten názor a třetí ty strany, které mají vytvořit tu takzvanou Jamajku, tak všechny v tom Dolním Sasku zaznamenaly propad. To nemusí nutně znamenat žádnou tragédii, i když, pravda, Dolní Sasko je velká spolková země, že jo Hannover, ekonomicky významná, ale jako je to určitý signál prostě 14 dní po těch celoněmeckých volbách, tak zrovna ty strany, které by měly vytvářet tu velkou federální vládu, tak neuspěly, nebo respektive zaznamenaly pokles. To samozřejmě znamená, že do těch jednání se nejde s úplně nějakým velkým optimismem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Dolním Sasku se vlastně očekává takzvaná velká koalice.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ono početně tam trošku je problém to tam vůbec nějak sestavit a ono ani právě ta Jamajka tam jako není úplně vítaná, ona vůbec není moc zas tak vítaná, ona prostě tak početně vychází na té celoněmecké úrovni. Tam asi bude obnovení té velké koalice, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte ten další vývoj na té celoněmecké spolkové scéně dnes, ostatně začínají takové ty předrozhovory oficiální, sondáž, nejdříve se tým s 10 členy unie sejde se 4 politiky liberálů FPD, poté se 6 zástupci Zelených, pak se ti sejdou separátně Zelení a liberálové z FDP a ty vlastní sondážní rozhovory začnou vlastně v pátek a odhaduje se nejenom podle slov kancléřky Angely Merkelové, že budou spolu jednat několik týdnů.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Bezesporu. Je obecně očekáváno, že pokud bude koalice do konce roku, tak je to úspěch. Já bych ještě jednou zdůraznila, že je to poprvé od roku 49, kdy se musí vytvořit takhle složitá koalice vlastně 4 stran, řekněme si na rovinu, že CSU sice stále oficiálně je ta sestřička CDU, ale ty názorové rozpory se stále hůře zakrývají, i když tam teď byl nalezen určitý kompromis ohledně zase v té migrační otázce, ta se tam prolíná také, také vším. FPD, liberálové už si řekli o ministerstvo financí, na které měli oficiálně zálusk a ty postoje těch jednotlivých stran se skutečně jako liší i v rámci té CDU/CSU, kdyby to mělo být nejblíž, tak i tam je samozřejmě spousta osobních animozit, to bezesporu a rozdílů v otázce migrace, ale třeba i důrazu na daně a změnu německé ekonomiky, takže to bude nesmírně obtížné. Angelu Merkelovou čeká úkol, který žádný kancléř před ní neměl, sestavit koalici ze 4 stran, které jsou minimálně Zelení a FDP velmi odlišní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by mohl případně nahradit, respektive vystřídat Angelu Merkelovou?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Zatím se pouze spekuluje o tom, že je potřeba, aby v CDU tahle debata začala. To vlastně byla i shoda toho, řekněme, toho regionálního německého tisku, že prostě není možné neustále počítat s tím, že tam bude navěky Angela Merkelová s tím, že samozřejmě tahle debata byla v rámci CDU odsouvána a že zároveň, a to bylo zdůrazněno v té vazbě na zahraničí, ta její pozice je oslobená, ne tím prostě, že by jakoby nevyhrála, tak vyhrála jedny volby v Dolním Sasku, ale prostě ten sestupný trend je markantní a samozřejmě to Německo jedná s typy, řekněme, velmi silných person, ať už je to třeba čínský prezident nebo turecký prezident, a to jsou samozřejmě lidé, kteří vnímají, když tam je nějaký pokles moci. Takže myslím, že ta debata v CDU, ale i v CSU, protože Seehofer to také nemá jisté, je na počátku a myslím, že k ní ale relativně brzo tak do roka asi dojde a budou tam vygenerováni další možní kandidáti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od čeho se bude podle vás odvíjet další osud Martina Schulze, šéfa sociální demokracie v Německu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak teď je zachráněn. Já si myslím, že hodně od té opoziční práce, to znamená, jakým způsobem bude schopen přeměnit tu sociální demokracii a dát jí směr, protože ona ho nemá. Na jednu stranu tady byla nějaká dynamika, ano, ano, nový prostě předseda přišel z Evropského parlamentu, ale víte, těžko můžete uspět se stranou, která vlastně doteďka neví, jestli má být ráda za Schröderovy reformy v sociální oblasti nebo nemá, jo. A ten postoj byl velmi nejednoznačný a ta strana tak nějak se snažila víceméně pořád mlžit, to prostě nejdem, s mlžením nevyhrajete volby. Takže on bude muset se pokusit nastavit té straně jasný směr, myslím, že by měl se orientovat více sociálně než liberálně. Pokud se mu to povede, tak si myslím, že tu stranu ještě může zachránit, ale pokud ne, tak samozřejmě tady už číhají jiní, kteří jsou připraveni přebrat ty voliče, kteří klasicky volili sociální demokracii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nastaví případně nějaký nový směr Čína? V Pekingu začíná 19. sjezd komunistické strany. Zazní na něm klíčový projev prezidenta Si Ťin-pchinga. Určí další kurz Číny nejenom v té politické, společenské, ale i ekonomické rovině, tam se asi nepočítá s nějakými zásadními změnami?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ony probíhají trošku skrytěji, není to tak vidět, ale to neznamená, že neprobíhají. Samozřejmě i v rámci té Komunistické strany Číny existuje jaksi boj jednotlivých prostě frakcí toho jako, je to v rámci jakoby oficiálně jedné strany, ale samozřejmě tam je určitá názorová pestrost a někdy i docela velká. Uvidí se, do jaké míry tam budou posíleny ty centralizační tendence. Už nyní je jasné, že se Si Ťin-pching se svými plány zařadí pravděpodobně po bok Teng Siao-pchinga, to znamená vlastně toho, kdo jak se říká otevřel tu Čínu a započal to reformní úsilí na konci sedmdesátých let. A Si Ťin-pching otevřel obrovské množství témat i v té zahraničí politice, že jo, která se týká právě třeba Hedvábné stezky nebo jak Číňané raději říkají - jeden pás, jedna stezka, což je nesmírně ambiciózní projekt a vlastně řada dalších, šanghajská organizace spolupráce, všechny ty rozvojové banky a tak dále, BRIC(S) samozřejmě, takže tady ta Čína jednak samozřejmě řeší neustále své domácí reformy, a zároveň se ale čím dál intenzivněji angažuje na tom světovém poli, to jsou samozřejmě velké úkoly a tam bezesporu si bude chtít pro sebe silnou pozici, aby byl schopen jako lídr utáhnout všechny tyhle velké výzvy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak odhaduje vývoj mezd a inflace Mezinárodní měnový fond?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak Mezinárodní měnový fond už asi tak 3, 4 roky přichází s tím, že vyvrací to, co říkal před 20 lety a přichází s jinými, s jinými názory. Já to kvituji, ale mohlo to přijít o těch 20 let, 20 let dřív. Ta aktuální zpráva ukazuje, že ta vazba mezi zaměstnaností a nárůstem mezd není tak automatická, jak se myslelo, což koneckonců ale vidíme ve všech těch vyspělých zemích. Když to řeknu lidsky, neplatí to, že nízká nezaměstnanost musí nutně vést k růstu mezd, někde to vidíme, my jsme ten šťastnější případ, ale ve většině vyspělých zemích tomu tak není a ten růst mezd je velmi, velmi slabý, což se potom promítá do inflace, a to zase dělá starosti centrálním bankéřům, no, a ten důvod je jednoduchý, ten trh práce je velmi jiný, než byl před nějakými 30, 40 lety a vlastně všechny vyspělé země trápí charakteristiky jako je prekarizace práce, nedobrovolné částečné úvazky, pracující chudoba, takové ty úvazky jako práce na zavolání, nebo dokonce to, co se rozšířilo v Británii, úvazky s nulovým počtem hodin, jestli zavolají, tak něco bude nebo nebude a celé tyhle ty změny na tom trhu práce vedou k tomu, že i když je oficiálně vykazovaná nezaměstnanost nízká, to jsou typicky Spojené státy, tak ten mzdový nárůst je velmi, velmi omezený.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Američané mají prý pocit, že jim Mezinárodní měnový fond jaksi narušuje jejich daňovou reformu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to tak, protože ..., MMF a teď ještě vydal jednu zprávu o finanční stabilitě a tam se mimo jiné vyjadřují i k daním, a zase, pokračují v tom, že vyvracejí to, co říkali před 30 lety a mimo jiné tam říkají dvě zásadní věci, které rozčílily Trumpa, protože jsou v jeho agendě. První, co říká MMF, je, že snižování daní se jenom málokdy samo zaplatí, když to zase přeložím do normální řeči, představa, že když snížím daně, třeba sazba teda nebo základ daně, a že to vyvolá tak velký růst, že to inkaso bude nakonec větší ještě, než předtím bylo, se to vykompenzuje vlastně samo, tahle představa je falešná, to je vlastně ta Lafferova křivka, která jako nikdy nefungovala, tak to Trumpa rozčílili, protože na tom je založená jeho daňová reforma. A ta druhá věc, která i mě překvapilo, bylo, že Mezinárodní měnový fond se vlastně zastal systému progresivního zdaňování s tím, že podle nastavení samozřejmě, ale obecně progresivní zdanění vůbec nemusí poškozovat růst, a obojí je v prudkém rozporu s tím, co nyní připravuje Trump a jeho administrativa. Ta jeho agenda je vlastně, já už jsem o tom hovořila, ta Trumpova ekonomická politika, to je deja vu osmdesátých let de facto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte vůbec tu daňovou reformu Spojených stát?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, on je to takový pokus jako udělat něco velikého, ale stojí na naprosto nereálných základech. Samozřejmě pomůžou si nejvíc ti nejbohatší, to jako je z toho jasně patrné a všechny odhady, to, jak jsem se na to dívala, vedou k tomu, že to způsobí další velkou sekyru v rozpočtu Spojených států. Ta představa, že prostě tak masivní snížení daní se samo zaplatí, je prostě úplně mimo ekonomickou teorii a hlavně imperii, prostě žádný takový příklad nemáme, kde by to tahle dopadlo. Právě to rozčílilo Trumpa, když MMF schválně tuhle část jaksi zdůraznil v té, v té své aktuálně zprávě. Je možné, že ta reforma projde, ale očekávat od toho nějaký jako zvláštní prospěch pro americkou ekonomiku mi přijde naivní. Já od toho očekáváním hlavně prohloubení toho deficitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní měnový fond v té finanční zprávě, o které jsme hovořili, se věnuje i třeba otázkám břemen dluhů a jeho rozložení.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, tohle je také téma, které sleduje a vlastně upozorňuje i na to, že roste opět ten soukromý dluh a ať je to dluh domácností, anebo prostě dluh i toho nefinančního charakteru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nachází i, promiňte, nějaké řešení právě, dospěl k něčemu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ta řešení v oblasti vládní jsou jasná, že jo, tam jsou ty návrhy na tu fiskální konsolidaci, ale kupodivu už je tam i větší ta tendence na ten výběr daní a třeba na to progresivní zdanění, ale jinak ten problém, jestli ho vidí takhle úplně MMF, ale on je pořád stejný, prostě, pokud máte slabou kupní sílu, což jsme si právě teď řekli u těch mezd a u toho vývoje na trhu práce, no, tak samozřejmě spousta domácností to řeší nejenom ve Spojených státech, tam je to nejvíc vidět, tak to prostě řeší tím, že na sebe neustále přibírá další a další dluhy a valí je před sebou, jo. De facto celý ten vyspělý svět na sebe pořád přibírá další a další dluhy a valí je před sebou. Ta představa, že se to splácí, jako je do značné míry naivní, protože většinou se něco splatí, úroky, a pak se zase navalí a ta kulička se pořád valí a valí a valí a takhle se vlastně očekává, že to půjde donekonečna a tu a tam někdo na to upozorní, ale MMF, stejně jako všichni ostatní velmi dobře ví, že většina těch dluhů je naprosto nesplatitelná a oni ani neslouží k tomu, aby byly splaceny, ale aby, a to je čeština hezká, se splácely postupně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem spatřujete nějaký zásadní moment pro ten další vývoj situace na trhu práce. Co je klíčové nebo bude klíčové?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je toho hodně. Jednak vůbec ta reflexe toho, že ten trh práce se změnil a že to procento nezaměstnanosti už nestačí na to, abychom ten trh práce popsali, to je hrozně důležité. To se strašně dlouho bralo za něco automatického, nízká nezaměstnanost, dobrá, všem se daří dobře, jsou dobré mzdy. To už prostě neplatí, jo. Potřebujem podrobnější pohled na ten trh práce i u nás samozřejmě, i když my jsme trošku někde jinde, ale u těch vyspělých zemí to platí naprosto jednoznačně, protože, když máte špatnou diagnózu, tak to nemůžete vyřešit, takže to je jedna věc vůbec ty prekarizované úvazky a celkově ten problém té pracující chudoby. To byl vždycky fenomén rozvojových zemí, ale už takových 20, 30 let to je i v těch zemích vyspělých a samozřejmě je to vždycky ta otázka té automatizace. To je každý snad den mám pocit, že vyjde nějaká studie, která se tím snaží zaobírat a víme, že to přinese velkou změnu, ale jak velkou, to si v tuhle chvíli možná ani nedokážeme představit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí ekonomka Ilona Švihlíková. Děkuji za vaše postřehy a přeji hezký den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude mým hostem rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.