Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 24. října 2017

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnes se na některé události podíváme očima Břetislava Turečka. Dobrý den. Vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha vidí dobyté syrského města Rakka a jeho strategický význam? Nakolik roduje model chalifátu? Pokračuje vnitroirácká válka? Jen zlomek otázek pro dnešního hosta. Příjemný poslech. Samozvaný Islámský stát přišel o svou baštu v Rakka. Syrské město dobyly arabsko-kurdské milice s podporou americké armády. Kdysi to bývala bašta takzvaného Islámského státu a jeho samozvaného chalífátu. Jsou tedy džihádisté alespoň tam definitivně poraženi, pane Turečku?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ve městě Rakka zcela určitě, protože z toho města vůbec nic nezbylo. Ono samozřejmě v České republice, v českých médiích to zaniklo v době předvolební a volební, nicméně na Západě se tomu média minulý týden poměrně hodně jmenovala včetně, věnovala včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bylo vyhlášeno tedy že Rakka byla dobyta, ovšem ve skutečnosti nutno říci, že Rakka byla srovnána se zemí. Z nějakého čtvrt milionu obyvatel tam nezbyl skoro nikdo, takže tam nezbyli ani ti džihádisté, ale už se objevují docela jasné náznaky, že tisíce jich nebyly zabity, ale jenom se rozprchly do okolí a budou působit jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rusko v neděli obvinilo mezinárodní koalici v čele se Spojenými státy z barbarského bombardování tohoto města, které si podle Moskvy vyžádalo tisíce civilních obětí, to jste nyní ostatně sám už naznačil. Podle Moskvy je to srovnatelné a americko-britským bombardováním Drážďan v roce 1945.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Těžko to posuzovat. Samozřejmě, že Rusové si v tomto bodě přisadí, využijí to propagandisticky, ale nutno říci, že úplně stejně Američané a i řada českých politiků a novinářů se propagandisticky vyjadřovala, když Rusové před časem bombardovali syrské Aleppo a vyháněli džihádisty z něj. Faktem ale je, že o zničení Rakky nemluví jenom Rusové, ale i OSN, i místní syrští pozorovatelé. V tom městě je 80 až 90 % budov zničených nebo poničených, takže jsou neobyvatelné. Zcela byla zničena infrastruktura, rozvody vody, elektřiny a tak dále, takže i kdyby se teď lidé chtěli vrátit, tak vůbec nemají kam. A já bych možná tady připomněl, že i Česká republika je součástí té koalice, která se na tom podílela. To ohlušující mlčení našich politiků, kteří vyzývali k boji džihádistů, mě teď velmi překvapuje. Ale řekněme, že asi mají práci s volbami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je, pane Turečku, strategický význam dobytí Rakka?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Z hlediska boje proti Islámskému státu je to bezpochyby důležité, protože před několika týdny, měsíci byl postupně dobyt Mosul na severu Iráku, což bylo takové druhé centrum Islámského státu na íránském území, na iráckém území. V Sýrii to byla právě Rakka, takže z tohoto pohledu dvě centra, dvě, řekněme, metropole Islámského státu byly dobyty. Ale jak už jsem vlastně říkal velmi stručně, zdaleka ne všichni ti bojovníci byli poraženi. V případě jak Mosulu, tak i teď Rakky součástí toho boje byla, byl vlastně pro ně vytvořen bezpečný koridor. Jim bylo umožněno dojít do, na jiné území, které ještě Islámský stát drží, takže jako ozbrojená síla dále do určité míry zůstávají v pohotovosti a už delší dobu se pochopitelně objevují názory, že ti bojovníci často, někteří se vzdali, někteří byli zabiti, ale někteří přešli k jiným frakcím, někteří se třeba budou vracet do Evropy a mohou škodit tady. Takže z tohoto pohledu zničení Rakky až takovým vítězstvím není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak velké území ještě ovládá takzvaný Islámský stát?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Abych byl upřímný, nedokážu to teď říct v nějakých kilometrech čtverečních, ale mají zhruba ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo kolik možná procent z toho původně ovládaného území?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já takhle, když vidím ty mapy před sebou, tak mají zhruba čtvrtinu toho území, které měli v době největšího rozmachu. Oni teď mají pár takových ostrůvků na syrském území. Nejdůležitější ale území, které mají, je západ Iráku, západ provincie Anbár a východní část Sýrie nebo řekněme jihovýchodní část Sýrie podél řeky Eufrat a tam vlastně mají největší, největší část toho území celistvou, řekněme. Z jedné strany na ně teď tlačí, můžeme říci, irácké jednotky a místní různé provládní irácké milice, plus z druhé strany na ně tlačí vlastně syrská armáda podporovaná Íránem, ale také ta koalice Američanů tedy ze Západu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ze západních i arabských zpravodajských kruhů se šíří obavy, že takzvaný Islámský stát se připravuje na jakousi reinkarnaci. Nastane, myslíte, třeba návrat k takzvané partyzánské válce? Například podle týdeníku Newsweek budou mít nyní džihádisté, jaksi budou praktikovat, řekněme, nízkonákladový v uvozovkách teror.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Určitě, protože to, co Islámský stát měl teď, tak bylo velmi vysoce nákladové, protože oni nejen bojovali, ale oni udržovali něco jako stát. Oni se museli starat o stovky tisíc až miliony civilistů, to znamená zajišťovat výběr daní, chod státní správy, infrastruktury, i když se tomu usmíváme, i když říkáme, že to byla teroristická organizace, tak se starala o velké množství obyvatel. Teď ti bojovníci, kteří bojovali, mohou bojovat dál přesně tak, jak říkáte. A kdo se bude starat o civilisty, to je otázka, která zase by se mohla týkat našich politiků, protože my jsme něco dobyli, zničili, rozvrátili, ale tam nebyli jenom džihádisté a teroristé, tak jsou i civilisté. Uvidíme, jak se o ně postaráme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste se mimochodem, snad vás nezaskočím, Břetislave, zeptal našich politiků právě v souvislosti s mezinárodní koalicí a celou situací ať už v Sýrii nebo i v Iráku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak jestliže nechceme uprchlíky tady, tak co přesně uděláme pro to, aby sem neodcházeli, když jsme zničili oblast, kde doteď žili ti lidé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou odpověď byste rád slyšel?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, že třeba peníze, které dáváme do zbrojení, tak dáme do obnovy civilní infrastruktury. Něco takového. Samozřejmě teď jste to na mě vypálila, já to vypaluji zpátky, ale v tomto duchu by to bylo asi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ředitel britské kontrarozvědky MI5 Andrew Parker před pár dny prohlásil, že je zřejmé, že Spojené království, ale i celá Evropa čelí nebývale intenzivní teroristické hrozby i z teroristů islamistických. Jak vážné jsou teda tyto obavy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já myslím, že v duchu tom tedy, co už jste naznačila, že prostě dosud, já bych to řekl takhle. Vlastně teď spousta vlád, nejen evropských, ale i třeba severoafrických, Maroko, Tunisko a tak dále, Egypt, tak mohly být rádi, že něco, nebo rády vlády, že něco jako Islámský stát existuje, protože tisíce bojovníků, extremistů, radikálů byly soustředěni tam. My jsme teď to území nějakým způsobem porazili vojensky a dá se čekat, že tito lidé budou hledat útočiště jinde. Z velké části i v zemích, odkud pocházejí. Mají jejich občanství, pro ně není až tak složité se vrátit zpátky a i když britští politici někteří říkají, že ti lidi budou zabíjet, určitě to nebude zcela úspěšné tato kampaň, takže najednou ti lidé, kteří byli koncentrováni na pomezí Sýrie a Iráku, tak budou rozptýleni, můžeme říci, v desítkách zemí. Tak z tohoto pohledu je to pochopitelně, to riziko se zvyšuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, jak by měly země, odkud džihádisté odjeli bojovat za takzvaný Islámský stát a vracejí se. Jak by měly postupovat?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Na to není jednoznačná, na to není jednoznačná teorie, postup. Někdo říká, asi by to měla být kombinace a teďka jde o poměr těch prvků, takže někdo říká tvrdí represe, odebírat občanství, zavírat do nějaké administrativní vazby, někdo dává větší důraz na převýchovu, někdo dává důraz, někdo říká, že je dobré je sledovat a raději monitorovat, co dělají a tím podchytávat celé to podhoubí, takže já si myslím, že na to neexistuje, ostatně to vidíme, na to není jeden jediný zcela platný recept, je to prostě, je to celý komplex postupů, které ať už bezpečnostní nebo civilní složky musí v těchto věcech volit a není to úplně jednoduché a jak vidíme, ani zcela úspěšné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak silný je ještě takzvaný Islámský stát na území Sýrie, když jsme hovořili o tom, že strategický význam mělo dobytí města Rakka, což mimochodem Moskva trošku zpochybňuje, tak označuje Rakku za provinční město.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No jistě, tak, tak jako Američané označovali ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na rozdíl od Donalda Trumpa.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
... ruský, ruský postup také označovali za dobíjení provinčních míst a tak dále, o tom už jsme mluvili o té propagandistické složce takových to konfliktů. Ale já si myslím, že Islámský stát jako takový, jako značka, už není určitě v Sýrii tak důležitý, ale tam je důležitá jiná věc. Podívejme se, co se třeba děje v provincii Idlib na severozápadě Sýrie u turecké hranice. Tam je ohromná koncentrace, to vlastně ovládli džihádisté, protože když syrská, syrský režim za podpory i Rusů dobíjel nebo obsazoval, osvobozoval, jak oni říkají, velké části svého území včetně třeba Aleppa, tak i tam se to řešilo tak, že ti džihádisté, kterým na Západě často říkáme umírněná opozice, tak byli evakuováni i se svými rodinami. A tím evakuačním střediskem jejich se stala právě provincie Idlib, takže tam jich je teď velká koncentrace. Oni tuto provincii vlastně ovládají. Syrský režim vyčistil velké části území tak, že je nasoustředil do Idlibu a tak třeba je úplně jedno, že si neříkají Islámský stát, oni si říkají jinak, ale je to vlastně nová dneska, nové centrum jejich aktivit. Předpokládám, a už se o tom i píše, že mnoho lidí třeba z Islámského státu i teď míří do Idlibu, vzdají se těm, kteří tam vládnou, což je místní podoba Al-Kajdy, a budou nám nebo vládě syrské škodit dál pod novou vlajkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam vůbec odešli ti civilisté, kteří přežili, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, do různých jiných oblastí, jiných povstaleckých skupin. Víme, že Turecko vlastně do značné míry zabránilo tomu, aby, nebo bránilo, aby tito lidé přecházeli na jeho území, takže někteří lidé odešli na území ovládaná syrským režimem, někteří odešli na území ovládanými jinými povstaleckými skupinami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to smutný paradox, pane Turečku, že v době, kdy kurdsko-arabské jednotky oznámily dobytí centra takzvaného Islámského státu v syrském městě Rakka, tak vypukla na severu Iráku v Kirkúku další válka a v ní stojí proti sobě Kurdové a Arabové.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano. Tak ještě zpátky k té Sýrii. Ony ty arabsko-kurdské jednotky jsou daleko více kurdské než arabské, to, to zdůrazňovali Američané, aby ukázali ten mezietnický rozměr, ale on není tak silný, to mi věřte. Ale ano, co se týká bojů o Kirkúk, no, to je vlastně, navazujeme na naše téma, když jsme se tady viděli posledně někdy před měsícem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo těsně před referendem a ještě jsme nevěděli, zdali se vůbec uskuteční.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Přesně tak, přesně tak. Tam do poslední chvíle řada světových vůdců měla, udržovala naději, že referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu nakonec jeho strůjci odvolají, že budou mít rozum. Ono se tak nestalo. Na to referendum došlo, hlasovalo přes 80 % lidí, kolem 90 % hlasovalo pro nezávislost, takže řekněme, že 70, 3/4 hlasujících Kurdů nebo Kurdů obecně hlasovaly pro nezávislost iráckého Kurdistánu. Ovšem výsledek je jaký? Že to vyprovokovalo iráckou vládu k vytlačení Kurdů z území, která jim administrativně oficiálně nepatří, právě z města Kirkúk, a dneska vidíme velké zpytování svědomí mezi kurdskými elitami, že vlastně kvůli tomuto nepromyšlenému referendu, o kterém mluvíme, tak nejen, že Kurdové nic nezískali, ale zaznamenali politické a mocenské ztráty, jaké nezaznamenali za desítky let. Takže tady vidíme, že ne každé referendum může vést k tomu, co si jeho strůjci představovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začala další fáze iráckého konfliktu, navíc ta vláda v Bagdádu irácká a Kurdové byli spojenci právě v boji proti Islámskému státu. Tady je asi ještě další rozměr celé té situace.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano. Proto třeba i Spojené státy z toho byly velmi nešťastné, že jejich dva spojenci, ať už kurdští Pešmergové bojovníci, nebo irácká vláda, obě strany dostávají zbraně, peníze nejen od Američanů, ale i od nás právě proto, že bojovali proti Islámskému státu, a najednou začali bojovat mezi sebou, takže to oslabilo tu frontu proti Islámskému státu, minimálně psychologicky, o tom není sporu. No, a samozřejmě je to, vy se ptáte nový konflikt. Ano, otevřelo to stavidla rivalitě, řevnivosti, která byla zatím jenom cítit, ale teď je otevřená mezi iráckými Araby a iráckými Kurdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, co tato situace znamená pro Spojené státy, které si přejí udržet nebo přály Irák jednotný?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, pro ně je to velice složité, protože ano, Američané se stali vlastně jakýmisi garanty celistvého Iráku, poté, co svrhli Saddáma Husajna, zemi, která do té doby byla pod velmi tvrdým, brutálním režimem Saddána Husajna, ale v podstatě byla poměrně čitelná, tak se stala semeništěm Al-Kajdy, otevřela se íránskému vlivu, který tam do té doby nebyl, takže už tím Američané bohužel svým vlastním zájmům uškodili v regionu, a teď vlastně se dostali ještě do svízelnější situace, kdy dva jejich spojenci se vlastně útočí na sebe a dostali se do vzájemného konfliktu, takže Američané se k tomu boji o Kirkúk staví tak, že oni deklarují, že nestraní nikomu a vyzývají obě strany ke klidu. Nejprve vyzývali odložte referendum, teď vyzývají odložte ke klidu, a je to samozřejmě pro ně velice problematické. Například Kurdové poukazují na to, že na ně útočí americké tanky Abrams, takže to, to se těžko Američanům na tohle odpovídá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je tedy vůbec význam toho referenda o nezávislosti?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, oni Kurdové říkali, že je symbolický, že tím, že si lidé odhlasují, jak se předpokládalo, nezávislost, tak to neznamená, že okamžitě bude vyhlášena, ale vidíme, že pro bagdádskou vládu i tohle to bylo příliš. Nutno říci, že bagdádská vláda před tím varovala a teď té situace využila. Kirkúk neleží v Kurdské autonomii, on leží asi 40, 50 kilometrů od ní, ale právě v rámci boje proti Islámskému státu ho Kurdové zabrali v uplynulých 3 letech a teď tedy dali vládě záminku k tomu, aby je z Kirkúku vytlačila a ukázalo se, že sami Kurdové nejsou jednotní, že vlastně se vzdali, jedna frakce Kurdů se vzdala Kirkúku bez boje, takže teď si spílají navzájem, kdo je větší zrádce kurdských státních zájmů a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem před tím referendem o nezávislosti Kurdistánu varovalo i Turecko. Jakou roli hraje v této celé situaci jak Ankara, tak ale i Írán?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano. No, tak ono se říká, že vlastně Írán v tom hraje poměrně značnou roli, že on, že Írán byl silou, která Kurdy vyzvala odejděte z Kirkúku po dobrém, protože mazlit se s vámi potom už nikdo nebude. A na základě toho oni odešli. Takže samozřejmě zase v Americe je to interpretováno, že Írán cosi destabilizuje. Z pohledu irácké vlády je to jasné. Írán má také zájem, aby Irák byl jednotný a v tuto chvíli Íránci pomohli irácké vládě obsadit území, které jí skutečně patří, takže ono zase vnášet do toho nějaké ty ideologické, za ideologická měřítka asi není úplně přesné, prostě co se děje v Iráku, je velmi důležité pro Írán, je to v jeho bezprostřední blízkosti, takže se nemůžeme divit, že tam Íránci hrají svoji vlastní hru. O tom není sporu. Bohužel je to na úkor asi západních zájmů, o tom také sporu není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste se zmínil, pane Turečku, o několika zemích takzvaného Maghrebu. Myslíte, že budou v příštích letech pokračovat revoluce takzvaného Arabského jara, protože tam dozrála mladá generace, která je velmi nespokojená se sociální politikou, s ekonomickou situací v těch zemích jako je Tunisko, Egypt i Maroko, je vysoká nezaměstnanost právě této věkové skupiny. Co myslíte?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
V řadě těch zemí, a to je třeba případ Maroka, se podařilo větší revoltu odvrátit za cenu velkých sociálně ekonomických pobídek nebo jak to nazvat, ústupků obyvatelstvu. Prostě vláda se, vláda si uvědomila, že musí dát ohromné peníze na to, aby vypustila ten ventil vášní a nespokojenosti, frustrace mezi lidmi. V Egyptě byly, byla frustrace potlačena krvavou vojenskou a policejní mocí a přitom Egypt je nejlidnatější arabská země a tam třeba zrovna se říká, že byť je teďka u moci polovojenská vláda velmi brutální, horší než za Mubáraka, takže pokud někde k něčemu dojde, k nějakému výbuchu, tak to bude právě Egypt, protože prostě Egypt má mnohamiliardové půjčky a dary finanční od svých spojeneckých režimů, od Saúdské Arábie a tak dále, ale že stejně vlastně ten kotel se mu nepodaří ochladit a že dříve nebo později tam k něčemu stejně zase dojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už zaznělo, Kurdové mají za sebou referendum o nezávislosti stejně jako Katalánci ve Španělsku. Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Co říkáte tomu, řekla bych snad až trendu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak je to, že jo, to je vždycky věc, věc úhlu pohledu, odkud na to koukáme. Zkrátka otázka práva na sebeurčení bývá často účelově používanou kartou. Někdo to právo má, někdo ho nemá, záleží, jak to hodnotíme. Podívejme se třeba paradox blízkovýchodní. Právo Kurdů na sebeurčení velmi razantně a jednoznačně prosazuje izraelský premiér Netanjahu, který řekl, který řekl před časem před tím referendem, že si Kurdové zaslouží svoji nezávislost. Ale nezávislost Palestinců stejný premiér tak nějak dát nechce. A podobně to vidíme ve Španělsku. Prostě Španělsko je demokratická země, která prosazuje lidská práva v řadě koutů světa, v Latinské Americe i jinde, ale když dojde na lidské právo na sebeurčení jedné místní menšiny, Katalánců, tak vidíme, že je to problém, protože se ukazuje zkrátka, že ty otázky bývají daleko komplexnější než jenom říci máme či nemáte právo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česku už nehrozí, že by na něj dopadly povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Země Evropské unie se na summitu v Bruselu dohodly, že ohledně azylového systémy, systému dosáhnou jednomyslné shody. To znamená, že státy odmítající povinné kvóty by už neměly být přehlasovány, jak se tak stalo před 2 lety. Obavy z migrace i odmítání uprchlíků byly také u nás v předvolební kampani jedny z hlavních témat parlamentních voleb. Jak byste vůbec ohodnotil naši, řekněme, blízkovýchodní politiku vůči zemím Blízkého východu i Středního východu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak ona dosud ta politika byla poměrně čitelná. Strany, které jí určovaly, tak měly dlouhodobou nějakou vizi, nějakou představu, která třeba ne vždy úplně odrážela blízkovýchodní realitu. Například jednoznačná nekritická orientace českých elit na Izrael úplně neodpovídá tomu, co se v regionu děje. Ale budiž. Bylo vcelku jasné, co se dá, co se dá čekat. Nicméně teď vidíme, že volby vlastně vyhrály strany, které úplně jasnou zahraniční politiku nikdy deklarovat nemusely, spíše stály stranou. Já mám pocit, že i třeba hnutí ANO, když bylo ve vládě, tak se k zahraničněpolitickým otázkám směřujícím na Východ tolik nevyjadřovalo z různých důvodů z pragmatických nebo prostě i třeba z toho důvodu, že se v tom neorientovaly. Víme, že největší zahraničněpolitický expert hnutí ANO byl pan Telička, který se zabýval daleko více bruselskou agendou a teď už ani s hnutím, pokud vím, nemá nic společného, takže co bude s Blízkým východem. Budeme muset teprve sledovat podle toho, kdo, kdo bude součástí koalice, kdo dostane ministerstvo zahraničí a tak dále. Je to velká neznámá. Nicméně já už jsem mluvil s některými blízkovýchodními diplomaty arabskými tady v Praze, a vím, že třeba z nástupu pana Okamury a jeho hnutí jsou rozladění není přesné slovo, jsou na rozpacích, prostě přesně říkají, co se teď dá dělat od člověka, který prostě je proti muslimům, což je i podle řady českých expertů zakázat islám nebo nějak omezovat islám je prostě v rozporu s našimi vlastními zákony, takže to bude asi ještě velmi zajímavé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik vůbec sledují, ať už země Maghrebu, Blízkého Středního východu, Perského zálivu vlastně dění u nás? Co byste řekl? Protože někde to tak vypadá, že si někteří myslí, že prostě žijeme tady snad v nějaké bublině. Ale přitom vidíme i, jak rezonují výsledky voleb třeba v zahraničních médiích?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ty, my jsme sledovali, že jo, jak, jak rezonují na Západě, jak je Západ různě interpretuje. Já myslím, že zrovna třeba, co se týká politiky nebo této volební politiky, tak pro Blízký východ je to často velmi nečitelné a oni si vybírají samozřejmě ty špeky, jo, že protiislámská strana skončila ve volbách na 3. místě, takže tomu oni rozumí, tak jako my také si vybíráme, byť je to třeba pokřivené, tak si vybíráme to nejzajímavější, ty největší skandály z politiky blízkovýchodní, také nás nezajímá, jak je to tam úplně doopravdy. Takže nelze se divit, že oni to, pokud už nějak reflektují, tak tímto způsobem. V dlouhodobé perspektivě blízkovýchodní arabská média daleko více zajímají otázky zdejšího životního stylu, různé perličky než zatěžovat někoho v zemích Perského zálivu českou politikou. To prostě pro ně vůbec nemá význam. Spíše je skutečně zajímají různé skandálky a otázky zdejšího, zdejší kultury, Vánoc, jak se dělá pečivo a takovéto věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký by mohlo mít dopad na třeba ty vztahy se zeměmi tohoto regionu vlastně ta situace u nás?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, jak říkám, myslím si, že velmi důležité bude, jaká vzejde koalice, kdo bude mít na starost diplomacii, jak se bude vyjadřovat a možná velkou změnou nebo velkou důležitou roli sehraje samozřejmě volba prezidenta, ať už staronového nebo nového, to bude velmi důležité zkraje příštího roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu. Já vám děkuji za vaše postřehy a těším se už příští týden opět na viděnou ve studiu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mým zítřejším hostem bude politoložka Vladimíra Dvořáková. Věnovat se budeme především povolební analýze. Příjemný den a poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.