Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 2. listopadu

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech následující půlhodiny vám přeje Věra Štechrová. Na události minulých dní se z ekonomického hlediska dnes podíváme s Richardem Hindlsem, vedoucím katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
O čem dnes budeme mluvit, třeba o tom, že Česká národní banka by se..., by dnes mohla zvednout úrokové sazby a kdyby to udělala, co by to znamenalo třeba pro českou korunu a hypoteční trh. Zeptáme se také, kam směřuje ekonomika Číny po devatenáctém sjezdu čínských komunistů. A jak ekonomiku ovlivní silný vůdce Si Ťin-pching. A proč letos zaujala švédskou královskou akademii právě ekonomika s lidskou tváří. Tak analytici to vidí jako skoro hotovou věc. Česká národní banka podle nich dnes oznámí zvýšení úrokových sazeb. Ještě v říjnu je nechala beze změny, ale hlasování bylo těsné, 4 hlasy ku 3. Tak proč je vlastně vždy to rozhodnutí České národní banky očekáváno s takovým napětím řekněme?

Čtěte také

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Změna úrokových sazeb je věc, která poměrně výrazně ovlivňuje chování bank, prostřednictvím banky chování naše, chování podnikatelů, je to poměrně výrazný ekonomický stimul nebo antistimul, to záleží na tom, čeho banka chce dosáhnout. My máme ty úrokové sazby, a nejenom my, samozřejmě velmi nízké, ale inflace v poslední době začala růst a začala růst, u nás možná dokonce o něco rychleji, než v průměru Evropy, spotřeba zejména domácností se dala do pohybu a to vyvolalo prostě zvýšenou poptávku, nárůst cen a banka bude muset nějak zasáhnout nebo bude chtít nějak zasáhnout. Otázka je, co to všechno přinese, tak možná bychom mohli začít tím, co to přinese nám jako střadatelům. Tady se ukazuje, že už to srpnové zvýšení, a to jsou dneska 3 měsíce, prakticky nějak do úrokových sazeb těch bank, které nám poskytují jaksi spořící účty, tedy měnové účty, nějak nezasáhlo, a pokud to zvýšení dneska bude, ono asi opravdu bude o nějakých 0,25% bodu nebo možná i 0,50% bodu, nemyslím si, že by to retailové banky znovu vyzvedlo k nějaké aktivitě, já si myslím, že zůstanou na té, na té úrovni, kde jsou, protože víme dobře, že vklady, které dneska máme, jsou někde na 0,2 - 0,4 - 0,5.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Takže dál se bude nevyplácet spořit.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to totiž tím, že banky mají obrovskou likviditu, mají obrovské zásoby peněz a oni v podstatě, v uvozovkách řečeno, nebo jemně řečeno, o naše peníze příliš nestojí, většinou se nám snaží nabídnout na spořících účtech takové drobnější výhody a nutí nás investovat, což samozřejmě většina z nás, kteří nemáme velké příjmy, moc nemohou, přece jenom investovat do akcí a do nějakých dalších cenných papírů už je složitá záležitost, jak věcně, odborně, tak i tedy z hlediska rizika, takže oni se spíš snaží nám nabídnout, řekněme, třeba účastenství v podílových fondech, což samozřejmě znamená, že my neseme riziko společně s tou bankou, zatímco ty vkladové účty jsou opravdu dole a já si troufnu tipnout, že to, co se možná dneska odehraje a když ne dneska, jako že spíš si myslím, že tak velmi brzy, že nějak zvlášť s těmi bankami nezahýbá, dokonce jsem slyšel nebo se uvažuje o tom, že by to zvýšení mohlo být letos ještě jedno, dneska je vlastně 1. listopadu nebo 2. listopadu, že by se banka mohla ještě jednou rozhodnout pro zvýšení úrokových sazeb, uvidíme. Z hlediska podniku nám se poměrně rychle posiluje koruna, tak to znamená také určitý zásah do toho posilování koruny, znamená to samozřejmě také zdražení úvěrů, a teď se dostávám k tomu, co jsou dluhy a co jsou úvěry, úroky, hypotéky a podobně, už tam ten malý pohyb je, no, a to všechno na trhu vyvolává takové různé hnutí, pnutí, můžeme se podívat třeba na ceny bytů, které jsou dneska v Praze, ale už i v ostatních městech enormní, protože lidé tím, že, aspoň ti, kteří ty peníze mají, tím, že vlastně nemaj kam uložit ty peníze na třeba dlouhodobější vklad, dluhopisy prakticky téměř nejsou úročeny, tak se rozhodli investovat právě do bytů. A když si uvědomíme, že nový byt dneska může stát kolem 80 možná už 90 tisíc korun za čtvereční metr v Praze, tak už jsme opravdu někde v oblasti astronomie.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se zmínil o koruně. Ta koruna bez ohledu na to, že se nezvyšovaly úrokové sazby, tak posilovala už v minulých měsících, v průběhu října taky posilovala. A to si ale Česká národní banka donedávna nepřála a intervenovala, ale když teď zvýší ty úrokové sazby, tak ta koruna znovu posílí, je to tak? Říká tohle ekonomie?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, je to tak. A je to totiž způsobeno tím, že banka tou intervencí, která trvala zhruba, myslím, 3 roky, že se banka, a dokonce myslím, že v listopadu začala, takže teď budeme mít nějaké výročí, banka se tím snažila podnítit naší spotřebu, protože po těch letech...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To se povedlo.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, protože po těch letech ekonomické krize, zejména po té druhé krizi, po té fiskální 2000, řekněme, 11/12, možná i 13, samozřejmě lidé byli velmi opatrní a nehnali se do velkých nákupů. A banka všemi těmito opatřeními, nejsem si úplně jist, na kolik to zvýšení spotřeby skutečně bylo způsobeno intervencí. Já jsem k těm intervencím byl vždycky spíš skeptický a k jejich významu. Myslím si, že takové zásahy do ekonomiky být nemají, ale dobře, stalo se tak, tak tu spotřebu skutečně se podařilo rozpohybovat, znova říkám, bude těch faktorů určitě mnohem víc než intervence.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Růst ekonomiky.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, a koruna přirozeným způsobem posiluje, protože těch zhruba, myslím, 27 a pár haléřů, jak to tenkrát bylo, nebylo přirozeným kurzem koruny vůči poměru mezi naší kupní silou a naší ekonomikou, západní ekonomikou a podobně. Tak to prostě vyvolalo tuhle tu záležitost. To je v ekonomii zcela normální a koruna se vrací, naštěstí docela klidně, se vrací do svých zajetých kolejí a teď už jsme někde na 25,50, možná o něco více, tak to všechno samozřejmě má, má takový, jako hlavně ten klid, to má docela pozitivní vliv. Ona ta spotřeba je zejména spotřeba naše, to znamená, co vy, já sníme, protopíme, prooblékáme se, ona má takovou v sobě zvláštní moc, že je vždycky o něco zpožděná, ono se tomu říká anglicky /nesrozumitelné/, že vlastně jakoby doklouzává, zatímco se děje, když byla ekonomická krize, taková ta hypotekární, ta nebezpečná, 2008/9, tak vlastně ještě možná nějaký půlrok spotřeba držela celkové...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Než si to lidé uvědomili.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, než si to lidé uvědomili a než vlastně se rozhodli zbrzdit. A i když ten záporný pokles byl tenkrát značný hrubého domácího produktu u nás, tak ta spotřeba ho zhruba 5-6 měsíců ještě jakžtakž, pak už to nešlo, udržovala. A potom obráceně. Když se ekonomika oživuje, tak lidé jsou opatrní, nejdříve se pořádně rozhlédnou, podívají se z okna, doleva, doprava, a teprve potom se rozhodnou něco koupit nebo jít do nějakých věcí, to je v ekonomice celkem přirozené, existují na to nejrůznější modely a je to vlastně na chování lidí, je to...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Takže tady je lidské chování předvídatelné.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě, tady určitě jo. I když se nedaří moc dobře toto chování modelovat, ale to už by bylo na nějakou jinou debatu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A my se k tomu ještě dneska dostaneme. Mluvil jste taky o hypotékách, že by mohly začít tím pádem růst, pokud tedy Česká národní banka zvýší úrokovou sazbu. Myslíte si, že to vyvolá pokles cen bytů, protože ty jsou teď na neuvěřitelné úrovni, v Praze 80 tisíc za metr čtvereční. Mohlo by právě tohle třeba zmrazit ten hypoteční trh nebo, nebo aspoň zpomalit?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ony už ty hypotéky malinko nebo to procentuální zatížení hypoték už nepatrně začlo růst. Banka, Česká národní banka, centrální banka, se pokusila vlastně vytvořit jakýsi regulační rámec pro hypotéky, nakonec pokud si dobře pamatuji, to v parlamentu zatím neprošlo, chtěla omezit vlastně přístup k těm hypotékám, chtěla zvýšit to, co si sama musíte vy, já vložit do té, do té hypotéky, do té investice, to se zatím nepodařilo, nicméně si myslím, že ten pokus se vrátí a že ta regulace nastane, aby lidé přece jenom nešli rychle za těmi byty, nebo za těmi nemovitostmi, aby byli trošku víc vázáni i vlastním majetkem, já jsem si v této situaci uvědomil, jak třeba významný problém tohle byl ve Španělsku, protože víme, kam se až dostalo Španělsko v těch letech 2008, 2009, 2010 právě kvůli hypotékám. Pamatuji si, taky to budu mít zřejmě nadosmrti vryto v paměti, když jsem tenkrát letěl do Barcelony a přistával jsem nad Barcelonou směrem k letišti, tak jsem si všiml, že vlastně všude jsou jeřáby, ono se přestalo ve Španělsku stavět, protože lidé už neměli na to, aby dostavěli příchodem té krize, aby měli dost prostředků na to, aby dostavěli ty baráky.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A jeřáby zůstaly.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano. A byla to především střední vrstva. Takže to tenkrát se španělskou ekonomikou výrazně zahýbalo. A to by se samozřejmě, pokud by se s ekonomikou něco začalo dít, mohlo stát i tady, protože v tu chvíli nedostavíte, máte v tom peníze, o ten, řekněme, nedostavěný byt nebo nedostavěnou nemovitost můžete přijít, proto ta regulace tady je, ale pokud zase z druhé strany již ten zákon zatím není, tak pokud by skutečně úrokové sazby rostly, no, tak přirozeným způsobem lidé budou volit třeba jiné řešení nebo se jim zdraží úvěry a podobně, takže těch opatření na to, jak, řekněme, ochladit trošku tuhle tu věc kolem hypoték a kolem vůbec nemovitostí je celá řada. A také nebavíme se jenom o bytech, ale bavíme se také o těch nejrůznějších obchodních centrech a byznys budovách..

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Nebytových prostor.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
...kterých už je také hodně. A kde už si také myslím, že ty nemovitostní fondy, které jsou na ně navázány, že už budou brzdit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Devatenáctý sjezd čínských komunistů je historií. Prezident Si Ťin-pching ohlásil nové iniciativy, které mají pomoci Číně upevnit, ale hlavně zlepšit fungování a postavení tamní ekonomiky. Si Ťin-pching zdůraznil, že Peking usnadní přístup zahraničním investorům a rozhodující roli v čínské ekonomice budou hrát tržní síly. Teď tedy, jaká je realita po devatenáctém sjezdu čínských komunistů. Ekonomický růst v Číně je teď asi 6,9 %. O tom si Evropa může nechat jen zdát.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To ano.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ale co je motorem toho růstu v Číně, co ho zajišťuje, jak dlouho to může ještě trvat?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
U Číny je docela zajímavé sledovat celý ten vývoj.Ona tak plynule, vlastně po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976, vlastně to nové vedení s Teng Siao-pingem tenkrát začlo poměrně rychle s reformami, začlo otvírat Čínu světu, možná nestojí, není úplně od věci říci, že po smrti Mao Ce-tunga Čína představovala pouze 3 % světové ekonomiky, to už je dneska někde úplně jinde a uplynulo vlastně, kolik to je, 50, 40 let, tak Čína vlastně se začala otevírat a začala to dělat velmi postupně, ona vytvořila takový ten pojem tržní plánovaná nebo socialistická ekonomika, nebo jak to nazvat, v roce 1993 umožnila přístup zahraničním investicím, to, co dneska už považujeme za běžné, vzniklo v Číně až v roce 1993 a různými daňovými pobídkami tu ekonomiku světovou prostě vtáhla i na své území. Čína má neuvěřitelné zdroje, má levnou pracovní sílu, je velmi dobře zřejmě organizovaná z pohledu toho, jak řídit ekonomiku, delegovala řadu pravomocí do, řekněme, regionů, do samospráv, do městských částí, do těch jednotlivých podniků, a ponechala si poměrně striktní možnosti, jak ovlivňovat ekonomiku v centra. To je to, co my jsme tady znávali dřív, teď si ekonomika Číny s tímhle tím tak jako trošku pohrává a vedle toho volí prostě tu, tu tržní přístup nebo takovou tu volnost v ekonomice. Čínská ekonomika na druhé straně je samozřejmě velmi variabilní, protože jsou oblasti, které jsou velmi vyspělé, to je Šanghaj, město, které má možná 25, možná 30 milionů obyvatel a celé to východní pobřeží. Na druhé straně zemědělství nebo Středozemí Číny ještě je pořád zatíženo takovými těmi starými, starými zvyklostmi, je známo, že řada, budou to řádově desítky milionů lidí, nemá pravidelné vzdělání v Číně, dokonce některá část populace ještě kočuje. Tohle všechno staví Čínu do takového zvláštního světla, je pravda, že ty, ta tempa růstu, která jsou dneska někde mezi 6,5 a 7 %, se nám mohou zdát enormní, ale uvědomme si, že Čína ještě před nějakými 10 lety nebo začátkem tohohle století měla ta tempa dvouciferná, to, o tom už se nám může zdát jenom opravdu jako ve snách.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
O tom se nám ani nezdá.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To už je úplně někde jinde. Platí samozřejmě, že Čína je také velkým hráčem v tom, v tom regionu, protože ona není jenom vyspělým světovým hráčem, ale ona poskytuje velmi silné ekonomické zázemí v Koreji, v Japonsku, dalším zemím, které jsou rovněž velmi vyspělé, prostě ten kus toho světa je velmi, velmi silný. Na druhé straně Čínu je potřeba z minulosti brát jako zemi, která se rozvíjí, když se podíváme třeba na to, jak vypadá ekonomika podle absolutní síly, tak Čína ještě před nějakými 15 lety byla až na 10. místě, dneska její ekonomický výkon je už prakticky na úrovni Spojených států, asi je ještě druhá, ale už předstihla Japonsko, Německo, Francii a možná, že už některé zdroje hovoří o tom, že už možná její ekonomika je větší než ekonomika Spojených států, ale ony se do první desítky dostaly další podobné země, jako je Brazílie, Indie a také znovu Rusko. A to je to známá zkratka BRIC, nebo teďko někdy BRIX, Brazílie, Rusko, Indie, Čína a teď už i Jižní Afrika. A z těchto zemí vlastně před 15 lety v první desítce byla, myslím, jenom Čína a Brazílie, dneska už tam je Indie, je tam znovu Rusko a podobně. Ovšem zase nezapomínejme, že Čína má 1,5 miliardy nebo skoro 1,5 miliardy obyvatel a že v přepočtu toho HDP, řekněme, na jednoho, je někde kolem 80. místa, takže ten absolutní objem, absolutní výkon ekonomiky ji řadí na první nebo na druhé místo, ale ten přepočtený výkon ji řadí někam skoro ke konci první stovky, nebo tak nějak.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Je ale pravda, že i v Číně se obávají ekonomické krize, mluví se o tom, že stát propouští, zbavuje se prodělečných podniků, tak v čem, řekněme, má Čína nebo by mohla mít zásadní problém, ona má velký dluh?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ta ekonomika je přehřátá. Čína samozřejmě má druh..., reguluje si svoji měnu, to je podstatné říci, že Čína má vlastně uměle oslabený jüan, čili...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mluví o volném trhu.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Zatím ještě velmi, velmi mlhavě, ale ona vlastně tím levným, levnou domácí měnou vlastně umožňuje exportovat, všichni víme, co je čínský export, nechme teď plagiátorství a značkování...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To je na jiné téma.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je jiné téma. Ale ona prostě tím levným, levnou domácí měnou má, má vysoký přístup nebo snadný přístup, ona se samozřejmě ale obává z druhé strany také vysokých cen surovin, zajímavé je v tomhle tom postup je cílevědomí, protože ta rostoucí kupní síla ve světě a rostoucí cena surovin vede k tomu, že se tyto suroviny zdražují, a to by samozřejmě pro Čínu bylo velké nebezpečí, protože u nich zase ta kupní síla tak velká není. Všimněme si, jak Čína rozprostírá svoje sítě v Africe, jak začla velmi intenzivně jednat s Kazachstánem o zdrojích prostě a podobně, čili neponechává vůbec nic náhodě. Pravda také je to, že Čína má velmi vyspělé školství, umožnila lidem odjet ven. Po smrti Mao Ce-tunga bylo zajímavé, že nový vůdce vlastně jednu z prvních cest měl po Spojených státech, on se prostě chtěl podívat, jak se to ve světě dělá a poměrně velmi rychle prostě otevřel hranice, začali tam jezdit první turisté a podobně, a to současné vedení, které je velmi striktní a které si nemyslím, že by zase..., tam například zaměstnanci nemají právo na stávku a podobně, protože tam jsou věci, na které my nejsme zvyklí, to nové vedení pokračuje v podstatě v těch věcech, které byly. Vždycky si já kladu jednu otázku, dokavaď to vedení je svým způsobem, a teď si to, nechť si to každý přeloží po svém, osvícené, čili pořád je tam takovéto silné mocenské centrum, dokavaď to centrum je osvícené, tak po všech stránkách to té zemi může pomoc, ale víme dobře, co se dělo za Mao Ce-tunga, kde Čína tenkrát byla, tak pokud by se něco podobného, doufejme, že ne, ale pokud by se něco podobného jednou mohlo stát, tak samozřejmě to centrální řízení silné mocenské centrum může potom mít i negativní důsledky.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Je pravda, že Si Ťin-pching bojoval proti korupci, nebo alespoň tak to prezentoval, což do značné míry uklidnilo ty široké vrstvy, ale když se dnes podíváme na rozdíl mezi Číňany v těch horních a spodních patrech společnosti, tak co je dnes na Číně ještě komunistické?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak určitě to vedení si myslím.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Centrální řízení.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Centrální řízení. Oni stále používají plánování, určitě to je takový ten, ono to vypadá, že tam je hodně věcí volných, ale asi úplně také ne, vzpomeňme si, že se stále hovoří o lidských právech v Číně, to je věc, která nevyzněla ještě nebo nevyčpěla úplně z tohoto regionu. Určitě tam budou velmi striktní omezení, je tam řízena měna, už jsme to tady říkali, ta měna je regulovaná, to dneska v tak silných ekonomikách, jako je Čína, běžné není. Je tam samozřejmě velký rozdíl mezi venkovem a městem. Lidé, pořád je tam vysoký podíl zemědělství, daleko vyšší než je, než jsme zvyklí v Evropě, nebo ve Spojených státech. Lidé putují z těch venkovských oblastí do velkých měst a přitom za velmi nízké peníze, to znamená, že pořád ještě ta váha mezi venkovem a městem, mezi průmyslem a zemědělstvím, je, je velmi nevyrovnaná. Čína si pochopitelně ponechává ve státním monopolu energetiku, těžké strojírenství, ale také velkou část...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, zahraniční kapitál může přijít, ale ne do všech odvětví.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, přesně tak, regulovaně, čili to všechno pořád jsou takové ty prvky, na které jste se ptala, toho, toho dirigistického řízení, toho, toho vlivu. A určitě ústřední výbor, jejich partaje v tomhle tom bude mít velice silné slovo, ono to navenek vypadá, ale já si myslím, že, že mnoho rozhodujících věcí přichází právě odtamtud.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ani ekonomie není jenom řeč čísel, ale má svoji lidskou stránku a musí počítat s lidskými slabostmi a vlastnostmi. A právě tím, jak se lidé chovají při řečení ekonomických otázek a co všechno ovlivňuje jejich chování, se zabývá Richard Thaler, muž, který letos získal Nobelovu cenu za ekonomii. I když ona by se spíš měla asi jmenovat cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy, protože s Nobelem zase až tak moc společného nemá.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ona se, myslím, tak jmenuje, že to je vlastně cena Švédské národní banky na počest Alfreda Nobela, kterou uděluje tato banka na základě doporučení Královské akademie věd nebo jmenování Královské akademie věd, je to tak proto, že v roce 1969 při 300. výročí založení Švédské královské banky nebo Švédské národní banky vlastně tato banka vypsala tuto cenu na počest Alfreda Nobela. Je pravdou to, že Nobel nic podobného ve své závěti neměl, tak se tak zkratkovitě říká Nobelova cena, ve skutečnosti to tak není. Uděluje se tedy zhruba 50 let. Z těch, řekněme, 49, tuším, laureátů nebo řádově to je asi 80 lidí, protože to často dostávají 2 nebo 3, nebo někdy 1, jako letos, tak jsou rozděleny do takových 3 skupin, poměrně silná, silná věc je takovéto matematicko-statisticko-ekonomické modelování, které dominovalo zejména v 70., 80. letech. Druhá skupina lidí jsou lidé, kteří vytvářeli nějaké modely, teorie, zejména neoliberální teorii a pak je skupina lidí, kteří to dostávají tak trošku někdy jako za celoživotní zásluhy, abych tak řekl, nebo dá se velmi obtížně definovat to, co vlastně v těch, v těch jejich pracích je jakoby vlastní přínos, tohle je samozřejmě složité, protože věda je z ekonomie věda společenská a nejde jí posuzovat, nejde laboratorně opakovat to, co se v ekonomii děje...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Těžko změřit.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Těžko změřit. Ono se často říká, že třeba hrubý domácí produkt měří výkon ekonomiky. Já slovo měřím v ekonomii nemám rád, měří se vaše, moje tělesná výška, měří se rychlost aut. V ekonomii se dopočítává, odhaduje, bilancuje, používají se výběrové metody, slovo měření mi tam nepřijde patřičné, čili HDP není to, co měří, ale to, co by jakoby odhaduje výkon ekonomiky, na druhé straně je pravda, že úporná snaha našroubovat matematické modely na společenskou vědu dost často selhává, to je, to je přirozené, protože ty vědy jsou někde úplně jinde. Richard Thaler se zabýval naším chováním, a to si myslím, že je klíčové, protože my se vlastně utkáváme, my se dnes a denně utkáváme, máme vlastní, jak on sám říká, účetnictví v hlavě, je to pro mě výhodné, není to pro mě výhodné, co mi zůstane, co mi to přinese a podobně. A sledovat to chování lidí je někdy velmi těžko předvídatelné, už jsme tady hovořili o tom, jak je to s tou spotřebou, já se prostě rozhodnu až po určité době a matematicky se nedaří příliš ten model mezi peněžní zásobou a úrokovými sazbami úplně vymodelovat, to je docela zajímavá věc, přitom to chování je na první pohled jakoby jednoduché zvýšení úrokové sazby.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Předvídatelné.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak si jdu vsadit, přinést peníze do banky, snížím úrokové sazby, spíše je půjdu někde utratit. Ale modelovat se to moc nedaří. No, a on vlastně došel k něčemu, co jsem taky já trošku příznivcem, se přiznám, přestože moje rodná kolébka je teda matematika, statistika, tak se přiznám, že docela těm jeho závěrům rozumím. On se snaží modelovat ty věci na principu našeho chování, a to je úplně jiné, než když modelujeme ukazatele a jejich hodnoty. Mně..., /nesrozumitelné/, který to dostal asi před 2 lety, zase modeloval chudobu a to je taky o chování lidí. Sice /nesrozumitelné/ modely, ale zdá se, že teď v poslední době do té Nobelovy ceny, máme-li to tak nazvat, vstupují více prvky našeho chování, našeho rozhodování, našeho vnitřního účetnictví. Mně se to hrozně líbí, tenhle ten pojem vnitřní účetnictví, než to klasické modelování. V 70. letech to bylo opravdu jinak.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
No, a kdybychom měli, abychom přiblížili tu jeho práci alespoň třeba na jedné z jeho teorií, máme ještě poslední 2 minuty, tak kterou byste vybral?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak určitě si myslím, že on se především zabýval tím, jak jsou lidé motivováni. Já si myslím, že motivační prvky se, za prvé, dají velmi těžko popsat, protože nikdo není schopen, ani sám často určit, čím je motivován a rozhoduje se často až na poslední chvíli. A on se právě věnuje nejrůznějším motivacím, nejrůznějším podnětům, které na nás působí, a ten problém, co on popisuje, spočívá samozřejmě v tom, že ty podněty působí na každého z nás jinak. A jestliže se říká, že ekonomie je jakási objektivní, výslednice subjektivní snah, tak popsat, vtělit ty subjektivní snahy do toho výsledku, je velmi obtížné, on se to velmi jaksi pokouší, já jsem se s ním setkal, protože on u nás dostal čestný doktorát, tuším, touhle dobou před 2 lety, on je velmi výřečný, velmi dobrý debatér, už toho má hodně za sebou, je to pán v dobrých letech, abych tak řekl, a on se právě těmi motivacemi a nestejností těch motivací, respektive nestejností vlivu motivací na chování jednotlivců velmi, velmi úzce zabývá. V tom si myslím, že ten jeho přínos a hlavně otevření této otázky je, je opravdu velký.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem se dočetla, že on je velkým přívržencem zrušení hotovosti.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tady bych byl opatrný, tak všichni víme, co se teď děje kolem bitcoinu a podobně, víme, jak to chodí s kartami. Já si myslím, že tohle se teď hodně začalo říkat, já už se toho asi nedožiju, jak to jednou bude, samozřejmě k tomu ten svět směřuje, už dneska nenosíme velké zásoby peněz po kapsách, ale myslím si, že...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Tak omezila by se šedá ekonomika.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě. A ona by se zase vytvořila trochu jiná.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jiná, jiná šedá ekonomika.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Vidíme, co je kolem bitcoinu, jiná šedá ekonomika, ale tohle si myslím, že bude až pro naší, pro naše děti, to určitě naše generace už mít nebude.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To říká na závěr pořadu Jak to vidí Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkujeme, že jste byl s námi. Na slyšenou.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju pěkně.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
No, a mým zítřejším hostem právě tady bude biskup Václav Malý. Hezký den a hezký poslech dalších pořadů přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.