Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 3. listopadu

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u pořadu Jak to vidí vám přeje Věra Štechrová. Dnes je ve studiu Václav Malý, světící biskup pražský. I vám hezký den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Máme za sebou svátek všech zemřelých, neboli Dušičky. Proč jsou v ateistickém Česku právě v tyto dny hřbitovy rušným místem. Proč se mezi bezdomovci objevuje čím dál víc mladých lidí. A co nám chce ukázat papež František, když si povídá s kosmonauty. Tak to jsou některé otázky pro našeho dnešního hosta. Tak my jsme si právě včera připomněli svátek všech zemřelých. To je v katolickém liturgickém kalendáři významný den. Podle tradic lidé ozdobili rodinné hroby věnci, květinami, rozsvítili svíčky, připomněli si ty, kteří už tady nejsou. Jak si vysvětlujete, že v Česku, které patří k nejateističtějším zemím Evropy, se tahle tradice tak ctí a lidé na hřbitovy v tyto dny opravdu chodí a na své příbuzné vzpomínají právě v tyto dny?

Čtěte také

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To je dobře, že chodí na hřbitovy, protože u nás se bohužel v posledních 10 letech ztrácí vztah vůči zemřelým. 50 % je bez obřadu, hodně lidí nechává rozptýlit své příbuzné na loučkách, rozptyl se šíří. A já si myslím, že ke kultuře patří také to, že projevujeme pietu vůči těm zemřelým, že hřbitovy nejsou prázdná místa, ale jsou to místa, kde se můžeme soustředit, zastavit, v tichosti zase zavzpomínat na ty, kteří nás předešli. A znovu si tedy uvědomit, já také jednou umřu. To není jenom nějaká památka, ale to je přece velmi významné pro náš životní postoj. Já myslím, že tohle se vytrácí, proto je dobře, že ještě přeci jako část společnosti na to slyší a že alespoň toho 2. listopadu na hřbitovy chodí. Tím já neříkám, že člověk má pořád myslet na hřbitov, nebo že tam má chodit často, ale na druhé straně jsou to místa, která připomínají to základní, člověče, jednou budeš také umírat, tak si uvědom, že tvůj život je konečný a že si zodpovědný za to, jaký smysl životu dáš.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem přemýšlela o tom, proč se čím dál více lidí třeba nechce nechat rozptýlit nebo se tak příbuzní rozhodnou. Napadlo mě, jestli to nemůže souviset s jakousi představou svobody, volnosti, splynutí s přírodou, anebo že ti lidé po smrti jsou tam, kde to měli rádi, na zahrádce a podobně.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Víte, ono odůvodníte všechno, ale já si myslím, že pro zemřelé by mělo být opravdu místo, které je konkrétní, ono dneska hlavně se mluví o tom, že je to finančně drahé. Zajistit pohřeb do země, nakonec i kremace, což je pravda, ale to nemůže být ten jediný důvod, tady jde o něco ještě podstatnější. No, a na té loučce, no, tak tam je bezpočet tedy popele těch zemřelých, je to takové anonymní. A já myslím, že je dobré, když člověk přijde právě ke hrobu, nebo do kolumbária, a konkrétně si uvědomí, ano, já teď tady stojí před ostatky toho konkrétního člověka. To myslím, že je úplně něco jiného. Já přirozeně někoho neodsuzuji, ale myslím, že tohle je nebezpečný trend a že není dobré, že už ani mnozí se se zemřelými nerozloučí, že to nechají na kremaci, dokonce se množí případy, kdy si ani nevyzvednou urnu, a to myslím, že je dehumanizace.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte si, že to je jen o těch penězích?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, já myslím, že je to vůbec celkový postoj k životu, protože to už jsem tady mnohokrát zdůraznil, neřeknu nic nového, my z našeho života hodně vytlačujeme tu smrt. Všimněte si, i v těch filmech třeba, také tam najednou se střílí, ale že je také umírání, že je ubývání sil, že člověk může být čím dál tím víc bezmocnější, ale tím neméně hodnotným. Naprosto vytlačit tu smrt ze svého života, úspěch, mládí, síla, inspirace, veliké možnosti. A jakoby ta smrt překážela, ale já myslím, že je dobré, když si člověk uvědomí tu konečnost, protože opravdu má potom možnost se zamyslet nad svým životem, jak ten život prožívá.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A k tomu právě slouží možná i Dušičky. Já jsem, vím, že zapalují lidé na hrobech svíčky, ale myslím si, že často ani nevíme, už proč to děláme, že ta symbolika se z těch našich životů docela vytrácí. Tak jakou symboliku má ta zapálená svíčka?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Svíčka je symbolem života, symbolem pohybu, i toho duchovního pohybu, ten plamínek plápolá, ten není pořád rovný jako tyčka, a přirozeně to je z křesťanské tradice, protože my křesťané věříme, že fyzická smrt je branou do nového života v Bohu. Více o tom nemůžeme říci, protože jakékoliv představy potom navozují špatné nějaké myšlenky, ale myslím, že tohle je důležité uvědomit si, ano, tady je konečnost pozemského života, ale je tady veliká naděje, jistě že je to oblast víry, ale to světlo pěkně symbolizuje, že život má navrch nad smrtí. A to myslím, že je také důležité si uvědomit pro každého člověka, že život je veliký dar, veliký zázrak a že život má být také v pohybu, v tom duchovním pohybu, že člověk nemůže ustrnout jenom v nějakých myšlenkách, nebo v postojích, které si kdysi osvojil, to všechno pro mě tedy znamená ta svíčka a ten hořící plamínek nad hrobem.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Čeští bezdomovci mládnou. V Česku žije zhruba 70 tisíc lidí bez domova. Tři čtvrtiny z nich jsou muži. Ale ta představa, že jde většinou o starší muže, je už lichá. Charity potvrzují, že přibývá mladých bezdomovců, podle Armády spásy se struktura lidí bez domova mění, stále je sice těch nejvíc těch lidí ve věku 56 až 65 let, ale do té ohrožené skupiny už patří právě také mladí lidé a často u nich hraje velkou roli alkohol a drogy. Pane Malý, kde vy vidíte ten důvod, proč mladí lidé končí na té ulici?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak většinou ti lidé také pocházejí z dětských domovů a je to opravdu varující, že už je dneska poměrně dost lidí do 30 let, kteří končí na ulici, že je mnoho lidí, kteří třeba nekončí na ulici, ale bydlí v ubytovnách, jenom provizorně, nebo v azylových domech, díky bohu za to, že jsou tady lidé citliví, kteří organizují ty azylové domy, že bydlí v noclehárnách, ale to přece není nějaký pevný bod, od kterého oni se mohou odpíchnout. Také v tom hraje velkou roli zadluženost. Víte, je třeba opravdu vést lidi k tomu, aby zodpovědně se rozmýšleli, pokud si chtějí půjčit. Zadluženost, to je veliká otázka života naší společnosti. A když vidíte ty reklamy a teď přijdou zase Vánoce a mnoho lidí zase se napálí, že dá na ty reklamy a pak se zadluží a nejsou schopní to splatit. Potom jsou lidé, kteří se rozvedou a, dejme tomu, byt zůstane manželce s dětmi a muž najednou se ocitne na ulici. Já s těmi bezdomovci jsem občas ve styku a někdy žasnu, že jsou to vzdělaní lidé. Já jsem asi před 2 lety potkal jednoho bezdomovce, nějak jsme se dali do řeči, on mě poznal, no, já žasnul, co on znal za literaturu. A když se na něj člověk podíval, tak mně bylo velmi smutno, protože už na první pohled bylo vidět, že ten člověk přestává o sebe dbát, ale veliká otázka jsou ty dětské domovy, kdy ty děti vyjdou a teď najednou přijdou úplně do nového prostředí, protože si musí nějaký řád ustanovit, vyhledat zaměstnání a oni nejsou zvyklí se postavit samostatně na nohy, protože v tom ústavě je o ně postaráno.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A navíc my máme své rodiny, které nám mohou pomoci a oni nemají nikoho.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Oni nemají nikoho. A nebo se nemohou zase vrátit třeba do té původní rodiny, která je rozvrácená. A tohle je opravdu taková stinná stránka života naší společnosti. Na jedné straně reklamy, úspěchy, plné obchody. A na druhé straně právě lidé, kteří se potácejí. A mně opravdu těch lidí je líto. A víte, co mně vadí, že někdy tak pozoruji, jaké, když jdu někde po rušné ulici, takové jisté pohrdání těch okolo chodících nebo okolo stojících. Jsou to pořád lidské bytosti a je třeba se opravdu nějak zaměřit na prevenci, více promyslet také, i když odcházejí z těch dětských domovů, pokud možno pomoci těm mladým lidem, nějak ukázat perspektivu, aby se postavili na vlastní nohy, potom je veliký problém s lidmi, kteří přicházejí z vězení, zvláště po mnoha letech, protože to je úplně, musí být šok. Já to pozoroval u velmi zralých lidí před rokem 89 u svých přátel, ale to není kritika, jak potřebovali určitou dobu, než se zase srovnali a byli to lidé intelektuální, lidé vzdělaní a...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Měli přátele a zázemí.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Měli přátele, zázemí a přesto se museli orientovat, protože se zase ta situace trochu změnila, natož tedy tito lidé, kteří z různých důvodů přišli do vězení a najednou si mají najít zaměstnání, mají si osvědčit pracovní morálku, najít také stabilní bydlení, protože dneska vás také nevezmou ve všech firmách, když ten člověk nemá stabilní bydlení, to je veliká kupa otázek. A já myslím, že by se tomu i naši představitelé měli více věnovat, víte, protože já třeba v projevech našich představitelů neslyším, aby řekli něco o této tématice, a to jsou taky naši spoluobčané a hlavně těmi lidmi nepohrdat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Mě napadá, proč vlastně není tak bohatá společnost, jako je ta naše, schopna postarat se o tisícovku mladých lidí, kteří ročně vyjdou z dětských domovů a pomoci jim začít ten život.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To je úděsné číslo. Já jsem to také četlo. Ročně tisíc lidí...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A dvě třetiny z nich se údajně nechytí.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
A dvě třetiny se nechytí. Na druhé straně chci poděkovat i těm pracovníkům v dětských domovech, protože to vůbec není snadné po stránce psychologické, lidské, vést tyto lidi k životu a k nějakému zrání, takže tady chci vyslovit opravdu zase dík i těm pracovníkům dětských domovů.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Saúdská Arábie, kterou mnoho států mezinárodního společenství považuje za nábožensky ultrakonzervativní zemi, hodlá bojovat s extremismem a vrátí se k umírněné a tolerantní formě islámu. Oznámil to 32letý korunní princ Muhammad bin Salmán, řekl, že země se vrátí pouze k islámu, který je otevřený a tolerantní vůči jiným náboženstvím a světu. Není tohle to, po čem Evropa volala, aby si i sami muslimové odsoudili ty extremistické proudy v jejich náboženství?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to důležitý moment, jednou to bylo vysloveno. Na kolik ten princ to naplní, na kolik se mu to podaří, protože bude veliký odpor islámského duchovenstva vahábistů, což je převažující islámský směr v Saúdské Arábii, ale jednou to bylo vysloveno, tudíž lze se tedy od toho odpíchnout. On dokonce mluvil o tom, že islám musí ukázat váš tolerantní a vlídnou, to zase je ještě něco jiného, než jenom tolerance. Vlídnost znamená opravdu takový srdeční postoj vůči jinak smýšlejícímu. Ano, on má v plánu, že opět tedy nastolí se zábavy, dokonce, že ženy budou moci jít také na stadion, na tyto zábavy, chce znovu tedy založit kina, což je v Saúdské Arábii zakázáno. A co je tedy velmi důležité, chce omezit pravomoci náboženské policie, protože náboženská policie chodí po ulicích saúdských měst a kontroluje, jak jsou ženy zahaleny, nebo jestli jsou více nebo méně, jestli se chová někdo nepřístrojně. A dokonce používají také i fyzické tresty, tak on chce velmi omezí tuto náboženskou policii, což myslím, že je velmi důležité. A teď v posledních dnech jsem také četl, že chce otevřít Saúdskou Arábii turistům. Dosud tam mohou jezdit jenom byznysmani, kteří jsou tedy z jiných kultur...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A ti jsou vítáni.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
A ti jsou vítáni. Ale turisté tam nemohou. Tudíž on chce opravdu otevřít Saúdskou Arábii. Je to pozitivní směr. Znovu říkám, buďme opatrní, ostražití, ale na druhé straně už jednou to řekl, tak snad je to tedy bod obratu. A je to dobře také proto, že tady vzniká takový dojem, že co muslim, tak to je stejná krevní skupina. Prosím vás, islám, ten je velmi pestrý, tam je mnoho i duchovních proudů. A tady právě v tom zjednodušení potom máme dojem, že všichni jsou stejní. To chci zdůraznit. A bohužel i naši veřejní představitelé, promiňte, že to říkám už podruhé, zase v jiné souvislosti, o tomto nemluví. A lidé potom mají dojem, že to je jednolitý celek. A já bych chtěl upozornit právě na další pozitivní rysy, například v Tunisku teď bude uzákoněno, že muslimka si může vzít nevěřícího cizince, aniž bude tedy vyloučena z té komunity. Zároveň v Jordánsku, v Egyptě, i v Tunisku je teď zákon, že když muž znásilní ženu a potom si jí vezme, že je beztrestný. A ten zákon teď říká ne. I když si potom ten muž vezme tu znásilněnou ženu, tak bude trestán za to znásilnění. To je obrovský posun, protože to se trochu aspoň rozšiřuje úcta k ženě, k její důstojnosti. Takže ono je třeba sledovat tyto jemné posuny a není možné všechno vidět jenom tak globálně, černobíle, já opravdu jsem rád, že mohu taky díky lidem, kteří se v tom orientují, tak sledovat tyhle ty malé posuny a myslím, že bychom na to měli být také citliví. Já ne, já sám neříkám, už se všechno mění, teď všechno bude dobré, ale podporujme tyto posuny a hlavně buďme dobře o nich informováni.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ono se mluví o tom, že například právě princ saúdskoarabský to dělá zejména proto, že potřebuje svoji zemi otevřít, otevřít zahraničnímu kapitálu, protože Saúdská Arábie se ocitá v krizi díky nízké ceně ropy. Ale je tak důležité, z jakých důvodů se vlastně děje tohle uvolňování?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Jistě, ty ekonomické zájmy hrají velkou roli. A já vyčítám Spojeným státům, že Saúdská Arábie je strategický spojenec a že co se týká lidských práv v Saúdské Arábii, tak se tak okolo toho velmi opatrně chodí, například v Saúdské Arábii nemůže vyznavač jiného, než islámského náboženství, projevit svoji víru na veřejnosti, nejsou tam křesťanské kostely, křesťanské kaple, dokonce i diplomaté, když tedy jsou věřící křesťané, tak nanejvýš je povolená nějaká kaple někde na velvyslanectví, kde mohou být bohoslužby, ale na veřejnosti ne. Na veřejnosti nemůžete mít ani medailku na krku nebo křížek na krku. To okamžitě ta náboženská policie zasáhne, víte, takže to je opravdová netolerance, nesvoboda a například když tam pracují jako pomocné síly Filipínky, Indky, tak část z nich jsou také křesťanky, no, a zachází se s nima velmi hrubě. O tom se také nemluví. Lidé dneska jezdí do emirátů, celí nadšení a vůbec si uvědomují, že ten přepych těch hotelů, že je také založen na otrocké práci Filipínek, Indek a samozřejmě to samé je i v Saúdské Arábii. To jenom chci na to upozornit, když je takové nadšení pro ten turismus, dobře, že lidé cestují, to je v pořádku, aby si uvědomili i tu odvrácenou tvář.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Papež František měl nedávno jeden zajímavý rozhovor, telefonicky se spojil s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice, mluvili spolu asi 20 minut. 6 kosmonautů a astronautů papeži Františkovi například popsalo, co cítí při pohledu na rodnou planetu. Co chtěl papež František ale ukázat tím, že s vesmírnou stanicí mluvil a jaká je v tom symbolika?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak papež je člověk vstřícný a chtěl tím také ukázat, že se rád něco dozví o té úžasné oblasti astronomie, zároveň, že obdivuje statečnost lidí, kteří jsou v těch raketách často i několik měsíců. A má to také symboliku, že víra není proti vědě. Víte, ta etapa lidských dějin už, doufám, je za námi, protože víra se ptá proč, zatímco věda se ptá jak. A Vatikán má dokonce vlastní observatoř, kde pracují výborní astronomové, to jsou lidé vzdělaní, mimochodem jezuité, víte, u nás, když se řekne jezuita, tak samozřejmě se okamžitě řekne, rekatolizace, zpátečníci, ale to je řád mnoha vzdělanců a mezi nimi právě také i tito astronomové.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Díky nim máme úžasnou knihovnu.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, díky nim máme úžasnou knihovnu, kteří jsou ve styku, že jo, se špičkovými astronauty po celém světě, konají pozorování. A jsou to aktivní členové té společnosti světových astronomů, ne astrologů, ale astronomů. A to je dobré si tedy uvědomit, že Vatikán není jenom bazilika svatého Petra, ale že je tam tedy také observatoř, i když ta je na území města Říma. A tohle, myslím, že je velmi důležitý, být otevřený vědě, víte, já se trošičku tak tím zabývám, vůbec tomu nerozumím, a tím víc jako jsem zvědav, a pro mě jsou některé ty závěry, ke kterým dneska astronomové přicházejí, naprosto nepochopitelné a člověk má jenom otevřená ústa. A já myslím, že je dobře, abychom měli otevřená ústa pro tu úžasnou záležitost tvoření jako takového. Jistě jsou různé teorie. Dneska opravdoví vědci spíše řeknou, to je hypotéza, nevíme to přesně, nejsou to ty suverénní, kteří řeknou, tenhle závěr platí pro všechny časy, a to myslím, že je také symbolika, když František hovořil s těmi astronauty, že víra a věda se naprosto nevylučují, že každá má své meze a že samozřejmě by bylo špatné, kdyby věřící nějak tak z důvodu strachu omezoval to lidské poznání. Díky bohu za to, za toto gesto, protože dneska svět je postaven na gestech. Ale František to myslel upřímně, nebylo to jenom gesto.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A jak vlastně církev dnes zapracovává ty nové vědecké poznatky do svého učení?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Naopak neřekl bych zapracovává, ale řekne víra, je záležitost opravdu, že člověk překročí hranice hmatatelného, uchopitelného, že věda má své zákonitosti a že je třeba přesně jaksi říci, kde už jsou hranice vědy. Víte, když například řekl ten vynikající jinak astronaut, který je na vozíčku, Hawkins, že pro něj v tom poznání není místo pro Boha, tak je to trošičku suverénnost, kde by měl být trochu střízlivý, zrovna tak, když věřící řekne, no, tohle je jako nemožné, to jsou lidské výmysly, tak uvědomit si ty hranice, ano, víra je osobní rozhodnutí, osobní přesvědčení, ale rozhodně nechat tedy volnost objevovat zákonitosti stvoření. Jak jsem řekl znovu, víra se ptá proč, po smyslu života, zatímco věda, ta se ptá jak, aby objevovala, jak se tedy věci mají, ale samozřejmě ono je důležité pro lidský život se také ptát po smyslu života. Jestli někdo dospěje k víře v Boha, to už je opravdu osobní záležitost. A takto dneska také pracují i teologové, jistě, že, jestli je jeden vesmír nebo více vesmírů, no, tak to se nic nemění na církevní učení, ale taková otevřenost.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste v minulých dnech také navštívil několik divadelních představení, nebyla to žádná velká kamenná divadla, jedním z nich bylo i divadlo Letí, které uvádí inscenaci Olga, podtitul Horory z Hrádečku. Tak podtitul už napovídá, o jaké Olze se tu asi hrálo.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, bylo to o Olze Havlové, přirozeně tam také vystupoval její manžel, zemřelý prezident Václav Havel, a ten soubor divadla Letí mě velmi nadchl. Já jsem byl překvapen, jací jsou to dobří herci, mladí herci, to představení mělo spád. A já jsem se musel smát, protože jsem přirozeně v té hře poznal narážky na mnohé konkrétní osobnosti. Ale já jsem například také navštívil Balbínku, poetickou hospůdku,...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Tu máme tady za rohem.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ta je tady za rohem, kde hráli Přelet nad kukaččím hnízdem. Musím říci, že mě ti chlapíci překvapili, je to amatérské představení, ale velmi spontánní a i když trošku upravené proti té klasice Přeletem nad kukaččím hnízdem, tak jsem nebyl zklamán. Pak jsem byl ve studiu Hrdinů v Holešovicích, kde byla hra Mlčky křičet, což je o významné francouzské filozofce Simone Weil. A to byla marxistka, anarchistka, která potom uvěřila, filozofka, která umřela v roce 1943 v Londýně. Tu hru napsala Lucie Trmíková, která se teď jako prosazuje na menších scénách, například je v divadle MANA ve Vršovicích, a zajímavá hra, takový půdorys, je jeho života. Tak musím říci, že jsem udělal dobře, že jsem v poslední době zabrousil mezi tyto pro mě dosud neznámé soubory a musím říci, že nejsem zklamán. A pak jsem navštívil výstavu Světlo v obraze o českém impresionismu v Jízdárně Pražského hradu. Doporučuji. A já znovu jsem pyšný na českou kulturu, kolik vynikajících výtvarných umělců bylo v novodobých dějinách, že máme být Češi opravdu na co hrdí, že tolik významných osobností, některé dokonce na evropské úrovni, takže ta výstava byla dobrá. A nakonec musím říci, díky lidem, kteří si na mě vzpomněli, tak jsem byl na tom slavnostním představení Don Giovanni ve Stavovském divadle, které řídil Placido Domingo. Tak, ale to nebyla má zásluha, jedna paní si najednou na mě vzpomněla, já jí dosud neznal, která řekla, já vás zvu. No, tak jsem v tom Stavovském divadle byl, to Stavovské divadlo v Praze samo o sobě stojí za to, samozřejmě už byly jako veliké kritiky, že to byla mega akce, to já nebudu hodnotit, ale byla to taková slavnostní atmosféra, protože to bylo při příležitosti 230. výročí premiéry Don Giovanniho, kterou řídil sám Mozart.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste viděl ta představení v těch malých divadlech, mají něco společného ta malá nekamenná divadla?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Mají společného to, že je tam větší kontakt mezi lidmi, zároveň si nedělají starosti se scénou, ta scéna bývá velmi tedy jednoduchá. A diváci jsou vtaženi už tím, že ti herci jsou tak blízko těm divákům. A přirozeně je to takové uvolněnější. A jsem rád, že tam nebyly nějaké vulgarity v těchto představeních, protože já opravdu nemám rád vulgarity, jistě, že člověku někdy něco ujede, ale teď v posledních letech pozoruji, když někteří herci nevědí si rady, nebo aby zase upoutali pozornost, tak honem řeknou nějaké neslušné slovo. Já myslím, že je to zbytečné se takto podbízet divákům.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr pořadu Jak to vidí biskup Václav Malý. Děkuji, že jste byl s námi ve vysílání. Na slyšenou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Na slyšenou a přeji posluchačům příjemný a vydařený víkend.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.