Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 16. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnes se s námi o své vidění světa podělí docentka Ilona Švihlíková. Dobrý den, vítejte.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Očima ekonomky se podíváme na povolební vývoj u nás, v Německu i Rakousku, Trumpovu asijskou misi, čistky v saúdskoarabském rodinném klanu a nejasnosti kolem libanonského premiéra Harírího, i na to, jak skáče "český tygr". Dobrý poslech. Hospodářský růst v Česku byl ve třetím čtvrtletí nejrychlejší za poslední dva roky, ekonomika přidala meziročně 5 %. Oproti předchozímu čtvrtletí posílila o půl procenta. Překonala odhady analytiků, protože ti počítali s tím, že poprvé po čtyřech letech ve srovnání s tím předchozím kvartálem klesne, ale opak je pravdou. Jaké jsou ty důvody?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ty důvody jsou, že se nám sešly výjimečně příznivé domácí podmínky a dokonce i ty příznivé zahraniční, což se přece jenom tak úplně často nestává a vlastně pozitivně působí všechny složky té poptávky, spotřeba domácností, která je hnaná jednak optimismem, dobrou situací na trhu práce a samozřejmě i vývojem mezd, je tu i investiční aktivita a je tu i ten příspěvek z toho zahraničí. Takže všechno takhle pěkně zapadlo do sebe, i když česká ekonomika zažívá tu druhou velkou konjunkturu, koneckonců my jsme si předtím prošli dvojitou recesí, tak teď máme dvojitou konjunkturu, ale je zřejmé, že začíná ta situace být taková poněkud napjatější, já bych řekla trošku "přehřátý tygr" v tomhle ohledu, což se také částečně projevuje i, i na rostoucích cenách. Bezesporu centrální banka zasáhne a asi uvidíme ten trend tedy vyšších úrokových sazeb a tipla bych také na další posilování koruny, čímž se do značné míry jakoby oddálíme od té politiky, kterou provozuje Evropská centrální banka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že český tygr aktuálně operuje nad svým potenciálem už?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já si myslím, že jsme, jsme nad tím potenciálem. I ten vývoj na tom trhu práce to, to do značné míry ukazuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostává se ta tuzemská ekonomika už na to maximum, nebo se ještě může nějak posunout hospodářský boom?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že je dokonce nad svým dlouhodobě udržitelným maximem, ale to neznamená, že jako musíme automaticky prostě spadnout hnedka do nějaké hluboké recese, jo, to, to vůbec ne. Já si myslím, že i ten další vývoj může být do značné míry příznivý, ale přece jenom asi se postupem projeví minimálně na tom trhu, trhu s byty ta přísnější politika centrální banky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud pomineme rok 2015, který byl vlastně výjimečný kvůli dočerpávání těch evropských fondů, tak vykáže Česko zřejmě nebo určitě nejrychlejší růst HDP za posledních 10 let.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, je to tak, no. Vracíme se, i když tam to bylo ještě intenzivnější 2006, 2007, tak skutečně zažíváme v tomto ohledu výjimečné období, ale říkám, je potřeba si připomenout, že před tímhle tím pozitivním obdobím taky bylo velmi dlouhé negativní období té dvojité recese, takže ta odložená spotřeba, jak už jsme o tom hovořily, taky vždycky hraje svoji roli a samozřejmě, že lidé využívají ten tlak na tom trhu práce a v řadě oborů ty rostoucí mzdy prostě navyšují tu spotřebu. To je víceméně logické chování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by teď tedy mělo podle vás, paní Švihlíková, následovat? Na co se jaksi připravit, když říkáte, že vlastně už ten tygr se přehřál, se přehřívá, tak vlastně, co by měl být ten krok B, řekněme? Navíc Česko, jak se čím dál více píše, zřejmě čeká daleko větší problém s nedostatkem pracovních sil, než je dosud, a to je stárnutí populace, což možná nebude ze dne na den, ale odejde, početně odejdou silné ročníky do penze.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ten trh práce samozřejmě vykazuje mimo jiné i to, že ne všichni, kteří by měli odejít do důchodu, tak odejdou, jo, to samozřejmě, že když je ten trh práce napjatý, tak vlastně jakoby nasává i samozřejmě tuhle tu skupinu, která by teoreticky měla být mimo tu ekonomickou aktivitu. Není to problém jenom náš, je to problém řady zemí Visegrádu, kde v Maďarsku, kde taky v tuto chvíli chybí ta, ta pracovní síla. Já bych to možná neviděla tak úplně dramaticky. Já si prostě myslím, že z nějakého střednědobého hlediska se nám stejně nevyhne v řadě oborů ten tlak na tu automatizaci. Takže jako nemyslím si, že úplně by bylo vhodné v tuto chvíli to řešit a uvažovat v delším horizontu tím, že si prostě dovezu velké množství lidí, jo. Žádná konjunktura netrvá věčně, to za prvé, ale ty technologické změny přijdou taky a v tom našem průmyslovém sektoru se dá očekávat, že asi zapůsobí poměrně masivně, takže spíš bych to očekávala, že to budeme řešit tímhle tím způsobem a bezesporu nebudeme jediní, koneckonců v Německu jsou tyhle ty plány taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to bude znamenat pro novou českou vládu právě v otázce ekonomiky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak uvidíme, kdy budeme mít novou českou vládu. Já si myslím, že momentálně se z toho budou těšit, nejsem si jistá, jestli tady bude jako nějaký plán, jak tu konjunkturu využít a mám trošku obavy, že než by se ten plán udělal, tak bude po té konjunktuře. Možná spíš se budou řešit některé, můj osobní odhad tedy, pokud vznikne nějaká menšinová vláda, spíš takové ty věci, které dlouho ležely. To znamená, zase otázka výběru daní, možná nějaká efektivita v tom sociálním systému, ale jako, že bych přímo očekávala nějaké takovéhle zásadnější změny z hlediska struktury od nové vlády, to si myslím, že takhle rychle, pochybuju o tom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaký kabinet očekáváte? Co tipujete?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jako, co očekávám já, asi není tak důležité, ale, řekněme, že se nabízí několik samozřejmě scénářů. Jedna z nich je menšinová vláda s podporou vyjednanou za určitá témata, kde může nastat průnik, koneckonců určité signály už tady máme a samozřejmě je možné počítat i s tím, že prostě se pojede na ty tři pokusy. Řekněme si na rovinu, že pud sebezáchovy asi bude fungovat. Prostě většina těch stran, které se dostaly jen taktak, a těch není zrovna málo, a řada z nich zažívá teď ten pocit, že prostě nemají to voličské jádro tak velké, jak si myslely, tak prostě pro ně ty nové volby by byla politická sebevražda podle mě i z finančního hlediska, pro řadu z nich i z finančního. Takže já si myslím, že buďto můžeme uvažovat na tu hru, kdo vyměkne dříve anebo samo zřejmě potom hledání té podpory, což si myslím, že je taky minimálně scénář pro ten první pokus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nové, respektive předčasné volby by ne moc rádi viděli také v sousedním Německu, kde se vlastně dnes odehraje poslední kolo takových těch sondáží ohledně koalice zvané "Jamajka". Už jsou Němci docela alergičtí na to spojení, ale zdá se, že je to jediná možná nebo dobrá alternativa.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Vypadá, že se vůbec nehovoří o žádných jiných možnostech a ty nové volby se právě zmiňují jako určitý tlak na to, aby k té dohodě došlo. Ona je velmi komplikovaná, no, tak jak už jsme taky o tom hovořily, je to prostě formát, který nikdy v poválečném Německu nebyl, je to poprvé, kdy vlastně čtyři subjekty, když vezmu CSU zvlášť, něco vyjednávají ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
A těch sporů je tam hodně. Asi dvě témata jsou taková, řekněme, nejkontroverznější, kde ta dohoda se zdá být velmi obtížná a to je klimatická politika a "odchod z uhlí", jak to prezentují Zelení, a potom samozřejmě uprchlická politika, to znamená, mimo jiné otázka toho sestěhování rodin. Tam jsou ty názorové rozdíly poměrně dost velké a řekněme, že se projevuje už určité znepokojení, zda se tedy podaří to dojednat, ale prozatím to neprobíhá nijak zvlášť dlouho. To bych připomněla i u nás v tom srovnání. Prostě jako v Nizozemí dělali vládu přes snad 200 dní, jo, prostě někdy je to velmi obtížné a zkrátka a dobře to může trvat i déle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přiblížili se k novému kabinetu nejvíce v Rakousku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Beze sporu. Rakousko je nejdál, tam víceméně od počátku se dalo vsadit na to, že vítězní lidovci budou preferovat Svobodné, koneckonců oni si od nich i půjčili řadu bodů pro kampaň. Je pravda, že Kurz hlásal a hlásí neustále, že Svobodní budou tím jako mladším partnerem ve smyslu menšího vlivu, tak to je jasné, ale že ta programová shoda je poměrně slušná, to je vidět už z těch prvních výstupů. Když jen připomenu taková ta témata, tak je to jednak otázka snížení daňové kvóty, a potom řada spíše, řekněme, restriktivnějších opatření, jako je posílení policie, změna trestního zákoníku, boj proti politickému islámu, nutnost vzdělávání dětí v němčině. Oni těch bodů, právě lidovci přebrali od Svobodných nebo tam minimálně prostě je, je shoda, nicméně, jak jsem včera, myslím, četla rakouský Der Standard, tak rakouský prezident není úplně ta silná figura, ale má určité pravomoce a může třeba odmítnout některé ministry a zdá se, že Van der Bellen tuto svoji možnost využije a že už dal nesouhlas, dal najevo nesouhlas s určitými jmény, teda ze strany Svobodných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když budeme vycházet z toho aktuálního stavu, zatím tedy vlády, ani v Německu, ani v Rakousku, ostatně ani u nás, nejsou, ale pokud by tedy došlo k takzvané "Jamajce" v Německu, ke spojení Svobodných a liberálů v Rakousku. Tento rok byl nesmírně bohatý na parlamentní i prezidentské volby, ať už se podíváme do Nizozemí nebo do Francie. Z vašeho pohledu, paní Švihlíková, jak se proměňuje Evropa? Asi bych ještě nerada zapomněla na sousední Slovensko, kde proběhly ne nevýznamné volby do žup nebo krajů.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano. Proměňuje se ..., jednak vidíme ústup, už jsme o tom taky hovořily, těch tradičních sociálně demokratických stran, které buď mají výsledky horší, než očekávaly, nebo dokonce katastrofální a pomalu z té politické scény buď úplně mizí, anebo se stávají vlastně menší silou, rozhodně ne nějakou velkou masovou stranou, kterou tradičně byly. Ta scéna se stává poměrně roztříštěná, to znamená, je obtížnější sestavit koalice, v řadě případů i tam, kde to nebývalo zvykem. Objevují se uskupení nebo posilují uskupení anti-establishmentového charakteru, to znamená ty, které, řekněme, nepatří do toho hlavního politického proudu a v řadě případů se s nimi navazuje spolupráce, takže se vtahují do té politiky, to jsme hovořily třeba o tom Norsku, no a potom samozřejmě můžou vznikat i uskupení zcela nová, která se jako anti-establishment do jisté míry tváří, což je typicky Macronovo, Macronovo hnutí. Takže ten pohyb je obrovský a můžeme říct, že ta éra těch jako, té stability politické, jo, třeba dvou velkých stran, z nichž každá měla 40 % a druhá měla 45, tak tahle éra si myslím, že je, že je pryč a ten největší úder dostává bezesporu levice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to bude znamenat pro další vývoj?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Řadu překvapení, určitě hodně témat na analýzy, budou se otevírat témata, která dřív, řekněme, byla považována za ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Korektní ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Nebo, ano, za něco prostě, o čem se nehovoří. Já si myslím asi, že to je dobře. Jako a myslím, že když je ta hladina moc stabilní, tak ona potom začne zahnívat, takže tu a tam, když do toho někdo vlítne, tak je to, tak je to spíš v pořádku, ale myslím si, že se to bezesporu odrazí i na té celoevropské úrovni, to znamená, že tyhle ty proudy si budou hledat prostě nějaký ten spíš hlas, jak se projevit i v těch celoevropských tématech, to bude Rakousko bezesporu, tam, tam se na to dá víceméně vsadit v tématu uprchlické krize a řekněme, prostě viz. ta balkánská cesta a podobně, to jsou jasně Kurzova témata, takže si myslím, že to bude méně stabilní, méně předvídatelné a že se mohou otvírat i témata a řešení, která prostě dříve nebyla obvyklá. Já bych to hodnotila spíš pozitivně, i když to samozřejmě má i řadu rizik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve jménu boje za modernizaci společnosti a ekonomiky začal saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán 32letý nástupník trůnu protikorupční čistku. Tvrdí, že chce ze Saúdské Arábie udělat druhou Dubaj, nebo je to jen zástěrka a čistka v vlastních řadách mezi příbuznými? Západní média dala situaci již titulek "Hra o trůny" s odkazem na populární seriál.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, tak hra o Saúdské trůny bezesporu běží tedy, to, to naprosto jednoznačně a běží vlastně od chvíle, kdy současný král Salmán si právě vybral svého velmi mladého, na saúdské poměry enormně mladého syna jako svého nástupce, což už sám o sobě byl de facto palácový puč. Ne, že by to bylo tak specifické teda v Saúdské "in the House of Saud", saúdskoarabské královské rodině. Je to vlastně ještě mírný postup, protože když se podíváme do její historie, tak jako antipřevraty se většinou dělají s kinžálem v ruce, takže tohle je ještě relativně mírné a od té doby vlastně MBS, jak se mu přezdívá zkratkou, začal táhnout na mnoha šachovnicích, které podle mě jsou tedy nad jeho síly. Když si to jenom stručně shrneme, tak je to otázka Jemenu samozřejmě, kde tedy Saúdové nevyhrávají, když to řekneme velmi mírně, pak je to blokáda Kataru, potom je to ta takzvaná modernizace země a návrh prodeje části Saudi Aramco, hlavního národního pokladu, potom tady máme tu protikorupční razii, což je skutečně spíš čistka a snaha opatřit si, řekněme, fondy a hlavně ale upevnit si moc, to znamená, zavřít vlastně všechny, kteří by mohli ohrožovat mladého Mohameda bin Salmána, včetně řady nástupců, konkurentů o trůn, kteří by, řekněme, byli i blíž z hlediska té nástupnické linie, než, než zrovna on a pak tu máme samozřejmě ten nešťastnej Libanon. To znamená, je to jaksi hra na multišachovnicích, ukazuje to, myslím, povahové rysy MBS, to znamená, rychlost, spěch, snaha všechno ovládnout, mít to pod absolutní kontrolou, což je typické pro mládí, ale je to teda politika, která má velká rizika a upřímně řečeno, nevidím, že by zrovna jako zatím dosahovala nějakých jeho velkých úspěchů, jo. Je to prostě hra na multišachovnicích. Je to něco hlavně, co se v Saúdské Arábii moc jako nedělalo. Ta politika bývala taková jako usedlá, prostě bylo jasné, hlavní spojenec jsou USA, je tam ta vazba ropa, bezpečnost, nebo, řekněme, ropa-zbraně a teď najednou všechny ty vzorce se mění, je tam velmi vyhraněný postoj vůči Íránu, velmi intenzivně vlastně je tam ta snaha si to rozdat s Íránem na všech frontách. To je ten Katar, to je ten Jemen a to je koneckonců i ten Libanon, jo. Tahle ta linie se tam projevuje úplně všude a tam je otázka, jestli si náhodou teda Saúdové, hlavně MBS, neukousnou větší sousto, než vůbec jako může zvládnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde tedy o dosažení nebo udržení dominance v regionu? Proto je za tou šachovou partií.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, bezesporu, určitě. Jednak je za tím jeho osobní ambice, které jsou nemalé. On se ho musí zbavit všech konkurentů, proto taky tam byl ten zásah, že jo, s tou, s tou kontrolou té Národní gardy, což vlastně byla jediná jednotka, kterou pod kontrolou neměl předtím, protože otec mu postupně předával všechny možné další funkce a samozřejmě je to i ten, i ta snaha zlepšit ten image pro ten Západ, že, to znamená, proto, řekněme, určitá mírně uvolňující opatření vůči ženám, jo. Proto ty modernizační prostě řeči, ve kterých se zatím realizoval jenom velmi málo, jo. Tam je podle mě snaha spojit frontu a dostat Spojené státy tak, aby intenzivněji šly proti Íránu, což se jim daří teda s Trumpem a proti všem spojencům Íránu v oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na straně druhé Saúdská Arábie, určitě jí prospějou nějaké změny, prospějí. Na jaké změny je to království zralé, nebo které jsou opravdu nutné?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak jako nutných změn je tam hromada, ale musíme si uvědomit, že ty změny, které částečně navrhuje i ... nebo navrhuje, hovoří o nich, Mohamed bin Salmán, by skutečně vedly k tak dramatické proměně toho království, že mám intenzivní pochyby, že by se vůbec Saúdové mohli udržet u moci jinak, než teda jako ještě masivnější represí než teď, protože pokud to prostě uvolníte v té ekonomické oblasti, tak vám vyplují na povrch všechny ty rozpory. To nejsou jenom, to není jenom otázka, jenom otázka žen, ale tam máte tu šíitskou menšinu, která zrovna žije na území, kde je ta ropa a kde samozřejmě jako to napětí je, je dlouhodobé a ta saúdská represe je taky dlouhodobá, jo a tohle to všechno by mohlo ještě posílit, takže ono se to hezky poslouchá, ty modernizace, ale prostě ve chvíli, kdy tohle to spustíte, tak buďto neudržíte vůbec, anebo to udržíte jenom ještě zesílenější represí, než je teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má ale evidentně Mohamed bin Salmán podporu velkou od nejenom svého otce nebo především?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak jemu se prostě daří jako zatím ty ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo zlikvidovat protivníky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, přesně, zlikvidovat, anebo zavřít zatím, což koneckonců, jak říkám, u Saúdů je poměrně normální postup, ale to neznamená, že bude mít dlouhodobou trvanlivost. On zatím jako nic nevyhrál, jo. V Jemenu, tam je to zaseknuté, v Kataru totéž, Libanon, nedej Bože, prostě je možná na pokraji další, další války a řekněme si na rovinu, ten rival není jenom Írán. Tam je taky Turecko. To znamená, může se stát, že mladý MBS jako taky naruší turecké kruhy. Takže ta situace tam je bohužel stále napjatější, stále roztříštěnější a je patrné, že čím dál víc aktérů na tom Blízkém východě má obrovské ambice ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi bychom neměli zapomenout také na Spojené arabské emiráty.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ty jsou do značné míry ale pořád jako politicky kontrolovány Saúdskou Arábií, i když ambice mít taky můžou, ale tam ještě ty Saúdové jaksi dosáhnou, ale je tam, prostě je tam to Turecko minimálně, minimálně a samozřejmě se tam zesiluje i vliv těch velmocí. To znamená, je to jaksi území těch proxy-válek, válek v zastoupení, takže tam jako, ten region byl vždycky nestabilní, ale teď se dostáváme, bohužel teda do jiné vyšší fáze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli hraje saúdskoarabská vláda v případu libanonského premiéra Saada Harírího, který před několika dny telefonicky ze Saúdské Arábie oznámil svou rezignaci v zájmu bezpečnosti své země, hovořil také o ohrožení svého života, spekulovalo se, že ho Rijád násilím zadržoval. Včera ho, Harírího pozval do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron. Hrozí nový válečný konflikt na Blízkém východě?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Mám obavy, mám obavy, protože ten Libanon je takové nešťastné území, přes které se vždycky všechno prožene, už jenom tím, že leží, kde leží a bohužel prostě Harírí má i Saúdské občanství a byl do značné míry, já nechci říct úplně nastrčená figura, ale prostě řekněme, že Saúdové na něj měli značný vliv a pochybuju, že ta rezignace byla z jeho hlavy tedy a bezesporu tam byl nějaký tlak, který ho donutil odjet ze země a oznámit rezignaci Saúdské Arábie. Už jenom, jak on to prezentoval, on to vlastně prezentoval tak, že nemůže vládnout, že jeho země, ergo Libanon, je pod permanentním íránským tlakem, to je otevření už minimálně třetí fronty proti Íránu a, že jo, Hizballáh a tak dále, a že tedy je donucen, donucen k této akci. Spekulovalo se skutečně o tom, jestli tam není v zajetí, já bych tipla, že ano, a proto tam asi letěl Macron a vlastně, on už tam byl minulý týden jako, on velmi rychle reagoval na tohle, aby jaksi aspoň toho Harírího dostal, dostal do bezpečí. Já si myslím, že to je další otevření tedy fronty proti Íránu a že jde o to vytvořit takovou jakoby, protože ten Írán skutečně velmi regionálně posiloval, jo, v těch posledních letech a Saúdové mají panickou hrůzu z toho Íránského půlměsíce, který by je mohl začít obtáčet, což se teda nelíbí ani Izraeli. Ony se v tomhle tom báječně shodnou, jo a teď MBS a Saúdové jdou do kontraofenzivy, to znamená, oni se snaží ten půlměsíc rozbít, jo, Katar, Jemen a teď Libanon a ten maličký Libanon se může stát zase obětí nějakých prostě velmocenských ambicí. Je to, je to smutný příběh.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký prezident Donald Trump ukončil svou zatím nejdelší zahraniční cestu po pěti asijských zemích. Co si od ní vůbec sliboval a čeho dosáhl? Z Pekingu si například přiváží smlouvy za 250 miliard dolarů, ve Vietnamu se taky účastnil summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří, společně s prezidenty Ruska i Číny.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak Trump měl dva oficiální cíle, které také byly prezentovány, a to byl obchod, protože s řadou zemí v tom regionu mají Spojené státy deficitní obchodní bilanci a on to jakoby chtěl řešit, a to druhé téma byla Severní Korea, abych doplnila ještě jedno, a to bylo vzájemné seznamování se, protože řadu těch míst Trump navštívil buď úplně poprvé, anebo neměl s těmi státníky, řekněme navázán ještě nějaký hlubší vztah, hlubší kontakt. Moc si toho neodváží, upřímně řečeno. Ta, ta cesta, asi těžko ji lze popsat jako úspěšnou, tak jako Číňani mu samozřejmě dali nějaké smlouvy, protože Číňané ví jako, řekla bych, ví, co na něj platí, na Trumpa a ty smlouvy by pravděpodobně byly uzavřena tak jako tak, takže bych si nedělala úplně iluze, že to je hlavní výstup té cesty. Ono to působilo velmi zvláštně. Na jednu stranu Trump hovořil neustále o tom, že je potřeba dodržovat pravidla, a pak říká: "Amerika force", jo, to jako nejde moc dohromady. Takže jako budeme dodržovat pravidla, anebo budeme první, jo, to je a je fakt, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že vám do toho vstupuji, v Pekingu právě prohlásil, že: "Neobviňuji Čínu z toho, že využívá své výhody ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to jsem zrovna chtěla ..., tak, tak

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A dosud tvrdil, že Peking nehraje v obchodních vztazích fér, že vzniká obchodní přebytek a ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
On, přesně, on během té své cesty tu rétoriku obrátil, ne, že by to bylo u něj poprvé teda, velmi silně ji obrátil. Už v Soulu hovořil smírněji vůči Severní Koreji a kladl větší důraz na diplomacii a vyjednávání, zaplaťpánbůh za to, protože jako konflikt si tam může přát jedině šílenec, myslím vojenský konflikt a v Číně rovněž, jo, tam očividně na něj Čína, vůbec teda tím způsobem ta státní návštěva byla koncipována, hodně zapůsobilo a Trump právě ustoupil a přesně říkal: "No, vy vlastně děláte to nejlepší, co chcete pro svůj národ, že?" Takže pochopil, že jaksi ta, ten problém je na té americké straně a ne na té, ne na té čínské a vlastně ustoupil, ustoupil z řady témat a teď nevím, jestliže de facto kromě toho, že možná jako našel zalíbení v panu Duterte, ale oni jsou hodně podobný typy z hlediska temperamentu, tak si toho moc, moc nepřivezl z té zahraniční cesty. Já bych jenom zmínila, že malinko se hovořilo o takzvané čtyřce /nesrozumitelné/ ..., v Číně, to je ale bezpečnostní aliance, kterou vymysleli Japonci už před deseti lety a uvažovalo se o tom, že by jako demokracie se spojili v otázkách bezpečnosti, to by bylo Japonsko, byla by tam Austrálie, USA, Indie, to je taková malá hra na to rozdělit Čínu a Indii samozřejmě, ale to je úplně na počátku, i když už Čína dala teda najevo, že se jí to teda vůbec nelíbí, ale to je prostě nějaká jenom prvotní úvaha a mám velké pochybnosti, že z toho něco bude, no a když se podíváme na ty summitu OPEC a ASEAN, tak myslím, že mnohem větší aplaus než Trump, tam teda sklidil Si Ťin-pching, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je skutečný, teď nemyslím, prezident, ale Čínu, to je "ekonomický tygr"?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To ano, to je dlouhodobý tygr, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání "Jak to vidí" ekonomka Ilona Švihlíková. Já vám děkuji za vaše postřehy a budu se těšit za měsíc opět na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.