Přepis: Jak to vidí Cyril Höschl – 5. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Zita Senková vás vítá u poslechu pořadu Jak to vidí. Dnes budu hovořit s profesorem Cyrilem Höschlem, psychiatrem, ředitelem Národního ústavu duševního zdraví. Vítejte. Dobrý den.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou hlavní motivy dnešní půlhodiny? Podle čeho poznat kvalitní nemocnici či jaké jsou příznaky unavené i polarizované společnosti. Nerušený poslech. Prezident Miloš Zeman by měl dnes přijmout demisi vlády Bohuslava Sobotky a zítra jmenovat novým českým premiérem Andreje Babiše. Ve vládě zasedne devět ministrů, kteří v dosavadním kabinetu nepůsobili. Ministryně by měly být čtyři ženy. A zajímal by mě pohled pana profesora Höschla. Co říkáte vývoji této povolební situace?

Čtěte také

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, tak těžko říkat něco jiného, než co všichni čteme v tom veřejném prostoru. To znamená, že sestavit tu vládu asi bylo nesmírně obtížné za situace, kdy nemá předem dojednanou většinovou podporu. Na druhou stranu Andrej Babiš se jistě, jistě snaží ji po cestě získat, aby se ta vláda přece jenom třeba dala prohlasovat, to ještě uvidíme. No, a ta, ten slib, že bude složená z odborníků, my nebo já aspoň neznám její složení do detailů, ale myslím si, že bude splněn jenom částečně, protože na jednu stranu skutečně sahá po osobnostech napříč politickým spektrem. A na druhou stranu se v některých pozicích objevují jedinci, o jejichž odbornosti zatím nemáme ani tušení nebo o ní můžeme s úspěchem pochybovat. Takže to se spíš uvidí. Kromě toho myslím, že i to, kdo do té vlády jsou, jdou, tak mají celkem oprávněnou obavu, že to nemusí mít dlouhého trvání a že to není ani, že to není poslední pokus sestavit vládu na základě posledního výsledku voleb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mimochodem říkáte tomu mixu? Odborníci versus již ostřílení politici.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, ten mix víceméně odpovídá té představě řídit stát jako firmu, kdy na jednu stranu je to pro Andreje Babiše kýžený stav, protože ve firmě se o věcech moc nediskutuje, ale prostě se manažersky řeší. Na druhou stranu je to těžko uplatnitelné naráz v systému, který ty demokratické mechanismy vyžaduje z definice a tomu vývoji směrem k řízení státu jako firmě z principu vzdoruje. Čili to je kompromis.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A když je to úspěšná a prosperující firma?

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, tak nelze si než přát, aby skutečně byla úspěšná a prosperující. Ponechme stranou, jaký dopad by to mělo dlouhodobě na vývoj demokracie. Ale připomíná mi to trošičku mou krátkou zkušenost v Ománu, kde vládl sultán nebo vládne do dneška sultán Saíd, který řídí stát víceméně jako firmu, obklopen ministry, z nichž všichni jsou absolventi předních evropských univerzit, jako Sorbonny a podobně. A dokud nezlobí, tak tam zůstávají. On tomu říká řízená demokracie. A s nimi objede jednou za čas Omán s tím sultánským stanem, nasbírá zkušenosti, co kde potřebují, tam postavit silnici, tam proočkovat děti a tak a pak se s těmito rádci, respektive ministry sejde a podívá se, jaký má rozpočet z těch petrodolarů, a ten pak rozdělí. A manažersky Omán pozvedl z jedné z nejzaostalejších zemí na...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, vidíte.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
...Švýcarsko islámu. To jako... Ale nevím, jestli úplně je tohle to v evropském prostředí realizovatelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řízená demokracie. Zajímavé, pane profesore. Čerstvý předseda nové sněmovny Radek Vondráček sklidil kritiku za svůj výrok, kdy na dotaz, zda bude hnutí ANO pro vydání Andreje Babiše a prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, uvedl: "To bude zas úplně trošku jiné rozhodování, protože tam budeme rozhodovat, co je lepší pro tuto situaci a pro tuto zemi, protože se jedná o člověka, který bude premiérem a bude sestavovat vládu." Tolik citace. Dále v rozhovoru pro server iRozhlas.cz pan Vondráček řekl, cituji opět: "Jelikož bude Andrej Babiš premiérem, policejní vyšetřování kauzy Čapí hnízdo by se mohlo o čtyři roky odložit. Případ šéfa hnutí ANO podle pana Vondráčka během následujícího volebního období se stejně před soud nestihne dostat a argument, že pan Babiš má šanci se očistit, je dost pokrytecký." Tolik citace z rozhovoru a slova pana Vondráčka. Co říkáte vůbec celé této debatě o imunitě poslanců?

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Tak především vždycky při povídání o tomto tématu je třeba předeslat, že ani ten imunitní výbor, ani my, kteří si o tom povídáme, vůbec nerozhodujeme o vině či nevině, protože o tom skoro nic nevíme. A jak známo, vše je většinou jinak, než jak se to jeví. Ale spíš se vyjadřujeme k tomu, jestli by měli být před zákonem všichni občané bez rozdíly svého postavení, majetku a podobně rovni nebo neměli. A dokud tedy řídíme stát jako firmu a dokud jsme parlamentní demokracií západního typu, tak bychom nikdy neměli opustit myšlenku, že hlavním cílem nebo hlavním, hlavní přednostní tohohle toho systému, který má spoustu nevýhod, je právě to, že se před zákonem se všemi zachází stejně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to jasné?

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
A mně se to zdá tak jasné, že tenhle ten výrok mohu považovat za vlastně nehorázný, když ho domyslíme. A zejména z úst člověka, který má právnické vzdělání. To je totiž jemný posun zdánlivě logických argumentů, který nás najednou skokově, ale skokově odvrací od právě tedy demokratických mechanismů, které by měly za každou cenu platit. A když už neplatí, tak bychom o ně měli aspoň usilovat. To znamená, jestliže něco provedu, a nechme teď stranou, jestli to je pravda, nebo ne, to nechť posoudí ti, co to budou vyšetřovat, tak ale bych měl být posuzován a vyšetřován a souzen stejně bez ohledu na to, v jaké jsem funkci, jaké mám kamarády, v jaké jsem pozici, jestli jsem premiér, nebo nejsem premiér. Prostě pro všechny stejně. Ta rovnost nespočívá v tom, že budeme všichni stejně mít, ani v tom, že jsme všichni stejně schopní, ani v tom, že jsme všichni, já nevím, stejně modroocí, ale ta právě spočívá v tom, že když se nám něco stane, tak se dočkáme všichni stejné rovnosti před zákonem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co znamená tento posun, pane profesore, minimálně v té rétorice? Jaké by mohl mít dopady?

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
On to je takový jakoby nenápadný posun, který ale když se nad tím zamyslíte, tak je vlastně docela osudový, protože ono to vypadá jako logická drobnost. Ano, je to pravda. Není třeba dávat na displej, když máme nového premiéra, nějaké jeho potíže. Ale vždyť takhle to bylo v případě mnoha jiných premiérů v mnoha jiných zemí. Vemme si Berlusconiho, vemme si v Izraeli dokonce premiéra, který se dostal až do vězení, a tak dále. Čili to jsou všechno atributy demokracie, které navenek nevypadají dobře, ale na druhou stranu jsou to vlastně vrcholy toho, čemu říkáme stejný přístup ke všem a rovnost před zákonem. A to je princip, který bychom za žádnou cenu neměli opustit. Protože ve chvíli, kdy ho opustíme, tak už jedeme cestou z kopce, to už je cesta do pekel. Pak mě nebudou soudit pro to, že mám táhle strýčka, protože bratr byl ministrem a tak dále, a už to sviští. I když je pravda na druhou stranu, a to přiznejme, že být dneska politikem je neskutečně náročné řemeslo a je to obtížná pozice, protože ono to v mnohém, například ve sdělovacích prostředcích, v médiích vypadá tak, že politikům se vyměřuje spíš přísněji než ostatním občanům. Ale to nemluvím o postavení před zákonem. Mluvím o postavení jaksi v očích veřejnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přitom ještě před čtyřmi lety žádalo hnutí ANO ve svém volebním programu, aby byla imunita úplně zrušena, s výjimkou projevů ve sněmovně. Co se tedy změnilo?

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No ne. Já si myslím, že tyhle ty sliby by se měly politikům připomínat, protože ta malá konzistence v názorech, a to rychlé zapomnění a změna, účelová změna postojů podle toho, jak se mi to zrovna hodí, všimněme si kdysi, jak pravice byla nejdřív proti přímé volbě, pak pro přímou volbu prezidenta, pak zase proti přímé volbě, podle toho, kdo zrovna kandidoval a teď zase tohle. Nejdřív pro imunity, pak proti imunitě. A teď když se to hodí, tak zase pro imunitu. To by se mělo připomínat a trvat na tom, aby ti, které jsem volil, za svými názory stáli a aby sliby, které mi předvolebně dali, skutečně plnili. Abychom tedy byli spravedliví vůči všem. Tak v případě ANO je to vztah k imunitě, když bylo populární být proti ní, protože spousta poslanců měla někde nadrobeno a občany trošku dráždilo, že jsou kryti imunitou, tak byli proti, teď zase jsou pro, tak abychom byli spravedliví, tak totéž bylo i v případě jiných politických stran. Já si vzpomínám, jak ODS slibovala daňové přiznání na velikosti na papíru formuláři velikosti pohlednice. Mně to bylo od samého začátku jasné, že to je nesmysl. Ale když potom se ukázalo, že po jejím vítězství se to s těma daněma ještě zhoršilo, tak pro mě to teda upřímně řečeno bylo veliké zklamání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konfrontujeme politiky, které volíme, s jejich sliby.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, my je moc nekonfrontujeme, protože sami máme amnézii a nedostatečně se o své zájmy staráme a pečujeme, a to vám je možná líc nebo rub toho, že se máme poměrně dobře. Širší veřejnost se začne o své věci zajímat ve chvíli, kdy jsou nějak viditelně ohroženy. Ale ve chvíli, kdy se všem daří celkem dobře, tak jejich pozornost vůči tomu, co se s nimi děje a jak jsou řízeni, poleví a přestane se o své zájmy vehementně starat. To vidíte také na vztahu třeba odborů a zaměstnavatelů. Ve chvíli, kdy se zaměstnancům daří celkem dobře, tak aktivita odborů klesá, což je pochopitelné a asi je to pro nás jako třeba zákazníky toho či onoho podniku příjemné, ale celospolečensky úloha, stmelenost a aktivita opozice klesá ruku v ruce s tím, jak stoupá životní úroveň. A to je možná jeden z důsledků, proč jako veřejnost nedáváme dostatečně pozor na tyhle ty věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už déle se, pane profesore, skloňuje nejenom polarizovaná, ale i unavená společnost. Hovoří se také o unavené demokracii. Tady bychom mohli navázat vůbec na různé podoby demokracií. Jaké znaky unavená společnost vykazuje a jak byste z hlediska diagnostického se podíval na tu naší společnost?

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, když vezmu tu odpověď na tu vaši otázku trochu od lesa, tak ono to právě souvisí s tím, že každý, kdo je nějak zklamán z vývoje světa a kdo nerozumí tomu paradoxu mezi tím, že se lidé mají dobře, u nás teď se mají zřejmě nejlépe, jak se kdy v dějinách měli, a zároveň tím, jak se cítí, té únavě můžeme říkat buď vulgárně, vulgárněji blbá nálada, anebo spolu s básníkem "před pány stýská si, za vraty víská si", tak má sklon uvažovat o jakési celospolečenské únavě, protože vysvětlení pro tenhle ten rozpor nenalézá. A epochy s touhle tou atmosférou se v dějinách opakují. Bývají provázeny takovými společenskými průvodními jevy, jako je určitá stagnace dějinného pohybu, tak toho jsme teď v posledních, řekněme, deseti patnácti lety svědky, ztrátou ideologie, to má své pozitivní i negativní dopady, jakousi dekadencí a úpadkem mravů ve společnosti, a dokonce i v umění. Od toho se obráží i v literatuře, viz publikace 1913, jak vypadal rok před první světovou válkou v umění. Ztrátou nějakého vyššího cíle, za kterým by se podstatná část obyvatelstva toužebně drala, jako je třeba budování nového řádu nebo dobývání neznámých území, dobývání vesmíru nebo odhalování zásadních tajemství přírody, zázraky techniky, ale i víra a podobně, no, a poklesem bdělosti vůči přicházejícímu stavu. A takhle nějak se například v roce 89 zhroutil komunistický režim, který se přitom už ale předtím vyhrabal z nejhorší, protože sice setrvával v té určité totalitě a nesvobodě, ale už víceméně nevraždil, nepopravoval, zavíral jen na krátko, hladomory pominuly, šrouby povolily. Jinými slovy, ten systém se zhroutil ve chvíli, kdy byl vlastně historicky už skoro v nejlepším stavu relativně vůči sobě. Logiku by mělo, kdyby se zhroutil v padesátých letech, kde popravoval a vyháněl tisíce lidí do emigrace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém stavu je současná společnost na konci roku 2017?

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, a já toto říkám právě proto, že z dnešního pohledu ten stav popsaný, takové určité dekadence a toho ticha před bouří nevyžaduje objektivní důvody a jde spíš o hnutí mysli. A tady je určitá analogie s dneškem. To znamená, že jde spíš o tu celospolečenskou náladu než o to, jak se lidé objektivně mají. A ta analogie je v tom, ony jsou to sobě podobné struktury, že podobný proces jakési únavy se odehrává na všech úrovních, že jo. Každý sportovní klub se časem vyčerpá, začne prohrávat. Každý hrdina se dřív, nebo později unaví. Každý i ten nejoblíbenější politik dřív, nebo později upadne v nemilost. To nemusíme chodit pro příklady daleko. A když vezmeme tu únavu jako metaforu, tak vlastně v té otázce máte pravdu. Ale je, možná bychom se měli snažit aspoň ti neunavení, aby v téhle té situaci za každou cenu vítězil, vítězil rozum, takový ten twainovský zdravý selský rozum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to ale vypadá, pane profesore, jako přirozený cyklus, že.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, já se obávám, že je, že to do určité míry je přirozený cyklus. A že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taková sinusoida možná.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Ano, je to určitě sinusoida, určitě jsme ve vleku nějakých vyšších cyklů, které tak úplně bezprostředně moc nevytváříme, ani neovlivňujeme. Ale tím, že je pochopíme, tím, že je nahlédneme, tak bychom mohli trošku zmobilizovat svou aktivitu jít proti těm destruktivním následkům, které ta rezignace může mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je tím elixírem, který vlastně rozbije tu únavu, který dodá tu novou energii?

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, tak tady kdyby na to byla jednoduchá rada, tak by dějiny vypadaly úplně jinak. Ale je to přece jenom občanská společnost. Ono to vypadá jako určité klišé nebo jako fráze. Ale má to přece jenom hlubší význam, protože...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, co nás zmobilizujeme, řekněme.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, nás mobilizuje to, že se mezi sebou v určitých sítích společenských, počínaje rodinami, klany, přáteli, sportovními kluby, kulturními událostmi, takže se mezi sebou stýkáme, komunikujeme, recyklujeme v nich své názory, a když se začnou tyto sítě pospojovat jaksi do větších sítích v rámci té občanské společnosti, anebo i začnou využívat stále toho klasického politického spektra, tak mohou znovu nabrat takovou tu organizační sílu k tomu vytvářet politický tlak na udržení pluralitní demokracie a na reflexi toho, že se vlastně máme dobře a že je velmi nezodpovědné, když si to sami z ničeho nic jenom vinou jakési únavy materiálu ničíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čas od času se objevují různé žebříčky nemocnic, seznam těch nejlepších, které se umístily v rámci třeba jednotlivých krajů nebo měst. Co si o tom myslíte? Jak vůbec, podle čeho, na základě jakých kritérií a ukazatelů poznat kvalitní nemocnici?

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, to je na první pohled jakoby jednoduché, ale je to vlastně velmi těžká otázka. Ten důvod, proč se ty žebříčky dělají, těch důvodů je několik. Jednak proto, že celá společnost potřebuje mít určitou představu o tom, jak kvalitní je zdravotnictví, které je důležitou složkou vůbec péče o obyvatelstva. Dalším důvodem je, že pacienti chtějí vědět, s kým mají tu čest a chtějí mít nějakou představu o tom, jakou úroveň má zařízení, do kterého chodí. A vlastně po těch žebříčcích volají, tak jako chcete znát kvalitu potravin a kvalitu zboží, které kupujete, tak chcete také znát kvalitu zdravotnických služeb. Sice to sami nějak cítíte, ale to porovnání s tím, jak jsou na tom vedle a v támhle v tom kraji a na vesnici a ve městě, tak to je něco, po čem lidé touží. Lidé prostě žebříčky mají rádi. Ale až potud tedy je to všechno prima. Ale ta odvrácená strana je, že je nesmírně obtížné až nemožné zcela objektivně tu úroveň hodnotit, protože si vemte, že těch indikátorů nebo ukazatelů, podle kterých to můžete hodnotit, je spousta. A já teď uvedu jeden příklad, proč je to těžké. Jeden ten ukazatel může být spokojenost těch pacientů. Ano, samozřejmě to je v pořádku a vždyť o to jde. Jenomže podle čeho pacient hodnotí úroveň své nemocnice? Podle toho, jestli má sestru kamarádku, jak se tam k němu chovají, jestli mu uvaří kafe, jestli dlouho čeká. To jsou všecko důležité parametry, ale...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to individuální.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Ano, ale s tou vlastní úrovní toho zákroku to jako vůbec nemusí souviset.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co bychom měli tedy my jako pacienti posuzovat?

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No, to je právě obtížné, protože my tu možnost nemáme. My nemáme možnost posuzovat kvalitu a kvalifikaci operatéra. My můžem nanejvýš posuzovat to, jestli nám to zvoral a vracíme se, nebo jestli nám to hniše nebo nemáme komplikace. Ale na to jsou statistiky. To by vlastně mohl dělat i komputer, protože ta nemocnice tohle to vykazuje. Ale když ti pacienti, kteří to hodnotí podle těch vnějších znaků, posuzují, tak porovnávat ty nemocnice mezi sebou je asi tak obtížné, jako porovnávat mezi sebou studenty z různých gymnázií podle jejich vysvědčení. Když na vysokou školu budeme přijímat studenty podle toho, jaké měli známky na střední škole, tak bychom si měli uvědomit, že jedničkáři z jednoho gymnázia jsou na úrovni trojkařů z jiného gymnázia. Tak jako kdo je lepší? Ti, co mají ty jedničky nebo ti, co mají ty trojky? Takže nakonec...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má to tedy smysl.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
No tak, no... Nemělo to smysl, dokud nebyla státní maturita, takže se to dělalo tak, že se prostě musely dělat přijímací zkoušky, kde se totiž odhalilo to, že, a tam jsme to viděli přímo, že ti trojkaři z některého gymnázia jsou na úrovni jedničkářů z jiného gymnázia. A teď zpět k těm nemocnicím. Další možnost, jak ty nemocnice hodnotit, je z toho manažerského pohledu, jestli mají v pořádku výběrová řízení. Udělat tam takové ty audity, jestli dodržují bezpečnost práce, Zákoník práce, já nevím co všechno. A nemocnice, která je v tomhle tom excelentní, nemusí být z pohledu toho pacienta vůbec příjemná, protože tam může převládat byrokracie, papírování, neosobnost. A to nemusí vůbec skoro a toho pacienta hlavně výběrová řízení a management vůbec nezajímají. Toho zajímá, jak se tam k němu chovají a jestli má komplikace, nebo nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výsledek léčby a podobně.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
A takhle bychom mohli jít dál. A teď vy můžete říct, dobře, tak vezmeme všechny tyhle ty domény, vezmeme management, vezmeme jaksi takové to hodnocení typu NKÚ nebo auditní orgán, vezmeme pacientské hodnocení, vezmeme profesní hodnocení třeba kolegů, což je také obtížné, protože konkurenci máte tendenci spíš shazovat a spojence pozdvihovat. Ale budiž. A započítáme to všechno dohromady. Jenomže když to započítáte všechno dohromady, tak na jednu stranu minimalizujete tyhle ty metodologický problémy, ale na druhou stranu tomu vylámete zuby, takže na tom budou pak nakonec všichni zhruba stejně asi, a to je krásný příklad, jako kdybychom řekli, krásu můžeme posuzovat ženy podle toho, jak jsou krásné, jak jsou hodné a jak jsou chytré. A aby to bylo spravedlivé, tak je budeme posuzovat podle všech těchto tří kategorií a nějak to sečtem. No, a pak vám vyjde, že jsou všichni stejný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna kategorie je to, pane profesore. Víte, co jsem četla, že kvalitní nemocnici lze poznat podle toho, že se i lékaři tamní v ní léčí.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
To je pravda. Ale někdy se tam léčí zaprvé proto, že jim nic jiného nezbývá. Zadruhé proto, že vědí, kdo z těch kolegů je dobrý a k němu jdou. Zatřetí proto, že si to tam můžou velice snadno domluvit, když tam třeba pracovali, zatímco jít někam do jiného města ke konkurenci by znamenalo určité překážky, organizační obtíže. A těch důvodů může být hodně. Jsou samozřejmě objektivní ukazatele, jako je počet revertencí. To, že se pacienti vrací se stejnou diagnozou a tak. Ale to je opravdu jenom jeden z mnoha aspektů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Cyril Höschl, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví, děkuji za vaše názory, na slyšenou.

prof. Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude ekonom profesor Richard Hindls. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.